Předsedající. – Dalším bodem je prohlášení místopředsedkyně Komise/vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o 16. zasedání Rady pro lidská práva (Ženeva, 28. února – 25. března 2011).

  Catherine Ashton, místopředsedkyně Komise/vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. – Pane předsedající, jsem ráda, že dnes odpoledne máme také příležitost diskutovat o práci Rady pro lidská práva a v jistém smyslu se zamyslet nad tím, jak posílit její celkový vliv.

Jak vážené poslankyně a vážení poslanci možná ví, minulý týden jsem se na Radu obrátila společně s ministry zahraničí z celého světa. Ze zřejmých důvodů byla hlavním bodem naší diskuse situace v Libyi.

Jsem ráda, že mezinárodní společenství vyslalo silný a jednotný politický signál ohledně trvajícího porušování lidských práv v Libyi. Ještě před sekcí na vysoké úrovni Rada požadovala vyšetřování a doporučila pozastavení členství Libye v Radě, což, jak víte, Valné shromáždění jednomyslně schválilo.

To vše je důkazem, že vícestranné instituce mohou splnit svůj mandát a jednat téměř v reálném čase. Jak již jsem zdůraznila ve svých poznámkách, Rada pro lidská práva má odpovědnost za to, že se stanovené záměry přemění ve skutečné činy a skutečný pokrok. Domnívám se, že paní Pillayová, vysoká komisařka OSN pro lidská práva, se kterou jsem se v Ženevě setkala, vede politiku správným směrem k změnám přímo na místě. Na čem nakonec záleží, není množství přijatých usnesení, ale výsledky, které pomohou změnit reálnou situaci těch, kteří to potřebují.

Také jsem zdůraznila, že lidská práva jsou univerzální. Připomněla jsem, že my v Evropě odmítáme obvinění z toho, že EU „vyváží“ takzvané evropské hodnoty do jiných zemí. Práva na svobodu slova, svobodu shromažďování, spravedlnost a rovnoprávnost nejsou právy evropskými, jsou to práva univerzální. Nesmíme se nikdy nechat zlákat k tomu, abychom uvěřili, že lidé v jiných částech světa – ať už se jedná o Afriku, Asii nebo Latinskou Ameriku – o svá práva stojí méně. Proto otevřeně hovoříme a jednáme proti porušování lidských práv, ať už se děje kdekoli.

Také si uvědomujeme, že cesta Evropy k ochraně lidských práv nevedla vždy přímo a že i uvnitř Evropy je nutné vyvíjet neustálé úsilí. V Radě pro lidská práva jsme připraveni mluvit o našich vlastních problémech, sdílet zkušenosti a nabídnout podporu těm, kteří usilují o větší respekt k lidským právům na celém světě.

Pro 16. zasedání Rady pro lidská práva máme několik priorit, o kterých jsme s našimi partnery živě diskutovali.

EU představí iniciativu týkající se svobody náboženského vyznání a přesvědčení. Vzhledem k rostoucímu počtu případů diskriminace a násilných činů z náboženského důvodu v různých částech světa v uplynulých měsících se musíme společně rozhodně vyjádřit proti náboženské nesnášenlivosti a pro svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení pro všechny lidi na světě.

Předložíme také návrhy usnesení ohledně Barmy/Myanmaru a Korejské lidově demokratické republiky. Domníváme se, že v obou případech vážnost a množství případů porušování lidských práv opravňují rozšíření mandátu příslušných zvláštních zpravodajů OSN.

Na základě návrhu několika zemí a regionů EU také podporuje iniciativu pro vytvoření pozice zvláštního zpravodaje pro lidská práva v Íránu. Zhoršující se stav lidských práv v Íránu nás vážně znepokojuje. Zdůraznila to i paní Navi Pillayová, vysoká komisařka OSN pro lidská práva. Obzvlášť znepokojivý je dramatický nárůst případů odsouzení k trestu smrti – jak jsme již o tom během předešlé rozpravy hovořili, je jich letos zatím více než 100 – a utiskování těch, kteří uplatňují právo na svobodu slova a shromažďování.

Cítíme, že Rada by se měla náležitým způsobem vyjádřit k situaci v Egyptě a vzít v úvahu rychle se vyvíjející situaci v zemi. EU vítá, že Egypt pozval do země členy úřadu paní Pillayové. Doufáme, že tato mise bude bezodkladně vyslána.

EU se také snaží zapojit tuniské orgány a společně s nimi předložit návrh usnesení o zvýšení technické pomoci OSN v oblasti lidských práv během probíhající přeměny.

Další klíčová témata, kterými by se Rada pro lidská práva na tomto zasedání měla zabývat, jsou situace v Bělorusku, kde nás znepokojuje počet politických vězňů, v Konžské demokratické republice, odkud přicházejí hrozivé zprávy o pokračujícím porušování lidských práv, zejména o rozšířeném sexuálním násilí, a také situace v Pobřeží slonoviny.

Závěrem bych ráda ještě jednou zdůraznila význam Rady pro lidská práva pro EU, jejích rozprav, usnesení a zpravodajů. To jsou ovšem pouhé vstupy. Na čem opravdu záleží, jsou výstupy. Opravdovou zkouškou pro nás je schopnost ve skutečnosti opravdu něco změnit. Proto bude EU tvrdě pracovat na posílení Rady pro lidská práva a zejména její schopnosti řešit naléhavé situace. To je klíčový cíl právě probíhajícího přezkumu. Budeme pokračovat ve snaze o ambiciózní cíle.

  Laima Liucija Andrikienė, jménem skupiny PPE. – Pane předsedající, chtěla bych využít této příležitosti a vyjádřit svou plnou podporu rozhodnutí Valného shromáždění OSN z 1. března pozastavit členství Libye v Radě OSN pro lidská práva. Domnívám se, že to vyšle silný signál nejen plukovníku Kaddáfímu a jeho režimu, ale také těm zemím na světě, kde je porušování lidských práv časté a rozšířené.

V mé zprávě o Radě OSN pro lidská práva a o roli, kterou v ní EU zastává – tato sněmovna ji přijala v únoru 2009 – jsem silně prosazovala zavedení kritérií pro členství v tomto důležitém orgánu.

V případě Libye jednalo Valné shromáždění OSN v souladu s usnesením Evropského parlamentu a rozhodlo se správně a včas.

Když hovoříme o 16. zasedání, ráda bych poukázala zejména na přezkum Rady. Je důležité, aby se členské státy EU a Evropská služba pro vnější činnost v roce 2011 aktivně zapojily do tohoto přezkumu Rady tak, aby lépe splňovala svůj mandát.

Rada OSN pro lidská práva by se měla spíše stát mechanismem včasného varování a prevence. Zároveň je nutné provést průhledný a souhrnný přezkum, včetně nevládních organizací, občanské společnosti a všech příslušných zúčastněných subjektů.

V neposlední řadě bych uvítala založení ředitelství pro lidská práva a demokracii v rámci ESVČ. Založení Evropské služby pro vnější činnost nám také dává jedinečnou příležitost zaměřit naši činnost v Radě OSN pro lidská práva na ochranu lidských práv.

Proto chci vyzvat vysokou představitelku, aby zajistila, že evropské úsilí v Radě pro lidská práva bude dobře koordinováno a členské státy EU, které v tomto orgánu působí, budou jednotnější a efektivnější než kdy dříve.

  Richard Howitt, jménem skupiny S&D. – Pane předsedající, v prvé řadě vítám včerejší jmenování Marriangely Zappiaové jako vedoucí delegace v Ženevě. Její jmenování přispěje k prosazování hlediska rovnosti žen a mužů v Evropské službě pro vnější činnost. Těšíme se naši spolupráci.

Náš Parlament bude přítomen v rozhodujícím okamžiku přezkumu Rady pro lidská práva, která představuje celosvětovou oporu pro respektování lidských práv, všeobecný pravidelný přezkum všech členů OSN, nezávislost jejích expertů či takzvaných zvláštních postupů a také větší součinnost občanské společnosti. To jsou klíčové vlastnosti Rady, které bychom za každou cenu měli ochraňovat.

Jsem zklamán, že výsledný dokument pro pracovní skupinu zabývající se tímto přezkumem neobsahuje žádný nezávislý návrh mimořádných zasedání, že není vznesen požadavek na členské státy, aby vysvětlily, proč nejednají dle doporučení, a že neexistuje žádné opatření pro řešení specifických situací jednotlivých zemí. Ironií je, že toto zasedání se bude zabývat specifickými situacemi v sedmi zemích. EU musí nadále hledat nové způsoby, jak zajistit, aby ti, kdo porušují lidská práva, neunikli před svou odpovědností, tak jak to dělá v případě Libye a Pobřeží slonoviny.

Mohu vysoké představitelce položit tři konkrétní otázky, aby ukázala, že skutečně odpovídá na otázky? Za prvé, vzhledem k tomu, co řekla o Konžské demokratické republice – podpoří Evropané jmenování držitele zvláštního mandátu pro tuto zemi? Za druhé, uznává, že v určitém okamžiku bude muset být vyneseno rozhodnutí, zda vyšetřování Palestiny a Izraele podle Goldstoneovy zprávy odpovídá mezinárodním normám, a že bude muset být zváženo případné postoupení věci Mezinárodnímu trestnímu soudu v případě, že neodpovídá? Za třetí, vznese EU námitku proti výhradě Pákistánu k článku 40 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech týkajícího se ohlašovací povinnosti?

Závěrem se domnívám, že pozastavení členství Libye v Radě pro lidská práva vytváří historický precedens respektování lidských práv v systému OSN, který v tomto období temna vysílá paprsek naděje.

  Marietje Schaake, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, Rada OSN pro lidská práva má potenciál zabývat se stále naléhavějšími a složitějšími případy porušování lidských práv v různých zemích celého světa: Íránu, Bělorusku, Barmě, Tunisku, Libyi atd. – je jich příliš mnoho, aby bylo možné je vyjmenovat –, ale také horizontálními tématy, jako jakou práva LGBT menšin, svoboda vyjadřování, znásilnění jako válečný zločin a role obhájců lidských práv.

V jistém smyslu má Rada OSN pro lidská práva podobné postavení jako EU a musí jednat jako celosvětový hráč. Oba orgány však trpí stejnými problémy: nedostatkem důvěryhodnosti, občasnými dvojími normami a neschopností jednat dostatečně rychle. EU nebyla dosud ochotná dostatečně přezkoumat své vlastní výsledky v oblasti lidských práv, například pokud jde o její účast na navracení uprchlíků nebo nedostatečné právo na svobodu tisku v některých členských státech.

Libye byla členem Rady OSN pro lidská práva až do minulého týdne. Oprávněně jí toto členství bylo odňato. Toto je velice důležitý precedens.

  Heidi Hautala, jménem skupiny Verts/ALE. – Pane předsedající, EU a Rada pro lidská práva rozhodným a včasným jednáním ve vztahu k Libyi ukázaly, že když je potřeba, dokážou jednat. Samozřejmě že to dokážou. Umí ukázat, že různé skupiny regionů se mohou spojit a že Rada nemusí být rozdělena.

Dnes již není důvod, proč by další na řadě nemohly být země jako Írán, Severní Korea, Konžská demokratická republika, Barma a Súdán.

Toto období je důležité ještě z dalšího důvodu. První souhrnný přezkum pracovních postupů Rady je u konce a já a moji kolegové jsme zklamaní tím, že Rada nedoceňuje důležitost tohoto přezkumu.

EU se dobře připravila, ale nezískala podporu ostatních. Alespoň však nebyla zpochybněna nezávislost komisařky pro lidská práva a zvláštního postupu, což je samo o sobě ve stávajících podmínkách úspěchem.

Při všech budoucích diskusích o práci Rady musí být Evropská unie schopna vytvářet spojenectví a promlouvat k ostatním partnerům. Také musí být ochotna naslouchat a schopna kompromisu. Dle mého názoru byla vysoká představitelka na zasedání před několika týdny velice vstřícná. Paní vysoká představitelko, děkuji vám za tento krok a velice působivé vystoupení.

K mému poslednímu bodu: činnost EU. Po vytvoření ředitelství pro lidská práva a demokracii v rámci Evropské služby pro vnější činnost bude hrát delegace EU v Ženevě ústřední roli v politice EU v oblasti lidských práv na světě. Potřebuje více prostředků a její činnost musí být začleněna do všech oblastí zahraniční politiky EU.

Jsem velice poctěna, že příští týden mohu vést delegaci Parlamentu na 16. zasedání Rady pro lidská práva, jež se koná v tomto rozhodujícím období.

  Willy Meyer, jménem skupiny GUE/NGL. – (ES) Pane předsedající, paní Ashtonová, zahájila jste svou činnost ve světě zmítaném zmatky, ve světě nacházejícím se uprostřed finanční, potravinářské a energetické krize způsobené pokusy regulovat trhy. Pravdou je, že vaše strasti jsou výsledkem základního principu, kdy naše životy formuje neregulovaný volný trh. Tento přístup způsobil vážné problémy v oblasti lidských práv, jak v rozvinutých, tak rozvojových zemích. Toto je náš problém, a přestože jsme nebyli schopni jej vyřešit, nevidíme žádné známky snahy o přehodnocení ekonomické politiky, které vede celé lidstvo do slepé uličky.

Domnívám se, že tento problém musíme řešit přednostně, a ihned po něm cynické zneužívání lidských práv v Evropské unii a zahraniční politiku a politiku sousedství, které potřebují vzhledem k převratu v severní Africe komplexní revizi.

Naše zahraniční politika, kterou jsme zdědili, vyvolává dojem, že se zajímáme spíše o volný trh než o lidská práva. Nikdy jsme nepoužili článek 2 dohod o přidružení; ani v případě Tuniska, ani Egypta, ani u dohod o přidružení, které chceme uzavřít s plukovníkem Kaddáfím, premiérem Netanjahuem nebo králem Mohamedem VI. Tento článek nebyl nikdy uplatněn, což vyvolává dojem, že nemáme zájem na přísném dodržování lidských práv vyplývajícího z dohod o přidružení. Tento problém musí být vyřešen a já doufám, že v jistém okamžiku začne sněmovna a Evropská unie jednat.

  Nikolaos Salavrakos, jménem skupiny EFD. – (EL) Pane předsedající, paní komisařko Ashtonová, neřekl bych, že člověk je pokrytecký, ale spíše, že jedná rozporuplně. Celý svět filozofie, všechna literatura, každý vzdělaný člověk a my zde v této sněmovně uznáváme lidská práva. A přesto, jak jste řekla, polovina členských zemí OSN tato práva porušuje. Neděláme to, o čem mluvíme. Víme, že díky velkým myšlenkám jsme se stali největšími zločinci v historii lidstva.

Proto jsem rád, že se koná 16. zasedání Rady OSN pro lidská práva, a věřím, že vzhledem k současnému vývoji a ponaučení ze zkušeností se zde přijmou zásadní usnesení. Jak víte, už čtyřicet let jsem právníkem. Pochopil jsem jednu věc, která je také mým krédem, a sice to, že úcta k lidským právům je životní styl, který se těžko prosazuje. Prosím, přijměte v tomto ohledu zásadnější opatření.

  Inese Vaidere (PPE). – (LV) Pane předsedající, Rada OSN pro lidská práva je jedinečná mezinárodní platforma vytvořená k prosazování lidských práv a demokracie ve světě. Její pracovní program je náročný a neobyčejně důležitý. Udělalo se již mnoho dobrého, včetně vyslání zvláštní mise do Egypta a přijetí rozhodnutí o Libyi. Přesto je Rada mnohdy obviňována z nedostatku politické přísnosti, proaktivních opatření a rychlých reakcí. A právě proto je velice důležité, abychom především provedli nestranné a průhledné hodnocení činnosti Rady. Rada musí zlepšit způsob své práce, aby účinněji řešila dlouhodobé problémy, jaké pozorujeme v Íránu, Bělorusku, Rusku a v dalších zemích, a také aby rychle reagovala na výjimečné situace, například...

(Předsedající řečnici přerušil)

... členové Rady by se měli aktivně zapojovat do diskuse i mimo zasedání. Politika skupin zemí, která začíná ovládat činnost Rady, musí být odstraněna, protože vede k selektivnímu zkoumání témat, ohrožuje její pravomoc a politickou spolehlivost. Za druhé, Rada musí vést aktivnější diskusi s občanskou společností a nevládními organizacemi. Za třetí, rád bych zdůraznil nezbytnost aktivnější úlohy Evropské unie v Radě pro lidská práva, kde bychom měli zaujmout stálé místo. Právě proto žádám vysokou představitelku, aby nám v Radě zajistila jednoznačné a silné zastoupení a koordinovala naši práci v ní. Proto musí Evropská služba pro vnější činnost předkládat Parlamentu, včetně jeho podvýboru pro lidská práva, pravidelné zprávy o činnosti Rady a její hodnocení. Rada pro lidská práva v současnosti čelí významné výzvě, kterou představuje podpora mírového procesu demokratické změny na Blízkém východě. Musí se snažit zabránit rozšíření radikalismu, což by zhoršilo stav lidských práv v oblasti, ohrozilo mezinárodní bezpečnost i právo Izraele na existenci. Proto po egyptské misi musí následovat nové mise do zemí Blízkého východu, kde dochází k ještě agresivnějším protestům a kde je politická situace ještě složitější.

Děkuji.

  Jörg Leichtfried (S&D). – (DE) Pane předsedající, paní baronko Ashtonová, dámy a pánové, lidská práva, svoboda a rovnoprávnost jsou pro nás příliš důležité, než abychom dovolili, aby se s nimi hazardovalo, stavěli je jako protiváhu mocenských zájmů nebo dovolili, aby obchodní zájmy převážily tyto tak důležité hodnoty. Lidská práva si zaslouží být naším hlavním závazkem a je nesmírně důležité, aby mezinárodní společenství v záležitostech souvisejících s lidskými právy pomáhalo rychle, účinně a cíleně.

Zde je Rada pro lidská práva na dobré cestě. Viděli jsme, že mise do Tuniska i Egypta měly smysl. To, že Libye ztratila křeslo v Radě pro lidská práva, vyslalo správný a důležitý signál, že takto to nemůže pokračovat. Na druhé straně se také stává, že mise, usnesení a případně i jiné věci v tomto směru jsou smeteny ze stolu. Máte pravdu, paní baronko Ashtonová, nestačí pouhé rozhodnutí něco dělat, musíme se také postarat, aby to bylo uskutečněno. Evropská unie by v tomto směru mohla přispět více, než kolik přispívá dnes.

Také je však důležité, aby Spojené národy přijaly fakt, že po Lisabonské smlouvě je postavení Evropské unie jiné. Paní baronko Ashtonová, rád bych vás požádal, abyste zajistila, aby si zejména ti, kteří se nazývali našimi přáteli, ti, které také za naše přátele považujeme a pro které máme velké porozumění (zejména jedná-li se o obchodní politiku), v budoucnu pamatovali, že jsou našimi přáteli, a nenechávali Evropskou unii na holičkách, jako to udělali při hlasování v září.

  Charles Goerens (ALDE). – (FR) Pane předsedající, v této rozpravě znovu zdůrazňujeme důležitost...

(Předsedající řečníka přerušil)

rovnocenného postavení sociálních, kulturních, občanských a politických práv. Dobře tedy. Bohužel v praxi není tak jednoduché tento požadavek – který je samozřejmě legitimní – zcela splnit. Proč nejsme schopni učinit lidská práva druhé generace závazná stejně tak jako lidská práva generace první? Protože tradiční lidská práva, která mají svůj původ ve Francouzské revoluci, jsou dnes řádně kodifikována, což bohužel neplatí například pro práva sociální. Ale nebuďme fatalisté. Evropská unie se svou baterií nástrojů umí napnout všechny své síly, zejména v OSN, aby posílila texty, které ještě nejsou náležitě kodifikovány, a to zejména v oblasti sociálního práva. Dále bych dodal, že vzhledem k existenci rozvojové spolupráce a humanitární pomoci se tento požadavek stává o něco méně nerealistickým.

  Marek Henryk Migalski (ECR). – (PL) Pane předsedající, paní Ashtonová, přiznám se, že jsem nebyl velkým zastáncem toho, abyste se ujala funkce, kterou dnes zastáváte, paní Ashtonová, ale musím říci, že jsem dnes příjemně překvapen alespoň třemi body, které jste ve svém projevu zmínila. Rád bych toto zdůraznil a pochválil vás za to. Za prvé jste zdůraznila univerzálnost lidských práv. Plně souhlasím, že tato univerzálnost musí být plně respektována bez ohledu na to, kde se nacházíme, zda ve Štrasburku, Libyi, Rusku nebo Íránu. Jsem velmi potěšen, že jsme na stejné vlně. Další věc, kterou jste zdůraznila, je náboženská nesnášenlivost, nebo spíše boj proti ní. Usnesení Evropského parlamentu opravdu požaduje po zástupcích členských států, aby se tímto zabývali. Jsem velmi potěšen, že jste toto zdůraznila. Třetí věc, která mne jako člena delegace pro vztahy s Běloruskem těší, je to, že jste zdůraznila možnost intervence ve věcech týkajících se Běloruska, kde jsou porušována základní lidská práva. Je zde možnost, že bude ustanovena regionální rada. Velice mne těší, že to podporujete, protože to je něco, co bychom měli udělat. Moc vám děkuji.

  Gay Mitchell (PPE). – Pane předsedající, vítám možnost zúčastnit se této debaty a nejprve bych rád řekl, že oceňuji včerejší tiskovou konferenci uspořádanou vysokou představitelkou na témata ohledně Libye.

Zde v Evropě bylo během druhé světové války zavražděno šest milionů Židů. Mezi dvěma světovými válkami, první a druhou, bylo zabito 60 milionů Evropanů, když pomineme další oběti z ostatních částí světa.

Podle nedávného čísla časopisu The Economist nám chybí 100 milionů žen kvůli potratům z důvodu pohlaví. Nejde zde o potraty z důvodu ohrožení života ženy, nebo proto, že hrozí, že žena podstoupí nelegální potrat. Dějí se z toho důvodu, že jde o ženu.

Včera byl Den žen. To zde řečeno nebylo. Kdy už pomine politická korektnost, abychom zde mohli vést úctyhodné diskuse, abychom se nemuseli k problémům otáčet zády, jako tomu bylo v první polovině minulého století, abychom vznášeli tyto témata a ptali se, proč se takové věci dějí?

Tato sněmovna by se měla stydět. Zamítla při hlasování pozměňovací návrh o zákazu financování zabíjení novorozenců. O zákazu financování nucených potratů. Jak můžeme ve jménu Božím hlasovat proti něčemu takovému? Mám už plné zuby této politické korektnosti, která znemožňuje diskutovat v této sněmovně o tématech uctivým způsobem a vyjádřit různé názory.

Chtěl bych od vysoké představitelky slyšet, zda vznese toto téma u Spojených národů?

Závěrem bych chtěl říci, že tento přístup a některá rozhodnutí Soudu pro lidská práva zde ve Štrasburku, což není orgán Evropské unie, jsou velice zvláštní.

Kdy budeme moci o tomto tématu diskutovat? Proč se včera nezeptala žádná žena na těch 100 milionů žen, jejichž život byl ukončen, protože byly ženy? Je to nemorálnost a v této sněmovně by o tom nemělo být pochyb.

(Řečnice souhlasila s položením otázky „postupem modré karty“ podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu.)

  Véronique De Keyser (S&D). – (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, na Den žen jste si možná nevšiml, že ve zprávě paní Nedelchevaové z vaší skupiny nebyly potraty žádným tabu. Tato otázka byla vznesena, diskutovalo se o ní a demokraticky se o ní hlasovalo. Není to žádné tabu, máme demokracii.

  Gay Mitchell (PPE). – Pane předsedající, znám postoj paní De Keyserové k tomuto tématu a respektuji ho. To je více, než jsem slyšel od ní ohledně mého názoru.

Musíme v této sněmovně vést uctivé diskuse, kde si lidé vzájemně vyslechnou své názory, a pak přistupovat k závěrům. Neslyšel jsem nikoho ze strany socialistů nebo liberálů, že by v této sněmovně nadnesli otázku potratů na základě pohlaví. Nejenže ji nenadnesli, ale hlasovali proti usnesení předložené této sněmovně, které se týkalo toho, že by se nemělo financovat zabíjení novorozenců a nucené potraty. To je opovrženíhodný případ zaznamenaný v této sněmovně, je to opovrženíhodné od těch, kteří tak hlasovali.

Prosím, pojďme vést v této sněmovně uctivou diskusi. O tom má být Evropská unie – jednotná v rozmanitosti.

(Řečnice souhlasila s položením otázky „postupem modré karty“ podle čl. 149 odst. 8 jednacího řádu.) <BRK>

  Annemie Neyts-Uyttebroeck (ALDE). – Pane předsedající, samozřejmě, že názory pana Mitchella respektuji. Jako mnozí, ne-li všichni, poslanci toho Parlamentu odsuzuji skutečnost, že v mnoha společnostech na světě jsou plody ženského pohlaví potráceny, ať již se souhlasem matky nebo nuceně.

Obávám se však, že smícháním tohoto tématu s tématem svobody reprodukce pan Mitchell toto téma zamlžuje. Pokud by se toto téma týkalo pouze faktu, že jsou potráceny ženské plody, pak by pro nás bylo snadnější dojít ke společnému názoru.

  Gay Mitchell (PPE). – Pane předsedající, rád bych poděkoval vážené poslankyni za tento názor. Pokud bychom trochu více respektovali vzájemná stanoviska a pokusili se najít společný názor, shledali bychom, že se k tomuto tématu můžeme vrátit, ale, prosím, mohli bychom si všichni zachovat otevřenou mysl?

Opravdu těžko věřím tomu, že by Parlament hlasoval proti pozměňujícímu návrhu nefinancovat nucené potraty ani zabíjení novorozenců. Pojďme o tom vést diskusi a uvidíme, co můžeme pro zastavení těchto potratů na základě pohlaví udělat. V jiných oblastech můžeme mít různé názory.

Osobně nemám žádný problém s podporou reprodukčního zdraví, ale je to otázka potratů, se kterou mám z velice dobrého důvodu problém a rád bych o ní vedl diskusi. Nejsem žádné monstrum, žádný strašák z minulosti. Dobře jsem si svůj názor na toto téma promyslel a rád o něm se všemi povedu diskusi. Děkuji poslancům za jejich slova.

  Maria Eleni Koppa (S&D). – (EL) Pane předsedající, paní baronko Ashtonová, zasedání Rady pro lidská práva se letos koná ve stínu událostí v severní Africe a arabském světě, ze kterých se máme hodně co učit. My jako Evropa se musíme postarat, abychom tomuto úkolu dostáli. Je to tedy příležitost, abychom zásadně zhodnotili činnost Rady, abychom zlepšili její pracovní postupy a zdůraznili svou podporu její nezávislosti a úlohy, kterou v obhajobě lidských práv na celém světě hraje.

V době historických změn v naší části světa je poselství o univerzálnosti lidských práv aktuálnější než kdy dříve. Všechny mezinárodní subjekty také musí pracovat na tom, aby přestaly používat ve vztahu k lidským právům dvojí měřítka. Musíme být spravedliví a důslední. Tak jako vítáme nedávné přijetí usnesení odsuzující porušování lidských práv v Libyi, stejně tak tvrdě se musíme postavit proti pokračující nezákonné kolonizaci okupovaných území Palestiny.

  Sari Essayah (PPE). – (FI) Pane předsedající, chtěla bych vzdát hold panu Mitchellovi a jeho projevu, protože samozřejmým a základním lidským právem každé dívky a chlapce je právo být narozen do tohoto světa.

Rada pro lidská práva je hlavní orgán OSN odpovědný za lidská práva a my se nyní musíme odvážit kriticky posoudit její postavení a politiky. Rada by ideálně mohla hrát rozhodující roli při prosazování lidských práv a demokracie. Bohužel její práci charakterizují dvojí normy, selektivita, politizace a vytváření koalic v otázkách lidských práv.

Je typické, že Rada byla velice blízko přijetí usnesení o pokroku (považte, o pokroku!), pokud jde o stav lidských práv v Libyi. Mezi zeměmi, které projevily Libyi uznání, byly Írán, Severní Korea, Egypt, Súdán a Pákistán. Mají prohlášení těchto zemí vůbec nějakou váhu? Neměly by tyto země být také vyloučeny z Rady pro lidská práva? Pouze skutečnost, že takové usnesení bylo vůbec posuzováno, poukazuje na to, jak nedbalé je – nebo chtělo být – mezinárodní společenství ohledně situace v Libyi.

Během posledních desetiletí se přibližně dvě třetiny odsuzujících usnesení, které Rada pro lidská práva přijala, týkala Izraele, což je přitom jediná demokracie v oblasti Blízkého východu. Zároveň ignorovala špatný stav práv žen a menšin ve všech okolních arabských zemích. Činnost Rady pro lidská práva nebude důvěryhodná, pokud Rada svou práci a její postupy nezmění.

  Raimon Obiols (S&D). – (ES) Pane předsedající, nechci opakovat důležité body, které zde moji kolegové poslanci již uvedli, proto pouze dodám, že je dobré slyšet o účasti paní Ashtonové na zasedání Rady pro lidská práva, které se koná v tomto důležitém období.

Doufáme, že toto zasedání bude představovat krok kupředu, který umožní Evropské unii jednat důsledněji a zvýšit při tom svou viditelnost, dosáhnout společného stanoviska ke všem významným záležitostem lidských práv a využívat Radu pro lidská práva k budování spojenectví se zeměmi, občanskou společností a příslušnými mezinárodními organizacemi tak, aby dosáhla v oblasti lidských práv opravdového pokroku, o kterém paní Ashtonová ve svém projevu hovořila. Také doufáme, že Evropská unie bude schopna prosazovat univerzální povahu lidských práv tváří v tvář relativistickým argumentům a že konečně dosáhne pokroku významného pro naši generaci, něčeho srovnatelného se zrušením otroctví v minulosti, a sice zrušení trestu smrti na celém světě.

  Salvatore Iacolino (PPE). – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, není pochyb, že neporušitelnost lidských práv je opravdovým základem pro všechny společnosti, což také dává prostor pro vznik demokratických hodnot. Z tohoto důvodu musí mít zasedání Rady pro lidská práva v Ženevě přesné a správné priority, k nimž samozřejmě patří boj proti diskriminaci a jejím různým formám – diskriminaci na základě rasy, pohlaví, náboženského vyznání, politického přesvědčení –, zatímco na druhé straně je to také ochrana menšin a zranitelných skupin.

Období, ve kterém se bude setkání Rady konat, je velice citlivé. Všichni víme, co se děje v severní Africe, zejména v Libyi. Dnes jsme si během dlouhé rozpravy vyslechli a převážně uvítali projevy paní baronky Ashtonové. Je zde však také problém Blízkého východu a zároveň nás Lisabonská smlouva nutí přijmout ještě silnější a rozhodnější stanovisko ve prospěch Evropské unie.

Potřebujeme sílu rozhodnosti a solidarity, což pro nás musí být vodítka pro hmatatelné a rozhodné činy, protože Libyjci, Tunisané a Maročané si konec konců přejí zůstat tam, kde nyní žijí. Abychom jim to umožnili, musíme jednat rychle.

Chtěl bych vyslovit závěrečnou úvahu, což je také otázka pro baronku Ashtonovou: vyslechli jsme vaše projevy, a jak již jsem řekl, převážně jsme je uvítali. Jedna forma vážné diskriminace se vztahuje k náboženství: jak jen je možné, že jste zapomněla ve svém projevu zmínit fobii vůči křesťanství, když víme, že v poslední době bylo to nejkrvavější násilí spácháno na křesťanech?

  Norica Nicolai (ALDE). – (RO) Pane předsedající, nevím, zda právě probíhající zasedání skončí úspěchem nebo selháním. Vím však, že bývalo bylo užitečné vést tuto rozpravu dříve, protože Evropská unie bude mít na tomto zasedání jednotné, jasné, a hlavně účinné slovo. Přezkum, který nyní probíhá z části v New Yorku a z části v Ženevě, vysílá velice složitý signál do světa, který se mění a řeší velký problém se selháním jistého druhu politiky v oblasti lidských práv.

Vážení kolegové, věřím, že budeme o tomto institucionálním mechanismu vytvořeném OSN vést vážnou diskusi, aniž bychom dávali přednost nějakým konkrétním právům. Musíme však vést diskusi o jeho účinnosti a zejména se zamyslet nad tím, zda by nemělo smysl zaměřit činnost některého ze světových orgánů na okamžitou prevenci. V této souvislosti si myslím, že se nemusíme omezovat na pouhé přihlížení událostem, ale že se můžeme pokusit jim zabránit. Věřím, že před námi leží nový způsob, jak řešit problém lidských práv.

  Charles Tannock (ECR). – Pane předsedající, skutečnost, že Libye byla členem Rady pro lidská práva, nám říká vše, co chceme vědět o této zdiskreditované a zpolitizované organizaci. Kaddáfího dvaačtyřicetiletá vláda v této zemi systematicky drtila jakýkoli náznak lidských práv a nyní vidíme důsledky kultury násilí, na které byla tato hrůzovláda postavena.

Ale nebylo by spravedlivé poukazovat pouze na Libyi. Další porušovatelé lidských práv se také těší členství v Radě, včetně Číny, Kuby, Saúdské Arábie, Pákistánu a Ugandy, která pronásleduje homosexuály. Pozoruhodné je, že se dokonce diskutovalo o tom, že by v budoucnu mohl stanout v čele komise pro rovnoprávnost žen Írán. Rada OSN pro lidská práva také tráví dost času tím, že hanobí našeho demokratického spojence, Izrael.

Uvážím-li však, že tato Rada je všechno, co na úrovni OSN existuje pro otázky lidských práv, budeme se muset zapojit i s plným vědomím neodmyslitelných rozporů spočívajících v tom, že jsou členy Rady OSN pro lidská práva i kruté nedemokratické režimy.

  Struan Stevenson (ECR). – Pane předsedající, rád bych paní baronce Ashtonové řekl, že v poslední rozpravě o Íránu neodpověděla mému kolegovi Janu Zahradilovi na jeho otázku o táboře Ašraf. 3 400 lidí prožívá psychické mučení. Toto je porušení lidských práv. Dáme 1,2 miliardy EUR na rekonstrukci Iráku, a přesto vždy, když v této sněmovně přijmeme usnesení, vždy, když valnou většinou schválíme písemné prohlášení, irácká vláda nás prostě ignoruje a stejně tak i její íránské skupiny.

Již celý rok jsou lidé v táboře Ašraf psychicky mučeni, když musí ve dne v noci poslouchat propagandu a výhrůžky, které burácí z 210 tlampačů. Zakazuje se jim přístup k lékům a zraněným a umírajícím na rakovinu se zakazuje vstup do nemocnic.

Proč neřekneme: „Přestaňte, nebo už od této sněmovny nedostanete žádnou pomoc, žádné peníze?“

  Diane Dodds (NI). – Pane předsedající, ve světle současných událostí v Libyi a chvályhodného opovržení, které právem vyjadřujeme nad porušováním lidských práv v Libyi, bych se ráda zeptala vysoké představitelky, zda podpoří případ těch obyvatel Spojeného království, jejichž příbuzní, přátelé a blízcí byli vyhozeni do vzduchu Semtexem nebo zabiti zbraněmi dodanými plukovníkem Kaddáfím a jeho vražedným režimem v Libyi. Podpoří jejich případ, ať již z libyjského konfliktu vyvstane jakýkoli nový režim?

  José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra (PPE). – (ES) Pane předsedající, v souvislosti s naší diskusí o současné situaci lidských práv a poslední zprávou bych chtěl paní Ashtonové položit následující otázku:

Domníváte se, že vzhledem ke stávající situaci v některých zemích severní Afriky a v tomto regionu nastal ten správný čas na vyslání delegace Evropské unie do Íránu?

  Catherine Ashton, místopředsedkyně Komise/vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. – Pane předsedající, toto byla opět velmi zajímavá a plodná diskuse, v níž bylo nadneseno velké množství problémů, na které mají vážení poslanci a poslankyně velice pevný názor.

Za prvé, ráda bych poděkovala všem váženým poslancům a poslankyním za energii a vášeň, se kterou do této diskuse přispěli. Vím o tom, že uplynuly dva roky od zveřejnění zprávy paní Andrikienėové o vývoji Rady OSN pro lidská práva, včetně úlohy EU, a o usneseních, která byla od té doby přijata. Chtěla bych poděkovat za její poznámky ohledně naší činnosti v Evropské službě pro vnější činnost a ohledně počátků naší práce na vytvoření nových aktivit v oblasti lidských práv.

Také mne velice těší, že paní Hautalaová přijede na zasedání Rady. Její účast je díky jejím znalostem a zkušenostem je nesmírně důležitá. Doufám také, že podpoří naši snahu o zlepšení a rozšíření činnosti Rady. Vnímám kritiku, která byla na její adresu vznesena. Domnívám se, že jsme se všichni velmi snažili o to, aby zmíněný přezkum byl co nejdůkladnější. Není sice úplně takový, jak jsme si přáli, ale vzhledem k současnému přesunu některých diskusí do New Yorku můžeme v práci pokračovat i tam. Toto je skutečně oblast, kde poslanci, kteří s námi spolupracují, mohou dosáhnout velkých změn. Mám plnou důvěru v to, že paní Hautalaová se v tomto ohledu vynasnaží.

Chtěla bych zodpovědět některé konkrétní otázky, které na mne byly vzneseny. Začnu s otázkami pana Howitta, konkrétně zde zazněly tři. Co se týká Konžské demokratické republiky, podporujeme důrazné usnesení a skutečně jsme řekli, že pro tuto konkrétní situaci by měl existovat zvláštní mandát. Pokud jde o Goldstoneovu zprávu, pokoušíme se dosáhnout konsenzuálního usnesení; právě na tom pracujeme. V Pákistánu jsme vydali dne 5. března demarši, konkrétně ohledně článku 40, o který zde jde.

Pro ty vážené poslance a poslankyně, kteří hovořili zejména o svobodě náboženství a vyznání – dovolte mi nejprve říci, že o strašných tragédiích křesťanských komunit hovořím ve světě všude, kde k nim dochází. Mým univerzálním bodem je to, že věříme v právo na svobodu náboženství a vyznání bez ohledu na jeho povahu. Důležité je, abychom tyto výroky nadále jasně vyjadřovali v případech terorismu nebo útoku na jakékoli náboženství, včetně křesťanství.

Moje skupina se právě setkala se skupinou poslanců Evropského parlamentu, abychom dále mluvili o tom, co v této věci můžeme udělat. Již jsem řekla, že kvůli naléhavosti tohoto tématu plánujeme konkrétní kroky na tomto zasedání Rady pro lidská práva.

Omlouvám se, že jsem nezodpověděla otázku o táboře Ašraf. Chtěla jsem, ale otočila jsem list příliš rychle. Myslím, že tam je celkem 3 000 osob, nebo 3 400 – údaje se liší – a každý týden jsme v kontaktu s OSN, jehož zástupci, jak víte, do tábora jezdí. Ujišťují mě, že základní potřeby jsou zajištěny. Jak vážený pan poslanec dobře ví, otázka, co můžeme s táborem Ašraf udělat, je opravdu složitá. Dobře si uvědomuji velmi odlišné názory, které jsme slyšeli. Ale vážený pan poslanec má naprostou pravdu, že podstatnou částí toho je zajistit, aby nebyla porušována lidská práva a aby byla zajištěna humanitární pomoc. To si opravdu uvědomujeme, a proto vím o těch každotýdenních zprávách. Není to náhoda, ale důsledek toho, že se v této záležitosti angažujeme a jednáme s tamní vládou ve snaze vyřešit problém co nejlépe.

Také souhlasím, že je důležité poslat do Ženevy silnou delegaci. Paní Hautalaová opět zdůraznila skutečnost, že jsme právě jmenovali novou vedoucí delegace. Když jsem byla v Ženevě, se skupinou jsem mluvila. Delegaci jsme rozdělili na dvě části, aby se jedna část mohla věnovat tématům jako Světová obchodní organizace a druhá se mohla více soustředit na témata ohledně agentur OSN.

Při rozhovorech na toto téma si jasně uvědomuji, že v Ženevě musíme pracovat lépe a tvořivěji. Musíme vytvářet v souvislosti s lidskými právy spojenectví a musíme mít možnost mluvit s partnery na celém světě o tom, kde s nimi můžeme spojit síly u některých nejdůležitějších témat, jež nás zajímají. Doufám, že během následujících týdnů a měsíců se budeme moci posunout dále.

Závěrem bych ráda řekla, že výrok pana Salavrakose o tom, že lidská práva jsou životní styl, mě velice nadchnul. Nepochybně má pravdu. Popsala bych to jednoduše takto: aby se vás lidská práva týkaly, musíte být zde a musíte být člověk. Žádná další kritéria neplatí. Ve všem, co děláme, bychom neměli na tento základní princip zapomínat.

Vážení poslanci a poslankyně, bude zde hodně témat, na kterých se neshodneme, hodně témat, která, jak jsem viděla, vyvolají vášně a obavy, ale absolutně nezbytné je, abychom byli schopni o těchto tématech diskutovat a abychom při všem, o čem uvažujeme, mysleli zejména na silný pocit, který v nás téma lidských práv vyvolává.

A úplně na závěr – ohledně delegace do Íránu jsem se ještě nerozhodla. Je to z části otázka prostředků, ale samozřejmě o tom budu vážené poslance a poslankyně informovat.

Mezitím bych vám všem chtěla poděkovat za tuto diskusi a ujistit vážené poslance a poslankyně, že udělám vše, co budu moci, aby Rada pro lidská práva byla co nejúčinnější a – což je ještě nejdůležitější – abych reprezentovala Evropský parlament a Evropskou unii ve věcech lidských práv tak účinně, jak snad mohu.

  José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra (PPE). – (ES) Pane předsedající, nerozuměl jsem odpovědi paní Ashtonové. Nejsem si jist, jestli odpověděla na mou otázku, jestli řekla, že na ni odpoví později, nebo neodpověděla vůbec. Jednalo se o to, zda je nyní vhodná doba na vyslání delegace Evropské unie do Íránu, vezmeme-li v úvahu současný stav lidských práv. Rád bych svou otázku zopakoval, protože jsem nerozuměl odpovědi.

  Catherine Ashton, místopředsedkyně Komise/ vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. – Pane předsedající, v odpovědi na otázku pana Salafrancy Sáncheze-Neyry jsem chtěla říci, že jsou zde dvě věci. První jsou nevyhnutelně prostředky. Druhá věc je, že před vysláním delegace bude potřeba předložit mé rozhodnutí a mnou podané návrhy, a to nejen Komisi. Proběhne diskuse v Radě pro zahraniční věci a Parlament k tomuto tématu také zaujme stanovisko. V současnosti jsem na toto téma ještě s nikým nehovořila. Jak dobře víte, v současné době se velice angažuji, pokud jde o jadernou energii a otázky lidských práv v Íránu.

  Předsedající. – Obdržel jsem šest návrhů usnesení⁽¹⁾ v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu.

Rozprava je ukončena.

Hlasování proběhne ve čtvrtek 10. března ve 12:00.

Písemná prohlášení (článek 149)

  Tunne Kelam (PPE), písemně. – Vzhledem ke stávající situaci v severní Africe a vzhledem k tomu, že lidská práva jsou po celém světě porušována více než kdy jindy, se musí činnost Rady OSN pro lidská práva změnit. Rada OSN pro lidská práva musí jednat včas a účinně reagovat na nové výzvy. Bohužel tomu tak v současnosti není. Tento problém by mohla částečně vyřešit další jednání nad rámec současných zasedání. Dále musí Rada OSN pro lidská práva vážně prověřit své členy, aby se ujistila, že zcela splňují minimální kritéria. Je nestoudné, že diktatury jako Libye mohly doposud zasedat v orgánu, který má ochraňovat lidská práva. Důvěryhodnost Rady OSN pro lidská práva je více než kdy jindy zkoušena politicky motivovaným chováním. EU má nyní možnost hovořit prostřednictvím ESVČ jedním hlasem a vystupovat jako globální aktér. Místopředsedkyně Komise/vysoká představitelka musí zajistit, aby tato činnost byla jednotná a aby práce zástupců EU v Ženevě a New Yorku byla dobře koordinována. Neexistuje žádná praktická alternativa k zahraniční politice založené na hodnotách EU.

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. – Nemůže být přijato žádné přesvědčivé a účinné usnesení, zatímco jsou vážně porušována lidská práva uvnitř Evropské unie. Všechna hlasitá prohlášení a slova se mění v cynismus a podkopávají zásady boje proti celosvětovému bezpráví a lžím. Evropská unie by neměla radit třetím zemím, zatímco na jejím vlastním území, jmenovitě v Lotyšsku, se vláda staví k usnesení Parlamentu z 11. března 2004 s výsměchem a opovržením. Není možné požadovat po jiných zemích, aby se chovaly jako Evropská unie, když ta není schopna to požadovat po Lotyšsku. Jak si může EU říkat „jednotná“, když její pravidla neplatí pro všechny členské státy? Dokud nebude provedeno usnesení ohledně 335 000 osob, které nejsou lotyšskými občany, nemá smysl požadovat změny v oblasti lidských práv u třetích zemí. Je to tvrdý výsměch demokracii a lidským právům.

  Joanna Senyszyn (S&D), písemně. – (PL) Měli bychom uvítat, že do programu 16. zasedání Rady OSN pro lidská práva byly kromě témat obecného problému dodržování lidských práv zařazeny rovněž zprávy a panely týkající se práv dítěte, násilí páchaného na ženách, práv národních, etnických, náboženských a jazykových menšin a boj proti terorismu. Při tomto zasedání bude také prezentováno prohlášení o právech LGBT menšiny z mnoha oblastí. Rada OSN pro lidská práva potřebuje nové právní nástroje pro neustálé pozorování přetrvávajícího porušování lidských práv a pro rychlé reakce na naléhavé situace, které vyvstávají z politických situací na světě (Tunisko, Egypt, Írán, Bělorusko). Proto podporuji myšlenku, kterou navrhuje usnesení, na zavedení nezávislých „spouštěčů“, které umožní rychlou odezvu na lidskoprávní krize. Vítám založení nového ředitelství pro lidská práva a demokracii a vytvoření pracovní skupiny pro lidská práva při Radě EU se sídlem v Bruselu, protože to umožní lepší koordinaci a sledování politiky EU pro lidská práva. Hlavní úlohu bude hrát zvláštní představitel EU pro lidská práva na vysoké úrovni. Panely Rady OSN pro lidská práva by se také měly konat mezi zasedáními a zasedání by se měla přesunout do jiných oblastí, také do míst, kde právě dochází ke konfliktům. Nakonec se obracím na členské státy EU, aby respektovaly lidská práva ve svých domácích politikách, protože neúspěch v této oblasti oslabuje postavení Unie v Radě OSN pro lidská práva.

PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN LIBOR ROUČEK
Místopředseda