Předsedající. – Dalším bodem jsou prohlášení Rady a Komise ke zprávě o pokroku Islandu za rok 2010.

  Enikő Győri, úřadující předsedkyně Rady. – (HU) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, velice oceňuji aktivní zapojení Evropského parlamentu do procesu rozšiřování a jeho konstruktivní účast ve všeobecné diskusi o rozšiřování a samozřejmě konkrétně v procesu přistoupení Islandu. Rozšiřování Evropské unie jako jedna z nejúspěšnějších politik Unie v historii EU patří mezi nejdůležitější priority našeho předsednictví.

Dne 17. června 2010 Evropská rada jednomyslně rozhodla udělit Islandu status kandidátské země. První schůze přístupové konference na úrovni ministrů se uskutečnilo dne 27. července 2010 a v listopadu byl zahájen proces prověřování, který pokračuje podle plánu. Příští přístupová konference na úrovni ministrů je plánována na 27. červen; takto budeme mít možnost shrnout dosažené výsledky a jak doufáme, také otevřít co nejvíce kapitol.

Existují některé velmi důležité oblasti, které bych chtěla zvlášť zdůraznit. Návrh usnesení Parlamentu na tyto skutečnosti také poukazuje. Ve své zprávě o dosažených výsledcích za rok 2010 Komise došla k závěru, že Island splňuje politická kritéria vyžadovaná pro členství, a i když byl těžce postižen hospodářskou a finanční krizí, je vhodně připraven přijmout opatření, která jsou nezbytná pro splnění požadavků spojených s členstvím v EU. Dne 14. prosince Rada ve svých závěrech připomněla, že Island je demokracií s dlouhou historii řádného fungování, se silnými institucemi a úzkými vztahy s EU. Dospěla také k závěru, že Island je celkově dobře připraven přijmout a uplatňovat acquis EU, zejména vzhledem k tomu, že země je členem Evropského hospodářského prostoru a účastníkem Schengenské dohody. Island lze považovat za fungující tržní ekonomiku a může ve střednědobé perspektivě obnovit svou schopnost čelit tlaku hospodářské soutěže a tržních sil, které působí na jednotném trhu.

Rada připomněla, že cílem jednání je dosáhnout toho, aby Island přijal acquis EU a uplatňoval ho v praxi. Průběh jednání bude určován tím, zda Island plní všechny své závazky podle dohody o EHP, mimo jiné s přihlédnutím k závěrům Evropské rady ze dne 17. června 2010, a také výsledky, kterých dosáhne při odstraňování jiných nedostatků definovaných ve stanovisku Komise. Zároveň Rada na jedné straně připomněla, že ačkoli přístupová jednání zaznamenávají pokrok, základem smluvní vztahů mezi Islandem a EU bude i nadále Dohoda o EHP, a na straně druhé, že je Island také v posledních dvou letech aktivním a konstruktivním partnerem v tomto rámci a v souvislosti se schengenským prostorem. Tato země také dosáhla dobrých výsledků v uplatňování vyvíjejícího se acquis EU. Rada proto vyzvala Island, aby v této praxi pokračoval.

Návrh usnesení Evropského parlamentu podává komplexní obraz o dosažených výsledcích a o úkolech, které je třeba splnit. Pokud jde o posledně zmíněné úkoly, chtěla bych vás upozornit na náš společný úkol, totiž na nezbytnost náležité a zasvěcené komunikace s veřejností, s islandskými občany i s občany EU. Vzhledem k výše uvedenému bych chtěla znovu poukázat na to, že zbývá ještě vykonat velmi mnoho práce, a to i během maďarského předsednictví. Pokud jde o předsednictví, spoléháme přirozeně na všechny členské státy, na Komisi a samozřejmě na Evropský parlament, že Island v tomto úsilí podpoří. Je nezbytné, abychom udrželi pracovní nasazení, a pokročili tak co nejvíc v jednáních, a to ještě v tomto pololetí.

Jsem přesvědčena, že přistoupení Islandu může být korunováno úspěchem. Může dodat podnět celé politice rozšiřování a zvýšit její úspěšnost. Mottem a cílem maďarského předsednictví je silná Evropa. K dosažení toho přispívá každý pokrok dosažený v procesu přistoupení Islandu.

  Štefan Füle , člen Komise. – Pane předsedající, dnešní rozprava o Islandu a o příštích krocích v procesu jeho přistoupení přichází v pravou chvíli.

Chtěl bych sněmovně poděkovat za její podporu členství Islandu a poblahopřát zpravodaji panu Predovi k jeho kvalitní zprávě. Projednávané usnesení je užitečným příspěvkem k tomuto procesu: vysílá Islandu správné signály ve správném okamžiku.

Posuzování islandského plnění acquis – prověřování – je v plném proudu. V období od listopadu 2010 byly projednávány 24 kapitoly a uskutečnily se 23 dvoustranné kontrolní schůzky věnované rybolovu, zemědělství, životnímu prostředí, regionální politice a finančním službám.

Prověřování je důležitý technický proces a schůzky již vymezily citlivé otázky a výzvy v nejdůležitějších kapitolách, jako je zemědělství, životní prostředí a rybolov. Tato fáze procesu jednání bude dokončena do června 2011.

Mohu potvrdit, že očekáváme, že zásadní jednání začnou koncem maďarského předsednictví, přičemž některé kapitoly budou otevřeny na přístupové konferenci, která je plánována na 27. červen 2011. Je to ambiciózní, ale splnitelný časový plán a všechny strany jsou odhodlány postupovat kupředu.

Komise je připravena zohlednit specifika a očekávání Islandu v rámci dosavadního přístupu k přístupovým jednáním a důsledného dodržení zásad a pravidel Unie. Snažíme se proto pracovat v otevřeném a konstruktivním duchu, abychom nalezli oboustranně přijatelná řešení, způsobem, který odráží vysokou úroveň spolupráce mezi Evropskou unií a islandskými orgány. Stejně jako tomu doposud bylo u každého přistoupení, dá se očekávat, že to nebude vždy snadný úkol, ale věříme, že jsme spolu s Islandem nastoupili úspěšnou cestu.

Pokud jde o Icesave, jak se uvádí i ve vašem usnesení, Komise by uvítala rychlé vyřešení této záležitosti v zájmu všech zúčastněných stran.

Na hospodářské frontě je působivá bankovní a fiskální konsolidace Islandu v rámci programu MMF. Probíhá program úprav a vláda usiluje o další konsolidaci. Rozsáhlá restrukturalizace dluhu přispěje k posílení hospodářského oživení. Vláda také připravuje strategii pro postupné odstranění kontrolních opatření v oblasti kapitálu. To přispěje ke zlepšení ovzduší pro podnikání.

Chtěl bych se také krátce zmínit o podpůrných opatřeních, která jsme zavedli v rámci nástroje pro předvstupní pomoc. Je stanoven předběžný finanční rámec ve výši 28 milionů eur na období nejbližších tří let, který má podpořit administrativní kapacitu a připravit Island na řízení strukturálních fondů.

Značného pokroku je dosahováno při dokončování národního plánu na využití nástroje pro předvstupní pomoc (IPA) na rok 2011 a byly zahájeny některé konkrétní činnosti v rámci programu technické pomoci a výměny informací (TAIEX).

Plně sdílím vaše názory ohledně potřeby veřejné diskuse o přístoupení k EU, založené na faktech. Ta může ovšem mít rozhodující význam pro lepší pochopení politické reality a opatření Evropské unie a může to pomoci rozptýlit mýty. Upřímně vítám také to, že islandské orgány zahájily intenzivní komunikační činnosti.

Je povzbudivé konstatovat, že veřejné mínění na Islandu za poslední rok doznalo výrazného zlepšení ve prospěch EU – jak ve vztahu k podpoře pokračování procesu přistoupení, tak pokud jde o přístup k členství v EU a její obraz u veřejnosti.

Komise zintenzivňuje své vlastní informační a komunikační činnosti, aby usnadnila zasvěcenou veřejnou diskusi. Delegace Evropské unie v Reykjavíku je plně funkční a aktivně se zapojuje do komunikačních aktivit. Také plánuje otevřít tam informační středisko EU.

Nyní, kdy je období prověřování téměř u konce, se velmi těším na to, až začneme otvírat s Islandem různé kapitoly.

  Cristian Dan Preda, jménem skupiny PPE. – (RO) Pane předsedající, chtěl bych nejprve přivítat přítomnost představitelů Komise a Rady v této sněmovně a rovněž plodnou spolupráci, kterou jsme až dosud s oběma institucemi měli, a to i při přípravě tohoto usnesení.

Někdy před devíti měsíci, když jsme oznámili žádost Islandu o přistoupení k Evropské unii, jsme se rozhodli dotknout se v této zprávě čtyř hlavních aspektů.

1. Politická kritéria. Island se svou silnou demokratickou tradicí v tomto ohledu exceluje. Kromě toho se domnívám, že musíme uvítat pokrok, jehož bylo během posledních měsíců dosaženo v oblasti posilování nezávislosti soudnictví, zrušení přílišných pravomocí ministra spravedlnosti při jmenování členů městských rad a zvýšení jejich nezávislosti. Zároveň je nezbytné tato opatření důsledně provádět.

2. Ekonomická kritéria. Jako člen Evropského hospodářského prostoru Island již splňuje velkou část povinností členského státu. Vítám dohodu o právním předpisu, který se týká banky Icesave. Doufám, že obyvatelstvo Islandu, jak ukazují průzkumy, se ho rozhodne podpořit v referendu, které se bude konat za tři dny, a zajistí tak, že tento dvoustranný spor zmizí z procesu vyjednávání o přistoupení k EU.

3. Důležitým faktorem je také regionální spolupráce. Přistoupení Islandu k EU poskytuje Unii jedinečnou příležitost k posílení její přítomnosti zejména v oblasti Arktidy obecně, a v Arktické radě zvláště.

V neposlední řadě je pro úspěšné završení procesu přistoupení nesmírně důležité veřejné mínění. Vzhledem k tomu si myslím, že je nutné podpořit iniciativu orgánů z Reykjavíku zahájit veřejnou diskusi a konzultace se všemi stranami, které jsou na tomto projektu zainteresovány. To je stále důležitější, neboť průzkumy veřejného mínění naznačují podporu Islanďanů pokračování přístupových jednání.

  David-Maria Sassoli , jménem skupiny S&D. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, zítřejší hlasování je jedním z kroků, které v brzké době povedou k přistoupení Islandu k Evropské unii.

Island, jak řekl pan Preda, dosáhl značného pokroku. Uvedu několik příkladů: posílení nezávislosti soudnictví, zvláštní vyšetřovací komise pro vyšetření a analýzu procesů, jež vedly ke zhroucení islandského bankovního systému, vytvoření společného parlamentního výboru mezi Evropskou unii a Islandem, situace kolem vstupu do eurozóny, větší zkušenosti v odvětví obnovitelných zdrojů energie.

Otevřená zůstává velmi citlivá otázka Icesave a v sobotu se bude konat referendum, které přivede Islanďany k volebním urnám. I když výsledek referenda je věcí diskuse, myslím si, že má velmi značnou demokratickou hodnotu, protože dodává lidem na Islandu pocit odpovědnosti a ještě více je zapojuje v této delikátní fázi jednání. Navzdory tomu, že první referendum nepřineslo pozitivní výsledek, islandská vláda usilovně pracovala na tom, aby vytvořila širokou koalici, která bude schopna vysvětlit občanům, proč přijal Island závazek odškodnit Spojené království a Nizozemsko za škody, které utrpěly.

Evropa by v této době měla projevit trpělivost a respekt a neměla by vyvíjet přílišný tlak, který by mohl vyvolat jakousi sebeobranu a uzavření islandské společnosti.

Pokud jde o rybolov a zemědělství, domnívám se, že Evropa a Island musí najít nejlepší řešení, jež umožní splnit kritéria stanovená Smlouvou a ochránit islandské hospodářství, ekosystémy a typické rysy této země.

Přistoupení Islandu k Evropské unii bude znamenat, že Evropa se přiblíží k Severnímu pólu, s významnými pozitivními dopady v politické a hospodářské oblasti, v oblasti životního prostředí a vědy. Je jasné, že patřit po šedesáti letech do Evropy je stále ještě přitažlivou možností.

  Pat the Cope Gallagher, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, s potěšením se od pana komisaře dozvídám, že se očekává, že prověřování přístupových kapitol souvisejících s Islandem, které začalo loni v listopadu, bude v krátké době dokončeno.

Island jako člen EHP má samozřejmě velkou výhodu v tom, že již přijal značnou část acquis. S potěšením jsem také z průzkumů veřejného mínění na Islandu zaznamenal, že 65 % islandských občanů chce, aby jednání pokračovala. Využiji svého postavení předsedy společného parlamentního výboru k tomu, aby většina Islanďanů nezaujala izolovanou pozici do té doby, než budou přesně vědět, co je čeká v dalším průběhu tohoto roku.

Ve dnech 26. a 27. dubna se v Reykjavíku uskuteční druhá schůzka společného parlamentního výboru EU a Islandu. Byl ustaven v loňském roce a já se skutečně domnívám, že je to důležité fórum pro dialog a spolupráci mezi parlamenty EU a Islandu.

Musím říci, že mne zklamalo, že pobřežní státy počátkem března v Oslu nedosáhly dohody. Je nezbytné, aby dohody bylo dosaženo. Nemůžeme mezi čtyři pobřežní státy rozdělovat povolení na úlovek jednoho milionu tun makrel, když víme, že vědci doporučují jen polovinu tohoto množství.

  Indrek Tarand , jménem skupiny Verts/ALE. – Pane předsedající, malá země vždy způsobuje EU spoustu problémů, chce-li přistoupit, a problémy Islandu, jak víme, jsou rybolov, životní prostředí a vše ostatní, o čem hovořil pan komisař. Máme však recept a tato sněmovna by mohla zaujmout vstřícnější postoj, protože s malými zeměmi se musí zacházet jemně.

Vždy obdivuji zásadový politický přístup pana Tannocka k acquis a k tomu, co Island dělá či nedělá. Tentokrát však moje skupina a já s radikálním tónem těchto pozměňovacích návrhů nesouhlasíme, a proto velmi snažně žádáme, aby byl do zítřka nalezen se zpravodajem kompromis. Již vidím v tomto parlamentu o šest křesel více a ještě jednu kóji pro překladatele.

  Charles Tannock, jménem skupiny ECR. – Pane předsedající, skupina ECR plně podporuje přistoupení Islandu k Evropské unii, i když rozhodnutí o tom je jednoznačně záležitostí samotných Islanďanů v referendu.

Island je malá, stabilní a bohatá demokracie a zakládající člen NATO a Rady Evropy. Jeho hospodářství je však silně závislé na rybolovu, zažilo katastrofální podnik v oblasti finančních služeb, a je proto pravděpodobné, že Island, pokud se kdy připojí k EU, bude požadovat významný ústupek, aby ochránil své odvětví rybolovu. To by pak doufejme poskytlo Spojenému království a jiným členským státům ideální příležitost prosazovat širší a dalekosáhlejší reformu kontroverzní společné rybářské politiky.

Pokud jde o lov velryb, nemám pro něj žádnou omluvu. Nemám rád býčí zápasy, ani kohoutí zápasy, ale ty jsou, věřte nebo ne, v některých částech EU povoleny na základě národní kultury, takže pokud Island přistoupí k EU, musí mu být – podle mého osobního názoru – povoleno zachovat velrybářství, bude-li na tom trvat.

A konečně Island se musí zavázat k vrácení peněz, které dluží Spojenému království a Nizozemsku po zhroucení banky Icesave. Negativní výsledek nadcházejícího referenda na Islandu k této otázce by byl, pokud jde o podporu vlády Spojeného království, vážnou překážkou.

  David Campbell Bannerman, jménem skupiny EFD. – Pane předsedající, prvnímu dni v měsíci dubnu se v Británii říká Den bláznů (Apríl) a lidé si s velkým potěšením dělají jeden z druhého legraci. Takže když někdo říká, že Island se v příštím roce chystá připojit se k EU, myslím si: „Apríl!” Ve skutečnosti průzkum ukázal, že 64 % Islanďanů chce zůstat nezávislými, pouze 24 % se chtějí dále ucházet o členství v EU, a proti němu je samozřejmě 60 % islandských podniků.

Říká se také, že Island chce bezpečné euro. Apríl! Dokonce vlastní banky v Portugalsku nyní odmítají nakupovat portugalské dluhopisy.

Island se nevzdá svých bohatých lovišť pro rybolov – která produkují 40 % jeho vývozu – aby se připojil ke katastrofální společné rybářské politice, a nezruší ani islandský parlament, kterému je více než 1 000 let a získal cenu UNESCO za demokracii.

I přes bankovní kocovinu je na tom Island, podobně jako Británie, lépe, když zůstává mimo. Takže žádné legrácky!

  Předsedající. – Tím Aprílem jste mě poněkud přivedl do rozpaků, pane Campbell Bannermane. Dnes je 6. dubna, dvakrát jsem si to ověřoval, ale předpokládám, že můžete vyhlásit Den bláznů, kdykoli chcete!

  Nick Griffin (NI). – Pane předsedající, jak je zde tak obvyklé, tato rozprava má málo společného s realitou, a už vůbec nic společného s demokracií.

Většina zde hovoří tak, jako by to, že bude Island vtažen do černé eurodíry, bylo hotovou věcí. Avšak od Islanďanů k nám přichází jiná zpráva. Aktuální průzkumy veřejného mínění ukazují, že ti, kdo si přejí udržet svou nezávislost, svým počtem převyšují europřisluhovače a eurofily téměř v poměru dvě ku jedné. Sedmdesát pět procent Islanďanů moudře EU nevěří. Jediná islandská strana, která členství podporuje, si v průzkumech pohoršila ze 30 % na 18 %.

Všude v Evropě je to stejné. Zatímco politická elita směřuje k ještě užší unii a k federálnímu impériu, lid chce svobodu a nezávislost. Takové neshody jsou semeništěm revoluce Blahopřejte si k pokroku v přístupových jednáních, jak chcete, ale nadcházející finanční kolaps v zemích, které se tísní ve vaší evropské svěrací kazajce, bude drahý pro nás pro všechny, ale pro vaši Utopii bude osudový. Island a země nyní uvízlé ve vaší „Malinové říši“ budou nakonec svobodné.

  Alf Svensson (PPE). – (SV) Pane předsedající, Island je velikostí své populace malá země s přibližně 300 000 obyvateli, ale je to skvělý národ. Skutečně chci zdůraznit, co zde bylo řečeno. Island má demokratické tradice, má pozoruhodnou kulturu a dokázal reálně zajišťovat sociální zabezpečení dlouho předtím, než to dokázaly jiné země. Mohli bychom samozřejmě donekonečna hovořit o ekonomických excesech roku 2008, ale k takovým excesům došlo ve více zemích než jen na malém Islandu. Je jasné, že když je malá země s 300 000 obyvatel zasažena bezuzdnou tržní ekonomikou, nevykazuje její správa žádné působení setrvačnosti. Na to bychom neměli zapomínat, hovoříme-li o ostrovní zemi v arktické oblasti.

Velmi dobře také chápu, že Islanďané jsou zainteresováni na rybolovu. Je to odvětví, které umožňovalo žít na tomto ostrově po generace. Musíme být opatrní, když hovoříme o malé zemi, abychom se nesnížili k úloze jakéhosi staršího bratra. Island je přirozeně ze strany EU podrobován kontrole a chtěl bych říci, že se s tím vyrovnává lépe, než by to dokázaly mnohé ze současných členských států, kdyby musely podstoupit tak přísnou kontrolu, jaké nyní podrobujeme Island. Tím nechci říci, že je to špatně. Domnívám se také, že by bylo jednodušší, kdyby se i Norsko více přiblížilo k EU a nakonec se stalo jejím členem, pokud se k ní připojí Island. Island nutno uvítat. Island vdechne EU život a není to zcela jistě žádná posvátná oběť.

  Catherine Stihler (S&D). – Pane předsedající, ráda bych poděkovala panu zpravodaji. Návrh usnesení, který máme před sebou, je vyvážený a pokrývá všechny hlavní aspekty zprávy o pokroku. S 33 kapitolami, které zpráva o pokroku rozebírá, Island rychle postupuje ke splnění kritérií pro vstup do EU. Důležitý je odkaz v návrhu na zprávu zvláštní komise pro vyšetřování kolapsu islanského bankovního systému. To, že viníci této krize budou předání spravedlnosti, je vítáno. EU a její členské státy by možná mohly citlivý přístup Islandu napodobit. Existují však dvě věci, o kterých chci dnes večer hovořit. Icesave a makrely. Referendum, které proběhne koncem tohoto týdne, tuto ságu doufejme ukončí.

Byla jsem však zklamána tím, že po opětovném intenzivním jednání a po schválení islandským parlamentem Althingem je nutné druhé referendum. K makrelám: jednostranné zvýšení kvót bez diskuse a jeho důsledky pro sousední státy byly krátkozraké. Pro úspěch přístupových jednání je nezbytné vyřešit otázky kolem rybolovu.

Závěrem bych chtěla popřát společnému parlamentnímu výboru v čele s Patem the Cope Gallagherem na jeho druhém zasedání 26. a 27. dubna v Reykjavíku hodně úspěchů.

  Struan Stevenson (ECR). – Pane předsedající, rád slyším, že většina Islanďanů v nedávných průzkumech veřejného mínění uvádí, že nechce vstup do EU, protože - upřímně řečeno - proč vlastně chceme, aby vstoupili? Co přesně přinesou do našeho evropského klubu? Hospodářství se jim zhroutilo, jejich banky nejsou solidní, jejich sopka uzavřela na devět dní náš vzdušný prostor – předpokládám, že bychom za to museli zaplatit, pokud by se to stalo znovu, – a nyní plení naše zásoby makrel.

V roce 2005 Island ulovil v severovýchodním Atlantiku 367 tun makrel. Letos chtějí ulovit 150 000 tun. A tomu říkáte dobré řízení – udržitelné řízení rybolovu? Stále se chlubí tím, že mají udržitelný rybolov, a vysmívají se společné rybářské police, kterou uplatňujeme. To je téměř trestné. Je to téměř nezákonný rybolov a vůbec bychom je neměli vyzývat ke vstupu do EU.

  Alain Cadec (PPE). – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, dovolte, abych začal svým obvyklým výrokem: Parlament má jen jedno sídlo, Štrasburk.

Jak víte, Výbor pro rybolov je znepokojen situací kolem makrel. Zvláště mne znepokojuje nedávné přerušení jednání mezi Evropskou unií, Islandem a Faerskými ostrovy. Po více než 10 let byla kvóta na výlov makrel rozdělována podle stálého klíče založeného na historickém výlovu každého pobřežního státu.

Od roku 2010 Island požaduje nové, mnohem vyšší kvóty s odvoláním na hypotetické geografické přerozdělení zásob makrel vyvolané změnou klimatu. Island proto náhle – jak právě uvedl pan Stevenson – v roce 2010 zvýšil svou kvótu výlovu z 2 000 tun na 130 000 tun. To je zvýšení o více než 6 500 %, dámy a pánové.

Toto rozhodnutí je nepřijatelné, protože bylo přijato jednostranně a trestá rybáře EU. Navíc vysílá velmi negativní signál v souvislosti s přístupovými jednáními s Islandem. Toto jednostranné rozhodnutí nemůžeme akceptovat. Chtěli bychom aby tento konflikt mezi Islandem a Evropskou unií byl rychle vyřešen. Island se musí přizpůsobit naší společné rybářské politice, než aby se naše společná rybářská politika měnila ve prospěch Islandu. Tím, že nám vnucuje tyto nepřijatelné podmínky, hraje Island podle mého názoru nebezpečnou hru. Island musí předložit reálnější návrh. Koneckonců nikdo nechce nadměrný výlov nebo vyčerpání zásob makrel, což by poškozovalo všechny strany. Vyzývám Island, aby k jednáním přistupoval s větší odpovědností a flexibilitou a při diskusích projevoval větší transparentnost.

  Jan Kozłowski (PPE). – (PL) Pane předsedající, rád bych zcela upřímně poblahopřál Islandu k získání statusu kandidátské země. Podle prohlášení Komise přípravy Islandu na splnění požadavků Evropské unie jsou celkově dobré a probíhají podle plánu. Nemělo by se však zapomínat, že jednou z podmínek pro přistoupení kterékoli země k Evropské unii je jasné odhodlání vlády i společnosti. Proto si myslím, že pro získání podpory společnosti pro členství Islandu v Evropské unii má klíčová význam účinná strategie informování společnosti. Zkušenosti Polska ukazují, že při tom může mít významnou úlohu nejen celá řada vládních opatření, ale také vnitrostátní sdělovací prostředky, místní nevládní organizace a mezinárodní spolupráce na regionální a místní úrovni.

  Petru Constantin Luhan (PPE). – (RO) Pane předsedající, jak jsem se o tom přesvědčil také při loňské oficiální návštěvě delegace Evropského parlamentu, jejímž jsem byl členem, Island nesmírně investuje do vzdělání a do výzkumu a vývoje. Blahopřeji islandským orgánům k podpoře, kterou poskytují Lisabonské strategii, a k jejich zapojení do ní, včetně přijetí strategie Island 2020, jež zdůrazňuje význam těchto oblastí a stanoví cíle na příští léta.

Myslím si, že přistoupení k Evropské unii přinese výhody všem zúčastněným stranám. Island získá hospodářskou a monetární stabilitu a Evropská unie bude silnější v arktickém regionu a v oblastech, jako jsou obnovitelné zdroje energie a změna klimatu.

Jsem přesvědčen, že obrovský význam má zlepšení dialogu s občanskou společností a také mezi Evropskou unií a Islandem. Mé skromné doporučení islandskému lidu je takové, aby dříve, než zaujmou stanovisko, vyčkali na konečný výsledek jednání.

  Mitro Repo (S&D). – (FI) Pane předsedající, dámy a pánové, můžeme si skutečně blahopřát. Ochota Islanďanů se k nám připojit ukazuje, že EU je stále ještě přitažlivou perspektivou. Stabilita, prosperita a bezpečnost, které vyplývají z evropské integrace, jsou dosahovány natolik úspěšně, že připojit se k nám je ochotna země s tak vysokou životní úrovní jako Island. Určitou roli při tom všem samozřejmě může hrát i hospodářská krize Islandu.

Členství Islandu v EU však nemůže být samozřejmostí. Zvážili jsme přiměřeně, jakou přidanou hodnotu by Island mohl Evropě přinést? Island již prakticky předal svou legislativu Bruselu a své obranné síly předal NATO Co do počtu obyvatel by byl nejmenší zemí v EU.

Na druhé straně je snad ironií to, že při porovnání s dřívějším rozšiřováním by Island jako bohatá a vážená kandidátská země ve skutečnosti již splňoval podmínky, které jsou stanoveny pro členství v EU. Doufám v aktivní a zcela otevřené diskuse o členství Islandu v EU.

  Katarína Neveďalová (S&D). – (SK) Pane předsedající, při hodnocení zprávy o pokroku Islandu je třeba brát v úvahu více aspektů. Island je plně fungující demokracií a zemí, která splňuje všechny očekávané normy v oblasti lidských práv. Island je součástí Evropské zóny volného obchodu, a proto v mnoha oblastech pokrytých touto agendou je kompatibilní s acquis. V porovnání s ostatními kandidátskými zeměmi to dává Islandu náskok před konkurencí.

I přesto, že Island má fungující tržní ekonomiku, k jeho největším úskalím patří krize ve finančnim odvětví. Rozvrácené bankovnictví a veřejný dluh na úrovni 90 % HDP jsou alarmující. Situace se sice zlepšuje, ale jen velmi pomalu. Za pozitivní v této oblasti považuji snížení inflace, ale zároveň se zvyšuje nezaměstnanost.

Vítám rozhodnutí Islandu, které upevňuje nezávislost soudnictví v souvislosti s dosazováním soudců. Osobně považuji za obrovský úspěch pokrok Islandu v oblasti vzdělávání a kultury. Úroveň je v porovnání s EU velmi vysoká, díky čemuž je tato země zapojena do programů celoživotního vzdělávání Mládež v akci nebo Erasmus Mundus. A souhlasím také se závěry Komise, že Island je stabilní demokracií se silnými institucemi.

  Štefan Füle , člen Komise. – Pane předsedající, dnešní diskuse byla produktivní, pokud jde o definování opatření, která musí Island přijmout, aby si zajistil pozitivní výsledek přístupových jednání.

Jak se uznává v návrhu usnesení, o kterém jsme dnes diskutovali, a ve zprávě Komise o pokroku zveřejněné loni v listopadu, je Island v pokročilé fázi plnění členských povinností a mnohého dosáhl, ale v některých přesně definovaných otázkách musí ukázat více.

Někteří z vás hovořili o makrelách. Tato otázka sice souvisí především s řízením zásob makrel v severovýchodním Atlantiku ze strany příslušných pobřežních států, ale chci říci toto: jsme zklamáni nedostatečným pokrokem na posledních konzultacích. Přetrvávají významné názorové rozdíly mezi stranami – zejména mezi Evropskou unií a Norskem na jedné straně a Faerskými ostrovy a Islandem na straně druhé –ohledně jejich příslušných podílů. Pro naše odvětví rybolovu je důležitá udržitelnost tohoto zdroje a Komise ve spolupráci s pobřežními státy bude i nadále zkoumat všechny možné cesty s cílem nalézt vyvážené řešení pro zásobu makrel.

Island nyní vstupuje do rozhodující fáze, ve které tempo postupu k členství v EU závisí na jeho vlastním odhodlání. Jsem optimistický v tom, že s naší společnou podporou a - což je nejdůležitější - se zapojením a podporou svého lidu je Island schopen dosáhnout hmatatelného pokroku směrem k Evropské unii.

  Enikő Győri, úřadující předsedkyně Rady. – (HU) Pane předsedající, dámy a pánové, děkuji vám za tuto rozpravu. Poukázali jste na celou řadu otázek, které, jak jsem přesvědčena, bude Rada během přístupových jednání náležitě řešit a my budeme moci jejich řešení věnovat nejvyšší pozornost. Ráda bych vás informovala, že koncem dubna se plánuji zúčastnit zasedání Rady Islandu a EU pro přidružení a věřím, že od islandských orgánů obdržíme bezprostřední informace k těmto záležitostem. Ani na sekundu nebylo pochyb o tom, že nejobtížnější je situace v oblasti zemědělství, ale zejména v oblasti rybolovu, nebo případ Icesave. Věřím však, že Komise bude posuzovat tyto otázky velmi transparentním způsobem.

Poslanci budou o těchto otázkách náležitě informováni také kdykoli v průběhu přístupových jednání. Na závěr bych chtěla bych dodat ještě jednu myšlenku: Jsem velmi potěšena, že během rozpravy ani jeden řečník nezpochybnil to, že Island má perfektně fungující systém demokratických institucí a politickou kulturu – všichni to uznáváme. A jsem přesvědčena, že islandský lid učiní velmi odpovědné rozhodnutí ohledně toho, zda se připojit k Evropské unii, či nikoli. Důvěřujme jim v tom, je to jejich úkol. Naším úkolem je umožnit jim přistoupení, a pokud o něm rozhodnou, odpovídajícím způsobem je přivítáme. Velice vám děkuji, pane předsedající.

  Předsedající. – Abychom tuto rozpravu ukončili, obdržel jsem jeden návrh usnesení(1) předložený v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu.

Rozprava je ukončena.

Hlasování se bude konat zítra ve 12:00.

Písemná prohlášení (článek 149)

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Island o plnohodnotném členství v EU od počátku evropské integrace vážně neuvažoval a o vstup požádal v roce 2009 po finančním kolapsu. Přesto se mu podařilo dosáhnout evropských norem a v různých oblastech naplnit stanovené podmínky potřebné pro úspěšnou integraci mezi současných 27 zemí EU. K tomuto pokroku výrazně přispělo členství v Evropském hospodářském prostoru a v Schengenu. Ačkoli se Islandu daří provádět značnou část evropské legislativy, vlastní přístupový proces by mohla zkomplikovat například hospodářská politika nebo politika rybolovu. Ten totiž představuje polovinu islandského vývozu a na HDP se podílí 10 %. Za další možnou překážku islandského členství lze považovat zatím nevyřešený spor mezi Islandem a Nizozemskem spolu s Velkou Británií. Zainteresované strany stále hledají vhodný způsob kompenzace nizozemských a britských občanů, kteří ztratili své vklady v důsledku krachu islandských bank. Jako negativum se do určité míry může jevit i to, že navzdory značné podpoře přístupových jednání ze strany obyvatelstva, značná část islandských občanů stále není členství v EU příliš nakloněna. Proto by možná bylo vhodné, kdyby islandská vláda iniciovala takové kroky, které by mohly přiblížit občanům informace, co by členství v evropských institucích znamenalo pro zemi a z toho vyplývající přínos pro každodenní život obyvatel.

  Jolanta Emilia Hibner (PPE), písemně. – (PL) Jak víme, Island zahájil přístupová jednání v červenci 2010. Díky svému členství v Evropském hospodářském prostoru byl Island od počátku v privilegovaném postavení. Pokrok Islandu na cestě k členství v EU je evidentní. Na vyhlídku členství je pohlíženo pozitivně, ale stále existují některé sporné záležitosti, jako je lov velryb, který je v EU zakázán, snaha Islandu chránit své trhy v oblasti rybolovu a zemědělské trhy a spor ohledně Icesave. Další pokrok je nezbytný hlavně v oblasti rybolovu, zemědělství a rozvoje venkova. Důležité je dosáhnout dohody v otázce rybářských kvót. Měli bychom zdůraznit nutnost uvedení právních předpisů Islandu v oblasti rybolovu do souladu se zásadami vnitřního trhu EU. Nezapomínejme, že Island je zemí, jejíž hospodářství je do značné míry založeno na rybolovu. Po přistoupení k EU by si proto Island chtěl do určité míry ponechat kontrolu nad řízením rybolovu ve své výlučné hospodářské zóně. Měli bychom také věnovat pozornost vážným neshodám v otázce lovu velryb. Zákaz lovu velryb je součástí právního kodexu EU, který musí každý nový členský stát přijmout. Za pozornost stojí nedávné výsledky průzkumů veřejného mínění, které ukazují na růst společenské podpory pro pokračování přístupových jednání a větší důvěru v Evropský parlament.

  Jarosław Leszek Wałęsa (PPE), písemně. – (PL) Vyhlídka přistoupení Islandu je přijímána dobře. Stále však existují sporné body, jako je lov velryb, který je v Evropské unii zakázán, a snaha Islandu chránit své trhy v oblasti rybolovu. Nemyslím si, že můžeme jít na nějaké ústupky v případě lovu velryb. Bez ohledu na historické faktory nemůžeme připustit situaci, kdy země, ucházející se o členství v EU, hodlá lovit tyto vzácné a chráněné živočichy.

Normy, které byly v Evropské unii přijaty a vstoupily v platnost po mnohaleté práci, nemohou být „ohýbány” tak, aby z důvodů tradice vyhovovaly kruté realitě. Jinou otázkou je spor ohledně velikosti úlovků makrely. Jak víte, navzdory výzvám k dodržování zásad odpovědného rybolovu vláda v Reykjavíku v roce 2010 jednostranně zavedla hodnoty celkového přípustného odlovu druhů, které jsou mnohem vyšší než limity navrhované ve vědeckém doporučení. Island neprojevil potřebnou otevřenost a flexibilitu, aby v této záležitosti mohlo být dosaženo kopromisu. Kromě toho Island oznámil, že pro rok 2011 zavede rybolovné limity ve výši 146 000 tun. Takový přístup mi nahání strach, když přemýšlím o budoucí spolupráci s Islandem v oblasti rybolovu. Všichni si uvědomujeme, že tento konflikt ohrožuje přístupová jednání s Islandem. Osobně si však myslím, že v obou případech bychom neměli přistoupit na jakékoli ústupky a měli bychom trvat na dodržení norem stanovených Unií v odvětví rybolovu.