Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2010/0277(NLE)
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

A7-0184/2011

Rozpravy :

PV 22/06/2011 - 16
PV 22/06/2011 - 18
CRE 22/06/2011 - 15

Hlasování :

PV 23/06/2011 - 12.13
PV 23/06/2011 - 12.15
CRE 23/06/2011 - 12.13
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
PV 28/09/2011 - 4.13
CRE 28/09/2011 - 4.13
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2011)0289
P7_TA(2011)0426

Rozpravy
Čtvrtek, 23. června 2011 - Brusel Vydání Úř. věst.

14. Vysvětlení hlasování
Videozáznamy vystoupení
PV
MPphoto
 

  Předsedající. − Dalším bodem je vysvětlení hlasování.

 
  
  

Zpráva: Miroslav Mikolášik (A7-0111/2011)

 
  
MPphoto
 

  Marco Scurria (PPE).(IT) Paní předsedající, dámy a pánové, chtěl jsem hlasovat pro tuto zprávu, protože stanoví některé základní prvky politiky soudržnosti a financování.

Jsou to zaprvé jednodušší postupy pro využití vnitrostátních finančních prostředků a za druhé ustanovení, že sport a kultura jsou rovněž prvky soudržnosti, což je důležité a rozhodující.

Snad jediným negativním prvkem této zprávy je to, že předpokládá pouze tři pracovní jazyky, angličtinu, francouzštinu a němčinu, jako jazyky, ve kterých musí být vyplněna žádost spolu s původním jazykem. Ale tak jako tak, a z obecnějších důvodů jsem hlasoval pro a blahopřeji zpravodaji.

 
  
MPphoto
 

  Alfredo Antoniozzi (PPE).(IT) Paní předsedající, dámy a pánové, nehledě na význam této zprávy pouze 19 členských států sdělilo hlavní ukazatele. Tato situace nám neumožňuje učinit si jasný obraz o dopadu politiky soudržnosti v místě působení.

Souhlasím s opatřeními a osvědčenou praxí, jež navrhuje pan Mikolášik, a za zvlášť důležitý považuji návrh na širší využití hlavních ukazatelů a rovněž vypracování zpráv o výsledcích a o synergiích mezi vnitrostátními politikami a politikami Evropské unie.

Organizování veřejných diskusí a konzultací se zainteresovanými stranami spolu s předkládáním zpráv vnitrostátním parlamentům ke stanovisku jsou v tomto smyslu dalšími pozitivními opatřeními. Musíme se zasadit o to, abychom zabránili snížení financí vyčleňovaných na politiku soudržnosti v příštím plánovacím období. Z tohoto důvodu jsem tuto zprávu podpořil.

 
  
MPphoto
 

  Sergej Kozlík (ALDE). (SK) Paní předsedající, čerpání evropských fondů v nových členských státech, Slovensko nevyjímaje, negativně ovlivňují přílišná komplikovanost, přehnaná byrokracie, nejasná pravidla, ale i skryté nekalé zájmy. Mnozí, kdo se chtějí dostat k penězům z evropských fondů, si stěžují na zdlouhavé byrokratické utrpení s nejistým koncem. Byrokracie a mnohé překážky přitom nepřicházejí z Bruselu, ale přímo z jednotlivých členských zemí. Zatímco se evropská pravidla i pod tlakem z Evropského parlamentu zjednodušují, pravidla uváděná do života v jednotlivých členských státech situaci často výrazně komplikují. Zatímco původní evropská pravidla jsou poměrně jednoduchá, vnitrostátní provedení je komplikuje. Platí pravidlo, čím nižší orgán, tím více se systém komplikuje. Značný problém spočívá i v tom, že úředníci často nepomáhají fondy EU čerpat, ale soustřeďují se jen na kontrolu, která dalece přesahuje vše, co ukládá zákon. Problém je tedy hlavně na straně členských států EU.

 
  
MPphoto
 

  Peter Jahr (PPE).(DE) Paní předsedající, existuje důvod, proč máme politiku soudržnosti, a taková politika má jasný začátek, a musí mít také konec. Domnívám se, že důvodem existence politiky soudržnosti je vyrovnat životní úroveň a hospodářský rozvoj v celé Evropské unii. Proto je správné dotovat a podporovat regiony, které se nacházejí pod obecnou úrovní ekonomiky. Stejně důležité je však zajistit, aby tyto finanční zdroje byly správně umístěny, jinými slovy, aby měly žádoucí účinek. Tato zpráva je pro mne velmi důležitá, protože obsahuje také analýzu, a poskytuje tak základ pro závěry na příští dvě období poskytování podpory. Chtěl bych zmínit jeden příklad: v mém domovském regionu ve východním Německu má politika soudržnosti od roku 1990 značný dopad. Došlo zde k rozvoji, a považuji za jednoznačný úspěch, když jsme dosáhli bodu, kdy můžeme říci, že tyto regiony nyní potřebují program postupného ukončování, protože to znamená, že životní úroveň tam vzrostla.

 
  
MPphoto
 

  Andrzej Grzyb (PPE).(PL) Paní předsedající, politika soudržnosti ve své současné podobě je hodně ceněna, a stejně tak i její výsledky. V členských státech máme z provádění této politiky, která ve spojení se zemědělskou politikou EU odstraňuje nerovnosti v rozvoji v Unii jako celku i mezi regiony a uvnitř regionů, hmatatelné výhody. Sdílím názor, že cíle politiky soudržnosti a dostupné financování by měly zůstat ve své současné podobě, ale ta bude samozřejmě upravena tak, aby obsáhla přechodové regiony.

Měli bychom vzít na vědomí, že tato politika je členskými státy a místními správami dobře hodnocena, a chtěl bych zde také poukázat na příznivý postoj Výboru pro regionální rozvoj. Existují očekávání v souvislosti se snižováním byrokracie, se kterou je politika soudržnosti spojena. Tato očekávání, jak zde bylo již poukázáno, jsou často také výsledkem dodatečných omezení zaváděných členskými státy. Současná hospodářská krize však může být překonána pomocí řady opatření, včetně pokračování této politiky, protože právě ona přináší udržitelný růst. A to je pro celou Unii mimořádně důležité.

 
  
MPphoto
 

  Daniel Hannan (ECR). – Paní předsedající, „realitě se můžete vyhnout“, psala Ayn Randová, „ale nemůžete se vyhnout následkům vyhýbání se realitě“.

Dosáhli jsme hranice, kdy se snažíme veřejnými penězi rozhýbat trhy. Všichni kromě ministrů financí eurozóny dnes vidí, že selhání v Řecku se blíží. Tito ministři 13 měsíců poté, co zbytečně poskytli Řecku 110 miliard EUR, jsou nyní, jak se zdá, rozhodnuti poskytnout další, téměř stejně vysokou částku. Ve skutečnosti to není zbytečně. Není to pouze zbytečné. Je to aktivně škodlivé, protože zajišťujeme, že až selhání nastane, bude mnohem větší a zasaženi budeme spíše my všichni jako daňoví poplatníci než pouhá hrstka bankéřů a držitelů dluhopisů.

Zájmy řeckých pracujících stejně jako zájmy evropských daňových poplatníků jsou tak obětovány ambicím nevelkého počtu nablýskaných princátek eurokracie.

 
  
  

Zpráva: Georgios Stavrakakis (A7-0141/2011)

 
  
MPphoto
 

  Mario Pirillo (S&D).(IT) Paní předsedající, dámy a pánové, myšlenku vytvořit horizontální programy financované z více fondů s jasně definovanými cíli a zjednodušenými přístupovými mechanismy plně podporuji. Souhlasím se zprávou profesora Barcy, podle které přístup založený na místním rozvoji vede ke zlepšování účinnosti a efektivity a k integrovanějšímu postupu. Musíme zaměřit pozornost na městskou dimenzi a zajistit koordinaci mezi fondy a jinými finančními nástroji Evropské investiční banky (EIB) a Evropského investičního fondu (EIF). Za situace, kdy je rozpočet napjatý, by tyto nástroje spolu s revolvingovými fondy umožnily kontrolovatelné výsledky. To by znásobilo dostupné zdroje a zvýšilo počet příjemců, což by naopak přineslo více výsledků.

 
  
MPphoto
 

  Peter Jahr (PPE).(DE) Paní předsedající, musíme dosáhnout větší účinnosti v součinnosti mezi Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR) a ostatními strukturálními fondy. Považuji za mimořádně důležité, abychom měli různé fondy. Tyto fondy by přirozeně měly mít různé cíle a cílené přístupy. Považuji za mimořádně důležité, že jsme do toho zapojili regiony a že Evropská unie stanovuje hlavní směry, které mohou být realizovány v regionech a podle potřeby uplatňovány. Stejně důležité však je, aby tento cílený přístup také sledoval, jak jsou prováděny záležitosti v regionech, tak aby si tyto fondy navzájem nepřekážely, aby se dotace nepřekrývaly, abychom nepodporovali nesmyslné programy – jinými slovy, musíme koordinovat cíle, kterých chceme pomocí těchto fondů dosáhnout. To považuji za zvyšování účinnosti. Očekávám, že všichni i nadále budeme v této oblasti vyvíjet úsilí a že nám bude předkládáno více zpráv a výsledků.

 
  
MPphoto
 

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE). - (LT) Paní předsedající, těší mne, že dnes hovoříme o tom, jak dosáhnout zjednodušení a zlepšení účinnosti politiky soudržnosti. Již vícekrát jsem řekla, že rozvoj členských států podporovaný finančními prostředky Evropské unie a zlepšování kvality života by byly efektivnější, kdybychom účinněji používali metodu plánování a zajistili, že horizontálních cílů bude dosaženo s použitím prostředků pocházejících z různých fondů.

Stejně důležitý je však přezkum pravidel regulujících samotné fondy. Často se stává, že nějaký problém není možné řešit pro nedostatek financí. Jiný program financovaný z jiného fondu nelze použít, dokonce i když usiluje o stejné cíle. V takovém případě převod prostředků mezi fondy není v důsledku různých pravidel bohužel možný. Vítám, že usnesení vyzývá k zavedení koordinačního mechanismu, který má ještě větší dopad, a současně vás proto také vyzývám ke změně pravidel o převodech prostředků z fondů, abychom je učinili co nejflexibilnějšími.

 
  
  

Zpráva: Corien Wortmann-Kool (A7-0178/2011)

 
  
MPphoto
 

  Gianluca Susta (S&D). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro zprávy s výjimkou zprávy paní Wortmann-Koolové, u které jsem se zdržel hlasování, ačkoliv jsem podpořil pozměňovací návrhy své skupiny. Proto jsem nehlasoval podle obecných doporučení své skupiny, protože se domnívám, že čelíme tak vážným problémům, že musíme v tomto momentě ukázat soudržnost evropských orgánů a to, že jsme schopni vypořádat se s problémy, s kterými jsme konfrontováni. I přes určitou nesmělost i aroganci ze strany Rady v souvislosti s touto krizí se domníváme, že tuto soudržnost projevit musíme.

Nesouhlasil jsem ani s odkladem, protože jsme v situaci, kdy musíme dát našim občanům urychlené odpovědi na hospodářskou krizi, která není jen výsledkem finanční spekulace, ale i výsledkem naší neschopnosti řešit problémy oživení a růstu. Musíme ozdravit veřejné finance Evropy a definovat odpovědi, které musí začít od zapojení podniků a světa práce, a musíme mít různá a otevřenější pravidla, abychom mohli dobudovat jednotný trh a být v lepší pozici pro soutěžení na světovém trhu. Proto jsem hlasoval pro tyto zprávy s výjimkou zprávy paní Wortmann-Koolové.

 
  
  

Zpráva: Elisa Ferreira (A7-0183/2011)

 
  
MPphoto
 

  Sergej Kozlík (ALDE). (SK) Paní předsedající, první desetiletí fungování hospodářské a měnové unie ukázalo, že je třeba zlepšit rámec správy ekonomických záležitostí. Nový rámec by měl vycházet z větší odpovědnosti jednotlivých členských států za společně dohodnutá pravidla a politiky a také ze spolehlivějšího rámce dohledu nad vnitrostátními hospodářskými politikami na úrovni EU.

Zkušenost zejména posledních dvou let potvrdila, že dosažení silné konkurenceschopnosti, udržitelného hospodářského růstu a dostupnosti pracovních míst vyžaduje udržitelnou úroveň schodku veřejných financí a úroveň veřejného dluhu, reformy k odstranění makroekonomických nerovnovah a rozhodnou strategii EU pro růst a zaměstnanost. Musím přiznat určité osobní rozpaky nad zaváděním administrativních prvků do hospodářských mechanismů. Na druhé straně dosavadní zkušenosti ukazují, že tržní mechanismy nedokázaly včas a pružně reagovat na negativní vývoj, a v důsledku toho finanční krize přechází v dluhovou krizi.

 
  
MPphoto
 

  Daniel Hannan (ECR). – Paní předsedající, chci pozdravit své přátele v komunistické skupině a ve skupině Zelených. V jednom mají pravdu. Kdybychom přijali jednu desetinu jejich politiky, byli bychom ve vážných potížích, ale oni mají v jedné věci pravdu – totiž že tato pomoc bankám trestá většinu lidí, aby odměnila některé velmi bohaté jedince. Chceme-li zachránit banky, které jsou v Řecku exponovány, zejména francouzské a německé banky, bylo by přece mnohem levnější dát jim tyto peníze přímo, než je teatrálně posílat přes Atény.

Avšak musím se na věc podívat s odstupem a zpochybnit výchozí tezi. Proč se vzhledem k neúspěchu prvního kola pomoci bankám od daňových poplatníků znovu očekává, že přispěchají na záchranu některých velmi bohatých jedinců před důsledky jejich vlastní chyby?

My, naše generace, se ohlížíme zpět do Evropy za starých časů a divíme se, jak takový systém mohl vůbec existovat. Říkáme, jak bylo možné to nastavit tak, aby pouze šlechta byla vyjmuta ze zdanění? Jak jsme mohli tolerovat systém, kde daně platili pouze ti malí? Ale – víte, co? – právě ten systém obnovujeme, když rozhazujeme tyto veřejné peníze na všechny strany, abychom zachránili některé posvátné zájmy. Takže „hasta la victoria siempre“ (vždy až do vítězství).

 
  
  

Zpráva: Diogo Feio (A7-0179/2011)

 
  
MPphoto
 

  Francisco Sosa Wagner (NI). - (ES) Paní předsedající, tento balíček jako celek se ubírá směrem, který jako stoupenec Evropy a federalista podporuji, a to i přesto, že kráčí tak nesměle a s velkými odmlkami. Navíc obsahuje moudrá ponaučení pro politické vedení Španělska. Proto jsem hlasoval pro čtyři z těchto zpráv o správě ekonomických záležitostí.

Hlasoval jsem proti zprávě pana Feia, protože hájí procyklické politiky, které by nám v nejlepším případě nepomohly dostat se z krize a v nejhorším případě by podpořily stagnaci a nezaměstnanost.

Nehlasoval jsem ani pro zprávu paní Wortmann-Koolové – hlasoval jsem proti ní, protože nebere v úvahu Pakt o stabilitě a růstu, evropskou strategii zaměstnanosti ani cíle strategie Evropa 2020, které jsou zdrojem naděje pro miliony Evropanů, zejména těch mladých.

 
  
MPphoto
 

  Peter Jahr (PPE).(DE) Paní předsedající, domnívám se, že přístup k nadměrným schodkům poněkud připomíná fotbalový zápas: je-li stanoven soubor pravidel, musí být dodržován. Nestačí dívat se jeden druhému zpříma do očí a říkat „slibujeme, že se budeme řídit všemi pravidly“. Život se změnil. Jinými slovy, dojde-li k porušení pravidel hry, musí být vyměřeny sankce a tresty. Toho ovšem nemůže být dosaženo demokratickým rozhodováním. Dovolte, abych se vrátil k obrazu fotbalového zápasu. Představte si, že se někdo dopustil faulu. Rozhodnutí zde vynáší rozhodčí. Představte si, co by se stalo, kdyby rozhodčí měli pokaždé dát mezi hráči hlasovat, aby se určilo, zda to skutečně došlo k faulu. Nebylo by to možné. Proto potřebujeme jasný rozhodovací postup. Co uděláme, když někdo poruší pravidla? A konečně bych chtěl zdůraznit, že samozřejmě potřebujeme také solidaritu. Nestačí pouze potrestat toho, kdo porušil pravidla, ale musíme jim také pomoci vrátit se na správnou cestu.

 
  
MPphoto
 

  President. − Pane Hannane, máte hovořit ke zprávě pana Feia, ale jste také příštím a jediným řečníkem na seznamu ke zprávě paní Goulardové, a proto vám dávám dvě minuty, které můžete využít podle vlastního uvážení k oběma tématům.

 
  
MPphoto
 

  Daniel Hannan (ECR). – Paní předsedající, jste mimořádně velkorysá a jste i velmi dobrá předsedající.

Chtěl bych navázat na některé neobratné výroky, které jsme v posledních týdnech slyšeli během diskuse o těchto finančních záchranných balíčcích. V našich médiích se hovoří o záchraně Řecka, o poskytnutí pomoci Portugalsku a o pomoci Irsku, ale lidé v přijímajících zemích to vidí jinak.

Důvod, proč Řekové protestují na ulicích, je ten, že velmi dobře chápou, jaké budou důsledky tohoto převzetí moci ze strany EU a MMF. Tyto peníze nejsou určeny pro obyčejné řecké lidi, jsou určeny pro finanční instituce, u kterých má řecká vláda dluh. Splátky dluhu však budou přicházet od obyčejných daňových poplatníků. Jinými slovy, Irsku, Portugalsku a Řecku bude zaslán účet za podporu celého evropského bankovního systému.

Proč? Protože si nedokážeme přiznat, že měnová unie byla chybou. Nedokážeme se přimět k tomu, abychom viděli logiku věci: že natlačení zemí s velmi odlišnými podmínkami a potřebami společně do jednotné měny muselo nutně vyvolat právě onu nadměrnou zátěž, kterou někteří z nás předpovídali již před 10 lety, když byl tento projekt zahájen.

Takže tím, že budeme ještě víc posilovat integraci, a tím vším, co jsme ve včerejší rozpravě k této zprávě slyšeli – „potřebujeme měnovou unii“, „potřebujeme správu ekonomických záležitostí“ jen prohlubujeme krizi. To je ta chyba v logice, přátelé. Evropská integrace se nepodařila, tak ji ještě posilme! Měnová unie nestačí, potřebujeme užší hospodářskou unii.

Skutečnost je taková, že jde o záchranu tváře: zachránit tvář v první řadě těm eurokratům, kteří tento projekt spustili a kteří jsou připraveni obětovat národy okrajových zemí a daňové poplatníky z chudých zemí, aby si mohli dál žít ve své domýšlivosti.

Jejich tváře musí být určitě ty nejdražší od časů, kdy za tváří Heleny Trojské vyplulo na moře na tisíc lodí.

 
  
  

Zpráva: Corien Wortmann-Kool (A7-0178/2011)

 
  
MPphoto
 

  Marian Harkin (ALDE). – Paní předsedající, hlasoval jsem pro odklad závěrečného hlasování, protože si myslím, že možná existuje nějaká možnost dospět k dohodě s Radou.

Zprávy k správě ekonomických záležitostí jako celek nejsou podle mého názoru nejlepší volbou, ale za situace, ve které se nacházíme, jsou možná nejmenším zlem.

Jsme v postavení, kdy na podporu eura máme v podstatě křehkou strukturu. Pakt o stabilitě a růstu nefunguje; už od samého počátku to byl nezdar. Nyní jsme v postavení, kdy se buď vzdáme měny, nebo se pokusíme zachovat určitou formu správy ekonomických záležitostí, která posílí své základy a nějakým způsobem obnoví infrastrukturu.

Souhlasím s panem Montim, který řekl, že k současné hospodářské krizi poněkud přispěl nadměrný respekt před velkými členskými státy, a naše návrhy mohou alespoň zabránit tomu, aby se to v budoucnu opakovalo. Doufám jen, že to není případ, kdy se přijde s křížkem po funuse.

 
  
  

Zpráva: Andreas Schwab (A7-0038/2011)

 
  
MPphoto
 

  Robert Rochefort (ALDE).(FR) Paní předsedající, dnes dopoledne, po třech letech práce, jsme hlasovali o velmi důležitém textu, který souvisí s posílením ochrany spotřebitelů v Evropě. Zaměřuje se, a zcela oprávněně, na nákupy přes internetu, které by za 20 let docela dobře mohly představovat 25 % veškerého obchodu v Evropě, což je významné množství.

Některé z těchto nákupů budou přeshraniční. Nabídnou spotřebitelům širší výběr i nižší ceny. To je nesporný pokrok. Pro malé a střední podniky a pro řemeslníky jako celek je to také velmi důležitá příležitost, jak nalézt nový odbyt.

Mezi hlavními výhodami bych rád zmínil dvě: lhůta na rozmyšlenou, která byla prodloužena na 14 dní, a poskytnutí souhrnné informace, jež obsahuje veškeré informace a celkovou cenu k úhradě, před posledním stisknutím tlačítka nebo posledním kliknutím, které potvrzuje objednávku.

A konečně, v rámci těchto vysvětlení k hlasování s hrdostí oznamuji, že já, všichni kolegové poslanci a politické skupiny jsme hlasovali jednomyslně, protože u takového tématu jsme očividně potřebovali konsensus, a nikoli neshodu. Toho konsensu jsme dosáhli.

 
  
MPphoto
 

  María Irigoyen Pérez (S&D). - (ES) Paní předsedající, dovolte mi krátký komentář k tomu, co jsem zde vyslechla v projevech řečníků, kteří vystoupili přede mnou.

Nejde o záchranu reputace zakladatelů EU, ale spíše o budování Evropy a o práci ve prospěch evropských občanů.

Nyní přecházím k vysvětlení svého hlasování o směrnici o právech spotřebitelů. Přijetí této směrnice, která je pokrokem v evropské integraci a při ochraně práv spotřebitelů, vítám, ale současně lituji, že přijetí některých článků směrnice znamená oslabení ochrany mnoha španělských spotřebitelů a uživatelů, kteří zjistí, že pozbyli určitých práv, která již byla zakotvena ve španělském právu.

Z tohoto důvodu španělští socialisté hlasovali dnes proti některým článkům: článku 9, který souvisí s plnou harmonizací požadavků na informace u prodejů na dálku; čl. 17 odst. 2, možná odpovědnost spotřebitele za normální používání zboží během lhůty k odstoupení; a čl. 22 odst.2, stanovení dodatečné lhůty na dodání zboží, jestliže prodejce nedodá zboží v termínu uvedeném ve smlouvě.

 
  
MPphoto
 

  Ville Itälä (PPE). - (FI) Paní předsedající, pan Hannan, když hovořil o jiných záležitostech, před chvílí uvedl, že je třeba méně integrace, a ne více integrace, ať se děje cokoli. V tomto návrhu o ochraně spotřebitelů však konkrétně šlo o větší integraci, a je to zcela správné. Zapojujeme-li se do mezinárodního, evropského obchodu, podporujeme práva občanů a ochranu spotřebitelů. Víme, že nákupy přes internet jsou soudobým jevem, ale že právní předpisy, kterými se mají řídit, zaostávají za dobou, a nyní je načase pokročit dál.

V mé zemi, ve Finsku, je nyní tato legislativa v dosti pokročilé fázi a občas se dokonce divíte, zda to není krok zpět, když máte společné zákony. Nicméně obchod je evropský, a proto i právní předpisy musí být evropské, a to je cesta, kterou chceme pokračovat.

 
  
MPphoto
 

  Alfredo Antoniozzi (PPE). - (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, návrh směrnice o právech spotřebitelů, který předložila Komise, je záslužný tím, že spojuje čtyři předchozí směrnice k tomuto tématu v jeden legislativní nástroj.

S cíli zprávy souhlasím. Je nutné zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitelů ve 27 členských státech a současně zohlednit potřebu, aby výrobci bez ohledu na svou velikost poskytovali své zboží a služby evropským spotřebitelům, aniž by museli zápolit se zbytečnými právními překážkami.

V současnosti se situace jeví tak, že právní roztříštěnost se odstraňuje obtížně. Zpráva paní Wortmann-Koolové také oprávněně vyjadřuje pochyby ohledně toho, zda by plná harmonizace mohla vést k jiným dopadům, než jaké jsou očekávány.

Proto jsem hlasoval pro, neboť jsem přesvědčen, že by bylo užitečné doplnit k návrhu Komise pozměňovací návrh, který zajistí minimální harmonizaci a současně zaručí vysokou úroveň služeb pro spotřebitele.

 
  
MPphoto
 

  Adam Bielan (ECR).(PL) Paní předsedající, dnešním hlasováním jsme završili zdlouhavý proces více než tříleté přípravy návrhu směrnice o právech spotřebitelů. Dokument zajišťuje vysokou úroveň ochrany spotřebitele ve všech členských státech a přispěje k vyjasnění problémových oblastí v maloobchodním prodeji od podniků ke spotřebitelům z různých zemí. Horizontální povaha směrnice umožňuje, aby se právní předpisy EU, které jsou nyní v této oblasti platné, sjednotily v jeden celek.

Ustanovení směrnice by měla mít zvlášť velký dopad v záležitostech, jež se týkají všech druhů transakcí online. Doufám, že navrhovaný právní předpis zvýší důvěru spotřebitelů v tuto formu nakupování. Zvlášť velký význam pro spotřebitele má také zavedení práva na odstoupení od smlouvy po dobu 14denní lhůty bez uvedení důvodu a práva, které s tím souvisí, na vrácení všech plateb, jež byly provedeny. Mám také dobrý pocit, pokud jde o konečné znění kapitoly 5 o zakázaných smluvních doložkách. Jsem přesvědčen, že směrnice významně zlepší práva spotřebitelů v Evropské unii, a proto jsem zprávu podpořil.

 
  
MPphoto
 

  Peter Jahr (PPE).(DE) Paní předsedající, promiňte mi prosím, že tak často žádám o vaši pozornost. Toto bohužel nebyl můj dobrý týden, pokud jde o postup zvednuté ruky. Stále mi to nevycházelo. Bylo několik věcí, které jsem chtěl k tomuto bodu také říci, ale celkově jsem spokojen, že jsme tuto směrnici přijali. Také jsem hlasoval pro.

Dále mne těší, že jsme dokázali posílit práva spotřebitelů a zahrnuli jsme takzvaný podomní prodej, protože tam se vyskytují mnohé pochybné praktiky. Opětovně bych však žádal, abychom, až budeme tento právní předpis provádět, pamatovali na problém byrokracie. V Německu máme zvlášť velké množství malých a středních podniků. Ačkoliv tyto podniky nejsou zapojeny do podomního prodeje, vedou přirozeně časté obchody se zákazníky, které jsou uzavírány podáním ruky. Taková byla praxe po staletí. Musíme dbát na to, abychom tyto malé a střední podniky nepřetěžovali nadměrnou administrativou. Mám-li to shrnout, jsem spokojen a hlasoval jsem pro směrnici.

 
  
MPphoto
 

  Zuzana Roithová (PPE). – (CS) Paní předsedající, já nesmírně oceňuji, že se kolegovi Schwabovi podařilo uzavřít kompromis s Radou, a to tak, že práva spotřebitelů budou posílena a že kompromis zahrnuje i mé návrhy ohledně on-line obchodování. Hlasovala jsem samozřejmě pro tuto zprávu, ale je mi líto, že maďarské předsednictví zablokovalo můj návrh podpořený předtím celým Parlamentem, který měl dát právo spotřebitelům na dodání zboží z jiného státu za dohodnutých podmínek.

Bohužel jde o třetinu přeshraničních objednávek, které jsou podle Eurostatu takto odmítnuty. Internetové obchody jako iTunes a další nedodávají do nových členských států své zboží či služby. Tím diskriminují třeba české zákazníky oproti např. Francouzům nebo Holanďanům. Vnitřní trh tak nadále není jednotný, pokud jde o digitální prostředí, a Rada tak promarnila svou výjimečnou příležitost.

 
  
  

Zpráva: Romana Jordan Cizelj (A7-0214/2011)

 
  
MPphoto
 

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE). - (LT) Paní předsedající, nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem je pro ochranu životního prostředí a ochranu společnosti mimořádně důležité. Žádám proto Radu, aby při přijímání této směrnice věnovala pozornost také stanovisku Evropského parlamentu, který hraje stále významnější úlohu při řešení otázek životního prostředí. Když hrajeme své politické hry, někdy bohužel chceme do dokumentů vkládat různá ustanovení, která mohou být kontraproduktivní.

Některé členské státy si při vstupu do Evropské unie přinesly s sebou zátěž jaderných elektráren, které jim byly vnuceny proti jejich vůli. Jednou z podmínek přistoupení Litvy k EU bylo odstavení jaderné elektrárny Ignalina. Evropská unie ze své strany přijala oficiální závazek toto odstavení finančně podpořit. Tento závazek byl ze strany EU přijat především proto, že pro zemi jako Litva by bylo nemožné financovat veškeré činnosti spojené s odstavením jaderné elektrárny z vlastních prostředků. Činnosti při odstavení zahrnují otázky naložení s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem.

Vyzývat k tomu, aby byla tato zátěž ponechána na příslušných členských státech, by proto bylo kontraproduktivní. Kdyby Litva bývala nezískala nezbytné finance, nebyla by schopna účinně zajistit bezpečnost. Naopak, v nadcházejícím finančním výhledu musí odstavení jaderné elektrárny Ignalina zůstat otázkou zájmu pro Litvu i pro celou Evropskou unii.

 
  
  

Zpráva: Francesca Balzani (A7-0230/2011)

 
  
MPphoto
 

  Marian Harkin (ALDE). – Paní předsedající, důrazně podporuji odstavec 25 tohoto usnesení, kde se „vyjadřuje politování nad tím, že v případě omezeného zvýšení pro program Progress“, protože Komise se ještě v roce 2010 zavázala vrátit 20 milionů EUR, které byly přesunuty z programu Progress na mikrofinancování, a očividně k tomu nedojde.

Nástroj pro mikrofinancování, i když je velmi malý, ovšem sehrává velmi významnou úlohu, neboť v sociální ekonomice zajišťuje mikropodnikům přístup k úvěrům, a to má zásadní význam právě nyní, kdy finanční instituce nepůjčují.

Avšak nemělo by k tomu docházet na úkor programu Progress. Z mého pohledu je to jako oloupit jednoho, aby bylo možné zaplatit druhému.

Chci však ještě také říci, že důrazně podporuji zvýšení podpory pro program celoživotního vzdělávání Grundtvig, a zejména také vítám zvýšení podpory pro program Life+.

 
  
  

Zpráva: Albert Deβ (A7-0202/2011)

 
  
MPphoto
 

  Ville Itälä (PPE). - (FI) Paní předsedající, tato mimořádně důležitá zpráva byla přijata, a měli bychom nejprve poděkovat a zatleskat zpravodaji panu Deβovi, který skutečně odvedl obrovskou práci, aby dosáhl těchto kompromisů, jež umožnily s touto reformou společné zemědělské politiky (SZP) tak významně pokročit.

Uvědomuji si, jak obtížné to je, když v každém členském státě existují zcela odlišné výzvy, co by se mělo stát součástí reformy SZP, ale jeden důležitý aspekt je zde jasně daný, a tím je samozřejmě otázka ekologizace. Je důležité zapojit zemědělské výrobce do politiky udržitelného životního prostředí, ale jak bude takový systém ekologizace vytvořen? Musí se tak stát takovým způsobem, který popsal pan Deβ. Nemělo by to přinést více byrokracie a nemělo by to výrobcům zvýšit náklady. Kromě toho musíme brát v úvahu rozdílné situace v členských státech. Bude-li to úspěšné, a když Komise poté předloží podrobné návrhy, pak budeme na správně cestě a můžeme se všichni radovat, že zemědělci se zapojují do akcí dobrovolníků na ochranu životního prostředí.

 
  
  

PŘEDSEDAJÍCÍ: ISABELLE DURANT
místopředsedkyně

 
  
MPphoto
 

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE). - (ES) Paní předsedající, hlasovala jsem pro tuto iniciativu, protože Evropa potřebuje silnou společnou zemědělskou politiku bez škrtů, politiku zaměřenou na podporu ziskových zemědělských usedlostí a na zajištění potravinové bezpečnosti, dostatečných dodávek a kvality výroby.

Zemědělství dále potřebuje podporu, aby mohlo inovovat a zaměřit úsilí na účinnější využití energie, vody a půdy.

To vše musí být spojeno s jinými formami řízení, které umožňují spravedlivější odměnu za práci odváděnou profesionály v tomto odvětví, skupinou lidí, kteří se musí po celý svůj profesní život rozvíjet a neustále se vzdělávat. Tito lidé potřebují jednodušší postupy, méně byrokracie a větší transparentnost, pokud jde o cíle a nástroje k jejich dosažení.

Nová SZP tedy musí posílit svůj závazek vůči aktivním zemědělcům a přínosu, který přinášejí z hlediska produkce a vyváženého rozvoje venkovských oblastí. Navíc ziskovost zahrnuje sloučení politik v tomto odvětví s cíli strategie Evropa 2020. Proto musí být zachována také rozpočtová podpora.

 
  
MPphoto
 

  Sergej Kozlík (ALDE). (SK) Paní předsedající, nynější návrh Evropské komise na reformu společné zemědělské politiky je jen kosmetickou úpravou, a ne reformou, která má být zaměřena na zlepšení trhu a konkurenceschopnosti evropské zemědělské výroby.

V tomto směru jsem podpořil i mnohé závěry a kritické postoje Evropského parlamentu. Jsem zásadně proti dalšímu uplatňování historického přístupu v dotačním systému a podporuji zavedení dalších objektivních kritérií, která zohlední podmínky financování zemědělství v rámci rozšířené Evropy o 27 státech. Takzvané stanovení stropu pro dotace považuji za komplikaci, která nezlepší podmínky zemědělců v nových členských státech. Společná zemědělská politika by měla spočívat na dvou pilířích, přičemž první pilíř bude plně financován z prostředků EU. Druhý pilíř musí být zaměřen na modernizaci zemědělství, na konkurenceschopnost a rozvoj venkova spolufinancovaný z vnitrostátních zdrojů.

 
  
MPphoto
 

  Czesław Adam Siekierski (PPE).(PL) Paní předsedající, Evropský parlament přijal zprávu o společné zemědělské politice (SZP) do roku 2020. Hlasoval jsem proti ní, protože opatření, která navrhuje, nejsou skutečnými reformami ale jen drobnými kosmetickými úpravami, které podporují a zachovávají současnou nespravedlivou SZP. Po 20 letech stagnace zemědělské výroby v Evropě a nízkých příjmů zemědělců už toho máme dost.

Zapomněli jsme, že před sedmi a pěti lety byla Unie rozšířena o nové členské státy, které dostaly jen malou podporu a kterým bylo přislíbeno, že po roce 2013 budou platby srovnány. Chci jasně zdůraznit toto: silný druhý pilíř je nutné zachovat, a to včetně ponechání současných kritérií pro rozdělování finančních prostředků, jež zohledňují rozdíly v úrovni rozvoje mezi jednotlivými členskými státy. A konečně, je nutná lepší koordinace mezi regionálními politikami a společnou zemědělskou politikou ve venkovských oblastech. Některé úlohy druhého pilíře společné zemědělské politiky by měly být přesunuty do politiky soudržnosti. Venkovské oblasti mají právo usilovat o svůj vlastní rozvoj s pomocí peněz dostupných v rámci regionální politiky.

Chtěl bych říci ještě jedno, totiž že prohlášení pana Barrosa o možnosti škrtů ve druhém pilíři znamená, že skutečně nechápe závažnost tohoto problému.

 
  
MPphoto
 

  Peter Jahr (PPE).(DE) Paní předsedající, chtěl bych také poděkovat zpravodaji, panu Deβovi. Má-li zemědělská politika zůstat konkurenceschopná a má-li být vstřícnější k životnímu prostředí, musí být přiměřeně financována. Zdůraznil bych slovo „přiměřeně”. „Přiměřeně” se vztahuje stejně tak k zemědělcům, jako k daňovým poplatníkům. Domnívám se, že vytvoření konkurenceschopných struktur v zemědělském odvětví je něco, co je třeba výslovně uvítat. Z tohoto pohledu je omezení přímých plateb kontraproduktivním opatřením. Naším úkolem není rozkládat konkurenceschopné struktury. Vyrostl jsem v bývalém Východním Německu, kde politici do detailu diktovali zemědělcům operační struktury a veškerá data týkající se produkce. Skončilo to státním úpadkem. Nesmíme nikdy dovolit, aby se taková situace opakovala. Chci Evropskou unii takové katastrofy ušetřit, a proto jsem proti omezování dotací, a proto jsem se také nakonec zdržel hlasování o této zprávě.

 
  
MPphoto
 

  Marian Harkin (ALDE). – Paní předsedající, hlasoval jsem pro zprávu pana Deβe, ale musím říci, že jsem byl zklamán tím, že neprošel pozměňovací návrh 4. Moje skupina ho podporovala, protože by umožnil poskytovat v rámci prvního pilíře konkrétní pomoc s cílem vyrovnat přírodní znevýhodnění a zajistit, že zůstanou zachovány zemědělské činnosti v horských oblastech, v oblastech citlivých z hlediska životního prostředí a v oblastech programu Natura 2000.

Proti pozměňovacímu návrhu 23 jsem hlasoval ne proto, že bych podporoval geneticky modifikované organismy (GMO) – nepodporuji je, ale proto, že podporuji subsidiaritu a domnívám se, že členské státy by měly být schopny o GMO rozhodovat samy.

Zejména mne potěšilo, že jsme podpořili pozměňovací návrh 27, který citlivě odmítl zavádět do tohoto nákladově náročného systému zatěžující a nejasné požadavky vyvozené z rámcové směrnice o vodě, dokud nebudeme mít mnohem jasnější představu o jeho provádění v různých členských státech.

Potěšilo mne také, že Parlament podpořil víceúrovňovou bezpečnostní síť v případě narušení trhu a samozřejmě i v naléhavých situacích. To je rozumná a vyvážená reakce.

A konečně mne potěšilo, že jsme převážnou většinou odhlasovali, aby rozpočet zůstal zachován přinejmenším na úrovni roku 2013. Bez toho je vše ostatní pouhé řečnění.

 
  
MPphoto
 

  Zuzana Roithová (PPE). (CS) Paní předsedající, dnes Evropský parlament přijal zprávu o společné zemědělské politice do roku 2020. Tato zpráva jako i já dlouhodobě podporujeme snahu o zavedení spravedlivých podmínek pro všechny farmáře v EU, což znamená odklon od historických kritérií pro přímé platby.

Přesto jsem zprávu nepodpořila, chci tím vyjádřit zásadní nesouhlas s přijetím návrhu na zastropování plateb podle velikosti farem. To totiž bude diskriminovat např. české zemědělce, resp. bude je nutit rozdělit uměle farmy na menší celky, aby dosáhli na dotace. Osobně podporuji rozvoj malých farem, ale tady jde o opatření, které v důsledku zhorší konkurenceschopnost evropských farmářů v některých zemích.

 
  
MPphoto
 

  Seán Kelly (PPE).(GA) Paní předsedající, tuto zprávu jsem rád podpořil a chválím zpravodaje, pana Deβe. Byl jsem přítomen při včerejší večerní rozpravě od začátku až do konce, ale nestihl jsem vystoupit na základě postupu zvednuté ruky a mrzelo mne to, protože jsem chtěl panu komisaři položit dvě otázky. Současně jsem byl rád, že se Parlamentu téměř jednomyslně podařilo udržet rozpočet alespoň na stejné úrovni, jako je nyní.

– Dvě otázky, které jsem chtěl položit panu komisaři, se týkají minulých referenčních let a kvóty na mléko.

Obojí má být zrušeno. Chceme vědět kdy, a co je nahradí? Bez znalosti toho je pro zemědělce velmi obtížné plánovat do budoucna. Čím dříve budeme mít na tyto otázky odpovědi,

(GA) tím lepší to bude pro všechny zemědělce Evropy. Děkuji.

 
  
MPphoto
 

  Radvilė Morkūnaitė-Mikulėnienė (PPE). - (LT) Paní předsedající, společná zemědělská politika je jednou z největších a současně jednou z nejcitlivějších oblastí politiky Evropské unie a týká se všech členských států. Zemědělství je především oblastí, která má významný a přímý dopad na životní prostředí. Je proto důležité, že při zavádění modelů přímé pomoci a podpoře rozvoje venkova musí být prioritou udržitelné zemědělství a různé aspekty související se životním prostředím, a to včetně ekologického zemědělství.

Dimenze rozvoje venkova se dotýká také zemí, které se nedávno staly členy EU. Ve venkovských oblastech je bohužel největší počet migrujících pracovníků. Je proto nezbytné zajistit, aby byly atraktivní pro život i pro práci, a přitáhnout tam mladé lidi. Abychom toho dosáhli, je nezbytné využívat nástrojů pro rozvoj venkova, podporovat slibný a dynamický vývoj venkovských komunit a dále rozvíjet zavádění metody LEADER.

Získávání mladých zemědělců a mladých lidí ve venkovských oblastech pro zemědělskou výrobu a rozvoj venkova je stejně tak důležité pro řešení otázek opouštění půdy, vylidňování venkova, stárnutí populace na venkově atd.

 
  
MPphoto
 

  Mario Borghezio (EFD).(IT) Paní předsedající, dámy a pánové, mám dvě poznámky v souvislosti se zprávou z vlastní iniciativy o společné zemědělské politice. První je ta, že spotřebitelské ceny zemědělských produktů musí být souměřitelné s náklady, úsilím a prací, ale i s výrobními náklady, chceme-li, aby mohli evropští spotřebitelé jíst zdravé produkty evropského zemědělství, tradičního zemědělství, které musí být chráněno.

Druhá poznámka se týká signálu pro příslušné evropské orgány. Znáte zprávu Itala Carabienieriho z ministerstva pro zemědělské, potravinářské a lesnické politiky, která se týká kvót na mléko? Tato zpráva jasně ukazuje, že výrobní kvóty na mléko, které byly údajně překročeny, což vytvořilo právní základ pro uložení pokut italským zemědělcům zabývajícím se produkcí mléka, ve skutečnosti překročeny nebyly. To je velmi závažné, protože tyto pokuty by mohly tisíce farem v Padanii srazit na kolena a dohnat je k úpadku. Vysvoboďte Padanii!

 
  
MPphoto
 

  Předsedající. – Tím končí vysvětlení hlasování.

 
  
  

Písemná vysvětlení hlasování

 
  
  

Zpráva: Sharon Bowles (A7-0229/2011)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasoval jsem pro toto jmenování prezidenta Evropské centrální banky (ECB) vzhledem ke kandidátově kvalifikaci a rozsáhlým zkušenostem, které za léta získal.

 
  
MPphoto
 
 

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. − (IT) Chtěla bych vyjádřit hrdost nad širokou podporou Evropského parlamentu pro jmenování Maria Draghiho do funkce nového prezidenta Evropské centrální banky (ECB). Toto jmenování bude ještě potvrzeno na zasedání Rady ve složení hlav států a předsedů vlád, ale již nyní je pro Itálii velmi prestižní vzhledem k mimořádně vysokým profesionálním kvalitám pana Draghiho, jeho schopnostem a zkušenostem v evropských hospodářských záležitostech, ale i proto, že jeho jmenování na příští osmileté období získalo plnou podporu všech nejvyšších evropských představitelů. Přeji panu guvernérovi Draghimu mnoho úspěchů v jeho práci.

 
  
MPphoto
 
 

  Pino Arlacchi (S&D), písemně. − Hlasoval jsem ve prospěch kandidatury pana Maria Draghiho do funkce příštího prezidenta Evropské centrální banky kvůli jeho vysokým schopnostem a jeho pokrokovým názorům, pokud jde o řízení světového finančního systému. Během slyšení, jež proběhlo minulý týden v Hospodářském výboru, zdůraznil, že nyní je nezbytná silnější správa evropské ekonomiky a že za jeho prezidentství se ECB i nadále zaměří hlavně na boj proti inflaci. Ze všech těchto důvodů jsem hrdý, že mu mohu vyjádřit svou plnou podporu.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Členové výkonného výboru Evropské centrální banky (ECB) jsou jmenováni hlavami států a předsedy vlád na návrh Rady a po konzultaci s Evropským parlamentem. V tomto případě tedy Rada konzultuje s Parlamentem jmenování pana Draghiho do funkce prezidenta ECB počínaje od 1. listopadu 2011. Hospodářský a měnový výbor, jehož jsem členem, provedl slyšení, jehož výsledek byl nanejvýš uspokojivý. Proto kandidátství pana Draghiho podporuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Băsescu (PPE), písemně. (RO) Hlasovala jsem pro jmenování Maria Draghiho do funkce prezidenta Evropské centrální banky, protože si myslím, že má vysoké profesionální schopnosti. Během slyšení v Hospodářském a měnovém výboru pan Draghi v plném rozsahu zodpověděl všechny otázky, které mu poslanci EP položili. V souvislost s tím jsem uvítala jeho konstruktivní přístup k důsledkům finanční krize v Řecku.

Mario Draghi dále projevil upřímné přání realizovat model posílené správy ekonomických záležitostí na úrovni EU s cílem zabránit platební neschopnosti států. Právě proto ve své přihlášce v rámci cíle udržet stabilitu Evropské centrální banky upřednostňuje boj proti inflaci a posilování mechanismů dohledu. K zajištění silného hospodářství je nezbytný skutečně účinný Pakt o stabilitě a růstu s automatickými sankcemi.

 
  
MPphoto
 
 

  Antonio Cancian (PPE), písemně. (IT) Jako italský poslanec Evropského parlamentu vítám kandidaturu Maria Draghiho na funkci prezidenta Evropské centrální banky (ECB). Dne 14. června jsem vyslechl jeho slyšení v Evropském parlamentu. Jeho prestižní kariéra počínaje akademickými funkcemi až po funkce na nejvyšších patrech hospodářského a finančního světa, jako je předseda Rady pro finanční stabilitu, z něj činí nanejvýš vhodného kandidáta na funkci prezidenta. V době pro Evropu zvlášť složité bude pan Draghi jistě schopen reagovat na potřeby evropského finančního systému a zajistit finanční stabilitu a podporu hospodářského růstu. Pro Itálii je jeho kandidatura důležitým politickým signálem po jeho skvělém působení ve funkci generálního ředitele ministerstva financí a guvernéra italské centrální banky od roku 2006, přičemž po tuto dobu úspěšně zastupoval Itálii na evropské a mezinárodní scéně.

 
  
MPphoto
 
 

  Nessa Childers (S&D), písemně. − Měli bychom blahopřát panu Draghimu k jeho jmenování a domnívám se, že je velmi schopným kandidátem. Věřím však, že si je vědom mandátu, který obdržel od poslanců EP, a jako guvernér Evropské centrální banky bude jejich názory brát v úvahu.

 
  
MPphoto
 
 

  Lara Comi (PPE), písemně. (IT) Hlasovala jsem pro toto doporučení a mé důvody jdou mnohem dál, než je kandidátova státní příslušnost. Skutečně si nemyslím, že z jmenování profesora Graghiho bude mít prospěch spíše EU než Itálie. Právě naopak. Itálie ztrácí guvernéra centrální banky, který je vysoce kompetentní a velmi zběhlý v hospodářské a měnové problematice i v otázkách reálné ekonomiky. Hovoříme o člověku s nezpochybnitelným životopisem a značnými mezinárodními zkušenostmi z práce ve veřejných i soukromých institucích, o člověku, který byl vždy mimořádně proaktivní (jako například v době svého předsednictví ve Fóru pro finanční stabilitu). Jeho publikace svědčí o akademických kvalitách, jež jsou nepochybně na úrovni úkolů, před nimiž stojí, a jeho zkušenosti v měnové oblasti musí potlačit jakékoli pochybnosti o jeho schopnostech. Není náhodou, že shoda, pokud jde o jeho jmenování, byla tak jednomyslná. Má všechny předpoklady k tomu, aby byl vynikajícím prezidentem Evropské centrální banky. Vzhledem k současné situaci čelí některým závažným výzvám. Proto mu upřímně přeji mnoho štěstí.

 
  
MPphoto
 
 

  Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) V tomto období hospodářské a finanční krize je zcela nezbytné mít vůdce a odpovědné představitele, kteří umí projevit rozvahu a nezávislost. Jean-Claude Trichet, prezident Evropské centrální banky, dokázal v době výkonu svého mandátu čelit tlaku ze strany hlav států a předsedů vlád. Jeho nástupce bude muset prokázat stejné kvality a být stejně nekompromisní. Hlasovala jsem pro italského kandidáta pana Draghiho, protože má skvělou pověst a během slyšení v Hospodářském a měnovém výboru učinil dobrý dojem. Jeho kariérní cesta, zejména jeho zkušenosti ve funkci guvernéra italské centrální banky mu, doufám, umožní zvládnout nejlepším možným způsobem mnohé výzvy, které ho v čele Evropské centrální banky očekávají.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Akademický a profesionální profil pana Draghiho, jakož i jeho slyšení v Parlamentu prokazují jeho hluboké chápání a jasné představy o nezbytném prohlubování správy ekonomických záležitostí v EU a také o významu stability eura pro obnovení růstu. Vzhledem k tomu a k významu funkce prezidenta Evropské centrální banky se domnívám, že pan Draghi splňuje všechny podmínky pro to, aby funkci, do které byl nyní jmenován, mohl kvalifikovaně a obětavě vykonávat.

 
  
MPphoto
 
 

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) V květnu 2011 Evropská rada spolu s Parlamentem navrhla Maria Draghiho do funkce prezidenta Evropské centrální banky (ECB) na funkční období osmi let počínaje dnem 1. listopadu 2011. Hospodářský a měnový výbor Parlamentu kandidáta vyslechl, a ten odpověděl na otázky kladené členy výboru. Vyjádřil se např. i k problematice řeckého dluhu a mimo jiné vyjádřil též názor, že ECB nesmí polevit ve svém úsilí o udržení měnové stability. Výbor následně doporučil, aby byl pan Draghi jmenován. Protože kandidát splňuje požadavky stanovené pro výkon funkce prezidenta ECB, i já vyslovuji podporu jeho jmenování do této funkce.

 
  
MPphoto
 
 

  Bruno Gollnisch (NI), písemně. (FR) I když o jmenování určitých evropských oligarchů se podle nařízení hlasuje tajným hlasováním, chci, aby se vědělo, že jsem hlasoval proti panu Draghimu, protože je to něco hluboce nezdravého a perverzního, jmenovat uprostřed krize státních dluhů bývalého evropského ředitele společnosti Goldman Sachs. Nelze si nepovšimnout období, ve kterém zastával své funkce, a také povahy posledně jmenované společnosti. Pokud nebyl pouze řadovým ředitelem, a dokonce i kdyby nebyl iniciátorem, nemohl pan Draghi nevědět, že společnost, pro kterou pracuje, řídila zřejmě legálně, ale nečestně zfalšování řeckého dluhu, aby bylo ospravedlněno přistoupení Řecka k euru. Kromě toho nelze ignorovat úlohu společnosti Goldman Sachs v současné spekulaci se státními dluhy, a už vůbec ne její odpovědnost za hospodářskou a finanční krizi a vyšetřování, které je vedeno ve Spojených státech. Skutečnost, že se společnost Goldman Sachs objevuje v životopise pana Draghiho, ho staví zcela do jiného světla, a činí ho tak nezpůsobilým pro tuto funkci.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) Jsem velmi spokojen s výsledkem, kterého bylo dnes dosaženo, když velká většina hlasovala pro doporučení Rady jmenovat Maria Draghiho příštím prezidentem Evropské centrální banky. Skutečně se domnívám, že je pro naši zemi ctí mít vynikajícího představitele v čele strategické instituce, jako je Evropská centrální banka (ECB). Je to důležité uznání zápalu a kompetentnosti člověka, který reprezentuje naši zemi a který bude mít obtížný, ale zároveň prestižní úkol vést ECB v době, jako je tato, kdy se Evropa musí vyrovnat s dopady vážné hospodářské a finanční krize. Doufám, že nadcházející zasedání Evropské rady jeho jmenování oficiálně potvrdí a že Mario Draghi bude moci vést ECB od listopadu po příštích osm let se stejně vysokou a nezpochybnitelnou profesionalitou, kterou prokázal v minulosti, a bude provázet hospodářství Evropské unie do fáze oživení, které zajistí stabilitu a sílu evropských financí.

 
  
MPphoto
 
 

  Clemente Mastella (PPE) , písemně. (IT) Jsme potěšeni jmenováním pana Maria Draghiho budoucím prezidentem Evropské centrální banky (ECB), neboť prokázal, že jeho profesionální kvality jsou na úrovni, která je pro tuto prestižní funkci vyžadována, jakož i dlouhodobé a uznávané zkušenosti v mezinárodním finančnictví a bankovnictví. Blahopřejeme bývalému guvernérovi italské centrální banky k jeho kandidatuře a k tomu, že na slyšení v Evropském parlamentu byl schopen prokázat své schopnosti a svůj potenciál pro řešení problémů, kterým bude muset čelit. Domníváme se, že jeho jmenování je úspěchem pro Itálii, kterou tak bude moci reprezentovat na vysoké úrovni v jedné z nejprestižnějších evropských institucí. V jeho práci mu přejeme mnoho úspěchů.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně.

Evropský parlament – s ohledem na doporučení Rady ze dne 16. května 2011 (10057/2011), s ohledem na článek 109 jednacího řádu, s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A7-0229/2011), vzhledem k tomu, že Evropská rada konzultovala dopisem ze dne 20. května 2011 Evropský parlament ve věci jmenování Maria Draghiho prezidentem Evropské centrální banky na osmileté funkční období začínající dne 1. listopadu 2011, vzhledem k tomu, že Hospodářský a měnový výbor Parlamentu poté přistoupil k ověřování pověřovacích listin uchazeče, zejména s ohledem na požadavky stanovené v čl. 283 odst. 2 druhém pododstavci Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), a s ohledem na to, že Evropská centrální banka musí být zcela nezávislá v souladu s článkem 130 SFEU, a vzhledem k tomu, že při tomto posuzování obdržel výbor životopis uchazeče i jeho odpovědi na písemný dotazník, který mu byl zaslán – vydává kladné stanovisko k doporučení Rady jmenovat Maria Draghiho prezidentem Evropské centrální banky.

Jsem proti jeho jmenování.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Pan Draghi je zcela nevhodným kandidátem na vrcholnou funkci v Evropské centrální bance. Byl viceprezidentem a ředitelem americké investiční banky Goldman Sachs, ve které byl mimo jiné odpovědný za Evropu a za styk s vládami jejích států. Bylo to právě v době, kdy Řecko dodávalo EU zfalšované údaje vztahující se k jeho schodku a rozpočtu. V souvislosti s tím je vůči společnosti Goldman Sachs vzneseno obvinění, že Řekům při tomto falšování radila. Kromě těchto pochybných činností je pan Draghi také terčem kritiky zejména pro svůj nekompromisní postoj proti odepsání části dluhu Řecka a pro pomoc bankám. Jako představitel členského státu v jižní části eurozóny, který čelí obrovským finančním problémům, jeho jmenování vyšle také zcela nesprávný signál trhům a našim občanům, kteří nechtějí unii transferů, ale spíše stabilní měnu.

Vhodným kandidátem by byl Axel Weber z Německa. Ten však dokonce ani nepředložil svou kandidaturu na tuto funkci, protože si byl vědom špatně nastavených opatření, která jsou s požehnáním pana Draghiho nyní přijímána. Jmenování pana Draghiho lze považovat za další hřebík do rakve eura a hrozbu pro EU jako celek.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně.(IT) Po excelentním slyšení v Hospodářském a měnovém výboru Parlamentu tímto s přesvědčením předkládám svůj hlas ve prospěch jmenování Maria Draghiho do Evropské centrální banky (ECB). Moje hlasování je potvrzením toho, že v této době těžkostí a krize byla zvolena nejvhodnější osoba s největší kvalifikací pro řízení ECB. Jsem přesvědčen, že Mario Draghi bude vědět, jak se zhostit této své budoucí funkce prezidenta ECB, stejně tak, jako to svého času prokázal v italské centrální bance, a že přitom poskytne Evropě své bohaté zkušenosti a velkou kompetentnost. Vyjadřuji-li své uspokojení nad pokrokem italské centrální banky, této elitní italské instituce, která dosáhla nejvyšších met rozvoje, chtěl bych znovu zdůraznit vysokou technickou úroveň Maria Draghiho, příštího prezidenta ECB. Jsem přesvědčen, že Rada potvrdí hlas Parlamentu ve prospěch jmenování, a ve své funkci člena Hospodářského a měnového výboru zaručuji Mariu Draghimu, že jsem připraven se v maximální míře zapojit do plodné spolupráce s ECB, zejména v této obtížné době pro euro a pro EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Na základě zprávy Hospodářského a měnového výboru a v návaznosti na procesy konzultací a ověření pověřovacích listin uchazeče, obzvláště v souladu s požadavky stanovenými v čl. 283 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie a s ohledem na to, že Evropská centrální banka (ECB) musí být plně nezávislá, jsem hlasovala pro zprávu o jmenování prezidenta ECB, a jmenování pana Draghiho vítám.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně.(IT) Mohu pouze podpořit volbu navrhnout Maria Draghiho do funkce nového prezidenta Evropské centrální banky (ECB) na osmileté funkční období, které začne v listopadu tohoto roku. Kandidátův profesionální životopis zajisté potvrzuje nejvyšší úroveň profesionality a životních zkušeností a poskytuje obraz jednoho z nejvýznačnějších Italů dneška ve světovém hospodářském prostředí. V této obtížné době považuji za zásadní, abychom měli v čele ECB osobnost nejvyššího kalibru, a Mario Draghi tento profil skvěle ztělesňuje.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Hlavním strategickým cílem Evropské centrální banky (ECB) je udržet měnovou stabilitu EU, a zásadně tak přispívat k řešení hospodářských a finančních potíží, kterým jsou členské státy vystaveny. Pan Draghi absolvoval univerzitu La Sapienza v Římě a získal titul Ph.D. v oboru ekonomie na Massachusettském technologickém institutu, je guvernérem italské centrální banky, členem Rady guvernérů a Generální rady ECB, členem správní rady Banky pro mezinárodní platby, zastupuje Itálii v Radě guvernérů Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj a v Radě guvernérů Asijské rozvojové banky a je předsedou Fóra pro finanční stabilitu.

Hlasuji pro jmenování pana Draghiho do funkce prezidenta ECB, neboť se domnívám, že má vynikající akademický profil a široké zkušenosti v oboru, a protože jsem stoupencem jednoznačné povinnosti evropských institucí bojovat proti inflaci, posilovat jednotnou měnu a udržitelnost v době krize veřejných financí. Domnívám se také, že nový prezident ECB bude zavádět kulturu poctivosti a nekompromisnosti a že pomůže nastavit silnou a konzistentní hospodářskou politiku, vyslat jasný signál důvěry v mezinárodní trhy.

 
  
MPphoto
 
 

  Dominique Vlasto (PPE), písemně. (FR) Jmenování pana Draghiho do čela Evropské centrální banky (ECB) je podle mého názoru zcela oprávněné rozhodnutí, neboť potvrzuje přání Evropské unie pokračovat v práci zahájené současným prezidentem Jean-Claudem Trichetem. V podmínkách, kdy hospodářská situace některých zemí, např. Řecka, oslabuje euro, jsou vůle a odhodlání udržet stálé směřování k silné měně, jež prokazuje pan Draghi, nepostradatelné pro zajištění důvěryhodnosti našeho hospodářství. Také vítám jmenování člověka, který disponuje všemi kvalitami, jež jsou nezbytné pro zaujetí takové funkce. Jeho zkušenosti v evropské Radě pro finanční stabilitu a v čele italské centrální banky jsou značnými aktivy pro zviditelnění této instituce na mezinárodní úrovni, a tedy i postavení Evropské unie jako největší hospodářské síly. Tváří v tvář výzvám, kterým musíme dostát, abychom pozvedli své hospodářství, mám radost ze jmenování člověka, kterému se podařilo vytvořit konsensus a který prokázal, že je schopen vytvořit předpoklady pro stabilní, silnou a konkurenceschopnou měnovou unii.

 
  
  

Zpráva: Barbara Matera (A7-0191/2011)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasuji pro tuto zprávu, neboť vysílá jasný signál o solidaritě EU v krizi, kterou evropská veřejnost v současnosti prochází. V tomto případě bude Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci využit na podporu bývalých pracovníků společnosti General Motors Belgium a čtyř dodavatelských firem zaměřených na odvětví motorových vozidel, kteří byli propuštěni v době od června 2010 do října 2010.

Z individuálních opatření podpořených finančními prostředky v celkové výši 9,59 milionu EUR budou mít prospěch všichni propuštění pracovníci. V roce 2011 je to potřetí, co jsou uvolňovány prostředky z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Považuji proto za spravedlivé a vhodné, aby v daném případě byl tento fond využit.

 
  
MPphoto
 
 

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. (ES) Hlasovala jsem pro tuto iniciativu, abych pomohla 2 834 lidem, které propustila společnost General Motors Belgium, znovu se začlenit na trh práce, protože tato společnost v důsledku světové hospodářské a finanční krize nebyla schopna rozšířit svůj výrobní závod v Antverpách. Vítám dohodu dosaženou sociálními partnery ohledně balíčku navrhovaných opatření.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Hlasovala jsem pro zprávu paní Materové, protože okolnosti tohoto případu uvedené Belgií v žádosti o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci odpovídají podmínkám, které jsou vyžadovány pro čerpání z tohoto fondu. Částka 9 593 931 EUR požadovaná pro 2 834  osob propuštěných v závodě „General Motors“ a ve čtyřech dodavatelských firmách zaměřených na odvětví motorových vozidel, během čtyřměsíčního referenčního období (červen až říjen 2010) bude použita výhradně na opětovné začlenění těchto pracovníků, kteří ztratili svá pracovní místa v důsledku pokračující globalizace na světových trzích, a nebude v žádném případě vyplacena podniku, který toto propouštění zinscenoval.

 
  
MPphoto
 
 

  David Casa (PPE), písemně. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci je určen pro zmírňování tlaků na pracovníky vyvolaných změnami ve struktuře světové práce a obchodu. V souvislosti se společností General Motors Belgium se domnívám, že závěry, k kterým dospěla zpravodajka, jsou oprávněné, a proto jsem se rozhodl tuto záležitost podpořit.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Vítám práci prováděnou na základě Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), v neposlední řadě na podporu automobilového průmyslu, který byl zasažen hospodářskou a finanční krizí. Hlasuji také pro rozhodnutí uvolnit prostředky z EFG ve prospěch Belgie pro pracovníky v odvětví automobilů v rámci opatření, jež tvoří koordinovaný soubor individualizovaných služeb, jehož cílem je jejich opětovné začlenění na trh práce.

 
  
MPphoto
 
 

  Nessa Childers (S&D), písemně. − Je důležité, že tato sněmovna představuje obrovský potenciál EFG.

 
  
MPphoto
 
 

  Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Po mohutné vlně propouštění ve společnosti General Motors Belgium a ve čtyřech subdodavatelských firmách zaměřených na odvětví motorových vozidel v loňském roce požádala Belgie dne 20. prosince 2010 o pomoc z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na podporu rekvalifikace 2 834 pracovníků, kteří byli propuštěni. Tento evropský fond byl zřízen pro poskytování další pomoci pracovníkům, kteří ztratili svá pracovní místa v důsledku změn ve světovém obchodu. Jsem ráda, že Parlament dnes tuto pomoc schválil, což umožní poskytnout propuštěným pracovníkům podporu, zejména pro hledání práce a na odborný výcvik. Pro tisíce dotčených rodin je to dobrá zpráva.

 
  
MPphoto
 
 

  Lena Ek, Marit Paulsen, Olle Schmidt a Cecilia Wikström (ALDE), písemně. (SV) Znovu jsme se rozhodli podpořit uvolnění prostředků z Fondu EU pro přizpůsobení se globalizaci – tentokrát abychom pomohli celkem asi 2 800 lidem, kteří ztratili svá pracovní místa v Belgii – protože Evropa je stále postižena dopady hospodářské krize, a výjimečné časy vyžadují výjimečná opatření.

Domníváme se však, že v budoucnu bychom měli raději využívat nástrojů, které již existují – zejména Evropského sociálního fondu – abychom zvýšili vyhlídky na získání zaměstnání u těch, kdo dostali výpověď nebo byli propuštěni. V příštím rozpočtovém období pravděpodobně bude možné se bez Fondu pro přizpůsobení se globalizaci obejít.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť považuji za nutné uvolnit prostředky z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) v reakci na propouštění v podniku General Motor Belgium a ve čtyřech dodavatelských firmách. Nutno zdůraznit úsilí vyvinuté belgickými orgány: předložily návrh řady důležitých opatření na pomoc postiženým pracovníkům při hledání zaměstnání.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) byl zřízen v roce 2006 s cílem poskytovat další pomoc pracovníkům, které zasáhly důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu, a umožnit jim opětovné začlenění na trh práce. V roce 2009 byl rozšířen, takže se vztahuje i na pracovníky propuštěné v důsledku hospodářské a finanční krize. Jedná se o třetí žádost, která má být posouzena v rámci rozpočtu na rok 2011 která se týká 9 593 931 EUR z EFG na opětovné začlenění 2 834 pracovníků společnosti General Motors Belgium a čtyř dodavatelských firem z Antverp na trh práce. Podle vyjádření Komise žádost splňuje kritéria způsobilosti pro získání pomoci z EFG, a Komise doporučuje, aby rozpočtový orgán uvolnění prostředků z fondu schválil. Prostředky musí být uvolněny rychle a účinně, abychom pracovníky, kterým má přinést prospěch, nenechali čekat.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Tato zpráva se týká návrhu na přijetí rozhodnutí Parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) v souladu s odstavcem 28 meziinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení. Cílem EFG, který byl zřízen v roce 2006, je podporovat pracovníky, kteří ztratili pracovní místo v důsledku změn ve struktuře světového obchodu vyvolaných globalizací. Dne 26. prosince 2010 podnik General Motors Belgium v odvětví automobilů předložil žádost na využití EFG poté, co byl nucen propustit 2 834 pracovníků z hlavní společnosti a čtyř dodavatelských firem.

Současná hospodářská a finanční krize dodávají EFG klíčový význam při zmírňování sociálního dopadu úpadku mnoha společností, který je často vyvolán agresivními hospodářskými politikami rozvíjejících se trhů. Jedná se o třetí žádost, která má být posuzována v rámci rozpočtu EU na rok 2011. Vzhledem k tomu, že žádost splňuje kritéria způsobilosti, souhlasím s doporučením zpravodajky a hlasuji pro tento návrh rozhodnutí.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) O uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) se žádá v případech masového propouštění kdekoli v Evropě. Tento případ se týká uvolnění více než 9 milionů EUR ve prospěch Belgie, aby mohla být poskytnuta pomoc přibližně 2 800 pracovníků propuštěných v odvětví automobilů. Jedná se o třetí návrh na uvolnění prostředků z tohoto fondu, který má být posouzen v rámci rozpočtu na rok 2011. Po odečtení nyní požadované částky od dostupných vyčleněných prostředků zůstává tedy z maximální částky 500 milionů EUR do konce roku 2011 k dispozici 489 628 679 EUR.

Toto uvolnění prostředků sice vítáme, neboť je nezbytné pro podporu těchto pracovníků, ale rádi bychom zopakovali své výhrady a kritický postoj k tomuto fondu, neboť se domníváme, že by bylo důležitější v první řadě přijmout opatření, jak nezaměstnanosti předcházet. Za tímto účelem se musí změnit neoliberální politiky uplatňované v EU, a to i pokud jde o naléhání na deregulaci a liberalizaci mezinárodního obchodu.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. – (PT) I přes to, že nadále zaujímáme kritický postoj k Evropskému fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), neboť se domníváme, že by bylo důležitější v první řadě přijmout opatření zaměřená na předcházení nezaměstnanosti, hlasovali jsme pro uvolnění prostředků z tohoto fondu, aby bylo možné poskytnout další pomoc pracovníkům postiženým důsledky restrukturalizace podniků nebo liberalizace mezinárodního obchodu. V tomto případě se jedná o uvolnění více než 9 milionů EUR ve prospěch Belgie, aby mohla být poskytnuta pomoc přibližně 2 800 pracovníků propuštěných v odvětví automobilů. Jedná se o třetí žádost o uvolnění prostředků z tohoto fondu, která má být posouzena v rámci rozpočtu na rok 2011.

Po odečtení nyní požadované částky od dostupných vyčleněných prostředků zůstává tedy z maximální částky 500 milionů EUR do konce roku 2011 k dispozici 489 628 679 EUR. Je zcela typické, že v době zhoršující se sociální a finanční krize bylo využito jen o něco víc než 10 milionů EUR, a to samo o sobě ukazuje, že je třeba přinejmenším přezkoumat předpisy upravující činnost tohoto fondu.

 
  
MPphoto
 
 

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci byl zřízen s cílem poskytovat další pomoc pracovníkům, kteří pociťují důsledky velkých strukturálních změn ve světovém obchodu. Podle meziinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení nesmí fond překročit maximální roční částku 500 milionů EUR. V dubnu 2011 přijala Komise návrh uvolnit z fondu prostředky na pomoc Belgii, a podpořit tak opětovný přístup na trh práce pro pracovníky, kteří byli předtím propuštěni v důsledku finanční a hospodářské krize. Hodnocení Komise vycházelo z posouzení souvislosti mezi propouštěním a významnými změnami ve struktuře světového obchodu nebo finanční krizí. Podle hodnocení Komise žádost splňuje kritéria opravňující k žádosti o finanční podporu, a podle mého názoru je vhodné tuto žádost podpořit. Evropský parlament, Rada a Komise ve společném prohlášení přijatém na závěr schůze, která se konala v roce 2008, potvrdily, že s ohledem na meziinstitucionální dohodu je důležité zajistit rychlý proces rozhodování o uvolnění prostředků z fondu.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Uvítal jsem tuto zprávu, protože Belgie požádala o pomoc v souvislosti s případy týkajícími se 2 834 propuštěných pracovníků (pomoc má být zaměřena na všechny z nich) hlavního podniku General Motors Belgium a čtyř dodavatelských firem zaměřených na odvětví motorových vozidel v regionu NUTS II Antverpy v Belgii. Dne 20. prosince 2010 Belgie předložila žádost o uvolnění prostředků z EFG v souvislosti s propouštěním v podniku General Motors Belgium a ve čtyřech dodavatelských firmách, a dne 24. ledna 2011 tuto žádost doplnila o další informace. Tato žádost splňuje požadavky na vyčlenění finančních příspěvků, jak je stanoví článek 10 nařízení (ES) č. 1927/2006. Komise proto navrhuje částku 9 593 931 EUR uvolnit.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) Hlasoval jsem pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) pro Belgii, protože se domnívám, že tento nástroj je cenným zdrojem podpory pracovníků, kteří se kvůli hospodářské krizi dostali do potíží. Jak bylo vícekrát řečeno, EFG od roku 2006 poskytuje praktickou pomoc evropským pracovníkům, kteří byli propuštěni z důvodů spojených s přemístěním jejich společností nebo, po změně provedené v roce 2009, kvůli hospodářské krizi, aby se jim usnadnilo opětovné začlenění na trh práce. Dnešní hlasování se týká žádosti o pomoc pro 2 834 pracovníků (přičemž pomoc má být zaměřena na všechny z nich) podniku General Motors Belgium a čtyř dodavatelských firem zaměřených na odvětví motorových vozidel v regionu NUTS II Antverpy, kteří byli propuštěni během čtyřměsíčního referenčního období od 14. června do 14. října 2010, v celkové výši 9 593 931 EUR financovaných z EFG.

 
  
MPphoto
 
 

  Clemente Mastella (PPE) , písemně. (IT) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) byl zřízen za účelem poskytování dodatečné podpory pracovníkům, kteří trpí důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu.

S cílem podpořit opětovné začlenění pracovníků propuštěných v důsledku světové finanční a hospodářské krize, která zasáhla zejména podnik General Motors Belgium, na trh práce přijala Komise nový návrh na uvolnění prostředků z EFG pro Belgii. V souvislosti s tím bylo zvlášť poukázáno na nepředvídatelnou povahu propouštění a na dopad propouštění na místní, regionální a celostátní zaměstnanost.

Připomeňme si, že EFG byl zřízen jako oddělený konkrétní nástroj s vlastními cíli a lhůtami a jako takový si zaslouží vlastní přidělené prostředky, jimiž se nahradí převody z nevyužitých rozpočtových položek, jež by mohly bránit dosahování jiných politických cílů.

Domníváme se, že žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v regulích EFG, a podporujeme její schválení předložením svého kladného stanoviska k ní. Klíčová však zůstává revize předpisů týkajících se EFG, která se bude zabývat problémem nadnárodních organizací, jež restrukturalizací a přenosem podniků vyvolávají propouštění, což následně vede také k zásahu EFG.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. – (FR) Zdržuji se hlasování z úcty k belgickým pracovníkům v závodě společnosti Opel v Antverpách, kteří byli obětováni ve jménu přesvaté globalizace. Za situace, ve které se ocitli v důsledku neoliberálních politik prosazovaných Evropskou unií, by se dalo hlasovat proti žebráckému obnosu, který jim věnují evropské elity. Ale i to málo, co obdrží, jim může ulehčit v jejich těžké situaci. Kvůli tomu se však zdůvodnění použití Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) nestává o nic přijatelnějším. Podporuje přesuny prováděné americkou společností General Motors. Schvaluje hlad nadnárodních korporací a jejich šéfů-miliardářů po zisku. Na pomoc zaměstnancům by měly jít tyto zisky, které sklízejí, a ne peníze evropských daňových poplatníků.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. Jak známo, uvolnění prostředků z fondu přizpůsobení se týká 2 834 osob (přičemž pomoc má být zaměřena na všechny z nich) z hlavního podniku General Motors Belgium a ze čtyř dodavatelských firem zaměřených na odvětví motorových vozidel v oblasti Antverp, kteří byli propuštěni během referenčního období od 14. června do 14. října 2010. Propuštění pracovníci tak získají pomoc v rámci individualizovaných opatření podporovaných z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, který uvolní na tato opatření 9,59 milionu EUR. Nejsem proti uvolnění finanční pomoci pro propuštěné belgické pracovníky. Myslím si však, že pravidla využívání tohoto fondu by měla být změněna s cílem zajistit dostupnou pomoc pro méně rozvinuté členské státy Evropské unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) dostává ročně finanční prostředky ve výši 500 milionů EUR s cílem poskytovat finanční podporu pracovníkům zasažených velkými změnami ve struktuře světového obchodu. Odhady naznačují, že z této podpory by mohlo mít každoročně prospěch mezi 35 000 a 50 000 zaměstnanců. Tyto prostředky mohou být použity jako pomoc při hledání nových pracovních míst, individuální odborné přípravy, pomoc při zahájení samostatné výdělečné činnosti nebo rozjezdu firmy, na podporu mobility a na podporu znevýhodněných nebo starších pracovníků. Jelikož k propuštění 2 834 osob došlo v automobilce General Motors Belgium, což vedlo k dalšímu propouštění ve čtyřech dodavatelských firmách, bude z EFG poskytnuto ve prospěch Belgie 9 593 931 EUR. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože právě takový je smysl tohoto fondu.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. (DE) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci byl zřízen na podporu pracovníků, kteří jsou znevýhodněni v důsledku propouštění nebo jiných změn vyvolaných globalizací v rámci mezinárodní hospodářské soutěže. Vítám, že opakované výzvy z Parlamentu vedly k přidělení plateb v celkové výši 47 608 950 EUR, které byly vyčleněny v rozpočtu pro rozpočtovou linii EFG. Z toho důvodu jsem hlasoval pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. (LT) Prostředky z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) musí být využívány cíleně a cílevědomě. Finanční pomoc musí být přidělena co nejrychleji, zejména v případech, kdy jediná společnost propustila tisíce zaměstnanců. Průtahy při poskytování finanční pomoci mohou mít zvlášť bolestné a těžké následky, a je proto zcela nezbytné uvolnit prostředky z EFG a urychleně reagovat na žádost členského státu. Nutno podotknout, že ti, kdo byli propuštěni, a jejich rodiny pociťují nezměrnou morální a materiální újmu. Narážejí především na velké potíže, když se snaží vrátit na trh práce a nemají možnost studovat nebo se rekvalifikovat. Je proto velmi důležité zajistit, aby těmto lidem byla včas poskytnuta finanční pomoc, tak aby se mohli řádně začlenit na trh práce. Vzhledem k důležitosti této finanční pomoci vítám návrh vyčlenit z EFG finanční pomoc ve prospěch Belgie v návaznosti na masové propouštění v podniku General Motors Belgium. Vyzývám také jiné členské státy, jejichž společnosti propouštějí zaměstnance v důsledku finanční krize, aby okamžitě žádaly o finanční pomoc ke zmírnění negativních důsledků, aby řešily otázky nezaměstnanosti a podporovaly zachování a vytváření pracovních míst.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Bohužel jsme opět vyzýváni, abychom hlasovali o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG). Říkám bohužel, protože zásah tohoto druhu předpokládá vznik velmi obtížné situace. Na druhé straně bychom však měli ocenit tuto instituci, která nám umožňuje vnést oživující závan života do situací těžké krize, kdy by jinak hrozilo, že budou vážně ohrožena průmyslová odvětví, a především osudy mnoha pracovníků. Souhlasím s přidělením a využitím prostředků z fondu, ale nemůže jít o více než dočasné opatření. Toto řešení musí být podpořeno dlouhodobou strategií zaměřenou na udržení evropského hospodářství, aby se zajistilo, že dokáže udržet krok s globalizovaným trhem, v němž žijeme.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) byl zřízen za účelem poskytování další pomoci pracovníkům, které zasáhly důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu. Dne 14. dubna 2011 Komise přijala nový návrh rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG ve prospěch Belgie s cílem podpořit opětovné začlenění pracovníků, kteří ztratili práci v důsledku světové hospodářské a finanční krize, na trh práce. Jedná se o třetí žádost, která má být posouzena v rámci rozpočtu na rok 2011 a týká se uvolnění celkem 9 593 931 z EFG ve prospěch Belgie na základě 2 834 případů propuštění, přičemž všichni postižení jsou potenciálními příjemci pomoci, v hlavním podniku General Motors Belgium a ve čtyřech dodavatelských firmách. Vzhledem k tomu, že žádost splňuje všechny nezbytné požadavky pro uvolnění prostředků pomocí tohoto mechanismu finanční pomoci, hlasovala jsem pro zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) byl zřízen za účelem poskytování další pomoci pracovníkům, které zasáhly důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu. Dne 14. dubna 2011 přijala Komise nový návrh rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG ve prospěch Belgie s cílem podpořit opětovné začlenění 2 834 pracovníků, kteří byli propuštěni v hlavním podniku General Motors Belgium a čtyřech dodavatelských firmách zaměřených na odvětví motorových vozidel v Antverpách, na trh práce. Komise ve svém hodnocení vycházela z posouzení některých aspektů této otázky, jako je: souvislost mezi propouštěním a důsledky rozsáhlých změn světového obchodu; finanční krize; nepředvídatelná povaha těchto případů propouštění; prokázání počtu propuštěných pracovníků; vysvětlení nepředvídatelné povahy tohoto propouštění; určení podniků, které propouštějí, a kategorií pracovníků, na něž bude pomoc zaměřena, příslušné oblasti a jejích orgánů a zainteresovaných účastníků; dopad propouštění na místní, regionální nebo celostátní zaměstnanost; a koordinovaný soubor individualizovaných služeb, jež mají být financovány. Hlasoval jsem pro uvedený návrh, aby bylo zajištěno, že tyto osoby budou opětovně začleněny na trh práce

 
  
MPphoto
 
 

  Jacek Protasiewicz (PPE), písemně. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože podporuje návrh Komise uvolnit prostředky z EFG ve prospěch Belgie, aby pomohla 2 834 pracovníkům, kteří byli propuštěni v hlavním podniku General Motors Belgium, najít práci, což je v souladu s mým postojem a s postojem skupiny PPE. Zpráva dále smysluplně uvádí, že rozpočet na rok 2011 poprvé vykazuje prostředky na platby ve výši 47 608 950 EUR v rozpočtové položce EFG. To znamená, že EFG byl uznán za oddělený konkrétní nástroj s vlastními cíli a lhůtami, a zaslouží si proto přiměřené přidělené prostředky k plnění všech stanovených cílů a úkolů, které nahradí převody z nevyužitých rozpočtových položek, jež by mohly bránit dosahování různých politických cílů. Podporuji také zpravodajčinu výzvu, aby při nadcházející revizi nařízení o EFG byla řešena otázka, jak se postavit k nadnárodním společnostem, jejichž restrukturalizace nebo přemístění během velkých změn ve struktuře světového obchodu a zejména v době finanční krize postihuje obyčejné pracovníky, kteří jsou nejvíce zasaženi důsledky a následně potřebují pomoc z EFG.

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Rochefort (ALDE) , písemně. – (FR) Cílem Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci je pomáhat pracovníkům, které zasáhly důsledky velkých změn ve struktuře světového obchodu, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce. Právě s přihlédnutím k tomu musí být 2 834 pracovníkům, kteří byli propuštěni podnikem General Motors v oblasti Antverpy, poskytnuta rychlá pomoc. Musíme podpořit návrh Parlamentu na uvolnění 9 593 931 EUR, který poskytne konkrétní individualizované služby, jako je pomoc při hledání zaměstnání, školení, jak absolvovat přijímací pohovory, pomoc zaměřenou na samostatnou výdělečnou činnost a individuální odborné vzdělávání. Evropa konfrontovaná s důsledky hospodářské a finanční krize musí být jednotná a projevovat solidaritu, a měla by tedy na belgickou výzvu reagovat. Evropská pomoc by však neměla zbavovat společnosti jejich odpovědnosti a povinnosti usilovat o přizpůsobení svých strategií současným výzvám.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Jsem pro. Žádáme zúčastněné orgány, aby vyvinuly potřebné úsilí s cílem urychlit uvolnění prostředků z EFG; v tomto směru oceňujeme zkvalitněný postup zavedený Komisí v návaznosti na žádost Parlamentu o rychlejší uvolňování grantů, jehož cílem je předkládat rozpočtovému orgánu hodnocení Komise týkající se způsobilosti žádosti o podporu z EFG spolu s návrhem na uvolnění prostředků z fondu; doufáme, že v rámci nadcházejícího přezkumu EFG dojde k dalšímu zkvalitnění postupů. Připomínáme, že se orgány zavázaly zajistit hladký a rychlý proces přijímání rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG, jejichž prostřednictvím poskytnou jednorázovou, časově omezenou individuální podporu na pomoc pracovníkům, kteří byli propuštěni v důsledku globalizace a finanční a hospodářské krize; zdůrazňujeme úlohu, kterou může EFG hrát při opětovném začleňování propuštěných pracovníků na trh práce; vyzýváme však k vyhodnocení dlouhodobé integrace těchto pracovníků na trhu práce, jíž bylo dosaženo v přímém důsledku opatření financovaných z EFG.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. Dne 14. dubna 2011 Komise přijala nový návrh rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG ve prospěch Belgie, aby podpořila opětovné začlenění pracovníků, kteří byli propuštěni v důsledku světové finanční a hospodářské krize, na trh práce. Názor, který byl dnes vyjádřen, se týká 2 834 případů ztráty zaměstnání (pomoc z Fondu má být zaměřena na všechny z nich) v hlavním podniku General Motors Belgium a ve čtyřech dodavatelských firmách zaměřených na odvětví motorových vozidel. Na základě hodnocení Komise žádost splňuje kritéria způsobilosti stanovená v nařízeních o EFG a Komise požádala o souhlas rozpočtového orgánu. Parlament dnes zaujal k této záležitosti příznivý postoj.

 
  
MPphoto
 
 

  Bart Staes (Verts/ALE), písemně. − (NL) Bývalí zaměstnanci a čtyři firmy dodávající společnosti Opel Antwerp jsou dosud rozzlobeni kvůli tomu, jakým způsobem bylo s nimi zacházeno ze strany GM. Opel Antwerp byl moderní a úspěšný podnik provádějící montáž automobilů. A přesto se společnost GM velmi arogantně rozhodla zlikvidovat 2 834 pracovních míst. Antverpy i přes četné pokusy najít kupce nedostaly šanci. Belgie zcela oprávněně požádala o pomoc z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), který byl zřízen za účelem poskytování další pomoci pracovníkům zasaženým důsledky velkých strukturálních změn ve světovém obchodu. V návaznosti na příznivé stanovisko Komise dnes Evropský parlament oprávněně rozhodl uvolnit z EFG celkovou částku 9 593 931 EUR, aby se zmírnil dopad na tyto pracovníky, kteří nedobrovolně ztratili zaměstnání. Jsem potěšen, že tato sněmovna dnes výslovně konstatovala nedostatečnou snahu vedení společnosti Opel přizpůsobit se stávajícím výzvám. Parlament také oprávněně kritizuje způsob, jakým byla krize společnosti Opel řešena příslušnými členskými státy. Projevil se nedostatek koordinace dlouhodobých opatření na podporu tohoto odvětví v různých vnitrostátních plánech obnovy To vše zanechává zvlášť nepříjemnou pachuť v ústech.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927 ze dne 20. prosince 2006 byl zřízen Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci s cílem podporovat pracovníky, kteří ztratili zaměstnání v důsledku změn ve struktuře světového hospodářství. Při rozpočtu 500 milionů EUR na rok 2011 Komise soudí, že Belgii by mělo být dáno k dispozici 9 5893 931 EUR, aby mohla řešit propouštění ve společnosti General Motors Belgium a čtyřech dodavatelských a výrobních firmách v regionu Antverpy. Domnívám se, že EFG by měl financovat aktivní opatření zaměřená na opětovné začlenění na trh práce, umožnit získání nové kvalifikace a její přizpůsobení nové situaci v oblasti práce, které oněch 2 834 pracovníků bude muset čelit. Domnívám se také, že by evropské orgány měly urychlit uvolnění prostředků z EFG pro Belgii, neboť tento členský stát zaručuje začlenění pracovníků, kteří v důsledku globalizace ztratili práci, do aktivního života. Chtěl bych také zdůraznit, že EFG nesmí nahrazovat právní a finanční odpovědnost společnosti General Motors Belgium, ale měl by znamenat spíše další pomoc, kterou EU poskytuje, aby snížila sociální problémy, jimž tito pracovníci budou vystaveni.

 
  
MPphoto
 
 

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. (RO) Hlasovala jsem pro návrh rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) v souvislosti s podnikem General Motors Belgium umístěným v regionu Antverpy, který se zabývá výrobou strojů a zařízení.

V návaznosti na 2 834 případů ztráty zaměstnání, ke kterým došlo 20. prosince 2010, předložila Belgie žádost o uvolnění prostředků z EFG. Žádost se týkala propouštění v podniku General Motors Belgium a čtyřech dodavatelských firmách. 1 336 pracovníků bylo propuštěno v období od 14. června do 14. října 2010 a 1 498 bylo propuštěno před a po tomto referenčním období

V důsledku hospodářské a finanční krize Evropa čelí prudkému poklesu poptávky po užitkových a osobních vozidlech, což vede ke značnému snížení výroby motorových vozidel. Mezi lety 2008 a 2009 došlo v montáži motorových vozidel k poklesu o 23,8 % a výroba osobních aut se snížila o 34,8 %

Měla bych zdůraznit významnou úlohu EFG při opětovném začleňování propuštěných pracovníků na trh práce. Vyzývám k posouzení dlouhodobého začlenění těchto pracovníků na trh práce v přímém důsledku opatření financovaných z EFG. EFG by měl být využíván spravedlivě všemi členskými státy.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Christine Vergiat (GUE/NGL), písemně. – (FR) Velká většina v Evropském parlamentu přijala zprávu paní Materové, která vyzývá k uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v hodnotě 9,5 milionu EUR v souvislosti s uzavřením závodu General Motors (GM) – Opel v Antverpách (Belgie). Hlasovala jsem proti této zprávě, protože financuje propuštění 2 834 zaměstnanců společnosti, která v létě 2010 obdržela půjčku od amerických orgánů ve výši 5 miliard USD. Prodej mnoha značek jí mimoto umožnil již na podzim 2010 zvrátit svou finanční situaci a v listopadu 2010 obnovit svou kotaci na burze. Tím, že orgány, ať už evropské, vnitrostátní nebo regionální, přistoupily na uvolnění veřejných prostředků na zmírnění následků uzavření závodu, čímž se kromě propouštění na trhu nic nedosáhne, vzdávají se svých pravomocí. Ještě více nepřijatelné je toto rozhodnutí vzhledem k tomu, že je přijímáno v době, kdy Evropská unie a její členské státy přijímají úsporná opatření a snižují své rozpočty, což povede k pokračování hospodářské recese, demontáži veřejných služeb, nezaměstnanosti, nejistotě zaměstnání, snižování mezd a k sociálním nerovnostem.

Zpráva: Carlo Casini (A7-0197/2011)

 
  
  

Zpráva: Carlo Casini (A7-0197/2011)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasuji pro tuto zprávu, neboť nově navrhované znění článku 51 sleduje tři důležité cíle: za prvé zlepšit srozumitelnost, a tudíž usnadnit používání; za druhé znovu definovat podmínky pro uplatňování postupu; a za třetí určit jeho normativní podstatu.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Antoniozzi (PPE), písemně. (IT) Zpráva mého kolegy pana Casiniho se zaměřuje na řešení problémů spojených s výkladem a uplatňováním článku 51 jednacího řádu Evropského parlamentu a pozitivně přispívá k jejich řešení. Plně sdílím názor pana Casiniho, že odkazovat na samotný výklad jednacího řádu a na pokyny, které by usnadnily jeho provádění, není dostačující. Podmínky pro uplatnění postupu společných schůzí výborů a společného hlasování – a mám na mysli zejména kritéria „příslušnosti a velké důležitosti“ dotčené záležitosti – jsou jasná a vhodná pro odstranění právních nejistot, které až dosud existovaly. Blahopřejí k dobře odvedené práci a doufám, že tato zpráva může usnadnit práci Parlamentu díky většímu využívání tohoto postupu.

 
  
MPphoto
 
 

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. (ES) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože uvažovaná změna článku 51 je nejen inovativní metodou spolupráce mezi různými výbory, ale zlepší i srozumitelnost článku a jeho používání. Vyjasňuje podmínky, které musí být splněny pro jeho uplatňování, a určuje jeho normativní podstatu.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Tato zpráva navrhuje změnu článku 51 jednacího řádu, poté co Konference předsedů poukázala na problém týkající se omezení v jednacím řádu, pokud jde o společné schůze výborů. Zpráva předkládá návrh na změnu jednacího řádu, v souladu s kterou by podmínky pro uplatnění článku 51 byly ověřovány důkladněji a podle přísnějších kritérií, a to i Konferencí předsedů. Skutečnost, že společné schůze se mohou konat pouze v případě, že projednávaná záležitost je záležitostí velké důležitosti, zajišťuje, že nebude docházet k neoprávněně rozsáhlému uplatňování postupu, který je již svou podstatou výjimečný. Hlasují pro zprávu pana Casiniho.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť výrazně zlepšuje spolupráci mezi výbory, a představuje tak součást nezbytné parlamentní reformy. Návrh reaguje na výchozí otázku týkající se příslušnosti výboru v případech, kdy se jedná o zvlášť důležitý legislativní dokument, a současně vychází ze zásady rovnosti a spolupráce.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Jednací řád Parlamentu, který byl změněn v květnu 2009, nyní obsahuje nový postup pro společné schůze parlamentních výborů, pokud otázka nespadá jasně do pravomoci jednoho výboru. Nehledě na plnou integrovanost tohoto nového pravidla bylo Výboru pro ústavní záležitosti uloženo vyjasnit a konsolidovat obsah tohoto ustanovení, tak aby bylo srozumitelnější, zejména v kontextu běžného legislativního postupu. Je jasné, že rozdělení pravomocí výborů vytváří některé oblasti překrývání, mezi kterými je obtížné rozlišit, a proto se domnívám, že toto vyjasnění je pozitivním krokem a že navrhované nové znění umožní větší konzistentnost při používání článku 51 jednacího řádu.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Tato navrhovaná zpráva se týká změn v článku 51 jednacího řádu Parlamentu v návaznosti na vytvoření pracovní skupiny pro přezkum jednacího řádu a na rozhodnutí Konference předsedů. Dne 6. května 2009 Parlament zahájil revizi svého jednacího řádu a v rámci článku 51 vytvořil nový postup společných schůzí výborů s cílem zjednodušit postupy, které se týkají schvalování otázek, jež přesahují pravomoci jednoho výboru, tak aby byla plenárnímu zasedání předkládána jen jedna zpráva, která by odrážela postoj všech dotčených výborů. Posouzení návrhu pokynů pro spolupráci podle článku 51 provedené Konferencí předsedů výborů vedlo k tomu, že předseda tohoto orgánu požádal, aby se jím zabýval Výbor pro ústavní záležitosti. Tento návrh dotčené otázky vyjasňuje a s ohledem na platný jednací řád je postupuje k přijetí plenárnímu zasedání. Souhlasím proto se zpravodajovým doporučením, aby „smíšený výbor“ byl považován za „příslušný výbor“ ve smyslu jednacího řádu.

 
  
MPphoto
 
 

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) V předchozím volebním období Konference předsedů zřídila pracovní skupinu pro parlamentní reformu, která měla přezkoumat fungování Parlamentu a navrhnout zlepšení. V kapitole věnované spolupráci mezi výbory navrhla pracovní skupina nejen posílit pozici přidruženého výboru zapojeného do postupu přidružených výborů, ale také vypracovat novou formu spolupráce mezi výbory zavedenou na základě článku 51. Tento návrh byl odůvodněn tím, že ve určitých případech, kdy legislativní dokument, který má zásadní význam, nespadá jednoznačně do pravomoci jednoho výboru, je možné ho rozdělit mezi více výborů. Kompetenční spory musí být řešeny podle zásady rovnosti a zásady spolupráce. Členové příslušných výborů poté společně hlasují o předložených pozměňovacích návrzích k legislativnímu návrhu. Zpráva, která se pak předloží plénu, je vyváženější. Myslím, že pro usnadnění provádění tohoto postupu nestačí pouze výklad jednacího řádu nebo pokyny. Jedná se o důležitou procesní otázku, o které se musí rozhodnout většinovým hlasováním na plenárním zasedání. Musíme dosáhnout větší srozumitelnosti ustanovení, což zvýší i pravděpodobnost, že budou používána.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Na pozadí návrhu byly úvahy o tom, že v určitých případech, kdy velmi důležitý legislativní dokument nespadá jasně do pravomoci některého výboru, avšak může být naopak rovněž rozdělen mezi několik výborů, je třeba vyřešit konflikt pravomocí na základě zásady rovnosti a zásady spolupráce. Příslušné výbory se společně sejdou, aby si předem navzájem sdělily jednotlivé argumenty a aby se tak mezi výbory zřetelněji projevila většina a menšina. Členové těchto výborů následně hlasují společně o předložených pozměňovacích návrzích k legislativnímu návrhu. Plenárnímu zasedání je poté předložena vyváženější, jediná zpráva. Proto jsem tento návrh uvítal.

 
  
MPphoto
 
 

  Clemente Mastella (PPE) , písemně. (IT) podporujeme tuto změnu v jednacím řádu Evropského parlamentu, která umožňuje, aby Konference předsedů v případě velmi důležitých legislativních záležitostí rozhodla o uplatnění postupu společných schůzí parlamentních výborů a společného hlasování. K tomu ovšem může dojít jen v případech, kdy odpovědnost za dotčenou záležitost není možné rozdělit mezi více výborů a kdy se jedná o velmi důležitou záležitost. Cílem takové změny skutečně musí být zdůraznění výjimečné povahy tohoto postupu, což je oprávněné mimo jiné vzhledem k administrativní a technické zátěži, kterou tento postup přináší. Domníváme se, že to fakticky může usnadnit výměnu názorů mezi příslušnými výbory v počáteční fázi a že v případech velké důležitosti to může být také užitečné jako „příprava půdy“ pro hlasování na plenárním zasedání.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. Každý článek jednacího řádu Evropského parlamentu by měl sledovat tři cíle: zlepšit srozumitelnost, a tudíž usnadnit používání; znovu definovat podmínky pro uplatňování normy; určit její normativní podstatu. Plně souhlasím se zpravodajem.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Casiniho o změně článku 51 jednacího řádu Evropského parlamentu, protože tato změna je výsledkem práce, která shrnuje podmínky, jež jasně vymezují oblast, ve které může být článek 51 použit. Nový text tento článek zjednodušuje tím, že odstraňuje odkazy na jiné články a lépe reguluje standardní postup, při kterém se dva výbory mohou sejít na společném zasedání za účelem projednání důležitých témat, na nichž jsou oba zainteresovány. Cílem pozměňovacího návrhu tedy umožnit, aby si příslušné výbory mohly vyměnit názory a „připravit půdu“ pro projednání v plénu. Po dobu trvání tohoto postupu se tak společné výbory stávají příslušnými výbory ve smyslu jednacího řádu.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. – (PT) V předchozím volebním období vytvořila Konference předsedů pracovní skupinu pro parlamentní reformu, jež byla pověřena revizí fungování Parlamentu a navržením zlepšení. V rámci tohoto procesu byla vypracována a prostřednictvím nového článku 51 zavedena nová forma spolupráce. Zazněly některé pochybnosti ohledně provádění této nové formy spolupráce mezi výbory, které byly postoupeny Výboru pro ústavní záležitosti. Výbor pro ústavní záležitosti má za to, že to není pouze otázka výkladu, ale významná procesní otázka, o které musí být rozhodnuto hlasováním na plenárním zasedání většinou, která je nutná pro změnu jednacího řádu, tj. většinou poslanců Parlamentu. Souhlasím s předloženým zněním, které tento článek činí srozumitelnějším a snáze použitelným, a proto jsem hlasoval pro jeho změnu.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Cílem je umožnit příslušným výborům vyměňovat si názory v počáteční fázi a „připravit půdu“ pro plenární zasedání ve velmi důležitých případech. Ukazuje se, že změna článku 51 je nezbytná, zlepšuje srozumitelnost tohoto ustanovení, a tudíž usnadňuje jeho používání, znovu definuje podmínky pro uplatňování normy a určuje jeho normativní podstatu. Aby mohlo být těchto cílů dosaženo, je třeba stanovit dvě podmínky, které jsou vyjádřeny jasně a jsou okamžitě srozumitelné. Daná otázka musí spadat neoddělitelně do působnosti několika výborů a konečně musí být stanoveno, jaké praktické následky plynou z uplatňování tohoto článku pro průběh legislativního postupu. Po dobu trvání tohoto postupu se tak společné výbory stávají „příslušnými výbory“ ve smyslu jednacího řádu. S cílem umožnit změnu článku 51 jednacího řádu Evropského parlamentu o postupu společných schůzí výborů, odevzdávám svůj hlas pro předložený návrh.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Jsem pro. V předchozím volebním období vytvořila Konference předsedů pracovní skupinu pro parlamentní reformu, jež byla pověřena revizí fungování Parlamentu a navržením zlepšení. V rámci kapitoly věnované spolupráci mezi výbory navrhla pracovní skupina nejenom posílení postavení přidruženého výboru v postupu s přidruženými výbory – bývalý článek 47 a současný článek 50 jednacího řádu – ale i vytvoření nové formy spolupráce mezi výbory, kterou zavedl nový článek 51. Na pozadí návrhu byly úvahy o tom, že v určitých případech, „kdy velmi důležitý legislativní dokument nespadá jasně do pravomoci některého výboru, avšak může být naopak rovněž rozdělen mezi několik výborů […], je třeba vyřešit konflikt pravomocí na základě zásady rovnosti a spolupráce. Dotčené výbory se společně sejdou, aby si předem navzájem sdělily jednotlivé argumenty tak, aby se mezi výbory zřetelněji projevila většina a menšina. Členové dotčených výborů následně hlasují společně o předložených pozměňovacích návrzích k legislativnímu návrhu. Plenárnímu zasedání je poté předložena jediná a vyváženější zpráva.“

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. (IT) Tato zpráva podporuje návrh změnit článek 51 jednacího řádu o postupu společných schůzí výborů. Vzhledem k tomu, že se jedná o významnou procesní otázku, nelze nejasnosti ve znění tohoto článku v žádném ohledu vyřešit pouze výkladem.

Nové znění stanoví jasně a okamžitě srozumitelným způsobem podmínky pro uplatňování postupu společných schůzí, takže nejsou již nutné odkazy na jiná ustanovení. Nové definování těchto podmínek je oprávněné mimo jiné vzhledem k administrativní a technické zátěži, kterou tento postup přináší. A konečně, všeobecně uznávaného cíle společných schůzí – vyměňovat si předem názory na velmi důležité otázky a „připravit půdu“ pro plenární zasedání – je možné dosáhnout jen v případě, že záležitost zůstane v nedílné pravomoci výborů ve všech fázích tohoto postupu až do přijetí legislativního aktu.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně. (DE) Navrhované znění článku 51 jednacího řádu Evropského parlamentu se snaží uvést budoucí spolupráci více parlamentních výborů do jednotného právního rámce. Návrh vychází ze zásady rovnosti a zásady spolupráce. Hlasovala jsem pro.

 
  
  

Zpráva: Enrico Speroni (A7-0242/2011)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasuji pro v zájmu transparentnosti a řízení bez překážek kladených právním systémem.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Zpráva a práce Výboru pro právní záležitosti jasně ukazují, že není důvodu se domnívat, že rumunské orgány hodlají vést politicky motivované soudní řízení s panem Severinem; ačkoliv postavení fiktivní lobbistické agentury může vyvolat pochybnosti o korektnosti jednání subjektů informací, skutečností zůstává, že projednávaná otázka podle všeho nepatří do kategorie případů, ve kterých lze legitimně uplatnit imunitu. Hlasovala jsem pro žádost o zbavení imunity.

 
  
MPphoto
 
 

  Anne Delvaux (PPE), písemně. – (FR) Evropský parlament hlasováním rozhodl o zbavení rumunského poslance EP pana Severina poslanecké imunity, a to zcela oprávněně. Poté co byl v návaznosti na články zveřejněné v březnu v týdeníku Sunday Times obviněn z korupce (připomeňme si korupční aféru, která otřásla Parlamentem), zahájilo rumunské Národní ředitelství pro boj s korupcí proti panu Severinovi řízení na základě informací, podle nichž přijal nabídku na platbu ve výši 100 000 EUR od představitelů takzvané konzultační společnosti, kterou vytvořily noviny Sunday Times, výměnou za to, že podpoří návrh na změnu směrnice o systémech pojištění vkladů. Takže uvidíme.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Tato zpráva se zabývá žádostí o zbavení rumunského poslance EP pana Severina poslanecké imunity na základě řízení zahájeného dne 21. března 2011 rumunským Národním ředitelstvím pro boj s korupcí. Tento případ je založen na informaci, podle níž pan Severin přijal platbu ve výši 100 000 EUR od konzultační společnosti Taylor Jones Public Affairs výměnou za to, že podpoří změnu směrnice 94/19/ES ohledně lhůty pro vyplacení depozitářů v případě bankovního úpadku. Společnost mu také přislíbila placenou funkci člena své mezinárodní dozorčí rady. Následně se ukázalo, že šlo o fiktivní společnost vytvořenou britskými novinami The Sunday Times, jejichž chování je krajně nevhodné. Ačkoliv pan Severin prohlašuje, že ke všemu tomu došlo s fiktivní společností, kterou byl zneužit, že nedošlo k předání žádných peněz a nedošlo ke změně žádného právního předpisu, rumunský právní řád tento typ chování přísně trestá. Vzhledem k tomu a s ohledem na doporučení Výboru pro právní záležitosti, který doporučuje zbavit našeho pana Severina poslanecké imunity, hlasuji pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Adrianu Severinovi, bývalému místopředsedovi vlády v Rumunsku, bylo pozastaveno členství v sociálně demokratické straně v jeho rodné zemi poté, co vyšel najevo korupční skandál v Evropském parlamentu, do kterého byl zapleten. Byl také vyloučen ze skupiny Pokrokové aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, ale mandát poslance EP zastává i nadále. Spolu s dalšími dvěma poslanci této sněmovny čelí korupčnímu obvinění, když údajně souhlasil s tím, že podpoří změnu legislativy výměnou za peníze. Navzdory tomu on sám tvrdí, že všechna obvinění jsou vykonstruovaná. Osobně zastávám názor, že jednání kolegy poslance je odsouzeníhodné a jakýkoli případ korupce – anebo i její náznak – je absolutně nepřijatelný. Je třeba dostupnými legislativními prostředky proti podobným situacím bojovat a jsem současně přesvědčená, že když se někdo takového prohřešku dopustí, měl by za své jednání nést odpovědnost. Také si myslím, že by bylo korektní vzdát se v takových případech poslaneckého mandátu.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. Poté, co přezkoumal důvody pro a proti odvolání imunity poslance, doporučuje Výbor pro právní záležitosti, aby Evropský parlament zbavil pana Adriana Severina poslanecké imunity, ale zohlednil zároveň skutečnost, že do té doby, než bude nad poslancem vznesen konečný rozsudek, měl by být poslanec chráněn před uvězněním, vzetím do vazby nebo jakýmkoli dalším opatřením, které by mu znemožnilo vykonávat funkci poslance. Souhlasím s takovým rozhodnutím, které doporučil Výbor pro právní záležitosti. Ze zásadních důvodů jsem však proti postupu zbavení imunity.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Parlament byl požádán, aby zbavil poslanecké imunity našeho kolegu poslance pana Severina na základě trestního řízení, které je proti němu vedeno v souvislosti s obviněním z pomluvy podle rumunského trestního zákoníku. Nic nenasvědčuje tomu, že by se z hlediska rumunských právních orgánů mohlo jednat o politicky motivované soudní řízení; to znamená, že neexistují žádné dostatečně vážné a konkrétní důvody k podezření, že by soudní řízení bylo zahájeno za účelem politicky poškodit poslance. Poté, co zvážil důvody pro a proti odvolání imunity poslance, doporučuje Výbor pro právní záležitosti, aby Evropský parlament zbavil pana Severina poslanecké imunity, ale zároveň zastává názor, že do doby, než bude nad poslancem vznesen konečný rozsudek, měl by být poslanec chráněn před uvězněním, vzetím do vazby nebo jakýmkoli dalším opatřením, které by mu znemožnilo vykonávat funkci poslance. Z těchto důvodů jsem hlasovala pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Jsem pro. Na zasedání dne 6. dubna 2011 oznámil předseda v souladu s čl. 6 odst. 2 jednacího řádu Evropského parlamentu, že obdržel dopis, který mu zaslalo Národní ředitelství pro boj s korupcí (Úřad prokurátora Vysokého kasačního a soudního dvora Rumunska) ze dne 5. dubna 2011, v němž se požaduje, aby byl pan Adrian Severin zbaven poslanecké imunity. Předseda v souladu s čl. 6 odst. 2 postoupil žádost Výboru pro právní záležitosti. Na základě výše uvedených úvah a ve smyslu čl. 6 odst. 2 jednacího řádu, poté, co přezkoumal důvody pro a proti odvolání imunity poslance, doporučuje Výbor pro právní záležitosti, aby Evropský parlament zbavil pana Adriana Severina poslanecké imunity, ale zohlednil zároveň skutečnost, že do té doby, než bude nad poslancem vznesen konečný rozsudek, měl by být poslanec chráněn před uvězněním, vzetím do vazby nebo jakýmkoli dalším opatřením, které by mu znemožnilo vykonávat funkci poslance.

 
  
  

Doporučení: Alain Cadec (A7-0192/2011)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasuji pro tuto zprávu vzhledem k tomu, že současná dohoda o partnerství mezi Evropským společenstvím a Seychelskou republikou je v platnosti od roku 2006 a že platnost protokolu k této dohodě skončila dne 17. ledna 2011.

Nový protokol na období 2011–2014 bude uplatňován na prozatímním základě a domnívám se, že je to v současné době dostačující. Protokol stanoví příspěvek Unie Seychelám ve výši 16,8 milionu EUR za období tří let, z toho 2,22 milionu EUR ročně půjde na podporu politiky rybolovu na Seychelách. Tyto částky jsou přiměřené.

Vítám také, že nový protokol obsahuje doložku o pozastavení v případě porušování lidských práv.

 
  
MPphoto
 
 

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně.(ES) Hlasovala jsem pro tuto dohodu, neboť napomůže šíření udržitelných metod rybolovu po celém světě. Zajišťuje také komplexní kontrolu nad množstvím ulovených ryb a rybolovnými technikami i stavem ryb, které jsou loveny z moře, a jejich sledovatelnost pro účely potravinové bezpečnosti a obchodu. Seychely dále obdrží 16,8 milionu EUR, jež podpoří a zmodernizují rybolov a urychlí místní rozvoj. A konečně, tato dohoda umožní 60 evropským plavidlům, která v této oblasti loví tuňáky, a sice 48 plavidlům lovících vlečnou sítí a 12 plavidlům lovícím na dlouhé lovné šňůry, úlovek ve výši až 56 000 tun ročně. Tato dohoda by nám také měla umožnit překonat demagogie, kterou je slyšet v této sněmovně o evropských lodích lovících ve třetích zemích. Naše lodě na Seychelách provádějí regulovanou činnost, která je přísně kontrolována a plně bere ohled na životní prostředí. Nevyčerpávají zdroje a podporují místní rozvoj. Dodržování těchto zásad zaručují právě dohody tohoto druhu. A konečně, hrozba pirátství v posledním roce vedla ke snížení úlovku v této oblasti lovišť o 25 % a je třeba i nadále posilovat nezbytná opatření, aby lodě mohly lovit ve vhodných podmínkách.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Zpráva pana Cadeca se týká uzavření protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Seychelskou republikou v odvětví rybolovu. Tuto zprávu jsem podpořila, protože hodnocení dohody ex-post uvádí, že dohoda umožňuje podporovat přítomnost plavidel EU v tomto regionu a zároveň umožňuje vytvářet pracovní místa na tomto území; dohodu jsem chtěla podpořit mimo jiné i proto, že se významně podílí na stabilizaci evropského trhu konzervovaných tuňáků.

 
  
MPphoto
 
 

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. (IT) Hlasoval jsem pro tento dokument. Předchozí dohoda o partnerství mezi Evropskou unií a Seychelskou republikou, která vypršela v lednu 2011 a byla Komisí obnovena na období tří let, byla vzájemně výhodná, pokud jde o jejich zájmy v odvětví lovu tuňáků. Dohoda umožnila vytvořit 230 pracovních míst na lodích pro seychelské obyvatelstvo, 2 900 pracovních míst na Seychelách a 760 následných pracovních míst v Evropě v oborech souvisejících s tímto odvětvím. Prodloužení platnosti této dohody, jež napomáhá stabilizaci evropského trhu konzervovaných tuňáků, se ukazuje jako užitečné, neboť zajišťuje přítomnost 60 plavidel EU lovících tuňáky v tomto regionu s možností vytváření pracovních míst. Dohoda se ukázala jako výhodná i proto, že poskytuje Seychelské republice nezbytné prostředky pro rozvoj odpovědného rybolovu, zvyšuje její kapacity pro řízení populací a sledování lovišť. Považuji proto za správné pokračovat cestou dohod o partnerství v tomto odvětví, které je pro evropské hospodářství velmi důležité.

 
  
MPphoto
 
 

  Alain Cadec (PPE), písemně. (FR) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože dohoda o partnerství v odvětví rybolovu sjednaná mezi EU a Seychelskou republikou na období tří let bude výhodná pro obě strany. Tento protokol přispěje ke stabilizaci evropského konzervárenského trhu a podpoří také politiku udržitelného rybolovu na Seychelách. Tato dohoda představuje 2 900 přímých a nepřímých pracovních míst na Seychelách a 760 pracovních míst v Evropě.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Vítám obnovení protokolu k dohodě o partnerství v odvětví rybolovu mezi EU a Seychelami, neboť je výhodná z hlediska zájmů EU a Seychel v odvětví rybolovu. Tato dohoda vedla k vytvoření 230 pracovních míst na lodích pro seychelské obyvatelstvo, 2 900 pracovních míst na Seychelách a 760 pracovních míst v různých oborech tohoto odvětví v Evropě. Umožňuje také Seychelám získávat prostředky pro rozvoj odpovědného rybolovu. Nový protokol posílí spolupráci mezi oběma stranami a upevní rámec partnerství, ve kterém lze rozvíjet politiku udržitelného rybolovu.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o rybolovných právech a finančním příspěvku, které stanoví Dohoda o partnerství mezi Evropským společenstvím a Seychelskou republikou v odvětví rybolovu, neboť zajišťuje prozatímní uplatňování nového protokolu, takže činnost evropských lodí nebude přerušena. Schvaluji to, že nový protokol obsahuje doložku o pozastavení v případě porušování lidských práv.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Udržitelnost rybolovných zdrojů je jedním z hlavních cílů Unie při uzavírání nebo změně dohod o partnerství v odvětví rybolovu, a stejně tak i dopad, jaký tato činnost bude mít na místní rozvoj. Nebudeme-li využívat tyto zdroje udržitelným způsobem, rychle dojde k vyhynutí rybích druhů a většímu znečištění moří. Nový protokol stanoví více rybolovných práv pro evropská plavidla a vedl k vytvoření pracovních míst na Seychelách i v Evropě. Doufám, že případy pirátství, které se v tomto regionu vyskytují, nebudou tuto činnost negativně ovlivňovat.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Zpráva pana Cadeca nám předkládá návrh doporučení k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a s tím související finanční příspěvek podle Dohody o partnerství mezi Evropským společenstvím a Seychelskou republikou v odvětví rybolovu. V roce 1987 byla mezi Evropskou unií a Seychelskou republikou podepsána dvoustranná dohoda o rybolovu. Od roku 2006 byl v platnosti protokol, který vypršel dne 17. ledna 2011. Komise, vědoma si důležitosti obnovení tohoto partnerství a na základě mandátu od Rady, sjednala s vládou Seychel nový rámec partnerství založený na rozvoji politiky udržitelného rybolovu. Vzhledem k tomu, že rybolov a cestovní ruch jsou hlavními hospodářskými činnostmi na Seychelách, že tato dohoda je výhodná pro EU i pro Seychelskou republiku, s ohledem na vytvoření 3 000 pracovních míst na Seychelách a 760 pracovních míst v Evropě a na sledování lovišť na základě víceletého odvětvového programu, který stanoví vědeckou spolupráci a podporu odpovědného a udržitelného rybolovu, hlasuji pro tento návrh doporučení.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tento protokol v odvětví rybolovu zajišťuje rybolovná práva ve výlučné ekonomické zóně Seychel pro různá plavidla členských států. Zahrnují i pět portugalských plavidel pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru.

Obnovení tohoto protokolu sleduje podporu udržitelnosti rybolovných plavidel zámořského loďstva členských států, kategorie plavidel, kterou v posledních letech obzvláště zasáhla krize v odvětví rybolovu. Tento cíl a zájem přirozeně sdílíme. Nemůžeme však nepoukázat na některé přetrvávající pochybnosti – které vycházejí z jiných dohod o partnerství v odvětví rybolovu, pokud jde o účinnost deklarovaných cílů spolupráce z hlediska udržitelného rozvoje tohoto odvětví v příslušné třetí zemi a z hlediska udržitelnosti a sledování jejich rybolovných činností. To jsou otázky, které je v budoucnu důležité vyjasnit.

Konstatujeme, že rybolovná práva se o polovinu snížila a že cena licence pro každé plavidlo lovící tuňáky vlečnou sítí byla zvýšena na 40 000 EUR, a to i přesto, že počet těchto lodí, na které se dohoda vztahuje, se zvýšil.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Tento protokol v odvětví rybolovu zajišťuje rybolovná práva ve výlučné ekonomické zóně Seychel pro různá plavidla členských států včetně pěti portugalských plavidel pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru.

Souhlasíme s obnovením tohoto protokolu v odvětví rybolovu, který je důležitý, abychom zajistili přežití rybolovných plavidel zámořského loďstva členských států, kategorie plavidel, kterou v posledních letech obzvláště zasáhla krize v odvětví rybolovu. Avšak vzhledem k tomu, že tato dohoda má tříletou platnost a že rybolovná práva proto byla o polovinu snížena, jsme znepokojeni tím, že cena licence pro každé plavidlo lovící tuňáky vlečnou sítí byla zvýšena na 40 000 EUR, a to i přesto, že počet těchto plavidel, na které se dohoda vztahuje, se zvýšil.

Sdílíme také zpravodajovo znepokojení v souvislosti s problémem pirátství v Indickém oceánu, které stále více poškozuje rybolov. Z tohoto důvodu dohoda o partnerství stanoví „možnost vyměřit v jednotlivých případech platbu pro rata temporis“, aby byly kompenzovány ztráty utrpěné majiteli plavidel, pokud budou nucena opustit Indický z důvodu vážného ohrožení své bezpečnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Dvoustranná dohoda o rybolovu mezi EU a Seychelami byla podepsána v roce 1987 a od roku 2006 je v platnosti dohoda o partnerství v odvětví rybolovu. Hospodářství Seychel je založeno hlavně na cestovním ruchu a na rybolovu a průmysl zpracovávající ryby, zaměřený především na konzervárenství, představuje 15 % HDP a zaměstnává 17 % místního aktivního obyvatelstva. Na základě příslušného zmocnění Rady vedla Komise jménem Evropské unie jednání se Seychelskou republikou za účelem obnovení protokolu k Dohodě o partnerství mezi EU a Seychelskou republikou v odvětví rybolovu. Tato dohoda je vzájemně výhodná pro EU i pro Seychely, umožnila vytvořit 2 900 pracovních míst na Seychelách a 760 pracovních míst v Evropě v oborech spojených s odvětvím rybolovu. Na základě dohody došlo ke kvalitativnímu zlepšení v rámci víceletého odvětvového programu zaměřeného na podporu odpovědného a udržitelného rybolovu v seychelských vodách a do protokolu byla také začleněna doložka o pozastavení, která umožňuje pozastavit dohodu v případě, že některá ze stran prokáže existenci porušování lidských práv. Dohoda se významně podílí na stabilizaci evropského trhu, na rozvoji udržitelné politiky řízení rybolovu a odpovědného využívání rybolovných zdrojů v rybolovné oblasti Seychel. Je proto vhodné návrh nového protokolu k dohodě o partnerství v odvětví rybolovu mezi EU a Seychelami schválit.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Uvítal jsem tento dokument, protože navrhl schválit obnovení protokolu, jehož platnost skončila dne 27. ledna 2011. Hodnocení dohody ex post uvádí, že dohoda je relevantní, neboť umožňuje podporovat přítomnost plavidel EU v tomto regionu, a zároveň tak umožňuje vytvářet pracovní místa. Uplatňování protokolu se ukázalo jako výhodné, neboť Seychelám poskytuje prostředky na rozvoj odpovědného rybolovu. Dobrá výkonnost plavidel lovících vlečnou sítí umožnila, aby byla dohoda účelná a zároveň zachovala ekonomicky výhodný charakter nákladů na vyjednané rybolovná práva. Lov pomocí plavidel lovících vlečnou sítí neohrožuje biologickou životaschopnost využívaných populací. Dohoda se významným způsobem podílí na stabilizaci evropského trhu konzervovaných tuňáků. Rozvoj odvětví rybolovu na Seychelách je nezanedbatelným způsobem založen na této dohodě. Díky provádění odvětvové podpory pomocí finančního vyrovnání zvýšily Seychely své kapacity pro řízení populací a pro sledování lovišť. Nový protokol je také v souladu se záměry dohody o partnerství v odvětví rybolovu, jejímž cílem je posílit spolupráci mezi oběma stranami a podpořit rámec pro partnerství, v němž se bude rozvíjet politika udržitelného rybolovu a odpovědného využívání rybolovných zdrojů v rybolovné oblasti Seychelské republiky. Z výše uvedených důvodů se domnívám, že návrh nového protokolu k Dohodě o partnerství mezi EU a Seychelskou republikou v odvětví rybolovu slouží zájmům obou stran.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) Dnešním hlasováním jsme schválili návrh rozhodnutí Rady o uzavření protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Seychelskou republikou v odvětví rybolovu. První dvoustranná dohoda o rybolovu mezi Evropskou unií a Seychelami byla podepsána v roce 1987 a dohoda o partnerství vstoupila v platnost v roce 2006. Jak všichni víme, hospodářství Seychel je založeno výhradně na cestovním ruchu a na rybolovu; průmysl zpracovávající ryby fakticky vytváří 15 % HDP a zaměstnává 17 % aktivního obyvatelstva. Domnívám se, že jednání vedená Evropskou komisí, která umožnila prodloužení protokolu k dohodě o partnerství, přinesla návrh dokumentu, který je vzájemně výhodný, neboť posiluje spolupráci mezi EU a Seychelami a podporuje partnerství, v němž se bude rozvíjet politika udržitelného rybolovu na Seychelách a odpovědného využívání rybolovných zdrojů v rybolovné oblasti Seychel.

 
  
MPphoto
 
 

  Clemente Mastella (PPE) , písemně. (IT) Nová dohoda o rybolovu mezi Evropským společenstvím a Seychelskou republikou bude mít tříletou platnost a usnadní vytváření pracovních míst, udržitelné využívání mořských zdrojů a zodpovědný rybolov vycházející ze zásady nediskriminace mezi různými plavidly lovícími v této oblasti. Současně bude podporovat politický dialog o nezbytných reformách zaměřený na posilování spolupráce mezi oběma stranami prostřednictvím podpory rámce pro partnerství, v němž se bude rozvíjet politika udržitelného rybolovu a odpovědného využívání rybolovných zdrojů v rybolovné oblasti Seychel.

Dohody o partnerství v odvětví rybolovu by však neměly být pouze právní cestou, která umožní evropským plavidlům přístup k rybím populacím ve třetích zemích; měly by být zároveň nástrojem na podporu udržitelného využívání všech mořských zdrojů. Za mimořádně důležité považujeme zlepšovat transparentnost postupů při stanovení celkových úlovků a zajistit bezúhonnost všech mechanismů, co se týče problému korupce, prostřednictvím posilování odpovědnosti místních vlád. Evropská unie musí dostávat pravidelné zprávy o provádění dohody, což usnadní sledování, transparentnost a soudržnost politik rozvoje.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. Rybolovné činnosti evropských plavidel na Seychelách probíhají v rámci protokolu, který zahrnuje období od 18. ledna 2005 do 17. ledna 2011. Seychely disponují výlučnou ekonomickou zónou o rozloze 1 374 000 km² na 453 km² pevniny. Toto souostroví tvořené 115 ostrovy má přibližně 80 000 obyvatel, kteří jsou z 88 % soustředěni na ostrově Mahé s hlavním městem Victoria, kde se nachází hlavní přístav této země. Hospodářství Seychel je založeno výhradně na cestovním ruchu a na rybolovu. Průmysl zpracovávající ryby, zaměřený především na konzervárenství, vytváří 15 % HDP a zaměstnává 17 % místního aktivního obyvatelstva. Hodnocení dohody ukazuje, že dohoda je relevantní, neboť umožňuje podporovat přítomnost plavidel EU v tomto regionu, a tak zároveň umožňuje vytvářet pracovní místa. Uplatňování protokolu se ukázalo jako výhodné, neboť Seychelám poskytuje prostředky pro rozvoj odpovědného rybolovu. Dohoda se významným způsobem podílí na stabilizaci evropského trhu konzervovaných tuňáků. Nový protokol zůstane v platnosti od roku 2011 do roku 2014 a je v souladu se záměry dohody o partnerství v odvětví rybolovu, jejímž cílem je posílit spolupráci mezi Evropskou unií a Seychelami.

 
  
MPphoto
 
 

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. (LT) Dohoda o partnerství mezi EU a Seychelami v odvětví rybolovu slouží zájmům obou stran. Plavidla EU především mají přístup do seychelských vod a mohou tam lovit. Tato plavidla vytvářejí mnoho nových pracovních míst pro seychelské námořníky. Dohoda posiluje spolupráci a podporuje rámec partnerství a vědeckou spolupráci v oblasti odpovědného a udržitelného rybolovu. Odvětví rybolovu na Seychelách má dále příznivé podmínky pro rozvoj díky uplatňování odpovědného rybolovu, účinnému boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému (NNN) rybolovu a plnému využívání jeho systému kontroly plavidel. Nutno konstatovat, že ustanovení nové dohody budou mít pozitivní dopad na evropský trh konzervovaných tuňáků a nepochybně přispějí k jeho stabilizaci. Posílí dodržování opatření pro konzervaci na širém moři a vytvoří podmínky pro odstavení plavidel v případě nezákonného lovu. Vítám, že stranám se podařilo dosáhnout kompromisu a že protokol o obnovení dohody zahrnuje doložku o pozastavení v případě porušování lidských práv a nedodržování zásad MOP. Nutno dále upozornit na to, že závažnou hrozbu bezpečnosti plavidel v Indickém oceánu stále představuje pirátství. Obě strany proto musí přijímat nezbytná opatření a kroky zaměřené na zastavení nelegálních činností v takovém rozsahu.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Dne 17. ledna tohoto roku skončila platnost protokolu, kterým se řídí rybolov a příslušné hospodářské partnerství mezi EU a Seychelami. S cílem umožnit evropským lodím další rybolov v rybolovné oblasti Seychel v Indickém oceánu vyjednala EU prodloužení platnosti protokolu k dohodě o partnerství v odvětví rybolovu. Hlasoval jsem tedy pro doporučení Rady uzavřít se Seychelami novou dohodu o partnerství.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. Na základě příslušného zmocnění Rady vedla Komise jménem Evropské unie jednání se Seychelskou republikou za účelem obnovení protokolu k Dohodě o partnerství mezi EU a Seychelskou republikou v odvětví rybolovu. Po těchto jednáních byl dne 3. června 2010 parafován nový protokol, jenž byl pozměněn výměnou dopisů dne 29. října 2010. Nový protokol má platnost tři roky od přijetí rozhodnutí Rady o podpisu a prozatímním uplatňování protokolu a po skončení platnosti současného protokolu dne 17. ledna 2011.

Tato dohoda je vzájemně výhodná pro EU i pro Seychely: na jedné straně se významným způsobem podílí na stabilizaci evropského trhu konzervovaných tuňáků tím, že poskytuje licence na lov tuňáků, a podporuje tak vytvoření 760 pracovních míst v Evropě; a na druhé straně díky provádění odvětvové podpory pomocí finančního vyrovnání zvyšují Seychely své kapacity pro řízení populací a pro sledování lovišť.

Domnívám se, že uvedený dokument slouží zájmům obou stran, a proto doporučují, aby byl přijat.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Uzavření nového protokolu k dohodě o partnerství mezi EU a Seychelami je důležité pro ekonomiku a pro rozvoj evropské rybářské flotily. Nový protokol je v souladu s cíli dohody o partnerství v odvětví rybolovu, která je zaměřena na posilování spolupráce mezi EU a Seychelami, a na podporu rámce pro partnerství, které má usnadnit rozvoj politiky udržitelného rybolovu a odpovědného využívání rybolovných zdrojů v rybolovné oblasti Seychel v zájmu obou stran. Nový protokol stanoví finanční příspěvek na období tří let a vydávání jednoročních oprávnění k rybolovu v seychelských vodách pro 48 plavidel lovících vlečnou sítí a 12 plavidel lovících na dlouhé lovné šňůry. Tato práva by mohla být rozšířena. Nový protokol má platnost tři roky od přijetí rozhodnutí Rady o podpisu a prozatímním uplatňování protokolu a po skončení platnosti současného protokolu dne 17. ledna 2011. Z těchto důvodů a proto, aby mezi EU a Seychelskou republikou mohla být posilována spolupráce zaměřená na rozvoj, odpovědné využívání a odpovědný rybolov, vyjadřuji tímto svůj hlas pro.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Jsem proti. Na základě příslušného zmocnění Rady vedla Komise jménem Evropské unie jednání se Seychelskou republikou za účelem obnovení protokolu k Dohodě o partnerství mezi Evropskou unií a Seychelskou republikou v odvětví rybolovu. Po těchto jednáních byl dne 3. června 2010 parafován nový protokol, jenž byl pozměněn výměnou dopisů dne 29. října 2010. Nový protokol má platnost tři roky od přijetí rozhodnutí Rady o podpisu a prozatímním uplatňování protokolu a po skončení platnosti současného protokolu dne 17. ledna 2011. Nový protokol se prozatímně uplatňuje od 17. ledna 2011, aby se nepřerušila činnost evropských plavidel Naše skupina se však domnívá, že dohody tohoto druhu poškozují rybí populace a vytvářejí sociální struktury ve třetích zemích, které je staví do příliš velké závislosti na EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. (IT) Tuto dohodu o partnerství považuji za vzájemně výhodnou pro odvětví rybolovu jak v Evropské unii, tak na Seychelách. Již stará dohoda přinesla zaměstnání mnoha obyvatelům Seychel a Evropy, kde vytvořila pracovní místa v oborech souvisejících s tímto odvětvím. Tato dohoda navíc obsahuje doložky o pozastavení, pokud některá ze stran zjistí porušování lidských práv. Mnohé ještě zbývá udělat, především pokud jde o jev pirátství v Indickém oceánu, které stále více poškozuje zejména lov tuňáků. Volba, kterou jsme dnes učinili, však posiluje spolupráci mezi oběma stranami, podporuje partnerství schopné rozvíjet udržitelný rybolov a využívat zdroje Seychel vyváženým způsobem.

 
  
MPphoto
 
 

  Michèle Striffler (PPE), písemně. (FR) Jako zpravodajka pro stanovisko Výboru pro rybolov jsem hlasovala pro zprávu pana Cadeca, která obsahuje mé závěry. Dohody o partnerství v odvětví rybolovu by neměly být jen právní cestou, jak evropským plavidlům umožnit přístup k rybolovným zdrojům ve třetích zemích. Měly by zároveň sloužit k podpoře udržitelného využívání mořských zdrojů. Peníze evropských daňových poplatníků by měly být používány výhradně na rozvojové cíle, jinými slovy, že by měly být vynakládány ve prospěch rybářských komunit s cílem zlepšovat jejich životní podmínky, zajišťovat programy odborného výcviku, zajistit bezpečnost na moři a vytvářet nová místní pracovní místa.

 
  
MPphoto
 
 

  Jarosław Leszek Wałęsa (PPE), písemně.(PL) Hlasoval jsem pro přijetí dohody, protože je vzájemně výhodná, pokud jde o zájmy smluvních stran v odvětví rybolovu. Velký význam pro tuto spolupráci má práce úřadu Seychelské republiky pro rybolov, která disponuje systémem účinné kontroly plavidel. To je zvlášť důležité s ohledem na problém nelegálního, nehlášeného a neregulovaného lovu, kterému seychelské orgány čelí. Dohoda řeší mnoho otázek, včetně přítomnosti pozorovatelů v průběhu lovu. Evropská plavidla oprávněná k rybolovu v seychelských vodách budou přijímat na palubu pozorovatele určené seychelskými orgány a každé plavidlo lovící tuňáky vlečnou sítí je povinno najmout se souhlasem majitele plavidla nejméně dva seychelské námořníky uvedené na seznamu předloženém příslušným seychelským orgánem.

Ustanovení dohody se netýkají pouze čistě pragmatických otázek, ale také víceletého odvětvového programu, který stanoví spolupráci v otázkách odpovědného a udržitelného rybolovu a společného vědeckého výzkumu. Nejdůležitějším výsledkem dohody je vytvoření 230 pracovních míst na lodích pro seychelské obyvatelstvo, 2 900 pracovních míst na Seychelách a 760 následných pracovních míst v Evropě v oborech souvisejících s tímto odvětvím, což nepochybně přispěje ke zlepšení ekonomiky tohoto odvětví.

 
  
  

Doporučení: Luis Manuel Capoulas Santos (A7-0194/2011)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasuji pro tuto zprávu vzhledem k tomu, že současná dohoda o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropským společenstvím a Demokratickou republikou Svatý Tomáš a Princův ostrov je v platnosti od roku 2006 a že platnost protokolu k této dohodě vypršela dne 31. května 2011. Tento nový protokol se Svatým Tomášem a Princovým ostrovem na období 201–2014 podepsaný dne 15. června 2010 tedy dává naprosto smysl a Parlament s ním musí vyslovit souhlas.

Protokol stanoví příspěvek Unie Svatému Tomáši a Princovu ostrovu ve výši 682 500 EUR ročně, z toho 227 500 půjde na podporu politiky rybolovu Svatého Tomáše a Princova ostrova, což považuji za vhodné. Vítám také, že nový protokol obsahuje doložku o pozastavení v případě porušování lidských práv.

 
  
MPphoto
 
 

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně.(ES) Hlasovala jsem pro tuto dohodu, protože splňuje cíl udržet činnosti rybářského loďstva EU ve spolupráci s třetími zeměmi zaměřené na posílení udržitelného rybolovu při současném zohlednění environmentálních, sociálních a hospodářských aspektů. Svatý Tomáš obdrží ročně 682 500 EUR a z toho 227 500 EUR má jít na podporu jeho politiky v odvětví rybolovu. Dohoda povolí používat k lovu 28 plavidel lovících tuňáky vlečnou sítí a 12 plavidel pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru. Chci zdůraznit, že ne všechna rybolovná práva podle předchozí dohody byla využita a že v tomto novém protokolu byla rybolovná práva pro plavidla lovící na dlouhou lovnou šňůru snížena.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Hlasuji pro tento návrh legislativního usnesení Evropského parlamentu k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle Dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropským společenstvím a Demokratickou republikou Svatý Tomáš a Princův ostrov. Návrh má za cíl posílit úlohu EU v lovu tuňáků v Atlantickém oceánu pomocí právní regulace činnosti plavidel EU. S ohledem na význam odvětví zpracování tuňáků pro EU i pro samotnou Itálii má rozvíjení operačního rámce loďstva EU v Guinejském zálivu prvořadý význam. Na základě těchto úvah jsem se rozhodla hlasovat pro tento návrh.

 
  
MPphoto
 
 

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. − (IT) Hlasoval jsem pro přijetí zprávy předložené panem Capoulasem Santosem. Uzavírání dohod o partnerství v odvětví rybolovu má zajisté za cíl zachování a zajištění činností evropské rybářské flotily. Prodloužení platnosti této dohody o partnerství přispívá k udržitelnosti lovu tuňáků EU v Atlantickém oceánu zejména tím, že stanoví stabilní právní rámec. Tato dohoda, která by měla být podpořena, stanoví, že plavidla EU, jichž bude v této geografické oblasti 40, najmou nejméně 20 % členů svých posádek ze Svatého Tomáše a Princova ostrova nebo z jiných zemí AKT (skupiny afrických, karibských a tichomořských států) a umožňuje také, aby byl na palubě přítomen pozorovatel určený ministerstvem rybolovu Svatého Tomáše a Princova ostrova. Tato ustanovení partnerství tak umožňují postupovat v součinnosti s místními orgány, vytvářet důležitá pracovní místa; umožňují také přítomnost Evropy v jinak zakázaných oblastech, což usnadňuje rozvoj správných rybolovných postupů a umožňuje kontrolovat přítomnost a početnost příslušných rybích populací.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Vítám obnovení protokolu k dohodě o partnerství v odvětví rybolovu mezi EU a Svatým Tomášem a Princovým ostrovem, neboť je výhodná z hlediska zájmů rybolovu EU a Svatého Tomáše a Princova ostrova. Dohoda o partnerství v odvětví rybolovu mezi EU a Svatým Tomášem a Princovým ostrovem může přispět k udržení životaschopnosti flotily EU pro lov tuňáků v Atlantickém oceánu, poskytnout plavidlům a oblastem EU, které jsou na nich závislé, stabilní střednědobý právní rámec a přispět k zachování kontinuity rybolovných oblastí, na které se vztahují dohody v Guinejském zálivu.

 
  
MPphoto
 
 

  Lena Ek, Marit Paulsen, Olle Schmidt a Cecilia Wikström (ALDE), písemně. (SV) Hlasovali jsme proti těmto dohodám o rybolovu, neboť u rybolovných kvót neexistuje žádný strop a protože studie ukazují, že rybí populace ve světových oceánech se snižují. V některých z dotčených zemí existuje rozsáhlá korupce, a v důsledku toho z finančních prostředků vyplácených na základě dohod nemá místní obyvatelstvo žádný užitek. Kromě toho často neexistují kontroly, jak jsou dohody dodržovány.

Vyjednávací pozice Komise byla založena mimo jiné na výsledcích hodnocení ex post platných protokolů, které prováděli externí odborníci. Tato hodnocení prohlásila Komise za důvěrná a domníváme se, že musí být co nejdříve Evropskému parlamentu zpřístupněna.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o rybolovných právech a finančním příspěvku, které stanoví Dohoda o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropským společenstvím a Demokratickou republikou Svatý Tomáš a Princův ostrov, neboť zajišťuje prozatímní uplatňování nového protokolu, takže činnost evropských lodí nebude přerušena. Schvaluji to, že nový protokol obsahuje doložku o pozastavení v případě porušování lidských práv.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Návrh rozhodnutí Rady se týká uzavření nového protokolu k dohodě o partnerství v odvětví rybolovu mezi EU a Republikou Svatého Tomáše a Princova ostrova. Nový protokol se jeví jako výhodný pro obě strany a může zejména posílit stabilitu evropského odvětví lovu tuňáků. Doufám, že lid Svatého Tomáše a Princova ostrova, se kterým má Portugalsko společné dějiny a jazyk, získá v důsledku provádění dohody o partnerství v odvětví rybolovu hmatatelné výhody a že bude moci diverzifikovat své činnosti a dosáhnout značného pokroku a rozvoje. Doufám, že smíšený výbor se bude scházet pravidelněji, aby obě strany mohly provádění dohody důkladně kontrolovat. A konečně bych chtěl poblahopřát zpravodaji k práci, kterou odvedl.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Zpráva pana Capoulase Santose nám předkládá návrh na doporučení k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu, kterým se stanoví rybolovná práva a s tím související finanční příspěvek podle Dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropským společenstvím a Demokratickou republikou Svatého Tomáše a Princova ostrova. V roce 2007 přijala nařízení (ES) č. 894/2007 o uzavření Dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi a Evropským společenstvím a Demokratickou republikou Svatý Tomáš a Princův ostrov, která byla doplněna protokolem, jímž se stanoví rybolovná práva a příslušný finanční příspěvek a jehož platnost skončila dne 31. května 2010. U vědomí důležitosti obnovení této dohody a na základě mandátu svěřeného jí Radou sjednala Komise nový protokol, který byl uzavřen dne 15. července 2010. Aby mohl vstoupit v platnost, je vyžadováno schválení Parlamentem v souladu s ustanoveními Smlouvy o fungování Evropské unie. Vzhledem k tomu, že tento protokol slouží zájmům obou stran a že podporuje odpovědný a udržitelný rybolov, hlasuji pro tento návrh doporučení.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tento protokol o rybolovu zajišťuje rybářská práva při pobřeží Svatého Tomáše a Princova ostrova pro různá plavidla členských států do 12. května 2014. Podle této dohody má Portugalsko tři licence pro plavidla pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru, tj. méně plavidel než podle předchozí dohody.

Vzhledem k současné krizi tohoto odvětví považujeme za důležité, aby poplatky hrazené majiteli plavidel nebyly oproti předchozí dohodě měněny, ale měly by zůstat na úrovni 35 EUR, a to i přesto, že došlo ke značnému zvýšení referenčních úlovků: o 25 tun u plavidel lovících tuňáky vlečnou sítí a o 10 tun u plavidel pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru. Podle provedeného hodnocení provedeného v době platnosti předchozí dohody však průměrné roční úlovky v tunách byly nižší než referenční hmotnost. Podle tohoto hodnocení a v souladu s trendy posledních let došlo ke snížení referenční hmotnosti. Bylo také zjištěno, že došlo k nižšímu čerpání rybolovných práv u plavidel lovících dlouhou lovnou šňůrou, což vedlo ke snížení tohoto segmentu v nynější zprávě. Stejně jako v jiných případech přetrvávají obavy ohledně účelnosti cílů rozvojové spolupráce .

(Zkráceno v souladu s bodem 170 jednacího řádu)

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Tento protokol o rybolovu zajišťuje rybářská práva při pobřeží Svatého Tomáše a Princova ostrova pro různá plavidla členských států do 12. května 2014. Podle této dohody má Portugalsko tři licence pro plavidla pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru, tj. méně plavidel, než mělo podle předchozí dohody.

Vítáme, že poplatky hrazené majiteli by se oproti předchozí dohodě neměly měnit, ale měly by zůstat ve výši 35 EUR, a to i přesto, že došlo ke značnému zvýšení referenčních úlovků. Podle provedeného hodnocení provedeného v době platnosti předchozí dohody však průměrné roční úlovky v tunách byly nižší než stanovené referenčních úlovky. Podle tohoto hodnocení a v souladu s trendy posledních let došlo ke snížení referenční hmotnosti. Bylo také zjištěno, že došlo k nižšímu čerpání rybolovných práv u plavidel lovících dlouhou lovnou šňůrou, což vedlo ke snížení tohoto segmentu v nynější zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Sjednávání a podepisování dohod o partnerství v odvětví rybolovu je v souladu s obecným cílem udržení a zachování činností rybářského loďstva EU, včetně loďstva provozujícího rybolov na volném moři. Je také v souladu s rozvojem vztahů s třetími zeměmi v duchu partnerství a spolupráce, které budou zaměřeny na posílení udržitelného rybolovu mimo vody Unie s patřičným zohledněním environmentálních, sociálních a ekonomických faktorů V této souvislosti Evropská rada v červenci 2007 přijala nařízení o uzavření Dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi Demokratickou republikou Svatý Tomáš a Princův ostrov a Evropským společenstvím Dohoda o rybolovu se Svatým Tomášem a Princovým ostrovem nejen odpovídá potřebám evropského loďstva, ale může také přispět k podpoře životaschopného odvětví lovu tuňáků v EU v Atlantickém oceánu. Rybolov se na Svatém Tomáši soustřeďuje především na zdroje při pobřeží, a na rybolovu závisí živobytí přibližně 15 % aktivního obyvatelstva. Návrh zásadně slouží zájmům obou stran, a je proto správné ho podpořit.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Hodnocení ex ante došlo k závěru, že dohoda o rybolovu se Svatým Tomášem a Princovým ostrovem nejen reaguje na požadavky evropských loďstev, ale může též přispět ke zviditelnění loďstva EU, které ze zabývá lovem tuňáka v Atlantiku, a poskytnout plavidlům a těm oblastem EU, které jsou na nich závislé, stabilní právní rámec a napomáhat kontinuitě činností v rybolovných zónách Guinejského zálivu. Podle hodnocení ex post došlo v oblasti prostředků sledování a dohledu nad rybolovem k významnému pokroku (byly učiněny první kroky k zavedení systému satelitního sledování plavidel a zřízen nový právní základ pro vytvoření registru plavidel). V současné době zaznamenáváme větší účast a větší viditelnost Svatého Tomáše a Princova ostrova v regionálních a subregionálních orgánech, jako je například Mezinárodní komise na ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) a Regionální výbor pro rybolov v Guinejském zálivu (COREP). Hodnocení také dospělo k závěru, že více než 50 % finančního příspěvku EU bylo přiděleno do správního rozpočtu pro odvětví rybolovu Svatého Tomáše a Princova ostrova: to je v souladu s dohodou, kterou orgány Svatého Tomáše přijaly podle starého protokolu. Uvítal jsem tento dokument, protože z předloženého hodnocení jasně vyplývá, že tento návrh odpovídá základním zájmům obou stran.

 
  
MPphoto
 
 

  Clemente Mastella (PPE) , písemně. (IT) Nová dohoda o rybolovu mezi Evropskou Unií a Demokratickou republikou Svatý Tomáš a Princův ostrov bude mít tříletou platnost a posílí udržitelný rybolov mimo vody Unie s patřičným zohledněním environmentálních, sociálních a ekonomických faktorů.

Podporujeme obnovení ustanovení o vyloučení, jež zachází do větších podrobností v ustanoveních, která se týkají pozastavení a revize finančního příspěvku i pozastavení provádění protokolu za určitých okolností.

Domníváme se proto, že Komise by měla předložit Evropskému parlamentu závěry schůzí a činnosti smíšeného výboru, jakož i odvětvový program rybolovu uvedený v protokolu a výsledky příslušných ročních hodnocení. Komise by také měla předložit Parlamentu a Radě před opětovným zahájením jednání o dohodě úplnou zprávu o provádění tohoto protokolu a usnadnit účast zástupců Parlamentu jako pozorovatelů na zasedáních smíšeného výboru. Komise a Rada by měly v rámci svých příslušných pravomocí nadále okamžitě a v plném rozsahu podávat Parlamentu informace ve všech fázích postupů týkajících se protokolu a jeho případného obnovení.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. Sjednávání a podepisování dohod o rybolovu je v souladu s obecným cílem EU, jímž je udržení a zachování činnosti rybářského loďstva, včetně loďstva provozujícího rybolov na volném moři, a také s rozvojem vztahů s třetími zeměmi v duchu partnerství a spolupráce, které budou zaměřeny na posílení udržitelného rybolovu mimo vody Unie s patřičným zohledněním environmentálních, sociálních a ekonomických faktorů. V této souvislosti dne 23. července 2007 Evropská rada přijala nařízení (ES) č. 894/2007 o uzavření Dohody o partnerství mezi Demokratickou republikou Svatý Tomáš a Princův ostrov a Evropským společenstvím. Tato dohoda, platná na období čtyř let a mlčky obnovitelná, pokud od ní jedna ze dvou stran neodstoupí, si vynutila zrušení a nahrazení první dohody mezi ES a Demokratickou republikou Svatý Tomáš a Princův ostrov, jež byla uzavřena v roce 1984. Nový protokol byl podepsán dne 13. května 2011 a žádost o jeho schválení byla Parlamentu předána Radou k témuž datu. Plně souhlasím se zpravodajem.

 
  
MPphoto
 
 

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. (LT) Nový protokol přináší nepochybné výhody oběma stranám, posiluje partnerství a spolupráci v odvětví rybolovu, tak aby plavidla prováděla rybolov odpovědným a udržitelným způsobem. Především umožní rozvíjet možnosti rybolovu. Plavidlům EU bude nadále umožněno lovit v rybolovných oblastech v Guinejském zálivu. To bude mít pozitivní dopad na zviditelnění loďstva EU, které se zabývá lovem tuňáků v Atlantiku, a zvýší konkurenceschopnost. Velmi důležité dále je zajistit, aby rybolovná činnost splňovala stejná kritéria udržitelnosti jako rybolovná činnost ve vodách EU. Nutno podotknout, že Demokratická republika Svatého Tomáše a Princova ostrova patří mezi nejméně rozvinuté země a současně mezi země, jež jsou vysoce zadlužené. V souladu s ustanoveními této smlouvy bude směřovat větší finanční pomoc do odvětvové politiky rybolovu této země, což vytvoří příznivé podmínky pro rozvoj tohoto odvětví. Vzhledem ke zvlášť obtížnému postavení této země můžeme díky této dohodě alespoň v minimálním rozsahu přispět k jejím lepším hospodářským podmínkám, podpořit vytváření nových pracovních míst, udržitelnost životního prostředí a sociální udržitelnost a uchování a obnovu rybích populací.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Platnost protokolu, kterým se řídí partnerství v odvětví rybolovu mezi EU a Svatým Tomášem a Princovým ostrovem, skončila dne 31. května 2010; nový protokol byl podepsán dne 13. května 2011 a v tentýž den Rada předala Evropskému parlamentu žádost o jeho schválení. Cílem dohod o partnerství v odvětví rybolovu je udržení a zachování rybolovné činnosti EU a rozvíjení vztahů s třetími zeměmi s cílem podpořit udržitelné využívání zdrojů mimo vody Unie. Hlasoval jsem pro doporučení Rady, aby Parlament podpořil uzavření uvedené dohody.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. Sjednávání a podepisování dohod o partnerství v odvětví rybolovu je v souladu s obecným cílem EU, jímž je udržení a zachování činnosti jejího rybářského loďstva, a zejména zámořského loďstva. Uzavření tohoto dokumentu je proto velmi důležité pro dosažení zahraničně-politických cílů společné rybářské politiky.

V zájmu obou stran Parlament ve svých doporučeních poukázal na určité aspekty meziinstitucionální komunikace, které je třeba zlepšit, a konkrétně, že Komise by měla předložit Parlamentu závěry schůzí a jednání smíšeného výboru stanovené v dohodě, víceletý odvětvový program uvedený v protokolu a také výsledky ročních hodnocení.

Parlament dále požaduje úplnou zprávu o provádění této dohody a žádá, aby poslanci byli průběžně informováni o postupu budoucích jednání o obnovení této dohody, a mohli tak průběh jednání příznivě ovlivňovat.

Hlasuji pro toto doporučení.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Tento návrh se týká uzavření nového protokolu k dohodě o partnerství mezi EU a Svatým Tomášem a Princovým ostrovem. Hlavním cílem přitom je stanovit rybolovná práva pro loďstvo EU na základě dostupného přebytku a také určit výši finančního příspěvku, který bude poskytnut odděleně za přístupová práva a na podporu tohoto odvětví. K rybolovu v tomto regionu bude oprávněno 28 plavidel lovících košelkovými nevody a 12 plavidel pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru. Na základě ročního vyhodnocení stavu rybích populací mohou být tato rybolovná práva revidována směrem nahoru či dolů, což povede k odpovídajícímu přehodnocení výše finančního příspěvku, který má být vyplacen. Ročně bude vyplacen finanční příspěvek ve výši 682 500 EUR. Tento roční finanční příspěvek bude zvýšen o 65 EUR za každou tunu dodatečného úlovku, pokud by celkový úlovek flotily EU v kterémkoli roce překročil 7 000 tun. Dohoda má platnost tři roky. Z těchto důvodů, a aby byla posílena udržitelnost odvětví lovu tuňáků v EU, jsem hlasoval pro tento návrh.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Sjednávání a podepisování dohod o rybolovu je v souladu s obecným cílem EU, jímž je udržení a zachování činnosti rybářského loďstva, včetně loďstva provozujícího rybolov na volném moři, a také s rozvojem vztahů s třetími zeměmi v duchu partnerství a spolupráce, které budou zaměřeny na posílení udržitelného rybolovu mimo vody Unie s patřičným zohledněním environmentálních, sociálních a ekonomických faktorů. V této souvislosti dne 23. července 2007 Evropská rada přijala nařízení (ES) č. 894/2007 o uzavření Dohody o partnerství mezi Demokratickou republikou Svatý Tomáš a Princův ostrov a Evropským společenstvím. Tato dohoda, platná na období čtyř let a mlčky obnovitelná, pokud od ní jedna ze dvou stran neodstoupí, si vynutila zrušení a nahrazení první dohody mezi ES a Demokratickou republikou Svatý Tomáš a Princův ostrov, jež byla uzavřena v roce 1984. Naše skupina je však tradičně proti tomu postupu jak z formálního, tak z obsahového hlediska.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. (IT) Hlasovala jsem pro toto doporučení, protože se domnívám, že odpovídá nejlepším zájmům obou stran. Dohoda o partnerství může jistě přispět ke zviditelnění loďstva EU, které ze zabývá lovem tuňáka v Atlantiku, a poskytnout plavidlům a těm oblastem EU, které jsou na nich závislé, střednědobě stabilní právní rámec a napomáhat kontinuitě činností v rybolovných oblastech Guinejského zálivu. Je však žádoucí, aby byl smíšený výbor v budoucnu svoláván častěji a aby bylo představitelům Evropského parlamentu umožněno se těchto zasedání účastnit jako pozorovatelé.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Sjednávání a podepisování dohod o partnerství v odvětví rybolovu je v souladu s obecným cílem EU, jímž je udržení a zachování činnosti rybářského loďstva. Hlasuji pro přijetí protokolu k Dohodě o partnerství v odvětví rybolovu mezi EU a Demokratickou republikou Svatého Tomáše a Princova ostrova, neboť souvisí s rozvojem vztahů s jednou z třetích zemí v duchu partnerství a spolupráce, které budou zaměřeny na posílení udržitelného rybolovu mimo vody EU se zohledněním environmentálních, sociálních a ekonomických faktorů. Nový protokol stanoví finanční příspěvek za přístup do výlučné hospodářské zóny Svatého Tomáše a Princova ostrova odpovídající rybolovným právům v hodnotě 2 047 500 na tříleté období. Povolení k rybolovu bude mít 28 plavidel lovících tuňáky vlečnou sítí a 12 plavidel pro povrchový rybolov na dlouhou lovnou šňůru. Tato rybolovná práva mohou být revidována.

 
  
  

Doporučení: Vital Moreira (A7-0198/2011)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. Hlasuji pro tuto zprávu a vítám ustanovení, jehož záměrem je zajistit, aby se obchod mezi oběma stranami vyvíjel plynule a v rámci vysoké úrovně celní bezpečnosti, a to, že obsahuje soubor pravidel, která zabezpečí soulad mezi dohodou a acquis EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně. (ES) Hlasovala jsem pro dohodu, neboť má zajistit, že se obchod bude uskutečňovat s vysokou úrovní celní bezpečnosti a že bude uplatňován soubor pravidel ještě bližší acquis EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Hlasovala jsem pro toto opatření, jehož cílem je rozšířit působnost stávající dohody mezi EU a Knížectvím Andorry na celní bezpečnostní opatření. Potřeba tohoto opatření se neustále zvyšovala v průběhu několika posledních let, kdy se Andorrské knížectví stalo hlavním spojovacím článkem nelegálního obchodu se zbožím, zejména s cigaretami, které je poté uváděno do obchodní sítě členských států EU. Je proto zásadní, aby EU a samotné knížectví definovaly rámec pro spolupráci v záležitostech bezpečnostních opatření. Vzhledem k tomu, že zajištění bezpečnosti hranic vždy představovalo klíčový aspekt politické ideologie Ligy Severu, mohu pouze vyjádřit souhlas s tímto opatřením.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o Protokolu, kterým se působnost Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropským hospodářským společenstvím a Knížectvím Andorry rozšiřuje na celní bezpečnostní opatření, neboť podporuje obchod mezi oběma stranami a zároveň zajišťuje vysokou úroveň celní bezpečnosti a konzistentnost mezi touto dohodou a acquis EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Andorrské knížectví je historicky spojeno s EU v nejrůznějších oblastech. Celní unie vytvořená v roce 1990 tyto již silné a přirozené vztahy ještě posílila. Tento návrh se týká změn celního kodexu Společenství a jeho prováděcích ustanovení, které se týkají celních bezpečnostních opatření pro zboží, jež je vyváženo do zemí mimo EU nebo je z těchto zemí dováženo. Tento návrh vytváří zvláštní režim mezi EU a Andorrou, přičemž cílem je zajistit hladký průběh obchodu mezi oběma zúčastněnými stranami, aniž by byla ohrožena nezbytná bezpečnost obchodovaného zboží. Za tímto účelem je nezbytné zajistit odpovídající úroveň bezpečnosti na jejich území. Doufám, že obchodní vztahy mezi EU a Andorrou se ukáží být plodnými a že návrh významně přispěje k dosažení tohoto cíle. A konečně bych chtěl poblahopřát zpravodaji k práci, kterou odvedl.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Pan Moreira nám předložil návrh doporučení k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu, kterým se působnost Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropským hospodářským společenstvím a Knížectvím Andorry rozšiřuje na celní bezpečnostní opatření. K této platné dohodě má být připojena nová hlava IIA, která se bude vztahovat na zemědělské produkty. Vzhledem k tomu, že v již rozsáhlých vztazích mezi EU a Andorrským knížectvím se jedná o další pozitivní krok k případné integraci na vnitřní trh a že jeho cílem je nejen zavést pravidla, jež by zajistila konzistentnost mezi dohodou a acquis EU, ale i zajistit celní bezpečnost a normální vztahy mezi oběma stranami, vítám přijetí tohoto doporučení, pro které jsem hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. – (PT) Cílem tohoto protokolu je rozšířit působnost existující dohody mezi EU a Knížectvím Andorry na celní bezpečnostní opatření. Dohoda mezi EU a Andorrou je platná od roku 1990. Nyní však bylo rozhodnuto v rámci tohoto ustanovení o celních bezpečnostních opatřeních rozšířit její působnost na zemědělské produkty.

Jako taková dohoda zajišťuje, aby dvoustranný obchod mezi oběma stranami probíhal hladce a s vysokou úrovní celní bezpečnosti. Stanoví také zrušení požadavku na předběžné celní prohlášení o zboží za podmínky, že EU, resp. Andorra zaručí na svém vlastním území rovnocennou míru bezpečnosti, jakou zaručují i právní předpisy druhé strany. I přes náš hlas pro se však domníváme, že zájmy pohybu kapitálu by neměly být prosazovány na úkor zachování práv lidí a pracovníků.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Cílem tohoto protokolu je rozšířit působnost existující dohody mezi EU a Knížectvím Andorry na celní bezpečnostní opatření. Dohoda mezi EU a Andorrou je platná od roku 1990. Nyní však bylo rozhodnuto v rámci tohoto ustanovení o celních bezpečnostních opatřeních rozšířit její působnost na zemědělské produkty. Cílem dohody je zajistit, aby dvoustranný obchod mezi oběma stranami probíhal hladce a s vysokou úrovní celní bezpečnosti. Stanoví také zrušení požadavku na předběžné celní prohlášení o zboží za podmínky, že EU, resp. Andorra zaručí na svém vlastním území rovnocennou míru bezpečnosti, jakou zaručují i právní předpisy druhé strany.

V době přezkumu této dohody bychom chtěli opětovně prohlásit, že zájmy pohybu kapitálu by neměly být prosazovány na úkor zachování práv lidí a pracovníků.

 
  
MPphoto
 
 

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Rozhodnutí Rady předložené Evropskému parlamentu v rámci postupu souhlasu představuje právní nástroj k uzavření protokolu mezi Evropskou unií a Andorrským knížectvím, kterým se rozšiřuje rozsah působnosti dohody o celní bezpečnostní opatření. Dohoda sloužila jako základ celní unie mezi oběma stranami. Celní kodex Společenství je v zásadě možné uplatňovat na obchod se všemi jinými než členskými zeměmi, ale umožňuje použití jiných předpisů v případech, kdy mezinárodní dohody stanovují zvláštní bezpečnostní opatření. Protokol má zajistit, aby obchod mezi oběma stranami probíhal bez komplikací a na vysoké úrovni celní bezpečnosti, a má zahrnovat soubor pravidel k zajištění zachování souladu mezi dohodou a acquis EU. Proto si myslím, že je vhodné, aby Parlament s touto dohodou vyslovil souhlas. Zároveň však, i když se vztahy mezi EU a Andorrou rozvinuly, jsou roztříštěné, přičemž značné části acquis týkající se vnitřního trhu nebyly začleněny do právních předpisů Andorry, a nelze je proto uplatňovat. Je tedy třeba co nejdříve vypracovat analýzu možností a způsobů případné postupné integrace do vnitřního trhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Uvítal jsem tento dokument, protože návrh se týká změn celního kodexu Společenství a jeho prováděcích ustanovení, která se týkají celních bezpečnostních opatření pro zboží, jež je vyváženo do zemí mimo EU nebo je z těchto zemí dováženo. Nejdůležitější je, že změny obsahují ustanovení, podle kterého by obchodníci před dovozem nebo vývozem zboží měli poskytnout jisté množství informací.

 
  
MPphoto
 
 

  Clemente Mastella (PPE) , písemně. (IT) Domníváme se, že uzavření tohoto protokolu mezi Evropskou unií a Andorrským knížectvím, který rozšiřuje působnost dohody na celní bezpečnostní opatření, zajistí, aby se obchod mezi oběma stranami vyvíjel plynule a v rámci vysoké úrovně celní bezpečnosti, a že poskytne soubor pravidel, která zabezpečí soulad mezi dohodou a acquis EU Hlasovali jsme tudíž pro to, aby Parlament návrh schválil. Máme však za to, že Komise by měla informovat Parlament o závěrech schůzí a jednání smíšeného výboru a také o zjištěních pravidelných hodnocení a měla by se také zavázat k tomu, že předloží přezkum o uplatňování dohody.

Vzhledem k tomu, že vztahy mezi Evropskou unií a Andorrským knížectvím jsou sice rozvinuté, ale roztříštěné, doporučujeme, aby byl co nejdříve vypracován rozbor možností a způsobů z pohledu případného postupného zapojení do vnitřního trhu. Bude to nezbytné, aby se zajistil plynulý rozvoj obchodu mezi oběma zeměmi při zachování vysoké úrovně bezpečnosti. A konečně, očekáváme zrušení požadavku na předběžné celní prohlášení o zboží za podmínky, že EU, resp. Andorra zaručí na svém vlastním území rovnocennou míru bezpečnosti, jakou zaručují právní předpisy druhé strany.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. Jak známo, záměrem protokolu je zajistit, aby se obchod mezi oběma stranami vyvíjel plynule a v rámci vysoké úrovně celní bezpečnosti, a že obsahuje soubor pravidel, která zabezpečí soulad mezi dohodou a acquis EU. To je velice důležitá iniciativa.

 
  
MPphoto
 
 

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. (LT) Vztahy mezi EU a Andorrským knížectvím je třeba i nadále účelně a konzistentně rozšiřovat. Musíme pro to vytvořit odpovídající podmínky. Abychom usnadnili obchod mezi EU a Andorrou, je především důležité řádně uplatňovat celní bezpečnostní opatření týkající se prohlášení zboží před jejich uvedením na celní území nebo jejich výstupem z něj, oprávněných hospodářských subjektů, jakož i celních bezpečnostních kontrol a řízení rizik. Dále je nezbytné podporovat další rozšíření vnitřního trhu za hranice EU na základě společných regulačních norem. Bylo by to ke vzájemnému prospěchu občanů a podniků v EU i v Andoře. Je třeba poznamenat, že protokol vytváří zvláštní režim mezi EU a Andorrou, přičemž cílem je pomoci zajistit hladký průběh obchodu mezi oběma stranami a současně zajistit vysokou úroveň bezpečnosti. Vítám návrh, aby protokol obsahoval ustanovení, podle něhož by hospodářské subjekty měly před dovozem či vývozem daného zboží předkládat jisté množství informací, jež umožní řádné provádění celně bezpečnostních opatření. Domnívám se, že je žádoucí zrušit požadavek na předběžné celní prohlášení o zboží za podmínky, že EU, resp. Andorra zaručí na svém vlastním území rovnocennou míru bezpečnosti, jakou zaručují i právní předpisy druhé strany.

 
  
MPphoto
 
 

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. Podpora oboustranně bezpečných hranic se zeměmi, jež s EU sousedí, je nezbytná pro zachování svrchovanosti naší Unie, pro rozvoj vzájemné spolupráce. Účinná kontrola hranice EU s Andorrou, knížectvím, které se nachází mezi dvěma velkými zeměmi EU, Francií a Španělskem, zajistí výhodnější a přívětivější vztahy v budoucnu. Hlasoval jsem pro tento protokol, protože napomůže větší výměně informací s Andorrou o řízení bezpečnostních rizik a kontroly a také o standardizaci celně bezpečnostních opatření EU a podpoří bezpečný pohyb zboží mezi Andorrou a zeměmi EU. Zvyšování dvoustranného obchodu mezi Andorrou a EU v bezpečnějším a standardizovanějším prostředí bude výhodně pro celou Evropu.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Hlasoval jsem pro zprávu pana Moreiry o celně bezpečnostních opatřeních, protože považuji za důležité, aby byla vytvořena jasně definovaná pravidla obchodu se zemí, která sice není součástí EU, ale tvoří v ní enklávu, a díky tomu má ideální polohu pro obchodní integraci. Záměrem tohoto protokolu právě je posilovat celních bezpečnostních opatření pro zboží, jež je vyváženo do zemí mimo EU nebo je z těchto zemí dováženo. Hraniční kontrola zajišťuje, aby obchodní subjekty v průběhu obchodních operací poskytovali podrobné informace, ale zároveň zajistí správnou rovnováhu mezi rychlostí a bezpečností zbožních toků.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu, kterým se působnost Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropským hospodářským společenstvím (EHS) a Knížectvím Andorry rozšiřuje na celní bezpečnostní opatření. Výbor pro mezinárodní obchod a Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů uzavření tohoto protokolu doporučují. Uzavření této nové dohody je dalším krokem k větší spolupráci mezi Andorrským knížectvím a EU. Pro obě strany je důležité zajistit, že dohoda umožní nadále sledovat rozvoj acquis EU v této oblasti. Toto hledisko bylo v dohodě vyjádřeno. Jak bylo již zmíněno zpravodajem, zdůraznil bych, že Komise a Andorrské knížectví by měly zahájit další rozhovory s cílem zohlednit a případně upravit dvoustranné dohody v rámci probíhajícího provádění modernizovaného celního kodexu, které by mělo být v EU dokončeno do dvou let.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Pokud jde o uzavření Protokolu mezi Evropskou Unií a Andorrským knížectvím, kterým se působnost dohody, která je dosud ve formě výměny dopisů mezi Evropským hospodářským společenstvím a Knížectvím Andorry a která byla uzavřena dne 28. června 1990, rozšiřuje na celní bezpečnostní opatření. Dohoda vytváří základ celní unie mezi oběma stranami. Toto ujednání, které se týká celních bezpečnostních opatření, bude k dohodě z roku 1990 připojeno jako nová hlava IIA a bude se na rozdíl od celní unie vztahovat na zemědělské produkty. Celní kodex Společenství v zásadě platí pro obchod Společenství se třetími zeměmi. Podle kodexu ovšem mohou být stanovena odlišná pravidla, pokud mezinárodní dohoda stanoví zvláštní ustanovení v oblasti bezpečnosti. S ohledem na změny v příslušných právních předpisech EU v oblasti cel vytváří tento návrh zvláštní režim mezi EU a Andorrou, přičemž cílem je zajistit hladký průběh obchodu mezi oběma zúčastněnými stranami a současně zajistit vysokou úroveň bezpečnosti. Z těchto důvodů, a s cílem zintenzívnit obchod mezi EU a Andorrským knížectvím, hlasuji pro tato nová celní bezpečnostní opatření.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Jsem pro. Předložení rozhodnutí Rady Evropskému parlamentu v rámci postupu udělení souhlasu je právním nástrojem sloužícím k uzavření protokolu mezi Evropskou unií a Andorrským knížectvím, jehož smyslem je rozšířit působnost Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropským hospodářským společenstvím a Knížectvím Andorry ze dne 28. června 1990 na celní bezpečnostní opatření. Dohoda vytvořila základ celní unie mezi oběma stranami. Toto ujednání, které se týká celních bezpečnostních opatření, bude k dohodě z roku 1990 připojeno jako nová hlava IIA a bude se na rozdíl od celní unie vztahovat na zemědělské produkty (čl. 12b odst. 2 tohoto protokolu.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně. (DE) Celní unie mezi Andorrským knížectvím a Evropskou unií existuje od roku 1990 na základě Dohody ve formě výměny dopisů. Touto změnou se navrhuje, aby smíšený výbor definoval opatření, jež mají zajistit uplatňování předpisů týkajících se celní bezpečnosti. Předběžná prohlášení o zboží již nebudou vyžadována, pokud EU, resp. Andorra zajistí úroveň bezpečnosti na svém vlastním svrchovaném území. Rozšíření norem vnitřního trhu bude užitečné pro občany a podniky EU i Andorry.

 
  
  

Doporučení: Silvia-Adriana Ţicău (A7-0298/2010)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasuji pro tento návrh, tak aby Parlament uzavření této dohody schválil. Evropské a kanadské společnosti ušetří každoročně miliony eur díky kratším a jednodušším – a tudíž i levnějším – postupům schvalování produktů a vzájemnému uznávání certifikačních nálezů. Dohoda dále představuje čistý přínos pro Společenství, jelikož zavede vzájemné uznávání certifikačních nálezů ve všech oblastech letové způsobilosti pro všechny členské státy. Dohoda nejen umožní větší konkurenceschopnost kanadského a evropského trhu, ale povede také k jejich vyšší bezpečnosti pro cestující a nákladní lety, neboť podporuje spolupráci ve všech záležitostech týkajících se vydávání osvědčení, kontrol a prosazování předpisů.

 
  
MPphoto
 
 

  Adam Bielan (ECR), písemně.(PL) Kanada je předním světovým výrobcem letounů a zařízení pro letectví. V současné době má pouze šest členských států dvoustranné dohody s Kanadou týkající se certifikace leteckých služeb. Navrhovaná dohoda o bezpečnosti civilního letectví, stejně jako dohoda s USA, výrazně zlepší spolupráci mezi Unií a Kanadou a bude se týkat všech členských států Evropské unie. Dohoda umožňuje harmonizovat systém certifikací. Je založena na vzájemné důvěře v systémy obou stran a na srovnávání regulatorních rozdílů, a umožní tak minimalizovat nutnost provádět dvojí testy a kontroly. Zahájí také proces společných kontrol, vyšetřování a výměny bezpečnostní údajů. Vzájemné uznávání certifikačních nálezů povede k velkým úsporám v činnosti evropských a kanadských leteckých společností. Dohoda na jedné straně zvýší konkurenceschopnost leteckých trhů, a na druhé straně – tím, že zajistí spolupráci regulačních orgánů – zvýší také jejich bezpečnost. Vzhledem k uvedenému souhlasím, aby byla dohoda uzavřena.

 
  
MPphoto
 
 

  Izaskun Bilbao Barandica (ALDE), písemně.(ES) Hlasovala jsem pro, protože tato dohoda přinese užitek evropským a kanadským společnostem, leteckým společnostem a cestujícím. Kratší, jednodušší a levnější postupy schvalování produktů a vzájemné uznávání certifikačních nálezů povede k milionovým úsporám. Dohoda umožní vzájemné využívání a uznávání zařízení pro opravy a údržbu. Především však zajistí větší konkurenceschopnost a větší bezpečnost trhu.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Hlasovala jsem pro zprávu paní Ţicăuové, neboť Kanadu je třeba považovat za přednostního partnera pro uzavírání dohod tohoto druhu, protože jak v Evropě, tak v Kanadě sídlí výrobci letounů, kteří představují světovou špičku. Tato dohoda umožní minimalizovat nutnost provádět dvojí postupy a vzájemně si uznávat certifikace: to povede k významným úsporám a ke zjednodušení byrokratických postupů a bude mít velmi pozitivní důsledky pro naše podniky.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože se domnívám, že dvoustranná dohoda o bezpečnosti civilního letectví mezi EU a Kanadou – a to je jejím cílem – přinese Evropanům užitek, neboť usnadní obchod mezi oběma stranami. Cílem dohody je minimalizovat nutnost provádět dvojí hodnocení, testy a kontroly a umožnit EU i Kanadě, aby se vzájemně mohly spolehnout na své systémy certifikace leteckých produktů. Díky přibližování obou souborů požadavků a regulatorních postupů bude moci dovozní orgán vydat vlastní certifikát leteckému produktu, součásti nebo zařízení, aniž by bylo nutné znovu opakovat všechna hodnocení provedená vývozním orgánem. Evropské a kanadské společnosti ušetří každoročně miliony eur díky kratším a jednodušším – a tudíž i levnějším – postupům schvalování produktů a vzájemnému uznávání certifikačních nálezů. Také pro letecké společnosti bude tato dohoda představovat přínos a kanadský a evropský letecký trh bude ještě bezpečnější.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. (PT) Vzájemné uznávání certifikačních nálezů zajistí kratší, jednodušší – a tudíž i levnější – postupy schvalování produktů, a současně také přinese evropským a kanadským firmám obrovské hospodářské výhody.

Hlasuji pro tuto dohodu, neboť se domnívám, že kromě ekonomických výhod, které přináší, zavede také vzájemné uznávání certifikačních nálezů ve všech oblastech letecké způsobilosti pro všechny členské státy. Je proto založena na vzájemné důvěře v existující systémy, ať již v EU, nebo v Kanadě, a stanoví povinnosti a zavádí metody spolupráce, které umožňují, aby dovozní orgán mohl vydat vlastní certifikát leteckému produktu, součásti nebo zařízení, aniž by bylo nutné znovu opakovat všechna hodnocení provedená vývozním orgánem. Také pro letecké společnosti bude tato dohoda představovat přínos, protože umožní vzájemné využívání schválených zařízení pro opravy a údržbu.

Představuje tak významný krok vpřed k trhům, které jsou konkurenceschopnější, ale i bezpečnější, neboť větší sblížení a spolupráce ve všech záležitostech týkajících se vydávání osvědčení, kontrol a prosazování předpisů by měly smluvním stranám umožnit, aby zajistily vyšší úroveň bezpečnosti pro cestující a nákladní lety.

 
  
MPphoto
 
 

  Christine De Veyrac (PPE), písemně. (FR) Hlasovala jsem pro zprávu paní Ţicăuové, která dává Evropskému parlamentu zelenou k tomu, aby schválil dohodu mezi Evropským společenstvím a Kanadou o bezpečnosti civilního letectví. Tato dohoda přinese vzájemné uznávání systémů certifikace leteckých produktů, součástí nebo zařízení, v oblasti letové způsobilosti a údržby. To by mělo ušetřit společnosti, jejichž produkty byly certifikovány v jedné zemi, toho, aby musely absolvovat celý certifikační postup v jiné zemi. Toto zjednodušení znamená dobrou zprávu pro trh, kde obchodní výměna mezi oběma regiony dosahuje řádově výše 50 miliard EUR.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro toto doporučení, protože schvaluji uzavření dohody, která na jedné straně přinese užitek evropským a kanadským společnostem a leteckým společnostem, které ušetří miliony eur díky kratším a jednodušším certifikačním postupům, a na druhé straně zajistí vyšší úroveň bezpečnosti pro cestující.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Zajištění bezpečnosti letectví a harmonizovaných pravidel pro různé subjekty na trhu je hlavním cílem této dohody mezi Evropským společenstvím a Kanadou o bezpečnosti civilního letectví, dále jen „dohody“.

Dohoda je stejně důležitá, jako je důležitý letecký průmysl těchto dvou oblastí, a proto přijetí společných pravidel umožní vyhnout se zdvojování procesů, jako jsou testy, hodnocení a certifikace. Je třeba také poznamenat, že ustanovení o vzájemném uznávání a společných kontrolách, vyšetřování a výměně bezpečnostních přinese všem zúčastněným stranám větší efektivitu.

V neposlední řadě dohoda umožní významné úspory nejen leteckému průmyslu, ale i zvýšení efektivity pro samotné letecké společnosti, neboť budou nyní moci využívat zařízení pro opravy a údržbu schválená smluvními stranami.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Hospodářské a politické vztahy mezi Evropskou unií a Kanadou se datují daleko do minulosti, a vedly k uzavření některých dvoustranných dohod v těchto oblastech. Dne 6. května 2009 byla uzavřena dohoda o bezpečnosti civilního letectví mezi EU – tehdy Evropským společenstvím – a Kanadou, podobná dohodě s USA, jejímž cílem je posilovat spolupráci mezi oběma stranami a snižovat nutnost dvojího ověřování všech kontrol a testů. Hlasoval jsem pro toto doporučení a vítám posilování vztahů mezi oběma stranami. Tato dohoda umožní větší bezpečnost a větší konkurenceschopnost kanadského a evropského trhu, neboť představuje významný krok vpřed, pokud jde o zavedení mezinárodních norem pro bezpečnost civilního letectví. Také pro letecké společnosti bude představovat přínos, protože umožní vzájemné využívání schválených zařízení pro opravy a údržbu.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Dohoda, která je předmětem této zprávy, se týká určitých bezpečnostních aspektů civilního letectví a nahradí šest stávajících dvoustranných dohod mezi členskými státy a Kanadou, jež zahrnují certifikaci produktů. Jak zpravodajka jasně uvádí, záměr zřídit plně otevřený letecký prostor mezi oběma stranami, otázka, v souvislosti s kterou jsme vyjádřili značné znepokojení, do oblasti působnosti této dohody nespadá, ale má být předmětem samostatného doporučení.

Hlavními cíli dohody je minimalizovat nutnost provádět dvojí hodnocení, testy a kontroly (kromě případů, kdy existují významné regulatorní rozdíly), a umožnit EU i Kanadě, aby se vzájemně mohly spolehnout na své systémy certifikace. Bude toho dosaženo mimo jiné postupným přibližováním obou souborů požadavků a regulatorních postupů.

Tato dohoda by evropským a kanadským leteckým společnostem měla přinést úspory díky kratším a jednodušším – a tudíž i levnějším – postupům schvalování produktů a vzájemnému uznávání certifikačních nálezů.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL) , písemně. – (PT) Tato dohoda se týká určitých bezpečnostních aspektů civilního letectví, aniž by zacházela do problematiky zřízení plně otevřeného leteckého prostoru, která by podle zpravodaje měla být předmětem samostatného doporučení. Hlavním cílem dohody je minimalizovat nutnost provádět dvojí hodnocení, testy a kontroly, pokud v nich neexistují významné regulatorní rozdíly, a umožnit EU i Kanadě, aby se vzájemně mohly spolehnout na své systémy certifikace.

Tato dohoda by evropským a kanadským leteckým společnostem měla přinést úspory díky kratším a jednodušším – a tudíž i levnějším – postupům schvalování produktů a vzájemnému uznávání certifikačních nálezů. Podle zpravodajky by dohoda mohla také zvýšit bezpečnost, protože regulační a kontrolní orgány budou muset více spolupracovat ve všech záležitostech týkajících se vydávání osvědčení, kontrol a prosazování předpisů, aby byla zajištěna vyšší úroveň bezpečnosti pro cestující a nákladní lety.

 
  
MPphoto
 
 

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Doporučení se týká dohody o bezpečnosti, jež byla podepsána jménem Evropského společenství v květnu 2009. Kanada je oprávněně považována za přednostní zemi pro uzavření dohody o bezpečnosti letectví, která doplní dohodu o letecké dopravě, protože jak v Evropě, tak v Kanadě sídlí výrobci letounů, motorů a avioniky, kteří představují světovou špičku. Stejně jako tomu bylo v případě podobné dohody o bezpečnosti letectví s USA, hlavními cíli je minimalizovat nutnost provádět dvojí hodnocení, testy a kontroly a umožnit EU i Kanadě, aby se vzájemně mohly spolehnout na své systémy certifikace. Dohoda tak obecně přebírá strukturu stávajících dvoustranných dohod o bezpečnosti letectví uzavřených mezi členskými státy a Kanadou. Stanoví povinnosti a zavádí metody spolupráce založené na vzájemné důvěře v systémy obou stran a na srovnávání regulatorních rozdílů. Evropské a kanadské společnosti ušetří miliony eur ročně díky kratším, jednodušším a levnějším postupům schvalování produktů a vzájemnému uznávání nálezů souvisejících s certifikací. Bude přínosná i pro letecké společnosti a představuje významný krok vpřed, pokud jde o zavedení mezinárodních norem pro bezpečnost civilního letectví. Jsem proto toho názoru, že je vhodné, aby Parlament uzavření této dohody schválil, neboť umožní větší konkurenceschopnost kanadského i evropského trhu a také jejich větší bezpečnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Lorenzo Fontana (EFD), písemně. (IT) Projednávané doporučení se týká dohody ze 6. května 2009 o bezpečnosti civilního letectví. Vzhledem k ovzduší spolupráce vyjádřené v dohodě mohu potvrdit svůj hlas pro.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Uvítal jsem tento dokument, protože klíčovými cíli této dohody stanovenými v pokynech pro jednání je minimalizovat nutnost provádět dvojí hodnocení, testy a kontroly (kromě případů, kdy existují významné regulatorní rozdíly) a umožnit EU i Kanadě, aby se vzájemně mohly spolehnout na své systémy certifikace. Toho by se dosáhlo postupným přibližováním obou souborů požadavků a regulatorních postupů, a to prostřednictvím pravidelných konzultací mezi oběma stranami s cílem ověřit dlouhodobou způsobilost a schopnosti příslušných orgánů zapojených do provádění této dohody, jakož i prostřednictvím zřízení společného výboru, který by navrhoval řešení problémů, jež by při provádění dohody vznikly. Aby vzájemná důvěra v systémy obou stran zůstala zachována, předpokládá dohoda společné kontroly, vyšetřování, výměnu bezpečnostní údajů (kontroly letounů a informace o nehodách) a zvýšenou regulační spolupráci a konzultace na technické úrovni, které umožní řešit problémy předtím, než mohou přejít ve spory. Předpokládá také vytvoření společného výboru a podvýborů v oblastech, jako je osvědčení o letové způsobilosti a údržba. Dohoda obsahuje také účinná ochranná opatření, která každé ze stran v krajním případě umožňují přestat přijímat zjištění druhého příslušného orgánu nebo dohodu částečně či zcela vypovědět. Celý systém konzultací, výborů a podvýborů je však nastaven tak, aby všechny případné neshody byly vyřešeny předtím, než by k něčemu takovému mohlo dojít.

 
  
MPphoto
 
 

  Clemente Mastella (PPE) , písemně. (IT) Dohoda o bezpečnosti civilního letectví z roku 2009 představuje první krok ke zřízení plně otevřeného leteckého prostoru mezi EU a Kanadou. Aby vzájemná důvěra v systémy obou stran zůstala zachována, předpokládá dohoda společné kontroly, výměnu bezpečnostní údajů, zvýšenou regulační spolupráci a konzultace na technické úrovni, které umožní řešit problémy předtím, než mohou přejít ve „spory“.

Vytvoření společného výboru a několika podvýborů navíc umožní evropským a kanadským podnikům každoročně ušetřit miliony eur díky vzájemnému uznávání certifikačních nálezů. Dovozní orgány budou moci vydat vlastní certifikát leteckému produktu, součásti nebo zařízení, aniž by bylo nutné znovu opakovat všechna hodnocení provedená vývozním orgánem.

Také leteckým společnostem přinese tato dohoda prospěch, protože předpokládá vzájemné využívání zařízení pro opravy a údržbu. Dohoda umožní nejen větší konkurenceschopnost kanadského a evropského trhu, ale posílí i světovou bezpečnost.

A konečně se domníváme, že tato dohoda je důležitá i tím, že zavádí mezinárodní normy pro bezpečnost civilního letectví, a měla by být využita jako výchozí bod pro budoucí jednání s dalšími významnými výrobci letounů.

 
  
MPphoto
 
 

  Alexander Mirsky (S&D), písemně. Tato dohoda je nejambicióznější dohodou v oblasti letecké dopravy mezi EU a významným světovým partnerem. Dohoda nejen umožňuje vetší konkurenceschopnost kanadského a evropského trhu. Představuje také významný krok vpřed, pokud jde o zavedení mezinárodních norem pro bezpečnost civilního letectví, a měla by být využita jako výchozí bod pro budoucí jednání s dalšími významnými výrobci letounů a leteckého zařízení. Podporuji Silvii-Adrianu Ţicăuovou.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Záměrem dohody mezi EU a Kanadou o bezpečnosti civilního letectví, která doplňuje dohodu o letecké dopravě s Kanadou, je odstranit technické překážky obchodu. Cílem je v podstatě minimalizovat na co nejmenší míru nutnost provádět dvojí hodnocení, testy a kontroly a umožnit jednotnou certifikaci. Má být zřízen smíšený výbor, jehož úkolem bude hledat možná řešení problémů, jež vznikají v průběhu provádění dohody. Předpokládá se spolupráce a vzájemné uznávání certifikátů v oblastech letové způsobilosti a údržby. Do budoucna existuje možnost plného vzájemného uznávání. Kromě smíšeného výboru, který se má zabývat praktickými problémy a řešením sporů, plánují se rovněž společné inspekce a vyšetřování a výměna bezpečnostních údajů. Je třeba uvítat, že účinná ochranná opatření umožňují, bude-li to nezbytné, přestat přijímat zjištění druhého příslušného orgánu nebo dohodu vypovědět.

Dohodu je třeba podpořit pod podmínkou, že postupy schvalování produktů budou kratší a jednodušší, avšak nelze slevovat z bezpečnostních norem.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. (DE) Toto doporučení se týká dohody o bezpečnosti, jež byla podepsána jménem (tehdejšího) Evropského společenství dne 6. května 2009. V současné době má pouze šest členských států dvoustranné dohody s Kanadou týkající se certifikace produktů. Tyto smlouvy přestanou platit, když vstoupí v platnost dohoda mezi EU a Kanadou o bezpečnosti civilního letectví. Účinná ochranná opatření umožňují, bude-li to žádoucí, přestat přijímat zjištění příslušného orgánu druhé strany nebo dohodu vypovědět. Vypovědět by bylo možné celou dohodu, nebo její část. Dohodu je třeba podpořit pod podmínkou, že postupy schvalování produktů budou kratší a jednodušší, avšak nelze slevovat z bezpečnostních norem.

 
  
MPphoto
 
 

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. (LT) Dohoda o bezpečnosti civilního letectví mezi Evropským společenstvím a Kanadou je nepochybně výhodná pro obě strany. Je třeba poznamenat, že v EU a v Kanadě sídlí nejvýznamnější výrobci letecké technologie. Úroveň obchodu a vývozu v této oblasti je pro obě strany obrovská. Aby bylo dosaženo účinné spolupráce v oblasti bezpečnosti letectví, je velmi důležité zajistit, aby certifikační systémy splňovaly požadavky obou stran. Těší mne, že v průběhu jednání byla dosažena dohoda o minimalizaci nutnosti provádět dvojí vyhodnocení, testy a kontroly. Považuji za žádoucí oprávnit dovozní orgán k vydání vlastního certifikátu leteckému produktu, součásti nebo zařízení, aniž by bylo nutné znovu opakovat hodnocení provedená vývozním orgánem. Vzájemné uznávání v oblasti letové způsobilosti, údržby a udělování licencí v oblasti údržby ukazují na důvěru, jakou mají obě strany v systémy druhé strany. Tato dohoda umožní lepší spolupráci mezi regulačními orgány obou stran ve všech oblastech týkajících se vydávání osvědčení, kontrol, prosazování předpisů a konzultací. Provádění společných kontrol, vyšetřování a výměna bezpečnostních údajů zajistí nejvyšší úroveň bezpečnosti pro cestující a nákladní lety. Nutno podotknout, že se vstupem této dohody v platnost budou postupy schvalování produktů a vydávání licencí pružnější, kratší a levnější. Firmám v tomto odvětví to sníží náklady.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Hlasoval jsem pro uzavření dohody o bezpečnosti civilního letectví mezi Evropským společenstvím a Kanadou, protože se domnívám, že je pro Evropskou unii jednoznačně výhodná, neboť zavádí vzájemné uznávání dokumentů vydávaných ve všech odvětvích souvisejících s letectvím pro všechny členské státy. Dohoda předpokládá společné kontroly, vyšetřování, výměnu bezpečnostních údajů, větší spolupráci a konzultace na technické úrovni. Vzájemné spoléhání na certifikační systémy druhé strany znamená posílení bezpečnosti celého systému, úspory času, který by si jinak vyžádalo opětovné provádění všech hodnocení provedených vyvážející stranou, a zajišťuje výhody pro letecké společnosti díky tomu, že mohou navzájem využívat zařízení pro opravy a údržbu druhé strany. To vše umožní konkurenceschopnější a bezpečnější trhy v oblasti letectví.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu k návrhu rozhodnutí Rady o podpisu dohody mezi Evropským společenstvím a Kanadou o bezpečnosti civilního letectví. Podobně jako v případě dohody o bezpečnosti letectví s USA, je klíčovým cílem této dohody stanoveným pro jednání minimalizovat nutnost provádět dvojí hodnocení, testy a kontroly a umožnit EU i Kanadě, aby se vzájemně mohly spolehnout na své systémy certifikace. Toho by se dosáhlo postupným přibližováním obou souborů požadavků a regulatorních postupů, a to prostřednictvím pravidelných konzultací mezi oběma stranami s cílem ověřit dlouhodobou způsobilost a schopnosti příslušných orgánů zapojených do provádění této dohody. Tato opatření mohou přinést evropským a kanadským společnostem úspory milionů eur ročně díky kratším a jednodušším – a tudíž i levnějším – postupům schvalování produktů. Vzájemné uznávání certifikačních nálezů je pro EU velmi výhodné, neboť zavede vzájemné uznávání certifikačních nálezů ve všech oblastech letové způsobilosti pro všechny členské státy.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Klíčovým cílem je umožnit EU a Kanadě, aby se mohly vzájemně spolehnout na své systémy. Toho by se dosáhlo postupným přibližováním obou souborů požadavků a regulatorních postupů, a to prostřednictvím pravidelných konzultací mezi oběma stranami s cílem ověřit dlouhodobou způsobilost a schopnosti příslušných orgánů zapojených do provádění této dohody, jakož i prostřednictvím zřízení společného výboru, který by navrhoval řešení problémů, jež by při provádění dohody vznikly. Dohoda tak obecně přebírá strukturu stávajících dvoustranných dohod o bezpečnosti letectví uzavřených mezi členskými státy a Kanadou. Je založena na vzájemné důvěře v systémy obou stran a na srovnávání regulatorních rozdílů. Stanoví tedy povinnosti a zavádí metody spolupráce, které umožňují, aby dovozní orgán mohl vydat vlastní certifikát leteckému produktu, součásti nebo zařízení, aniž by bylo nutné znovu opakovat všechna hodnocení provedená vývozním orgánem. Hlasují pro předložený návrh, aby kanadský a evropský trh byl konkurenceschopnější a bezpečnější a aby postupy schvalování produktů byly kratší a jednodušší.

 
  
MPphoto
 
 

  Zuzana Roithová (PPE), písemně. – (CS) Nemám žádné věcné výhrady proti dohodě mezi EU a Kanadou o civilním letectví. Přesto jsem se hlasování zdržela. Důvodem je neřešená situace ve vztazích EU-ČR–Kanada, pokud jde o zrušení jednostranné vízové povinnosti pro české občany. Upozorňuji opakovaně, že Parlament České republiky blokuje ratifikaci sesterské dohody o letecké dopravě ze stejných důvodů. Žádám Evropskou komisi, aby se tomuto problému věnovala konečně s plnou vážností. Vlažný postoj komisařky Malmströmové je důvodem, že ani po dvou letech nebyla situace dořešena, a má svůj podíl na zhoršených vztazích mezi ČR a Kanadou.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Jsem pro. Toto doporučení se týká dohody o bezpečnosti, jež byla podepsána jménem (tehdejšího) Evropského společenství dne 6. května 2009. Dohoda o letecké dopravě mezi EU a Kanadou podepsaná ve dnech 17. a 18. prosince 2009, kterou se konečně zřídí plně otevřený letecký prostor mezi EU a Kanadou, bude předmětem samostatného doporučení. V současné době má pouze šest členských států dvoustranné dohody s Kanadou týkající se certifikace produktů. Tyto smlouvy přestanou platit, když vstoupí v platnost dohoda mezi EU a Kanadou o bezpečnosti civilního letectví (dále jen „dohoda“). Protože odstraňování technických překážek obchodu se zbožím spadá do výlučné pravomoci Unie, je možné dohodu uzavřít prostřednictvím rozhodnutí Rady. Na rozdíl od dohody o letecké dopravě nepodléhá tato dohoda prozatímnímu uplatňování a nevyžaduje ratifikaci členských států. Je správné, že je Kanada považována za přednostní zemi pro uzavření dohody o bezpečnosti letectví, která doplní dohodu o letecké dopravě, protože jak v Evropě, tak v Kanadě sídlí výrobci letounů, motorů a avioniky, kteří představují světovou špičku. Vývoz civilní letecké technologie přesahuje dohromady 50 miliard EUR, zatímco evropský a kanadský obchod s letouny, kosmickými loděmi a součástmi dosáhl v roce 2008 více než 49 miliard EUR.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Tato dohoda o bezpečnosti civilního letectví, která se uzavírá mezi EU a Kanadou, následuje po horizontální dohodě, kterou Parlament již schválil v březnu 2011. Kanada je v této oblasti pro členské státy EU strategickou zemí, neboť obě strany představují světovou špičku ve výrobě letounů, motorů a avioniky; je v současnosti také 11. největším obchodním partnerem EU. Cíle této dohody se zaměřují na usnadnění obchodu a služeb na základě odstraňování technických překážek a snižování nutnosti provádět dvojí hodnocení letové způsobilosti, testy a kontroly na základě uplatňování zásady vzájemnosti. Vytvoření plně otevřeného leteckého prostoru bude ekonomicky výhodné pro obě strany. Větší zjednodušení a snížení administrativních nákladů pro evropské a kanadské společnosti přinese větší hospodářskou konkurenceschopnost a větší bezpečnost pro cestující. Jako náhradní člen Výboru pro dopravu a cestovní ruch jsem hlasoval pro tuto zprávu, ale chtěl bych znovu zdůraznit, že Parlament by měl převzít své nové povinnosti zakotvené v Lisabonské smlouvě a měl by být průběžně informován ve všech fázích procesu sjednávání mezinárodních dohod.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně. (DE) Cílem dohody je minimalizovat nutnost provádět dvojí hodnocení, testy a kontroly, neboť oběma stranám umožní využívat systémů certifikace druhé strany. Tato vzájemná důvěra v systém provozovaný druhou smluvní stranou je založen na přibližování požadavků a regulatorních postupů, dále na pravidelných konzultacích mezi oběma stranami a na zřízení společného výboru. V důsledku umožnění kratších a nákladově efektivnějších postupů schvalování produktů uspoří společnosti, které působí v tomto odvětví, každoročně miliony eur a budou moci zvýšit svou konkurenceschopnost. Dohoda umožní větší konkurenceschopnost a větší bezpečnost trhu, protože kontrolní orgány budou muset více spolupracovat.

 
  
  

Zpráva: Miroslav Mikolášik (A7-0111/2011)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Tato zpráva poukazuje na to, že řádná finanční kázeň a průhledné přidělování finančních prostředků jsou rozhodujícími předpoklady pro dosahování celkových cílů politiky soudržnosti a přispívají ke zvýšení odpovědnosti, pokud jde o strategické cíle. Je třeba vyvinout větší úsilí k zamezení nadměrným prodlevám a ke zvýšení účinnosti provádění.

Chtěl bych také zdůraznit, že je potřeba více synergií s jinými nástroji politiky. Politika soudržnosti by měla i nadále pomáhat nejchudším regionům dohnat rozdíl a přizpůsobovat své cíle současným i budoucím výzvám a poskytnout tak v souladu se strategií Evropa 2020 inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

 
  
MPphoto
 
 

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. (IT) Politika soudržnosti má dnes větší potenciál než kdy jindy, a proto by se neměla podceňovat; je schopna zvyšovat úroveň méně rozvinutých regionů, které jsou trvale znevýhodněné geografickými nebo přírodními podmínkami. Ponechat dostupné prostředky nevyužité či jimi zbytečně plýtvat by byla obrovská škoda, a proto je správné bezodkladně zaujmout přístup zaměřený na výsledky, a to prostřednictvím stanovení jasných a měřitelných cílů a ukazatelů. Prvním krokem, který by se měl použít na všechny zdroje Společenství, je zjednodušení postupů a zajištění pružnějšího uvolňování prostředků odstraněním úředních bariér, nadměrných administrativních nákladů a jiných překážek, které brání dosahování cílů v oblasti zaměstnanosti a boje proti chudobě. Nezapomínejme na to, že politika soudržnosti je dlouhodobý mechanismus; proto zahájení práce na pevných základech, stanovení přesných cílů a určení jasných pravomocí na každé úrovni správy jsou faktory pokroku, které přinesou viditelné výsledky až v druhé části programového období.

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. (RO) Dosažení sociální, hospodářské a územní soudržnosti je jedním z důležitých cílů evropského projektu. Jedná se o cíl, který všechny členské státy považují za součást evropského integračního procesu. This is a target which all Member States have established as part of the European integration process. Právě proto se domnívám, že postup financování projektů soudržnosti se musí zakládat na přísné finanční kázni, provádění ve strategických oblastech a v neposlední řadě na zásadě řádné správy. Cílem je snížení rozdílů mezi evropskými regiony. K dosažení tohoto žádoucího cíle je však třeba zjednodušit celý postup provádění této politiky. Fondy se musí využívat a domnívám se, že musíme překonat největšího nepřítele, který projekty tohoto druhu brzdí nebo ochromuje: nadměrnou evropskou byrokracii. Byrokracii si nesmíme plést s transparentností, neboť ne každý údaj zaznamenaný na listu papíru či ne každý souhlas uložený do spisu přispívá k transparentnosti projektů soudržnosti.

Rozdíly mezi evropskými regiony se vyvíjely po dlouhou dobu. Podporuji návrh obsažený ve zprávě, že k tomu, abychom zmenšili tyto rozdíly a urychlili evropský integrační proces ve všech členských státech, musíme zkrátit dobu nutnou pro schválení financování a omezit byrokracii a všechna pravidla a postupy s ní spojené, které politiku soudržnosti Evropské unie spíše zbytečně brzdí, než aby jí pomáhaly.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Zpráva o provádění, kterou vypracoval můj kolega, pan poslanec Mikolášik, je vynikajícím popisem toho, čeho politika soudržnosti dosáhla ve finančním období 2007–2013. Ukazuje, že tato politika je užitečná, neboť její přínos k dosahování cíle hospodářské, sociální a územní soudržnosti je nepopiratelný. Na závěr bych chtěla podtrhnout, že tato zpráva byla přijata v tu pravou dobu, jelikož obohatila diskusi o budoucnosti politiky soudržnosti (na období 2014–2020). Evropská komise brzy zveřejní své návrhy na aktualizaci, a tedy vylepšení této politiky.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. (FR) Hlasování o „balíčku soudržnosti“ dává jasný signál, že chceme mít politiku soudržnosti, která bude prokazovat solidaritu, bude účinná a ambiciózní, neboť tato politika je i nadále jednou z nejdůležitějších evropských politik. V době, kdy celosvětová krize zhoršila socioekonomickou situaci mnoha regionů a kdy již vedeme debatu o budoucí politice soudržnosti, bylo pro Evropský parlament zásadní, aby zdůraznil, že je proti jakémukoli pokusu o znárodnění politiky soudržnosti či o její větší zaměření na jednotlivá odvětví. Právě v této zprávě, která se snažila zhodnotit provádění programů, vypracoval Evropský parlament hodnocení a poukázal na úspěchy, potíže a možná řešení. To nám velmi pomůže v nadcházejících měsících, kdy Evropská unie představí novou politiku soudržnosti od roku 2013, která bude muset napravit nedostatky současné politiky. Zejména bude důležité zjednodušit a urychlit postupy přidělování prostředků, zvláště ve prospěch malých a středních podniků, a podpořit financování pomocí tzv. „multi-fondů“ a křížového financování. Proto jsem hlasoval pro tuto zprávu, stejně jako pro další tři, abych znovu zdůraznil svou oddanost této stěžejní politice a zároveň vyzval k jistým změnám, které se staly nutnými, jestliže se máme vyrovnat s novými výzvami.

 
  
MPphoto
 
 

  Sergio Berlato (PPE), písemně. (IT) Jak dokazují fakta a čísla zveřejněná ve vnitrostátních zprávách, členské státy dělají pokrok v dosahování cílů politiky soudržnosti, a to navzdory skutečnosti, že na úrovni států a regionů byly zaznamenány jisté rozdíly. Navíc připomínám, že politika soudržnosti je dlouhodobý mechanismus a že většina jejích výsledků bude vidět až v pozdějších fázích programového období. Podle mého názoru jsou rozhodujícími předpoklady pro dosahování celkových cílů politiky soudržnosti řádná finanční kázeň a především průhledné přidělování finančních prostředků. Otázka struktury budoucí politiky soudržnosti pro období 2014–2020 bude v nadcházejících letech ve středu politické diskuse. Domnívám se, že v souvislosti s vyjednáváními o budoucím programovém období je silná a dobře financovaná regionální politika EU základní podmínkou pro dosažení sociální, hospodářské a územní soudržnosti v Evropské unii. Proto by se prostředky určené pro politiku soudržnosti neměly v následujícím programovém období snižovat. K tomu, abychom předešli situacím, kdy prostředky zůstávají nevyužité vinou příliš komplikované právní úpravy a postupů, je dále důležité zjednodušit řízení a provádění politiky soudržnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Tento návrh usnesení Evropského parlamentu ke zprávě za rok 2010 o provádění programů politiky soudržnosti na období 2007–2013 obsahuje body, jež jsou v rozporu se zásadami našeho politického postoje, a proto jej nelze podpořit. Tento návrh především vyzývá ke zlepšení a podpoře služeb pro romskou komunitu, která je ve zprávě označena jako komunita „vyloučená na okraj společnosti“. Liga severu vždy kladla důraz na to, že romskou komunitu nelze považovat za oběť jakéhokoli sociálního „vyloučení“, jelikož tato menšina se sama odmítá začlenit do naší společnosti. Proto si myslím, že tento návrh, jenž považuje Romy za oběti vyloučení na okraj společnosti a vyzývá ke zvýhodněnému zacházení s nimi na základě tohoto domnělého vyloučení, není možné schválit. Hlasuji tedy proti němu.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, neboť politika soudržnosti má i nadále svůj prokazatelný význam, protože výrazně přispívá ke zlepšení socioekonomického prostředí. Politika soudržnosti si klade dále za cíl snížit rozdíly mezi úrovní rozvoje evropských regionů, usnadňuje modernizaci a udržitelný růst a je dokladem evropské solidarity. Ukázalo se, že je nezbytná pro pokrok v evropské integraci a současně vytváří silné synergie mezi různými evropskými politikami. Je zřejmé, že mezi evropskými regiony stále ještě existují obrovské hospodářské, sociální a environmentální rozdíly. Některé z nich jsou důsledkem posledních dvou rozšíření, jiné byly prohloubeny přímými dopady celosvětové finanční a hospodářské krize. Členské státy přijaly nové požadavky pozitivně a dosahují v naplňování cílů politiky soudržnosti pokroku, jak to dokazují fakta a čísla poskytnutá v národních zprávách – i když v jednotlivých státech a regionech je samozřejmě situace rozdílná. S ohledem na to, že Evropský sociální fond (ESF) je základním nástrojem, který bojuje proti chudobě, nerovnosti pohlaví a sociální diskriminaci (zdravotně postižených osob, přistěhovalců, starších osob apod.) tím, že pomáhá lidem najít práci, vyzývá Evropský parlament Komisi, aby posílila potenciál ESF a jeho finanční nezávislost. Dále bychom měli zjednodušit řízení projektů a harmonizovat a zlepšit postupy a kontroly a efektivněji pokračovat v probíhajících projektech.

 
  
MPphoto
 
 

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. (IT) Politika soudržnosti představuje jeden z cílů strategie Evropa 2020, a proto je nutné věnovat větší pozornost koordinaci činností týkajících se této oblasti mezi EU a členskými státy. Proto jsem hlasoval pro tento dokument. Hospodářská krize a reforma politiky na období 2007–2013 přinesly zpomalení činnosti Evropy. K tomu, abychom mohli plně těžit z potenciálu, který nám politika soudržnosti nabízí, jak zpravodaj názorně předestřel, je důležité odhodlaněji se zasazovat za zmenšení propasti mezi vysoce rozvinutými regiony EU a těmi méně rozvinutými. To je podle mne možné uskutečňovat navýšením prostředků pro politiku soudržnosti a umožněním větší kontroly nad schvalováním projektů a způsoby investování.

 
  
MPphoto
 
 

  Philip Bradbourn (ECR), písemně. − Ke zprávám poslanců Piepera, Sancheze-Schmida, Stavrakakise, Vlasáka a Mikolášika: konzervativní poslanci se rozhodli odmítnout tyto zprávy o budoucím směřování politiky soudržnosti, kromě zprávy poslance Vlasáka, u které jsme se zdrželi hlasování. Je tomu tak z řady zásadních důvodů: tvrdíme, že v době pokračující rozpočtové konsolidace v členských státech je zcela nepřijatelné, aby se toto úsilí neodrazilo na obrovském rozpočtu politiky soudržnosti EU. Obecně řečeno, tyto zprávy nijak smysluplně nereagují na obavy konzervativců ohledně řízení politiky soudržnosti ze strany EU. Odmítají jakékoli kroky, které by umožnily bohatším členským státům financovat svůj vlastní regionální rozvoj a zabraňují vzniku menší, účinnější a cílenější politiky soudržnosti zaměřené na nejchudší regiony. Namísto toho se navrhují nové byrokratické subjekty, jako například makroregionální orgány, a rozhodným posunem směrem k regionalismu je zase jednou oslabován národní stát. Tato doba úspor s sebou přináší příležitost pro EU, aby utrácela méně na starých a zbytečných prioritách. Tyto zprávy jdou zcela špatným směrem.

 
  
MPphoto
 
 

  David Casa (PPE), písemně. − Dokumenty, jež analyzují účinnost provedení právních předpisů EU v členských státech, mají zásadní význam. Souzním se závěry zpravodaje, zejména těmi, které se týkají významu malých a středních podniků pro evropské ekonomiky, potřeby usnadnit přístup k financování a potřeby povzbudit malé a střední podniky k většímu inovování, které zvýší jejich konkurenceschopnost. Mimo jiné z těchto důvodů jsem se rozhodl pro tyto dokumenty hlasovat.

 
  
MPphoto
 
 

  Christine De Veyrac (PPE), písemně. (FR) V souvislosti se současnou krizí, kterou Evropská unie prochází, je nedávno zavedená politika soudržnosti jedním z účinných způsobů, jak nastartovat hospodářství EU. Zpráva poslance Mikolášika o provádění programů politiky soudržnosti na období 2007–2013, kterou jsem podpořila, je v tomto ohledu užitečným příspěvkem k novému stanovení cílů této politiky. Tím, že vyzývá ke zjednodušenému, zvýšenému a transparentnímu přidělování pomoci v rámci strategie Evropa 2020, se tato zpráva snaží povzbudit evropské programy soudržnosti, aby se zabývaly administrativními překážkami, které jsou důvodem, proč v současné době zůstává většina vyhrazených prostředků nevyplacena.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o provádění programů politiky soudržnosti na období 2007–2013, neboť se domnívám, že je nutné přizpůsobit politiku soudržnosti výzvám, se kterými se evropské regiony potýkají, a podpořit inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Politika soudržnosti zůstává jedním z nejdůležitějších pilířů politiky EU, neboť je zásadně důležitá pro uskutečňování cílů strategie Evropa 2020. Z tohoto důvodu by politika soudržnosti měla i nadále silně podporovat všechny evropské regiony a přispívat k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění.

V době, kdy Evropa zažívá nebývalou hospodářskou, finanční a sociální krizi, která obzvláště dopadá na určité regiony, které již slabé byly, je s ohledem na budoucnost nezbytné, aby politika soudržnosti i nadále hrála svoji klíčovou roli ve vyváženém a udržitelném růstu.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Tento dokument, jehož zpravodajem je pan poslanec Mikolášik, se zabývá sdělením Komise nazvaným „Politika soudržnosti: Strategická zpráva 2010 o provádění programů na období 2007–2013“. Jedná se o první pečlivé hodnocení provádění 450 operačních programů přijatých Komisí. Politika soudržnosti EU je součástí evropského rámce solidarity, jenž zahrnuje 27 členských států a jejich 271 regionů a klade si za cíl vyrovnat existující hospodářské a sociální rozdíly v EU.

Tato zpráva má ještě větší význam s ohledem na hospodářskou a finanční krizi, kterou Evropa zažívá, a tak by měla být nástrojem pro přerozdělení a maximalizování financování soudržnosti. Vzhledem k nízké úrovni provádění je potřeba vytvořit mechanismy, které umožní, aby nejvíce znevýhodněné členské státy využily prostředky, které jim byly přiděleny, anebo riskovaly, že tyto peníze budou muset vrátit EU, která je přerozdělí bohatším zemím. Vítám přijetí této zprávy, pro niž jsem hlasoval, a to nejen kvůli řešení, která předkládá, nýbrž i kvůli navrhované struktuře budoucí politiky soudržnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Tato zpráva přiznává stávající problémy politiky soudržnosti, počínaje odkladem uzavření vyjednávání o víceletém finančním rámci a balíčku právních předpisů, v důsledku čehož se zpozdilo schvalování národních strategií a operačních programů. Tyto faktory doprovází i nedostatečné finanční prostředky na období 2007–2013, zejména s ohledem na rozšíření EU, využití pouze 27,1 % dostupných zdrojů EU v tomto období, pokračující vnitrostátní spolufinancování a administrativní překážky. Tato situace odhaluje některé chyby a slabé stránky politiky soudržnosti, kterou jsme vždy kritizovali.

Země jako Portugalsko se čím dál více vzdalují od slíbeného hospodářského a sociálního rozvoje, jenž by je přiblížil k průměru EU. Vnitrostátní spolufinancování je i nadále překážkou v přístupu k finančním prostředkům, a to zejména pro země se slabším hospodářstvím, jež pozorují, jak se miliony eur vrací do zemí, které nejvíce těží z hlavních politik EU, konkrétně z hospodářské a měnové unie a vnitřního trhu. To jen zvětšuje rozdíly mezi těmito zeměmi, místo aby je snižovalo.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Tato zpráva přiznává stávající problémy politiky soudržnosti, počínaje odkladem uzavření vyjednávání o víceletém finančním rámci a balíčku právních předpisů, v důsledku čehož se zpozdilo schvalování národních strategií a operačních programů, až po nedostatečné finanční prostředky na období 2007–2013, zejména s ohledem na rozšíření EU, využití pouhých 27,1 % dostupných zdrojů ve stávajícím období a také pokračující vnitrostátní spolufinancování a administrativní překážky. To odhaluje chyby a slabé stránky politiky soudržnosti, kterou jsme vždy kritizovali.

Země jako Portugalsko se čím dál více vzdalují od slíbeného hospodářského a sociálního rozvoje, jenž by je přiblížil k průměru EU. To vše zhoršují klíčové politiky EU, především hospodářská a měnová unie, hospodářská soutěž na vnitřním trhu, liberalizace mezinárodního obchodu a další.

 
  
MPphoto
 
 

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Zprávy o provádění analyzují provedení právních předpisů EU do vnitrostátního práva a jejich uplatňování v členských státech. V případě politiky soudržnosti se legislativní rámec skládá z přímo použitelných nařízení. Zpráva Komise s názvem „Politika soudržnosti: Strategická zpráva 2010 o provádění programů na období 2007–2013“ tedy analyzuje, zda členské státy předpisy řádně uplatňují, a to, jak členské státy pochopily strategické obecné zásady Společenství a jak se jimi řídily při provádění národních strategických referenčních rámců a operačních programů. Politika soudržnosti prokazuje svoji důležitost, protože výrazně přispívá ke zlepšení socioekonomického prostředí. Členské státy dosahují v naplňování cílů politiky soudržnosti pokroku, což potvrzují fakta a čísla uvedená v národních zprávách. Rozhodujícími předpoklady pro dosahování celkových cílů politiky soudržnosti jsou však pochopitelně řádná finanční kázeň a průhledné přidělování finančních prostředků. Podávání strategických zpráv jako nový nástroj může být v tomto smyslu výrazným přínosem ke zvýšení odpovědnosti za naplňování cílů politiky. Stejně tak jsou velmi žádoucí a opodstatněné i kroky, které směřují ke zjednodušení řízení a provádění politiky soudržnosti ve snaze naplňovat záměry této politiky a přispívat tak k evropské solidaritě.

 
  
MPphoto
 
 

  Adam Gierek (S&D), písemně.(PL) Hlasoval jsem pro, neboť navzdory problémům souvisejícím s využíváním peněz z Fondu soudržnosti by se současná politika soudržnosti měla provádět konzistentně a se zřetelem k jejímu dlouhodobému cíli. Soudržnost Unie znamená účinné využívání potenciálu hospodářsky zaostalých regionů a růst pomocí efektu rozsahu po celé Unii. Proto se soustředí na investice do komunikační infrastruktury, která usnadní fungování jednotného trhu, a na ekologii. V novém finančním výhledu se finanční prostředky nesmí rozmělnit v odvětvových projektech.

Dále je třeba zlepšit soudržnost uvnitř členských států a lépe využívat finanční prostředky vyhrazené pro investice do infrastruktury spojené se změnou klimatu, jako například na hydrotechnická zařízení. Například v Polsku se špatně využívají peníze vyhrazené na projekty veřejných komunikací, jako jsou železnice, tramvaje a internet. Je třeba věnovat pozornost účinnějšímu využívání zdrojů pomocí recyklace. Nízký je i podíl unijních zdrojů uvolněných na tepelnou modernizaci, zejména v zemích střední a východní Evropy. Je v zájmu Unie, aby rozdělení mezi důležité centrum a zaostalou periferii zmizelo a okrajové oblasti nebyly jen odbytištěm a zásobárnou pracovních síl.

 
  
MPphoto
 
 

  Gunnar Hökmark (PPE), písemně. (SV) Švédští konzervativci nesdílejí nadšení vyjádřené ve zprávě ohledně využívání strukturálních fondů v politice soudržnosti. Jsme kritičtí vůči současné struktuře a rozsahu tohoto systému, ale to, jak se fondy využívají, je přesto důležité. Tato zpráva z vlastního podnětu se nezasazuje za přidělení dodatečných prostředků do fondů a uvádí také, že při využívání prostředků by se měl klást důraz na výzkum a rozvoj. Proto jsme mohli tuto zprávu podpořit.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Přivítal jsem tento dokument, neboť je potřeba urychleně přijmout nápravná opatření ke zlepšení nedostatečných výsledků v některých prioritních oblastech. Tento dokument doporučuje vypracování hloubkové analýzy problémů při provádění v oblastech, v nichž došlo k určitým zpožděním při výběru projektů. V tomto ohledu vyzývá členské státy, aby více usilovaly o lepší výběr projektů v oblastech, ve kterých došlo ke zpoždění, a urychlily provádění všech vybraných projektů a zabránily tak riziku nesplnění dohodnutých cílů. Zpráva zdůrazňuje důležitou úlohu malých a středních podniků v hospodářství, a proto je nutné rozvinout tuto oblast mimo jiné uplatňováním iniciativy Small Business Act, usnadnit malým a středním podnikům přístup k financování a provoznímu kapitálu, vybízet tyto podniky k účasti na inovativních projektech a zvyšovat jejich konkurenceschopnost a potenciál vyšší zaměstnanosti. Domnívám se, že účinný výběr a provádění projektů jsou v některých oblastech ztíženy tím, že nebyly splněny určité základní předpoklady, například nejsou k dispozici jednodušší postupy při předkládání žádostí na vnitrostátní úrovni či jednoznačné vnitrostátní priority pro určité oblasti intervence, provádění právních předpisů EU je opožděné, chybí konsolidované institucionální a administrativní kapacity nebo na vnitrostátní úrovni panuje nepřiměřená byrokracie. Tento dokument proto vyzývá členské státy a regiony, aby usnadnily provádění politik tím, že budou řešit tyto výzvy, zejména že změní právní rámec v oblasti státní podpory, veřejných zakázek a předpisů v oblasti životního prostředí, a budou provádět institucionální reformy.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) Politika soudržnosti vždy byla základním prvkem plánu evropské hospodářské obnovy, s jehož pomocí mohou všichni pochopit úlohu strukturálních fondů. Zejména s ohledem na malé podniky, neboť ty jsou hnacím motorem rozvoje na daném území, je třeba podporovat opatření na podporu soudržnosti, a to s cílem podpořit regionální pracovní trhy omezením segregace na základě pohlaví a též nerovností, usnadněním interinstitucionálního dialogu a zlepšením infrastruktury a služeb pro znevýhodněné mikroregiony s velkým podílem skupin vyloučených na okraj společnosti. Tyto zásahy, jež jsou jen jedněmi z mnoha, jsou specifické a nezbytné k udržení rovnováhy, která je pro tato území nezbytná. Podporuji tuto zprávu a oceňuji vynikající práci, kterou odvedl pan poslanec Mikolášik, a doufám, že politika soudržnosti půjde i v dalším programovém období cestou sjednocování a rozvoje oblastí a evropského hospodářství.

 
  
MPphoto
 
 

  Bogusław Liberadzki (S&D), písemně.(PL) Provádění politiky soudržnosti v období 2007–2013 si zasluhuje pozornost Parlamentu z těchto několika důležitých důvodů: systematický růst soudržnosti je strategický důležitý pro budoucnost Unie; Fond soudržnosti je příležitostí pro nové členské státy a regiony, jež čelí mimořádně obtížným podmínkám rozvoje; Výbor pro rozpočtovou kontrolu má v posledních letech výhrady k provádění politiky kvůli příliš vysoké míře výskytu chyb. Zpráva poslance Mikolášika si zaslouží podporu.

 
  
MPphoto
 
 

  Clemente Mastella (PPE), písemně.(IT) Toto podávání strategických zpráv je novým rysem politiky soudržnosti. Zajišťuje včasné sledování pokroku v provádění ve všech 27 státech EU a podporuje průhlednost opatření pomocí propojení s prioritami Společenství.

Pokrok dosažený členskými státy lze považovat za přiměřený, zejména v kontextu vážného zhoršení socioekonomické situace v důsledku celosvětové krize a provedené reformy politiky na období 2007–2013. V mnoha ohledech stále existuje propast mezi různými regiony EU. Pokrok se v jednotlivých zemích i mezi jednotlivými tématy ve velké míře různí: určité strategické oblasti se potýkají se značným zpožděním při výběru projektů.

Oblasti vzbuzující zvláštní obavy, v nichž by měla být provedena hloubková analýza příčin zpoždění, jsou tyto: odvětví železniční dopravy, některé investice do energetiky a životního prostředí, digitální ekonomika, sociální začleňování, správa a budování kapacit. Je tedy třeba vyvinout větší úsilí k zamezení nadměrným prodlevám, ke zvýšení účinnosti provádění a k zajištění lepší finanční kázně.

Politika soudržnosti má i nadále svůj prokazatelný význam, protože výrazně přispívá ke zlepšení socioekonomického prostředí. Základními předpoklady pro dosahování celkových cílů politiky soudržnosti jsou pochopitelně řádná finanční kázeň a průhledné přidělování finančních prostředků.

 
  
MPphoto
 
 

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. (LT) Politika soudržnosti je zárukou zlepšení našeho socioekonomického prostředí, což napomáhá snížit rozdíly mezi úrovněmi rozvoje regionů a usnadňuje modernizaci a udržitelný růst. Jedná se o účinný a účelný nástroj k reakci na socioekonomické problémy, které s sebou přinesla finanční krize. Členské státy je nutno v zájmu snížení rozdílů mezi méně vyspělými a vysoce vyspělými regiony EU nabádat ke zlepšování schopnosti využívat prostředky ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Členské státy se musí aktivněji účastnit provádění programů politiky soudržnosti. Při prosazování těchto cílů je důležité zajistit včasný výběr projektů a jejich provádění bez průtahů. Proto musí existovat účinná kontrola a monitorovací mechanismus a musí dojít ke snížení byrokracie a administrativních překážek. Je třeba poznamenat, že by se měla věnovat větší pozornost dopravě a měly by do ní směřovat finanční prostředky, neboť doprava je klíčovým faktorem při provádění územní, hospodářské a sociální soudržnosti. Jsem zklamán z toho, že investice do oblasti železniční dopravy jsou nižší než investice do oblasti silniční dopravy. Zpoždění investic v oblasti železniční dopravy navíc způsobuje enormní škody na realizaci sítě TEN-T. Je nutné upozornit na to, že pro malé podniky jsou strukturální fondy klíčovým nástrojem hospodářské stimulace. Je nezbytné využít příležitosti, které nám tyto fondy skýtají, k vytvoření příznivých provozních podmínek pro malé a střední podniky, ke zdokonalení možností financování a k podpoře jejich účasti na různých inovativních projektech a spolupráce na místní a regionální úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Politika soudržnosti je základním pilířem socioekonomického rozvoje. Členské státy přijaly nové požadavky pozitivně, rychle potvrzují zásady EU a dělají podstatný pokrok v dosahování cílů politické soudržnosti. To vyplývá ze zprávy o zprávě za rok 2010; proto doufám, že budeme pokračovat touto cestou a hlasuji pro zprávu o provádění programů politiky soudržnosti na období 2007–2013. Zpráva navíc formuluje návrhy a doporučení pro dosažení větší transparentnosti a pružnosti při přidělování a využívání evropských fondů.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. (EL) Politika soudržnosti je životně důležitá pro zlepšení socioekonomického prostředí v Evropě a představuje praktické vyjádření solidarity mezi členskými státy. Zpráva však správně poukazuje na opožděné dokončení strategických a operačních programů vinou obtížných vyjednávacích postupů; zmiňuje však i to – a to je důležité pro Řecko –, že EU musí najít způsob, jak se vypořádat s těmito zpožděními v době, kdy narůstají vzhledem ke skromným veřejným zdrojům, které jsou k dispozici pro programy spolufinancování. Zároveň je důležité při každé příležitosti zdůrazňovat, že základním předpokladem pro dosahování celkových cílů politiky soudržnosti je řádná finanční kázeň, odpovědnost a průhledné přidělování finančních prostředků. Toho lze dosáhnout předkládáním pravidelných zpráv o pokroku a zvýšením výkonnosti veřejné správy.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Politika soudržnosti je základním pilířem politiky EU a jednou z hnacích sil vytvoření jednorychlostní Evropy, neboť přispívá ke zlepšení socioekonomického prostředí. Členské státy dělají pokrok při dosahování cílů politiky soudržnosti, což prokazují vnitrostátní zprávy, i když v jednotlivých státech a regionech je samozřejmě situace rozdílná. Tato politika nenabízí okamžité výsledky: jde o dlouhodobý mechanismus. Úplnou představu o programovém období 2007–2013 tudíž budeme mít až v roce 2015, dva roky po druhé strategické zprávě, neboť některé země mají ještě další dva roky na to, aby využily všechny vyčleněné finanční prostředky. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, která mimo jiné upozorňuje na skutečnost, že účinný výběr a provádění projektů jsou v některých oblastech narušeny mnoha faktory, které je třeba řešit. Chtěla bych poukázat na opožděné dokončení jednání o víceletém finančním rámci a opožděné přijetí souboru právních předpisů v této politické oblasti, v důsledku čehož se zpozdilo i schvalování národních strategií a operačních programů, a na omezené veřejné zdroje pro spolufinancování v členských státech. Je bezpodmínečně nutné zabývat se těmito problémy, aby bylo možné plně dosáhnout cílů tohoto procesu.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Tato zpráva analyzuje, zda členské státy řádně uplatňují právní předpisy a to, jak pochopily strategické obecné zásady Společenství a jak se jimi řídily při provádění národních strategických referenčních rámců a operačních programů. Zpráva byla vypracována hlavně na základě těchto dvou dokumentů: sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru s názvem „Politika soudržnosti: Strategická zpráva 2010 o provádění programů na období 2007–2013“ a pracovního dokumentu Komise připojeného ke sdělení. Základní posouzení se týkalo provádění programů, přičemž se pro účely provedení srovnávací analýzy zohlednil rozdíl několika měsíců, neboť tento rozdíl by mohl ovlivnit objem přidělených prostředků na podporu určitého odvětví. Základní hodnocení se obdobně provádělo i u podávání strategických zpráv, jež zajišťuje včasné sledování pokroku v provádění po celé Evropě a nabízí základ pro diskusi na vysoké úrovni, srovnávací činnosti a poučení se z politiky a slouží jako pobídka ke zvyšování kvality výkonu činností, i když v těchto zprávách existují jistá omezení. Dávám hlas tomuto návrhu, aby se mohla zvýšit odpovědnost při dosahování cílů této politiky.

 
  
MPphoto
 
 

  Phil Prendergast (S&D), písemně. − Pro Evropskou unii je důležité, aby se i nadále soustředila na znevýhodněné oblasti a zajistila tak, že v současné hospodářské krizi nebudou trpět ještě více. Pomoc chudším regionům pomáhá i těm bohatším, protože zvyšuje kupní sílu na sousedních trzích, což je jedna z věcí, které tvoří podstatu jednotného trhu. Strukturální financování je nesmírně užitečné při vyrovnávání se s výzvami v těchto regionech a my musíme zaručit, že i v budoucnu bude fungovat účinně a přinášet udržitelný růst podporující začlenění. Tato zpráva zmínila zpoždění při výběru projektů v oblastech, jako jsou odvětví železniční dopravy, některé investice do energetiky a životního prostředí, digitální ekonomika, sociální začleňování, správa a budování kapacit. Toto jsou klíčové otázky konkurenceschopnosti, a tedy je to i klíčová otázka hospodářského růstu. Evropská unie se musí postarat o zamezení nadměrným prodlevám při přidělování finančních prostředků.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Pro návrh. Návrh zprávy byl poněkud slabší, ale bylo jej možné podstatně vylepšit 22 kompromisními pozměňovacími návrhy a řadou silnějších odstavců s odlišnými názory, např. v oblasti sociální soudržnosti (body 7 a 19), rovnosti pohlaví (bod 9), dekarbonizace dopravy (bod 11), energetické účinnosti (bod 14) a životního prostředí a ochrany klimatu (bod 15). Bylo možné začlenit naši formulaci týkající se synergií mezi fondy („každý fond potřebuje svá vlastní pravidla“, bod 28) mohla být začleněna, stejně jako náš požadavek na zvýšení křížového financování (bod 29) a posílení partnerství (bod 33) a transparentnosti (bod 3). Máme i dobré znění ohledně přeorientování programů na udržitelný rozvoj (bod 35). Nepodařilo se nám však prosadit větší ohled na životní prostředí u opatření zaměřených na řešení krize (bod 27).

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Článek 174 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že EU „prosazuje svou činnost vedoucí k posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti“, a proto stanovila objem unijních prostředků na období 2007–2013 na 347 miliard EUR, což odpovídá 35,7 % celkového rozpočtu EU. Hlasuji pro tuto zprávu, protože předkládá přesnou analýzu současného stavu unijních prostředků tím, že ukazuje oblasti, v nichž bylo až dosud vynaloženo 93,4 milionu EUR, navrhuje doporučení a poukazuje na oblasti, v nichž je nutné zlepšení, přispívá k vyřešení hospodářské a finanční krize a podporuje osvědčené postupy a vzájemnou výměnu zkušeností na regionální úrovni.

Chtěl bych upozornit na skutečnost, že využívání fondů EU se mezi jednotlivými členskými státy ve velké míře různí a je důležité, aby EU pochopila, s jakými problémy se některé země potýkají při podnikání nápravných kroků, aby v souladu se strategií Evropa 2020 aktivně přispěly k rozsáhlejšímu využití fondů EU. Na závěr bych chtěl poblahopřát členským státům k jejich úsilí při sestavování první vnitrostátní strategické zprávy, čímž aktivně přispěly k větší transparentnosti, pružnosti, efektivitě a odpovědnosti za finanční prostředky politiky soudržnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro zprávu o provádění programů politiky soudržnosti na období 2007–2013, neboť politika soudržnosti je životně důležitá pro dosahování cílů strategie Evropa 2020, zejména v oblastech zaměstnanosti a sociálních otázek. Lituji zpoždění, ke kterým došlo při výběru projektů ve strategických odvětvích, jako je doprava, některé investice do energetiky a životního prostředí, digitální ekonomika, sociální začleňování, správa a posílení administrativních kapacit. Efektivní výběr a provádění projektů v některých oblastech ztěžuje to, že nebyly splněny základní předpoklady, například nejsou k dispozici jednodušší postupy při předkládání žádostí na vnitrostátní úrovni či jednoznačné vnitrostátní priority pro určité oblasti intervence, provádění právních předpisů EU je opožděné, chybí konsolidované institucionální a administrativní kapacity nebo na vnitrostátní úrovni panuje nadměrná byrokracie.

Domnívám se, že pro zajištění územní, hospodářské a sociální soudržnosti je nezbytné vytvoření evropského intermodálního dopravního systému založeného na síti TEN-T a jeho propojení s vnitrostátními projekty v oblasti silniční dopravy, železnic a vnitrozemské vodní dopravy

Lituji toho, že investice do projektů podporujících energetickou účinnost a zdroje obnovitelných energií v oblasti bydlení a projektů obytných budov pro marginalizované komunity jsou nedostatečné. V budoucnu bude muset Evropa vložit značné množství prostředků do inovací, vzdělání a nových technologií.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně. (DE) Strategická zpráva o provádění operačních programů spolufinancovaných pod záštitou politiky soudržnosti je novým nástrojem, jenž bude v budoucnu zásadní pro transparentnost a jenž pomůže veřejnosti pochopit tuto komplikovanou otázku. Účetní dvůr každoročně odhaluje značné nesrovnalosti při přidělování dotací. Bude-li tento nástroj používán správně, mohl by významně přispět k odstranění těchto jevů. Proto podporuji návrhy na zlepšení, které předložil zpravodaj, a zejména ty, které se týkají kvality zpráv vypracovaných členskými státy, aby byla do budoucna zajištěna účinná kontrola.

 
  
  

Zpráva: Oldřich Vlasák (A7-0218/2011)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasuji pro tuto zprávu, protože zkoumá potřeby městských oblastí a zaměřuje se přitom zejména na dva aspekty: na základní infrastrukturu a na promyšlené investice do infrastruktury a služeb založených na technickém pokroku. Rovněž souhlasím s výzvou k tomu, aby byla věnována pozornost zásadám strategického plánování, a s tím, že je nutné křížové financování, které bude pružněji fungovat mezi Evropským fondem pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropským sociálním fondem (ESF).

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. (RO) Evropskou městskou rozmanitost musí podpořit především pružný mechanismus provádění politiky soudržnosti a koordinace a přizpůsobování projektů rozvoje měst rozvojovým potřebám a strategickým obecným zásadám každého jednotlivého města. Hovoří se o inteligentním rozvoji měst a o tom, že města potřebují zlepšit a modernizovat svou infrastrukturu a služby, které nabízejí. Aby bylo zajištěno, že nepůjde jen o prázdný pojem, myslím, že musíme svou důvěru vložit v místní úřady a volené zástupce těchto měst. Měli bychom naslouchat tomu, co komunity chtějí, iniciovat veškerou výstavbu podle jejich seznamu priorit a věřit tomu, že starostové nejlépe vědí, jaké jsou nebo by měly být priority pro jejich města. Právě proto jsem spolu se zpravodajem pevně přesvědčena, že nabídka financování EU musí naplňovat místní poptávku a zásady integrovaného strategického plánování na úrovni EU. Proto musí evropská městská agenda pomoci zmenšovat rozdíly ve strategických oblastech, které potřebuje každé moderní evropské město, jmenovitě v oblasti infrastruktury, výzkumu a inovací, dopravy, životního prostředí, vzdělávání, zdraví a kultury. Důvodem je skutečnost, že pouze přijetím integrovaného přístupu k politice soudržnosti dnešním městům pomůžeme rozvíjet se organickým, udržitelným a k životnímu prostředí odpovědným způsobem.

 
  
MPphoto
 
 

  Pino Arlacchi (S&D), písemně. − Zpráva o evropské městské agendě a její budoucnosti v politice soudržnosti zdůrazňuje, že kromě významného přínosu zásahů politiky soudržnosti pro rozvoj městských oblastí má na městský rozvoj velký dopad i celá škála ostatních politik EU (například pro životní prostředí, dopravu a energetiku). Z toho důvodu by Komise měla pokročit s posouzením územního dopadu odvětvových politik s cílem posílit účinnou městskou agendu EU. Zpráva rovněž upozorňuje na to, že jednou ze slabin Lisabonské strategie bylo to, že chyběla dobře fungující víceúrovňová správa a regionální a místní orgány a občanská společnost nebyly dobře zapojeny do fází navrhování, provádění, sdělování a vyhodnocování strategie. S ohledem na to je nezbytně nutné zlepšit systém správy pro strategii EU 2020, s významnějším zapojením zúčastněných stran na všech úrovních.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Jako místopředsedkyně pracovní skupiny pro otázky měst přikládám velký význam dopadu, který politika soudržnosti může mít na naše města, zvláště v oblastech, které bojují s problémy. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože v ní kolega pan Vlasák prosazuje důležitou úlohu městských oblastí a přichází se šikovným kompromisem mezi místními, vnitrostátními a evropskými odpovědnostmi. A konečně ráda dodávám, že hodlám pokračovat v práci týkající se propojení, která je třeba rozvíjet mezi městskými a venkovskými oblastmi, protože venkovské oblasti jsou v politikách územního plánování příliš často opomíjeny.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. (FR) Ačkoli velká většina obyvatel Evropy žije ve městech a ačkoli tato města stojí před novými problémy, byla městská agenda v rámci politiky soudržnosti stále poměrně neznámá, neuspořádaná, a tudíž i nepřiměřená. Dnešní hlasování bylo příležitostí zdůraznit potřebu posílit spolupráci měst a předměstí i věnovat větší pozornost konkrétním problémům měst. Protože jsem byl zvolen v jihovýchodním volebním obvodě, velmi pozorně sleduji problémy týkající se měst, zejména z toho důvodu, že Marseille je počtem obyvatel druhé největší francouzské město. Jako mnoho jiných měst Marseille čelí mnoha problémům, jako je veřejná doprava, zaměstnanost, bydlení a boj se sociálním vyloučením, při jejichž řešení může EU pomoci, zvláště prostřednictvím své politiky soudržnosti. Tato zpráva se zaměřuje na tři cíle, kterými jsou: rozvoj materiální infrastruktury; ekonomická, sociální a environmentální modernizace měst a „inteligentnější“ rozvoj měst. Aniž by opomíjela venkovské oblasti, zpráva tedy zdůrazňuje úlohu, kterou městské oblasti hrají v evropských regionech, a poukazuje na to, že městské oblasti by neměly být „zapomenuty“, chceme-li vyvážený regionální rozvoj.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože hlavním cílem rozšířené městské agendy by mělo být přispět k rozvoji a modernizaci infrastruktury a služeb v evropských městech, zejména co se týče jejich kvality. Budoucí opatření musí úzce navazovat na celkové priority EU, aby bylo možné odůvodnit přidělení prostředků z rozpočtu EU. Města jsou v Evropě středisky hospodářské činnosti, inovací a zaměstnanosti, čelí ovšem řadě potíží. Složité problémy, jako je tendence k vytváření předměstí, ke koncentraci deprivovaných a nezaměstnaných osob v městských částech a rostoucí dopravní přetížení, vyžadují vzájemně propojená a místním potřebám odpovídající řešení v oblasti dopravy, bydlení, odborného vzdělávání a zaměstnanosti. Tyto problémy by měly být řešeny s ohledem na evropskou regionální politiku a politiku soudržnosti. Kromě toho by Evropská komise měla usilovat o co nejlepší harmonizaci pravidel pro konkrétní fondy a programy EU, na jejichž základě jsou prováděny městské a místní rozvojové projekty, a minimalizovat tak při provádění byrokracii a potenciální chyby. Komise by měla provést studii, v níž porovná dosavadní praxi jednotlivých členských států v oblasti integrovaného strategického plánování, a na základě výsledků této studie vypracovat konkrétní pokyny EU pro integrované plánování rozvoje měst, které budou prosazovat efektivní a právními předpisy regulovaná partnerství včetně přeshraničních městských partnerství.

 
  
MPphoto
 
 

  David Casa (PPE), písemně. − Tato zpráva se týká řady problémů spojených s městským rozměrem politiky soudržnosti, které Výbor pro regionální rozvoj označil za zvláště problematické v souvislosti s budoucí politikou soudržnosti. Úsporná opatření, která jsou zavedena v celé Evropě, zvýšila tlak na všechny úrovně veřejných výdajů, a tudíž je potřebná lepší koordinace zdrojů, aby bylo zajištěno nejúčinnější využití a rozdělení těchto zdrojů. Měl by existovat i účinný tok zdrojů z Evropské unie až na nižší než vnitrostátní úroveň. Souhlasím v těchto věcech se zpravodajem, a proto jsem se rozhodl hlasovat pro tento dokument.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. (PT) Je důležité stanovit evropskou městskou politiku, která by měla přispívat k udržitelnému rozvoji v městských oblastech, při zohlednění zásady subsidiarity. Evropská městská agenda zahrnuje nejen městský rozměr politik EU, zvláště politiky soudržnosti, ale také mezivládní aspekt celoevropského úsilí o koordinaci městských politik členských států, která probíhá na neformálních schůzkách ministrů.

Je zásadně nutné posílit městskou dimenzi politiky soudržnosti a podpořit udržitelný rozvoj měst, zejména upevněním a rozvojem nástrojů pro uplatňování Lipské charty na všech úrovních. Současně by měla být dynamika městských oblastí podněcována efektivní a účinnou součinností různých evropských nástrojů financování, zejména pokud jde o výzkum a inovace.

Proto by mělo být zajištěno, aby městské oblasti ve všech regionech EU jakožto střediska hospodářské činnosti, inovací a zaměstnanosti mohly využívat nezbytné a přiměřené podpory s cílem řešit obrovské problémy, před nimiž stojí, jako je mimo jiné tendence k vytváření předměstí, koncentrace chudoby a nezaměstnanosti a rostoucí dopravní přetížení a znečištění.

 
  
MPphoto
 
 

  Lara Comi (PPE), písemně. (IT) Města jsou středem sociálního a hospodářského života a mají základní vlohy k sociální integraci, protože na jedné straně zaručují zachování kulturní rozmanitosti a na straně druhé udržují trvalou vazbu mezi centrem a vzdálenými oblastmi. Z toho důvodu hlasuji pro návrh navýšit finanční prostředky určené k rozvoji měst. Rovněž souhlasím s myšlenkou, že nové investice by neměly směřovat výhradně do ekonomiky a specifických odvětví, namísto toho bych se vyslovila pro nutné provádění projektů, jejichž cílem je do velké míry sociální soudržnost a integrace jednotlivých částí. K tomu účelu je nutné předložit projekty, které budou udržitelné z hlediska nákladů a zdrojů a budou pružné s ohledem na to, že každé město je jiné a vyžaduje řešení nejlépe vyhovující jeho požadavkům. Rozvojové cíle evropské agendy by proto měly být zaměřeny na: zlepšování sociální soudržnosti v městských oblastech, mimo jiné pomocí hospodářského pokroku; provádění dobře koordinované politiky na evropské i místní úrovni, která bude místní volené orgány zapojovat do procesů strategického rozhodování; nalezení finančních prostředků a zajištění pobídek pro investice do provádění nových projektů, a nikoli vytváření projektů nových s cílem získat finanční pomoc.

 
  
MPphoto
 
 

  Karima Delli (Verts/ALE), písemně. (FR) Jsem potěšena, že tato zpráva byla přijata, protože zahrnula většinu našich myšlenek (klima, sociální soudržnost, integrovaný a zdola nahoru vedený přístup, znevýhodněné čtvrti, křížové financování atd.). Vyjadřuji však skutečné politování nad tím, že pokud jde o provádění městské dimenze, neexistuje jednoznačnější signál ve prospěch širšího využití obecných dotací k přímému řízení ze strany měst. Kromě toho tato zpráva měla rozpracovat otázku otevírání znevýhodněných čtvrtí, úlohy měst střední velikosti v městské agendě i boje za ovzduší a sociální mísení v našich městech.

 
  
MPphoto
 
 

  Christine De Veyrac (PPE), písemně. (FR) Vzhledem k tomu, že v městských oblastech žije téměř 70 % obyvatelstva a produkují čtyři pětiny HDP Unie, musí se stát vysoce konkurenceschopnými zónami s hustou hospodářskou strukturou, místy přitahujícími vynikající technologie, a musí být přímo propojeny se svou regionální podpůrnou základnou. Podporou zprávy o evropské městské agendě a její budoucnosti v politice soudržnosti hájím nový přístup k městské politice založený na úzké spolupráci mezi subjekty na různých úrovních rozhodování: na úrovni EU, vnitrostátní úrovni, úrovni městských oblastí a předměstských oblastí. Skutečnost, že kolegové poslanci s těmito ambicemi téměř jednomyslně podporují evropskou politiku soudržnosti, ukazuje význam, který přikládáme projektu obnovení rovnováhy rozvoje ve všech jednotlivých územích.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o evropské městské agendě a její budoucnosti v politice soudržnosti, protože upozorňuje na důležitost tvorby sítí měst, sdílení osvědčených postupů a osvojování inovačních řešení, posilování městské dimenze cíle evropské územní spolupráce i účinnějšího provádění zásady partnerství v politice soudržnosti s ohledem na udržitelnější rozvoj měst, zvláště pokud jde o modernizaci infrastruktury a městských dopravních sítí.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Jedním z nejdůležitějších rozměrů politiky soudržnosti je aspekt specificky zaměřený na města, protože většina z nich jsou městské oblasti, které provádějí politiku soudržnosti a v nichž lze nalézt mnohé z problémů, které musí řešit strategie Evropa 2020.

Podle údajů, které uvedl zpravodaj, 70 % lidí v Evropě žije v městských oblastech. Tito lidé vytvářejí 80 % hrubého domácího produktu (HDP) a spotřebovávají přibližně 70 % energie v EU. Velké městské oblasti jsou rovněž hlavními středisky inovací, znalostí a vědy a sídlem většiny produktivních činností, které vytvářejí bohatství a přispívají k hospodářskému růstu. Kromě toho v městských oblastech existují i největší problémy z hlediska účinné správy infrastruktury a dopravy, které mají přímý dopad na environmentální a energetickou politiku.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Politika soudržnosti Evropské unie je součástí evropského rámce solidarity zahrnujícího 27 členských států a jejich 271 regionů a jejím cílem je ukončit stávající ekonomické a sociální rozdíly v rámci EU. Účelem této zprávy, kterou připravil pan Vlasák, je navázat na předchozí zprávu nazvanou „Městský rozměr politiky soudržnosti v novém programovém období“. Úloha měst, kde žije 80 % evropských obyvatel, jakožto zdrojů tvorby bohatství a center sociálního a ekonomického rozvoje je nesporná.

Avšak problémy, které je postihují, včetně chudoby a sociálního vyloučení, nezaměstnanosti, nedostatku bytů, trestné činnosti a užívání drog, jsou obrovské a vyžadují pečlivou pozornost. I přes vytvoření finančních nástrojů, které vyvinula Komise a Evropská investiční banka (EIB), jako jsou Společné evropské zdroje pro mikropodniky až střední podniky (Jeremie), Společná pomoc při podpoře projektů v evropských regionech (Jaspers) a Společná evropská podpora udržitelných investic do městských oblastí (Jessica) a ostatní strukturální fondy, výsledky nenaplnily očekávání. Proto souhlasím s doporučeními zpravodaje ve věci přípravy komplexního a integrovaného finančního plánování, aby bylo možné finanční prostředky přidělovat projektům zaměřeným na dosažení cílů stanovených ve strategii Evropa 2020, spíše než opatřením, které tyto finanční prostředky jen pohlcují.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Zásadní rozpor obsažený v této zprávě spočívá v tom, že zpráva přikládá velkou hodnotu městům, ale opomíjí jejich občany. Velký důraz je kladen na posilování evropské městské agendy, na rozvoj základní materiální infrastruktury a na její přínos pro hospodářskou strukturu a na energetickou a environmentální udržitelnost prostřednictvím investic založených na technickém pokroku, lidé jsou však na vedlejším místě.

Města a celou jejich infrastrukturu budují lidé. Lidé ve městech žijí a zajišťují, aby jejich veřejné služby v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a dopravy, jejich obchod a průmysl a jejich kulturní činnosti fungovaly. Tito lidé by měli být ve středu jakékoli městské politiky. Politiky EU na ně však do velké míry zapomínají.

Z našeho hlediska by městská agenda měla upřednostňovat lepší rozložení obyvatelstva na území některých zemí, zvláště v Portugalsku, a ulevit tak městům tím, že ocení venkovské oblasti a zajistí řádně odměňované zemědělství; rozšiřovat produktivní činnost v celé zemi; oceňovat kvalitní veřejné služby ve venkovských a městských oblastech; bojovat proti nezaměstnanosti; hájit pracovní místa spojená s právy; valorizovat mzdy a důchody a bojovat proti chudobě.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Tato zpráva se zaměřuje na evropskou městskou agendu a její budoucnost v politice soudržnosti. Klade velký důraz na města, ale zapomíná na základní složku těchto měst: na lidi. Zpráva je jasně rozporná. Hájí posilování evropské městské agendy, rozvoj základní materiální infrastruktury a její přínos k hospodářské struktuře a energetickou a environmentální udržitelnost prostřednictvím investic založených na technickém pokroku, ale lidi staví až na druhé místo. Skutečností však je, že města a celou jejich infrastrukturu budují lidé. Tito lidé by proto měli být ústředním bodem každé městské politiky. Politiky EU na ně však do velké míry zapomínají.

Z našeho hlediska by městská agenda měla upřednostňovat lepší rozložení obyvatelstva na území některých zemí, zvláště v Portugalsku a ulevit tak městům tím, že ocení venkovské oblasti a zajistí řádně odměňované zemědělství; rozšiřovat produktivní činnost v celé zemi; oceňovat kvalitní veřejné služby ve venkovských a městských oblastech; bojovat proti nezaměstnanosti; hájit pracovní místa spojená s právy; valorizovat mzdy a důchody a bojovat proti chudobě. Z této zprávy nic takového nevyplývá.

 
  
MPphoto
 
 

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Zpráva se zabývá několika aspekty městského rozměru politiky soudržnosti, které jsou podle Výboru pro regionální rozvoj klíčové nebo problematické pro budoucí politiku soudržnosti, která se má stát plnohodnotnou a účinnou politikou zaměřenou na města Evropské unie. Pro Evropu je charakteristická územní rozmanitost a polycentrický rozvoj, přičemž v relativně husté městské síti se nachází několik málo velkých měst. Pro posílení městské agendy je zapotřebí rozvoj a kvalitativní modernizace infrastruktury a služeb v evroských městech. Je žádoucí, aby byla budoucí opatření úzce vázána na celkové priority EU. Ačkoli evropská města plní funkci středisek hospodářské činnosti, inovace a zaměstnanosti, čelí řadě potíží, jejichž řešení vyžaduje individuální přístup zohledňující místní potřeby. Evropská regionální politika a politika soudržnosti se zabývají právě touto problematikou. Vzniklé problémy je třeba následně řešit integrovaným způsobem na úrovni EU, vnitrostátní a regionální úrovni a možnosti financování je třeba koordinovat tak, aby pokryly široké rozpětí konkrétních potřeb.

 
  
MPphoto
 
 

  Louis Grech (S&D), písemně. − Budu hlasovat pro tuto zprávu, protože upozorňuje na důležitost překročení stávajícího cíle v oblasti emisí skleníkových plynů ve výši 20 % a jeho zvýšení na 30 %, aby bylo dosaženo náročného cíle dvou stupňů Celsia. Toho lze dosáhnout pouze v případě celosvětového dodržování systému ETS a účasti v něm, protože tento systém může být plně účinný, pouze pokud bude prováděn v širším měřítku. Systém EU ETS však musí zůstat pružný při řešení hospodářské krize prostřednictvím přijímání finančních opatření podporujících nákladově efektivní omezování skleníkových plynů v Evropě. Je stále jasnější, že odkládání zásahu je neudržitelné a že nejen zvýší náklady na snižování emisí, ale povede i k tomu, že EU ztratí svou průkopnickou úlohu v ekologickém výzkumu. Proto musí pokračovat investice do inovací a prosazování ekologicky účinného rozvoje ve všech členských státech. Mezinárodní spolupráce na tomto zásadním klimatickém úkolu zajistí, aby měl evropský průmysl schopnost zůstat konkurenceschopným a nikdy se neocitl v hospodářské nevýhodě. EU, jejíž globální emise nyní těsně přesahují 10 %, nemůže bojovat se změnou klimatu osamoceně; jedná se o celosvětový problém, který vyžaduje globální opatření.

 
  
MPphoto
 
 

  Roberto Gualtieri (S&D), písemně. (IT) Městské oblasti, které jsou domovem 73 % evropského obyvatelstva a vytvářejí asi 80 % HDP, jsou v Unii hlavními centry pro inovace, kulturu a růst. Městský rozměr byl však dosud nedostatečně uznáván. Z toho důvodu je důležité, aby Parlament navrhl rozšíření evropské městské agendy v rámci politik EU, a posílil tak přínos politiky soudržnosti pro městský rozvoj a povzbudil větší účast ze strany místních politických subjektů.

Je nutné zaměřit městský rozměr politické soudržnosti směrem k podpoře rozvoje základní materiální infrastruktury, modernizace hospodářských, sociálních a environmentálních rysů měst, regenerace měst a prosazování sociálních inovací ve znevýhodněný čtvrtích. To vše vyžaduje přímou účast místních orgánů a občanské společnosti a zapojení politických představitelů měst do strategického plánování a definování a sjednávání smluv o partnerství. V tomto rámci má žádost, aby Komise prosazovala vznik městských administrátorů a vytvořila výměnný program Erasmus pro místní a regionální volené zástupce, svůj význam.

Sledujme pečlivě závazek Komise přivítat důležité návrhy této zprávy s přesvědčením, že plné uznání ústřední úlohy městského rozměru v politikách EU představuje nepostradatelnou podmínku jejího úspěchu.

 
  
MPphoto
 
 

  Gunnar Hökmark (PPE), písemně. (SV) Švédští konzervativci nesdílejí v řadě bodů názor vyjádřený ve zprávě. Jsme proti další kontrole Evropské investiční banky i proti účasti Evropské unie na městském plánování. Zpráva však nehájí poskytování dalších finančních prostředků ze strany EU a je zmíněna i úloha městských oblastí jako středisek pro růst. V důsledku toho jsme mohli hlasovat pro zprávu jako celek.

 
  
MPphoto
 
 

  Brice Hortefeux (PPE), písemně. (FR) Zásada subsidiarity znamená, že městská politika spadá do pravomoci členských států. Rozvoj našich území však nelze považovat za úplný, pokud na evropské úrovni skutečně nevezmeme v úvahu městský rozměr. Města skutečně hrají vedoucí úlohu při dosahování našich cílů v oblasti zaměstnanosti, odborné přípravy a energetické účinnosti.

Tato zpráva úspěšně prokazuje přidanou hodnotu evropských politik, zejména politiky soudržnosti, pokud jde o rozvoj a modernizaci infrastruktury a služeb v evropských městech.

Z toho důvodu vítám, že tato zpráva byla velkou většinou přijata. Úspěšně slaďuje vnitrostátní zájmy a místní potřeby s evropskými prioritami uvedenými ve strategii Evropa 2020 a přitom respektuje zásady víceúrovňové správy a partnerství.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Uvítal jsem tento dokument, protože doporučuje, aby se městský rozměr politiky soudržnosti zaměřil na tři cíle: za prvé na pomoc městským oblastem s rozvojem jejich základní materiální infrastruktury, která je předpokladem růstu a umožňuje maximalizovat jejich potenciální přínos k hospodářskému růstu v Evropě, diverzifikaci hospodářské základny a k energetické a environmentální udržitelnosti, zejména s cílem udržet a zlepšit kvalitu ovzduší v centrech měst a bez škodlivého dopadu na řeky; za druhé na pomoc městským oblastem s modernizací jejich hospodářských, sociálních a environmentálních rysů prostřednictvím promyšlených investic do infrastruktury a služeb založených na technickém pokroku a úzce spojených se specifickými regionálními, místními a celostátními požadavky; za třetí na regeneraci městských oblastí, a to obnovou jejich průmyslových lokalit a kontaminované půdy, přičemž je nutné mít na paměti potřebu vazeb mezi městskými a venkovskými oblastmi, díky nimž by byl prosazován rozvoj podporující začlenění v souladu se strategií Evropa 2020. Městské oblasti nejsou izolovanými prvky ve svých regionech, a jejich rozvoj musí být tedy úzce spjat s okolními funkčními, příměstskými či venkovskými oblastmi. Souhlasím s názorem, že by Evropská komise měla usilovat o co nejlepší harmonizaci pravidel pro konkrétní fondy a programy EU, na jejichž základě splňují městské a místní rozvojové projekty podmínky pro spolufinancování, a minimalizovala tak byrokracii a potenciální chyby při provádění.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) Hlasoval jsem pro tuto zprávu, která představuje důležitý příspěvek k evropské přidané hodnotě, pokud jde o křížové financování mezi Evropským fondem pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropským sociálním fondem (ESF) v oblasti zvýšené flexibility pro projekty sociálního začlenění a integrované programy rozvoje měst. Existence pružnějších podmínek pro křížové financování by podle mého názoru mohla optimalizovat uplatnění dotčených plánů či strategií, a efektivně a účinně využít doplňující součinnosti těchto fondů. Často, zvláště pak v městských oblastech, které vystupují do popředí v důsledku problémů sociálního vyloučení nebo znečištění životního prostředí, by bylo možné využít zdroje ESF na podporu místních projektů předcházejících vyloučení, prováděných koordinovaně a jednotně veřejnými orgány a soukromými podniky vystupujícími jako vůdčí subjekty pro síť měst. Doufám, že dnešní hlasování povzbudí lepší harmonizaci pravidel pro konkrétní fondy a programy EU, na jejichž základě splňují městské a místní rozvojové projekty podmínky pro spolufinancování, s cílem co nejvíce minimalizovat byrokracii a potenciální chyby při provádění.

 
  
MPphoto
 
 

  Clemente Mastella (PPE), písemně. (IT) Jsme přesvědčeni, že hlavním cílem evropské městské agendy je přispět k rozvoji a kvalitativní modernizaci infrastruktury a služeb v evropských městech. Proto je před provedením dalších opatření nutné řádně vyhodnotit proces začleňování, včetně seznamu silných a slabých stránek. Mělo by to vést k sestavení seznamu doporučení či norem pro formálnější zapojení místních subjektů do dalšího utváření a provádění politiky.

Proto vývoj městské agendy nesmí být procesem jednosměrným, ale musí mít organický rozměr s přístupem zdola nahoru. Je tudíž nezbytné, aby města mohla vyjádřit svůj názor a aby se jim dostalo řádné pozornosti na úrovni EU. Rovněž jsme přesvědčeni, že města by měla mít dostatečnou pružnost k tomu, aby finanční prostředky využila na své skutečné priority. Je třeba koordinovat možnosti získávání finančních prostředků na regionální, vnitrostátní a evropské úrovni tak, aby pokryly široké rozpětí konkrétních potřeb. A konečně jsme přesvědčeni, že budoucí politika soudržnosti by se pro města Evropské unie měla stát plně uznávanou a účinnou politikou.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. (DE) Městské oblasti jsou jedním z klíčových činitelů evropského rozvoje. Rychle rostou a soustřeďují hospodářskou sílu, průmysl a především velmi vysoký počet lidí, což vede k velkému počtu sociálních a infrastrukturních problémů. Města tudíž hrají v politice soudržnosti Evropské unie velmi významnou úlohu. Tomuto aspektu zpráva věnuje náležitou pozornost, a proto jsem pro ni hlasoval.

 
  
MPphoto
 
 

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. (LT) Města podněcují hospodářský růst a podnikání a přispívají k tvorbě nových udržitelných pracovních míst. Při provádění městské agendy se musíme více zaměřit na přínos rozvoji a kvalitativní modernizaci infrastruktury a služeb v evropských městech. Za účelem provádění koncepce inteligentnějšího městského rozvoje je nutné vytvořit městům podmínky k tomu, aby řádně a účinně rozvíjela svou infrastrukturu pomocí moderních technologií, zejména informačních a komunikačních technologií (IKT). Využívání inteligentních systémů by pomohlo při řešení problémů spojených s dopravním přetížením, energetickou účinností a bezpečností ve veřejném sektoru. Vzhledem ke specifickým potřebám jednotlivých regionů je nutné podporovat investice do technického pokroku. Musíme prosazovat sociální inovace v městských oblastech, zejména ve znevýhodněných čtvrtích, využíváním příležitostí, které nabízí politika soudržnosti. Zásadní význam má regenerace městských oblastí obnovou průmyslových lokalit a kontaminované půdy, při prosazování rozvoje městských a venkovských oblastí podporujícího začlenění. Pro dosažení tohoto cíle je nutné provádět víceúrovňovou správu, regionální plánování a zásadu partnerství. Je třeba upozornit, že na základě osvědčených postupů členských států v oblasti strategického plánování by Komise měla vypracovat konkrétní pokyny EU pro integrované plánování rozvoje měst a učinit integrované územní plánování právně závazným. Kromě toho musí iniciativy místní správy aktivně usilovat o partnerství veřejného a soukromého sektoru a provádět inovativní strategie rozvoje městské infrastruktury.

 
  
MPphoto
 
 

  Georgios Papanikolaou (PPE), písemně. (EL) Cílem této zprávy je určit problémy moderní doby, zvláště z hlediska životní úrovně, kterým čelí občané EU žijící v městských oblastech. Měli bychom si připomenout, že v Evropě existuje přibližně 5 000 měst s 5 000 až 50 000 obyvateli a téměř 1 000 měst s více než 50 000 obyvatel. Ačkoli oproti 25 % ve Spojených státech amerických pouze 7 % obyvatel Evropské unie žije ve městech s více než 5 miliony obyvatel, v četných městských oblastech včetně oblastí v Řecku počet obyvatel roste. V každém případě jsou města v Evropě středisky hospodářské činnosti, inovací a zaměstnanosti a jejich podpora je tudíž důležitá, zvláště v dobách ekonomické recese. Zpráva, pro kterou jsem hlasoval, správně zjišťuje, že tuto podporu je třeba poskytovat na čtyřech úrovních (EU, vnitrostátní, regionální a místní) pomocí odpovídajících ekonomických a politických nástrojů, které jsou na každém stupni k dispozici (fondy Společenství, národní strategické programy, regionální operační programy a místní a soukromé zdroje).

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Od roku 2009, kdy byla vypracována první zpráva nazvaná „Městský rozměr politiky soudržnosti v novém programovém období“, vznikly nové příspěvky k této problematice, která byla dále rozpracována. Účelem této zprávy je navázat na předešlou zprávu a upozornit na několik aspektů městského rozměru politiky soudržnosti, které Výbor pro regionální rozvoj považuje za zásadní nebo problematické v souvislosti s budoucností politiky soudržnosti, jež se má stát plnohodnotnou a efektivní politikou uplatňovanou vůči městům EU. Hlasovala jsem pro zprávu, s ohledem na mimořádný význam tohoto tématu pro to, aby malá a střední města mohla využít svůj potenciál. Souhlasím s varováním zpravodaje, že přístup „projekty pro peníze“ by měl být nahrazen přístupem „peníze na projekty“. Projekty by skutečně neměly být vypracovávány s cílem získat dostupné finanční prostředky, ale spíše dosáhnout strategických cílů. Zkušenosti ukazují, že v mnoha případech se nápady zrealizovat určité projekty odvíjí od dostupnosti finančních prostředků, namísto toho, aby vycházely ze skutečných potřeb a strategických priorit. Boj s tímto přístupem patří k hlavním úkolům rozvojové politiky a stejně tak politiky soudržnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Města v Evropě jsou jejími středisky hospodářské činnosti, inovace a zaměstnanosti, čelí ovšem řadě potíží. Tendence k vytváření předměstí, ke koncentraci deprivovaných a nezaměstnaných osob v městských částech, rostoucí dopravní přetížení a další podobně složité problémy vyžadují řešení v oblasti dopravy a bydlení i systémů odborného vzdělávání a zaměstnanosti, které musí být přizpůsobeny místním potřebám. Těmito problémy se zabývají evropská regionální politika a politika soudržnosti. Hlavním účelem rozšířené městské agendy je přispět k rozvoji a modernizaci infrastruktury a služeb v evropských městech, zejména co se týče jejich kvality. Budoucí opatření musí na jedné straně úzce navazovat na celkové priority EU, aby bylo možné odůvodnit přidělení prostředků z rozpočtu EU. Na druhé straně se však strategie EU 2020 týká především budoucích trendů. Stejný význam má překonání současných rozdílů mezi evropskými městy a je třeba je zohlednit při formulování priorit budoucí politiky soudržnosti. Na základě zkušeností z Lisabonské strategie lze tvrdit, že vývoj městské agendy nesmí být procesem jednosměrným, ale musí mít organický rozměr s přístupem zdola nahoru. Aby se tedy evropská města v budoucnosti nadále rozvíjela, hlasuji pro návrh.

 
  
MPphoto
 
 

  Phil Prendergast (S&D), písemně. − V Evropě je téměř 1 000 měst, kde žije více než 50 000 obyvatel, a jejich skladba se neustále vyvíjí. Vzhledem k nedávným změnám obyvatelstva a migračním vzorcům je důležité soustavně hodnotit způsob, jakým by se podle nás města měla v budoucnosti vyvíjet. Je třeba nalézt odpovědi na problémy v oblasti dopravy, bydlení, vzniku předměstí a zelených ploch. Tyto odpovědi musí být přizpůsobeny místním potřebám, ale musí uznávat, že problémy, jako je nezaměstnanost, deprivace a sociální vyloučení, jsou problémy všeobecné. Regionální politika a politika soudržnosti EU se těmito problémy musí zabývat. Vzestup měst jako ekonomických hybatelů v regionech a celých zemích znamená, že městská agenda musí být založena na územních strategiích, které uznávají úlohu měst jako míst, která neslouží jen životu a práci, ale také poskytují služby těm, kdo žijí na venkově a ve vzdálených oblastech.

 
  
MPphoto
 
 

  Fiorello Provera (EFD), písemně. (IT) Pro Evropu je charakteristická velká územní rozmanitost a polycentrický rozvoj. V tomto kontextu představují evropská města střediska hospodářské činnosti, inovací a zaměstnanosti, musí však bojovat s řadou problémů. Vítám, že v rámci této městské agendy je otázka definování pojmu „městský“ ponechána na členských státech v souladu se zásadou subsidiarity. Bude tak více příležitostí přizpůsobit zásahy požadavkům jednotlivých členských států. Z toho důvodu jsem toto opatření uvítal a hlasoval jsem pro ně.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Pro. Toto je další zpráva z vlastního podnětu o městském rozvoji v Evropě, která spíše opakuje, co již bylo řečeno v předchozích zprávách na toto téma. Jedinou relevantní otázkou v tento okamžik je otázka týkající se úlohy městského rozměru v budoucí architektuře politiky soudržnosti po roce 2013 – zpráva však v této věci zůstává otevřená a neuvádí jasné doporučení. Zpráva postihuje několik aspektů městského rozměru politiky soudržnosti, jako je víceúrovňová správa, zásada partnerství, delegování povinností, integrované strategické plánování a komplexní finanční plánování. Vedle určitého pro IBM příznivého textu na téma „inteligentnějšího rozvoje měst“ (bod 8) nás zejména zklamalo to, že stínu S&D se podařilo oslabit dobrou formulaci o zásadě partnerství. Návrh zprávy by bylo bývalo možné zlepšit řadou kompromisních pozměňovacích návrhů a naše pozměňovací návrhy byly celkem dobře integrovány. Máme pěknou formulaci týkající se nákladů hospodářského růstu (bod 4), ochrany klimatu (bod 9), vnitřní soudržnosti (bod 10), integrovaného a zdola nahoru vedeného přístupu (body 21 a 23), znevýhodněných čtvrtí (bod 25) a křížového financování (bod 28).

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) Evropa se vyznačuje velkou územní rozmanitostí. Evropská města plní funkci středisek hospodářské činnosti, inovací a zaměstnanosti, čelí ovšem řadě potíží. Souhlasím se zpravodajem v tom, že politika soudržnosti včetně evropské agendy by měla usilovat o překonání územních rozdílů pomocí investic do inteligentního rozvoje měst s cílem povznést infrastrukturu a služby měst na vyšší kvalitativní úroveň. Evropská komise a Evropská investiční banka (EIB) vyvinuly tři finanční nástroje, z nichž jeden se zaměřuje na správu společné podpory pro udržitelný rozvoj v městských oblastech (tedy tzv. Společná evropská podpora udržitelných investic do městských oblastí neboli JESSICA). S cílem zajistit konkrétní územní potřeby je žádoucí co nejlépe koordinovat možnosti získávání finančních prostředků na regionální, vnitrostátní a evropské úrovni.

 
  
MPphoto
 
 

  Olga Sehnalová (S&D), písemně. – (CS) Hlasovala jsem pro přijetí zprávy pana zpravodaje Oldřicha Vlasáka o evropské městské agendě a její budoucnosti v politice soudržnosti. Vítám hlavní cíl této zprávy, kterým je podpora městské dimenze politiky soudržnosti v novém programovém období a zohlednění aktuálního vývoje městské agendy v Evropské unii. Ráda bych však také zmínila nedávno vydanou Bílou knihu o budoucnosti dopravy do roku 2050, která nastiňuje směry k dosažení jednotného evropského dopravního prostoru. Za jednu z významných překážek k dosažení ambiciózních cílů této bílé knihy považuji přetrvávající rozdílnou úroveň infrastruktury a dopravních služeb v různých členských zemích. Nástroje politiky soudržnosti proto musí i nadále hrát důležitou roli ve sbližování těchto úrovní směrem k udržitelné a bezpečné evropské dopravě. To se týká i měst a venkovských oblastí, zejména těch přeshraničních, kde na rozvoji infrastruktury závisí jejich prosperita a zaměstnanost.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Jsem přesvědčen, že evropská městská agenda je politikou nesporného významu, vzhledem k tomu, že 70 % evropských obyvatel žije ve městech a že tito lidé vytvářejí přibližně 80 % hrubého domácího produktu EU (HDP). Pro období 2007–2013 byla na rozvoj měst vyčleněna částka ve výši celkem 21,1 miliard EUR, která má být určena na obnovu průmyslových zón a rekultivaci kontaminované půdy, na regeneraci měst a venkova, na čistou městskou dopravu a bydlení. Evropská městská agenda se zaměřuje na rozvoj infrastruktury a služeb ve městech. Města se v současné době potýkají s různými a nesourodými problémy, což vyžaduje provádění individuálně přizpůsobených a integrovaných modelů místního rozvoje. A proto, vzhledem k tomu, že městská politika je integrována do cílů politiky soudržnosti, by politika soudržnosti měla sloužit jako spojení s venkovskými oblastmi s cílem prosazovat rozvoj podporující začlenění. Města by měla mít možnost se vyjádřit při řešení svých problémů prostřednictvím víceúrovňové správy a využitím zásady partnerství. A v neposlední řadě bych chtěl zdůraznit, že příprava integrovaného strategického plánování by měla být doplněna pružným finančním inženýrstvím, aby mohly celostátní, regionální a místní orgány bez omezení uskutečňovat své priority.

 
  
MPphoto
 
 

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D), písemně. – (RO) Hlasovala jsem pro zprávu o evropské městské agendě a její budoucnosti v politice soudržnosti. Městské oblasti vytvářejí přibližně 80 % HDP, spotřebovávají až 70 % energie v EU a jsou hlavními středisky inovací, znalostí a kultury. Pro období 2007–2013 byla na rozvoj měst vyčleněna částka ve výši zhruba 21,1 miliard. EUR, což představuje 6,1 % rozpočtu politiky soudržnosti EU. Z této částky je 3,4 miliard EUR určeno na obnovu průmyslových zón a rekultivaci kontaminované půdy, 9,8 miliard EUR na projekty regenerace měst a venkova, 7 miliard EUR na čistou městskou dopravu a 917 milionů EUR na bydlení.

Inteligentní města potrřebují inteligentní komunikace, dopravu a energetickou infrastrukturu. Podporuji přípravu integrovaných plánů městské mobility a vyzývám místní orgány, aby modernizovaly městskou veřejnou dopravu s cílem učinit ji ekologičtější a účinnější. Zavedení inteligentních dopravních systémů (ITS) v městských oblastech zvýší energetickou účinnost a bezpečnost dopravy.

Protože 99 % bytového fondu v Evropě tvoří staré budovy, vyzývám Komisi a členské státy, aby v budoucím víceletém finančním rámci zvýšily míru příspěvku z fondu Evropského fondu pro regionální rozvoj, který může každý členský stát využít k navýšení energetické účinnosti v oblasti bydlení ze 4 % na 15 %.

 
  
MPphoto
 
 

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. − (LT) Zpravodaj zcela správně uvádí, že členské státy se musí více snažit zajistit, aby se udržitelný městský rozvoj stal strategickou prioritou. Ačkoli téměř 70 % obyvatel Litvy žije v městských a předměstských oblastech, moje země přesto postrádá jasný, integrovaný a udržitelný přístup. Důvodem je omezená hospodářská soutěž.

Je velmi důležité vyvážit priority EU a místní potřeby. Městská agenda EU se nesmí stát jednosměrným procesem – je zásadní, aby své slovo měli i občané.

Zpráva se dotýká několika problémů územního plánování, jako je obnova měst, přiměřené bydlení a čistá městská doprava. Výčet sociálních problémů v litevských městských oblastech je bohužel poněkud delší. Podle oficiálních statistických údajů litevské vlády je zhruba 18 % obyvatel litevských městských oblastí ohroženo chudobou. Litva má jedny z nejvyšších počtů sebevražd ve městech na světě.

Statistické údaje EU uvádějí, že více než 25 % mladých Litevců je nuceno vzít méně placené zaměstnání a uzavírat krátkodobé smlouvy s nedostatečnými zárukami sociálního zabezpečení. To má významný dopad na nezávislost mladých lidí žijících ve městech a vede to k zásadním demografickým problémům, protože založení rodiny v městských oblastech se stává obtížným úkolem.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně. − (DE) Hlasovala jsem pro tuto zprávu. Jedním z důvodů, proč nebyla Lisabonská strategie schopna dosáhnout svých cílů, bylo malé začlenění měst a regionů. Návrhy zpravodaje zahrnují zásadní změnu způsobu přidělování finančních prostředků: „projekty by neměly být vypracovávány s cílem získat dostupné finanční prostředky, avšak za účelem dosažení strategických cílů“.

 
  
  

Zpráva: Marie-Thérèse Sanchez-Schmid (A7-0110/2011)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Hlasuji pro tuto zprávu, protože poukazuje na nutnost přijímat konkrétní rozhodnutí o určitých klíčových otázkách pro budoucí politiku soudržnosti, včetně posilování cíle 3. V této oblasti je důležité neopomíjet nejizolovanější a nejvzdálenější regiony.

Cíl územní spolupráce je nezbytný k uvedení politiky soudržnosti do praxe. Chtěl bych upozornit na evropská seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), která významně přispívají k soudržnosti prostřednictvím programů přeshraniční spolupráce.

 
  
MPphoto
 
 

  Roberta Angelilli (PPE), písemně. (IT) Sloužit harmonickému rozvoji EU je jedním z cílů politiky soudržnosti, která je nepostradatelným nástrojem pro posilování ekonomické, sociální a územní reality Evropy, i nezbytným činitelem pro uskutečnění inteligentního růstu podporujícího začlenění, který předpokládá strategie Evropa 2020. Podporuji tuto zprávu, protože se domnívám, že územní soudržnost by měla být vhodným způsobem podporována prostřednictvím rozdělování větších strukturálních fondů, a proto je správné, aby se podíl přidělený cíli 3 zvýšil ze současných 2,5 % na 7 %, také s ohledem na to, že přibližně 37,5% evropského obyvatelstva žije v příhraničních oblastech. Přidělení větších zdrojů by znamenalo především investice do transevropských dopravních sítí (TEN-T), pro které je modernizace naléhavou prioritou; a za druhé začátek snižování fyzických, kulturních, správních a regulačních překážek, které brání spolupráci a územní soudržnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Pino Arlacchi (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože zdůrazňuje, že evropská územní spolupráce je se svým významným přínosem pro model víceúrovňové správy jedním z pilířů politiky soudržnosti. S ohledem na to, že územní spolupráce prokázala svou účinnost při prosazování harmonického rozvoje Unie jako celku, je nyní zásadní zvýšit její rozpočet ze současných 2,5 % alespoň na 7 % celkových zdrojů pro politiku soudržnosti na následující programové období.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Ačkoli zastupuji regiony Centre, Auvergne a Limousin, které nemají hranice s členskými státy Evropské unie, jsem přesvědčena o užitečnosti přeshraniční spolupráce – a obecněji územní spolupráce – pro rozvoj Evropy s budování mostů mezi lidmi. Plně souhlasím s návrhy, které předložila zpravodajka, moje kolegyně paní Sanchez-Schmidová, zvláště pokud jde o posílení úlohy evropských seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) a financování tohoto cíle.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. (FR) Účelem cíle 3 politiky soudržnosti je sblížit všechny evropské regiony, zvláště regiony přeshraniční, z hlediska ekonomického, sociálního a environmentálního. Důvodem je to, že je důležité posílit vazby mezi těmito regiony, zvláště v oblastech energetiky a dopravy. V dnešní době, kterou lze nazvat krizí evropské myšlenky, je dobré znovu upozorňovat na evropskou přidanou hodnotu, kterou územní spolupráce přináší. Aby bylo možné co nejlépe provádět cíl 3, požádali jsme o podstatné navýšení strukturálních fondů vyhrazených pro uvedený cíl, zejména za účelem zlepšení dopravní infrastruktury a tudíž zvýšení mobility evropských občanů v rámci regionů a mezi nimi. Jako volený zástupce přeshraničního regionu jsem této otázce věnoval zvláštní pozornost a jsem rád, že jsme požádali o posílenou spolupráci pro místní orgány, což znamená jak spolupráci mezi orgány, tak spolupráci s evropskými orgány. Musíme zlepšit dialog s těmito orgány, abychom lépe porozuměli existujícím problémům a čelili výzvám. A konečně, protože je stále příliš složité provádět programy územní spolupráce, požádali jsme o jejich zjednodušení a zdůraznili jsme specifickou povahu programů spojených s tímto cílem, které jsou samou svou podstatou programy mezinárodní.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Hlasuji pro tuto zprávu, která upozorňuje na přínosy vyplývající ze zvýšené spolupráce mezi sousedními regiony různých členských států. Souhlasím s přeměnou cíle územní spolupráce na jeden z pilířů politiky soudržnosti ve Společenství, co nejdříve to bude nutné z hlediska zlepšení součinnosti sousedních území, která mají přirozeně stejné potřeby a problémy, aby se zlepšily kapacity a zvýšily prostředky politické, ekonomické a správní výměny mezi sousedními regiony. Jsem také přesvědčena, že ve zprávě uvedený návrh zvýšit finanční závazek Společenství na podporu tohoto pilíře politické soudržnosti je správný.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože musíme posílit územní spolupráci, jejímž cílem je pomoci územím a regionům při spolupráci na řešení společných problémů, odstraňování fyzických, kulturních, správních a regulačních překážek této spolupráce a na zmírnění „efektu hranic“. Programy přeshraniční spolupráce jsou důležité také z hlediska dosažení účinnosti a výsledků při provádění strategií týkajících se snižování chudoby a začleňování znevýhodněných skupin do evropské většinové společnosti. Kromě kulturní a jazykovou příbuznost příhraničních regionů různých členských států, která vyplývá z historie, je nutno zhodnocovat a využívat ve prospěch prohlubování přeshraniční spolupráce. Je také nutná lepší koordinace mezi řídícími orgány a stávajícími přeshraničními orgány, jako jsou euroregiony, během zavádění přeshraničních programů s cílem zaručit vysokou míru kvality projektů, transparentnosti a blízkosti občanům.

 
  
MPphoto
 
 

  Vito Bonsignore (PPE), písemně. (IT) Hlasoval jsem pro zprávu o iniciativě přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce. Chápu význam větší spolupráce těchto oblastí na politické úrovni, na který dobře poukázala zpravodajka, s cílem rozvíjet a provádět projekty, které budou náročnější a pro všechny občany užitečnější. Je dobře známo, že obyvatelé příhraničních regionů s větší pravděpodobností naléhavěji potřebují infrastrukturu; znamená to, že účast všech dotčených subjektů by mohla vést k uspokojení potřeb všech těchto obyvatel, i pokud se nacházejí dále od středu Evropy. Proto je pro dosažení tohoto cíle nutné větší strategické plánování a spolupráce na úrovni správy, aby bylo snadnější využívat některé finanční programy; užitečné by byly i širší kontroly pro zaručení větší jasnosti a sledovatelnosti využitých finančních prostředků. V této souvislosti jsem přesvědčen, že je správné, aby Komise učinila všechny tyto nástroje viditelnějšími: jen při lepším zveřejňování těchto opatření mohou zúčastněné subjekty postupovat za jednoznačných podmínek.

 
  
MPphoto
 
 

  David Casa (PPE), písemně. − V posledních letech je stále důležitější omezovat regulační a správní překážky soudržnosti s cílem posílit schopnost jednotlivých regionů společně řešit sdílené problémy. Jsem pro závěry, k nimž zpravodajka došla, a rozhodl jsem se hlasovat pro tento dokument.

 
  
MPphoto
 
 

  Lara Comi (PPE), písemně. (IT) „Územní spolupráce“ je dnes pro Evropskou unii nepochybně jedním z nejdůležitějších témat. Potřeba, aby se země spojovaly a aby se posilovalo pouto mezi lidmi je zjevnější než kdykoli dříve, pokud uvážíme, že 37,5 % evropského obyvatelstva žije v příhraničních oblastech. Z tohoto důvodu se územní spolupráce ukazuje jako zásadní z řady různých hledisek. Na jedné straně by efektivně podporovala upevňování vnitřního trhu, přispívala by k odstranění fyzických a kulturních, překážek, které tento proces zpomalují; na druhé straně by podporovala evropskou integraci v různých politických sektorech a pomáhala zemím rozvíjet koordinované a společné projekty. Souhlasím s přidělením vyšší částky finančních prostředků na podporu této politiky, především pokud jde o navýšení procenta rozpočtu vyhrazeného pro meziregionální spolupráci. Další silnou stránkou, na kterou upozornila tato zpráva, je vytváření evropských seskupení pro územní spolupráci (ESÚS). Jsem přesvědčena, že zřizování těchto seskupení může přinést kladné výsledky jak z hlediska správy, protože seskupení by znamenala přeshraniční správu, která zaručuje autorství jednotlivých politik na místní a regionální úrovni, tak z hlediska sociální soudržnosti, protože se tak vytváří větší potenciál ke sblížení pro vzájemně jazykově a kulturně odlišná společenství.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro zpráva nazvanou Cíl 3: výzva k územní spolupráci: budoucí program přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce, protože je nezbytná pro účinnost politiky soudržnosti. Je třeba zdůraznit význam vytváření evropských seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) jako klíčového nástroje územní správy, který se zabývá potřebou strukturované spolupráce z finančního hlediska, i právním statusem a správou na různých úrovních.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Třicet sedm a půl procenta evropského obyvatelstva žije v příhraničních oblastech, což činí tři rozměry územní spolupráce – přeshraniční, nadnárodní a meziregionální – pro Unii klíčovou politikou, protože tato politika pomáhá územím, regionům a členským státům lépe spolupracovat při dosahování společných cílů.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Tato zpráva, kterou vypracovala paní Sanchez-Schmidová, je nazvána K cíli 3: výzva k územní spolupráci: budoucí program přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce. Cíl 3, evropskou územní spolupráci, můžeme považovat za „chudého příbuzného strukturálních fondů“. Přestože obyvatelstvo přeshraničních oblastí dosahuje počtu téměř 200 milionů, je tomuto cíli přiděleno pouze 2,52 % financování soudržnosti. Vzhledem k tomu, že politika soudržnosti EU je součástí rámce solidarity zahrnujícího 27 členských států a jejich 271 regionů a jejím cílem je ukončit hospodářské a sociální rozdíly, které zde existují, je naprosto nezbytné, aby víceletý finanční rámec (VFR) navýšil financování přidělené tomuto cíli, protože se jedná o regiony se závažnými problémy v oblasti konkurenceschopnosti, které jsou však nepostradatelné pro udržitelnost Evropské unie. Proto souhlasím s návrhem zpravodajky posílit cíl „územní spolupráce“ zvýšením celkového rozpočtu z 2,5 % na 7 %, přijmout opatření ke zjednodušení provádění programů a pro vytváření evropských seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), která jsou nezbytná pro fungování systémů přeshraniční správy.

 
  
MPphoto
 
 

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Význam územní spolupráce v průběhu posledního období územní spolupráce značně vzrostl tím, že bylo přijato obecné nařízení o strukturálních fondech a že vstoupila v platnost Lisabonská smlouva. Jejím cílem je odstraňování fyzických, správních a regulačních překážek a zmírnění tzv. „efektu hranic“ mezi územími a regiony, aby mohly jako celek reagovat na společné výzvy. Poměr tří základních složek – přeshraniční spolupráce, nadnárodní spolupráce a meziregionální spolupráce – je nutno zachovat, protože každá má své opodstatnění a je prospěšná. Ve snaze naplnit zásadu územní soudržnosti je třeba, aby se cíl územní spolupráce a běžné postupy lépe doplňovaly. Pro své úspěšné provádění musí být územní spolupráce jako důležitá evropská myšlenka také pro všechny občany symbolickým ztělesněním EÚ.

 
  
MPphoto
 
 

  Nathalie Griesbeck (ALDE), písemně. (FR) Chci přivítat přijetí této zprávy a zdůraznit význam cíle 3, který se týká územní spolupráce, v police soudržnosti Evropské unie. Náš Parlament volá po zvýšení podílu strukturálních fondů vyhrazeného pro tento cíl – ze současných 2,5 % na 7 % – a já tento postoj důrazně podporuji. Cíl 3 musí být zachován, a co víc, i rozvíjen, abychom mohli zajišťovat integraci území Společenství i před národní hranice. Jako poslankyně Parlamentu, která zastupuje volební obvod velmi zasažený příhraničními problémy a jako někdo, kdo pochází z jediného regionu ve Francii, který má společnou hranici se třemi dalšími členskými státy EU, věnuji velkou pozornost těmto otázkám a projektům přeshraniční spolupráce. Tyto oblasti územní spolupráce jsou výsadními oblastmi evropské spolupráce, zvláště spolupráce přeshraniční. V těchto oblastech jsou hranice, překážky a problémy méně „reálné“. Kromě toho, tím, že se stávají skutečnými zónami projektů, mají tyto oblasti spolupráce zásadní úlohu při upevňování vazeb na místní úrovni mezi partnery z různých členských států a mezi občany, kteří se scházejí k řešení společných problémů. Územní spolupráce musí být podporována.

 
  
MPphoto
 
 

  Mathieu Grosch (PPE), písemně. (DE) Přeshraniční spolupráce je v příhraničních regionech nezbytná. Proto je nutné posílit regiony Euregio a SaarLorLux. Právě z toho důvodu vítám zachování přeshraniční spolupráce jako klíčový prvek strukturální politiky.

Zvláště vítám výzvu, aby na jedné straně alespoň 70% rozpočtového financování bylo vynakládáno na územní spolupráci v rámci přeshraniční součinnosti a aby se financování územní spolupráce zvýšilo z 2,5 % ve stávajícím programovém období na nejméně 7 % celkového rozpočtového financování v následujícím programovém období.

Kromě toho se musí zřizování evropských seskupení pro územní spolupráci stát snadnější, protože tento nový nástroj usnadní místním správám a občanům přístup ke větší spolupráci, což bude ku prospěchu mnoha regionů, zvláště těch příhraničních.

Celkově tato zpráva znamená důležitý krok směrem k zajištění budoucí přeshraniční politiky v EU a umožní německy mluvícímu společenství v Belgii jakožto příhraniční oblasti dále posílit a zlepšit partnerství s příhraničními regiony.

Pokud jde o politiku soudržnosti, těší mě, že výbor přijal můj návrh, aby se strukturální fondy vyhrazené pro dopravu více zaměřovaly na obecnou orientaci EU na dopravní politiku. Může to také urychlit důležité projekty v příhraničních oblastech.

 
  
MPphoto
 
 

  Brice Hortefeux (PPE), písemně. (FR) Příhraniční regiony, které představují 37,5 % procenta evropského obyvatelstva, mají zásadní význam pro integraci a budování mostů mezi evropskými občany. Úspěch územní spolupráce je nyní jasně prokázán. Tento cíl, stanovený v roce 2007, kterému byl na období let 2007–2013 přidělen rozpočet ve výši 8,5 miliardy EUR rozdělený mezi přeshraniční, nadnárodní a meziregionální programy, umožňuje 271 evropským regionům využívat významného financování, jehož cílem je rozvoj a posilování společných projektů a překonávání různých přirozených hranic a překážek, jako jsou pozemní a námořní hranice a správní překážky, které ovlivňují každodenní život našich občanů.

Nemám pochyb o tom, že zpráva paní Sanchez-Schmidové, která byla přijata velkou většinou, bude mít vliv na práci Evropské komise, protože ta připravuje legislativní návrhy, které předloží v září. Tato zpráva zvláště zdůrazňuje nutnost zachovat upřednostňovaný status přeshraničního pilíře a rozvíjet pobídky k uspíšení velkých přeshraničních a nadnárodních projektů, jako jsou transevropské dopravní sítě (TEN-T). To jsou doporučení, s nimiž plně souhlasím, a proto bych chtěl znovu vyzvednout kvalitu této zprávy, které se podařilo získat širokou podporu napříč stranami.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Uvítal jsem tento dokument, protože víceletý finanční rámec na období let 2007–2013 přeměnil cíl územní spolupráce na jeden ze tří pilířů politiky soudržnosti EU, který nahradil iniciativu Společenství INTERREG. Následně se územní soudržnost stala podle článku 174 Smlouvy jednou ze tří složek politiky soudržnosti společně se soudržností hospodářskou a sociální. Územní soudržnost je nyní pevně zakotvena jako jedna z hlavních priorit Evropské unie. Cílem územní spolupráce musí být odstranění fyzických, správních a regulačních překážek soudržnosti a zmírnění „efektu hranic“ mezi územími a regiony, aby mohly společně řešit své sdílené problémy, bez ohledu na to, zda mají tyto problémy povahu územní (služby, infrastruktura, městské a regionální plánování), globální (globalizace, změna klimatu), ekonomickou nebo společenskou. Územní spolupráce přináší evropskou přidanou hodnotu a hraje zásadní roli v prohlubování vnitřního trhu a podpoře užší evropské integrace v řadě odvětvových politik, a já souhlasím s názorem, že územní spolupráce by měla zůstat jedním z pilířů politiky soudržnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) Nástroj „územní spolupráce“, na který upozorňuje i strategie Evropa 2020, hraje zásadní úlohu při upevňování vnitřního trhu a prosazování evropské integrace v celé řadě různých odvětvových politik EU. Hlasoval jsem pro tuto zprávu, aby se tyto cíle mohly stát v blízké budoucnosti skutečností a podněcovat harmonický růst nejen v jednotlivých odvětvích, ale i v oblastech Evropy, které se na úrovni územního rozvoje často vyznačují různorodostí. K tomu jsou nutné zdroje – a ty by měly být přidělovány na základě harmonizovaných kritérií – stejně jako efektivní součinnost mezi přeshraničními a nadnárodními oblastmi, právě taková, aby bylo možné místní potřeby koordinovat s potřebami obecnějšího rozsahu. Jsem si jist, že obrovské kulturní, historické a jazykové dědictví EU by mělo vystoupit do popředí, budou-li překonány fyzické a územní překážky: toto je ten druh spolupráce, který je základním kamenem naší vize demokratických zásad a jednoty v rozmanitosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Toto usnesení Evropského parlamentu o cíli 3 je důležité z hlediska odstraňování správních a legislativních překážek, které nyní mezi členskými státy existují.

Účelem územní spolupráce, jak tato zpráva naznačuje, je přimět členské státy ke spolupráci v oblasti služeb a infrastruktury, jakož i v oblasti městského, regionálního, ekonomického a sociálního plánování. Tato spolupráce nabízí potenciál vytvoření užší a trvalejší unie mezi členskými státy.

Cíl 3 nabízí komplexní a mnohorozměrný model spolupráce mezi partnery v různých členských státech, který vyžaduje specifický, charakteristický a jednotný přístup a provádění v členských státech, které zvýší jejich vzájemnou soudržnost.

A v neposlední řadě tato zpráva upozorňuje na jednu důležitou skutečnost. Je to potřeba přilákat, povzbudit a zapojit partnery ze soukromého sektoru s cílem dosáhnout této územní spolupráce, protože mnoho služeb nebo infrastruktur provozují a vlastní partneři z tohoto sektoru.

 
  
MPphoto
 
 

  Elżbieta Katarzyna Łukacijewska (PPE), písemně.(PL) Evropská přeshraniční spolupráce je nyní součástí politiky soudržnosti. Na jedné straně přispívá k tvorbě nadnárodních projektů a strategií EU a na druhé straně pomáhá odstraňovat překážky mezi územími a regiony. Jsem přesvědčena, že účinná územní spolupráce je důležitá nejen uvnitř Unie, ale hlavně v oblastech, které mají společnou hranici s členskými státy Evropské unie. Kromě toho, během polského předsednictví Rady Evropské unie hodláme využít příležitost k prosazování harmonických zásad provádění programů příhraniční spolupráce v oblastech na vnitřních i vnějších hranicích EU.

Pokud jde o výše uvedené, myslím, že zpráva paní Sanchez-Schmidové na téma „výzva k územní spolupráci: budoucí program přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce“ je důležitým příspěvkem k práci na regionální politice, a hlasovala jsem pro její přijetí.

 
  
MPphoto
 
 

  Clemente Mastella (PPE), písemně. (IT) Základní nařízení upravující strukturální fondy a vstup Lisabonské smlouvy v platnost podstatně zvýšily význam „územní spolupráce“ a přeměnily ji na jeden ze tří pilířů politiky soudržnosti Evropské unie. Politika soudržnosti by rozhodně měla odstraňovat stávající fyzické, správní a regulační překážky a zmírňovat „efekt hranic“ mezi oblastmi a regiony a umožňovat jim, aby společně řešily své sdílené problémy, ať územní, globální, ekonomické či společenské povahy.

Doufáme, že opatření v oblasti spolupráce bude možné koordinovat na všech úrovních správy, v souladu se strategií Evropa 2020, která vyhovuje potřebám jednotlivých území, a v souladu s dalšími stávajícími územními strategiemi. V zájmu řádného provádění zásady územní soudržnosti a zvýšení evropské přidané hodnoty finančních prostředků přidělených v rámci cílů „konvergence“ a „konkurenceschopnost a zaměstnanost“ je třeba, aby se cíl „územní spolupráce“ lépe doplňoval s hlavním proudem.

Souhlasíme s myšlenkou uplatnění „územního“ přístupu v raných fázích programového období za účelem směrování finančních prostředků v rámci cílů „konvergence“ a „konkurenceschopnost a zaměstnanost“ pro řadu prioritních projektů, jako jsou např. transevropské dopravní sítě (TEN-T), jež byly předem vymezeny a schváleny příslušnými programovými partnery v souladu se základními zásadami víceúrovňové správy a evropského partnerství.

 
  
MPphoto
 
 

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. (LT) Finanční prostředky na územní spolupráci by měly být navýšeny, s ohledem na jeho vliv na politiku soudržnosti. Při zvyšování rozpočtu na toto programové období však musíme jasně uvést rozpočtové položky pro politiku soudržnosti, u nichž budou finanční prostředky sníženy, aniž by se to dotklo provádění cílů politiky soudržnosti. Územní spolupráce odstraňuje administrativní a regulační překážky mezi územími a regiony a pomáhá řešit problémy spojené s územní, hospodářskou a sociální soudržností. Kromě toho musí spolupráce mezi příhraničními regiony zůstat prioritou oproti spolupráci s ostatními oblastmi. V důsledku toho je třeba financování jejího provádění zvýšit. Jsem přesvědčen, že by měla existovat větší pružnost při uplatňování zeměpisné hranice 150 km pro přeshraniční programy spolupráce pro pobřežní a přímořské regiony. Při přípravě a provádění rozsáhlých strategií je třeba vzít v úvahu různé programy regionální spolupráce. Kromě toho by Komise měla vyhodnotit výsledek prvních realizovaných makroregionálních strategií. Územní spolupráce je úzce spojena s vnějšími hranicemi Evropy, a proto je nutné zajistit efektivnější součinnost mezi EFRR a ostatními programy spolupráce, vytvořit příznivější možnosti financování a provádět novou politiku sousedství. Je třeba upozornit, že provádění programů územní spolupráce v současné době zdržuje to, že je do něho zapojeno mnoho různých orgánů. Rovněž je nutné zjednodušit pravidla pro audit a kontrolu.

 
  
MPphoto
 
 

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. − Lepší spolupráce mezi členskými státy EU na dvoustranné, regionální a meziregionální úrovni je nejen zásadní součástí mandátu Evropské unie, ale je stále nezbytnější i pro udržení solidarity EU, protože se potýkáme se stále větším počtem problémů. Podpořil jsem toto usnesení, protože uznává, že musíme zjednodušit prvky provádění těchto úrovní spolupráce a začlenit soukromé subjekty, zejména pokud jde o spolupráci v oblasti hospodářského rozvoje. Členské státy EU budou mít nadále značný prospěch ze zlepšených prostředků spolupráce s ostatními členskými státy. Spolu se zpravodajkou vyzývám EK, aby provedla důkladnou kontrolu výsledků prvních zavedených makroregionálních strategií.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Budoucí agenda přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce je strategicky důležitá při definování cílů každé územní reality v Evropě a způsobů, jakými jich lze dosáhnout. „Územní spolupráce“ je přidaná hodnota, která dláždí cestu k uskutečnění všech možností regionu a zvýšení jeho konkurenceschopnosti. Hlasuji pro zprávu, protože jsem přesvědčen, že je důležitá pro definování cílů, které zaručují odpovídající přidělování finančních prostředků programům spolupráce, a pro plné uspokojení potřeb každé oblasti prostřednictvím zapojení nejdůležitějších regionálních projektů.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) „Územní spolupráce“ se stala jedním ze tří pilířů politiky soudržnosti EU a nástupkyní iniciativy Společenství INTERREG. Následně se územní soudržnost stala podle článku 174 Lisabonské smlouvy jednou ze tří složek politiky soudržnosti společně se soudržností hospodářskou a společenskou. Jedná se o jednu z hlavních priorit Evropské unie. Cílem této politiky je odstranit fyzické, správní a regulační překážky a zmírnit „efekt hranic“ mezi oblastmi a regiony, aby tyto oblasti a regiony mohly společně reagovat na své společné problémy, ať již na obecné územní výzvy (služby, infrastruktura, urbanismus a územní plánování), globální výzvy (globalizace, změna klimatu) a hospodářské a společenské výzvy. Hlasovala jsem pro z důvodu hlavní podstaty zprávy, kterou je konkrétně: posilovat cíl „územní spolupráce“ pomocí programování územní soudržnosti ve všech fázích plánování a v koordinaci se strategií Evropa 2020; zaujmout územní přístup k ostatním politikám EU; povzbuzovat vznik evropských seskupení pro územní spolupráci (ESÚS); zjednodušit provádění této politiky a snažit se o její zviditelnění v celé Evropě, což jsou důvody, proč jsem hlasovala pro.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Základní nařízení upravující strukturální fondy a vstup Lisabonské smlouvy v platnost podstatně zvýšily význam „územní spolupráce“ a přeměnily ji na jeden ze tří pilířů politiky soudržnosti Evropské unie. Na základě finančního rámce na období 2007–2013 se cíl „územní spolupráce“ stal jedním ze tří pilířů politiky soudržnosti Evropské unie a nahradil iniciativu Společenství INTERREG. Následně se „územní soudržnost“ stala podle článku 174 Smlouvy jednou ze tří složek politiky soudržnosti společně se soudržností hospodářskou a společenskou a nadále představuje jednu z hlavních priorit EU. Jejím cílem je odstranit současné fyzické, administrativní a regulační překážky a zmírnit „efekt hranic“ mezi oblastmi a regiony, aby tyto oblasti a regiony mohly společně reagovat na společné problémy, ať územní, globální, ekonomické či společenské povahy. Cíl 3 umožňuje komplexní a mnohostrannou spolupráci, která sdružuje partnery z různých členských států. Z toho důvodu je nutné zjednodušení pravidel pro audit a kontrolu. Aby se územní spolupráce stala symbolickým ztělesněním EU pro všechny její občany a aby se političtí činitelé a úředníci mohli obeznámit s praktickými aspekty územní spolupráce, které mohou souviset s jejich pracovní činností, hlasuji pro tento návrh.

 
  
MPphoto
 
 

  Fiorello Provera (EFD), písemně. (IT) Se zpravodajkou se shoduji v tom, že potvrzuji velký význam „územní spolupráce’, jejímž cílem je odstranit fyzické, správní a regulační překážky a zmírnit „efekt hranic“ mezi regiony a podpořit tak jejich harmonický rozvoj. Tento nový přístup bude významný i pro horské regiony, které by podobně mohly hrát vedoucí úlohu při uskutečňování cílů strategie Evropa 2020. Pro realizaci těchto cílů však bude nutné programy územní spolupráce zjednodušit a místní orgány a veřejnost se budou muset více zapojit prostřednictvím podpory lepší komunikace v celoplošných sdělovacích prostředcích a osvětové kampaně.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Pro. Návrh textu zpravodajky je obecně v souladu s postojem naší skupiny k cíli 3. Pozměňovací návrhy naší skupiny, které Výbor pro regionální rozvoj přijal, se týkají: požadavku na pružnost při uplatňování zeměpisné hranice 150 km pro přeshraniční programy spolupráce pro pobřežní a přímořské regiony; doporučení, aby bylo provedeno první hodnocení stávajících seskupení ESÚS, aby bylo možno vyvodit z těchto prvních zkušeností poučení; toho, že kulturní a jazykovou příbuznost příhraničních regionů různých členských států je nutno využívat ve prospěch prohlubování přeshraniční spolupráce.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) „Územní spolupráce“ je jedním z pilířů nové politiky soudržnosti Evropské unie, který se snaží odstranit fyzické, správní a regulační překážky a zmírnit „efekt hranic“ mezi oblastmi a regiony s cílem podporovat harmonický rozvoj a který oblastem a regionům umožní společně řešit své sdílené problémy. Podle logiky strategie Evropa 2020 je lepší rozdělování finančních prostředků důležité pro vhodnou reakci na potřeby a zvláštní rysy evropských území. Z těchto důvodů hlasuji pro zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Od roku 1986 bylo cílem politiky soudržnosti posilovat hospodářskou a sociální soudržnost mezi jednotlivými členskými státy EU. Lisabonská smlouva a nová strategie Evropa 2020 však vytyčily třetí rozměr označovaný jako „územní soudržnost“, který prosazuje funkční přístup k integrovanému rozvoji 271 regionů vnímaných jako oblasti, v nichž žijí lidé. Jsem přesvědčen, že územní soudržnost by měla přispívat k odstraňování fyzických, správních a regulačních překážek mezi evropskými regiony a měla by prosazovat harmonický evropský rozvoj a rostoucí spolupráci prostřednictvím společných projektů různých regionů, které mají podobné znaky a rozvojové cíle. Chtěl bych také zdůraznit, že územní strategie by měly být přímo provázány s hlavními směry transevropské dopravní sítě, strategiemi integrované námořní politiky a strategií Evropa 2020 s cílem budovat inteligentní, udržitelnou Evropu podporující začlenění. A konečně také plně souhlasím s myšlenkou, že je nutné stanovit akční plán pro nejvzdálenější regiony Evropské unie a určit mnohaodvětvové zásady podporující jejich harmonický rozvoj a pomoci snížit územní rozdíly oproti ostatním evropským regionům.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně. (DE) Spolufinancování přeshraničních, nadnárodních a meziregionálních projektů je vyjádřením podstaty EU. Zpravodajka navrhuje řadu zlepšení, která odstraňují dříve projednávané nedostatky. Hlasovala jsem pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Iva Zanicchi (PPE), písemně. (IT) Hlasovala jsem pro zprávu, kterou předložila paní Sanchez-Schmidová. Zpráva upozorňuje na přidanou hodnotu „územní spolupráce“ a její potenciál podpořit konkurenceschopnost. Ačkoli zachovává původní strukturu cíle 3, zpráva navrhuje navýšení finančních prostředků a upozorňuje na zvláštní potřeby obyvatel příhraničních oblastí. Strategický přístup a reakci zaměřenou na potřeby a osobité rysy každého regionu lze zaručit přidělením finančních prostředků podle harmonizovaných kritérií pro každý program územní spolupráce.

 
  
  

Zpráva: Georgios Stavrakakis (A7-0141/2011)

 
  
MPphoto
 
 

  Luís Paulo Alves (S&D), písemně. (PT) Jsem pevně přesvědčen, že účinný strategický rámec může zajistit společný přístup a využít přínosů součinnosti všech fondů k podpoře cílů politiky soudržnosti, jako jsou cíle stanovené ve Smlouvách, a tudíž lépe sloužit obyvatelům Evropské unie a naplňovat jejich očekávání. Tato zpráva je určitým krokem k tvorbě této součinnosti, hlasuji tedy pro ni.

 
  
MPphoto
 
 

  Elena Oana Antonescu (PPE), písemně. (RO) Potřeba větší flexibility ve využívání finančních prostředků a správní kultury, která podporuje multidisciplinární přístup a zjednodušení správy finančních prostředků, je nezbytná pro budování společného strategického rámce pro strukturální fondy. Z hlediska součinnosti mezi strukturálními fondy Evropský parlament trval na tom, že je nutné vyhnout se vysoké koncentraci kapacity v hospodářských klastrech a ve vysoce rozvinutých regionech EU. Myslím, že mezi jednotlivými odvětvovými politikami je nutný integrovaný přístup s cílem dosáhnout optimálního výsledku pro hospodářský rozvoj a růst, odstranit rozdíl v rozvoji regionů, tvorby pracovních míst, zlepšení kvality života, školení pracovníků pro nová pracovní místa, sociální a územní soudržnosti a uskutečňování evropského sociálního modelu, který přispívá k soudržnosti a konkurenceschopnosti evropského hospodářství. Zaměření se na společné působení fondů na regionální a/nebo místní úrovni zvyšuje jejich přidanou hodnotu a místním zúčastněným subjektům umožňuje, aby přizpůsobily konkrétní opatření skutečným hospodářským a sociálním potřebám, a tudíž i stavu zaměstnanosti v jednotlivých regionech. Proto jsem hlasovala pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Všichni, kdo se podílejí na činnosti v oblasti politiky soudržnosti, se shodují, že souběžná existence několika evropských fondů – Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti, Evropský rybářský fond (ERF) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) – neumožňuje Evropské unii řídit finanční zdroje vždy optimálním způsobem. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože navrhuje zajímavé způsoby, jak dosáhnout nejdůležitějšího cíle, kterým je zvýšení souladu mezi těmito nástroji. Velmi doufám, že tento přístup, který podporuje Evropská komise, se stane součástí budoucích návrhů Komise ve věci regulačního rámce, který bude platit pro budoucí politiku soudržnosti (2014–2020).

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Bennahmias (ALDE), písemně. (FR) Ačkoli nyní přemýšlíme a jednáme o příštím víceletém rámci, bylo důležité znovu zopakovat skutečnost, že politika soudržnosti je nadále významným faktorem pro růst a že jí vyhrazený rozpočet by neměl být snižován. Jedním ze způsobů, jak můžeme dosáhnout zlepšení, je zvýšit míru konzistentnosti mezi jednotlivými nástroji a politikami, zejména pokud jde o strategii Evropa 2020, a dosáhnout tak lepší součinnosti mezi jednotlivými fondy, což nám umožní vytvořit regionální rozvojovou politiku, která je více zaměřena na dosahování výsledků. Jedním z důsledků vysokého počtu fondů je to, že jsou méně viditelné a občané a zúčastněné subjekty o nich mají malé povědomí; dalším důsledkem je to, že tato situace může vést ke zdvojování nebo nesouladu a snižovat tak celkový dopad této politiky. V této zprávě jsme proto vymezili tři hlavní cíle, o které je podle nás třeba usilovat: zavedení programů financovaných z více fondů, posílení technické podpory a vypracování evropských pokynů. Zlepšením součinnosti budeme schopni zvýšit evropskou přidanou hodnotu politiky soudržnosti pro místní a regionální partnery v celé Evropské unii, což potom umožní občanům využívat vyšších přínosů.

 
  
MPphoto
 
 

  Sergio Berlato (PPE), písemně. (IT) Evropská unie v několika usneseních trvala na potřebě integrovaného přístupu mezi různými odvětvovými politikami s cílem dosáhnout co nejlepšího výsledku pro růst a rozvoj v EU. Nejrozhodnější pokus o koordinaci úsilí programů a fondů EU se podle mého názoru zrodil v období po krizi, do něhož Evropa vstoupila. Je jistě jasné, že v budoucnosti nás nutnost konsolidace rozpočtů přinutí usilovat o větší dopad dostupných finančních prostředků. Jsem přesvědčen, že tento obtížný okamžik v historii, kterým prochází celá Evropa, přesto znamená příležitost využít jednání o příštím víceletém finančním rámci (VFR) k dosažení větší míry součinnosti fondů a programů EU. Zkušenosti z těchto let zejména jasně prokazují, že financování hospodářských opatření, jako jsou inovace, výzkum a oblasti životního prostředí, z Evropského fondu regionálního rozvoje (EFRR) mohou být efektivnější, budou-li více koordinovány a integrovány s opatřeními prováděnými v rámci Evropského sociálního fondu (ESF). A konečně bych chtěl zopakovat výzvu Komisi, aby prosazovala kulturu zaměřenou na zjednodušení správy fondů EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu. V době, jako je ta dnešní, kdy hospodářská a finanční krize vyžaduje opatrnější výdaje, transparentnost a zabezpečené a inovativní financování, tváří v tvář ještě vzácnějším zdrojům a ještě naléhavějším sociálním potřebám, je snaha o účinnější využívání strukturálních fondů nejen cílem, ale i morální povinností pro všechny správce a především pro tuto Evropu, kterou její občané vnímají jako stále abstraktnější subjekt, který už nemá ponětí o skutečných potřebách lidí.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože racionalizace výdajů si žádá vyšší efektivitu a účinnost politik na úrovni EU i na úrovni vnitrostátní, regionální a místní. Kromě toho v interinstitucionálních jednáních o nové finanční perspektivě EU (2014–2020) by měl Evropský parlament předložit konkrétní návrhy jednotného strategického rámce s cílem zajistit provádění cílů politiky soudržnosti EU a efektivitu strukturálních fondů. Měli bychom upozornit na to, že hospodářská a finanční krize ještě více zvýšila naléhavost přijetí opatření v odvětvích, na která se vztahuje Evropský sociální fond (ESF), jež by podpořila zejména zaměstnanost, změnu kariérního zaměření, sociální začlenění a odstraňování chudoby. Kromě toho bych chtěla zdůraznit, že ESF jako podpůrný nástroj celoživotního vzdělávání, získávání kvalifikace a změny kariérního zaměření by měl být pro Evropu považován za základní zdroj k podpoře evropského komplexního a efektivního růstu a konkurenceschopnosti založené na vědomostech, není však plně využíván. Výdaje v oblasti politiky soudržnosti je nutné racionalizovat tím, že se sníží roztříštěnost nástrojů a směřování finančních prostředků a podpoří se lepší doplňkovost mezi různými nástroji financování. Musíme také vzít v úvahu návrh Komise na lepší stanovení priorit a tematickou koncentraci zdrojů EU a členských států na určitý počet priorit v zájmu dosažení výraznější koordinace mezi fondy.

 
  
MPphoto
 
 

  Nessa Childers (S&D), písemně. − Zajištění efektivity těchto a ostatních evropských fondů má zásadní význam pro zabezpečení jejich další podpory ze strany evropských obyvatel.

 
  
MPphoto
 
 

  Karima Delli (Verts/ALE), písemně. (FR) Vítám myšlenky podpořené přijetím této zprávy, které spočívají v posílení součinnosti mezi politikami s dopadem na území na jedné straně a mezi fondy na straně druhé, zejména zvýšením financování a zřízením multiregionálních programů. Podle mého názoru je však politováníhodné, že účast místních a regionálních sil v rozhodovacím procesu není považována za prioritu. Zlepšení správy pomocí dalšího zapojení orgánů s decentralizovanými kapacitami řízení je způsobem, jak reagovat na potřebu absorpce, účinnosti a zjednodušení, tedy prvků žádoucích při provádění politiky soudržnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Luigi Ciriaco De Mita (PPE), písemně. (IT) Politika hospodářské, sociální a územní soudržnosti je jedním z pilířů hospodářské politiky EU, který se snaží nejen prosazovat a rozvíjet vynikající výsledky povzbuzováním inovací, ale i dosahovat konvergence a snižovat rozdíly v rámci méně rozvinutých oblastí a rozdíly mezi těmito oblastmí a pokročilejšími oblastmi. Společné programování bylo nejvíce inovativním prvkem v období let 2007-2013, který regiony a členské státy vedl k přijetí integrovaného přístupu k územím a zdrojům v rámci jejich strategického a operačního programování. Tento důležitý přístup však v mnoha případech může být narušován značnou autonomií a silnou soutěží mezi jednotlivými orgány, které odpovídají za správu každého programu spojeného s jediným fondem. Tím, že nefungují správně, vážně ohrožují nejen cennou integraci činností a opatření, které by bylo možné dosáhnout, ale i přínosy a dopad, k nimž by tato opatření mohla vést. V příštím programovém období, pak může být přínosné vrátit se k programům, které zahrnují více fondů, začlenit do nich zkušenosti získané ze společného programování a podpořit sdílené a odpovědné řízení mezi jednotlivými zúčastněnými subjekty, které odpovídají za regionální rozvoj. Jsem přesvědčen, že přijatá zpráva k těmto cílům významně přispívá.

 
  
MPphoto
 
 

  Edite Estrela (S&D), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro zprávu o větší efektivitě mezi Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR) a ostatními strukturálními fondy, protože jsem přesvědčena, že rozvoj strategického rámce by mohl zajistit společný přístup a zúročit součinnost mezi jednotlivými stávajícími fondy s cílem dosáhnout cílů politiky soudržnosti, které definují Smlouvy, a tak naplnit očekávání občanů.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Parlament zdůrazňuje potřebu zvýšit účinnost kombinovaného uplatňování Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a ostatních strukturálních fondů spolu s integrovaným přístupem k jednotlivým odvětvovým politikám. Nutnost předejít plýtvání zdrojů, jež je ještě naléhavější v době krize, kterou právě procházíme, vyžaduje hledat nejvýhodnější možné synergie vyplývající z prostředků, které poskytují strukturální fondy, a vyhnout se plýtvání příležitostmi kvůli nadměrným únikům zdrojů. Tato snaha o využití dostupných prostředků přispěje ke zlepšování příležitostí k udržitelnému růstu, snížení rozdílů mezi regiony a k podpoře sociálního začleňování a soudržnosti mezi regiony. K tomu však nedojde, pokud Unie a členské státy nestanoví jasné priority a nepředejdou tak tříštění fondů a nezdůrazní tak prvky, jejichž uskutečňování je opravdu zásadní. Požadovaná flexibilita by měla být doplněna pečlivým sledováním využívání finančních prostředků, aby tak byly využívány při maximálním dodržování pravidel řádnosti a transparentnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Tato zpráva, kterou vypracoval pan Stavrakakis, se týká současné situace a potřeby sdružit budoucí součinnosti s cílem zvýšit účinnost mezi Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR) a ostatními strukturálními fondy. Po dvě desetiletí byly prostředky ze strukturálních fondů investovány v různých regionech Evropy a zásadně přispěly ke zlepšování kvality života milionů Evropanů. Zdály se být nevyčerpatelným zdrojem, z něhož mohly nejvíce znevýhodněné regiony uspokojovat své potřeby financování. Nedávná hospodářská a finanční krize nás opět přivedla k rozumu a ukázala nám důsledky neomezeného konzumerismu, který ztělesňují neudržitelné investice.

Zlepšování infrastruktury skutečně nejde vždy ruku v ruce s významným rozvojem. Proto je při přípravě na příští víceletý finanční rámec (VFR) nutné přísné hodnocení všech probíhajících projektů spolu se strategickým přesměrováním finančních prostředků, které jsou stále k dispozici, s přihlédnutím k dosahování cílů stanovených strategií Evropa 2020. Podporuji doporučení v této zprávě, jejichž cílem je dosáhnout součinnosti prostřednictvím zřízení strategického nástroje, který zahrnuje všechny strukturální fondy a je zaměřen na inovace a technologický rozvoj, podporuje společnosti, zejména malé a střední podniky, a snižuje administrativní náklady.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Cíl, který tato zpráva hájí, je jasný: vytvoření jednotného strategického rámce pro Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a ostatní strukturální fondy, konkrétně Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond (ERF), na příští období financování po roce 2013, spolu s jeho koordinací s ostatními nástroji vnějších aspektů politiky EU.

Vytvoření jednotného strategického rámce může znamenat ztrátu zvláštních znaků a rozmanitosti přijímajících oblastí a odvětví, otevřít cestu krácení rozpočtu EU a snižování plateb z fondů, jak to prosazují hlavní mocnosti EU. Cílem tohoto nového rámce je prosazovat hospodářskou soutěž a posilovat integraci politik EU pro upevnění strategie Evropa 2020 ve prospěch velkých společností a koncentrace a centralizace kapitálu.

Pokud jde o nás, budeme nadále hájit plné využívání těchto fondů a jejich vzájemné doplňování, s cílem hájit a podporovat výrobu v každé zemi, bojovat proti nezaměstnanosti a prosazovat pracovní místa spojená s právy, vytvářet bohatství a lépe je rozdělovat, hájit kvalitní veřejné služby, bojovat s chudobou a bránit drobný pobřežní rybolov, rodinné zemědělské podniky a malé a střední zemědělce.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Tato zpráva hájí vytvoření jednotného strategického rámce pro Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a ostatní strukturální fondy, konkrétně Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond (ERF), na příští období financování po roce 2013, spolu s jeho koordinací s ostatními nástroji vnějších aspektů politiky EU. Je třeba vzít v úvahu, že vytvoření jednotného strategického rámce může znamenat ztrátu zvláštních znaků a rozmanitosti přijímajících oblastí a odvětví, otevřít cestu krácení rozpočtu EU a snižování plateb z fondů, jak to prosazují hlavní mocnosti EU.

Cílem tohoto nového rámce je prosazovat hospodářskou soutěž a posilovat integraci politik EU pro upevnění strategie Evropa 2020 ve prospěch obvyklých podezřelých: velkých společností a finančních institucí a koncentrace a centralizace kapitálu.

Pokud jde o nás, budeme nadále hájit plné využívání těchto fondů a jejich vzájemné doplňování, s cílem hájit a podporovat výrobu v každé zemi, bojovat proti nezaměstnanosti a prosazovat pracovní místa spojená s právy, vytvářet bohatství a lépe je rozdělovat, hájit kvalitní veřejné služby, bojovat s chudobou a bránit drobný pobřežní rybolov, rodinné zemědělské podniky a malé a střední zemědělce.

 
  
MPphoto
 
 

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Evropa se nachází v pokrizovém období a z toho důvodu je namístě ještě důraznější úsilí o koordinaci činnosti fondů a programů EU. Pokud hovoříme o Evropském sociálním fondu, zkušenosti ukazují, že financování hospodářských opatření Evropského fondu pro regionální rozvoj může být účinnější, jestliže bude lépe koordinováno a začlení se mezi činnosti, které tento fond vykonává. Je třeba přihlédnout k tomu, že dobrý výsledek většiny programů a opatření do značné míry závisí na úspěšné kombinaci několika činitelů, z nichž nejdůležitějším je lidský rozvoj. Současný systém plánování a plnění programů, který spojuje politiky týkající se rozvoje lidských zdrojů, rozvoje podnikání, především malých a středních podniků, nebo například rozvoje infrastruktury, slouží jako nástroj sbližování podporovaných regionů. Každá z těchto politik by samostatně dosáhla méně, než v současnosti dosahují všechny společně v rámci integrovaného systému plánování a plnění programů. Domnívám se však, že je nutné zavést ještě rozsáhlejší koordinační mechanismus, který by přispíval ke sladění nástrojů, politik a zainteresovaných subjektů. Je žádoucí, aby se tímto způsobem prováděly pečlivě naplánované zásahy a programy a aby v nich byly zohledňovány místní zvláštnosti a komparativní výhody nebo specifické rysy každého regionu v rámci integrovaného přístupu na základě místních zvláštních prvků.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Uvítal jsem tento dokument, protože požaduje, aby byl navržen jednotný strategický rámec, a to již pro příští finanční programové období po roce 2013, který by zajistil jednotný přístup a využil součinnosti mezi veškerými opatřeními, která v daném místě slouží dalším cílům politiky soudržnosti, jak jsou definovány ve Smlouvách, a jsou financována z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu (ESF), Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropského rybářského fondu (ERF). Jsem přesvědčen, že politika soudržnosti je jedním z pilířů hospodářské politiky EU upřednostňující dlouhodobou investiční strategii a sociální začlenění. Politika soudržnosti je též zárukou podpory nejméně rozvinutých regionů a znevýhodněných skupin, což vede k vyrovnanému a harmonickému rozvoji Evropské unie. Evropská přidaná hodnota spočívá v tom, že jsou všichni schopni těžit z hospodářských úspěchů EU, proto musí politika soudržnosti i nadále zůstat samostatnou politikou a měla by být více a dostatečně financována.

 
  
MPphoto
 
 

  Lívia Járóka (PPE), písemně. − Chtěla bych uvítat zprávu pana Stavrakakise o současné situaci a budoucí součinnosti mezi EFRR a ostatními strukturálními fondy v zájmu větší účinnosti. Větší flexibilita fondů, zjednodušení jejich správy a strategická koordinace mezi nástroji, politikami a subjekty představuje dlouhodobý požadavek a nutný nástroj sociálního začlenění marginalizovaných skupin v komplexním rámci integrovaných politik, plně využívající všech finančních zdrojů EU, které jsou k dispozici ve fondech EU, a zejména ve fondech EFRR, ESF a EZFRV. Změna nařízení upravujícího EFRR, která rozšiřuje způsobilost opatření v oblasti bydlení ve prospěch marginalizovaných komunit, umožňuje členským státům revidovat své operační programy a nově stanovit priority svých investic využitím nejvýše 2 % celkového přídělu z EFRR na opatření v oblasti bydlení ve prospěch marginalizovaných komunit na náhrady a renovace. Členské státy musí této možnosti plně využít a doplnit tak své úsilí o zajištění účinného sociálního začleňování nejzranitelnějších skupin a Evropská komise by měla k tomuto nařízení předložit konkrétní akční plán, aby využití těchto fondů urychlila a vypracovala zprávu o jejich použití.

 
  
MPphoto
 
 

  Giovanni La Via (PPE), písemně. (IT) Politika soudržnosti je jedním z pilířů hospodářské politiky EU. Je zárukou podpory nejméně rozvinutých regionů a znevýhodněných skupin, která vede k vyrovnanému a harmonickému rozvoji v Unii, opatřením, které má velký význam pro všech 27 členských států, které jsou povinny stanovit strategické hlavní směry územního rozvoje pomocí stále větší účasti sociálních partnerů. Můj hlas pro tuto zprávu potvrzuje mou víru v tento cíl, ale také to, že si uvědomuji nutnost zjednodušit ustanovení na vnitrostátní a regionální úrovni, aby bylo možné provádět projekty ve sjednaných termínech, předcházet byrokratickým zpožděním a omezovat administrativní zátěž, a tím zvyšovat absorpční kapacitu.

 
  
MPphoto
 
 

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Důsledná a řádně financovaná politika soudržnosti poskytuje klíčový nástroj k dosažení cílů strategie Evropa 2020. Tím podporuje dobře propracovanou dlouhodobou investiční strategii, generuje přidanou hodnotu, prosazuje sociální začlenění a současně harmonický rozvoj v celé Evropské unii.

Myslím, že musíme poskytovat podporu členským státům a regionům povzbuzováním součinnosti mezi strukturálními, sociálními a na venkov zaměřenými politikami. Zřízení společného strategického rámce pro příští finanční programové období by nabídlo posílený přístup a lépe by využilo synergií mezi opatřeními prováděnými v evropských regionech určenými k podpoře cílů politiky EU.

 
  
MPphoto
 
 

  Clemente Mastella (PPE), písemně. (IT) Evropská unie potřebuje novou součinnost mezi jednotlivými odvětvovými politikami a integrovaný přístup, aby dosáhla optimálního výsledku pro růst a rozvoj v konkrétních oblastech. Je třeba více usilovat o regionální politiku, která bude stále pružnější a více integrovaná s ostatními nástroji a programy. Jsme přesvědčeni, že financování z EFRR určené pro inovace, výzkum, životní prostředí a malé a střední podniky může být efektivnější jen tehdy, bude-li více koordinováno a integrováno se sociálními opatřeními obecně. To je přednost integrovaného plánování. Vlastně není možné řešit složité problémy tak, že se k nim přistupuje jen z jedné strany. Roztříštěný přístup může vést k překrývajícím se či dokonce protichůdným politikám, protichůdným veřejným opatřením nebo dokonce k duplikaci zdrojů.

Jsme přesvědčeni, že spojení plánování strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a jejich lepší integrace s fondem pro rozvoj venkova a rybářským fondem je způsobem, jak uvolnit potenciál zaostávajících regionů. Větší flexibilita, nový mnohaoborový přístup a zjednodušení správy fondů mohou být klíčem k úspěchu naší rozvojové politiky a politiky územní soudržnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Barbara Matera (PPE), písemně. (IT) Hlasovala jsem pro zprávu pana Stavrakakise, protože jsem přesvědčena, že využití jednotlivých evropských fondů, které jsou k dispozici k provádění regionálních politik, by se mělo usnadnit. Mám zejména na mysli rozvoj součinnosti pro integrovaný přístup mezi jednotlivými odvětvovými politikami, které existují v oblasti regionální politiky, jak upozorňuje zpráva. Potřeba zvýšení dopadu dostupného financování je ještě naléhavější v důsledku současné hospodářské a finanční krize. V tomto smyslu zpráva navrhuje jednotný strategický rámec pro Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), Evropský sociální fond (ESF) a Evropský rybářský fond (ERF). Zajištění společného přístupu k těmto jednotlivým regionálním fondům bude také bránit překrývání a nedorozuměním u hospodářských subjektů na regionální a místní úrovni, které mají zájem získat pro konkrétní projekt evropské finanční prostředky. Kromě toho přijetí systematického a synergického přístupu mezi jednotlivými evropskými fondy přispěje k osvojení cílů politiky soudržnosti a tudíž i ke snížení rozdílů v rozvoji evropských regionů a usnadní sociální začlenění.

 
  
MPphoto
 
 

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. (LT) Musíme vynaložit veškeré úsilí na to, abychom pro všechny členské státy vytvořili příznivé prostředí, v němž by mohly využít pomoci, kterou poskytuje Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a ostatní strukturální fondy. V zájmu provádění cílů politiky soudržnosti musíme vyjasnit součinnost mezi těmito fondy, řešit problémy spojené s jejich koordinací a zjednodušit pravidla správy fondů. V důsledku toho je po roce 2013 velmi důležité dodržet společný přístup a stanovený jednotný strategický rámec. Také je třeba snížit roztříštěnost nástrojů financování a zajistit racionalizaci výdajů v rámci politiky soudržnosti. Je třeba připomenout, že politika soudržnosti zaručuje udržitelný a dlouhodobý rozvoj Evropské unie, a proto musí zůstat nezávislá a musí jí být přidělovány zvýšené finanční prostředky. Větší pozornost je třeba věnovat Evropskému sociálnímu fondu (ESF), který je velkým přínosem pro účinný růst a konkurenceschopnost založenou na znalostech. Jsem přesvědčen, že tato politika soudržnosti musí být více zaměřena na výsledky a méně na správnost výdajů a procesů.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Evropská politika soudržnosti je a zůstane základním kamenem významných opatření Evropské unie v jejích regionech i hlavním zdrojem investic v reálné ekonomice, schopným pomoci Evropě a jejím regionům zotavit se z krize a obnovit svou konkurenceschopnost. Evropský fond pro regionální rozvoj a ostatní strukturální fondy dosáhly významných výsledků, avšak mohou a musí Evropské unii přinášet více výsledků v lepší kvalitě. S ohledem na to podporuji záměr a strukturu zprávy pana Stavrakakise, s níž souhlasím. Konkrétně souhlasím s podněty a návrhy pana Stavrakakise, které mají zajistit účinnější využití fondů EU. Doufám, že Evropská komise žádost Parlamentu zohlední, zvláště pokud jde o novou finanční perspektivu na období let 2014–2020.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Na současnou hospodářskou situaci je třeba nahlížet jako na příležitost k přepracování všeho, co by mohlo být účinnější, vytrvale bojovat proti veškerému plýtvání časem a zdroji, s větší legitimitou. Nutnost konsolidace veřejných rozpočtů znamená, že musíme být inovativnější a snažit se dosáhnout většího dopadu dostupného financování. Tato zpráva, pro kterou jsem hlasovala, je úvahou o současné situaci a o potřebě budoucí součinnosti pro posílení účinnosti mezi fondy. Je třeba zlepšit koordinaci těchto fondů.

Nástroje politiky soudržnosti EU jsou spravovány ve společném rámci, který sahá od strategických hlavních směrů po platby a předkládání zpráv. Je však třeba zvýšit koordinaci mezi nástroji politiky soudržnosti a ostatními nástroji. Souhlasím s vytvořením integrovaného systému plánování a realizace, který by zahrnoval všechny oblasti politiky. Přínos integrovaného plánování spočívá v pochopení skutečnosti, že složité problémy lze řešit jen pomocí přístupu z několika různých úhlů pohledu současně. Nezaměstnanost nelze vyřešit jen odbornou přípravou nezaměstnaných: je třeba také zavést politiky tvorby pracovních míst, například podporu pro malé a střední podniky nebo začínající podniky.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Reforma strukturální politiky v programovém období 2007–2013 vedla k tomu, že fond pro rozvoj venkova byl vyčleněn z obecného rámce strukturálních fondů. Toto vyčlenění nemělo vést ke zdvojení nebo vypuštění cílů a rozvojové příležitosti měly být ve stejné míře zajištěny ve venkovských i městských oblastech, nicméně v tomto ohledu z regionů přicházejí rozporuplné zprávy. Mají-li být politiky pro rozvoj venkova účinné, je třeba úzké koordinace s opatřeními prováděnými v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a rovněž s nástroji regionální politiky. Je nutný jednotný strategický rámec pro Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Fond soudržnosti, Evropský sociální fond (ESF), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond (ERF), který by zajistil jednotný přístup a zvýšil součinnost mezi všemi uvedenými nástroji financování. Cílem politiky je zmenšit rozdíly mezi regiony a prosazovat sociální začlenění za účelem vyváženého a harmonického rozvoje. Hlasoval jsem pro, abych zajistil lepší koordinaci fondů a zapojení regionálních a místních orgánů do přípravy a provádění smluv o partnerství.

 
  
MPphoto
 
 

  Fiorello Provera (EFD), písemně. (IT) Hospodářská, sociální a územní soudržnost jsou základními zásadami při určování všech politik a činností EU. Sdílím názor zpravodaje, že hospodářská krize nás přinutí k tomu, abychom byli inovativnější a snažili se dosáhnout většího účinku dostupného financování. Inovace znamenají tvorbu součinnosti a integrovaný přístup mezi jednotlivými odvětvovými politikami s cílem dosáhnout optimálního výsledku pro růst a rozvoj v konkrétních oblastech.

Zvlášť souhlasím s tvrzením zpravodaje, podle něhož součinnost a koordinace neznamenají univerzální řešení, ale vyžadují pečlivou strategickou koordinaci mezi nástroji, politikami a subjekty s cílem vypracovat pečlivě navržené intervence a programy zohledňující územní specifika a komparativní výhody či zvláštní rysy každého regionu v rámci integrovaného přístupu vycházejícího z dané lokality.

 
  
MPphoto
 
 

  Crescenzio Rivellini (PPE), písemně. (IT) Dnes jsme na plenárním zasedání Evropského parlamentu v Bruselu hlasovali o zprávě o zvýšené účinnosti mezi EFRR a ostatními strukturálními fondy. Usnesení, které přijal Výbor pro regionální rozvoj, navrhuje od nadcházejícího programového období po roce 2013 zřídit jednotný strategický rámec, který by zajistil jednotný přístup a využil součinnosti mezi veškerými opatřeními, která v daném místě slouží dalším cílům politiky soudržnosti, jak jsou definovány ve Smlouvách, a jsou financována z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu (ESF), Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropského rybářského fondu (ERF).

Usnesení poukazuje na to, že zvýšená součinnost mezi strukturálními fondy je nutná v zájmu plnění cílů strategie Evropa 2020, především však pro plnění cílů politiky soudržnosti. Zpráva pana Stavrakakise požaduje, aby byla opatření v oblasti rozvoje venkova financovaná z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a opatření v oblasti rybolovu zaměřená na udržitelný rozvoj v rámci ERF společně s dalšími strukturálními fondy začleněna do jednotného rámce a aby byla také posílena koordinace mezi nástroji politiky soudržnosti jako takovými a činnostmi prováděnými v rámci sedmého rámcového programu a rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. − Pro. Tento text v zásadě požaduje, aby byl navržen jednotný strategický rámec, a to již pro příští finanční programové období po roce 2013, který by zajistil jednotný přístup a využil součinnosti mezi veškerými opatřeními, která v daném místě slouží dalším cílům politiky soudržnosti, jak jsou definovány ve Smlouvách, a jsou financována z EFRR, Fondu soudržnosti, ESF, EZFRV a ERF. Kromě toho poukazuje na to, že cílem politiky soudržnosti by měl být udržitelný, inteligentní hospodářský růst podporující začlenění, který je územně i sociálně rovnoměrně rozložen, odstraňování rozdílů v rozvoji regionů, tvorba pracovních míst, zlepšení kvality života, školení pracovníků pro nová pracovní místa, včetně v oblasti udržitelného hospodářství, sociální a územní soudržnost a uskutečňování evropského sociálního modelu, který v evropském hospodářství vytváří prvek soudržnosti a konkurenceschopnosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Oreste Rossi (EFD), písemně. (IT) Cílem politiky soudržnosti je udržitelný hospodářský růst podporující začlenění, který je rovnoměrně rozložen v celé Evropě, a odstraňování rozdílů v rozvoji regionů. Pro zvýšení součinnosti by měl být přijat jednotný strategický rámec, který posílí integraci politik EU v zájmu plnění strategie Evropa 2020. Integrované plánování umožní využití strukturálních fondů způsobem, který podpoří cíle budoucí evropské politiky soudržnosti. Jedním z cílů, kterých je třeba dosáhnout, je přerozdělování evropských zdrojů, které v některých regionech nebyly využity, do jiných regionů, které si je zasluhují více, stále však v témže státě.

 
  
MPphoto
 
 

  Joanna Senyszyn (S&D), písemně.(PL) Podpořila jsem usnesení o současné situaci a budoucí součinnosti mezi EFRR a ostatními strukturálními fondy v zájmu větší účinnosti. V Polsku provedený výzkum, který měl určit překážky využití strukturálních fondů, ukázal, že dvěma hlavními překážkami jsou nedostatek komplexních informací a byrokratický systém podávání žádostí o finanční prostředky EU a účetní postupy pro jejich využití.

Konkrétně bych chtěla upozornit na nutnost zjednodušení postupu podávání žádosti o financování na vnitrostátní i regionální úrovni. Pro efektivní využití všech finančních prostředků je to priorita. Rovněž vyzývám Komisi, aby zjednodušila koncepci politiky soudržnosti a zaměřila ji na výsledky a nikoli na komplikované postupy sledování. Nová politika se musí vyznačovat větší flexibilitou, proporcionalitou a viditelností při využívání finančních prostředků. Zjednodušení postupů by také napomohla harmonizace pravidel pro správu, způsobilost, audit a vykazování projektů financovaných Evropským fondem pro regionální rozvoj, Evropským sociálním fondem, Fondem soudržnosti, Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova a Evropským rybářským fondem.

Větší koordinace pomoci z různých zdrojů by zvýšila účinnost při hledání řešení složitých problémů. Například problém nezaměstnanosti vyžaduje odbornou přípravu pro nezaměstnané, ale i podporu podniků a pomoc pro strukturální infrastrukturu. Tady přichází ke slovu celá řada různých fondů. Pouze jejich efektivní součinnost přinese snížení nezaměstnanosti. Komplexní přístup tohoto druhu by rovněž mohl pomoci zlepšit přístup potenciálních příjemců k nezbytným informacím.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Problém větší efektivity a větší součinnosti mezi jednotlivými strukturálními fondy je v diskusích o politice soudržnosti velmi významný. Vyžaduje zjednodušení a větší integraci. Budoucí přístup by měl být tedy založen na společném strategickém rámci pro jednotlivé strukturální fondy s cílem zajistit společný pohled a optimalizovat součinnost, kterou lze mezi různými fondy navázat. Pouze s integrovanou vizí, která bude zaměřena na výsledky a bude v souladu s cíli inteligentního, udržitelného růstu podporujícího začlenění, budeme moci hovořit o posílené účinnosti mezi jednotlivými strukturálními fondy.

Jako stínový zpravodaj skupiny Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté) jsem přesvědčen, že regionální a místní orgány musíme začlenit do přípravy a provádění partnerství a pokročit k tematické koncentraci priorit a finančních prostředků, které budou přidělovány v budoucnosti. Měl by být obsažen i regionální rozměr, který by měl přispívat k prokázání přínosu politiky soudržnosti pro EU. Pokud jde o finanční nástroje, měla by být posílena možnost využití nástrojů finančního inženýrství, stejně jako by mělo být zajištěno, aby členské státy a jejich regiony mohly využívat programů spojených s více fondy.

 
  
MPphoto
 
 

  Angelika Werthmann (NI), písemně. (DE) Zpravodaj více než jednou zdůraznil, že větší koordinace a systém integrovaného plánování a provádění jsou nezbytné, pokud má být s finančními prostředky ze tří fondů politiky soudržnosti dosahováno nejlepších možných výsledků. Mnoho let zkušeností nám poskytuje dostatek informací k tomu, aby bylo možné využít stávající příležitosti a významně zlepšit evropskou politiku soudržnosti pro budoucnost.

 
  
  

Zprávy: Miroslav Mikolášik (A7-0111/2011) – Oldřich Vlasák (A7-0218/2011) – Marie-Thérèse Sanchez-Schmid (A7-0110/2011) – Georgios Stavrakakis (A7-0141/2011)

 
  
MPphoto
 
 

  Philip Bradbourn (ECR), písemně. − Ve věci zpráv, které předložili paní Sanchez-Schmidová a pánové Stavrakakis, Vlasák a Mikolášik: konzervativní poslanci Evropského parlamentu se rozhodli tyto zprávy o budoucím zaměření politiky soudržnosti odmítnout s výjimkou zprávy pana Vlasáka, u níž jsme se zdrželi hlasování. Důvodem je řada zásadních příčin: jsme přesvědčeni, že v době probíhající fiskální konsolidace ve všech členských státech je zcela nepřijatelné, aby velký rozpočet EU pro soudržnost zůstal těmito snahami nedotčen. Obecně tyto zprávy nevyhovují zájmům konzervativců ve věci provádění správy politiky soudržnosti EU jakýmkoli smysluplným způsobem. Odmítají veškeré kroky, které by umožnily, aby bohatší členské státy financovaly svůj vlastní regionální rozvoj, a brání vzniku menší, účinnější a cílenější politiky soudržnosti vůči nejchudším regionům Evropy. Namísto toho jsou navrhovány nové prostředky byrokracie, jako makroregionální subjekty, a národní stát je opět oslabován odhodlaným posunem k regionalismu. Tato doba úspornosti nabízí Evropské unii příležitost vynakládat méně peněz na staré a nehospodárné priority. Tyto zprávy jdou zcela špatným směrem.

 
  
  

Zpráva: Elisa Ferreira (A7-0183/2011)

 
  
MPphoto
 
 

  Pino Arlacchi (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože trvá na tom, že rámec pro prevenci a nápravu makroekonomické nerovnováhy by měl doplňovat strategii Unie pro růst a zaměstnanost s cílem podpořit konkurenceschopnost a sociální stabilitu Unie. Text také jasně žádá Komisi, aby zastávala silnější a nezávislejší úlohu v postupu posíleného dohledu, pokud jde o mise, doporučení a varování.

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Současné události ukazují, že evropský Pakt o stabilitě a růstu není příliš účinným a nezabránil tomu, že se několik členských států dostalo do vážných problémů ve své platební bilanci a při splácení svých dluhů. Kromě podpory, kterou těmto zemím poskytuje EU, se orgány proto snaží Pakt o stabilitě a růstu posílit a vyhnout se tak v budoucnosti krizím tohoto druhu. To je cílem balíčku právních předpisů týkajícího se správy ekonomických záležitostí, jehož je zpráva kolegyně paní Ferreirové součástí. Zpráva se zabývá prevencí a nápravou makroekonomické nerovnováhy a hájí zvýšený dohled. Podporuji zásady tohoto přístupu, stejně jako podporuji balíček právních předpisů týkající se správy ekonomických záležitostí jako celek.

 
  
MPphoto
 
 

  Regina Bastos (PPE), písemně. (PT) Dne 29. září 2010 předložila Komise legislativní balíček, jehož cílem je posílit správu ekonomických záležitostí v Evropské unii a eurozóně. Posílení správy ekonomických záležitostí musí být spojeno s posílením demokratické legitimity přijímaných rozhodnutí. Jinými slovy, toto posílení vyžaduje užší a včasnější zapojení zainteresovaných subjektů i vnitrostátních parlamentů a Evropského parlamentu. Tato zpráva, pro kterou jsem hlasovala, uvádí, že plán nápravných opatření by měl stanovit specifická politická opatření, která dotčený členský stát provedl či plánuje provést, a měl by obsahovat jejich harmonogram.

Stejně důležitá v rámci nápravných opatření je i možnost, aby Komise provedla posílené kontrolní mise v dotčeném členském státě s cílem sledovat provádění plánu. A v neposlední řadě bych chtěla upozornit na pravomoc Parlamentu jednat z vlastního podnětu nebo na žádost členského státu a vyzvat předsedu Rady, Komise a v odůvodněných případech předsedu Euroskupiny, aby vystoupili v příslušném parlamentním výboru a rozhodnutí o nedodržení předpisů projednali.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Nemožnost s jistotou posoudit dopad směrnic uvedených v této zprávě o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy mě vedla k tomu, abych se zdržela hlasování. Není pochyb, že rozsah hospodářského kolapsu v Řecku spolu s rizikem toho, že podobná krize zasáhne mnoho dalších členských států, naléhavě vyžaduje strategii, která by další takové katastrofě zabránila. Na druhé straně by tato strategie neměla vést k nevybíravému vměšování ústředního orgánu EU do hospodářství jednotlivých členských států. Ochrana národních pravomocí a svobod je zárukou řádného fungování EU, a proto nesmí být obětována ani za takových okolností, jako je řecká krize.

 
  
MPphoto
 
 

  Vilija Blinkevičiūtė (S&D), písemně. − (LT) Hlasovala jsem pro tuto změnu, protože jsem přesvědčena, že po finanční a hospodářské krizi, která zasáhla Evropu a zbytek světa, je velmi důležité přehodnotit otázky makroekonomického rozvoje a rozpočtové kázně Evropy. Je to obtížná doba, ale je to také správný čas pro dokončení a opravu stávajícího modelu s ohledem na minulé a současné skutečnosti, a Evropský parlament se poprvé účastní procesu přijímání těchto důležitých rozhodnutí. Prevence a náprava makroekonomické nerovnováhy představuje pro členské státy eurozóny nové disciplinární opatření, na jehož základě by byly zavedeny sankce, které by trestaly podvody nebo neochotu postupovat podle schválených doporučení bez přijatelného vysvětlení, nikoli však neschopnost dosáhnout navržených cílů. Toto disciplinární opatření bude zohledňovat celkovou zátěž v podobě sankcí uvalených na určitou zemi a jejich celková výše nebude smět přesáhnout stanovený maximální strop. Ze zaplacených pokut budou získávány prostředky do fondu pro stálý krizový mechanismus.

 
  
MPphoto
 
 

  Antonio Cancian (PPE), písemně. (IT) Zpráva paní Ferreirové je součástí balíčku právních předpisů týkajícího se reformy správy ekonomických záležitostí, který se skládá z šesti zpráv, jež jsou výsledkem měsíců jednání. Parlament vyslal jasný vzkaz všem, a zejména Radě. Proto doufám, že tento balíček bude do letní přestávky schválen a především co nejdříve uplatněn, aby Evropská unie nebyla nepřipravena, jako tomu bylo v minulosti, čelit problémům ohrožujícím její stabilitu. Hlasoval jsem pro zprávu paní Ferreirové zejména proto, že jsem přesvědčen, že důraz na úlohu srovnávacího přehledu jako nástroje pro odhalování případné nerovnováhy pomocí konkrétních kritérií je vynikajícím základem pro analýzu problému. Věřím, že první krok, který je třeba provést při předcházení budoucím hospodářským krizím, je pečlivá analýza rizikových faktorů, které by mohly vést k rozpočtové nerovnováze, a tato zpráva se tímto problémem řádně zabývá. Kromě toho jsou tato kritéria společná a kvantifikovatelná, lze je tedy jednotně hodnotit a srovnávat v rámci celé Evropy.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro zprávu, protože souhlasím s tím, že až bude Komise provádět ekonomické hodnocení srovnávacího přehledu ve spojení s mechanismem včasného varování, měla by zvláštní pozornost věnovat vývoji reálné ekonomiky včetně hospodářského růstu a míry zaměstnanosti a nezaměstnanosti; nominální a reálné konvergenci uvnitř a vně eurozóny; vývoji produktivity a jejích hlavních činitelů, jako je výzkum a vývoj a vnější či vnitřní investice, a trendům na odvětvové úrovni včetně energetiky, které ovlivňují výkony z hlediska hrubého domácího produktu i salda běžného účtu.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. (PT) Současná hospodářská, finanční a sociální krize ukázala, že stávající model správy ekonomických záležitostí Evropské unie nefunguje: rámec dohledu se ukázal jako velmi slabý a pravidla Paktu o stabilitě a růstu nebyla dodržována. Proto podporuji balíček opatření, který Evropská komise předložila ve věci správy ekonomických záležitostí. Schvaluji zprávu paní Ferreirové o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy. Blahopřeji Komisi k myšlence zavedení srovnávacího přehledu, který již přinesl dobré výsledky v oblasti vnitřního trhu a v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Chtěl bych, aby byl Evropský parlament schopen poskytnout Komisi odbornou pomoc při definování ukazatelů srovnávacího přehledu. Počet ukazatelů má být podle očekávání dosti vysoký, ukazatele by se však měly zaměřit na činitele významné pro makroekonomickou nerovnováhu. Souhlasím s možností požadovat strukturální reformy v zemích s přebytky, hlavní pozornost je však třeba zaměřit na země s deficitem.

 
  
MPphoto
 
 

  Diogo Feio (PPE), písemně. (PT) Je velmi důležité zdůraznit význam tohoto nařízení. Je v právním rámci Evropské unie zcela nové, přičemž je naprosto inovativní svým obsahem a tím, co navrhuje, tedy zjišťováním a nápravou makroekonomické nerovnováhy v Unii.

Zpráva, která čerpá z poučení, jež je třeba si vzít z nedávné krize, je pozoruhodná tím, že se snaží upřednostnit sledování a koordinaci hospodářských politik přijatých v jednotlivých členských státech za účelem silné a dobře vyvážené hospodářské unie. Jejím cílem je zřídit varovný mechanismus pro případné budoucí nevyváženosti, k nimž může v určitém členském státě dojít, aby bylo možné je ihned účinně odstranit.

A konečně chci poděkovat své krajance, paní Ferreirové, za odhodlání a úsilí, které vždy nebylo snadné, ale je rozhodně chvályhodné.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Jsem přesvědčen, že Komise by měla hrát v rámci postupů rozšířeného dohledu důraznější a nezávislejší úlohu, pokud jde o hodnocení jednotlivých členských států, sledování, mise, doporučení a varování. Podporuji metodu Unie, a proto souhlasím s tím, že by úloha Rady při přijímání opatření vedoucích k případným sankcím měla být omezena. Nejdůležitější je však postoupit ke správě ekonomických záležitostí se silnými preventivními a nápravnými prvky, aby k takovým sankcím nemuselo docházet.

Rámec pro prevenci a nápravu a úplný rámec pro správu ekonomických záležitostí by měl podporovat růst a zaměstnanost a posilovat konkurenceschopnost a sociální stabilitu Unie. Proto souhlasím s tím, že dohled nad hospodářskými politikami členských států by měl být rozšířen nad rámec rozpočtového dohledu s cílem zabránit nadměrné makroekonomické nerovnováze a zranitelnosti v Unii. Je také důležité posoudit vnitřní nerovnováhu včetně soukromého a veřejného zadlužení, jeho vývoj a původ (domácí či mezinárodní) a zpožděné platby dané země, zejména pak platby veřejného sektoru a velkých nadnárodních subjektů ve prospěch malých a středních podniků.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Tato zpráva je součástí balíčku šesti právních předpisů týkajícího se tzv. správy ekonomických záležitostí. Ačkoli záměrem zpravodajky a její politické skupiny bylo oddělit tuto zprávu od ostatních pěti, skutečností je, že jasně ukazuje rozpory, které v této Evropské unii existují.

K nápravě nerovnováhy skutečně nestačí určit makroekonomické nerovnováhy v členských státech, pokud k současným politikám neexistují žádné alternativní politiky EU založené na solidaritě a hospodářské a sociální soudržnosti. Prázdná prohlášení o dobrých záměrech ohledně ochrany pracovních míst a pracovníků a sociálních práv jsou v hlubokém rozporu s prohlášeními o zachování Paktu o stabilitě a růstu (který byl označen za „hloupý“), včetně zpřísnění sankcí vůči zemím se zranitelnými ekonomikami, které padly za oběť neoliberálním politikám a Paktu euro plus.

Zpravodajka a její politická skupina rovněž trvají na uznání toho, že jimi podpořené a schválené politiky jsou hlavní příčinou krize a že zřízení jednotné měny podle německé marky vycházelo z nepravdivých předpokladů, které sloužily jen zájmům ekonomických a finančních skupin v nejsilnějších ekonomikách. Pokud bude tento stav pokračovat, budeme nevyhnutelně svědky ještě většího zhoršení ekonomické, sociální a politické situace.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Tato zpráva je součástí balíčku šesti právních předpisů týkajícího se správy ekonomických záležitostí a odhaluje rozpory, které v Evropské unii existují. K nápravě nerovnováhy skutečně nestačí určit makroekonomické nerovnováhy v členských státech, pokud k současným politikám neexistují žádné alternativní politiky EU založené na solidaritě a hospodářské a sociální soudržnosti. Proto nestačí vydávat prohlášení o dobrých úmyslech ve věci ochrany pracovních míst a pracovníků a sociálních práv, pokud následně nebudou ukončeny Pakt o stabilitě a růstu a Pakt pro euro a nebudou nahrazeny skutečným Paktem pro pokrok a sociální rozvoj, ale bude dána přednost širším požadavkům a přísnějším sankcím pro země a obyvatele, kteří se stali obětí neoliberálních politik.

Dokud představitelé Evropy neuznají, že jejich politiky jsou základní příčinou přetrvávajících krizí, budeme svědky zhoršení ekonomické, sociální a politické situace, které nevyhnutelně způsobí další sociální napětí a více konfliktů s nepředvídatelnými důsledky. To se bude dít do té doby, dokud evropští představitelé neuznají, že vytvoření jednotné měny podle německé marky vycházelo z nepravdivých předpokladů, které sloužily jen zájmům mocných ekonomických a finančních skupin a že je zásadní příčinou zhoršení krizí…

(Zkráceno v souladu s článkem 170 jednacího řádu)

 
  
MPphoto
 
 

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Snaha o nápravu makroekonomické nerovnováhy má mimořádný význam pro budoucnost eurozóny a EU. Parlament má v úmyslu vylepšit návrhy Komise tak, aby byl pro další desetiletí vytvořen pevný a ucelený rámec, který by v Unii a ve všech členských státech zajistil soulad fiskální kázně s hospodářským růstem a s cíli v oblasti zaměstnanosti, protože jen splnění této podmínky zajistí stabilitu a udržitelnost Unie a eura. S posílením správy ekonomických záležitostí musí být současně zvýšena demokratická legitimita přijímaných rozhodnutí, což vyžaduje, aby byly do celého procesu úžeji a včasněji zapojeny nejen zúčastněné strany, ale zejména vnitrostátní parlamenty a Evropský parlament. Pakt o stabilitě a růstu a celý rámec pro správu ekonomických záležitostí by měly podporovat strategie Evropské unie pro růst a zaměstnanost a být s nimi slučitelné a jejich cílem by mělo být posílení konkurenceschopnosti všech členských států a sociální stability ve všech regionech Unie. Prevence a náprava makroekonomické nerovnováhy je účinným nástrojem k odstraňování slabin, které konkrétně vznikají v důsledku střednědobých a dlouhodobých strukturálních trendů, prohlubujících se rozdílů v rámci Unie a eurozóny i vnějších důsledků politik jednotlivých členských států. Měli bychom zlepšit rámec správy ekonomických záležitostí a přispět tak k udržitelnému a vyváženému růstu Unie jako celku.

 
  
MPphoto
 
 

  Marietta Giannakou (PPE), písemně. (EL) Skupina poslanců Nové demokracie v Evropském parlamentu dnes hlasovala pro šest návrhů v novém balíčku týkajícím se správy ekonomických záležitostí. Návrhy Evropského parlamentu připravují podmínky pro prostředí hospodářské stability a současně umožňují rozvoj inovativních mechanismů, jako jsou eurobondy a evropské projektové dluhopisy.

 
  
MPphoto
 
 

  Louis Grech (S&D), písemně. − Budu hlasovat pro zprávu paní Ferreirové, protože to je jediná zpráva, která důrazně upozorňuje na zásadní význam udržení široké makroekonomické perspektivy, která zohledňuje odlišné úrovně produktivity v členských státech a současně chrání základní a sociální práva pomocí „Montiho doložky“. Na druhé straně ekonomický balíček, který navrhují všechny ostatní zprávy, jen zachovává další provádění obecných úsporných opatření, která měla a pravděpodobně nadále budou mít škodlivý dopad na hospodářský růst. Politiky, které jsou zaměřeny výhradně na úsporná opatření a podporují výhradně další škrty bez jakýchkoli investičních plánů, brání tvorbě pracovních míst. Proto budu hlasovat proti všem ostatním zprávám a u zprávy pana Haglunda se zdržím hlasování. Musíme najít alternativní způsob řešení současné krize, který bude znamenat provádění odpovědných úsporných opatření doplněné silným investičním plánem, aby bylo zajištěno, že se dostane podpory těm, kdo jsou v této krizi nejzranitelnější. Musí skutečně dojít ke změnám, jako je rozsáhlá strukturální a regulační reforma finančního odvětví, ale k jakémukoli zlepšení stávající situace může dojít jen tehdy, pokud budou vytvořeny pobídky i radikální a komplexní politiky modernizace a cílených investic.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. − (LT) Uvítal jsem tento dokument, protože tento postup by měl zavést mechanismus včasného varování, který včas odhalí vznikající makroekonomickou nerovnováhu. Měl by být založen na využití orientačního a transparentního srovnávacího přehledu zahrnujícího orientační prahové hodnoty v kombinaci s ekonomickým úsudkem. Toto hodnocení by mělo brát v úvahu mimo jiné nominální a reálnou konvergenci v eurozóně a mimo ni. Pokud je zjištěna vážná makroekonomická nerovnováha včetně nerovnováhy, která ohrožuje fungování hospodářské a měnové unie, měl by být zahájen postup při nadměrné nerovnováze, který může zahrnovat vydání doporučení členskému státu, požadavky na posílený dohled a monitorování, a pokud jde o členské státy, jejichž měnou je euro, možnost vynucení (pokut) v případě přetrvávajícího nesplnění povinnosti přijmout nápravná opatření. Jsem přesvědčen, že to je dobrý nástroj pro předcházení makroekonomické nerovnováze.

 
  
MPphoto
 
 

  Cătălin Sorin Ivan (S&D), písemně. − Odpovědí, kterou Evropa potřebuje, je pakt stability. Tento balíček má velký význam pro budoucnost EU, a zejména eurozóny. Podporuji tuto zprávu, protože vytváří základ pro strukturovaný ekonomický dialog. Prevence a náprava makroekonomické nerovnováhy je účinným nástrojem k odstraňování slabých stránek, které konkrétně vznikají v důsledku střednědobých a dlouhodobých strukturálních trendů, z prohlubujících se rozdílů v rámci Unie. Musíme mít nápravné mechanismy uplatňované v pravý čas.

 
  
MPphoto
 
 

  Petru Constantin Luhan (PPE), písemně. – (RO) Tento návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a nápravě má zlepšit návrhy Komise na vytvoření účinného nástroje propojujícího fiskální kázeň, hospodářský růst a zaměstnanost v Evropské unii, který by byl zásadním přínosem pro stabilitu Evropské unie a eura, s cílem vyhnout se budoucím finančním krizím podobným té současné. Toto nařízení má být standardním nástrojem prevence makroekonomické nerovnováhy, k níž může dojít v důsledku ekonomických rozdílů mezi členskými státy EU a jednotlivými vnitrostátně prováděnými politikami.

Je třeba upozornit, že tato zpráva je vypracována na základě předešlých zkušeností z EU s fungováním hospodářské a měnové unie, z nichž vyplývá potřeba zdokonaleného rámce pro správu ekonomických záležitostí, jak je navrženo v této zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože je zdokonalením původního textu Komise. Zvláště vítám ustanovení o prosazování práv pracovníků a významu komplexního hodnocení hospodářské výkonnosti, zejména včetně zaměstnanosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Arlene McCarthy (S&D), písemně. − Labourističtí poslanci Evropského parlamentu jsou zásadně proti stávající povaze balíčku týkajícího se správy ekonomických záležitostí, který je zaměřen pouze na úspory. Lepší koordinace hospodářské a fiskální politiky, zvláště v rámci eurozóny, by byla pro dlouhodobý hospodářský růst Evropy prospěšná, musí však být založena na správných pravidlech. Text, na němž se dohodly pravicové většiny v Parlamentu, Rada a Komise, klade příliš velký důraz na krátkodobé přísné krácení schodků a nikoli na dlouhodobý růst. Tato pravidla by byla zavedena v celé Evropské unii a zrušila by flexibilní možnost vnitrostátních vlád reagovat v budoucnosti různými politikami. Při dlouhodobém růstu zadluženost jako podíl HDP klesá a je nutné zajistit pracovní místa, hospodářský blahobyt a financování vysoce kvalitních veřejných služeb. Aby bylo zajištěno, že balíček podpoří hospodářský růst, je třeba chránit investiční výdaje. Investice do vědeckého výzkumu, základní infrastruktury a nové zelené ekonomiky jsou pro dlouhodobý růst nezbytné a nikdy by neměly být kráceny ve prospěch plnění krátkodobých cílů EU. Krácení těchto výdajů v době recese by rovněž zhoršilo hospodářský pokles. Labourističtí poslanci v Evropském parlamentu podporují zlepšení návrhu Komise o makroekonomické nerovnováze, která zajišťuje zpráva paní Ferreirové, jež potvrzuje práva pracovníků a význam komplexního hodnocení hospodářské výkonnosti, také včetně zaměstnanosti.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Komise bude nyní moci dle svého uvážení udělovat dobré a špatné známky. Sama bude zavádět ukazatele, které jí umožní známkovat členské státy. Budou existovat i sankce pro ty, kdo neuposlechnou vydaná „doporučení“. Komise bude moci pravidla uplatňovat poloautomaticky díky hlasování obrácenou kvalifikovanou většinou. Komise bude dokonce vydávat rozhodnutí o uložení sankcí. To je mistrovské dílo autoritářství. Hlasuji proti této odchylce od demokracie, kterou odsuzuji.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Cílů určených z hlediska hospodářského růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti nelze dosáhnout pomocí plánovaných opatření, protože hospodářský rozvoj členských států je omezen. Jednotlivé členské státy sice mohou zavést rámec pro kontrolu hospodářské politiky, nemůže jej však zavést EU jako celek, protože jednotlivé národní ekonomiky se tolik liší. Proto by měla být eurozóna co nejrychleji rozpuštěna. Silné státy by se měly sjednotit a vytvořit novou měnovou unii a ostatní státy by se měly vrátit ke svým vlastním měnám. Volání po dohledu nad vnitrostátními hospodářskými politikami by za tohoto stavu znamenalo socialistické státní zásahy, které již v minulosti selhaly, což je jeden z důvodů současných finančních potíží v eurozóně. Taková opatření mají malou demokratickou legitimitu, a proto jsem hlasoval proti této zprávě.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. (DE) Cílem návrhů Komise je především zpřísnit regulaci obsaženou v Paktu o stabilitě a růstu. Současně je zaváděn jeden podpůrný mechanismus za druhým pro „rozpočtové černé ovce“, což znovu znamená peníze daňových poplatníků. Je čas, abychom se soustředili na stabilní a svrchované národní ekonomiky a snižování státních dluhů jednotlivých zemí. Je zcela nepřijatelné, aby stále stejné tvrdě pracující země byly povinny znovu a znovu platit za chyby ostatních. Potřebujeme demokratická řešení a ne byrokratické postupy, abychom zajistili významnou a účinnou koordinaci hospodářské politiky na úrovni EU, která bude ku prospěchu všech obyvatel Evropy.

 
  
MPphoto
 
 

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. (LT) Je velmi důležité zřídit efektivně fungující plnohodnotný mechanismus prevence a nápravy makroekonomické nerovnováhy, který by varoval před rizikem makroekonomické nerovnováhy a rychle na ně reagoval. Je velmi důležité, aby základem tohoto mechanismu bylo využití orientačního a transparentního srovnávacího přehledu. Společně s Radou a Evropským parlamentem musí Komise vypracovat tento srovnávací přehled a makroekonomické a makrofinanční ukazatele určené členským státům. Jsem přesvědčen, že za zvláštních ekonomických okolností by tento srovnávací přehled ukazatelů a prahových hodnot pro varování měl být symetrický a rozlišený pro členské státy v eurozóně a mimo ni. Kromě toho by měla Rada předkládat pravidelné zprávy o provedených opatřeních, která vedla k pozastavení uvaleného postupu při nadměrné nerovnováze v určitém členském státě. Souhlasím s návrhem, který dává Komisi právo provádět posílené kontrolní mise ve spolupráci s Evropskou centrální bankou (ECB), sociálními partnery a ostatními vnitrostátními zúčastněnými subjekty. Riziko nerovnováhy je třeba trvale vyhodnocovat, aby k nerovnováze nemohlo dojít, a členským státům musí být dána včasná doporučení, aby se předešlo případnému narušení fungování hospodářské a měnové unie.

 
  
MPphoto
 
 

  Justas Vincas Paleckis (S&D), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto konkrétní zprávu o makroekonomické nerovnováze, protože se zabývá podrobnostmi týkajícími se současného problému zadluženosti v některých členských státech, a především nabízí progresivní metodu řešení takto závažného problému, který souvisí nejen s krátkodobými, ale i dlouhodobými důsledky. Jsem přesvědčen, že Evropa potřebuje progresivní investice, které pomohou hospodářskému růstu a tvorbě pracovních míst, a proto by pouhé krácení rozpočtů mohlo v dlouhodobém výhledu narušit celý hospodářský a politický systém. Jako sociální demokrat, který zdůrazňuje základní hodnotu sociálních práv lidí a dlouhodobého prospěchu společnosti, podporuji tento návrh pro jeho důkladnost a komplexní přístup k řešení těchto problémů.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Hlasoval jsem pro zprávu paní Ferreirové, protože jsem přesvědčen, že na úrovni Evropské unie koordinovaný mechanismus dohledu pro odhalování a prevenci makroekonomické nerovnováhy je důležitý, stejně jako postup pro nápravu nadměrné nerovnováhy. Systém odhalování označovaný jako „varovný mechanismus“, používá srovnávací přehled kvantitativních ukazatelů a kvalitativních hodnocení. Věřím, že tento srovnávací přehled je důležitý, protože nám poskytne obecný a úplný souhrn informací, a proto jsem přesvědčen, že by se mělo jednat o flexibilní a adaptabilní nástroj, aby bylo možné jej upravovat a přizpůsobovat měnícím se požadavkům a situacím a jasně zaručovat rámec právní jistoty. Doufám, že Parlament dojde ke konečné dohodě a schválí celý balíček týkající se správy co nejrychleji, aby tak vyslal silný a jednotný signál veřejnosti a trhům a ukončil spekulace.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Dne 29. září 2010 předložila Komise legislativní balíček, jehož cílem je posílit správu ekonomických záležitostí v EU a eurozóně. Tento balíček tvoří šest návrhů: čtyři se týkají rozpočtových záležitostí, včetně reformy Paktu o stabilitě a růstu, a dvě nová nařízení usilují o odhalení a řešení vznikající makroekonomické nerovnováhy v EU a eurozóně. Tento návrh stanoviska se týká návrhu, který předložila Komise k nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik. Panuje obecná shoda na tom, že Pakt o stabilitě a růstu z hlediska prevence i nápravy selhal a je třeba jej reformovat.

Souhlasím s pozměňovacími návrhy ke znění návrhu Komise, které v Evropském parlamentu podpořila široká většina. Chtěla bych říci, že je důležité zohlednit zkušenosti získané během let existence starého Paktu o stabilitě a růstu, jakož i to, že správa ekonomických záležitostí se stala demokratičtější díky zapojení Evropského parlamentu do celého procesu dohledu. Proto jsem hlasovala pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Aldo Patriciello (PPE), písemně. (IT) Zkušenosti získané během prvního desetiletí fungování hospodářské a měnové unie ukazují, že je jednoznačně zapotřebí vytvořit dokonalejší rámec pro správu ekonomických záležitostí. Parlament bude muset prozkoumat a zdokonalit legislativní návrhy o správě, které Komise přijala v září 2010, s ohledem na jejich zásadní úlohu pro budoucnost EU a zejména eurozóny. Posilování správy ekonomických záležitostí by mělo jít ruku v ruce s posílením demokratické legitimity přijímaných rozhodnutí, protože správu ekonomických záležitostí nelze oddělit od regulace finančních trhů a dohledu nad nimi. Podle Lisabonské smlouvy potřebuje Rada souhlas Parlamentu, aby došla ke konečnému konsenzu. Toto je poprvé, kdy Evropský parlament spolurozhoduje s Radou o makroekonomickém vývoji a fiskální kázni Unie. Hlasoval jsem pro rozsáhlou reformu rámce správy založenou na metodě Společenství, aby bylo zajištěno, že Parlament vylepší návrhy Komise na zřízení pevného a uceleného rámce pro další desetiletí, který zaručí soulad fiskální kázně s hospodářským růstem.

 
  
MPphoto
 
 

  Miguel Portas (GUE/NGL), písemně. (PT) Toto je jediná zpráva, která se snaží jít proti převládajícímu trendu celého balíčku právníchů předpisů týkajícího se správy ekonomických záležitostí. Zdržel jsem se hlasování, abych na tento aspekt upozornil a uznal jeho hodnotu. Zpráva paní Ferreirové se zabývá prevencí závažné makroekonomické nerovnováhy. V ní schodek a zadluženost nejsou důležitější než přebytky a deficity obchodní bilance, než zaměstnanost a nezaměstnanost nebo jakékoli kvalitativní výzvy, které by mohly zajistit strategii udržitelného růstu. Je rozumné mít takovou širokou koordinaci založenou na srovnávacím přehledu různých ukazatelů, který nerovnováhu určí v rané fázi. Hlasovat pro tuto zprávu mi brání špatné pojetí koordinace, jejímž začátkem i koncem je stále schodek a zadluženost.

 
  
MPphoto
 
 

  Phil Prendergast (S&D), písemně. − Hospodářská krize, před níž Evropa nyní stojí, vyžaduje nový přístup. Krize je svou povahou politická i ekonomická a znovu a znovu jsme viděli, že Evropa je nejsilnější, když jedná společně, a jednotná reakce na tuto krizi je nejlepší reakcí. I přístup EU je v tomto ohledu novinkou, protože tentokrát Parlament poprvé spolurozhoduje s Radou o makroekonomickém vývoji a Rada potřebuje k dosažení konečného konsenzu souhlas Parlamentu. Tato zpráva představuje velké množství kompromisů všech stran jednání. Je mimořádně důležité vyslat trhům i občanům silný signál o úmyslu Evropské unie bojovat s touto finanční krizí i o její kapacitě pro řešení rozdílů a zásadních problémů. Vítám také přístup k řešení podvodů a neochoty postupovat podle schválených doporučení bez přijatelného vysvětlení. Je důležité, aby takové sankce existovaly, stejně tak je ale důležité, abychom netrestali státy, pokud nejsou schopny dosáhnout navržených cílů, a v tomto ohledu zprávu vítám.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně. – (ES) Hlasoval jsem pro. Tato zpráva se snaží zavést mechanismy prevence a nápravy pro členské státy, které čelí fiskální nerovnováze. Aspekt prevence zahrnuje mechanismy, jako je roční přezkum fiskálních bilancí, mechanismy včasného varování Evropské komise a preventivní doporučení pro řešení drobných nevyvážeností. Jako nápravné opatření bude zaveden postup pro řešení nadměrného schodku, jmenovitě postup při nadměrném schodku, a rovněž požadavek, aby členské státy předkládaly konkrétní plán opatření. Hlasoval jsem pro tuto zprávu hlavně proto, že zahrnuje ekonomické nevyváženosti v rámci Paktu o stabilitě a růstu, strategie Evropa 2020 a evropského semestru. Jinými slovy, reálná ekonomika je začleněna do postupu hospodářské kontroly a koordinace. Kromě toho je obsažena i série ukazatelů pro určení ekonomické nerovnováhy a v zájmu důslednosti i doporučení a ukazatele, jako jsou například investice do výzkumu a vývoje a energetiky.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. (IT) Jsem přesvědčena, že balíček intervencí obsažený v návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady může být účinný při prevenci ekonomické nerovnováhy, zvláště v eurozóně. Kromě toho má Parlament v úmyslu vylepšit návrhy Komise tak, aby byl vytvořen pevný a ucelený rámec právních předpisů zaručující hospodářský růst a zaměstnanost pro další desetiletí. V této době, která je pro EU zvlášť obtížná, je nutné reagovat změnami, doplněním a opravami stávajícího modelu udržitelného růstu a posilováním správy ekonomických záležitostí a demokratické legitimity přijímaných rozhodnutí.

 
  
MPphoto
 
 

  Kay Swinburne (ECR), písemně. − Skupina Evropských konzervativců a reformistů se vždy snažila konstruktivně zajistit, aby mohla eurozóna formulovat trvalá řešení své krize státního dluhu. Vady Paktu o stabilitě a růstu z hlediska podstaty i vymáhání byly zjevné již nějakou dobu; je správné, že jsou nyní podnikány kroky, které by měly zajistit trvalé a funkční řešení. Prostřednictvím postupu ve výboru a trialogu jsme přispěli ke snaze zajistit, aby byl upřednostňovaný výsledek práce Parlamentu realistický, uskutečnitelný a trvalý. Bohužel však podle našeho názoru to, co navrhla Komise a schválil Parlament, není řešení jen pro eurozónu, ale řešení zahrnující i státy, jejichž měnou není euro. Ať to vezmeme z jakéhokoli úhlu, balíček, o němž jsme hlasovali, zvyšuje pravomoci EU na úkor členských států. Obsahuje inovativní koncepce, jako je hlasování obrácenou kvalifikovanou většinou a ukládání pokut členským státům, a zajišťuje, aby vnitrostátní rozpočty již nebyly jen věcí vnitrostátních parlamentů. Ačkoli tedy podporujeme dlouhodobé cíle, nemůžeme souhlasit s danými prostředky a hlasovali jsme proti zprávám, které se neomezují na eurozónu.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Stabilita eurozóny konkrétně a Evropy obecně vyžaduje restrukturalizaci nástrojů prevence a dohledu za účelem nápravy makroekonomické nerovnováhy. Finanční konsolidace je nezbytná pro nápravu chyb minulosti a pro trvalý růst ekonomik Evropy, který nestojí na státním a zahraničním dluhu, ale spíše na podpoře zaměstnanosti a konkurenceschopnosti. Tato zpráva se zaměřuje na srovnávací přehled makroekonomických a strukturálních statistických ukazatelů, které umožní srovnání členských států a budou odrážet strukturální a krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé trendy.

Začlenění nových ukazatelů a vytvoření dolních a horních limitů, které budou dle potřeby symetrické, umožní, aby tyto ukazatele sloužily jako varovné úrovně a předešlo se tak uplatnění stávajících finančních záchranných opatření ze strany Komise a Mezinárodního měnového fondu. Tento nový inteligentní a symetrický systém povede k přísnějšímu dohledu, důkladnějším hodnocením ze strany Komise, Evropského parlamentu, Rady a Evropské centrální banky a k návrhu doporučení dalších reforem a nápravných plánů. V kritickém okamžiku evropského projektu považuji účast všech evropských a vnitrostátních orgánů za nezbytnou, aby bylo možné přijmout potřebná opatření brzy.

 
  
  

Zpráva: Diogo Feio (A7-0179/2011)

 
  
MPphoto
 
 

  Sophie Auconie (PPE), písemně. (FR) Současné události ukazují, že evropský Pakt o stabilitě a růstu není příliš účinný a nezabránil tomu, že se několik členských států dostalo do vážných problémů ve své platební bilanci a při splácení svých dluhů. Kromě podpory, kterou těmto zemím poskytuje EU, se orgány proto snaží Pakt o stabilitě a růstu posílit a vyhnout se tak v budoucnosti krizím tohoto druhu. To je cílem balíčku právních předpisů týkajícího se správy ekonomických záležitostí, jehož je zpráva kolegy pana Feia součástí. Zpráva se zabývá prováděním postupu při nadměrném schodku. Konkrétně jsem pro výpočet snížení dluhu podle průměrné sazby vypočtené za tříleté období namísto podle pevné sazby pro každý rok ve tříletém období. Podpořila jsem tuto zprávu, stejně jako podporuji balíček právních předpisů týkající se správy ekonomických záležitostí jako celek.

 
  
MPphoto
 
 

  Regina Bastos (PPE), písemně. (PT) Hospodářská a finanční krize vyvolala a posílila potřebu koordinace a zlepšeného dohledu nad hospodářskými politikami v rámci hospodářské a měnové unie. Tyto nedávné zkušenosti odhalily i slabá místa a nedostatky stávajícího systému koordinace a existujících postupů dohledu. Krize dramaticky zvrátila příznivé podmínky, za nichž hospodářský a finanční sektor fungoval do roku 2007, a většina členských států musí podstoupit proces konsolidace svého rozpočtu za účelem snížení veřejného dluhu. Pro většinu zemí je snížení zadluženosti zásadní otázkou vzhledem k nepříznivým účinkům, které má na ekonomické pobídky a na růst hospodářství v důsledku zvýšených daní a rizikových příplatků. Tato zpráva tvrdí, že Komise a Rada by měly provést vyrovnané celkové hodnocení všech rozhodujících faktorů, a to zejména míry, v níž jako přitěžující nebo zmírňující okolnosti působí při posuzování souladu s kritérii schodku a/nebo dluhu. Rada bude požadovat, aby členský stát dosáhl ročních rozpočtových cílů, které umožní nárůst hrubého domácího produktu minimálně o hodnoty 0,5 % ročně. Z uvedených důvodů jsem hlasovala jsem pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Mara Bizzotto (EFD), písemně. (IT) Rozhodla jsem se zdržet se hlasování o této zprávě o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku. Ačkoli vztah mezi ekonomikami jednotlivých členských států a mezi nimi a Unií je třeba přezkoumat, zvláště s ohledem na události v Řecku a na skutečnost, že různé další členské státy vykazují známky blížící se finanční krize ve stejném rozsahu jako v Řecku, nelze tento přezkum provést pomocí metod uvedených v této zprávě. Zpráva se snaží napravit zranitelná místa vnitrostátních ekonomik tak, že (podle mého názoru nadměrně) zvyšuje pravomoc EU vůči členským státům samotným, a obětuje tak jejich svobodu a pravomoci v oblasti financí. Proto nemohu hlasovat pro tuto zprávu.

 
  
MPphoto
 
 

  Antonio Cancian (PPE), písemně. (IT) Feiova zpráva je součástí balíčku právních předpisů pro reformu správy ekonomických záležitostí, který tvoří šest zpráv vzešlých z jednání trvajících měsíce. Parlament vyslal jasný signál všem, a zejména Radě. Proto doufám, že tento balíček bude do letní přestávky schválen a především co nejdříve uplatněn, aby Evropská unie nebyla nepřipravena, jako tomu bylo v minulosti, čelit problémům ohrožujícím její stabilitu. Konkrétně pro zprávu pana Feia jsem hlasoval, protože jsem přesvědčen, že správně zdůrazňuje nepostradatelnou úlohu, kterou musí Parlament hrát při prevenci budoucích hospodářských krizí. Text zdůrazňuje zásadní význam dialogu, který bude muset Parlament navázat se zástupci vnitrostátních parlamentů v zájmu ochrany demokratického procesu v době, kdy vzniknou problémy týkající se hospodářské stability Evropské unie. Kromě toho zpráva navrhuje tříleté období pro snížení celkové zadluženosti, což považuji za přiměřené a dostatečné.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria Da Graça Carvalho (PPE), písemně. (PT) Hlasovala jsem pro zprávu, protože souhlasím s tím, že pokud dojde k překročení referenční hodnoty, je třeba považovat poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) v souladu s čl. 126 odst. 2 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) za dostatečně se snižující a uspokojivým tempem se blížící k referenční hodnotě, jestliže se rozdíl vzhledem k referenční hodnotě snižoval za předchozí tři roky průměrným tempem řádově jedné dvacetiny za rok, což je doporučená hodnota, která byla stanovena na základě hodnocení tříletého období.

 
  
MPphoto
 
 

  Carlos Coelho (PPE), písemně. (PT) Současná hospodářská, finanční a sociální krize ukázala, že stávající model správy ekonomických záležitostí Evropské unie nefunguje: rámec dohledu se ukázal jako velmi slabý a pravidla Paktu o stabilitě a růstu nebyla dodržována. Proto podporuji balíček opatření, který Evropská komise předložila ve věci správy ekonomických záležitostí. Hlasuji pro vynikající zprávu pana Feia o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku. Vítám požadavek, aby byl urychlen postup, kterým Evropská komise zveřejňuje svá doporučení. Souhlasím s návrhem, aby měl Evropský parlament právo pozvat zástupce členských států, a vyjadřuji politování nad tím, že Rada tento návrh nepřijala. Vítám možnost, aby Komise prováděla dodatečné kontrolní návštěvy, a skutečnost, že na těchto návštěvách by se mohla podílet i Evropská centrální banka.

 
  
MPphoto
 
 

  George Sabin Cutaş (S&D), písemně. (RO) Rozhodl jsem se hlasovat proti čtyřem ze šesti návrhů v balíčku právních předpisů týkajícím se správy ekonomických záležitostí, protože jsem se domníval, že obsahují pouze úsporná opatření, která by ještě zvýšila křehkost evropské ekonomiky. Pro obnovení hospodářského růstu potřebujeme jiný model, než ten, který navrhuje balíček, model založený na strategických investicích a tvorbě nových pracovních míst.

 
  
MPphoto
 
 

  Göran Färm, Anna Hedh, Marita Ulvskog a Åsa Westlund (S&D), písemně. (SV) Jako švédští sociální demokraté považujeme obecný balíček reforem pro silnější správu ekonomických záležitostí v Evropské unii za důležitý nástroj pro vytvoření řádu v evropské ekonomice. Přísnější Pakt o stabilitě a růstu, zvýšené požadavky na transparentnost a kázeň ve vnitrostátních rozpočtových rámcích a nový systém prevence ekonomické nerovnováhy, to vše jsou klíčové prvky v úsilí o stabilizaci státních financí a finančního trhu.

Důvodem toho, že jsme se dnes rozhodli nehlasovat pro pět ze šesti zpráv, není to, že bychom byli proti přísnějším předpisům. Naopak, jsme přesvědčeni, že přísnější předpisy je třeba zavést urychleně. Účelem naší strategie bylo vyslat jasný signál, že určité v balíčku obsažené trendy k zavedení příliš rozsáhlých úsporných opatření je třeba při závěrečných kolech jednání vyměnit za vyváženější přístup. Předpisy, které neposkytují dostatečný prostor pro investice a zdravý růst směřující budoucnosti, nemohou být dlouhodobě udržitelné.

 
  
MPphoto
 
 

  José Manuel Fernandes (PPE), písemně. (PT) Pravidla týkající se rozpočtové kázně a jejího dodržování a uplatňování by se měla posílit zejména kladením většího důrazu na výši a vývoj zadlužení a jeho celkovou udržitelnost. Proto souhlasím s posuzováním udržitelnosti veřejných financí včetně výše zadlužení, profilu dluhu (včetně jeho splatnosti) a dynamiky dluhu. V této souvislosti nelze zapomínat na soukromé zadlužení, pokud by to eventuálně mohlo znamenat implicitní závazek pro vlády. Rámec určený ke kontrole zadlužení veřejného a soukromého sektoru by měl podporovat dlouhodobý růst s řádným přihlédnutím k anticyklické úloze rozpočtové politiky a zároveň zdokonalovat podmínky k investování a rozvoji vnitřního trhu, což je nezbytné pro zajištění správného fungování a posilování hospodářské a měnové unie. Za účelem zajištění finanční stability eurozóny jako celku je důležité zřídit Evropský měnový fond, který by se řídil předpisy Unie a byl by financován zejména z příjmů pocházejících z pokut.

 
  
MPphoto
 
 

  João Ferreira (GUE/NGL), písemně. (PT) Tato zpráva je součástí balíčku právních předpisů týkajícího se správy ekonomických záležitostí a představuje jeden z jeho klíčových prvků. Jedná se o nařízení o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku.

Ačkoli vychází z předpokladu, že v eurozóně probíhá krize a je že nutné komplexní a integrované řešení dluhové krize v eurozóně, vzhledem k neúspěchu dosud uplatňovaného roztříštěného přístupu, zpráva nakonec požaduje stejný druh monetaristických a neoliberálních politik a kritérií, jaké ke krizi vedly. Opakuje a zpřísňuje skutečně naprostou kontrolu uvalenou na členské státy, aniž by se zajímala o příčiny problémů nebo o alternativní politiky zohledňující rozdílné úrovně rozvoje ekonomik.

Namísto návrhu paktu pro pokrok a sociální rozvoj založený na solidaritě a skutečných politikách hospodářské a sociální soudržnosti, které jsme prosazovali, tak zpráva požaduje prohloubení Paktu o stabilitě a růstu a nyní Paktu euro plus. Rozšiřuje a posiluje uplatňování sankcí a plateb pokut na členské státy, které uložené povinnosti nesplní. To je nepřijatelné vměšování, které staví členské státy podrobené tomuto postupu při nadměrném schodku do pozice skutečně koloniální podřízenosti evropským mocnostem.

 
  
MPphoto
 
 

  Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. (PT) Toto je jeden z klíčových právních předpisů v balíčku předpisů týkajícím se správy ekonomických záležitostí. Jedná se o nařízení o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku.

Ačkoli vychází z předpokladu, že v eurozóně probíhá krize, a dokonce uznává, že je nutné komplexní a integrované řešení dluhové krize v eurozóně, vzhledem k neúspěchu dosud uplatňovaného roztříštěného přístupu, zpráva nakonec požaduje stejný druh monetaristických a neoliberálních politik a kritérií, a zpřísňuje tak skutečně naprostou kontrolu uvalenou na členské státy, aniž by se zajímala o příčiny problémů nebo o alternativní politiky zohledňující rozdílné úrovně rozvoje ekonomik. Namísto návrhu paktu pro pokrok a sociální rozvoj založený na solidaritě a skutečných politikách hospodářské a sociální soudržnosti, tak zpráva požaduje prohloubení Paktu o stabilitě a růstu a Paktu euro plus. Rovněž rozšiřuje uplatňování sankcí a plateb pokut na členské státy, které nesplní uložené povinnosti.

To je nepřijatelné vměšování, které staví členské státy podrobené tomuto postupu při nadměrném schodku do pozice skutečně koloniální podřízenosti evropským mocnostem.

Proto jsme hlasovali proti.

 
  
MPphoto
 
 

  Monika Flašíková Beňová (S&D), písemně. – (SK) Světová hospodářská a finanční krize odhalila a prohloubila nevyhnutelnost intenzivnější koordinace a lepšího dohledu nad hospodářskými politikami v hospodářské a měnové unii. Stávající nástroje a postupy koordinace a dohledu umožnily EU překonat krizi, kterou by žádný členský stát sám nepřekonal. Evropské orgány a členské státy společně usilují o zotavení se z krize. Tyto zkušenosti však odhalily nedostatky a slabá místa v současném systému koordinace a v existujících postupech dohledu. Je nezbytné, aby se rámec hospodářské a měnové unie posílil s cílem upevnit hospodářskou stabilitu a udržitelnost veřejných financí, které jsou předpokladem pro trvalý výkon a růst zaměstnanosti. Jednotlivé prvky koordinace v oblasti hospodářské politiky včetně dohledu nad strukturálními reformami je třeba začlenit do nového cyklu dohledu, tzv. evropského semestru, který spojí existující procesy v rámci tohoto paktu s hlavními směry hospodářských politik a zajistí souběžné předkládání stabilizačních a konvergenčních programů a vnitrostátních programů reforem.

 
  
MPphoto
 
 

  Marietta Giannakou (PPE), písemně. – (EL) Skupina poslanců Nové demokracie v Evropském parlamentu dnes hlasovala pro šest návrhů v novém balíčku právních předpisů týkajícím se správy ekonomických záležitostí. Návrhy Evropského parlamentu připravují podmínky pro prostředí hospodářské stability a současně umožňují rozvoj inovativních mechanismů, jako jsou eurobondy a evropské projektové dluhopisy.

 
  
MPphoto
 
 

  Mathieu Grosch (PPE), písemně. (DE) Větší koordinace a pečlivější sledování hospodářské politiky v členských státech jsou nezbytné, máme-li se poučit z chyb hospodářské a finanční krize a bojovat proti současné dluhové krizi v některých členských státech. Tato zpráva je odpovědí na otázku, jak tento nový proces koordinace a sledování organizovat.

Debatě o enormních schodcích v některých zemích by měla být věnována pozornost především v Belgii, zvláště v tomto přechodném období, kdy Belgie nemá vládu. Toto přechodné období je mimořádně problematické, protože má v Belgii zásadní vliv na ekonomiku, sociální politiku a finanční odvětví a neslouží právě zlepšení situace.

Pokud chce země, jako je Belgie, zajistit, aby Evropa v budoucnosti nemohla činit rozhodnutí jménem Belgie, potom je nejvyšší čas požadovat, aby osoby odpovědné za federální politiku uznaly svou odpovědnost vůči občanům, namísto aby v Komisi intervenovaly za zachování indexu nebo sociální politiky v Belgii.

 
  
MPphoto
 
 

  Juozas Imbrasas (EFD), písemně. (LT) Uvítal jsem tento dokument, protože toto nařízení stanoví ustanovení pro urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku. Cílem postupu při nadměrném schodku je zabránit vzniku nadměrných schodků veřejných financí, a pokud již k jejich vzniku dojde, napomoci jejich rychlému odstranění, přičemž je na základě kritérií schodku veřejných financí a veřejného dluhu prozkoumáno dodržování rozpočtové kázně. Pravidla pro rozpočtovou kázeň by měla být posílena, především tak, že v nich bude mít významnější úlohu výše a vývoj zadluženosti a celková udržitelnost. Dodržování těchto pravidel by mělo být posíleno, stejně jako systémy pro jejich vymáhání. Správa ekonomických záležitostí by se měla zlepšit, také aktivnějším a včasnějším zapojením Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů.

 
  
MPphoto
 
 

  David Martin (S&D), písemně. − Hlasoval jsem proti této zprávě, protože jsem důrazně proti programu paralyzujících úsporných opatření, který v Evropské unie prosazují síly pravého středu. Tento balíček reforem správy ekonomických záležitostí ochromí růst v EU právě v době, kdy potřebujeme investice pro růst, pro výzkum a vývoj a pro zaměstnanost, abychom zajistili hospodářskou budoucnost Evropy. Tento balíček pro finanční reformu v Evropě nejvíce zasáhne ty nejchudší, zatímco příčinu krize – finanční odvětví – ponechá nedotčenou. Vítám zlepšenou koordinaci hospodářské a fiskální politiky v Evropě, ale jsem důrazně proti krátkodobé vizi, která je základem těchto opatření. Dlouhodobé investice do zelené ekonomiky, do vědeckého výzkumu a infrastruktury jsou naprosto zásadní pro hospodářskou stabilitu, tvorbu pracovních míst a růst a já nemohu podpořit tento balíček reforem, který se v celé Evropě snaží o ochromující úspory.

 
  
MPphoto
 
 

  Clemente Mastella (PPE), písemně. (IT) Tento návrh se týká urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku. Jsme přesvědčeni, že prosazování rozpočtového dohledu by mělo vždy podléhat komplexním cílům EU, a zejména požadavkům, které se týkají podpory vysoké úrovně zaměstnanosti, záruky přiměřené sociální ochrany a boje proti sociálnímu vyloučení.

Při sledování toho, jak jsou dodržována pravidla rozpočtové kázně, by měla být věnována zvláštní pozornost sociálnímu útlumu, který může mít vliv na finanční situaci vlád. Rovněž trváme na tom, aby členské státy, které provádějí strukturální reformy přispívající k zachování nebo tvorbě pracovních míst a ke snižování chudoby, měly možnost odchýlit se od svých střednědobých rozpočtových cílů.

A v neposlední řadě jsme přesvědčeni, že posílení správy ekonomických záležitostí by mělo jít ruku v ruce s posílením demokratické legitimity evropské správy věcí veřejných a že by v rámci celého procesu dohledu měla být posílena role Evropského parlamentu. Nezbytnou podmínkou důvěryhodného a transparentního rámce dohledu je navíc pravidelné konzultování sociálních partnerů a větší zapojení vnitrostátních parlamentů.

 
  
MPphoto
 
 

  Jean-Luc Mélenchon (GUE/NGL), písemně. (FR) Tato zpráva navrhuje rozšířit hlasování obrácenou kvalifikovanou většinou pro pokutování členských států, které nesplní euroliberální normy. A co hůř, vyzývá Komisi, aby zavedla zrychlené sankční řízení pro záměrné neplnění předpisů. Jediná výjimka se týká členských států, které provádějí reformy důchodového systému podle přání Komise. Tímto způsobem se zavádí autoritářský federalismus. Nikdy nepřistoupím na to, aby moje země platila komukoli jakékoli pokuty.

 
  
MPphoto
 
 

  Andreas Mölzer (NI), písemně. (DE) Sledování rozpočtů by nemělo znamenat jen získávání přístupu ke správným údajům a číslům. Komise by samozřejmě měla vydávat i doporučení, například ve věci snižování zadluženosti. Za žádných okolností bychom ale neměli dovolit, aby bylo členským státům diktováno, jak by měly vynakládat své peníze. Evropská správa není přáním občanů EU ani ji nestanoví Smlouvy o EU. Znamená jasné pohrdání zásadou subsidiarity. Správa EU nepomůže ekonomickému zotavení postižených zemí, ale spíše odchodu z eurozóny. Z uvedených důvodů tento návrh nemohu podpořit.

 
  
MPphoto
 
 

  Franz Obermayr (NI), písemně. (DE) Návrhy týkající se správy ekonomických záležitostí jsou jasným porušením zásady subsidiarity. Hlasoval jsem proti této zprávě, protože významně narušuje jak evropskou integraci, tak hospodářské a sociální podmínky v členských státech.

 
  
MPphoto
 
 

  Rolandas Paksas (EFD), písemně. (LT) Postup při nadměrném schodku musí probíhat rychleji a pohotověji, aby se předešlo nadměrným rozpočtovým schodkům. Jsem přesvědčen, že pravidla pro rozpočtovou kázeň musí být posílena a zvláštní pozornost je třeba věnovat výši zadlužení. Pro dosažení uvedených cílů musí Komise získat zvláštní úlohu v oblasti posuzování, sledování a vydávání doporučení. Při posuzování musí Komise a Rada přihlédnout i k reformám důchodového systému, které provádí příslušný členský stát. Nesouhlasím s návrhem na snížení pokuty pro členské státy, které neprovedly nebo neprovedly řádně opatření nebo nástroje ke kontrole schodku. Nemyslím si, že je žádoucí snižovat celkový objem pokut, protože vybrané pokuty je třeba použít k zavedení mechanismů stability.

 
  
MPphoto
 
 

  Alfredo Pallone (PPE), písemně. (IT) Především chci poblahopřát panu Feiovi k jeho vynikající zprávě. Jsem přesvědčen, že poměr dluhu k HDP by se měl snižovat „uspokojivým tempem“. V tomto smyslu je třeba rozdíl mezi stávajícím veřejným dluhem a 60% referenční hodnotou snižovat o jednu dvacetinu za rok. Vítám pozměňovací návrh, který pan Feio předložil k původnímu návrhu Komise, podle něhož by se snížení mělo vypočítávat podle průměrné sazby za předchozí tři roky ve výši jedné dvacetiny za rok. Rovněž souhlasím s tím, že posouzení toho, zda byla tato podmínka dodržena, by mělo začít tři roky po skončení probíhajícího postupu při nadměrném schodku. Především vítám skutečnost, že při uplatňování nařízení o veřejném dluhu bude muset Komise přihlédnout ke „všem rozhodujícím faktorům“, zejména k soukromému zadlužení a jiným důležitým faktorům, které umožňují celkové posouzení. Doufám, že Parlament dojde ke konečné dohodě a schválí celý balíček týkající se správy co nejrychleji, aby tak vyslal silný a jednotný signál veřejnosti a trhům a ukončil spekulace.

 
  
MPphoto
 
 

  Maria do Céu Patrão Neves (PPE), písemně. (PT) Součástí legislativního balíčku, který má posílit správu ekonomických záležitostí v EU a eurozóně, bylo i hlasování o tomto návrhu stanoviska k návrhu Komise, o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku. Hlasovala jsem pro tuto zprávu, protože v zásadě sdílím obavy zpravodaje, zejména pokud jde o tyto záležitosti: 1) prosazování rozpočtového dohledu by mělo podléhat komplexním cílům EU; 2) při sledování toho, jak jsou dodržována pravidla rozpočtové kázně, by měla být věnována pozornost nejen závažnému hospodářskému, útlumu, ale také sociálním krizím, které mohou mít vliv na finanční situaci vlád; 3) pokuty vybrané od členských států, které nedodržují jim určená doporučení, by měly být použity na podporu cílů EU v oblasti dlouhodobých investic a zaměstnanosti, a ne rozděleny pouze členským státům, u nichž neprobíhá postup při nadměrném schodku, jak navrhla Komise; 4) nezbytnou podmínkou důvěryhodného a transparentního rámce dohledu je navíc pravidelné konzultování sociálních partnerů a větší zapojení vnitrostátních parlamentů.

 
  
MPphoto
 
 

  Raül Romeva i Rueda (Verts/ALE), písemně.(ES) Hlasoval jsem proti. Důvodem je zavedení závažného procyklického opatření, které má řešit nadměrný schodek. Mám na mysli konkrétně opatření 1/20, které znamená snižování ročního veřejného dluhu o 5 % ve třech po sobě jdoucích letech, pokud dluh přesáhne 60 % hrubého domácího produktu (HDP), i pokud je schodek nižší než 3 % HDP. Základem tohoto opatření je předpoklad, že hospodářský růst závisí výhradně na omezování veřejných výdajů. Jinými slovy, že řešení veřejného dluhu znamená přímé uplatňování úsporných plánů, zvláště těch velmi přísných, bez ohledu na danou situaci.

 
  
MPphoto
 
 

  Licia Ronzulli (PPE), písemně. (IT) Hlavním cílem balíčku právních předpisů, který předložila Komise v roce 2010, je oživení správy ekonomických záležitostí v EU a eurozóně. To je v krizi, jakou právě procházíme, strategicky důležité. Zlepšování plánů růstu a rozvoje členských států, optimalizování koordinace rozpočtových politik a posilování postupů pro sledování schodků a státního dluhu jsou jen některé z priorit, o které je třeba usilovat. Avšak abychom těchto cílů dosáhli, musí být naše úsilí plně v souladu s plány na oživení trhu práce a politikami sociální ochrany, základním kamenem nového modelu udržitelného růstu.

 
  
MPphoto
 
 

  Kay Swinburne (ECR), písemně. − Skupina Evropských konzervativců a reformistů se vždy snažila konstruktivně zajistit, aby mohla eurozóna formulovat trvalá řešení své krize státního dluhu. Vady Paktu o stabilitě a růstu z hlediska podstaty i vymáhání byly zjevné již nějakou dobu; je správné, že jsou nyní podnikány kroky, které by měly zajistit trvalé a funkční řešení. Prostřednictvím postupu ve výboru a trialogu jsme přispěli ke snaze zajistit, aby byl upřednostňovaný výsledek práce Parlamentu realistický, uskutečnitelný a trvalý. Bohužel však podle našeho názoru to, co navrhla Komise a schválil Parlament, není řešení jen pro eurozónu, ale řešení zahrnující i státy, jejichž měnou není euro. Ať to vezmeme z jakéhokoli úhlu, balíček, o němž jsme hlasovali, zvyšuje pravomoci EU na úkor členských států. Obsahuje inovativní koncepce, jako je hlasování obrácenou kvalifikovanou většinou a ukládání pokut členským státům, a zajišťuje, aby vnitrostátní rozpočty již nebyly jen věcí vnitrostátních parlamentů. Ačkoli tedy podporujeme dlouhodobé cíle, nemůžeme souhlasit s danými prostředky a hlasovali jsme proti zprávám, které se neomezují na eurozónu.

 
  
MPphoto
 
 

  Nuno Teixeira (PPE), písemně. (PT) Nedávné události ukázaly, že různé pakty o stabilitě a růstu nepřinesly požadovaný účinek: namísto toho několik členských států čelilo závažným problémům při plnění svých povinností a riskovalo zvýšení svého státního dluhu. Zpráva, která byla dnes přijata na plenárním zasdání, obsahuje širší balíček opatření, která představují návrhy na evropskou správu ekonomických záležitostí. Konkrétně tato zpráva analyzuje problém nadměrné zadluženosti členských států a posuzuje problémy Evropské unie jako celku, nikoli jen ve smyslu řešení schodků, ale i z hlediska výše veřejného dluhu, s cílem zajistit, aby byly zavedeny postupy pro včasnou nápravu neplnění povinností a aby se tak předešlo zavádění nápravných opatření v době, kdy je již příliš pozdě. Provedení opatření je pro eurozónu nezbytné. Na základě výsledku jednání a pokroku, který byl v posledních měsících učiněn v rámci trialogu, doufám, že můžeme očekávat, že doporučení budou zveřejňována rychleji, a že můžeme počítat se skutečně ekonomickým dialogem. Doufám, že k úspěchu může přispět i možnost přezkumu doporučení podle hospodářského útlumu, pokud tím nebude ohrožena fiskální udržitelnost.

 
  
MPphoto
 
 

  Viktor Uspaskich (ALDE), písemně. (LT) Jednou z věcí, které nám ukazuje krize v Řecku, je naléhavá potřeba fiskální odpovědnosti. Jinak budou všechny členské státy EU, nejen Řecko, čelit závažným problémům, protože nadměrný schodek mají dvě třetiny členských států. Jsem rád, že zpravodaj na tuto skutečnost upozorňuje.

Zpráva obsahuje více návrhů, ale ty nejdůležitější spočívají v překonání nadměrného rozpočtového schodku a v dokončení prostředků pro boj se schodky v budoucnosti. Zpráva se rovněž dotýká dalšího důležitého aspektu – že s rozpočtovým deficitem musíme bojovat, aniž bychom uškodili růstu, zejména pokud jde o generování ekonomiky. Je důležité, aby systém určený k řízení veřejné a soukromé zadluženosti podporoval dlouhodobý růst. Znamenalo by to zlepšování investičních podmínek a rozvoj vnitřního trhu a současně i zohlednění konkrétních priorit a potřeb členských států.

A především potřebujeme transparentnost, individuální odpovědnost a nezávislý dohled. To je nezbytnou součástí posilování správy ekonomických záležitostí. Vnitrostátní rozpočtové rámce by měly zahrnovat budování a posilování úlohy nezávislých fiskálních orgánů a zajišťovat zveřejňování transparentních fiskálních statistických údajů.