Index 
 Previous 
 Next 
 Full text 
Procedure : 2012/2041(INI)
Document stages in plenary
Document selected : A7-0373/2012

Texts tabled :

A7-0373/2012

Debates :

PV 10/12/2012 - 22
CRE 10/12/2012 - 22

Votes :

PV 11/12/2012 - 8.18
CRE 11/12/2012 - 8.18
Explanations of votes
Explanations of votes

Texts adopted :

P7_TA(2012)0483

Debates
Monday, 10 December 2012 - Strasbourg Revised edition

22. Rising threats from antimicrobial resistance (short presentation)
Video of the speeches
PV
MPphoto
 

  La Présidente. - L'ordre du jour appelle le rapport de Anna Rosbach sur "Le défi microbien – menaces croissantes de la résistance aux antimicrobiens" (COM(2011)07482012/2041(INI)) (A7-0373/2012).

 
  
MPphoto
 

  Anna Rosbach, ordfører. − Fru formand! God aften, hr. kommissær! Udviklingen af resistente bakterier i Europa eksploderer. Det viser nye tal fra ECDC. Resistente bakterier rejser over landegrænser, og udviklingen er derfor en trussel for hele EU. Alene i Europa er bakterieresistens skyld i mere end 25.000 ekstra dødsfald årligt, mere end 380.000 tilfælde af infektioner, mere end 2,5 millioner ekstra dage i hospitalssenge og sundhedsudgifter for mindst 1,5 mia. euro om året; tal, der vil stige markant i de kommende år.

EU har gennem længere tid forsøgt at løse problemerne. Under det svenske formandskab i 2009 blev der gjort en indsats for at styrke udviklingen af ny medicin. EU-Kommissionen fremlagde i november 2011 en handlingsplan mod udviklingen af multiresistente bakterier, og under det danske formandskab i foråret 2012 enedes medlemslandene om at begrænse forbruget af antibiotika. Papirarbejdet er altså allerede gjort. Nu har vi bare brug for konkret handling!

Multiresistente bakterier er en global udfordring, som involverer mange forskellige sektorer. Derfor er der brug for en ambitiøs helhedsløsning. Min initiativbetænkning har en samlet tilgang til emnet og er bygget op omkring følgende seks nøglepunkter:

1. Brugen af antimikrobielle stoffer skal nedbringes; de skal anvendes hensigtsmæssigt for så vel mennesker som dyr.

2. Vi skal forebygge infektioner generelt og forhindre, at resistens opstår og spredes.

3. Udviklingen af nye antimikrobielle stoffer og alternativer til kendte behandlinger haster, og det haster meget!

4. Vi har akut behov for udveksling af bedste praksis og bedre overvågning og rapportering.

5. Kommunikation og uddannelse. Borgere, læger, landmænd og dyrlæger i hele Europa skal informeres om, hvornår og hvordan antibiotika skal bruges, og hvornår det ikke nytter at bruge det. Alt for mange mennesker i Europa forventer stadig antibiotika til behandling af en virus.

6. Det internationale samarbejde omkring emnet skal styrkes.

Jeg er glad for den store opbakning, som udvalget gav betænkningen. Der er bedt om splitvotes og én særskilt afstemning, og herom vil jeg godt sige et par ord.

Punkt 16: Når det gælder punkt 16 og den splitvote, der er bedt om, har jeg lidt svært ved at forstå den. Men det hænger sikkert sammen med, at jeg kommer fra et land, hvor man som dyrlæge ikke både kan udskrive og sælge medicin.

Punkt 28, som er det næste: Med hensyn til punkt 28 er vi blevet gjort opmærksomme på, at forslaget, som det foreligger her, kan skabe problemer i forbindelse med gældende lovgivning. Foderlægemidler kræver allerede nu en recept i medlemslandene. Derfor ser jeg faktisk gerne, at dette punkt bliver fjernet, men forventer til gengæld, at der bliver set nærmere på emnet, når den veterinære lægelovgivning skal revideres.

Punkt 43: Her mener jeg, at de indsamlede data bør være offentligt tilgængelige, da de er vigtige for læger, dyrlæger, forskning og forebyggelse og ikke kun for eksperter og myndigheder, som det står i teksten. I min forståelse bør EU ikke kunne begrænse medlemslandenes muligheder for mere gennemsigtighed på området.

Til slut vil jeg gerne takke Landbrugsudvalget for deres udtalelse og kollegerne i Miljøudvalget for mange gode ændringsforslag og ikke mindst skyggeordførerne for deres ihærdige arbejde for at opnå kompromiser. Jeg håber, at alle vil kunne stemme for betænkningen. Det er vigtigt, at vi sender et stærkt signal til Kommissionen om, at handlingsplanen skal iværksættes. De enkelte medlemslande er nødt til at forbedre deres lovgivning, og Kommissionens forslag skal implementeres. Borgerne i Europa har krav på god medicin og sundhed. Det drejer sig nemlig om vores fælles fremtid.

 
  
 

Interventions à la demande

 
  
MPphoto
 

  Sari Essayah (PPE). - Arvoisa puhemies, mikrobilääkeresistenssin uhat on otettava vakavasti ja tämä mietintö pyrkii nostamaan esille monia tapoja parantaa nykyisiä käytäntöjä.

Kuitenkaan tuosta kohdasta 16, jonka esittelijä täällä mainitsi, en pysty olemaan esittelijän kanssa samaa mieltä, koska siinä halutaan kieltää eläinlääkäreiltä antibioottien myynti. Tässä unohdetaan jäsenvaltiot, joissa välimatkat ovat pitkiä tai vaikeapääsyisiä, kuten esimerkiksi Suomessa. Meillä Suomessa eläinlääkäri myy lääkkeet aina tukkuhinnalla eli samalla hinnalla, millä hän ostaa ne lääketehtaalta, joten voittoa hän ei voi ottaa. Suomen järjestelmä palvelee myös tuotantoeläinten omistajia, kun matkat ovat pitkät. Esimerkiksi Lapissa eläinlääkärille voi hyvinkin kertyä 100–200 kilometriä, kun hän menee maatilalta toiselle, jolloin tämä todellakin palvelee nimenomaan eläinten etua ja myös tietenkin maatalouden harjoittajan etua.

Keski-Euroopassa käytäntö on toinen, ja voi olla, että eläinlääkäreille tulee kiusaus myöntää näitä reseptejä yli sen, mitä taudin hoitaminen vaatisi. Sen tähden suosittelisinkin, että otetaan suomalainen hyvä käytäntö myös muualla Euroopassa käyttöön, mutta ei kielletä totaalisesti eläinlääkäreiltä antibioottien myyntiä.

 
  
MPphoto
 

  Miroslav Mikolášik (PPE). - Na meticilín rezistentné mikrobiálne kmene, ktorými sa nakazí pacient, ktorý pôvodne ako zdravý kvôli bežnej operácii šiel do nemocnice, sú veľkým medicínskym problémom. Je veľmi nešťastné, keď nemáme antibiotiká, ktorými by sme to mohli vyriešiť. A vieme, že vývin nového antibiotika od myšlienky novej molekuly až po marketing nového lieku trvá viac ako 10 rokov. Musíme napnúť všetky sily, aby sa tento problém skutočne zlepšil. A to stúpa medzi nami už kvázi eradikovaná tuberkulóza pľúc a mnohé ďalšie veci sú zhoršované masívnym používaním antibiotík vo veterinárnej medicíne, resp. v živočíšnej výrobe, kde chovatelia podávajú zvieratám antibiotiká len preto, aby mali vyššie výnosy. Toto musí skončiť, a prihováram sa tedas za mocný a integrovaný prístup.

 
  
MPphoto
 

  Marie-Thérèse Sanchez-Schmid (PPE). - Madame la Présidente, en France, une campagne de publicité, restée célèbre en 2002, disait: "les antibiotiques, c'est pas automatique". Derrière la simplicité du message, se cache un enjeu essentiel: la réduction de la consommation d'antimicrobiens dont une utilisation abusive, depuis des années, entraîne une résistance microbienne extrêmement inquiétante. L'OMS a tiré la sonnette d'alarme. Si l'utilisation massive d'antimicrobiens ne cesse pas, la résistance croissante des bactéries pourrait nous ramener un siècle en arrière, quand la moindre bactérie pouvait être fatale.

Des solutions existent et elles sont nombreuses. La première est un cadre réglementaire efficace et solide pour préserver l'efficacité des antimicrobiens existants, en les utilisant de façon responsable, prudente, à un niveau thérapeutique correct, lorsqu'ils sont absolument nécessaires, sur une période spécifique et à un dosage approprié.

Je souhaite attirer l'attention de mes collègues sur un point: montrer du doigt une profession – les vétérinaires –, en forçant un découplage prescription-délivrance du médicament, risque d'être contreproductif. Cette mesure pourrait tuer le maillage territorial des soins en zone rurale, discréditer des praticiens qui contribuent activement au contrôle et à la prévention des risques, accroître le trafic, alors que ce découplage n'a fait que très partiellement ses preuves.

 
  
MPphoto
 

  Silvia-Adriana Ţicău (S&D). - Rezistenţa la antimicrobiene are implicaţii periculoase pentru sănătatea umană şi animală. În Uniunea Europeană, Norvegia şi Islanda, bacteriile rezistente la antimicrobiene au cauzat anual aproximativ 400 000 de infecţii şi 25 000 de decese, costurile aferente îngrijirilor de sănătate suplimentare şi a pierderilor de productivitate fiind de cel puţin 1,5 miliarde de euro.

Solicităm sprijinirea cercetării cu privire la noile substanţe antimicrobiene, la alternative ale acestora, precum şi la strategii fondate ştiinţific, pentru evitarea bolilor contagioase. Solicităm Autorităţii Europene pentru Siguranţa Alimentară să acorde o atenţie specială monitorizării şi analizei situaţiei privind rezistenţa la antimicrobiene pe teritoriul Uniunii. Comisia şi statele membre, în acord cu agenţiile competente ale Uniunii ar trebui să elaboreze şi să promoveze orientări privind utilizarea prudentă, cu scopul de a reduce expunerea neesenţială şi inadecvată la antimicrobiene în medicina umană şi veterinară.

 
  
MPphoto
 

  Θεόδωρος Σκυλακάκης (ALDE). - Κυρία Πρόεδρε, στην αντίσταση των μικροβίων στα αντιβιοτικά, που προέρχεται από την κατάχρησή τους, είμαστε τόσο αδύναμοι όσο και ο πιο αδύναμος κρίκος. Συνεπώς, οι προσπάθειές μας πρέπει να επικεντρωθούν εκεί όπου το φαινόμενο παρουσιάζει έξαρση ώστε να μειωθεί τόσο το κόστος για την υγεία όσο και το δημοσιονομικό κόστος της υπερκατανάλωσης αντιβιοτικών.

Ομόφωνα ψηφίσαμε στην Επιτροπή Περιβάλλοντος, Δημόσιας Υγείας και Ασφάλειας των Τροφίμων ότι πρέπει να διαφυλάξουμε την αποτελεσματικότητα των αντιβιοτικών που έχουμε γιατί είναι δύσκολο να υπάρξουν καινούργια. Ταυτόχρονα, πρέπει να προσανατολιστούμε στην άμεση χρηματοδότηση της έρευνας για την ανάπτυξη νέων αντιβιοτικών γιατί τα κίνητρα για τη δημιουργία νέων αντιβιοτικών που θα χρησιμοποιούμε όσο το δυνατόν λιγότερο προφανώς δεν είναι επαρκή.

Τέλος, τα αυξανόμενα νοσοκομειακά κρούσματα και το σημαντικό κόστος τους είναι μια πραγματικότητα. Συνεπώς το Κοινοβούλιο πρέπει να αναγνωρίσει, ανάμεσα στα άλλα, και την αναγκαιότητα νοσοκομειακού επιδημιολόγου σε κάθε νοσοκομείο.

Το κόστος της κατάχρησης, άμεσο και έμμεσο, είναι υπερπολλαπλάσιο.

 
  
MPphoto
 

  João Ferreira (GUE/NGL). - Senhora Presidente, Senhor Comissário, a resistência microbiana aos antibióticos constitui um problema candente. Só na Europa, segundo este relatório, são mais de 25 mil as mortes anuais causadas pela resistência aos antibióticos existentes. O aumento das resistências, por um lado, e a escassez de novos medicamentos, por outro lado, exige medidas urgentes. As causas dos problemas são diversas e assim o devem ser também as medidas a implementar. Exige-se uma resposta cabal dos sistemas de saúde que acautele uma gama de práticas e de procedimentos preventivos, tanto ao nível dos cuidados de saúde primários como ao nível hospitalar. Tal não será inteiramente possível senão no quadro de uma gestão pública dos serviços de saúde que assegure a sua universalidade, qualidade e gratuidade. É necessário reforçar o investimento e as atividades em investigação e desenvolvimento, em especial no setor público. O estudo das consequências do uso indiscriminado de antibióticos na pecuária deve ser aprofundado, investigando a sua relação com o surgimento de resistências nos seres humanos. Os modelos de produção intensiva de cariz exportador que lhe estão subjacentes devem ser postos em causa, o que implica alterar profundamente as políticas comerciais e agrícolas vigentes.

 
  
MPphoto
 

  Jaroslav Paška (EFD). - Svetová zdravotnícka organizácia (WHO) vyhlásila v apríli 1993 historicky prvýkrát všeobecný núdzový stav ohrozenia. Bolo to kvôli tuberkulóze. Nemecký mikrobiológ Robert Koch sa o nej vyjadril takto: „Keby sa význam choroby meral počtom obetí, ktoré si vyžiada, ostali by všetky aj tie najobávanejšie infekčné choroby ako mor a cholera ďaleko za tuberkulózou.“ V súčasnosti tuberkulóza zabíja ročne viac osôb ako AIDS, malária a tropické choroby spolu, z čoho najmenej 300 tisíc sú deti. Dynamický rozvoj rezistencie na súčasné antituberkulotiká komplikujú a znemožňujú liečbu tohto infekčného ochorenia. Odborníci odhadujú, že multirezistentnými kmeňmi tuberkulóznych mikrobaktérií je aktuálne ohrozených viac ako 50 miliónov ľudí. Predpovede WHO na roky 2000 až 2020 vystríhajú, že ak sa nezlepší zdravotná starostlivosť, tak za toto obdobie sa tuberkulózou nakazí ďalšia miliarda ľudí, 200 miliónov ochorie a 35 miliónov zomrie. Preto považujem za nevyhnutné podporiť prijatie uznesenia o mikrobiálnej výzve.

 
  
MPphoto
 

  Erik Bánki (PPE). - Tisztelt elnök asszony, tisztelt képviselőtársaim! Valóban egy nagyon fontos problémáról van szó, és azt gondolom, hogy kellő körültekintéssel kell eljárnunk. Az antibiotikumok körültekintő alkalmazása nem csak az állatgyógyászatban, hanem a humán gyógyászatban is rendkívül fontos. Én a Nemzetközi Gyermekmentő Szolgálat magyarországi tagozatának elnökségében vagyok tag, és látom azokat a vizsgálatokat, amelyeket orvoscsoportunk végez Erdélyben, Románia területén, ahol az elhagyott kistelepüléseken, mélyszegénységben élő családoknál gyakorlatilag nyakra-főre alkalmazzák ezeket a szereket olyan mellékhatásokkal, amelyeknek a későbbi kiküszöbölése ezeknél a társadalmi csoportoknál szinte lehetetlen. Tehát nagyon fontos lenne az, nemcsak, hogy haladjunk a korral, és a megfelelő kutatásokkal a megfelelő hatóanyagokat tudjuk kitermelni, hanem hogy a felírás alapján csak azokra a betegségekre alkalmazzuk, amelyekre valóban jótékony hatással van, és számoljunk ezeknek a súlyos mellékhatásaival, mert így embertársainknak nagyon sok kárt tudunk okozni.

 
  
MPphoto
 

  Zofija Mazej Kukovič (PPE). - Hvala lepa predsednica in hvala poročevalki, zato ker sem z njo izjemno dobro sodelovala. Veliko kompromisov smo dosegli, pa vendar nekaj različnih pogledov ostaja.

Predvsem na to, da je treba upoštevati urgentne situacije in situacije daleč na podeželju, daleč stran od centrov, tudi takrat kadar gre za zdravljenje živali. Sicer pa ključni cilj vsega je, da zmanjšamo uporabo antibiotikov in da ozavestimo ljudi o tem, da ozavestimo paciente.

Prejšnji teden me je mati spraševala, zakaj ji zdravnik ni dal antibiotikov za otroka, ker smo se navadili, da jemo antibiotike že kot kruh. Preprosto, ko zbolimo, je prva misel vzeti antibiotik in pravzaprav iz tega moramo kot družba najprej iziti.

 
  
 

(Fin des interventions à la demande)

 
  
MPphoto
 

  Tonio Borg, Member of the Commission. − Madam President, first of all I would like to congratulate Mrs Anna Rosbach, who – speaking of antimicrobial resistance – has been contagious with her enthusiasm and energy on this subject which, of course, is extremely important, as many Members have underlined. We all know that resistant microbes can spread between humans, animals and the environment and through food, and this highlights the need for a coordinated approach across human and animal sectors.

Control of antimicrobial resistance will require the joint efforts of all actors at EU level: the Member States, healthcare professionals, industry, veterinarians and EU citizens as consumers of antibiotics. Resistant microbes do not respect borders. Borders are for human beings. Therefore, resistance can easily spread from country to country when people and animals travel cross-border or where certain goods are traded. The need for coordinated efforts across borders is of pivotal importance.

All the recognised means to combat antimicrobial resistance (AMR) are addressed in the 12 concrete actions outlined in the 2011 Communication from the Commission. We are actively implementing the AMR Action Plan and are making progress.

At global level, the Commission remains fully engaged in the antimicrobial resistance debate with the WHO and, importantly, the Transatlantic Taskforce. The development of new antibiotics has already been encouraged through new research- and innovation-related actions and partnerships.

There was a question on funding. This year the Commission – together with the European Federation of Pharmaceutical Industries and Associations, through their joint undertaking the Innovative Medicines Initiative, launched a EUR 223.7 million programme for this purpose. This was partially funded by the Seventh Framework Programme for Research.

The Commission has also further reinforced research activities in this field by supporting the Joint programming initiative with Member States, and by making EUR 147 million available for antimicrobial resistance research in the last call, again under the Seventh Framework Programme for Research.

Pending the development of new and effective drugs, we should make strenuous efforts to preserve the efficacy of existing antibiotics by reducing their use whenever possible and by carefully monitoring antimicrobial resistance. The report states ‘It is imperative to ensure the prudent use of antimicrobials.’ This includes ensuring respect for the prescription-only use of antibiotics in place across the EU, the avoidance of self-medication by patients and preventing unnecessary consumption of antibiotics.

In this last respect, I would point out that antimicrobials in medicated feed can now only be used on the basis of a prescription. The Commission plans to propose modernised legislation to cover medicated feed in the near future to curb the risk of the development of anti-microbial resistance arising from residues of antimicrobials in feed and to set common production standards.

Finally, I can assure honourable Members that the Commission’s battle against antimicrobial resistance will continue. In 2013, we shall be publishing a roadmap to communicate, in detail, to all stakeholders, ongoing actions and the next steps, as well as an interim report on the progress made so far.

 
  
MPphoto
 

  La Présidente. - Le débat est clos.

Le vote aura lieu mardi à 12 heures.

Déclarations écrites (article 149)

 
  
MPphoto
 
 

  Robert Dušek (S&D), písemně. – Antimikrobiální rezistence je schopnost bakterií přežít i v přítomnosti antimikrobiální látky, která běžně k usmrcení takového mikroorganismu dostačovala. Mikroorganismy začínají být vůči lékům rezistentní a obrovský pokrok v medicíně, kterého lidstvo po staletí dosáhlo, může být velmi rychle smazán. Důvodem této rezistence bylo a je rozsáhlé používání antimikrobiálních látek, kterým se mikroby přizpůsobovaly tak, že pro ně přestaly být smrtící a lék postupem času pozbyl své účinnosti. Největším problémem současnosti jsou multirezistentní bakterie, které způsobují těžko léčitelná onemocnění, jako jsou infekce močových cest, zápal plic nebo tuberkulóza. Velkým problémem bývá infekce způsobená rezistentním zlatým stafylokokem. Napadení oslabeného organismu multirezistentními mikroorganismy v lepším případě výrazně prodražuje léčbu a zatěžuje rozpočty zdravotnictví, v horším případě dochází k absolutnímu selhání léčby a náhlým úmrtím pacientů. Vznik rezistentních organismů urychluje nevhodné používání antibiotik, užívání antibiotik nízké kvality a nedodržování předepsané délky léčby. Novým problémem je i nadbytečné užívání antibiotik jako prevence v chovu zvířat. V boji proti antimikrobiální rezistenci může pomoci výhradně spojení prevence a pokroku. Prevence v zamezení vzniku i šíření, ve způsobu užívání, důslednému vydávání antibiotik jen na závažná onemocnění i užívání kvalitních antibiotik. Pokrok pak v oblasti vývoje nových antimikrobiálních látek. Nezbytná je mezinárodní spolupráce a zesílená výměna informací mezi členskými státy.

 
  
MPphoto
 
 

  Elisabetta Gardini (PPE), per iscritto. – Il fenomeno della resistenza antimicrobica rappresenta una minaccia allo sviluppo della scienza farmacologica, nonché un grosso problema in termini di costi sia umani sia finanziari. I numeri provenienti dalla Commissione sottolineano questo aspetto: la resistenza antimicrobica provoca 25.000 morti in più tra gli esseri umani all'anno e costi aggiuntivi di almeno 1,5 miliardi di euro. Il tutto causato da un uso eccessivo dei farmaci antibiotici che causa una resistenza agli stessi. La relazione votata da questo Parlamento sottolinea l'importanza di limitare la prescrizione profilattica e l'uso di antibiotici, incentivando la ricerca medica nella speranza che possa produrre farmaci antimicrobici di nuova generazione. Risultano infine fondamentali una migliore formazione per medici, farmacisti, veterinari e agricoltori e informazioni più comprensibili per il pubblico in merito al danno dovuto all'utilizzo improprio degli antimicrobici.

 
  
MPphoto
 
 

  Rareş-Lucian Niculescu (PPE), în scris. – Rezoluţia privind pericolul prezentat de rezistenţa la antibiotice, document pentru redactarea căruia am fost raportor al Grupului PPE în Comisia pentru agricultură, este un pas înainte în abordarea eficientă a acestei provocări. După cum am arătat în amendamentele aprobate de Comisia pentru agricultură, principalul scop al unui fermier trebuie să fie creşterea animalelor prin metode sănătoase şi productive şi asigurarea bunăstării acestora, iar utilizarea adecvată a antimicrobienelor este un instrument necesar. Trebuie să fim permanent conştienţi că antibioticele ar putea deveni complet inutile în tratamente, din cauza utilizării greşite şi excesive a acestora. De asemenea, rezistenţa mai mare la antimicrobienele frecvent utilizate în medicina veterinară determină pierderi de producţie, creşterea costurilor şi a riscurilor profesionale pentru agricultori. Cu toate acestea, a interzice complet utilizarea antibioticelor reprezintă o abordare eronată şi imposibil de pus în practică, acestea fiind necesare în multe situaţii. De aceea, consider că poziţia reţinută în raport este una echilibrată şi trebuie aprobată în forma propusă de Comisie.

 
  
MPphoto
 
 

  Marie-Thérèse Sanchez-Schmid (PPE), par écrit. – En France, une campagne de publicité restée célèbre rappelait en 2002 que "les antibiotiques, c'est pas automatique". Derrière la simplicité du message se cache un enjeu essentiel : la réduction de la consommation d'antimicrobiens dont l'utilisation abusive, depuis des années, entraine une résistance microbienne extrêmement inquiétante. L'OMS a tiré la sonnette d'alarme : si l'utilisation massive d'antimicrobiens ne cesse pas, la résistance croissante des bactéries pourrait nous ramener un siècle en arrière, où la moindre bactérie pouvait être fatale. Des solutions existent et elles sont nombreuses : la première est un cadre règlementaire efficace et solide pour conserver l'efficacité des antimicrobiens existants en les utilisant de façon responsable, prudente, au niveau thérapeutique correct, lorsqu'ils sont absolument nécessaires sur une période spécifique et à un dosage approprié. Je souhaite néanmoins attirer l'attention des mes collègues sur un point : montrer du doigt une profession, les vétérinaires, en forçant un découplage prescription - délivrance du médicament, risque d'être contreproductif. Cette mesure pourrait tuer le maillage territorial des soins en zone rurale, discréditer des praticiens qui participent activement au contrôle et la prévention des risques, et accroître le trafic de médicaments, alors que ce découplage n'a fait que très partiellement ses preuves.

 
  
MPphoto
 
 

  Claudiu Ciprian Tănăsescu (S&D), în scris. – Pentru a găsi soluţiile potrivite pentru fenomenul rezistenţei antimicrobiene, trebuie să ne uităm la cauzele care au determinat această situaţie. Acestea sun reprezentate, în primul rând, de utilizarea inadecvată a antibioticelor în medicina umană și veterinară, dar și de un ritm scăzut de inovare în descoperirea de noi antibiotice.

Faptul că avem la dispoziţie un număr din ce în ce mai mic de tratamente eficiente disponibile pentru anumite infecţii multirezistente, precum tuberculoza (TB) sau pneumonia, indică necesitatea urgentării măsurilor luate de statele membre în domeniu. Printre măsurile cele mai importante se numără investiţiile în cercetare şi dezvoltare, respectiv descoperirea de noi antibiotice şi vaccinuri, îmbunătăţirea colaborării dintre statele membre, dar şi informarea şi educarea intensivă a populaţiei cu privire la utilizarea responsabilă a antibioticelor atât în medicina umană, cât şi în cea veterinară.

Dat fiind caracterul transfrontalier al acestor infecţii chimiorezistente, Comisia Europeană are responsabilitatea de a ajuta financiar statele membre să facă faţă unor astfel de provocări. Chiar dacă există voinţă politică în anumite ţări, cum este cazul României, care a dezvoltat deja un plan eficient de luptă împotriva TB multirezistente, de multe ori acestea nu fac faţă cheltuielilor implicate de o astfel de acţiune.

 
Last updated: 8 April 2013Legal notice