který na základě prohlášení Rady a Komise
v souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu
předložili Tunne Kelam, Charles Tannock, Christopher Beazley, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Bogdan Klich a Anna Ibrisagic
za skupinu PPE-DE
o situaci v Estonsku
Usnesení Evropského parlamentu o situaci v Estonsku
B6‑0215/2007
Evropský parlament,
–
s ohledem na čl. 103 odst. 2 jednacího řádu
A.
vzhledem k tomu, že v hlavním městě Estonska se extremistické skupiny po dvě noci mezi 26. a 28. dubnem 2007 dopouštěly násilností, které propukly ve chvíli, kdy demonstranti napadli policii, a vyústily v rozsáhlý vandalismus v centru Tallinnu,
B.
vzhledem k tomu, že záminkou protivládních demonstrací byl záměr estonské vlády přemístit sovětský „pomník osvoboditelům Tallinnu“ z centra estonského hlavního města na několik kilometrů vzdálený vojenský hřbitov,
C.
vzhledem k tomu, že estonská vláda předem oznámila vládě Ruské federace důvody svého rozhodnutí přemístit památník, nabídla jí, že s ní bude při přemísťování památníku spolupracovat a zároveň vyzvala představitele Ruska, aby se zúčastnili exhumace, což ruské orgány odmítly,
D.
vzhledem k tomu, že exhumace proběhly přesně podle mezinárodních standardů a norem důstojného zacházení, a vzhledem k tomu, že pomník bude znovu slavnostně odhalen na hřbitově za účasti představitelů protihitlerovské koalice,
E.
vzhledem k tomu, že násilné demonstrace a útoky proti zákonu a pořádku byly řízeny za aktivní účasti a spolupráce sil nacházejících se mimo Estonsko,
F.
vzhledem k tomu, že v Rusku bylo vydáno několik prohlášení na vysoké úrovni, včetně oficiálního prohlášení delegace Státní dumy, která na své návštěvě Tallinnu vyzvala estonskou vládu k odstoupení,
G.
vzhledem k tomu, že předseda vlády Estonska prohlásil, že tyto události jsou „dobře koordinovaným a zjevným vměšováním se do estonských vnitřních záležitostí“,
H.
vzhledem k tomu, že bezprostředně po nepokojích v Tallinnu blokovali po dobu jednoho týdne nepřátelští demonstranti z ruské provládní mládežnické organizace „Naši“ normální chod estonského velvyslanectví v Moskvě, a v důsledku toho došlo k fyzickým útokům na estonskou velvyslankyni a švédského velvyslance, vyhrožování zničením budovy velvyslanectví, stržení estonské vlajky na půdě estonského velvyslanectví a označení Estonska za „fašistickou“ zemi,
I.
vzhledem k tomu, že byly organizovány systematické počítačové útoky, a to převážně z území mimo Estonsko, ve snaze blokovat oficiální komunikační linky a internetové stránky estonských vládních orgánů a prezidentské kanceláře, a vzhledem k tomu, že intenzivní propagandistické útoky pokračovaly prostřednictvím internetu a zpráv mobilních telefonů a vyzývaly k ozbrojenému odporu a k dalšímu násilí,
J.
vzhledem k tomu, že jen několik dní po událostech v Tallinnu byla zavedena rozsáhlá omezení na estonský vývoz do Ruska, ruské společnosti pozastavily platnost smluv s estonskými firmami a byly ohroženy dodávky energie do Estonska,
K.
vzhledem k tomu, že ruské orgány, včetně delegace Státní dumy, bohužel odmítly zahájit s estonskými orgány dialog, a odmítly dokonce i účast na společné tiskové konferenci na ministerstvu zahraničních věcí,
L.
vzhledem k tomu, že metropolita ruské ortodoxní církve v Estonsku Kornelius uvedl, že neexistují žádné důvody pro konflikt mezi komunitami a nechápe, proč by měly být nepokoje prezentovány jako konflikt mezi estonsky a rusky mluvícími komunitami,
M.
vzhledem k tomu, že se demonstrací a rabování zúčastnila jen zanedbatelná část etnicky ruského obyvatelstva a že značný počet policistů pocházejících z ruského prostředí zvládl své povinnosti na výbornou, a vzhledem k tomu, že velká většina dotazovaných souhlasila s jednáním estonské vlády,
N.
vzhledem k tomu, že Estonsko má jako nezávislý členský stát EU a NATO svrchované právo zhodnotit svou nedávnou tragickou minulost, počínaje ztrátou nezávislosti, která byla výsledkem paktu Hitlera se Stalinem z roku 1939 a která zahrnuje tři roky hitlerovské okupace a teroru a 48 let sovětské okupace a teroru,
O.
vzhledem k tomu, že sovětská okupace a anexe pobaltských států nebyla nikdy západními demokraciemi uznána za právoplatnou,
P.
vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 12. května 2005 dospěl Evropský parlament k závěru, že „pro některé národy znamenal konec druhé světové válkyobnovení tyranie uvalené stanilistickým Sovětským svazem“ a blahopřál středoevropským a východoevropským zemím k tomu, že se staly svobodnými „po tolika desetiletích sovětské nadvlády nebo okupace...“,
Q.
vzhledem k tomu, že právní nástupce Sovětského svazu, tj. Ruská federace, je jediným, kdo dosud odmítá uznat, že začlenění pobaltských států do Sovětského svazu bylo nezákonné,
R.
vzhledem k tomu, že Ruská federace nadále pokračuje v nepřátelské rétorice vůči Estonské republice,
1.
vyjadřuje svou podporu a solidaritu demokraticky zvolené estonské vládě v jejích snahách o zabezpečení pořádku, stability a dodržování zásad právního státu pro všechny osoby žijící v Estonsku;
2.
považuje útoky zaměřené na jeden z nejmenších členských států EU za zkoušku solidarity Evropské unie a vyzývá Radu a Komisi, aby pevně ukázaly jednotu s Estonskem;
3.
považuje různé pokusy ruských orgánů vměšovat se do vnitřních záležitostí Estonska (např. výzvy k odstoupení estonské vlády) za nepřípustné a připomíná, že podle Helsinských dohod nemá žádná země právo rozhodovat o osudu jiné země;
4.
je znepokojen skandálně nedostatečnou ochranou, kterou estonskému velvyslanectví v Moskvě poskytují ruské orgány, a fyzickými útoky demonstrantů z organizace „Naši“na estonskou velvyslankyni; vyzývá ruskou vládu, aby bez výjimky dodržovala Vídeňskou úmluvu o ochraně diplomatů;
5.
odsuzuje pokusy Ruska a vyvíjení hospodářského tlaku na Estonsko jako nástroje zahraniční politiky a vyzývá ruskou vládu, aby mezi oběma státy obnovila normální hospodářské vztahy;
6.
připomíná ruským orgánům, že nevybíravá a otevřeně nepřátelská rétorika, kterou ruské orgány vůči Estonsku používají, ostře kontrastuje se zásadami mezinárodního jednání, a poškodí vztahy mezi Ruskem a EU jako takové;
7.
vyzývá ruskou vládu, aby se zúčastnila otevřeného a nepředpojatého dialogu s demokraciemi východní a střední Evropy o dějinách dvacátého století a zločinech proti lidskosti, včetně zločinů totalitního komunismu, které byly tehdy spáchány;
8.
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a parlamentu Ruské federace.