Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 103 odst. 2 jednacího řádu

A.  vzhledem k tomu, že v roce 2009 nejen proběhnou volby do Evropského parlamentu, ale Komise rovněž zahájí svou činnost v novém složení, nabízí se možnost zásadně změnit politické strategie pro dosažení cílů EU, jako je hospodářský růst, lepší pracovní příležitosti, řešení problémů způsobených změnou klimatu či udržitelný a mírový sociální rozvoj v Evropě i ve světě,

   vzhledem k tomu, že dosavadní vývoj prokázal, že EU není schopna vyřešit problémy nezaměstnanosti, chudoby, nerovnosti a neuspokojivého stavu demokracie; vzhledem k tomu, že sílí odpor pracujících, spotřebitelů a uživatelů veřejných služeb vůči opatřením, jako jsou nespravedlivé reformy sociálního zabezpečení, snižování platů, privatizace a liberalizace služeb veřejného zájmu a přemísťování podniků, které podporuje současná politika EU,

1.  bere na vědomí, že mezi politické priority Komise patří hospodářský růst, zaměstnanost, změna klimatu a udržitelná Evropa; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že tyto politické priority nemají dostatečnou podporu v revidovaných politických strategiích, což také vedlo ke stanovení nových rozpočtových priorit; domnívá se, že je třeba, aby Komise i EU zásadně změnily svou politiku tak, aby nebyla v rozporu s jejich vlastním sloganem „Občan prioritou“;

2.  upozorňuje na dva velmi důležité úkoly evropské agendy: jednak na sociální problematiku v souvislosti s rozhodnutím Evropského soudního dvora, podle něhož mzdový dumping není v rozporu se zákonem, a jeho dalším rozhodnutím, které omezuje práva odborových svazů proti tomuto jevu bojovat, a jednak na závažnou výzvu vzhledem k celosvětové finanční a potravinové krizi; požaduje, aby byly provedeny strukturální změny v neoliberálním hospodářském a sociálním modelu zavedeném evropskými smlouvami, včetně návrhu Lisabonské smlouvy;

Politika podporující hospodářský růst, zaměstnanost a soudržnost

3.  je hluboce znepokojen zrychlujícím se postupem liberalizace a deregulace v mnoha odvětvích, neboť ohrožuje zaměstnanost, kvalitu poskytovaných služeb a budoucnost veřejných služeb v EU, a důrazně žádá, aby byl tento proces zastaven;

4.  lituje, že politická strategie Komise na rok 2009 nenabízí silný impuls k dalšímu boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení, ani nepodporuje vytváření kvalitních pracovních míst; domnívá se, že evropská strategie zaměstnanosti musí vycházet z koncepce „dobré práce“, která by měla být jejím ústředním referenčním bodem, a že se musí soustředit zejména na podporu dobrých pracovních podmínek, zlepšení sociálního zabezpečení, posílení stávajících a zavádění nových práv zaměstnanců, podporu lepšího řízení sociálních rizik a na sladění pracovního a soukromého života;

5.  vyjadřuje zásadní nesouhlas se snahami učinit z nové koncepce „flexikurity“ obecný přístup pro další tříletý cyklus evropské strategie pro zaměstnanost a integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost;

6.  vyzývá Komisi, aby vzhledem k tomu, že Rada dosud nedospěla k dohodě, stáhla svůj návrh týkající se revize směrnice o pracovní době a aby zahájila řízení pro nesplnění povinnosti vůči členským státům, v nichž není dodržována platná směrnice o pracovní době a rozsudky Evropského soudního dvora ve věci pracovní pohotovosti; očekává, že Komise předloží nový návrh na úpravu směrnic, jehož cílem bude postupně zrušit výjimky a zavést konkrétní povinnosti pro zaměstnavatele, pokud jde o zavádění opatření týkajících se pracovní doby, která pomáhají sladit pracovní a soukromý život;

7.  rozhodně podporuje požadavek, aby bylo do reformní smlouvy EU vloženo „ustanovení o sociálním pokroku“, které jednoznačně stanoví, že svobody vnitřního trhu musí respektovat základní práva, zejména právo na stávku či právo zaměstnanců a jejich zástupců ke kolektivnímu vyjednávání s cílem zlepšit jejich pracovní a životní podmínky nad minimální úroveň; žádá proto, aby byl ratifikační proces této smlouvy pozastaven;

8.  rozhodně odmítá navržené lineární snížení příspěvků Společenství decentralizovaným agenturám ve výši 50 milionů eur, které má zvýšit finanční prostředky určené na program GALILEO; zastává názor, že agenturám působícím zejména v oblasti zaměstnanecké a sociální politiky (jako je Dublinská nadace, Evropská agentura pro bezpečnost a zdraví při práci v Bilbau, Cedefop, ETF a další) je v posledních letech ukládáno stále více úkolů, k jejichž plnění nezbytně potřebují dostatečné finanční prostředky;

9.  zdůrazňuje, že politiky zaměřené výhradně na konkurenceschopnost budou nadále prohlubovat regionální a sociální rozdíly; znovu požaduje, aby bylo provedeno hodnocení systému přidělování zdrojů;

10.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily zařazení finančních opatření pro adaptaci do dalšího dlouhodobého finančního výhledu pro regionální politiky a strukturální fondy s cílem podpořit skutečné sbližování členských států a regionů a pomoci snížit rozdíly v úrovni jejich rozvinutosti;

Změna klimatu a udržitelný rozvoj

   domnívá se, že je nezbytné zlepšit sledování strategie EU pro trvale udržitelný rozvoj, a žádá Komisi, aby pro každé klíčové téma pojící se k životnímu prostředí (klima/energetika, životní prostředí / zdraví, udržitelná mobilita a přírodní zdroje) vypracovala strukturální ukazatele udržitelnosti, na jejichž základě budou určeny zcela nezbytné politiky a opatření pro to, abychom se přizpůsobili změně klimatu; žádá Komisi, aby v zájmu zmírnění následků změny klimatu zahrnula do všech návrhů nových právních předpisů a do změn stávajících právních předpisů i do všech předpisů budoucích hledisko adaptace na tuto změnu;

12.  znovu potvrzuje význam nové komplexní mezinárodní dohody o změně klimatu, kterou je třeba uzavřít pod záštitou Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu nejpozději v roce 2009, a domnívá se, že v této souvislosti je zcela nezbytné dosáhnout dohody o „energeticko-klimatickém balíčku“ ještě během stávajícího legislativního období; zdůrazňuje, že změna klimatu nemůže být využívána jako záminka pro zpřísňování vojenských a bezpečnostních opatření;

13.  konstatuje, že máme-li se úspěšně přizpůsobit změně klimatu a zmírnit její následky, musíme co nejdříve zmobilizovat značné prostředky na pokrytí rozsáhlých potřeb nejchudších a nejzranitelnějších zemí; vybízí Komisi, aby v první polovině roku 2008 členským státům navrhla podrobný plán, jak realizovat iniciativu na vytvoření globální aliance pro změnu klimatu, aniž bude omezena podpora dalších iniciativ;

14.  domnívá se, že při plnění cílů v oblasti zmírnění dopadů změny klimatu je nutné vytvořit systém EU, v jehož rámci by členské státy přijaly závazky pro snížení emisí skleníkových plynů v odvětvích, na něž se nevztahuje systém pro obchodování s emisemi, jako je např. bydlení, doprava, zemědělství či nakládání s odpady;

15.  vyzývá Komisi, aby co nejdříve dokončila a předložila akční plán pro udržitelnou spotřebu a výrobu (SCP) a udržitelnou průmyslovou politiku (SIP); očekává, že tyto akční plány představí konkrétní cíle a kroky a stanoví ambiciózní úkoly, pokud jde o zvýšení energetické účinnosti, efektivnější využívání zdrojů a zmírnění negativních dopadů na životní prostředí;

16.  domnívá se, že realizace strategického plánu, který se týká Úmluvy o biologické rozmanitosti, postupuje pomalu a že je naprosto nezbytné podpořit pozitivní vazby mezi zemědělskou činností a ochranou a udržitelným využíváním biologické rozmanitosti či zvýšit biologickou rozmanitost lesů prostřednictvím udržitelného lesního hospodářství a ekosystémového přístupu;

Zemědělství

17.  pochybuje o výsledcích uplatňování dohody o kontrole stavu společné zemědělské politiky, protože pokračuje v „oddělování“ dotací od výroby, zachovává nespravedlivé přidělování dotací mezi výrobce i země a podporuje model „intenzivního zemědělství“, které má negativní účinky na kvalitu potravin; vyjadřuje politování nad tím, že Komise nepředkládá návrhy na řešení problémů malých a středních zemědělských podniků, jejichž existence je za podmínek nové SZP ohrožena;

18.  vyzývá Komisi, aby se ujala svých povinností, pokud jde o bezpečnost potravin, a informovala evropské občany o přítomnosti geneticky modifikovaných organismů ve spotřebitelských výrobcích; vyzývá ke stažení geneticky modifikovaných plodin, které již byly v některých členských státech uvedeny na trh; upozorňuje na některá zdravotní rizika plynoucí z geneticky modifikovaných potravin a žádá, aby se tato rizika důkladněji vědecky prozkoumala; žádá, aby se ke geneticky modifikovaným potravinám vždy přistupovalo obezřetně;

19.  zdůrazňuje, že udržitelná výroba biomasy pro biopaliva je otázka, kterou je třeba naléhavě řešit v rámci EU tak, aby opatření EU pro zmírnění změny klimatu neměla negativní důsledky v zemích vyrábějících biomasu; zdůrazňuje, že je nutno, a to nikoliv pouze v Evropské unii, zabránit nebezpečí odlesňování, degradace půdy a přírodních zdrojů i nedostatečnému zásobování všech dotčených obyvatel potravinami;

Rybolov

20.  konstatuje, že udržitelnost rybolovných zdrojů má zásadní význam; upozorňuje na současnou nerovnováhu mezi socio-ekonomickou situací a  udržitelným životním prostředím; zdůrazňuje význam rybolovné činnosti a životaschopného odvětví rybolovu; je toho názoru, že je nutné zavést mechanismus dotací nebo vyrovnávacích příspěvků určených zejména pro rybáře ve znevýhodněných regionech, jichž se dotknou plány na obnovu rybích populací nebo jiná opatření na větší ochranu ekosystémů;

21.  znovu Komisi žádá, aby přijala širší spektrum opatření na ochranu mořského životního prostředí a obnovu rybích populací, zejména aby posoudila a prostudovala další faktory, jež mají značný dopad na mořské prostředí a na stav rybolovných zdrojů, jako je znečištění pobřeží a volného moře, odpady z průmyslu a ze zemědělství, hloubení dna a námořní doprava, a aby o tyto poznatky rozšířila současné metody řízení; vyzývá Komisi, aby v této oblasti připravila iniciativu Společenství; vyzývá Komisi, aby předložila sdělení o hlavních směrech a návrh na revizi společné organizace trhu s produkty rybolovu;

Rozpočet

22.  vyjadřuje politování nad tím, že rozpětí, která jsou k dispozici v rámci různých výdajových stropů víceletého finančního rámce, omezují manévrovací prostor pro financování nových sociálních a environmentálních priorit;

23.  soudí, že je naprosto nezbytné, aby byl rozpočet Evropské unie překládán jasnou a transparentní formou, neboť je třeba evropské občany informovat o tom, na co jsou vynakládány finanční prostředky EU;

24.  rozhodně nesouhlasí s požadavky Rady, aby byly z rozpočtu EU vyčleněny dodatečné prostředky na financování vojenských výdajů v rámci evropské bezpečnostní a obranné politiky;

Spravedlnost a vnitřní věci

25.  vyjadřuje silné výhrady vůči zřízení evropského systému ostrahy hranic „Eurosur“ i vůči nutnosti rozšířit užívání biometrických identifikátorů, jak bylo navrženo, za účelem přísnění kontrol na vnějších hranicích EU prostřednictvím navrhovaného systému evidence vstupu a vycestování;

26.  vyjadřuje politování nad tím, že určitým orgánům členských států a Europolu byl dodatečně umožněn nepřímý přístup do vízového informačního systému (VIS), a připomíná, že je nezbytně nutné, aby vstoupilo v platnost rámcové rozhodnutí o ochraně údajů v rámci třetího pilíře;

27.  považuje za nevhodné, aby byla do stejného návrhu směrnice zahrnuta současně ustanovení o jediném povolení k pobytu a práci pro státní příslušníky třetích zemí i soubor společných práv pracovníků z třetích zemí s legálním pobytem, neboť by to mohlo naznačovat, že se s různými kategoriemi migrantů zachází různě; podporuje začlenění všech ustanovení Mezinárodní úmluvy o ochraně práv všech migrujících pracovníků a jejich rodinných příslušníků, kterou dne 18. prosince 1990 ratifikovalo Valné shromáždění OSN, do zvláštní směrnice, jež by stanovila práva všech migrantů;

28.  vyjadřuje nesouhlas s konceptem jediného povolení k pobytu a práci na území některého členského státu pro státní příslušníky třetích zemích, který byl představen v návrhu směrnice z roku 2007, neboť tento koncept umožňuje vstup do EU pouze migrantům, kteří již získali pracovní smlouvu; domnívá se, že možnost hledat práci by měli mít všichni migranti, a žádá proto zavedení zvláštního povolení k pobytu, jež by přímo svým charakterem hledání práce usnadnilo;

29.  zásadně nesouhlasí s navýšením rozpočtu agentury Frontex na rok 2009; domnívá se, že agentuře by neměly být přiděleny větší finanční prostředky, dokud nebude její mandát zreformován tak, aby zahrnoval i záchranu migrantů na moři a výslovný zákaz navracení uprchlíků na hranicích;

30.  důrazně odsuzuje skutečnost, že dohody o zpětném přebírání osob jsou povinným předpokladem pro uzavření dohod o zjednodušení vízového styku; domnívá se, že rozsáhlé propojení migrační politiky EU se zahraniční a hospodářskou politikou by nemělo vést k vytvoření bezpečného prostoru na úkor lidského přístupu;

Mezinárodní kontext

31.  konstatuje, že v programu Komise se v rámci procesu stabilizace a přidružení plánuje urychlení vstupe zemí západního Balkánu do EU; připomíná závazky EU podporovat stabilizaci zemí západního Balkánu, a zejména rozhodnutí přijatá na summitu v Soluni;

32.  vyjadřuje znepokojení nad misí EULEX v Kosovu, která probíhá bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN; požaduje, aby veškeré akce EU v Kosovu byly plně v souladu s rezolucí Rady OSN č. 1244; žádá v této souvislosti Komisi, aby financování mise EULEX podrobila revizi, a zdůrazňuje, že veškeré financování projektů v Kosovu by mělo striktně dodržovat mezinárodní právo a právní předpisy ES;

33.  vyjadřuje vážné znepokojení nad situací v Iráku a v Afghánistánu; zastává názor, že tuto situaci lze stabilizovat pouze tehdy, pokud politika EU vůči těmto zemím bude vycházet z respektování jejich suverenity a územní celistvosti a pokud se soustředí na poskytování pomoci jejich hospodářskému a sociálnímu rozvoji;

34.  vítá závazek Komise podpořit mírový proces na Blízkém východě; je však znepokojen rozšiřováním osad na Západním břehu a stále rostoucí zdí; naléhavě vyzývá EU, aby i nadále zastávala aktivní úlohu při provádění rezolucí OSN a budování míru v regionu;

35.  je znepokojen nedostatečnou parlamentní kontrolou SZBP a EBOP; žádá, aby byl vytvořen mechanismus parlamentní kontroly pro veškeré výdaje v těchto oblastech;

36.  vyslovuje politování nad tím, že Komise ve svém legislativním programu na rok 2009 nevěnuje dostatečnou pozornost rozvojové politice; zejména vyjadřuje politování nad tím, že se vůbec nezmiňuje o tom, jakou měrou EU přispěla k dosažení rozvojových cílů tisíciletí OSN;

37.  bere na vědomí závazek Komise provádět jako svou prioritu závěry z jednání v Dohá, a proto Komisi naléhavě vyzývá, aby v rámci pokračujících jednání uzavřela do konce roku 2008 dohodu zaměřenou na rozvoj;

38.  je silně znepokojen celosvětovým rychlým růstem cen potravin a vážným rizikem, které z toho plyne pro potravinové zabezpečení; vyjadřuje znepokojení nad neochotou Komise reagovat na tyto výkyvy na světovém trhu, zejména pokud jsou způsobeny očekávaným nárůstem poptávky po biopalivech v EU, a zamezit, aby chudé postihla potravinová krize ještě většího rozsahu;

39.  zdůrazňuje, že základním principem dohod o hospodářském partnerství v roce 2009 musí být i nadále regionální integrace těchto oblastí a že tyto dohody musí být slučitelné s posilováním iniciativ států AKT na podporu regionální integrace a musí toto úsilí podporovat; kritizuje Komisi, že v rámci jednání o dohodách o hospodářském partnerství ohrožuje výsledky, jichž bylo v regionální integraci dosaženo, a vyzývá Komisi, aby do svého pracovního programu na rok 2009 zařadila správní, technickou a finanční podporu pro tyto regiony;

40.  bere na vědomí odhodlání Komise provést akční plán založený na Evropském konsensu o humanitární pomoci a domnívá se, že EU by měla vypracovat iniciativy, které by koncept „odpovědnosti poskytovat ochranu“ uvedly do praxe, přičemž by se upřednostnila civilní preventivní opatření a podpora vládám třetích zemí, aby mohly plnit své povinnosti při ochraně místního obyvatelstva;

41.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům členských států.