Návrh usnesení - B6-0543/2008Návrh usnesení
B6-0543/2008

NÁVRH USNESENÍ,

15. 10. 2008

který na základě zprávy Evropské rady a prohlášení Komise
v souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu
předkládá Hartmut Nassauer
za skupinu PPE-DE,
o výsledcích zasedání Evropské rady konaného ve dnech 15.–16. října 2008 v Bruselu

Viz také společný návrh usnesení RC-B6-0543/2008

Postup : 2008/2523(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B6-0543/2008

B6‑0543/2008

Usnesení Evropského parlamentu o výsledcích zasedání Evropské rady konaného ve dnech 15.–16. října 2008 v Bruselu

Evropský parlament,

–  s ohledem na závěry předsednictví vydané v návaznosti na zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 15.–16. října 2008,

–  s ohledem na zprávu Evropské rady a na sdělení Komise o zasedání Evropské rady konané ve dnech 15.–16. října 2008,

–  s ohledem na čl. 103 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že ve 24 členských státech byly dokončeny parlamentní postupy pro schválení Lisabonské smlouvy,

B.  vzhledem k tomu, že institucionální reformy vyžadované Lisabonskou smlouvou jsou naléhavě nutné, má-li se zajistit, aby Evropská unie fungovala bezproblémově, vyváženě a s plnou demokratickou kontrolou,

C.  vzhledem k tomu, že je třeba zajistit přehlednou situaci v souvislosti s institucionálními ustanoveními, podle nichž proběhnou v roce 2009 významné politické události, především evropské volby a jmenování nové Komise,

I.  Hospodářská a finanční situace

1.   je vážně znepokojen situací na finančních trzích a vyzývá k dalším koordinovaným zásahům zaměřeným na obnovení důvěry v trhy;

2.   upozorňuje na to, že je třeba se vážně zabývat příčinami a hledáním možných prostředků dlouhodobé nápravy krize na finančních trzích a vypracovat vhodné regulační a kontrolní režimy pro budoucnost; domnívá se, že je povinností Komise připravit v náležité lhůtě hodnocení, na jehož základě by se odvíjela diskuse v rámci EU, orgánů členských států a v rámci veřejného sektoru;

3.   vítá závěry sumitu euroskupiny ze dne 12. října 2008 jakožto první významný a koordinovaný krok směrem ke stabilizaci finančních trhů a je přesvědčen, že opatření – zejména dočasné veřejné záruky za mezibankovní úvěry, ale také zvýšené záruky za vklady a bankovní rekapitalizace – umožní tolik nutné obnovení důvěry ve finanční systém; vítá závěry Evropské rady ohledně ratifikace opatření navržených euroskupinou;

4.   upozorňuje na to, že tato krize nepostihuje pouze finanční trhy, ale má negativní vliv i na životaschopnost podniků, zaměstnanost, osobní finanční situaci a malé a střední podniky, a poukazuje na to, že její dopad by měl nepředvídatelný rozsah, pokud by vnitrostátní orgány, ECB a další centrální banky nezavedly opatření ke znovunastolení důvěry ve finanční systém;

5.   je rozhodnut podpořit jakákoli opatření, která by mohla trhům vrátit likviditu, a umožnit tak obnovu úvěrových služeb pro podniky i jednotlivce; je si vědom toho, že je třeba ujistit daňové poplatníky, že veškerá opatření, která budou učiněna, budou zohledňovat jejich zájmy, a upozorňuje na to, že obnova normálního fungování finančního systému je naprosto nezbytná pro budoucí hospodářský růst;

6.   vyzývá Radu a Komisi, aby postupovaly společně s Parlamentem, a zdůrazňuje, že veškeré iniciativy týkající se regulace a dohledu musí být koordinovány alespoň na úrovni EU – Komisí, pokud ne na úrovni celosvětové;

7.   vyzývá všechny účastníky, aby své úsilí zaměřili na zajištění toho, že žádná opatření (kromě těch, jejichž platnost bude přesně časově omezena) nebudou narušovat hospodářskou soutěž a že budou zohledňovat nutnost zachovat stejné podmínky pro všechny účastníky trhu;

8.   podporuje snahy ECB nalézt globální řešení této krize; vybízí ECB k celosvětové spolupráci s dalšími centrálními bankami, včetně těch, které se nacházejí v zemích s rostoucími trhy, a naléhavě vyzývá orgány EU, aby spolupracovaly s mezinárodními finančními institucemi, jako je Mezinárodní měnový fond, Světová banka, Rada pro mezinárodní účetní standardy a Banka pro mezinárodní platby, s cílem zajistit přijetí opatření pro obnovení důvěry v celosvětový finanční systém;

9.   zdůrazňuje, že s ohledem na zájmy daňových poplatníků a rozpočty členských států by všechny investice z veřejných prostředků do záchrany finančních institucí měly být ze strany těchto institucí doprovázeny zlepšením jejich správy a řízení;

10.   vyzývá k uplatňování minimálních pravidel obezřetnostního dohledu nad zajišťovacími fondy, především pravidel pro využívání finanční páky a prodeje na krátko;

11.   očekává, že Komise předloží návrhy o agenturách zabývajících se hodnocením úvěrového rizika, a naléhavě ji vybízí k tomu, aby tak učinila nejpozději do 12. listopadu 2008;

12.   zdůrazňuje, že krize přesahující jurisdikci jednotlivých zemí nemůže být řešena individuálně vnitrostátními orgány a že v případě přeshraničních krizí je klíčovým faktorem spolupráce a vzájemná důvěra jednotlivých orgánů dohledu; naléhavě vyzývá Komisi a odpovědné vnitrostátní orgány, aby společně vypracovaly vhodné návrhy pro účinné řešení krizových situací a předložily je k dalšímu posouzení Parlamentu; poukazuje na význam důkladné koordinace schůzek G8 na úrovni EU a je přesvědčen, že reakce na stávající krizi musí mít globální charakter;

II.  Lisabonská smlouva

13.   opakuje a potvrzuje své pozitivní stanovisko k Lisabonské smlouvě a své přesvědčení, že její ratifikaci musí členské státy Unie dokončit před evropskými volbami, které proběhnou v roce 2009;

14.  vyzývá Evropskou radu, aby na svém nadcházejícím zasedání vypracovala metody a harmonogram pro dosažení tohoto cíle;

III.  Energetika a změna klimatu

15.   domnívá se, že plnění cílů, kterých má EU dosáhnout v oblasti klimatu po roce 2012, by nemělo být v důsledku stávající mezinárodní finanční krize zpochybněno; zavazuje se k úzké spolupráci s Radou a Komisí s cílem dosáhnout účinné a uskutečnitelné dohody o souboru opatření týkajících se změny klimatu a energetiky v nejkratší možné době; zdůrazňuje však, že pro průmysl EU, jeho zaměstnance a spotřebitele je naprosto nezbytné, aby opatření plánovaná pro dosažení těchto cílů byla důkladně posouzena z hlediska jejich dopadu na konkurenceschopnost společností EU v rámci daného odvětví i v obecné rovině; domnívá se, že v této situaci musí být zohledněno právo Parlamentu na dostatečně dlouhou dobu k tomu, aby danou záležitost projednal;

16.  odmítá jakékoli pokusy o to, aby se v případě mezinárodní dohody prostřednictvím nového návrhu přijímaného postupem spolurozhodování znovu otevřela diskuse ohledně mezních hodnot CO2 a aby bylo zpochybněno rozhodnutí, které bylo v této souvislosti učiněno, neboť takový vývoj by naznačoval, že Evropská unie není schopna nalézt dlouhodobá řešení, že naléhavá rozhodnutí odkládá a že jedná v rozporu se závazkem, který přijala Evropská rada v březnu roku 2007;

17.  zdůrazňuje proto, jak je důležité, aby se na základě mezinárodní dohody, která bude uzavřena na jedné z příštích konferencí smluvních stran, cíl EU v oblasti snižování emisí i nadále automaticky zvyšoval až na 30 %;

18.  vyzývá Radu, aby i nadále prosazovala navrhovaný ambiciózní cíl, kterým je dosáhnout do roku 2020 stavu, kdy bude z obnovitelných zdrojů energie pokryto minimálně 20 % celkové konečné spotřeby energie Společenství a minimálně 10 % spotřeby energie v odvětví dopravy každého členského státu;

19.  vítá politickou dohodu, která byla v rámci Rady dosažena ve věci vnitřního trhu s energií; potvrzuje v této souvislosti svou výraznou podporu další liberalizace evropského trhu s energií a vyzývá k tomu, aby bylo dosaženo dohody ještě během funkčního období stávajícího parlamentního shromáždění;

20.  je si vědom toho, že technologie zachycování a skladování CO2 může přispět k dosažení cílů EU v období po roce 2020 a lépe zabezpečit její dodávky energie; vyzývá v této souvislosti k přiměřené finanční podpoře 12 demonstračních zařízení, která by jim konkrétně měla být poskytnuta prostřednictvím povolenek ETS;

IV.  Zabezpečení dodávek energie

21.   vyzývá k jednoznačnému politickému rozhodnutí přejít na ekonomiku s nízkými emisemi uhlíku, prosazovat obnovitelné zdroje, energetickou účinnost a další zdroje energie s nízkými emisemi uhlíku, usilovat o diversifikaci energetických dodávek a snížení závislosti na dovážených fosilních palivech, neboť tento přechod je nejlogičtější odpovědí na vysoké ceny ropy; považuje za prioritu, aby tato strategická opatření doprovázely významné finanční závazky v oblasti výzkumu a vývoje;

22.   vyzývá Radu, aby postupovala důsledně podle doporučení EP týkajících se přijetí společné evropské vnější politiky v oblasti energetiky a aby v této souvislosti zejména podporovala jednotnost EU při jednáních s dodavateli energie a tranzitními zeměmi, hájila zájmy EU jako celku, vypracovala pro otázky energetiky účinné diplomatické postupy, přijala účinnější mechanismy reakce na krize a zajistila, že energie bude dodávána různými dodavateli; připomíná, že je nutné přijmout za tímto účelem strategii, která bude zahrnovat nástroje pro její úspěšné provedení; vyzývá k tomu, aby byla věnována zvláštní pozornost budování nezbytných propojení, která chybí zejména ve východní části Evropy;

V.  Evropský pakt o přistěhovalectví a azylu

23.   vítá iniciativu francouzského předsednictví ohledně evropského paktu o přistěhovalectví a azylu; domnívá se však, že ji musí doprovázet konkrétní legislativní návrhy, které by se měly zaměřit na nalezení rovnováhy mezi nutností evropského přístupu, včetně další evropské integrace v této politické oblasti, a nutností dodržovat zásadu subsidiarity a svrchovanosti členských států; vítá v této souvislosti především závazné rozhodnutí o tom, že se v budoucnosti nebude přistupovat k plošné regularizaci;

24.  připojuje se k názoru Rady, že pakt o přistěhovalectví by měl poskytovat rámec pro činnost budoucích předsednictví;

VI.  Kroky v návaznosti na závěry ze zasedání Evropské rady konaného dne 1. září 2008

25.  zastává názor, že konflikty na Kavkaze není možné řešit vojenským způsobem, a rozhodně odsuzuje jednání všech, kdo se uchýlili k použití síly a násilí s cílem změnit situaci na separatistických gruzínských územích Jižní Osetie a Abcházie;

26.  připomíná nepřiměřený vojenský zásah, který Rusko provedlo v Gruzii na začátku srpna, jeho vpád hluboko do této země a jednostranné ruské rozhodnutí uznat nezávislost Abcházie a Jižní Osetie;

27.  vyzývá Rusko, aby respektovalo svrchovanost a územní celistvost Gruzínské republiky a nedotknutelnost jejích hranic uznaných všemi členskými státy EU;

28.  podporuje návrh na provedení nezávislého prošetření gruzínského konfliktu a vyzývá Radu a Komisi, aby své jednání v této záležitosti urychlily;

29.   zdůrazňuje, že pokud Rusko plně nedostojí svým závazkům vyplývajícím z dohod uzavřených dne 12. srpna a 8. září, musí vůči němu EU přehodnotit svou politiku;

30.  s uspokojením konstatuje, že poté, co zahájila svou činnost Pozorovatelská mise Evropské unie (EUMM), dokončily ruské ozbrojené síly své stahování z oblastí sousedících s Jižní Osetií a Abcházií, což je další významný krok v plnění závazků vyplývajících z dohod uzavřených dne 12. srpna a 8. září;

31.  vyjadřuje svou naději, že stažení těchto ozbrojených sil umožní vnitřně vysídleným osobám, aby se vrátily do svých domovů, a přispěje k normalizaci životních podmínek v těchto oblastech; doufá rovněž, že přítomnost EUMM v těchto oblastech sníží napětí, podpoří atmosféru bezpečnosti a přispěje k dodržování zásad právního státu;

32.  vyjadřuje své politování nad tím, že Pozorovatelská mise Evropské unie nesmí na území těchto dvou separatistických oblastí vstoupit, přičemž Rusko zde hodlá trvale rozmísit 7600 vojáků, kteří nahradí malé kontingenty ruských mírových sborů, jež byly v obou oblastech rozmístěny po válce, která proběhla v letech 1991–1992;

33.  poukazuje na to, že všechny zbývající záležitosti je nutné vyřešit na mezinárodní mírové konferenci v Ženevě, především pokud jde o status Jižní Osetie a Abcházie a situaci v těchto oblastech, zejména v souvislosti s pokračující ruskou vojenskou přítomností v jihoosetských městech Achalgori a Perevi a Kodorské soutěsce v Abcházii; konstatuje, že do té doby nelze vztahy mezi EU a Ruskem plně normalizovat;

34.   připomíná ruským orgánům, že v současné situace je obzvláště důležité, aby osoby a nevládní organizace zabývající se ochranou lidských a občanských práv mohly provádět svou činnost v souladu se závazky, které Rusko přijalo vůči Radě Evropy, a bez zastrašování; vyjadřuje své znepokojení nad opakovanými případy, kdy aktivisté v oblasti lidských práv byli obtěžováni, zabiti nebo jim bylo usilováno o život;

35.   upozorňuje na nutnost navázat s Ruskem konstruktivní vztah vzhledem k tomu, že mnoho mezinárodních problémů se týká jak Ruska tak EU, a že Rusko musí dostát svým mezinárodním závazkům, jejichž platnost by měla být prodloužena;

36.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a národním parlamentům členských států.