Postup : 2009/2557(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B6-0170/2009

Předložené texty :

B6-0170/2009

Rozpravy :

Hlasování :

PV 02/04/2009 - 9.20
CRE 02/04/2009 - 9.20

Přijaté texty :

P6_TA(2009)0213

NÁVRH USNESENÍ,
PDF 108kDOC 61k
Viz také společný návrh usnesení RC-B6-0165/2009
26. března 2009
PE423.039
 
B6‑0170/2009
který na základě prohlášení Rady a Komise
v souladu s čl. 103 odst. 2 jednacího řádu
předkládají Konrad Szymański, Adam Bielan, Hanna Foltyn-Kubicka, Mirosław Mariusz Piotrowski, Zdzisław Zbigniew Podkański, Wojciech Roszkowski, Inese Vaidere, Ģirts Valdis Kristovskis, Roberts Zīle a Ewa Tomaszewska
za skupinu UEN,
o svědomí Evropy a totalitě

Usnesení Evropského parlamentu o svědomí Evropy a totalitě 
B6‑0170/2009

Evropský parlament,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv OSN,

–  s ohledem na usnesení 260 (III) A Valného shromáždění OSN o genocidě ze dne 9. prosince 1948,

–  s ohledem na Čtvrtou Ženevskou úmluvu o ochraně civilních osob za války a při vojenské okupaci cizí mocností,

–  s ohledem na rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ve věcech Streletz, Kessler a Krenz v. Německo ze dne 22. března 2001,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2005 k šedesátému výročí konce druhé světové války v Evropě(1),

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva(2),

–  s ohledem na rezoluci 1481 Parlamentního shromáždění Rady Evropy ze dne 26. ledna 2006 o nutnosti mezinárodního odsouzení zločinů totalitních komunistických režimů,

–  s ohledem na slyšení o zločinech spáchaných totalitními režimy, které uspořádala Komise v Bruselu dne 8. dubna 2008,

–  s ohledem na usnesení a prohlášení o zločinech totalitních komunistických režimů, která přijala řada národních parlamentů;

–  s ohledem na Pražskou deklaraci o svědomí Evropy a komunismu, která byla přijata dne 3. června 2008,

–  s ohledem na prohlášení Evropského parlamentu ze dne 22. září 2008 o vyhlášení 23. srpna Evropským dnem památky obětí stalinismu a nacismu,

–  s ohledem na nezbytnost zajistit, aby koncentrační a vyhlazovací tábory byly jako takové skutečně a jednotně označovány,

–  s ohledem na rozhodnutí Výboru pro světové dědictví UNESCO č. 31 COM 8B.8,

–  s ohledem na čl. 103 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že EU je založena na právním státu a dodržování lidských práv,

B.  vzhledem k tomu, že k těmto základním evropským hodnotám patří i spravedlnost a že k uplatňování spravedlnosti a její podpoře jsou nezbytné dobré znalosti historie,

C.  vzhledem k tomu, že vraždy a zotročování, k nimž docházelo v souvislosti s fašistickou a stalinistickou agresí, jsou kvalifikovány jako válečné zločiny a zločiny proti lidskosti,

D.  vzhledem k tomu, že extrémní formy totalitní vlády, které praktikovala nacistická, fašistická a sovětská komunistická diktatura, nesly odpovědnost za promyšlené a hromadné zločiny spáchané na milionech lidských bytostí a jejich základních a nezadatelných právech v takovém rozsahu, jaký dějiny nikdy předtím nepamatovaly,

E.  vzhledem k živým svědectvím a neochvějným postojům mnoha lidí, kteří se této opresi postavili, např. kapitána Witolda Pileckiho – jediného člověka, který se nechal dobrovolně uvěznit v nacistickém táboře smrti v Osvětimi, aby tam organizoval hnutí odporu a shromažďoval informace o masových vraždách,

F.  vzhledem k tomu, že je rovněž důležité připomínat takové osobnosti, které se jako kapitán Witold Pilecki aktivně stavěly proti totalitní vládě a které by měly být kvůli své oddanosti, víře v ideály, čestnosti a odvaze zapsány v povědomí Evropanů jako hrdinové totalitní éry,

G.  vzhledem k tomu, že genocida byla páchána také militantními skupinami, které se nechaly svést totalitní ideologií totalitních režimů,

H.  vzhledem k tomu, že neznalost a falešná klišé vytvářená v historické paměti Evropanů mohou vytvořit prostor pro nacionalistická či jiná zneužití historických událostí;

I.  vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby existovala účinná opozice, která by bránila překrucování dějin, a usilovněji stíhat osoby odpovědné za genocidu,

J.  vzhledem k tomu, že schopnost vytvořit podmínky k vyrovnání se s hrůznostmi, které se v minulosti udály, má pouze silná Evropa, která má povědomí o svých dějinách,

K.  vzhledem k současnému ideologickému boji v souvislosti s interpretací nedávné totalitní minulosti Evropy, ať již usiluje o ospravedlnění sovětských zločinů či zlehčování zločinů, které spáchali nacisté,

L.  vzhledem k tomu, že Rada ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci dosáhla dne 19. dubna 2007 politické dohody týkající se rámcového rozhodnutí o boji proti určitým formám a projevům rasismu a xenofobie a rozhodla, že ustanovení týkající se trestněprávní odpovědnosti za veřejné omlouvání, popírání nebo hrubé zlehčování zločinů by se nemělo rozšiřovat na případy, pohnutkou k nimž nebyl rasismus nebo xenofobie, a že tento dokument se tudíž nevztahuje na zločiny spáchané z jiných důvodů, například totalitními komunistickými režimy,

M.  vzhledem k tomu, že Komise dne 8. dubna 2008 uspořádala slyšení o válečných zločinech spáchaných totalitními režimy, kterého se zúčastnila Rada a skupina poslanců Evropského parlamentu,

1.  vyjadřuje politování nad tím, že rozhodnutí Rady ze dne 19. dubna 2007 týkající se rámcového rozhodnutí o zločinech, které byly spáchány z důvodu rasy, barvy pleti, náboženského vyznání, původu nebo národnostního či etnického původu, se nevztahuje na zločiny spáchané z jiných důvodů, například totalitními komunistickými režimy;

2.  poukazuje na to, že genocida v podobě holocaustu, hromadné zločiny proti lidskosti a rozsáhlé porušování lidských práv, například hromadné deportace z pobaltských států, Polska a jiných zemí, hromadné popravy (poprava polských důstojníků v Katyňském lese a lotyšských důstojníků v Liteni), budování a provoz koncentračních táborů a gulagů nebo uměle vyvolaný hladomor na Ukrajině, odepírání základních práv, jako je svoboda projevu a volného pohybu, a mnoho dalších zločinů, které byly za totalitního komunistického režimu spáchány, nebyly řádně prošetřeny ani posouzeny na mezinárodní úrovni;

3.  zdůrazňuje, že ačkoli evropské národy, které zažily jak totalitní komunistický režim, tak nacismus, vynaložily obrovské úsilí k tomu, aby se s následky těchto režimů vypořádaly, je na Evropské unii, aby vyšetřila a posoudila zločiny, které komunistické, nacistické a jiné totalitní režimy spáchaly na území Evropy, neboť je důležité objasnit události, které postihly čtvrtinu občanů Evropy, a také se k těmto režimům vyjádřit;

4.  připomíná, že občané, kteří jsou stále oběťmi totalitního komunistického režimu, jsou v bývalém sovětském bloku nuceni smířit se s tím, že žijí po boku lidí, v nichž poznávají pachatele zločinů a vrahy svých blízkých;

5.  zdůrazňuje, že lidé ze zemí, které se osvobodily od sovětské okupace, stále trpí následky totalitního režimu, jakými jsou například rusifikace a uměle navozené změny jejich demografického profilu a závažné psychické problémy způsobené tímto režimem; žádá, aby tyto skutečnosti byly zváženy při přijímání závěrů o politické, sociální a mezietnické situaci těchto zemí;

6.  je znepokojen skutečností, že lidé v některých členských státech EU, kteří patří k mladší generaci, se jasně rozdělují na dva tábory, které se vyznačují naprosto odlišným a protichůdným chápáním evropských dějin a názory, které přebírají od svých rodin; vyjadřuje obavy, že tato skutečnost může v budoucnu vést k nebezpečí, že se tyto dva společenské tábory dostanou do sporu; je znepokojen skutečností, že několika skupinám západní společnosti, zejména pak mladým lidem, chybí základní znalosti o totalitním komunistickém režimu; žádá, aby veřejnost byla o evropské historii více informována a aby se informace o této části historie staly součástí školních osnov;

7.  je přesvědčen o tom, že odpovídající uchování historické paměti, zevrubné přehodnocení evropských dějin a přijetí všech historických hledisek moderní Evropy v celé Evropě posílí evropskou integraci, neboť lepší budoucnost lze stavět pouze na lepším pochopení společné minulosti, a znemožní případné znovuzrození jakéhokoli totalitního režimu;

8.  navrhuje, aby 25. květen (výročí vykonání trestu smrti na hrdinném kapitánovi Witoldu Pileckim v Osvětimi dne 25. května 1948) byl prohlášen Mezinárodním dnem hrdinů v boji proti totalitě, který by byl vyjádřením vážnosti a úcty vůči všem, kteří svým bojem proti tyranii prokázali své hrdinství a opravdovou lásku k lidstvu, a který bude budoucím generacím jasně naznačovat, jak se správně stavět k hrozbě totalitního zotročování;

9.  domnívá se, že současný pohled na zločiny a ukrutnosti, které byly v minulosti spáchány, představuje důležitý prvek současných diskusí o demokracii;

10.  zdůrazňuje, že zločiny, které v minulosti spáchal totalitní komunistický režim, nelze omluvit a ospravedlnit tím, že SSSR se zasloužilo o poražení nacistického režimu; současně zdůrazňuje, že je nepřijatelné, aby Ruská federace přijala právní předpisy, na základě kterých by bylo možné trestat každého, kdo má snahu analyzovat události 2. světové války z jiného pohledu, než tomu bylo v uplynulých desetiletích;

11.  vyzývá Komisi a Radu, aby přijaly konkrétní kroky, které zajistí, že výsledky slyšení pořádaného dne 8. dubna 2008, jež jsou promítnuty v dokumentu o přínosu slyšení, budou zohledňovány v další činnosti usilující o společný přístup na úrovni EU ke zločinům spáchaným totalitními režimy;

12.  vyzývá Komisi a vlády členských států, aby podporovaly prosazování stávajících mezinárodních právních nástrojů s cílem postavit pachatele hrubých porušení lidských práv (jako genocidy a zločinů proti lidskosti) mimo zákon, stíhat je a potrestat;

13.  naléhavě žádá Radu a Komisi, aby nalezly právní nástroje k vytvoření optimálního rámce a postupů na úrovni EU, které budou uplatňovány při vyšetřování a posuzování zločinů spáchaných komunistickými, nacistickými a jinými totalitními režimy; poukazuje na to, že tyto právní prostředky by měly být založeny na mezinárodním právu a jurisdikci Evropského soudu pro lidská práva a Norimberského tribunálu;

14.  zdůrazňuje, že mezinárodní společenství nese odpovědnost za sledování povinného stíhání pachatelů genocidy, a připomíná, že vytvoření zvláštních institucí zabývajících se stíháním těchto osob v několika státech je součástí mezinárodního úsilí o skoncování s beztrestností za organizované hromadné vraždy;

15.  vyzývá k vytvoření Evropského výzkumného ústavu, který by se zabýval nejdůležitějšími událostmi v evropských dějinách 20. století, včetně neuznaných či zapomenutých zločinů nebo jiného zneužívání lidských práv a nedodržování mezinárodních povinností; tento ústav by pečlivě zkoumal a zjišťoval fakta, posuzoval míru odpovědnosti, vyhodnocoval právní a morální aspekty a v případě potřeby by podnikal právní kroky;

16.  navrhuje, aby 23. srpen byl prohlášen Evropským dnem památky obětí totalitních režimů;

17.  vyzývá Radu a Komisi, aby učinily nezbytné kroky k tomu, aby německé a sovětské koncentrační a vyhlazovací tábory byly skutečně takto nazývány, neboť nesmí docházet k tomu, že místo skutečných pachatelů genocidy z ní budou obviňovány její oběti;

18.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty: P6_TA(2005)0180.
(2) Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 55.

Poslední aktualizace: 27. března 2009Právní upozornění