Evropský parlament,

–   s ohledem na prohlášení, které představitelé zemí G20 přijali v Pittsburghu dne 25. září 2009,

–   s ohledem na závěry summitu skupiny G20, který se konal v Londýně dne 2. dubna 2009, a na své usnesení ze dne 24. dubna 2009 o londýnském summitu skupiny G20 konaném dne 2. dubna 2009(1),

–   s ohledem na prohlášení G20 přijaté ve Washingtonu dne 15. listopadu 2008,

–   s ohledem na závěry předsednictví z jarního zasedání Evropské rady konaného ve dnech 19. a 20. března 2009 na téma oživení evropské ekonomiky,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2009 o evropském plánu obnovy(2),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. března 2009 pro jarní zasedání Evropské rady nazvané „Urychlit oživení evropské ekonomiky“ (KOM (2009)114),

–   s ohledem na zprávu skupiny odborníků na vysoké úrovni pro finanční dohled EU, které předsedá pan Jacques de Larosière, ze dne 25. února 2009 vypracovanou pro zasedání Evropské rady na jaře 2009,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. dubna 2009 o podpoře rozvojových zemí při zvládání krize (KOM (2009)160),

–   s ohledem na svá dřívější usnesení o změně klimatu, a zejména na usnesení ze dne 4. února 2009 nazvané „2050: Budoucnost začíná dnes – doporučení pro budoucí integrovanou politiku EU v oblasti změny klimatu“(3) a ze dne 11. března 2009 o strategii EU pro souhrnnou dohodu o změně klimatu v Kodani a o přiměřeném financování politiky v oblasti změny klimatu(4),

–   s ohledem na globální pakt o pracovních místech Mezinárodní organizace práce z června 2009,

–   s ohledem na rozvojové cíle tisíciletí Organizace spojených národů a na závazky členských států EU k poskytování pomoci při potírání hladu a chudoby,

–   s ohledem na dopis ze dne 2. září 2009, který společně podepsali prezident Nicolas Sarkozy, kancléřka Angela Merkelová a předseda vlády Gordon Brown,

–   s ohledem na dopis ze dne 4. září 2009, který společně podepsali ministři financí Švédska, Nizozemska, Lucemburska, Francie, Španělska, Německa a Itálie,

–   s ohledem na setkání ministrů financí a guvernérů centrálních bank zemí G20, které se konalo v Londýně ve dnech 5.–6. září 2009, a na jejich „deklaraci o dalších krocích pro posílení finančního systému“,

–   s ohledem na přípravné stanovisko k summitu G20 konaném v Pittsburghu, které přijaly hlavy států a vlád v Bruselu dne 17. září 2009,

–   s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu

A. vzhledem k tomu, že 12 měsíců poté, co byly evropské ekonomiky těžce postiženy krizí, po třech setkáních G20 a poté, co další práci vykonalo i mnoho mezinárodních institucí, je načase přijmout opatření na základě přijatých závazků a přinést reálné výsledky, které odpoví na problémy našich ekonomik a naplní očekávání našich občanů,

B.  vzhledem k tomu, že okamžitou prioritou musí být obnovit plný chod reálné ekonomiky, zajistit řádné fungování kapitálových trhů a poskytování úvěrů, udržet a zvýšit zaměstnanost a chránit občany před negativními dopady krize, se zvláštním ohledem na nejchudší a nejvíce zranitelné občany,

C. vzhledem k tomu, že současná celosvětová hospodářská krize by měla být využita jako příležitost k vytvoření evropské strategie, která zajistí přechod od krizového řízení k dlouhodobě udržitelné hospodářské obnově,

D. ačkoli stav hospodářství v Evropě a hospodářské prognózy vykazují určité známky zlepšování, jsou vyhlídky, že by v krátkodobém či střednědobém horizontu mělo dojít k postupné obnově, zatím stále velmi nejisté,

E.  vzhledem k tomu, že řešení problému rostoucí nezaměstnanosti zůstává věcí nejvyššího významu a naléhavosti, zejména s ohledem na to, že nezaměstnanost v Evropě dosáhla v červenci desetiletého maxima ve výši 9,5 % a očekává se, že poroste dále,

F.  vzhledem k tomu, že v důsledku hospodářské krize se 50 až 100 milionů osob dostane do pasti chudoby s méně než 1,24 dolary na den, čímž dojde ke snížení dostupnosti finančních prostředků pro chudé a omezení dostupnosti potravin, vzdělání a paliva pro rodiny,

G. vzhledem k tomu, že některé dárcovské země snížily svůj finanční příspěvek na oficiální rozvojovou pomoc pro rozvojové země, čímž ohrozily plnění rozvojových cílů tisíciletí,

Obecné připomínky

1.  vítá prohlášení skupiny G20 z Pittsburghu, jímž se dále upevňují předchozí závazky a dohody; s potěšením konstatuje, že představitelé zemí G20 neztratili motivaci ani ctižádost, pokud jde o hledání řešení, jak čelit mnoha aspektům současné globální krize; je však znepokojen malým pokrokem, jehož bylo v některých oblastech dosaženo, a zbytečnými průtahy při navrhování konkrétních opatření a uplatňování rozhodnutí;

2.  podporuje novou úlohu G20 jakožto hlavního fóra pro globální hospodářskou spolupráci, neboť složení této skupiny adekvátněji zapojuje největší světové mocnosti, a umožňuje tak nalézt lepší řešení globálních problémů; upozorňuje, že je třeba dále reformovat mezinárodní organizace a instituce, jako jsou MMF či Světová banka; zdůrazňuje, že posílená úloha G20 nesnižuje naléhavou potřebu užší hospodářské koordinace v rámci Evropské unie a eurozóny, která by posílila hospodářství EU a jeho regulační rámec;

3.  vítá rozhodnutí představitelů zemí G20 učinit z důstojných pracovních míst klíčový prvek obnovy a reformy a je obzvláště potěšen dohodou o úloze Mezinárodní organizace práce (MOP);

4.  vítá závazek představitelů zemí G20 usilovat o silný, trvalý a vyvážený růst ve 21. století a urychlovat sbližování životních standardů na celosvětové úrovni; s politováním však konstatuje, že G20 v hospodářském a finančním politickém programu a v politice zaměstnanosti nezohlednila zásadní ekologický rozměr budoucího globálního růstu; lituje, že nebylo dosaženo žádného pokroku v oblasti financování celosvětového boje proti změně klimatu;

Silný, udržitelný a vyvážený růst

5.  vítá skutečnost, že představitelé zemí G20 přijali rámec pro udržitelný a vyvážený růst, který by měl umožnit uplatňování odpovědných fiskálních politik, posílení finančního dozoru, podporu vyváženějšího běžného účtu zemí a otevřeného obchodního a investičního prostředí, prosazování měnové politiky odpovídající cíli, jímž je cenová stabilita, přijetí strukturálních reforem, zdokonalení sítí sociálního zabezpečení a podporování vyváženého a udržitelného hospodářského rozvoje;

6.  s ohledem na výše uvedené vyzdvihuje význam koordinovaného a konzistentního přístupu založeného na spolupráci, má-li být zajištěno provádění zdravých politik a účinné uplatňování uvedeného rámce; v této souvislosti vítá výzvu k posílené spolupráci v oblasti makroekonomických politik, avšak zdůrazňuje, že všechny obecné politiky, které byly navrženy s cílem dosáhnout daných cílů, je třeba koordinovat; vyzývá k zavedení standardizovaného podávání zpráv ministrů financí a guvernérů centrálních bank skupině G20, Mezinárodnímu měnovému a finančnímu výboru, což by zaručilo koordinaci a transparentnost;

7.  vítá výzvu představitelů zemí G20 k vypracování přiměřených a včasných únikových strategií a jejich odhodlání nestáhnout podporu předčasně, což by zvýšilo riziko, že dojde k návratu k podmínkám hospodářské recese a k nestabilitě na finančních trzích a na trhu práce; připomíná, že riziko úvěrové krize přetrvává a že poskytování úvěrů doposud nedosáhlo plného objemu;

8   zdůrazňuje, že je třeba urychleně překonat propast mezi reálnou ekonomikou a finančním sektorem, a zaručit tak udržitelnou hospodářskou obnovu;

9.  vítá dohodu představitelů zemí G20 o tom, že budou společně pracovat na mezinárodním rámci pro daň z finančních transakcí, která by zajistila, aby finanční sektor nesl spravedlivý díl úsilí o hospodářskou obnovu a rozvoj; vyzývá k tomu, aby bylo rychle dosaženo pokroku v této otázce, neboť daňoví poplatníci byli doposud jediní, kdo nesl náklady na boj s krizí;

10. vítá pokrok, jehož bylo dosaženo od londýnského summitu G20 v otázce daňových rájů, a odhodlání včas zakročit za účelem odstranění daňových rájů; s politováním však konstatuje dlouhodobý časový rámec pro zavádění sankcí proti nespolupracujícím jurisdikcím; vyzývá k přijetí konkrétnějšího a rychlého akčního plánu;

11. vítá, že byly učiněny kroky správným směrem, pokud jde o bankovní tajemství, především rozšíření Globálního fóra pro transparentnost a výměnu informací OECD (Global Forum on Transparency and Exchange of Information); upozorňuje nicméně, že několik jurisdikcí, které se zavázaly k uplatňování určitých standardů, tak dosud neučinilo; vyzývá k zavedení účinného systému, který by předcházel daňovým únikům, tyto úniky odhaloval a stíhal; zdůrazňuje, že je důležité vytvořit standardizovaný systém podávání zpráv;

Pracovní místa!

12 vítá závazek skupiny G20 bojovat proti dopadům krize na zaměstnanost na mezinárodní úrovni a posílit podporu poskytovanou těm nejbezbrannějším, neboť jsou to právě oni, kdo je krizí nejvíce postižen a kdo nejvíce potřebuje, aby byla přijata společná opatření; v této souvislosti vítá vytvoření Globálního systému včasného varování před zranitelností vůči otřesům (Global Impact Vulnerability Alert System);

13. požaduje, aby se závazek mezinárodního společenství promítl do konkrétních kroků a aby byl skutečně uplatňován, zejména podporováním robustního programu na vytváření pracovních míst v oblasti ekologie;

14 souhlasí s tím, že je důležité budovat rámec budoucího hospodářského růstu, který by byl zaměřen na zaměstnanost, a učinit z podpory důstojných pracovních míst ústřední prvek plánů obnovy;

15. vítá přijetí paktu o pracovních místech MOP a vyzývá k jeho urychlenému uplatňování, především prostřednictvím vytvoření anticyklického fondu pro pracovní místa na mezinárodní úrovni a přijetím ctižádostivých balíčků fiskálních opatření, která by podporovala vytváření nových pracovních míst a zachování míst již existujících za pomoci výkonných pracovních úřadů, robustní sociální politiky na podporu zranitelných skupin obyvatel a zaručení kupní síly minimálních mezd;

16. zdůrazňuje, že v tomto ohledu má klíčový význam ratifikace a uplatňování úmluv MOP, a žádá, aby byly tyto úmluvy začleněny do dohod WTO o obchodu; vyzývá také k dalšímu posílení spolupráce mezi klíčovými mezinárodními organizacemi;

17. podporuje iniciativy zaměřené na nové typy finančních služeb, jako např. mikrofinancování, jejichž cílem je zlepšit přístup nejchudších osob k finančním službám;

18. zdůrazňuje, že je důležité podporovat sociální dialog na všech úrovních, což umožní zabránit deflaci mezd a zajistit jejich růst, který by odpovídal růstu produktivity;

Odpovědnější a odolnější finanční trhy

19. podporuje obecný přístup, jenž spočívá v zamezení příliš rizikovému investování, předvídání budoucího střídání prudkého vzestupu a poklesu hodnoty aktiv a zmírňování jeho dopadů a v posílení kontroly a zvýšení odpovědnosti hráčů na trhu, a zdůrazňuje, že komplexní regulační rámec je bezpochyby vhodným nástrojem umožňujícím zabránit návratu k dříve obvyklým praktikám v bankovnictví; s politováním však konstatuje, že nebyly provedeno vyhodnocení zásadních nedostatků regulace a dozoru, které byly na počátku finanční krize, jež by umožnilo zabránit opakování stejných chyb v regulaci a dozoru, a tudíž i další krizi tohoto typu;

20. souhlasí s tím, že je třeba změnit systém globální finanční regulace a že již bylo dosaženo významného pokroku v této oblasti, ale současně je přesvědčen, že mnoho ze změn, o nichž již bylo dosaženo dohody, dosud nebylo plně uplatněno a že je třeba přijmout ještě mnoho dalších opatření; naléhavě vyzývá představitele zemí G20, aby pokračovali na cestě k rozsáhlé reformě s dlouhodobým horizontem, neboť legislativa je přijímána dlouhým rozhodovacím procesem, především jedná-li se o dosažení globální konvergence; připomíná, že je třeba posílit mezinárodní spolupráci, a to od vypracovávání až po uplatňování dohodnutých opatření;

21. na jedné straně podporuje úsilí o zajištění rovných podmínek a o zamezení regulační arbitráže, avšak na druhé straně soudí, že EU by neměla omezovat rozsah svých činností na to, co bylo dohodnuto na mezinárodní úrovni, nýbrž měla by pokročit dále až k dosažení plné integrace vnitřního trhu z hlediska regulace i dohledu;

22. zdůrazňuje, že je nutné pokračovat v úsilí o to, aby byla znehodnocená aktiva správně oceněna a aby bylo nalezeno adekvátní řešení tohoto problému v zájmu ozdravení finančního sektoru a obnovení důvěry zákazníků a investorů; podporuje princip retence v rámci sekuritizace a zastává názor, že pokud budou původci a sponzoři povinni mít finanční zájem na dané transakci, budou muset jednat odpovědně; vítá další činnost v oblasti cen komodit a doufá, že budou neprodleně přijata opatření proti spekulaci;

23. vítá, že bylo znovu potvrzeno, že je třeba usilovat o zpřísnění pravidel, kterými se finanční instituce řídí při přijímání rizik, dále o zavedení systému řízení, v němž odměny odpovídají dlouhodobým výsledkům, a o celkové zvýšení transparentnosti; vřele vítá závazek přijmout předpisový rámec Basilej II do roku 2011 a zavést mezinárodně harmonizovaný koeficient zadlužení; domnívá se, že těmito obecnými zásadami a cíli by se měly řídit všechny subjekty na trhu, kdykoli je v sázce ochrana investorů, daňových poplatníků a spotřebitelů;

24.  lituje, že představitelé zemí G20 příliš často dělají pouze to, že žádají, aby banky a firmy dodržovaly navržené standardy, aniž by stanovili jasný předpisový rámec, a odpovědnost za kontroly jejich dodržování přenechávají vnitrostátním kontrolním orgánům nebo Radě pro finanční stabilitu; je znepokojen tím, že účastníci trhu se spíše budou vracet k dřívějším špatným metodám, než by se řídili nezávaznými, avšak náročnými standardy; vyzývá proto představitele zemí G20, aby ve svých návrzích zpřísnili postihy za nedodržení požadavků v oblasti tvorby kapitálu a reformy poskytování odměn a aby zajistili, že pokud jde o uvalení sankcí, budou orgány dozoru postupovat na celém světě jednotně;

25. lituje, že se nevěnuje pozornost otázce morálního hazardu a že otázka vztahu mezi obezřetnostními standardy pro systémové instituce a náklady spojenými s případným selháním těchto finančních institucí byla Radě pro finanční stabilitu vrácena za účelem předložení návrhů s lhůtou až do října 2010; rovněž lituje, že nebyly předloženy žádné návrhy na řešení otázky nezbytné restrukturalizace a revize obchodních modelů ve finančním sektoru, které by řešily problém podniků, které jsou „příliš velké na to, aby mohly selhat“; domnívá se, že pokud budou záchranné balíčky spojeny s přísnými podmínkami, finanční instituce budou méně inklinovat k přijímání příliš vysokého rizika;

Vyrovnanější zastoupení ve finančních institucích

26. vítá, že Mezinárodnímu měnovému fondu byla svěřena komplexní úloha, která spočívá jednak v nezávislém dohledu nad finanční stabilitou a jednak v hodnocení celosvětového růstu a rámců hospodářských politik, čímž bude přispívat k dosažení širokého konsenzu o mezinárodních bilancích; připomíná, že pokud chceme nalézt cestu k obnově, je velmi důležité vyhnout se procyclickým politikám;

27. schvaluje myšlenku přerozdělení kvót ve prospěch zemí, které jsou v MMF nedostatečně zastoupeny, a vyzývá všechny země, které mají příliš silné zastoupení – nikoli pouze evropské země – aby v rámci nynějšího reformního procesu přislíbily vykonat v tomto směru, co bude v jejich silách; žádá EU, aby hovořila jedním hlasem;

28. vyzývá představitele zemí G20, aby zajistili rychlé provedení reforem kvót a hlasů, které byly dohodnuty v roce 2008, a zdůrazňuje, že tyto reformy jsou ještě naléhavější vzhledem k náročným úkolům, které byly MMF svěřeny; zdůrazňuje, že G20 musí na příští schůzce přijmout rozhodnutí v návaznosti na své prohlášení, že vrcholní představitelé a vyšší úředníci mezinárodních finančních institucí musí být jmenováni otevřeným postupem na základě svých schopností;

Na cestě k zelenému růstu

29. vítá odhodlání představitelů zemí G20 dosáhnout dohody na COP15 v Kodani; naléhá na Evropskou unii, aby si v těchto jednáních podržela svou vůdčí úlohu a aby v diskusích se svými mezinárodními partnery neslevovala ze svých vysokých ambicí; tak se podaří dosáhnout na mezinárodní úrovni náročného výsledku, který bude odpovídat cíli udržet změnu klimatu pod 2 ºC;

30. zdůrazňuje, že dohoda v Kodani by mohla poskytnout nezbytný impuls pro iniciativu „Green New Deal“ („zelený nový úděl“), která by podnítila hospodářský růst, podpořila ekologické technologie a dlouhodobě vytvořila nové pracovní příležitosti jak v průmyslových, tak v rozvojových zemích;

31. vítá záměr představitelů zemí G20 poskytnout finanční a technickou podporu na „čistou energii“, obnovitelné zdroje energie a energetickou účinnost v rozvojových zemích; lituje však, že se nedostává finančních záruk na financování úsilí rozvojových zemí o zmírnění změny klimatu a jejich adaptačních potřeb; očekává, že ministři financí vypracují před zahájením jednání COP15 konkrétní varianty financování opatření v oblasti změny klimatu;

32. opakuje, že Evropská unie by měla přispět spravedlivým dílem k nově poskytnutým finančním prostředkům na mitigační a adaptační úsilí, a to ve vztahu k vědeckým poznatkům o závažnosti změny klimatu a výši souvisejících nákladů;

33. připomíná, že mezinárodní dohoda by měla zajistit celkové snížení emisí skleníkových plynů průmyslových zemí na horní hranici rozmezí 25–40 % v roce 2020 oproti úrovni v roce 1990, jak doporučuje čtvrtá hodnotící zpráva, kterou vypracoval Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC 4AR), a vyzývá k tomu, aby těchto snížení bylo dosaženo na základě vnitrostátního úsilí každé země;

34. připomíná, že do roku 2050 by měl být dlouhodobý cíl snížení emisí pro EU a ostatní průmyslové země stanoven na alespoň 80 % ve srovnání s rokem 1990;

35. vyzývá představitele zemí G20, aby vyvinuli veškeré úsilí o dosažení pozitivního výsledku jednání v souladu s těmito doporučeními;

Hospodářské oživení pro všechny

36. varuje před přetrvávající potravinovou krizí, která vyžaduje okamžité řešení a přijetí reforem, s jejichž pomocí se v rozvojových zemích zajistí udržitelná zemědělská produkce; vítá rozhodnutí schválit potravinovou iniciativu Světové banky a vyzývá dárcovské země, aby při distribuci potravinové pomoci zajistily transparentnost a kontrolovatelnost;

37. vítá obnovené úsilí o dosažení rozvojových cílů tisíciletí a závazků v rámci oficiální rozvojové pomoci, včetně úsilí týkajícího se pomoci v oblasti obchodu (Aid for Trade), úlev v zadluženosti a závazků přijatých v Gleneagles, zejména ve vztahu k subsaharské Africe;

38. vyzývá všechny členské státy, aby využily možnosti vytvořit mechanismus, kterým by byla část zvláštních práv čerpání MMF, které jim byly nově přiděleny, převedena na země z nízkými příjmy, což by mohlo zdvojnásobit kapacitu MMF v oblasti půjček za zvýhodněných podmínek;

39. lituje, že zásadní otázka finančních prostředků určených na pomoc chudým zemím adaptovat se na změnu klimatu byla odložena na jednání UNFCCC v Kodani; trvá na tom, že je třeba jednoznačně přislíbit předvídatelné financování mechanismů zřízených v rámci UNFCCC, které půjdou nad rámec oficiální rozvojové pomoci;

Zachovat otevřenost a oživit obchod

40. vítá úsilí o dokončení kola jednání z Dauhá s náročným a vyváženým výsledkem a vítá, že na summitu G20 bylo jednoznačně stanoveno, že se tak má stát v roce 2010; lituje však, že se představitelé zemí G20 nezmiňují o tom, že nutnost dokončit toto kolo jednání byla zdůrazněna tím, že největší obětí krize je právě rozvojový svět; vyzývá proto představitele zemí G20, aby až se na konci listopadu setkají na ministerské konferenci v Ženevě, nezapomínali na to, že hlavním cílem tohoto kola jednání je rozvoj;

41. vítá obnovený závazek G20 bojovat s protekcionismem, avšak zdůrazňuje, že oživení světového obchodu je pouze částečnou odpovědí na problém obnovy celosvětového růstu;

42. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, představitelům zemí G20, Evropské centrální bance, parlamentům členských států, Výboru regionů a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

(1) Přijaté texty, P6_TA(2009)0330. (2) Přijaté texty, P6_TA(2009)0123. (3) Přijaté texty, P6_TA(2009)0042. (4) Přijaté texty, P6_TA(2009)0121.