Evropský parlament,

–   s ohledem na svá usnesení ze dne 8. května 2008 o Transatlantické hospodářské radě, ze dne 5. června 2008 o summitu EU a USA a ze dne 26. března 2009 o stavu transatlantických vztahů po volbách v USA,

–   s ohledem na výsledek summitu EU a USA, který se konal dne 5. dubna 2009 v Praze,

–   s ohledem na společné prohlášení a zprávu o pokroku, které na svém třetím zasedání dne 16. října 2008 přijala Transatlantická hospodářská rada (TEC), a na společné prohlášení přijaté na zasedání v rámci transatlantického dialogu zákonodárců v dubnu roku 2009 v Praze,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2009 o připravované mezinárodní dohodě, kterou se mají ministerstvu financí Spojených států amerických zpřístupnit údaje o finančních transakcích za účelem předcházení terorismu a jeho financování a boje proti němu,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2009 o summitu G-20 konaném ve dnech 24. a 25. září 2009 v Pittsburgu,

–   s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu

A. vzhledem k tomu, že jakmile vstoupí v platnost Lisabonská smlouva a s ní její nástroje zahraniční politiky, bude EU moci hrát na mezinárodní scéně významnější a jednotnější úlohu,

B.  vzhledem k tomu, že Evropská unie vítá nový směr vlády USA založený na spolupráci na mezinárodní scéně a na posílení vztahů mezi EU a USA,

C. vzhledem k tomu, že EU a USA mají strategickou úlohu ve vztahu k celosvětovým ekonomickým výzvám, neboť jejich hrubý domácí produkt (HDP) představuje více než polovinu světového HDP a mezi těmito dvěma partnery je největší dvoustranné obchodní a investiční partnerství na světě, které představuje téměř 40 % světového obchodu,

D. vzhledem k tomu, že EU a USA také mají společné politické zájmy a na celosvětovém politickém kolbišti nesou společnou odpovědnost za prosazování míru, dodržování lidských práv, stabilitu a za boj s různými celosvětovými hrozbami a problémy, jako jsou šíření jaderných zbraní, terorismus, změna klimatu, zabezpečení dodávek energie, odstranění chudoby a splnění dalších rozvojových cílů tisíciletí,

E.  vzhledem k tomu, že je třeba, aby TEC i nadále pokračovala v úsilí o dosažení skutečně integrovaného transatlantického trhu do roku 2015, jehož docílení bude hlavním prostředkem znovunastartování hospodářského růstu a obnovy,

F.  vzhledem k tomu, že je důležité, aby byla v působení TEC náležitě reflektována úloha zákonodárců, a aby byly odpovídajícím způsobem vzaty v potaz priority Evropského parlamentu,

G. vzhledem k tomu, že zdárná spolupráce mezi EU a USA v oblasti civilního letectví by mohla být ohrožena vzhledem k nedávným iniciativám týkajícím se zahraničních opravárenských stanic, výjimek z uplatňování antimonopolních zákonů a státní příslušnosti leteckých přepravců,

H. vzhledem k tomu, že EU a USA budou nuceny zabývat se problémem rostoucí celosvětové spotřeby energie a povinností splnit globální závazky v boji proti změně klimatu, které budou dohodnuty v Kodani, a vzhledem k tomu, že nové normy a opatření na zvýšení energetické účinnosti by neměly vytvářet nové překážky transatlantickému obchodu, ani by neměly snižovat zabezpečení a bezpečnost štěpného materiálu,

I.   vzhledem k tomu, že finanční a hospodářská krize záhy vyústila v krizi zaměstnanosti, jež má závažné sociální důsledky, a že transatlantičtí partneři nesou společnou odpovědnost za řešení sociální stránky hospodářské krize,

J.   vzhledem k tomu, že nedávné průzkumy, jako např. průzkum nadace Germana Marshalla „Transatlantické trendy v roce 2009“, ukazují na nebývalou podporu občanů EU vládě USA, což poskytuje základ pro znovuoživení vztahů mezi EU a USA,

Summit EU a USA

1.  znovu potvrzuje, že vztahy EU a USA jsou pro EU nejdůležitějším strategickým partnerstvím, a trvá na tom, že je důležité, aby EU a vláda USA zintenzívnily svůj strategický dialog, spolupráci a koordinaci při řešení celosvětových problémů a regionálních konfliktů; vyzývá Komisi, aby po summitu předložila sdělení o strategickém partnerství EU a USA;

2.  trvá na tom, aby byly po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a v souladu s usnesením ze dne 26. března 2009 posíleny institucionální mechanismy pro vztahy EU a USA;

3.  vyzývá EU a USA, aby se na nadcházejícím summitu dohodly na posíleném transatlantickém partnerství s cílem řešit celosvětové problémy, zejména otázky nešíření jaderných zbraní a jaderného odzbrojení, boje proti terorismu, změny klimatu, dodržování lidských práv, zvládání pandemií a plnění rozvojových cílů tisíciletí;

4.  zdůrazňuje význam NATO jako základního kamene transatlantické bezpečnosti; domnívá se, že příslušný vývoj této širší bezpečnostní struktury by měl být řešen v rámci dialogu s Ruskem, Spojenými státy a členskými zeměmi OBSE, které nejsou členskými státy Evropské unie, aby byl obnoven transatlantický konsenzus v otázce bezpečnosti;

5.  vítá v této souvislosti rozhodnutí Ruské federace a USA vést jednání s cílem uzavřít novou komplexní právně závaznou dohodu, která by nahradila Smlouvu o omezení počtu strategických zbraní (START), jejíž platnost skončí v prosinci 2009, a skutečnost, že prezidenti Barack Obama a Dmitrij Medveděv podepsali dne 6. července 2009 v Moskvě společné prohlášení o opatřeních po ukončení platnosti smlouvy START-1;

6.  vítá oznámení prezidenta USA, že pokročí v ratifikaci Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBT); vyzývá Radu, aby v úzké spolupráci s USA a Ruskem pozitivně a aktivně přispěla k přípravám na příští konferenci o přezkumu Smlouvy o nešíření jaderných zbraní v roce 2010;

7.  zdůrazňuje, že íránský jaderný program ohrožuje systém nešíření jaderných zbraní a stabilitu v regionu a ve světě; podporuje cíl držet se strategie kombinující dialog a sankce a vyjednat s Íránem řešení v koordinaci s ostatními členy Rady bezpečnosti a Mezinárodní agentury pro atomovou energii;

8.  je znepokojen nejnovějšími jadernými zkouškami, které provedla Korejská lidově demokratická republika (KLDR), a skutečností, že se tato země odmítá řídit rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1887; nicméně podporuje přístup dvoustranného dialogu USA v rámci šestistranných rozhovorů s cílem dosáhnout úplného ukončení jaderných programů na Korejském poloostrově;

9.  bere na vědomí skutečnost, že USA ustupuje od svého původního plánu vybudovat v Evropě raketový obranný štít, bere na vědomí jejich nový plán, a vyzývá k přijetí nových opatření pro světovou bezpečnost za účasti EU, USA, Ruska a Číny;

10. opakuje, že je důležité, aby oba partneři usilovali v duchu vzájemné důvěry a transparentnosti o koordinovaný postup ve svých politikách vůči Íránu, Iráku, Afghánistánu a Pákistánu; naléhavě vyzývá EU, USA, NATO a OSN, aby přišly s novým strategickým pojetím, ve kterém budou komplexně integrovány mezinárodní závazky s cílem dosáhnout stabilizace regionu a v rámci něhož budou všechny sousední země přizvány, aby se na tomto úsilí podílely;

11. znovu potvrzuje význam společného přístupu EU a USA k Rusku, Číně, Indii a Latinské Americe;

12. má za to, že první setkání izraelského předsedy vlády Benjamina Netanjahua s palestinským představitelem Mahmúdem Abbásem, které uspořádal dne 23. září 2009 prezident Obama, nesplnilo očekávání; znovu potvrzuje, že úspěch mírového procesu na Blízkém východě je pro EU a USA jednou z nejdůležitějších priorit, a vyzývá EU a USA, aby společně prosazovaly aktivní činnost Kvartetu ve snaze o nalezení společného základu pro mírové řešení, jehož konečný cíl by měl mít podobu dvou států a vzniku nezávislého, životaschopného palestinského státu; vyzývá zúčastněné strany, aby na summitu projednaly možné způsoby, jak najít společnou cestu s arabským světem a muslimskými obyvateli v Evropě a v USA;

13. pokládá za nutné, aby se na summitu EU a USA obě partnerské strany ujaly vedoucí úlohy při plnění závazků skupiny G-20; vyzývá proto ke koordinaci amerického souboru reforem ve finančním sektoru a současných legislativních reforem EU, včetně struktury dohledu nad finančním sektorem, a vyzývá oba partnery, aby ještě intenzivněji spolupracovali v otázce modernizace MMF;

14. přeje si, aby se obě strany na summitu dohodly, že úspěšné uzavření rozvojového kola z Dohá by mělo zahrnovat opatření, která zabrání volatilitě zemědělských cen a případům nedostatku potravin; vyzývá vedoucí představitele, aby nezapomněli na konečný rozvojový cíl tohoto kola jednání a aby dostáli svému závazku vynaložit 0,7 % svého HDP na rozvojovou spolupráci; zdůrazňuje nutnost mít přitom na zřeteli nedávné reformy SZP a přeje si, aby podobnými úpravami prošel i federální zemědělský zákon USA; připomíná vývoj, k němuž došlo u dříve sporných otázek, jako je případ hovězího masa obsahujícího hormony, chloridy zjištěné u kuřat a povolení některých geneticky modifikovaných produktů; je si jist tím, že prostřednictvím trvalého dialogu lze řešit otázky, které mají vliv na vzájemný obchod se zemědělskými produkty, ještě předtím, než by se případnými spory musely zabývat příslušné orgány v rámci WTO;

15. zdůrazňuje význam spolupráce EU a USA ve snaze o dosažení mezinárodní dohody na konferenci COP 15 v Kodani v prosinci 2009; naléhavě vyzývá předsednictví EU, aby na summitu EU a USA usilovalo o ambiciózní závazek ze strany USA a o spolupráci USA při podpoře vazeb mezi systémem ETS v EU a regionálními nebo federálními systémy obchodování s emisními povolenkami v USA;

16. bere na vědomí myšlenku vytvořit Transatlantickou radu pro energetiku; důrazně podtrhuje, že by se měla zabývat pouze jednoznačně zahraničněpolitickými a bezpečnostními aspekty této politiky a měla by se v budoucnu stát součástí Transatlantické politické rady, a že energetickou politikou obecně by se měla zabývat TEC;

17. připomíná, že článek 4 transatlantického rámce pro Dohodu o právní pomoci mezi EU a USA, která vstoupí v platnost dne 1. ledna 2010, stanoví, že na požádání vnitrostátních orgánů musí být poskytnut přístup ke konkrétním finančním údajům, a že by tento rámec mohl tvořit vhodnější právní základ pro předávání údajů SWIFT než navržená prozatímní dohoda; bere na vědomí, že nová dohoda, která bude uzavřena, aniž by byl dotčen postup stanovený Lisabonskou smlouvou, bude muset plně zapojit Evropský parlament a národní parlamenty a zajistit podmínky stanovené v bodě 3 jeho usnesení ze dne 17. září 2009;

18. vítá nedávné rozšíření režimu bezvízového styku o dalších sedm členských států EU; naléhavě však žádá USA, aby zrušily vízovou povinnost pro zbývající členské státy a aby se všemi občany EU zacházely rovnocenně na základě plné reciprocity; je znepokojen plánovaným zavedením správních poplatků za vydání potvrzení elektronického systému cestovních povolení (ESTA) občanům EU a žádá Komisi, aby při jednání s vládou USA tuto otázku považovala za prioritní;

19. vyzývá USA, aby umožnily plné a účinné provádění první fáze dohody mezi EU a USA v oblasti letectví a dohody mezi EU a USA o letecké bezpečnosti; připomíná jak Evropské komisi, tak orgánům USA, že neuzavření druhé fáze dohody by mohlo vést k tomu, že některé členské státy odstoupí od první fáze dohody; vyzývá USA, aby nepřijímaly žádná opatření, která by ztěžovala nebo znemožňovala posílenou spolupráci, jako např. opatření týkající se zahraničních opraven, antitrustových výjimek nebo státní příslušnosti leteckých přepravců, jak jsou uvedena v rezoluci Sněmovny reprezentantů č. 915;

Zasedání TEC a její posílení

20. zdůrazňuje, že užší transatlantické partnerství s cílem dokončit do roku 2015 transatlantický trh, založený na principu sociálně-tržní ekonomiky, je zásadním nástrojem pro usměrňování globalizace a pro řešení celosvětových hospodářských a sociálních krizí;

21. žádá Komisi, aby vytyčila podrobný plán stávajících překážek bránících v dosažení zmíněného cíle; připomíná studii, jejíž vypracování Evropský parlament schválil a financoval ze svého rozpočtu na rok 2007; vyjadřuje svůj údiv nad tím, proč žádný z těchto dokumentů Komise dosud nepředložila, ačkoliv o to Evropský parlament opakovaně žádal; jako definitivní termín pro jejich zveřejnění stanovuje 15. listopad 2009;

22. domnívá se, že transatlantickou spoluprací v oblasti energetické účinnosti, technologií (včetně „čistých“ forem energie) a regulovaných oblastí v energetice se může zabývat TEC; trvá na tom, že transatlantická spolupráce na zabezpečení dodávek energie by měla představovat jedno z hlavních témat, kterému by se měla pravidelně věnovat Transatlantická politická rada (TPC), jejíž vytvoření navrhl Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 26. března 2009;

23. je toho názoru, že je třeba, aby byla transatlantická hospodářská spolupráce odpovědnější, transparentnější a předvídatelnější, a že by termíny zasedání, programy jednání, plány a zprávy o pokroku měly být pravidelně zveřejňovány a okamžitě umísťovány na internetové stránky; navrhuje zavést každoroční debatu o pokroku v otázkách projednávaných v rámci TEC i o její struktuře;

Úloha transatlantického dialogu zákonodárců (TLD) v TEC

24. znovu vyzývá vedení EU a USA i spolupředsedy TEC, aby zohlednili zásadní vliv zákonodárců na úspěch TEC; naléhavě je vyzývá, aby zástupce TLD plně a přímo zapojovali do TEC, protože zákonodárci nesou spolu s jejich příslušnými výkonnými orgány odpovědnost za přijímání mnoha rozhodnutí TEC a dohled nad nimi;

25. domnívá se, že je naprosto zásadní zajistit, aby se do dialogu zákonodárců a do TEC zapojili ti nejvhodnější členové Kongresu a Evropského parlamentu, a předešlo se tak přijetí právních předpisů s nežádoucími dopady na transatlantický obchod a investice; doufá, že nová dohoda by mohla povýšit současný TLD na transatlantické meziparlamentní shromáždění, jak to doporučil Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 26. března 2009;

TEC a hospodářská a finanční krize

26. zdůrazňuje úlohu, kterou hraje TEC při prosazování a zajišťování koordinované reakce USA a EU v regulační oblasti na krizi, zejména pokud jde o alternativní investiční fondy, infrastrukturu finančních trhů (především s ohledem na trhy s deriváty OTC (Over-The-Counter)), kapitálové požadavky, daňové ráje a řešení přeshraniční platební neschopnosti; vyzývá radu TEC, aby projednala koordinaci politiky odměňování ve finančních institucích;

27. vyzývá TEC, aby trvala na tom, aby orgány USA při provádění rámcové dohody Basilej II zohlednily změny ve směrnicích EU o kapitálové přiměřenosti; vítá návrh americké vlády právně upravit všechny deriváty OTC a rovněž vítá její práci na vytváření centrálního zúčtovacího střediska pro složité strukturované produkty a vyzývá TEC, aby přezkoumala a určila vhodné způsoby podpory koordinovaného přístupu;

28. vyzývá TEC, aby s cílem předejít regulační arbitráži zajistila, aby americké orgány ve svých příslušných právních předpisech zohlednily právní předpisy EU o správcích alternativních investičních fondů (tzv. směrnice AIFM);

29. podporuje výzvu skupiny G-20 k urychlenému sbližování účetních standardů; naléhá na TEC, aby Radu pro účetní standardy (FSAB) a Mezinárodní radu pro účetní standardy (IASB) vyzvala k vytvoření jednotného souboru vysoce kvalitních globálních účetních standardů a k dokončení jejich sbližování do června 2011; zdůrazňuje, že by IASB měla pokračovat ve svých reformách správy a řízení;

30. naléhavě vyzývá TEC, aby při jednání s orgány USA trvala na dodržování plánu, který vyžaduje, aby američtí uživatelé používali mezinárodní standardy pro účetní výkaznictví (IFRS); připomíná svůj požadavek, aby Komise USA pro burzu a cenné papíry (SEC) uznala IFRS jako ekvivalent k americkým standardům GAAP, jak stanovila Evropská unie a dokud nebude přijato rozhodnutí, podle něhož musí američtí uživatele používat IFRS; naléhavě vyzývá TEC, aby podporovala rozdělení výkazů SEC podle jednotlivých zemí;

31. doufá, že TEC podpoří možnost, že by EU uznala americký režim dozoru nad pojišťovnictvím za rovnocenný za podmínek stanovených směrnicí o solventnosti II; je toho názoru, že iniciativa usilující o zřízení úřadu pro národní pojištění by zlepšila spolupráci mezi EU a USA; vyzývá TEC, aby zajistila, aby orgány USA zlepšily dozor nad pojišťovnictvím na federální úrovni tím, že oddělí, pokud to bude třeba, daňové a další aspekty od činností spojených pouze s dozorem;

32. vítá rozšíření globálního fóra o transparentnosti a výměně informací (GFTEI) a pokládá za slibné, že se 87 zemí, které jsou členy tohoto fóra, dohodlo na přijetí standardů OECD pro sdílení daňových informací; naléhavě vyzývá TEC, aby zajistila, že EU a USA prokáží svou celosvětovou vedoucí úlohu tím, že zajistí, aby do března 2010 byly přijaty nezbytné pobídky, včetně sankcí, a aby byl rychle a kompletně zaveden program vzájemného srovnávání určený k hodnocení pokroku, domnívá se však, že tento rámec je třeba posílit za účelem boje proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem; zdůrazňuje, že automatické informování ve všech nadnárodních daňových záležitostech by mělo být normou;

33. domnívá se, že sociální odpovědnost podniků lze považovat za podnikový samoregulační rámec; věří, že výměna osvědčených postupů v oblasti sociální odpovědnosti podniků mezi USA a EU bude mít značný vliv na postoj podniků k sociální odpovědnosti podniku a na jejich pozitivní zapojení do sociálních a environmentálních otázek; domnívá se, že regulační spolupráce by měla zohledňovat posílení regulačního rámce EU, který se týká směrnice o kapitálových požadavcích, zejména v oblasti politiky odměňování v odvětví finančních služeb;

TEC a duševní vlastnictví

34. vyzývá TEC, aby na svém nadcházejícím zasedání podpořila strategickou transatlantickou spolupráci v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví, která bude v plném souladu se základními a občanskými právy; zdůrazňuje, že rozšíření technologií nesmí narušovat systém ochrany duševního vlastnictví, který zaručuje schopnost podstupovat finanční a podnikatelská rizika, jež s sebou nese inovační proces;

35. připomíná TEC, že informační společnost je základním pilířem transatlantického hospodářského prostoru založeného na přístupu ke znalostem a na ochraně digitálního obsahu prostřednictvím přísného a účinného systému ochrany autorského práva a souvisejících práv a dále opakuje, že taková ochrana musí podporovat inovaci;

TEC a ochrana spotřebitele

36. vyzývá TEC k podpoře společných kroků, jejichž cílem je zajistit, aby třetí země, a zejména Čína, zvýšily své výrobní normy tak, aby splňovaly bezpečnostní normy EU a USA, především, pokud jde o výrobu hraček, a současně ji vyzývá k zajištění přísného uplatňování právních předpisů týkajících se bezpečnosti výrobků, zejména hraček, na obou stranách Atlantiku a důkladnějších vnitrostátních kontrol;

37. vyzývá Komisi, aby v rámci TEC vyvinula přísnější a účinnější systémy přeshraniční spolupráce, pokud jde o vymáhání práva, s cílem propojit systém včasného varování EU „RAPEX“ upozorňující na spotřební výrobky představující vážná rizika pro spotřebitele se systémem včasného varování americké Komise pro bezpečnost spotřebních výrobků a vzájemně integrovat činnosti sítě pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele (CPC) s činnostmi orgánů USA;

38. navrhuje, aby se TEC vyslovila pro přijetí závazného nástroje spolupráce, který by vytvořil strukturu pro sdílení informací o bezpečnosti výrobků a vývoj společného programu spolupráce a usnadnil je;

39. vyzývá Komisi, aby s ohledem na nadcházející schůzi TEC a summit EU a USA urychlila svou práci na velmi opožděné dvoustranné dohodě o spolupráci v oblasti vymáhání, a rozšířila tak na Spojené státy svou činnost zaměřenou na vymáhání dodržování předpisů v rámci nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele a zákonu USA o bezpečném internetu (Safe Web Act);

40. vyzývá Komisi ke spolupráci s jejími americkými protějšky, aby mohla TEC přezkoumat způsoby, jak zvýšit ochranu spotřebitele, pokud jde o digitální práva spotřebitelů, a spolupracovat na pravidlech pro reklamaci vadných výrobků;

Dvoustranný obchod – celní záležitosti, dohled nad trhem a bezpečné obchodování

41. vyzývá TEC, aby podporovala posílení spolupráce mezi orgány EU a USA pro celní záležitosti a dohled nad trhem s cílem ochránit spotřebitele před nebezpečnými výrobky, a zejména nebezpečnými hračkami;

42. vyzývá TEC, aby vyjádřila obavy EU z jednostranného legislativního opatření USA týkajícího se 100% kontroly všech námořních nákladních kontejnerů směřujících do Spojených států, které přijal Kongres USA; domnívá se, že by mohlo být užitečné, kdyby TEC uspořádala v Bruselu a Washingtonu semináře k otázce této 100% kontroly s cílem dosáhnout lepšího porozumění mezi zákonodárci USA a EU a podpořit rychlé a oboustranně přijatelné řešení tohoto problému; vyzývá Komisi, aby pro nadcházející schůzi TEC vyhodnotila náklady, které by z tohoto opatření případně vyplynuly pro obchod a hospodářství EU, i jeho možné dopady na celní operace;

43. je rozhodnut i nadále apelovat na zákonodárný orgán USA, aby přehodnotil 100% povinnou kontrolu nákladních kontejnerů, a vyzývá Komisi, aby tak učinila i v rámci TEC, je rovněž rozhodnut rozvíjet v souladu s normativním rámcem SAFE (Zjednodušení a zabezpečení obchodní výměny) Světové celní organizace spolupráci s USA na základě řízení rizik a vzájemného uznání obchodních partnerských programů EU a USA;

Vzájemné uznávání a standardizace

44. vyzývá Komisi, aby s ohledem na nadcházející schůzi TEC usilovala o formální přijetí postupů pro vzájemné uznávání prohlášení o shodě u výrobků, které podléhají povinnému testování třetí stranou, zejména pokud jde o informační a komunikační technologie a elektrická zařízení, dále ji vyzývá, aby trvala na vzájemném uznávání zákonných jednotek měření, zejména aby byly v USA přijímány výrobky EU označené pouze v jednotkách metrického systému, a aby s orgány USA projednala otázku standardizace a zajišťovala její mezinárodní koordinaci;

Otázky v oblasti životního prostředí a veřejného zdraví

45. považuje za nadmíru důležité vést v rámci TEC dialog o nových potravinách a o používání nových technologií při výrobě potravin; zdůrazňuje obavy z klonování v chovu zvířat;

46. vítá skutečnost, že vláda USA uznala nutnost reformovat svou právní úpravu pro kontrolu toxických látek (Toxic Substances Control Act, TSCA); vyzývá EU a USA ke spolupráci s cílem zavést v USA regulační systém, který by poskytoval úroveň ochrany srovnatelnou s právní úpravou pro chemické látky REACH;

Energetika, průmysl a věda

47.  vyzývá v rámci TEC ke spolupráci ve všech záležitostech souvisejících s právním prostředím pro průmyslová odvětví, jež by byla – pokud jde o právní předpisy s transatlantickým dopadem – založena na přístupu formulovaném iniciativou EU na podporu malých a středních podniků („Small Business Act“): myslet nejprve v malém;

48. vyzývá TEC, aby rozvíjela spolupráci směřující ke společné strategii v oblasti energetiky, jež bude podporovat diverzifikaci a ekologicky účinné hospodářství, s cílem zlepšit zabezpečení dodávek energie, a dále ji vyzývá, aby pomohla při vytváření harmonizovaných kritérií udržitelnosti pro biopaliva;

49. naléhavě vyzývá TEC, aby stimulovala spolupráci v oblasti výzkumu za účelem lepšího využití možností vyplývajících z rozšířené dohody o vědecké a technologické spolupráci mezi EU a USA;

Mezinárodní obchod

50. domnívá se, že přístup na trhy třetích zemí je společným problémem i zájmem EU a USA; je přesvědčen, že TEC může sehrát důležitou úlohu při podpoře společného přístupu EU a USA k obchodním vztahům se třetími zeměmi; vyzývá TEC, aby k novým dohodám o volném obchodu uzavíraným USA i EU zaujala přístup, který bude oběma stranami více sdílen, a to za účelem harmonizace takových dohod;

51. vyzývá TEC, aby se zabývala právním rámcem a technickými normami za účelem zlepšení nejasných právních podmínek a aby v této souvislosti projednala otázku smluv, povinností a právní jistoty v USA;

                                                      ****

52. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Kongresu USA, spolupředsedům transatlantického dialogu zákonodárců, spolupředsedům Transatlantické hospodářské rady a jejímu sekretariátu.