Evropský parlament,

–   s ohledem na své rozhodnutí ze dne 16. září 2009(1) zvolit José Manuel Durão Barroso předsedou Komise,

–   s ohledem na písemná a ústní prohlášení každého navrženého komisaře v rámci slyšení před parlamentními výbory a na hodnocení kandidátů vypracovaná výbory po každém slyšení,

–   s ohledem na sbor komisařů a jejich program, jak je představil zvolený předseda Komise,

–   s ohledem na rámcovou dohodu o vztazích mezi Evropským parlamentem a Komisí schválenou dne 9. února 2010,

–   s ohledem na čl. 17 odst. 7 Smlouvy o EU,

–   s ohledem na čl. 106 odst. 4 a přílohu XVII jednacího řádu,

1.  podporuje právo členských států nominovat své komisaře a právo předsedy Komise rozhodnout, jakmile je zvolen do funkce, jak budou komisaři rozděleni do jednotlivých funkcí v rámci Komise; nesouhlasí však s postupem, jakým byli zvoleni navržení členové Komise a jakým jim byla přidělena jejich portfolia;

2.  lituje skutečnosti, že přístup „ber nebo neber“, který se Parlamentu nabízí v souvislosti se jmenováním Komise, ponechává jen velice málo prostoru pro jakékoli smysluplné rozhodnutí týkající se kvalifikace a výkonu jednotlivých komisařů;

3.  lituje skutečnosti, že přístup k jednotlivým navrženým členům Komise během slyšení byl velice nekonzistentní; je nicméně zcela zděšen tím, že mnoho navržených členů předvedlo nepřesvědčivý výkon, odpovídalo vyhýbavě na jednoduché otázky nebo se předvádělo se s tím, co mohou EU nabídnout v oblastech, které nebyly uvedeny na seznamu, jejž zveřejnil předseda Barroso před jeho potvrzením;

4.  žádá, aby otázky osobní bezúhonnosti navrhovaných členů Komise byly napříště řešeny během zvláštního otevřeného slyšení, aby bylo možné plně se zabývat hlavními otázkami profesní způsobilosti a politiky v rámci hlavního slyšení;

5.  lituje, že v mnoha případech kombinace vyhýbavých odpovědí a nesprávně vedeného slyšení vedla k tomu, že některé politické otázky zůstaly zcela nezodpovězeny; zejména lituje, že nebyla řádně řešena otázka bezpečnosti dodávek energie do Evropy, a vyzývá Komisi, aby:

i) poskytla podporu skutečné diverzifikaci dodávek energie do Evropy, zejména tím, že podpoří projekt Nabucco, který napojí Evropskou unii na zdroje zemního plynu v Kaspickém moři a v oblasti Blízkého východu;

ii) provedla řádné hodnocení dopadu na životní prostředí s ohledem na projekt Nord Stream, zejména tím, že prozkoumá alternativní trasy včetně pozemní přepravy;

iii) provedla nezbytná opatření pro zajištění energetické bezpečnosti v Evropě investováním do infrastruktury, vzájemným propojením energetických sítí, dohodami o vzájemném zásobování energií a plány krizového řízení, to vše v duchu solidarity mezi členskými státy;

6.  vyjadřuje znepokojení nad několika případy bezprecedentního překrývání a nejasného rozdělení pravomocí v jednotlivých portfoliích (zejména v oblasti dopravy, neboť pravomoci týkající se státních podpor a programu Galileo byly zařazeny do portfolií jiných komisařů); očekává, že Komise odvede koherentní a dobře koordinovanou práci v oblastech, které spadají do pravomocí některých generálních ředitelství a komisařů;

7.  žádá další objasnění a potvrzení, že Komise bude:

i) bude jednat pouze, bude-li to nevyhnutelně nutné a v návaznosti na řádný postup, a zohlední zejména komplexní hodnocení dopadu,

ii) bude uplatňovat v plné míře zásadu subsidiarity,

iii) nebude usilovat o rozšíření acquis communitaire nad rámec schválený ve smlouvách,

iv) zejména s ohledem na současnou ekonomickou situaci bude nejen využívat pouze dostupných prostředků a nebude dále usilovat o zvýšení rozpočtu, ale bude v plné míře zohledňovat dopady zvýšení nákladů na sociální politiku a regulačních zásahů na růst a zaměstnanost;

8.  konstatuje, že neobvyklé zpoždění při jmenování Komise vedlo k neobvyklé a právně napadnutelné situaci, kdy členové předchozí Komise plnili funkce komisařů nad rámec svého mandátu; žádá, aby byla tato situace objasněna z hlediska právního, pokud jde o to, zda Komise, jejíž mandát vypršel, je schopna pokračovat ve výkonu funkcí;

9.  lituje skutečnosti, že velké množství nezodpovězených otázek nám neumožňuje vyjádřit stejnou míru důvěry v Komisi, jakou Parlament mohl vyjádřit jejímu předsedovi;

10. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě a Komisi.

(1) Zápis ze dne 16.9.2009, P7_PV(2009)09-16, bod 7.1.