NÁVRH USNESENÍ o vězních svědomí na Kubě
8. 3. 2010
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
Adrian Severin, Luis Yáñez-Barnuevo García, Emine Bozkurt za skupinu S&D
Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0169/2010
B7‑0174/2010
Usnesení Evropského parlamentu o vězních svědomí na Kubě
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o situaci na Kubě a zejména na usnesení ze dne 17. listopadu 2004 a 2. února 2006,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o lidských právech ve světě v letech 2004, 2005 a 2006 a o politice Unie v oblasti lidských práv,
– s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2006 o dalším postupu po udělení Sacharovovy ceny[1],
– s ohledem na prohlášení předsednictví Rady ze dne 14. prosince 2005 o hnutí „Ženy v bílém“ a s ohledem na jeho předchozí prohlášení ze dne 26. března 2003 a 5. června 2003 o situaci na Kubě,
– s ohledem na společný postoj Rady 96/697/SZBP, který byl schválen dne 2. prosince 1996 a od té doby je pravidelně aktualizován,
– s ohledem na závěry ze zasedání Rady ve složení pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy týkající se Kuby ze dne 18. června 2007,
– s ohledem na prohlášení vysoké představitelky Unie Catherine Ashtonové o smrti pana Zapaty na Kubě,
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že ochrana univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv, včetně občanských, politických, ekonomických, sociálních a kulturních práv, je i nadále jedním z hlavních cílů Evropské unie,
B. vzhledem k tomu, že desítky nezávislých novinářů, pokojných disidentů a zastánců lidských práv jsou i nadále ve vězení,
C. vzhledem k tomu, že Parlament udělil v roce 2005 Sacharovovu cenu za svobodu myšlení hnutí „Ženy v bílém“; vzhledem k tomu, že odmítnutí kubánských úřadů umožnit představitelkám hnutí „Ženy v bílém“ dostavit se do sídla Evropského parlamentu a převzít cenu porušuje jedno ze základních lidských práv, kterým je právo opustit svou vlastní zemi a vrátit se do ní, jež je zakotveno ve Všeobecné deklaraci lidských práv,
D. vzhledem ke krokům, které podniklo předsednictví EU ve prospěch vězňů svědomí na Kubě,
E. vzhledem k tomu, že smrt Orlanda Zapaty je krokem zpět, pokud jde o dodržování lidských práv na Kubě,
1. vyjadřuje hlubokou lítost nad zbytečnou a krutou smrtí představitele kubánské opozice Orlanda Zapaty, k níž došlo po dlouhé hladovce;
2. vyjadřuje politování nad tím, že kubánské orgány v zásadě nereagovaly na výzvy mezinárodního společenství k propuštění všech politických vězňů;
3. žádá kubánskou vládu, aby neprodleně, definitivně a bezpodmínečně propustila všechny vězně svědomí;
4. lituje, že nebyla věnována pozornost požadavkům Rady a Evropského parlamentu, které se týkaly bezodkladného propuštění všech politických vězňů a vězňů svědomí, a trvá na tom, že uvěznění disidentů na Kubě z důvodu jejich přesvědčení a pokojné politické činnosti je v rozporu se Všeobecnou deklarací lidských práv;
5. vyzývá Radu a Komisi, aby nadále přijímaly vhodná opatření s cílem vyžadovat propuštění politických vězňů a podporovat a zajišťovat činnost zastánců lidských práv;
6. naléhavě žádá orgány EU, aby bezpodmínečně podporovaly a bezvýhradně požadovaly zahájení pokojného procesu politické přeměny kubánské společnosti v pluralitní demokracii;
7. vyjadřuje hlubokou solidaritu s veškerým kubánským lidem a podporuje jeho cestu k demokracii a k dodržování a prosazování základních svobod;
8. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, rotujícímu předsednictví EU, vysoké představitelce Unie, Evropsko-latinskoamerickému parlamentnímu shromáždění a kubánské vládě.