Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B7-0235/2010

Předložené texty :

B7-0235/2010

Rozpravy :

PV 20/04/2010 - 11
CRE 20/04/2010 - 11

Hlasování :

PV 05/05/2010 - 13.52

Přijaté texty :


NÁVRH USNESENÍ
PDF 115kDOC 81k
14. 4. 2010
PE439.756v01-00
 
B7-0235/2010

předložený na základě prohlášení vysoké představitelky Unie pro zahraniční politiku a bezpečnostní věcí / místopředsedkyně Komise

v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu


o vrcholné schůzce EU-Kanada


Reinhard Bütikofer, Nicole Kiil-Nielsen za skupinu Verts/ALE

Usnesení Evropského parlamentu o vrcholné schůzce EU-Kanada   
B7‑0235

Evropský parlament,

–   s ohledem na článek 218 Smlouvy o fungování EU,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 9. února 2010(1) o obnovené rámcové dohodě mezi Parlamentem a Komisí pro příští legislativní období (B7‑0091/2010),

–   s ohledem na jednání, jež mají vést ke komplexní dohodě o hospodářské a obchodní spolupráci a jež byla zahájena na vrcholné schůzce EU-Kanada, která se konala dne 6. května 2009 v Praze,

–   s ohledem na 32. meziparlamentní setkání delegace pro vztahy s Kanadou, které se konalo v listopadu 2009 v Bruselu,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 9. října 2008(2) o správě arktické oblasti,

–   s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že Kanada je jedním z nejstarších a nejbližších partnerů Evropské unie a že partnerství mezi těmito dvěma zeměmi existuje již od roku 1959,

B.  vzhledem k tomu, že probíhající jednání, jež mají vést ke komplexní dohodě o hospodářské a obchodní spolupráci, by mohla posílit vztahy mezi EU a Kanadou,

C. vzhledem k tomu, že Kanada v roce 2010 předsedá skupině zemí G8 a bude pořádat příští summit skupiny G20,

D. vzhledem k tomu, že nadcházející vrcholná schůzka EU-Kanada, která se má konat dne 5. května 2010 v Bruselu, se bude podle očekávání soustředit na posílení již tak blízkých politických vztahů mezi oběma partnery, a zejména pak bude řešit společné výzvy v následujících oblastech: jednání o komplexní dohodě o hospodářské a obchodní spolupráci, výzvy v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky, včetně otázky Afghánistánu a Pákistánu, hledání společné cesty ve vztazích s Íránem, nešíření jaderných zbraní, Haiti a kroky navazující na dárcovskou konferenci v New Yorku, rozvojová spolupráce, koordinovaná reakce na finanční a hospodářskou krizi, změna klimatu a energetika a pokrok jednání v Dauhá probíhající v rámci světové obchodní organizace,

E.  vzhledem k tomu, že EU a Kanada sdílejí společné hodnoty i pevné odhodlání řešit nejdůležitější výzvy na více úrovních,

1.  bere na vědomí prohlášení Komise, v němž je pokrok v jednáních o komplexní dohodě o hospodářské a obchodní spolupráci uveden jako nejdůležitější aspekt hospodářských vztahů mezi EU a Kanadou; v této souvislosti věří, že vrcholná schůzka EU-Kanada, která se má konat dne 5. května 2010 v Bruselu, bude k pokračování v těchto jednáních vhodnou příležitostí;

2.  předpokládá, že ani jeden z partnerů při jednáních o komplexní dohodě o hospodářské a obchodní spolupráci nepředloží požadavky, jež by byly v rozporu se zaměřením domácí politiky druhého partnera či s právy Parlamentu, jako je požadavek EU na plné zahrnutí kanadských provincií do liberalizace veřejných zakázek či požadavek Kanady týkající se kapitoly o investicích stanovující mechanismus pro řešení sporů mezi investory a státem; vyzývá EU, aby na znamení dobré vůle upustila od námitek vůči požadavkům na místní obsah obsaženým v ontarijském zákoně o zelené energii a vůči rozhodnutí nejvyššího soudu Kanady ze srpna 2004 o monopolu kanadské poštovní společnosti „Canada Post“, jenž je v současnosti předmětem soudního řízení;

3.  bere na vědomí, že se jak EU tak Kanada účastní vícestranných jednání o obchodní dohodě proti padělání (ACTA); vyzývá obě strany, aby od partnerů dohody ACTA od nynějška vyžadovaly co nejtransparentnější vedení těchto jednání, a domnívá se, že pokud jednání nebudou transparentní, mělo by se zvážit, zda na ně bude uvaleno dočasné moratorium;

4.  poukazuje na skutečnost, že kanadské hospodářství, a zejména pak bankovní sektor, prokázalo v době hospodářské krize značnou odolnost; vyjadřuje ochotu úzce spolupracovat s Kanadou v rámci skupiny G20 na vypracování koordinovaného globálního přístupu vedoucího ke stabilizaci finančních a hospodářských trhů;

5.  poukazuje na skutečnost, že Kanada i EU se zavázaly přijmout koordinovaný, jednotný a ucelený přístup k uspokojení okamžitých a dlouhodobých potřeb Haiti; potvrzuje, že se společně zavazujeme k vybudování nového Haiti, jež bude splňovat oprávněné a dlouho hýčkané ambice haitského národa týkající se jejich země, přičemž zajistíme, že Haiťané přijmou proces obnovy za vlastní;

6.  bere na vědomí různá prohlášení kanadské vlády týkající se jejího závazku k vybudování bezpečného a udržitelného nízkouhlíkového globálního hospodářství a zároveň k posílení schopnosti přizpůsobit se dopadům změny klimatu; zdůrazňuje, že v rámci dialogu mezi EU a Kanadou na vysoké úrovni o životním prostředí je důležité vést i nadále diskuse o životním prostředí; vítá skutečnost, že se Kanada v nedávném projevu generální guvernérky zavázala investovat do technologií pro výrobu čisté energie, zajistit svoji pozici energetické velmoci, pokud jde o čistou energii, a zaujmout vedoucí postavení ve vytváření pracovních míst prospěšných pro životní prostředí;

7.  vyjadřuje proto politování nad nedostatkem konkrétních závazků a kroků, kterými by Kanada usilovala o snížení emisí skleníkových plynů, přestože se k nim zavázala na mezinárodní úrovni; znovu opakuje výzvu k tomu, aby bylo ve vyspělých zemích do roku 2020 zajištěno celkové snižování emisí skleníkových plynů na horní hranici rozpětí 25–40 % (oproti hodnotám z roku 1990), jak doporučuje Čtvrtá hodnotící zpráva Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC 4AR);

8.  vyjadřuje své zklamání nad tím, že Kanada pokračuje v těžbě dehtového písku, v průběhu jehož výroby se uvolňuje až pětkrát více emisí CO2 než při výrobě konvenční ropy; proto se domnívá, že používání dehtového písku kromě dalších negativních dopadů na životní prostředí představuje také vážné ohrožení klimatu a práv i zdraví domorodých obyvatel; vyzývá EU, aby řádně prováděla vlastní právní předpisy týkající se klimatu tím, že k emisím skleníkových plynů pocházejících z pohonných hmot uvedených na trh EU zaujme přístup, který se bude zabývat celým životním cyklem těchto emisí;

9.  bere na vědomí zájem evropských společností, včetně BP Plc, Royal Dutch Shell, Total a StatoilHydro, o rozvoj kanadského odvětví ropných písků; vyzývá EIB a vývozní úvěrové agentury členských států, aby odmítly jakoukoliv veřejnou podporu projektů souvisejících s těžbou dehtového písku;

10. vyzývá EU a Kanadu, aby zahájily mezinárodní jednání vedoucí k přijetí mezinárodní smlouvy na ochranu Arktidy v souladu s již platnou Smlouvou o Antarktidě; vzhledem ke zranitelnosti arktického prostředí a ke skutečnosti, že je těžba nerostných surovin v rozporu s celosvětovými cíli v oblasti klimatu, žádá, aby bylo důkladně zváženo uvalení moratoria na veškeré zkoumání či další rozšiřování těžby nerostných surovin v této oblasti až do doby, než bude schválena mezinárodní dohoda o jejich ochraně;

11. vyjadřuje zklamání nad skutečností, že Kanada nepřizvala další zúčastněné strany, jež mají v oblasti Arktidy legitimní zájmy, včetně Švédska, Finska a Islandu, ani domorodé skupiny obyvatel na mezinárodní setkání týkající se Arktidy, které se konalo dne 29. března 2010;

12. vyzývá Kanadu, aby v budoucnu zapojila veškeré strany, které mají v této oblasti legitimní zájmy, a to především domorodé skupiny obyvatel, do mezinárodních debat o Arktidě, neboť se tak vyhne vytváření nových rozporů;

13. bere rovněž na vědomí záměr Kanady zahájit rozsáhlou reformu systému řízení kanadského rybolovu, jehož součástí je také Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO); vyjadřuje zklamání nad přístupem, který na poslední konferenci smluvních stran úmluvy CITES zaujala kanadská vláda k rozšíření přílohy I úmluvy CITES o tuňáka obecného, a nad jejím zpochybňováním zákazu EU uvaleného na dovoz tuleňů v souvislosti s mechanismem pro řešení sporů v rámci WTO;

14. znovu opakuje své znepokojení nad tím, že Kanada stále uplatňuje vízovou povinnost pro občany České republiky, Rumunska a Bulharska, a vyzývá, aby tato vízová povinnost byla co nejdříve odstraněna; vítá v této souvislosti otevření vízového úřadu na kanadské ambasádě v Praze a vytvoření pracovní skupiny odborníků pro tuto otázku a očekává, zda provedení slibovaného komplexního přezkoumání kanadského systému pro uprchlíky povede k odstranění vízové povinnosti;

15. připomíná Radě a Komisi, že od doby, kdy vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, musí Evropský parlament vyslovit souhlas s mezinárodními smlouvami a rovněž musí být plně zapojen do všech fází tohoto postupu, a očekává, že mu Komise brzy předloží své vyjádření k tomu, jak v této věci hodlá postupovat;

16. žádá, aby všechny aspekty vztahů EU a Kanady řádně zohledňovaly úlohu a práva kanadských provincií;

17. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, rotujícímu předsednictví EU, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise a kanadské vládě.

 

(1)

Texty přijaté tohoto dne, P7_TA(2010)0009.

(2)

Úř. věst. C 9E, 15.1.2010, s. 41.

Poslední aktualizace: 10. května 2010Právní upozornění