Evropský parlament,

–   s ohledem na závěry předsednictví vydané v návaznosti na zasedání Evropské rady, které se konalo v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003, týkající se vyhlídek zemí západního Balkánu na přistoupení k Evropské unii,

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané „Strategie rozšíření a hlavní výzvy na období 2009–2010“ (KOM(2009)0533) a k němu připojenou zprávu o pokroku Albánie za rok 2009 (SEK(2009)1337) ze dne 14. října 2009,

–   s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/210/ES ze dne 18. února 2008 o zásadách, prioritách a podmínkách evropského partnerství s Albánií o zrušení rozhodnutí 2006/54/ES(1),

–   s ohledem na první schůzi Parlamentního výboru stabilizace a přidružení EU – Albánie, která se konala ve dnech 3. a 4. května 2010,

–   s ohledem na závěry zasedání Rady stabilizace a přidružení EU – Albánie, které se konalo dne 18. května 2009,

–   s ohledem na rozhodnutí Rady 2007/821/ES ze dne 8. listopadu 2007 o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Albánskou republikou o usnadnění udělování víz(2),

–   s ohledem na doporučení 16. zasedání meziparlamentního shromáždění EP – Albánie, které se konalo ve dnech 19. a 20. března 2009,

–   s ohledem na své rozhodnutí zintenzivnit politický dialog s Albánií na parlamentní úrovni v reakci na vstup dohody o stabilizaci a přidružení v platnost,

–   s ohledem na rezoluci Rady Evropy č. 1709(2010) o fungování demokratických institucí v Albánii,

–   s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že obnovený konsenzus v otázce rozšíření vyjádřený v závěrech Evropské rady ze dnů 14. a 15. prosince 2006 znovu potvrzuje, že budoucnost zemí západního Balkánu je v EU,

B.  vzhledem k tomu, že vidina integrace do EU představuje pro západní Balkán motivaci k provedení různých reforem a měla by konstruktivním způsobem zlepšovat schopnost této oblasti dosáhnout míru, stability a předcházet konfliktům, k prohlubování dobrých sousedských vztahů a k řešení hospodářských a sociálních problémů prostřednictvím udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že mají-li být vyhlídky na členství v EU realistické, nestačí pouze administrativní či technické postupy, nýbrž je zapotřebí, aby příslušní tvůrci politiky v členských státech přijali skutečný politický závazek,

C.  vzhledem k tomu, že dne 1. dubna 2009 vstoupila v platnost dohoda o stabilizaci a přidružení s Albánií; vzhledem k tomu, že tato země požádala dne 28. dubna 2009 o členství v EU a dne 14. dubna 2010 předložila Komisi vyplněný předvstupní dotazník; vzhledem k tomu, že Komise v současnosti připravuje své stanovisko k této záležitosti,

D.  vzhledem k tomu, že pokrok každé země na cestě ke vstupu do EU závisí na jejím úsilí o splnění kodaňských kritérií a podmínek spojených s procesem stabilizace a přidružení,

1.  v souladu se závěry zasedání Evropské rady konaného v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003, se salcburským prohlášením ze dne 11. března 2006 a následnými příslušnými závěry ze zasedání Rady potvrzuje, že plně podporuje žádost Albánie o členství v EU (a budoucí členství všech ostatních západobalkánských zemí), jakmile bude náležitě politicky stabilní a bude splňovat kodaňská kritéria;

2.  uznává pokrok, jehož Albánie dosáhla v rámci reformního procesu, avšak zdůrazňuje, že je nutné vyvinout další značné úsilí potřebné jak k posílení demokracie a právního státu, tak k udržitelnému rozvoji země;

3.  s uspokojením bere na vědomí, že Albánie zaslala Komisi dne 14. dubna 2010 vyplněný dotazník v rámci přípravy stanoviska k žádosti Albánie o členství v EU, a současně zdůrazňuje, že pokrok kandidátské země na cestě k členství v EU záleží na schopnosti této země plnit kodaňská kritéria, včetně existence stabilních institucí zaručujících demokracii;

4.  vyjadřuje politování nad politickou krizí, která v Albánii vypukla po parlamentních volbách v červnu 2009, a zdůrazňuje, že plně funkční a reprezentativní instituce (zejména parlament) jsou ústřední oporou pevného demokratického systému a že jako klíčová priorita evropského partnerství představují důležité politické kritérium integrace do EU; vítá rozhodnutí opozice podílet se aktivně na činnosti albánského parlamentu, lituje však skutečnosti, že navzdory nedávným rozhovorům zprostředkovaným EU nebylo dosud dosaženo konsenzu ohledně voleb v roce 2009; naléhavě žádá všechny politické strany, aby převzaly odpovědnost a zapojily se do konstruktivního politického dialogu, včetně diskusí o novém volebním zákoně, který by zajistil plně transparentní průběh budoucích voleb; zdůrazňuje, že východisko z patové situace lze nalézt pouze tehdy, bude-li v plné míře dodržována ústava a zásady transparentnosti;

5.  vyzývá vládu a opozici, aby se v případě, že se nepodaří nalézt řešení bez pomoci z vnějšku, dohodly na mediaci, např. společném přizvání zástupců Rady Evropy nebo Evropského parlamentu;

6.  domnívá se, že opakovaná nepřítomnost opozice v parlamentu od skončení voleb vede ke zpožděnému přijímání zákonů, které vyžaduje 3/5 většinu; poukazuje na to, že přijetí mnoha trestněprávních předpisů vyžaduje právě tuto většinu, stejně jako dlouho očekávaný zákon o správních soudech; žádá proto opozici, aby se hluboce zamyslela nad svou politickou činností;

7.  vítá pokrok, kterého bylo dosaženo ve zdokonalování právního a správního rámce volebního procesu, a bere na vědomí celkově pozitivní hodnocení Benátské komise, jež vyjádřila ve svém společném stanovisku k volebnímu zákonu Albánské republiky; dále konstatuje, že podle hodnocení Úřadu OBSE pro demokratické instituce a lidská práva sice splnily parlamentní volby v červnu 2009 většinu mezinárodních standardů, avšak nezvýšily důvěru ve volební proces; upozorňuje na nutnost plně uplatňovat doporučení uvedená v závěrečné zprávě o parlamentních volbách z roku 2009, kterou vydal Úřad OBSE pro demokratické instituce a lidská práva, a vyzývá většinu i opozici v albánském parlamentu, aby okamžitě přistoupily k uplatňování těchto doporučení v plném rozsahu;

8.  vyjadřuje zklamání nad tím, že na schůzích parlamentního právního výboru, které proběhly před plenárním zasedáním albánského parlamentu konaným dne 18. března 2010, se většina a opozice neshodly na návrzích týkajících se vyšetřovací komise k volbám z roku 2009;

9.  zdůrazňuje, že je naléhavě nutné dosáhnout konsenzu napříč stranami v otázce hospodářských, politických a sociálních reforem, které by zlepšily blahobyt albánských občanů a umožnily této zemi pokročit na její cestě k členství v EU;

10. vítá skutečnost, že dne 27. května 2010 byl přijat legislativní návrh Komise o uvolnění vízového režimu, a vyzývá Komisi, aby v nadcházejících měsících prověřila plnění zbývajících kritérií s cílem připravit podmínky pro to, aby Rada a Parlament mohly schválit zavedení bezvízového styku pro albánské občany do konce roku 2010;

11. zdůrazňuje, že je důležité, aby dodržování lidských práv a práv menšin a jejich ochrana byly hlavní prioritou;

12. připomíná, že ochrana osobních údajů by měla být vždy zajištěna, a nikoli svévolně přehlížena, a vyzývá všechny orgány, aby se touto zásadou řídily ve své legislativní i jiné činnosti;

13. bere na vědomí pokrok dosažený v souvislosti se soudním systémem, avšak zdůrazňuje, že provádění reforem je stále teprve v raném stádiu; zastává názor, že soudní reforma, včetně výkonu soudních rozhodnutí, je nezbytným předpokladem pro vyřízení žádosti Albánie o členství v EU, a zdůrazňuje, že je důležité, aby pravomoci v demokratické společnosti byly odděleny; vyzdvihuje skutečnost, že transparentní, nestranné a účinné soudnictví, nezávislé na jakémkoli tlaku ze strany politiků či jiných subjektů, je zásadní pro právní stát, a vyzývá k neprodlenému přijetí komplexní dlouhodobé strategie pro tuto oblast, jejíž součástí bude plán pro přijetí nezbytných právních předpisů a prováděcích opatření; vyzývá opozici, aby se podílela na vypracování této strategie a plně podpořila reformu soudnictví; dále zdůrazňuje, že pro oblast soudnictví je třeba zajistit dostatek finančních prostředků, aby mohlo v celé zemi efektivně fungovat; očekává nové iniciativy Komise v oblasti pomoci a vítá v tomto ohledu nedávné slavnostní otevření soudu pro závažné trestné činy v Tiraně;

14. vítá skutečnost, že ústavní soud pozastavil uplatňování lustračního zákona a zákon je v současnosti revidován; požaduje intenzivnější konzultaci a širší konsenzus, zejména s Benátskou komisí, bude-li připravován nový návrh zákona, a zdůrazňuje, že je důležité zachovat nezávislost ústavních institucí;

15. vítá přijatá opatření k boji proti drobné korupci, a zejména přijetí souhrnného protikorupčního akčního plánu na rok 2010; upozorňuje na to, že boj proti korupci zůstává jedním z hlavních politických úkolů, že výsledky v oblasti prosazování práva a soudního stíhání jsou dosud nedostatečné a že je třeba učinit další rázná opatření, aby se zabránilo situacím, kdy osoby, které se dopustily korupce, unikají trestu; zdůrazňuje, že je nutné zřídit evidenci vyšetřování a rozsudků, a to i v případech korupce na vysoké úrovni, a pokračovat v uplatňování nejnovějších doporučení vydaných skupinou GRECO (Skupinou států proti korupci), zejména pokud jde o snižování počtu úředníků požívajících imunitu; vítá skutečnost, že strategické dokumenty byly zveřejněny s cílem umožnit sledování pokroku dosaženého při jejich provádění; dále žádá přijetí legislativního rámce, který zajistí plnou transparentnost financování politických stran;

16. vítá úmysl zřídit ústav veřejné správy a vyzývá k další aktivitě při provádění strategie pro reformu veřejné správy a k zajištění plného vymáhání zákona o státní službě, včetně odpovídajícího systému řízení lidských zdrojů; upozorňuje na rizika spojená s politizací veřejné správy skrze netransparentní postupy náboru pracovníků a na praxi přijímání dočasných pracovníků mimo oblast působnosti zákona a vyzývá orgány, aby od této praxe upustily a zavedly nepolitickou státní službu založenou na zásluhách, což by rovněž přispělo ke zvýšení důvěry občanů ve veřejnou správu;

17. podtrhuje zásadní význam profesionálních, nezávislých a rozmanitých sdělovacích prostředků, a to veřejných i soukromých, jako základního kamene demokracie; je znepokojen tím, že při dokončování právního rámce pro sdělovací prostředky bylo dosaženo jen nepatrného pokroku; naléhavě vyzývá orgány, aby učinily vše potřebné pro přijetí a provádění právního rámce, který bude v souladu se standardy EU, a aby zajistily nezávislost sdělovacích prostředků na politických či jakýchkoli jiných vlivech, a to i ze strany výkonné moci; je znepokojen tím, že na Národní radu pro rozhlasové a televizní vysílání je vyvíjen politický nátlak, a vyzývá příslušné orgány, aby zajistily její nezávislost; žádá, aby byla přijata opatření, která zajistí transparentnost ve vlastnických vztazích a financování sdělovacích prostředků; lituje toho, že neexistují pevně zakotvená pracovní práva novinářů, což oslabuje jejich možnost pracovat objektivně a nezávisle, a naléhavě vyzývá orgány, aby přijaly příslušné kroky, které povedou k řešení této situace; zejména žádá, aby byly přijaty právní předpisy upravující internetové vysílání a provedena revize občanského zákoníku, tak aby pomluva a urážka na cti nebyly považovány za trestný čin ani přestupek; vítá skutečnost, že vláda neomezuje přístup k internetu, a naléhavě vládu žádá, aby zajistila širší dostupnost internetu pro všechny občany;

18. vítá zavedení právního rámce pro potírání organizované trestné činnosti a její předcházení, včetně praní špinavých peněz a obchodování s drogami a lidmi; bere na vědomí úsilí v boji proti organizovanému zločinu, upozorňuje však na to, že má-li být dosaženo konkrétních výsledků, je nezbytně nutné přijmout další opatření a vynaložit veškeré lidské i finanční zdroje; podtrhuje důležitost efektivního vyšetřování, soudního stíhání a potrestání pachatelů; vítá rozhodnutí zřídit interinstitucionální výbor pro opatření proti organizované trestné činnosti a nezákonnému obchodování, jemuž bude předsedat premiér; zdůrazňuje, že vzhledem k důsledkům organizované trestné činnosti v regionu je zapotřebí zvýšit úsilí o prohloubení policejní a soudní spolupráce s okolními zeměmi, včetně společné ostrahy hranic;

19. zdůrazňuje, že velký význam přikládá organizacím občanské společnosti, a oceňuje, že vláda pozvolna zvyšuje četnost konzultací s nimi při navrhování zákonů a probíhajících reformách; vyzývá k přijetí dalších opatření, která by formalizovala a zvýšila účast občanské společnosti na tvorbě politiky a monitorování jejího provádění a účinnosti na všech úrovních, včetně transparentnosti organizací občanské společnosti a jejich financování;

20. zdůrazňuje význam programů mobility, zejména pokud se zaměřují na mládež, učitele a výzkumné pracovníky, a je toho názoru, že by se na těchto programech mělo podílet více účastníků; vítá v této souvislosti iniciativy, jejichž cílem je umožnit albánským studentům studovat v zemích EU;

21. konstatuje, že ačkoli jsou základní práva odborů uznána v ústavě, jejich činnosti je často zamezováno a omezení práva na stávku pracovníků ve státní službě a veřejných subjektech je ve srovnání s mezinárodními standardy nepřiměřené; lituje toho, že v nedávné době vláda získala aktiva odborů; vítá skutečnost, že Ústavní soud ve svém rozhodnutí ze dne 22. dubna 2010 označil tento zákon za neústavní, a vyzývá vládu, aby aktiva neprodleně vrátila; žádá albánskou vládu, aby plně respektovala práva odborů a učinila veškerá nezbytná právní opatření, která zaručí všem pracovníkům právo na účast v odborech, a to jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru;

22. vítá opatření přijatá za účelem zvýšení účasti žen na politickém životě; domnívá se však, že státní výbor pro rovné příležitosti má stále slabý vliv a zákon o rovnosti žen a mužů z velké části není prováděn; je proto toho názoru, že je třeba učinit další opatření, která by ženám usnadnila začlenění na trh práce a jejich účast na rozhodovacím procesu;

23. vítá nedávné právní reformy v oblasti ochrany obětí domácího násilí a obchodování s lidmi; nicméně konstatuje, že reformy nejsou dostatečné a měla by být přijata další opatření, a je nadále vážně znepokojen rozšířeným problémem domácího násilí a obchodování s ženami a dětmi za účelem sexuálního vykořisťování a nucené práce; vyjadřuje znepokojení nad tím, že ačkoli počet nahlášených případů v této oblasti značně vzrostl, často není zahájeno řádné policejní vyšetřování ani vydán soudní příkaz na ochranu obětí; vyzývá k plnému provádění platných právních předpisů v oblasti ochrany žen a dětí vůči všem formám násilí a k přijetí a provádění komplexního systému na jejich ochranu a navrácení do normálního života, jenž bude zahrnovat povinnou a účelnou registraci všech dětí a novorozenců, plné poskytování bezplatné právní, sociální a psychologické pomoci obětem, informační kampaně určené široké veřejnosti, náležité školení pracovníků donucovacích orgánů a vytvoření sítě azylových domů (jež budou dostatečné co do kvality i počtu a budou mít schopnost pokrýt různé potřeby obětí domácího násilí a obchodování); vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu zvýšila svou podporu albánským orgánům;

24. uznává pokrok, jehož bylo dosaženo v oblasti ochrany menšin, a oceňuje, že již z velké části existuje přiměřený institucionální a legislativní rámec na ochranu menšin; konstatuje však, že v Albánii nadále přetrvává problém diskriminace, zejména pokud jde o skupiny obyvatel, které jsou jejím nejsnadnějším cílem, a o respektování pohlavní identity a sexuální orientace, a že na boj proti tomuto jevu je třeba vynaložit více úsilí, včetně zvyšování povědomí o této problematice; se znepokojením v této souvislosti bere na vědomí nedávnou demonstraci v Albánii proti homosexuálům; zdůrazňuje, že je třeba se intenzivněji zabývat prioritami evropského partnerství v oblasti menšin, konkrétně užíváním menšinových jazyků a zajištěním výuky v menšinových jazycích, jakož i nediskriminačním zacházením s příslušníky všech menšin;

25. vítá novelu trestního zákona zaměřenou na rasově motivované trestné činy; oceňuje nedávné přijetí antidiskriminačního zákona, který byl vypracován ve spolupráci s organizacemi občanské společnosti, a vyzývá k jeho urychlenému a účinnému provádění; vítá zejména zavedení funkce nezávislého komisaře pro ochranu vůči diskriminaci, jenž je odpovědný za monitorování provádění tohoto zákona a za prošetřování stížností; zdůrazňuje navíc, že má-li být provádění antidiskriminačních opatření účinné, je naléhavě nutné mít přesné a spolehlivé statistické údaje, a v této souvislosti upozorňuje na to, že je důležité, aby sčítání lidu, které se má v zemi uskutečnit v roce 2011, proběhlo v souladu s mezinárodně uznávanými standardy a aby při něm byla plně dodržena zásada svobodného sebeurčení;

26. vyzývá k vyvinutí dalšího úsilí s cílem zlepšit situaci Romů, kteří nadále žijí v obtížných podmínkách a čelí diskriminaci v přístupu ke vzdělávání, sociální ochraně, zdravotní péči, zaměstnání a slušnému bydlení; vítá v této souvislosti vládní akční plán desetiletí začleňování Romů, avšak upozorňuje, že při provádění tohoto akčního plánu by měly hrát klíčovou úlohu místní orgány a komunity a že by jim za tímto účelem měly být poskytnuty dostatečné finanční prostředky; vybízí příslušné orgány, aby akční plán prováděly a aby pravidelně zveřejňovaly zprávy o pokroku;

27. oceňuje, že v posledních letech došlo díky výraznému růstu reálného HDP ke značnému snížení chudoby; upozorňuje však, že navzdory hospodářskému pokroku žije značná část obyvatelstva stále v chudobě, a je tedy nutné soustavně usilovat o další snižování míry chudoby, zejména ve venkovských a  horských oblastech;

28. vítá pokrok, jehož bylo dosaženo v oblasti předcházení mučení a špatnému zacházení, včetně vězeňského systému; vyzývá ke zlepšení životních podmínek ve věznicích, tak aby odpovídaly standardům respektujícím lidskou důstojnost, a k boji proti rozsáhlé korupci pracovníků vězeňské služby; poukazuje na to, že je třeba dosáhnout pokroku ve snaze zlepšit podmínky ve vazebních zařízeních a věznicích v návaznosti na příslušná doporučení vydaná v roce 2008 Evropským výborem pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, a připomíná zjištění veřejného ochránce práv, že podmínky, v nichž vězni žijí, neodpovídají vnitrostátním ani mezinárodním normám v oblasti lidských práv a není vynakládáno dostatečné úsilí k boji proti rozsáhlé korupci pracovníků vězeňské služby;

29. zdůrazňuje, že většina soudů neprovádí soudní přezkum u psychiatrických pacientů, takže nedobrovolně hospitalizovaným pacientům znemožňují předstoupit před soud; připomíná rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Dybeku v. Albánie a žádá záruku, aby vězni trpící psychickou poruchou nebyli umisťováni do stejných zařízení jako vězni, kteří takové poruchy nemají;

30. vyjadřuje znepokojení nad tím, že děti bývají umisťovány do dětských domovů z důvodu chudoby, aniž by to bylo opravdu nutné, a nad trvalými následky, kterými tito sirotci trpí v dospělosti, stejně jako nad nerovným zacházením s nimi, pokud jde o přístup k sociálním službám, např. k bydlení;

31. domnívá se, že dobré vztahy Albánie s jejími sousedy mají zásadní význam pro regionální stabilitu, a vítá skutečnost, že vztahy mezi Albánií a Srbskem se v poslední době zlepšují a že se Albánie účastní na regionálních iniciativách, jako jsou Proces spolupráce v jihovýchodní Evropě, Rada pro regionální spolupráci, Energetické společenství, Středoevropská dohoda o volném obchodu (CEFTA), Dopravní observatoř pro jihovýchodní Evropu (SEETO) a jednání o uzavření smlouvy o dopravním společenství; zdůrazňuje, že pro řešení problémů, jako je obchodování s lidmi, má zásadní význam přeshraniční spolupráce v regionu;

32. s uspokojením bere na vědomí, že Albánie vyvíjí iniciativy s cílem zrušit vízovou povinnost pro sousední země, což je pozitivní krok, jenž usnadňuje mezilidské kontakty a napomáhá procesu usmíření v regionu; zastává názor, že tyto iniciativy by měly probíhat současně s procesem uvolňování vízového režimu mezi zeměmi schengenského prostoru a západobalkánskými zeměmi;

33. chválí Albánii za to, že i v době celosvětové hospodářské recese prokazuje hospodářský růst; poukazuje nicméně na rozsáhlou albánskou neformální ekonomiku, vysokou míru nezaměstnanosti a neregulovaný trh práce, jež vedou k nejistotě zaměstnání a výrazně oslabují práva pracovníků; upozorňuje na nárůst fiskálních a veřejných dluhů;

34. doufá, že nástroj předvstupní pomoci (IPA) pomůže zlepšit hospodářskou situaci Albánie; podotýká však, že programy financování z IPA musí doprovázet účinný systém hodnocení;

35. zastává názor, že Albánie musí pokračovat v provádění nezbytných hospodářských politik, které zajistí udržitelný hospodářský růst, ochranu životního prostředí a vytváření pracovních míst; zdůrazňuje, že je důležité udržet makroekonomickou stabilitu;

36. poukazuje na to, že v konsolidaci vlastnických práv zatím bylo dosaženo jen malého pokroku, což brání rozvoji funkčního trhu s pozemky; zdůrazňuje, že procesy registrace nemovitostí, soupisu státní půdy a případných odškodnění stále nejsou transparentní a je třeba je dokončit spravedlivým způsobem a aniž by docházelo k diskriminaci osob náležejících k menšinám; vyzývá k dalšímu úsilí, pokud jde o registraci nemovitosti, restituci majetku, legalizaci nepovolené výstavby a odškodnění;

37. vítá snahy albánských orgánů o zlepšení podnikatelského prostředí pomocí zjednodušení postupů pro registraci podniků a udílení licencí a povolení; zdůrazňuje nicméně, že na této oblasti je třeba dále pracovat, neboť podnikatelské prostředí v Albánii je stále považováno za jedno z nejtvrdších na západním Balkánu; vyzývá orgány k odstranění četných nedostatků, například v souvislosti s postupy pro získávání vlastnických práv k půdě, dodržováním smluv, slabou veřejnou správou a vysokou mírou korupce;

38. s ohledem na skutečnost, že významná část albánské ekonomiky je založena na finančních prostředcích zasílaných Albánci žijícími v sousedních zemích, zdůrazňuje, že je třeba vytrvale pracovat na veřejných politikách a investicích do zdokonalování infrastruktury v oblastech, které jsou zásadní pro udržitelný hospodářský rozvoj a sociální soudržnost, jako je mimo jiné vzdělávání, zdraví, právo, doprava a zemědělství;

39. zdůrazňuje, že je třeba zaměřit se především na zabezpečení dodávek energie a diversifikaci energetických zdrojů a současně zlepšovat energetickou účinnost, a opakuje že je třeba dále pokročit v provádění zákona o energetické účinnosti z roku 2005; upozorňuje obzvláště na značný potenciál Albánie v oblasti obnovitelných zdrojů energie a vyzývá k usilovnějším snahám o jejich další rozvoj s ohledem na to, že většina energetické infrastruktury země se právě buduje; vítá v této souvislosti nové projekty v odvětví hydroenergetiky a vyzývá k usilovnější činnosti, pokud jde o projekty solární a větrné energie; upozorňuje, že investice do energie z obnovitelných zdrojů vytvářejí příležitosti k růstu a zvyšování zaměstnanosti na místní a regionální úrovni;

40. v souvislosti s projektem výstavby jaderné elektrárny v Albánii, jenž byl zveřejněn v roce 2007, zdůrazňuje zásadní význam jaderné bezpečnosti a ochrany před zářením; v této souvislosti poukazuje na to, že Albánie dosud nepodepsala Úmluvu o jaderné bezpečnosti ani Společnou úmluvu o bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a o bezpečnosti při nakládání s radioaktivními odpady;

41. důrazně žádá albánskou vládu, aby rozvíjela obnovitelné zdroje energie, zlepšovala provádění politiky nakládání s odpady a dále rozvíjela ekologicky udržitelný cestovní ruch v zájmu zachování obdivuhodného přírodního a architektonického dědictví země;

42. vyjadřuje znepokojení nad špatným stavem veřejné dopravy, zejména železnic; vyzývá albánskou vládu, aby plně využívala prostředků z nástroje předvstupní pomoci k rozvoji, zdokonalování a modernizaci železniční sítě a aby zlepšovala spojení se sousedními zeměmi jak v osobní, tak nákladní dopravě;

43. vyzývá k většímu pokroku, pokud jde o ochranu životního prostředí, a to jak v městských, tak venkovských oblastech, dále k plnému uplatňování právních předpisů v oblasti životního prostředí a k posílení regionální spolupráce za účelem zvyšování udržitelnosti z hlediska životního prostředí; v této souvislosti vítá dohodu o ochraně a udržitelném rozvoji Národního parku Prespa, kterou podepsala Albánie, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Řecko a Komise;

44. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku / místopředsedkyni Komise, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Albánie.

(1) Úř. věst. L 80, 19.3.2008, s. 1. (2) Úř. věst. L 334, 19.12.2007, s. 84.