NÁVRH USNESENÍ o budoucnosti Evropského sociálního fondu
27. 9. 2010
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
Pervenche Berès za Výbor pro zaměstnanost a sociální věci
B7‑0535/2010
Usnesení Evropského parlamentu o budoucnosti Evropského sociálního fondu
Evropský parlament,
– s ohledem na sdělení Komise nazvané „EVROPA 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“, (KOM(2010)2020),
– s ohledem na závěry zasedání Evropské rady ve dnech 25. a 26. března 2010,
– s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady, které se konalo dne 17. června 2010 (EU CO13/10) a zejména na skutečnost, že přijala strategii Evropa 2020,
– s ohledem na zprávu OECD z roku 2010 týkající se úlohy vzdělávání v období současné krize,
– s ohledem na závěry Rady ke strategické zprávě Komise z roku 2010 o provádění programů politiky soudržnosti, které byly přijaty na zasedání Rady ve složení pro zahraniční věci č. 3023, jež se konala dne 14. června 2010 v Lucemburku,
– s ohledem na článek 6 písm. e) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),
– s ohledem na článek 156 SFEU,
– s ohledem na článek 162 SFEU,
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
1. konstatuje, že Evropský sociální fond (ESF) plní zásadní úlohu při zlepšování zaměstnanosti a zvyšování pracovních příležitostí, při podpoře v adaptaci dovedností pracovníků na požadavky pracovního trhu, zařazování pracovníků na pracovní trh a při podpoře sociálního začleňování;
2. poukazuje na čtyři hlavní zásady v oblasti zaměstnanosti, které přijal Evropský parlament, a vítá, že mezi tyto cíle patří i podpora zaměstnanosti a boj proti chudobě s ohledem na budoucí začlenění či znouvzačlenění do pracovního života prostřednictvím vzdělávání;
3. zdůrazňuje, že významný pokrok, kterého bylo dosaženo při plnění cílů strategie Evropa 2020, zejména v oblasti zaměstnanosti a sociální otázek, má zásadní význam pro to, aby tato strategie byla přesvědčivá;
4. domnívá se, že cílů strategie Evropa 2020 lze dosáhnout využitím tohoto nástroje v souvislosti s podporou malých a středních podniků (MSP) a přizpůsobením vzdělávacího systému a odborného vzdělávání a přípravy potřebám MSP;
5. je přesvědčen, že větší zaměření na náležité fungování pracovního trhu a sociální podmínky má zásadní význam pro oživení růstu, zvýšení produktivity a zlepšení stavu zaměstnanosti v Evropě;
6. je přesvědčen, že mají-li být splněny cíle strategie Evropa 2020, musí se klást silný důraz na modernizaci vzdělávacího systému a odborného vzdělávání a přípravy, na důstojnou práci, včetně boje proti nejisté práci a práci načerno, rovnost mužů a žen, zajištění podmínek pro sladění pracovního a soukromého života, a na zajištění toho, aby lidé, kteří jsou v současnosti z pracovního trhu vyloučení, na něj získali přístup;
7. domnívá se, že ESF musí být posílen jako hlavní hnací síla strategie Evropa 2020; zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy využívaly ESF k investicím do dovedností, zaměstnanosti, odborné přípravy a rekvalifikací s cílem vytvořit větší počet pracovních míst;
8. domnívá se, že efektivita ESF závisí ne jeho schopnosti přizpůsobit se různorodým problémům vyplývajícím z místních a územních specifik; z tohoto důvodu při formulování jeho cílů podporuje přístup zdola nahoru;
9. domnívá se, že politiky udržitelného hospodářského růstu a tvorby pracovních míst v Evropě jsou předpokladem pro dosažení sociální a územní soudržnosti;
10. poukazuje na skutečnost, že i když je územní soudržnost důležitá, je mnohem důležitější vyvíjet další úsilí s cílem dosáhnout sociální soudržnosti v souladu se duchem a literou Smluv, zejména pak s ohledem na článek 9 SFEU;
11. zdůrazňuje, že regionální politika EU a sociální politika EU jsou vzájemně propojenými politikami a jsou nezbytné pro úspěch strategie Evropa 2020, a současně vyzývá Komisi, aby předložila jednoznačný rámec pro dosažení jednoznačné provázanosti veškerých evropských politik a strukturálních fondů;
12. zdůrazňuje, že je třeba posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost zvyšováním zaměstnavatelnosti a zvyšováním počtu pracovních příležitostí, podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zajištěním vyššího počtu pracovních míst a zvyšováním jejich kvality;
13. zdůrazňuje proto, že je důležité vyvinout veškeré možné úsilí s cílem zajistit, aby politiky a nástroje EU fungovaly společně koordinovaným způsobem a vzájemně se podporovaly, a pomáhaly tak lidem v Evropě nacházet kvalitní zaměstnání, rozvíjet jejich kariéru, vymanit se z chudoby, vyhnout se všem formám sociálního vyloučení a obecně mít prospěch z budoucího růstu;
14. uznává, že strukturální fondy z velké části zůstávají hlavním nástrojem financování pro splnění sociálních cílů a žádá Komisi, aby prosazovala provázanost s jinými programy a podporovala soudržnost víceletých rámcových programů, jako je Daphne, Progress, program veřejného zdraví a program „Evropa pro občany“;
15. vyzývá Komisi, aby zvýšila potenciál strukturálních fondů zjednodušením a zlepšením postupů a jejich pružnosti a zdůraznila přitom dimenzi sociální integrace s cílem pomoci členským státům optimalizovat výsledky sociální politiky a politiky zaměstnanosti a dosáhnout udržitelného růstu;
16. zdůrazňuje význam ESF jako klíčového nástroje v boji proti nezaměstnanosti a při budování lepšího vzdělávání a celoživotního odborného vzdělávání pracujících, zejména v době stávající krize v oblasti zaměstnanosti, a rovněž při boji proti chudobě a vyloučení;
17. domnívá se, že je nezbytné posílit úlohu ESF při zlepšování zaměstnavatelnosti a adaptability pracujících; vyzývá Komisi, aby posoudila veškeré politické možnosti pro zvýšení přínosu ESF v souvislosti s budoucí podobou strukturálních fondů; je přesvědčen, že je velice výhodné zachovat situaci, kdy ESF spadá do působnosti základního nařízení o obecných ustanoveních pro fondy, je však třeba pro něj zajistit samostatná pravidla a vlastní rozpočet;
18. domnívá se, že v důsledku volného pohybu osob na vnitřním trhu se v některých částech EU, a zejména ve větších městech, objevují nové problémy v souvislosti se zajišťováním sociální ochrany v nouzi pro osoby, které nejsou schopny se samy uživit, a že tato situace vytváří velký tlak na (charitativní) soukromé a veřejné služby poskytující pomoc v nouzi například bezdomovcům nebo marginalizovaným skupinám obyvatel ve společnosti;
19. zdůrazňuje, že zásada partnerství přispívá k transparentnosti a zjednodušení a že v tomto ohledu musí být partnerům svěřeny větší pravomoci, aby mohli řádně plnit svou úlohu; zdůrazňuje, že je třeba dále posílit přístup založený na partnerství tím, že bude podpora z ESF k dispozici v oblasti budování kapacit a školení partnerů;
20. domnívá se, že ESF má zásadní úlohu při podpoře sociální dimenze hospodářského růstu a aktivního zapojení občanů ve společnosti a na pracovním trhu, čímž prosazuje rovné příležitosti pro všechny jako vektor pro sociální a mezigenerační solidaritu a vytvoření společnosti, která bude více otevřena sociálnímu začleňování, a to s cílem snížit chudobu;
21. domnívá se, že výsledky Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, kterým byl vyhlášen rok 2010, by mohly Komisi napomoci zaměřit podporu ESF účinnějším způsobem v rámci boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení EU, a to podporou lepšího vzdělávání pro budoucí pracovní místa
22. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.