Evropský parlament,

–   s ohledem na svá předchozí usnesení o transatlantických vztazích, zejména na usnesení o stavu transatlantických vztahů po volbách v USA ze dne 26. března 2009 a na usnesení o summitu EU-USA o Transatlantické hospodářské radě ze dne 22. října 2009,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o doporučení Komise Radě týkající se zmocnění k zahájení jednání mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o mezinárodní dohodě, kterou se mají Ministerstvu financí Spojených států amerických zpřístupnit údaje o finančních transakcích za účelem předcházení terorismu a financování terorismu a boje proti nim, s ohledem na legislativní usnesení EP ze dne 8. července 2010 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody SWIFT,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2010 o transparentnosti a stavu jednání o obchodní dohodě proti padělatelství (ACTA),

–   s ohledem na návrh protokolu pozměňujícího Dohodu mezi Spojenými státy americkými a Evropským společenstvím o letecké dopravě a na diskuze, které proběhly o zpracovávání a předávání údajů jmenné evidence cestujících leteckými přepravci USA a o dopravních poplatcích USA dne 22. září 2010,

–   s ohledem na závěry plenárního zasedání OSN na vysoké úrovni věnovaného rozvojovým cílům tisíciletí, které se konalo ve dnech 20.–22. září 2010,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 21. října 2010 o summitu skupiny G20, které se bude konat ve dnech 11.–12. listopadu 2010,

–   s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že transatlantické vztahy by měly být založeny na základních společných hodnotách, jako jsou demokracie, lidská práva, právní stát a multilateralismus,

B.  vzhledem k tomu, že Evropská unie vítá snahu vlády USA o spolupráci na mezinárodním poli a znovu potvrzený závazek k partnerství mezi EU a USA i multilateralismu,

C. vzhledem k tomu, že v polisabonském období je Evropská unie klíčovým globálním činitelem na mezinárodní scéně a má k dispozici nové politické nástroje,

D. vzhledem k tomu, že ačkoli EU a USA zůstávají dvěma nejsilnějšími světovými ekonomikami, čelí velkým výzvám v důsledku finanční krize a narůstající konkurence rozvíjejících se ekonomik a států skupiny BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína),

E.  vzhledem k tomu, že cílem práce Transatlantické hospodářské rady (TEC) je integrovaný transatlantický trh, který napomůže hospodářskému růstu, udržitelnému rozvoji a sociální spravedlnosti,

F.  vzhledem k tomu, že oba partneři nesou společnou odpovědnost za řešení problémů způsobujících globální nerovnováhu, jako je finanční krize a její sociální rozměr, nezaměstnanost, změna klimatu, zabezpečení dodávek energie, terorismus a šíření jaderných zbraní,

G. vzhledem k tomu, že EU a USA se zavázaly k dosažení rozvojových cílů tisícletí a ke snížení extrémní chudoby do roku 2015 na polovinu, což bylo znovu potvrzeno na summitu OSN na vysoké úrovni v New Yorku,

Mezinárodní spolupráce

1.  vyzývá oba partnery, aby čelili výzvám na základě mezinárodního práva a posilování multilaterálních institucí a aby pokročili k reformní agendě OSN, včetně reformy Rady bezpečnosti OSN;

2.  vyzývá EU a USA, aby prosazovaly dodržování lidských práv a demokracie ve světě jako klíčový prvek své politiky; zdůrazňuje potřebu intenzivní koordinace v preventivní a krizové diplomacii; žádá vládu USA, aby ratifikovala Římský statut Mezinárodního trestního soudu a přistoupila k němu; opakovaně vyzývá k univerzálnímu zrušení trestu smrti;

3.  zdůrazňuje potřebu pevného vedení na obou stranách k dosažení rozvojových cílů tisíciletí a ke snížení extrémní chudoby do roku 2015 na polovinu, zejména prostřednictvím soustředění se na nejvíce opomíjené cíle, včetně úmrtnosti matek a dětí především v subsaharské Africe; znovu vyzývá oba partnery, aby dostáli svému závazku vynakládat 0,7 % svého HND na oficiální rozvojovou pomoc;

4.  vyzývá oba partnery, aby splnili své závazky, které učinili na summitu skupiny G20 v Torontu, tj. zlepšit přístup k finančním službám pro chudé a navýšit financování, které mají k dispozici MSP v rozvojových zemích;

5.  žádá EU a USA, aby úzce spolupracovaly s Pracovní skupinou pro účinnost pomoci s cílem napomoci úspěšným výsledkům IV. fóra na vysoké úrovni o účinnosti pomoci v roce 2011 v Soulu a zaměřily se přitom na lepší koordinaci mezi zúčastněnými stranami;

6.  vítá rozhodnutí vlády USA z ledna 2010 jmenovat zvláštního vyslance pro Smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě a prohlášení prezidentů Obamy a Medveděva z června 2010 o budoucnosti kontroly konvenčních zbraní a uvedené smlouvě; vítá dohodu mezi USA a Ruskem o nové smlouvě START a vyjadřuje přesvědčení, že bude americkým Senátem schválena; domnívá se, že příslušný vývoj této širší bezpečnostní struktury by měl být řešen v rámci dialogu s Ruskem, Spojenými státy a členskými zeměmi OBSE, které nejsou členskými státy EU, aby byl obnoven transatlantický konsenzus v otázce bezpečnosti;

7.  připomíná štrasburské prohlášení aliance NATO z dubna 2009; s ohledem na ně vyzývá americkou vládu a členské státy EU, aby se v rámci aliance výslovně zavázaly k úsilí o svět bez jaderných zbraní; naléhavě vyzývá USA, aby stáhly své taktické jaderné zbraně z Evropy, což by vypovídalo o silné podpoře režimu nešíření jaderných zbraní, přispělo k boji proti šíření jaderných zbraní a umožnilo alianci použít své omezené prostředky na řešení současných potřeb v oblasti bezpečnosti;

8.  vítá summit o jaderné bezpečnosti, který se konal v dubnu 2010 a který zdůraznil celosvětový význam předcházení jadernému terorizmu a zajištění všech citlivých jaderných materiálů do čtyř let, i pracovní plán na zlepšení a harmonizaci stávajících dohod a programů v oblasti jaderné bezpečnosti; podporuje iniciativy jednotlivých států na zvýšení vnitrostátní bezpečnosti a vybízí ostatní státy, aby se přidaly; podporuje iniciativu pro Blízký východ bez jaderných zbraní;

Regionální rozměr

9.  žádá lepší spolupráci mezi EU a USA v Afghánistánu a Pákistánu s cílem přispět k nastolení míru a stability, demokracie, lidských práv a rozvoje v tomto regionu; zdůrazňuje význam účasti sousedních států a dalších klíčových činitelů v regionu v tomto procesu, který může významně přispět k regionální stabilizaci; zdůrazňuje význam rozvoje a většího zaměření na civilisty v rámci politiky vůči Afghánistánu; vyjadřuje uznání misi EUPOL v Afghánistánu a vyzývá k lepší koordinaci mezinárodních činitelů zapojených do policejního výcviku v zemi; žádá o jasně definované investice do reformy soudnictví a příslušného vzdělávání;

10. vyzývá partnery, aby koordinovali úsilí a pokračovali ve spolupráci s iráckou vládou a OSN s cílem posílit jednotu, demokracii a stabilitu v Iráku; zdůrazňuje význam bezpečnosti a rozvoje v zemi, a to i v regionálních souvislostech, a vyzývá k zapojení veškerých složek irácké společnosti při vytváření institucionálních opatření a projektů;

11. vyjadřuje své zklamání nad tím, že Írán i nadále odmítá plně spolupracovat s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) a brání její práci; vítá přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1929(2010), která Íránu již počtvrté ukládá sankce v souvislosti s jeho jaderným programem, a soubor restriktivních opatření vůči Íránu přijatý Radou; současně podporuje cíl držet se strategie kombinující dialog a sankce a vyjednat tak s Íránem řešení;

12. v této souvislosti vítá rozhodnutí USA uvalit cílené sankce na íránské úředníky, u kterých byla zjištěna odpovědnost nebo spoluodpovědnost za závažné porušování lidských práv v Íránu v období počínajícím problematickými prezidentskými volbami v červnu 2009; vyzývá Radu, aby přijala obdobná opatření;

13. zdůrazňuje význam přímých mírových rozhovorů mezi Státem Izrael a Palestinci, které by měly vést k dohodě, jež ukončí okupaci, která začala v roce 1967, a vyústí ve vytvoření nezávislého, demokratického přilehlého životaschopného palestinského státu žijícího vedle Izraele a ostatních sousedů v míru a bezpečí, a vyzývá k pokračování tohoto vyjednávání; vítá úsilí, které v této oblasti vynakládá prezident Obama a americká vláda; naléhavě vyzývá Evropskou unii, aby v tomto procesu hrála aktivnější politickou úlohu, a to i v rámci Kvartetu;

14. znovu klade důraz na to, aby se všechny zúčastněné subjekty na obou stranách zdržely jakéhokoli jednostranného kroku se zvláštním ohledem na izraelské osady na západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě, který by mohl ohrozit plány spravedlivého a trvalého míru mezi Izraelci a Palestinci, a také aby nebyla uznána žádná jednostranná změna hranic stanovených před rokem 1967, a to ani pokud jde o Jeruzalém;

Dvoustranná spolupráce – údaje

15. vítá podepsání druhé fáze dohody v oblasti letectví „Otevřené nebe“ mezi EU a USA v červnu 2010 jakožto základní kámen efektivní spolupráce a nedávné uzavření dohody s Mezinárodní organizací pro civilní letectví dne 8. října 2010 coby důležitý krok směrem k transatlantickému leteckému trhu; vyzývá americké úřady a Komisi, aby přesto usilovaly o větší svobodu investic a vlastnictví v případě leteckých dopravců přes Atlantik, aniž by byli znevýhodněni státní příslušníci třetích zemí, a o začlenění emisí CO2 z leteckého odvětví do systému obchodování s emisními povolenkami;

16. opětovně vyzývá americký Senát a vládu USA, aby nepřijímaly žádná opatření, která by působila proti těmto cílům, jako např. opatření týkající se zahraničních opraven, antitrustových výjimek nebo státní příslušnosti leteckých dopravců, jak jsou uvedena v usnesení americké Sněmovny reprezentantů č. 915; vyzývá Komisi a americké úřady, aby se postavily za koncepci „jednorázové bezpečnostní kontroly“ a přezkoumaly účinnost dodatečných bezpečnostních opatření přijatých od roku 2001, aby se vyloučilo zdvojování činností a slabá místa v bezpečnostním řetězci;

17. připomíná význam řádné dohody mezi EU a USA o právním rámci pro předávání údajů jmenné evidence cestujících a o ochraně údajů, připomíná své priority v tomto ohledu, které vyjádřil ve svých usneseních, a vyzývá Radu a Komisi, aby náležitě zohlednily jeho postoj při přijímání a vyjednávání směrnic, a připomíná, že má právo být plně a bezprostředně informován v průběhu celého procesu;

18. opakovaně vyzývá úřady USA a Komisi, aby dále prohloubily svá jednání ve snaze nalézt vyvážená řešení mj. v oblasti bezpečnosti letového provozu a ochrany údajů jmenné evidence cestujících a přehodnocení otázky bezpečnostních kontrol na letištích včetně využívání bezpečnostních skenerů;

19. vítá a silně podporuje doporučení Komise Radě týkající se zmocnění k zahájení jednání mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o dohodě o ochraně osobních údajů a vítá přístup Komise k existenci takové dohody, která se uplatní na veškeré budoucí a stávající dohody s USA o předávání a zpracování osobních údajů z EU či jejích členských států v rámci policejní a justiční spolupráce;

20. vyjadřuje politování nad zavedením tzv. poplatku na podporu cestování a administrativních poplatků, které jsou občanům EU cestujícím do USA účtovány v souvislosti s vydáním povolení v rámci elektronického systému cestovní registrace (ESTA), neboť se jedná o krok zpět, který se v podstatě rovná opětovnému zavedení vízové povinnosti, a nad vyloučením Rumunska, Polska, Bulharska a Kypru z programu pro bezvízový styk, což vede k diskriminačnímu zacházení s občany EU, a připomíná svou výzvu Komisi, aby tuto záležitost považovala za naléhavou prioritu a zvážila například možnost zavedení odvetných opatření;

21. vyzývá EU a USA, aby přijaly komplexní a vyvážený přístup k migraci, a to i posílením mezinárodního dialogu o migraci a snahou předcházet případům rasismu, xenofobie, diskriminace a dalším formám intolerance; nabádá k přijetí a uplatňování legislativy, jež se zaměří na diskriminaci v zaměstnání, a ke spolupráci se soukromým sektorem na přijetí preventivních iniciativ, jako jsou programy, které zranitelným skupinám usnadní přístup na trh práce, a potírání diskriminujícího jednání na pracovišti;

22. věří, že informační společnost je základním pilířem transatlantického hospodářského prostoru založeného na přístupu ke znalostem a na vyvážené ochraně digitálního obsahu; žádá, aby při vytváření nové obchodní kultury byly posíleny vazby mezi inovacemi, kreativitou a informačními a komunikačními technologiemi; vyzývá EU a USA, aby posílily svou spolupráci v oblasti všeobecného a odborného vzdělávání, a zdůrazňuje význam toho, aby byly umožněna mobilita studentů a uznávání kvalifikací;

23. vyjadřuje znepokojení nad nedávnými zjištěními organizace Human Rights Watch z letošního roku, která uvádí, že mezinárodní společnosti provádějí agresivní kampaně s cílem odradit pracující v USA od toho, aby se sdružovali a vyjednávali, čímž jsou porušovány mezinárodní normy a často i předpisy amerického pracovního práva; žádá EU a USA, aby spolupracovaly za účelem zajistit, aby evropské společnosti dodržovaly mezinárodní normy; podporuje zavedení zákona o svobodné volbě zaměstnanců jako pokrok směrem k přísnějšímu stanovování standardů a základních norem úmluv Mezinárodní organizace práce; vybízí EU a USA k výměně osvědčených postupů a informací o obdobné legislativě v oblasti boje proti rozdílům v odměňování žen a mužů a rovněž příslušníků odlišných etnických skupin;

Finanční stabilita a mezinárodní regulační arbitráž

24. pokládá skutečnost, že USA nedávno přijaly komplexní balíček finančních reforem, reformu Wall Street v USA a zákon o ochraně spotřebitele za rozhodující krok k posílené regulaci finančních produktů, trhů a subjektů a dohledu nad nimi; rozhodně podporuje snahy, které podnikly USA za účelem důsledného provedení nového rámce a vyzývá různé zúčastněné regulační orgány (FDIC, CFTC, SEC, Federální rezervní systém a nově vytvořený FOI) aby zajistily přiměřené sbližování na obou stranách Atlantiku tak, aby byly řešeny příslušné společné problémy;

25. zdůrazňuje, že koordinovaný přístup mezi nově vytvořeným Evropským výborem pro systémová rizika a Výborem pro finanční dohled je důležitý pro definici a regulaci finančních institucí „příliš velkých na to, aby zkrachovaly“ a dohled nad nimi; připomíná, že navzdory strukturálním rozdílům mezi finančními trhy jsou finanční prostředky globalizovány do takového stupně, který už nemohou světoví tvůrci politik dále ignorovat; je toho názoru, že koordinace mezi orgány EU a USA v této oblasti by měla být příkladná;

26. znovu připomíná svou podporu závazku skupiny G20 zvýšit kvalitu a množství kapitálu, zavést standardy pro řízení likvidity, řešit procykličnost a zdokonalit obecné obezřetnostní standardy v reakci na finanční krizi; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby zesílila svůj transatlantický dialog s USA o finanční regulaci;

27. připomíná, že globální normy uplatňování dostatečné úrovně dostatečně kvalitních kapitálových požadavků schválené Basilejským výborem jsou klíčové pro zabránění budoucím finančním krizím; je znepokojen skutečností, že kvantitativní omezení anebo nedůsledné uplatňování těchto norem v některých právních řádech by mohlo podkopat jejich efektivitu;

28. vyzývá k provedení všeobecného posouzení dopadů nových pravidel Basilejské dohody III předtím, než budou provedena, a to s ohledem na možné důsledky pro diverzitu bankovního sektoru a pro financování MSP, ale také ve spojitosti s dodatečnými kapitálovými požadavky, které mohou být vyžadovány od systémově důležitých finančních institucí;

29. konstatuje, že riziko regulační arbitráže je obzvláště aktuální v souvislosti se současnými diskuzemi o zúčtování derivátů OTC, regulaci ratingových agentur, alternativních investičních fondech, krátkém prodeji a swapech úvěrového selhání; zdůrazňuje, že všechny tyto regulační iniciativy jsou vyvíjeny s cílem snížit systémové riziko, posílit stabilitu a učinit finanční trh bezpečnější a přitažlivější pro investory a že existuje podkladové riziko, jestliže tyto iniciativy nebudou alespoň mezi EU a USA koordinovány;

30. požaduje, aby dialog mezi EU a USA o regulaci v oblasti finančních trhů (FMDR) v rámci funkce koordinátora přístupů regulačních orgánů určil nedostatky a pracoval na větším sbližování; konstatuje, že neexistují formální komunikační kanál, který by umožnil probíhající dialog mezi zákonodárci v Evropě a v USA, jenž by mohl vést k větší harmonizaci regulačních přístupů, zejména ve finančních službách; vítá snahy neinstitucionálních subjektů zintenzivnit neformální dialog mezi zákonodárci a jejich personálem v Evropě a v USA; vyzývá zákonodárce, aby kdykoli to bude vhodné uvážili mezinárodní dopady politických činností a závazků G20 s ohledem na harmonizaci politik; vyzývá k vytvoření společné strategie EU a USA pro kontrolu pobřežních oblastí;

31. vyzývá oba partnery, aby společně vedli mezinárodní úsilí o zahájení koordinace mezinárodní hospodářské politiky, která poskytne společné, oboustranně přínosné a vhodné východisko z krize a která překročí horizont tohoto krátkodobého až střednědobého cíle a povede k vytvoření skutečného a trvalého dialogu mezi mezinárodními partnery; vyzývá k postupnému individuálně řešenému rušení opatření na obnovu v závislosti na tom, ve které fázi obnovy se příslušný partner nachází, a to takovým způsobem, který neznevýhodní nejzranitelnější součásti našich společností a naopak urychlí růst a vytváření pracovních míst;

32. zdůrazňuje, že zodpovědný přístup obou partnerů je nezbytný k podpoře mezinárodního dialogu o vyváženém hospodářském rozvoji a spravedlivém ohodnocení měn, což zamezí postoji „ožebrač svého souseda“ a měnové válce;

Transatlantická hospodářská rada

33. zdůrazňuje, že užší transatlantické partnerství s cílem dokončit do roku 2015 transatlantický trh, založený na principu sociálně-tržní ekonomiky, je nástrojem pro usměrňování globalizace a pro řešení celosvětových hospodářských a sociálních krizí; vyzývá k intenzivnímu zapojení obou partnerů do partnerství pro inovační opatření;

34. znovu vyzývá představitele EU a USA i spolupředsedy TEC, aby zohlednili zásadní vliv zákonodárců na úspěch TEC; naléhavě je vyzývá, aby zástupce transatlantického dialogu zákonodárců plně a přímo zapojovali do TEC, protože zákonodárci nesou spolu s příslušnými výkonnými orgány odpovědnost za přijímání mnoha rozhodnutí TEC a dohled nad nimi;

35. vítá skutečnost, že TEC poskytuje poradenství řada zúčastněných subjektů, včetně zástupců podniků, a znovu žádá, aby srovnatelnou úlohu získali i zástupci odborových hnutí na obou stranách Atlantického oceánu, aby tak byla sociální dimenze zapojena v plné šíři; vyzývá, aby se členy skupiny poradců stali vedoucí představitelé transatlantického dialogu mezi odbory a transatlantického dialogu o energetice;

36. požaduje, aby byl pořad jednání schůzí TEC rozšířený a strategičtější, aby byly zohledněny problémy všech zúčastněných stran; připomíná výzvu k včasné distribuci rozvrhů schůzí TEC, pořadů jednání, plánů postupu a zpráv o pokroku, které by měly mít zúčastněné strany k dispozici v dostatečném předstihu před schůzemi a jež by pak měly být zveřejněny, aby se zvýšila transparentnost;

37. je přesvědčen, že partnerství pro inovační opatření by se nemělo soustředit pouze na prosazování práv duševního vlastnictví, ale zabývat se i strategickým dialogem o politice hospodářské soutěže, otevřených normách, přenosu technologií a sbližování norem;

38. domnívá se, že dohody jako ACTA by neměly zasahovat do práva na soukromí, svobody projevu nebo práva na řádný proces; domnívá se, že TEC by mohla hrát úlohu při zlepšování ochrany soukromí spotřebitele, zejména pokud jde o oblast tzv. cloud computingu (poskytování aplikací a dat přes internet), elektronického zdravotnictví (e-health) a inteligentních sítí;

Odvětvové otázky

39. konstatuje, že EU a USA coby největší světoví výrobci, vývozci a dovozci zemědělských produktů čelí podobným problémům a hrají významnou úlohu při celosvětovém zajišťování potravin; je přesvědčen, že výměna názorů na téma budoucí společné zemědělské politiky a zemědělského zákona USA a jejich koordinace jsou prospěšné; vyzývá k větší spolupráci mezi Evropským parlamentem a Kongresem USA v oblasti paralelního postupu reformy jejich zemědělských politik;

40. je přesvědčen, že neodkladné problémy, jako je omezení spekulací na komoditních trzích, jež vedly k extrémní nestálosti cen potravin, by mohly být řešeny lépe prostřednictvím dialogu mezi EU a USA; v této souvislosti připomíná, že je třeba zamezit regulační arbitráži spekulantů, kteří by neměli mít možnost účelově si vybírat mezi různými regulačními systémy ani pokračovat ve vytváření nestability prostřednictvím masivních spekulativních přesunů na komoditních trzích; vítá právní předpisy, které byly v poslední době přijaty na obou stranách s cílem dosáhnout větší transparentnost a omezit spekulativní jednání;

41. bere na vědomí nedávný vývoj pokud jde o citlivé otázky, jako je hovězí maso obsahující hormony, chloridy zjištěné u kuřat a povolení některých geneticky modifikovaných produktů; je si jist tím, že prostřednictvím průběžného a včasného dialogu lze účinně řešit otázky, které mají vliv na vzájemný obchod se zemědělskými produkty, a to ještě předtím, než by se případnými spory musely zabývat příslušné orgány v rámci WTO;

42. vyjadřuje politování nad jednostranným odstoupením Spojených států od dohody z roku 1992, která regulovala státní podporu pro velká dopravní letadla a nad následným dlouhodobým sporem se společností Airbus-Boeing na půdě WTO; je pevně přesvědčen, že prostřednictvím spolupráce a při zachování ducha transatlantického partnerství je možné mezi EU a USA dosáhnout oboustranně přijatelného řešení;

43. bere na vědomí obavy USA o bezpečnost dodavatelského řetězce a pevně se zavazuje k provedení opatření, která zvýší bezpečnost v souladu s dohodnutými mezinárodními standardy; připomíná v této souvislosti, že jednostranné zavedení povinnosti skenovat při vývozu 100 % zboží mířícího do USA námořní cestou, která má být uplatňována do 1. července 201ě, tento požadavek nesplňuje; vyzývá proto USA a EU aby vyvinuly komplexní přístup k řízení rizik zahrnující vzájemné uznání programů obchodního partnerství mezi EU a USA;

44. vyzývá k podpoře spolupráce ve všech záležitostech ovlivňujících regulační prostředí pro průmyslová odvětví v EU a USA; vyzývá TEC, aby si, pokud jde o právní předpisy s transatlantickým dopadem, vzala příklad z přístupu „zákona o drobném podnikání“, aby byla podpořena činnost MSP;

45. vyzývá k prohloubení spolupráce v oblasti energetiky s cílem vytvořit společnou energetickou strategii, která podpoří diverzifikaci zdrojů energie a zásobovacích tras a infrastruktur a podpoří ekologicky účinné hospodářství, aby se zlepšilo zabezpečení dodávek energie; vyzývá TEC, aby společně s příslušnými subjekty usilovala o dosažení co nejvyšší míry sblížení přístupů při provádění kritérií udržitelnosti biopaliv;

46. zdůrazňuje, že suroviny, a zejména přístup ke kritickým surovinám, jsou pro udržitelný rozvoj a technologický pokrok v rámci hospodářství USA i EU zásadní; vyzývá k upevnění spolupráce mezi USA a EU zejména v oblasti získávání a výměny informací, ale i v oblasti výzkumu a vývoje zaměřeného na těžbu, zpracovávání, využívání, obnovu, recyklování a nahrazování surovin, jejichž zásoby jsou oběma stranami považovány za kritické, zejména vzácných zemin; Žádá Čínu, aby nezavedla jednostranná opatření, jako jsou vývozní embarga na vzácné minerály;

47. zdůrazňuje význam potenciálu plynu z břidlice v Evropě a v USA coby domácího zdroje energie, i když USA jsou již v jeho využívání mnohem dále; navrhuje, aby byla tato otázka řešena Radou pro energetiku EU-USA s cílem poučit se ze zkušeností USA pokud jde o ekologickou nezávadnost a potřebu přijetí regulačního rámce pro jeho ekologicky nezávadné využívání;

48. vyzývá TEC, aby v prosinci společně s příslušnými subjekty na konferenci o změně klimatu v Cancúnu usilovala o uzavření mezinárodní dohody, která by se zaměřila na financování, přenos technologií, zalesňování, přizpůsobení, rozvojové země a monitorování, vykazování a ověřování (MVO) a také na prosazení hlavního cíle, kterým jsou platné globální závazky snížit emise CO2 v souladu s cílem „2°C“; zdůrazňuje, že je třeba do politik v oblasti klimatu zahrnout ochranu biologické rozmanitosti, a vyzývá proto TEC, aby se připojila ke snahám o posílení součinnosti a provázanosti biologické rozmanitosti a politik v oblasti klimatu; v této souvislosti vybízí TEC, aby spolupracovala na opatřeních na úsporu energie, která byla přijata v rámci boje proti změně klimatu; vyzývá k užší regulační spolupráci v oblasti norem energetické účinnosti pro výrobky, zejména prostřednictvím Transatlantické rady pro energetiku;

49. vyzývá TEC, aby vzala na vědomí stanovisko EP, které bylo přijato velkou většinou v červenci 2010 a podle kterého potraviny z klonovaných zvířat a jejich potomstva by neměly být regulovány podle nařízení o potravinách nového typu, ale měly by být zakázány, dokud Komise nebude schopna předložit návrh, který zohlední etické a bezpečnostní důsledky těchto potravin a také důsledky tohoto druhu technologie pro dobré životní podmínky zvířat;

50. vybízí EU a USA, aby uzavřely dohodu o sdílení informací v oblasti bezpečnosti výrobků; je pevně přesvědčen, že dojde ke zlepšení spolupráce se třetími zeměmi v oblasti regulačních a výrobních standardů a jejich prosazování;

51. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, prezidentovi a Kongresu Spojených států.