Návrh usnesení - B7-0611/2010Návrh usnesení
B7-0611/2010

NÁVRH USNESENÍ o nadcházejícím summitu EU a USA a Transatlantické hospodářské radě

3. 11. 2010

předložené na základě prohlášení Rady a Komise
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu

Reinhard Bütikofer, Eva Lichtenberger, Yannick Jadot, Indrek Tarand, Jan Philipp Albrecht za skupinu Verts/ALE

Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0608/2010

Postup : 2010/2898(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
B7-0611/2010
Předložené texty :
B7-0611/2010
Přijaté texty :

B7‑0611/2010

Usnesení Evropského parlamentu o nadcházejícím summitu EU a USA a o Transatlantické hospodářské radě

Evropský parlament,

–   s ohledem na svá předchozí usnesení o transatlantických vztazích, zejména na usnesení ze dne 26. března 2009 o stavu transatlantických vztahů po volbách v USA a usnesení z října 2009 o zasedání Transatlantické hospodářské rady,

–   s ohledem na zprávu o pokroku, kterou na svém čtvrtém zasedání konaném dne 27. října 2009 přijala Transatlantická hospodářská rada (TEC), a na společné prohlášení přijaté v rámci transatlantického dialogu zákonodárců (TLD) v červnu 2010 v Madridu,

–   s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že transatlantické partnerství je založeno na společných hodnotách, jako jsou svoboda, demokracie, lidská práva a právní stát, a rovněž na společných cílech, jako je sociální pokrok a začlenění, otevřené a integrované hospodářství, udržitelný pokrok a řešení konfliktů mírovými prostředky, a je základem bezpečnosti a stability v evropsko-atlantické oblasti,

B.  vzhledem k tomu, že EU a USA hrají klíčovou úlohu v celosvětovém kontextu a sdílí odpovědnost za přispívání k řešení hospodářských a finančních krizí, změny klimatu, řešení konfliktů a odzbrojení, vymýcení chudoby a plnění rozvojových cílů tisíciletí, ochrany a prosazování lidských práv a právního státu, boje proti terorismu a šíření jaderných zbraní, a to na základě mezinárodního práva a multilaterálních institucí, zejména systému OSN, vyzývá ostatní partnery ke spolupráci při tomto úsilí,

C. vzhledem k tomu, že v boji proti mezinárodnímu terorismu je potřeba zdůraznit význam plného respektování lidských práv a základních svobod zakotvených v ustanoveních mezinárodních právních předpisů a smluv a zachování proporcionality zakotvené v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a v Chartě základních práv Evropské unie,

D. vzhledem k tomu, že pevné a stabilní transatlantické vztahy mohou rozhodujícím způsobem přispět k podpoře globálního řízení a účinnému posílení mezinárodních organizací,

E.  vzhledem k tomu, že Transatlantická hospodářská rada (TEC) a Transatlantická rada pro energetiku usiluje o zajištění lepšího fungování transatlantického trhu, který usnadňuje hospodářský růst, udržitelný rozvoj a sociální spravedlnost,

F.  vzhledem k tomu, že EU a USA sdílí odpovědnost za vypracování společného přiměřeného globálního závazku v rámci nadcházejícího zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu v prosinci v Cancúnu s cílem úspěšně bojovat se změnou klimatu,

Globální výzvy v oblasti řízení

 

1.  zdůrazňuje potřebu dosáhnout do roku 2012 dalekosáhlého, ambiciózního a právně závazného režimu v oblasti emisí skleníkových plynů; navrhuje vytvořit transatlantický „Zelený nový úděl“ pro investování a výměnu technologií v oblasti úspor energie a technologie pro obnovitelné energie a dohodnout se na přiměřené úrovni financování opatření na zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se tomuto jevu v rozvojových zemích;

2.  naléhavě vyzývá oba partnery, aby zvýšili úsilí k dokončení reformní agendy OSN včetně reformy Rady bezpečnosti OSN a ostatních mnohostranných fór v rámci globálních struktur;

3.  vyzývá oba partnery, aby podporovali dodržování lidských práv doma i ve světě jako klíčový prvek své politiky; zdůrazňuje potřebu intenzivní koordinace v preventivní a krizové diplomacii; vyzývá vládu USA, aby ratifikovala Římský statut Mezinárodního trestního soudu a přistoupila k němu;

Obrana, kontrola zbrojení, šíření jaderných zbraní a otázky bezpečnosti

4.  bere na vědomí nadcházející summit NATO, který se bude konat ve dnech 19.–20. listopadu 2010 v Lisabonu, a práci, která byla dosud vynaložena v zájmu dohody o nové strategické koncepci; naléhavě vyzývá hlavy států a předsedy vlád, aby se prioritně věnovali jadernému odzbrojení a kontrole konvenčních zbraní a zamítli návrhy vyzývající k vytvoření samostatného systému protiraketové obrany NATO; velmi vítá summit OBSE jako příležitost podpořit úsilí o vytvoření charty pro bezpečnostní sektor v oblasti působení OBSE; požaduje nové globální bezpečnostní opatření v rámci OSN;

5.  vítá rozhodnutí vlády USA z ledna 2010 jmenovat zvláštního vyslance pro Smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE) a prohlášení prezidentů Obamy a Medveděva z června 2010 o budoucnosti kontroly konvenčních zbraní a budoucnosti Smlouvy CFE; vítá dohodu mezi USA a Ruskem o nové smlouvě START a vyjadřuje důvěru v její schválení Senátem USA;

6.  připomíná štrasburské prohlášení aliance NATO o jaderných zbraních z dubna 2009; vyzývá vládu USA a členské státy EU, aby souhlasily s výslovným závazkem NATO usilovat o svět bez jaderných zbraní; naléhavě vyzývá USA k jednání s Ruskem o stažení taktických jaderných zbraní z Evropy; naléhavě vyzývá členské státy EU k zahájení konkrétních kroků z jejich strany, které povedou k jadernému odzbrojení, jak bylo dohodnuto na konferenci o přezkumu Smlouvy o nešíření jaderných zbraní v roce 2010, a k ukončení konceptu NATO o jaderném sdílení za účelem vyjádření účinné podpory režimu Smlouvy o nešíření jaderných zbraní;

7.  vítá výsledek summitu o jaderné bezpečnosti konaného v dubnu 2010 zdůrazňující celosvětový význam předcházení jadernému terorismu a úsilí zabezpečit v následujících čtyřech letech všechen nechráněný jaderný materiál a souhlasí s pracovním plánem na zlepšení a zevšeobecnění stávajících smluv a programů o jaderné bezpečnosti; podporuje iniciativy jednotlivých zemí za účelem zlepšení bezpečnosti doma a vyzývá ostatní země, aby je v tomto směru následovaly; připomíná, že podle definice je jaderná energie technologií dvojího užití, tudíž i propagace a vývoz jaderných technologií pro „civilní“ účely s sebou vždy přináší nevyhnutelné riziko šíření zbraní hromadného ničení; připomíná, že více než 40 zemí v současnosti pracuje na vytvoření jaderných programů a některé z těchto zemí se nachází v krizových oblastech, jako je Blízký východ;

 

8.  připomíná posílenou operativní spolupráci mezi NATO a EU v oblasti krizového řízení týkající se balkánského regionu a oblasti Afrického rohu; vítá dobrou spolupráci mezi jednotkami KFOR NATO a misí EULEX EU v Kosovu, jež působí v oblasti spravedlnosti, právního státu a policie; bere na vědomí existenci dvou námořních misí v Africkém rohu, jejichž cílem je boj proti pirátství; žádá EU i NATO, aby dbaly o to, aby provádění operace ATALANTA a operace NATO (Task Force 508) nazvané Ocean Shield nevedlo k duplicitě a zbytečným problémům v oblasti koordinace; vyzývá obě strany, aby zkušenosti, které nyní získají, využily pro budoucí užší spolupráci v oblasti krizového řízení;

Mezinárodní spolupráce

9.  opakuje, že je důležité, aby oba partneři usilovali v duchu vzájemné důvěry a transparentnosti o koordinovaný postup ve svých politikách vůči Íránu, Iráku, Afghánistánu a Pákistánu; je přesvědčen, že je nutné vyhodnotit zkušenosti s vojenskou přítomností v zemích jako Afghánistán a Irák nabyté v průběhu posledního desetiletí; vyzývá EU a USA, aby pokračovaly v práci na komplexní globální strategii, která by upřednostňovala sociálně-ekonomický udržitelný rozvoj a kladla důraz zejména na zlepšení postavení žen;

10. oceňuje zvýšenou snahu dalších členů skupiny G-20 o prosazování regionální stability a spolupráce, zejména pokud jde o Írán, Blízký východ a Korejský poloostrov; vyjadřuje svůj záměr omezit výskyt konfliktů ve středomořské oblasti a v tomto ohledu přisuzuje nanejvýš důležitou úlohu Turecku; zdůrazňuje, že EU sousedí s mnoha muslimskými zeměmi; vítá proto projev prezidenta Obamy přednesený v Káhiře a podporuje aktivnější politiku navazování kontaktů s muslimským světem;

11. vítá úsilí prezidenta Obamy a vlády USA o vdechnutí nového života do mírového procesu na Blízkém východě; vyjadřuje politování nad rozhodnutím izraelské vlády neprodloužit moratorium na výstavbu nových osad a žádá USA a EU, aby udělaly maximum pro to, aby se opět uskutečnily přímé mírové rozhovory mezi Státem Izrael a Palestinci, které by měly vést ke komplexní dohodě, jež ukončí okupaci, která začala v roce 1967, a vyústí ve vytvoření nezávislého, demokratického, spojitého a životaschopného palestinského státu žijícího vedle Izraele a ostatních sousedů v míru a bezpečí; naléhavě žádá Evropskou unii, aby hrála aktivnější politickou úlohu v tomto procesu, a to i v rámci Kvartetu, a v této souvislosti vyzývá k aktivnějšímu evropskému přístupu vůči Sýrii a Libanonu;

Finanční stabilita a mezinárodní regulační arbitráž

12. zdůrazňuje, že nebezpečí finančního a měnového chaosu, snižování pákového efektu a riziko vážných úvěrových krizí ještě není za námi; zdůrazňuje v tomto ohledu, že pro dosažení udržitelné hospodářské obnovy mají zásadní význam koordinované makroekonomické politiky;

13. zdůrazňuje, že je důležité, aby nově vytvořený Evropský výbor pro systémová rizika a Výbor pro finanční dohled postupovaly koordinovaně při definování a regulaci finančních institucí „příliš velkých na to, aby zkrachovaly“, a dohledu nad nimi;

14. zdůrazňuje, že pro zachování rovných podmínek a pro zajištění globální srovnatelnosti údajů je zásadní srovnatelnost účetních standardů; navrhuje, aby byl vytvořen veřejný a demokraticky řízený mezinárodní orgán pro účetní standardy, který by odstranil zejména rozdílný přístup USA a EU v této oblasti a s ním související nebezpečí pro finanční stabilitu;

15. trvá na tom, že je nezbytné uzavřít komplexní dohodu „Basel III“, jež by upravovala např. koeficienty zadluženosti a kapitálové požadavky pro systémové finanční instituce, standardy pro řízení likvidity a maximální výši prémií a dividend podněcujících k riskování; zdůrazňuje, že dohoda „Basel III“ by měla účinně zamezit existenci „off-shorových“ struktur; vyjadřuje politování nad tím, že dosažené předběžné dohody počítají s příliš dlouhými přechodnými obdobími a se zvýšením základního kapitálu, které se vzhledem k dramatickým zkušenostem z finanční krize jeví jako nedostatečné;

16. zdůrazňuje, že právní normy, které se podařilo prosadit v jedné jurisdikci, by měly sloužit jako kritéria pro jinou jurisdikci, a přispívat tak k postupnému zdokonalování mezinárodní finanční regulace, zejména pokud jde o zúčtování derivátů OTC, regulaci ratingových agentur, alternativní investiční fondy, krátký prodej a swapy úvěrového selhání;

Energetická politika a spolupráce v oblasti technologií

17. vyzývá Radu pro energetiku EU-USA, aby usilovala o koordinaci strategií v energetické oblasti, které budou podporovat diverzifikaci zdrojů energie i tras dodávek, a aby podporovala ekologicky účinná hospodářství založená na obnovitelných zdrojích energie, která by mohla vytvořit miliony nových „zelených pracovních míst“; vyzývá obě strany, aby se snažily dosáhnout co největší konvergence při uplatňování kritérií udržitelnosti pro biopaliva, včetně těch, které mají přímý nebo nepřímý dopad na emise skleníkových plynů;

18. zdůrazňuje, že vhodná politika v oblasti surovin a vzácných zemin je pro udržitelný rozvoj a technologický pokrok v  hospodářství USA i EU zásadní; vyzývá k upevnění spolupráce mezi USA a EU zejména v oblasti získávání a výměny informací, ale i v oblasti výzkumu a vývoje zaměřeného na zodpovědnou těžbu, zpracovávání, využívání, obnovu, recyklování a nahrazování surovin, jejichž zásoby jsou oběma stranami považovány za kritické, zejména vzácných zemin;

19. rád by zjistil, jaký potenciál v sobě skrývá plyn z břidlic v Evropě coby domácí zdroj energie, a využil zkušeností z USA, a to i pokud jde o environmentální aspekty hospodářského využívání plynu z břidlic;

Transatlantická hospodářská spolupráce

20. zdůrazňuje, že užší transatlantické partnerství, jehož cílem je zlepšit fungování transatlantického trhu na základě na principu sociálně-tržní ekonomiky, je významným nástrojem pro usměrňování globalizace a pro řešení celosvětových hospodářských a sociálních krizí;

21. vítá úvahy o tom, že TEC by mohl být svěřen úkol strategické koordinace hospodářské politiky, zejména pokud jde o otázky související s procesem G-20; připomíná však, že jakákoli nová role pro TEC by měla být pečlivě vyvážená se setrvalým hledáním odpovědí na konkrétní otázky v rámci transatlantické politické agendy, k níž patří např. politika v oblasti finančních trhů, ekologického hospodářství, digitální agendy, vyspělých technologií a inovací; v této souvislosti vítá nedávné vytvoření inovačního dialogu a vyzývá k intenzivnímu zapojení obou partnerů do partnerství pro inovační opatření;

22. znovu vyzývá vrcholné představitele EU a USA i spolupředsedy TEC, aby si uvědomili, že na úspěch TEC mají zásadní vliv zákonodárci; naléhavě je vyzývá, aby zástupce TLD plně a přímo zapojovali do TEC, protože zákonodárci nesou spolu s jejich příslušnými výkonnými orgány odpovědnost za přijímání mnoha rozhodnutí TEC a dohled nad nimi;

23. vítá skutečnost, že TEC poskytuje poradenství řada zúčastněných subjektů, včetně zástupců soukromého sektoru, a znovu žádá, aby srovnatelnou úlohu získali i zástupci odborových hnutí na obou stranách Atlantického oceánu, aby se tak plně projevila sociální dimenze; vyzývá, aby se členy skupiny poradců stali vedoucí představitelé transatlantického dialogu mezi odbory a transatlantického dialogu o energetice;

24. připomíná, že v prohlášení vydaném na setkání zemí skupiny G-20 v Pittsburghu se uznává, že za vznikem finanční krize stojí nerovnováha na globálním trhu a že by měl být zahájen proces spolupráce v oblasti vzájemného posuzování rámců obchodní politiky jednotlivých států; vyzývá obě strany, aby vzaly na vědomí, že existuje spojitost mezi obchodní politikou na jedné straně a vyhlídkami na dosažení globální finanční stability a nastavením spravedlivého směnného kurzu mezi hlavními ekonomikami na straně druhé; vyzývá k projednání nového programu pro WTO za účelem přizpůsobení pravidel světového obchodu způsobem, který zajistí ochranu před finanční krizí, sjednocení směnných kurzů, snížení chudoby a plnění cílů v oblasti zmírňování změny klimatu;

25. doporučuje oběma stranám, aby se dohodly na zásadách, které jim pomohou dosáhnout udržitelnější rovnováhy světového obchodu, a to i prostřednictvím opatření odrazujících od přílišné orientace na vývoz, závazných sociálních norem, přepracování antidumpingových pravidel tak, aby zahrnovala také aspekt environmentálního dumpingu, vypracování kritérií obchodu s finančními službami a omezení jeho liberalizace, a dále prostřednictvím zákazu veškerých zemědělských vývozních dotací a kritérií pro zahraniční investice do odvětví potravinářství a odbytu;

26. je přesvědčen, že omezení spekulací na komoditních trzích, jež byly jedním z faktorů nedávného extrémního kolísání cen potravin, by se mělo stát předmětem dialogu mezi oběma stranami; v této souvislosti připomíná, že je třeba bránit spekulantům v účelovém výběru mezi různými regulačními systémy a v dalších masivních spekulativních přesunech na komoditních trzích vytvářejících nestabilitu; vítá právní předpisy, které v poslední době přijaly obě strany s cílem umožnit větší transparentnost trhů a omezit spekulativní jednání;

27. považuje za důležité vést dialog o nových potravinách a používání nových technologií při výrobě potravin, zejména v souvislosti s klonováním v chovu zvířat;

28. vyjadřuje politování nad zavedením tzv. poplatku na podporu cestování a administrativních poplatků, které jsou občanům EU cestujícím do USA účtovány v souvislosti s vydáním povolení v rámci elektronického systému cestovní registrace (ESTA), neboť se jedná o krok zpět, který se v podstatě rovná opětovnému zavedení vízové povinnosti, a nad vyloučením Rumunska, Polska, Bulharska a Kypru z programu pro bezvízový styk, což vede k diskriminačnímu zacházení s občany EU, a připomíná svou výzvu Komisi, aby tuto záležitost považovala za naléhavou prioritu a zvážila například možnost zavedení odvetných opatření;

Základní práva a bezpečnost

29. vyzývá orgány USA a Komisi k dalšímu zintenzivnění vzájemné spolupráce v oblasti ochrany údajů; připomíná, že EU je založena na zásadách právního státu a že veškeré převody osobních údajů z EU do třetích zemí z bezpečnostních důvodů musí zahrnovat právo na procesní záruky a soudní nápravu;

30. vítá skutečnost, že se připravuje transatlantická rámcová dohoda o ochraně osobních údajů při jejich předávání a zpracovávání pro účely prevence, vyšetřování, odhalování nebo stíhání trestných činů včetně terorismu v rámci policejní a justiční spolupráce; zdůrazňuje, že základem přijetí jakékoli dohody o sdílení údajů se Spojenými státy, a to včetně plánované nové dohody o výměně údajů jmenné evidence cestujících, jsou vymahatelná práva na ochranu údajů na obou stranách Atlantiku; je přesvědčen, že chystaná revize směrnice EU o ochraně údajů by měla znamenat nový začátek transatlantického dialogu o ochraně soukromí a údajů ve veřejném i soukromém sektoru a směřovat k zvýšené úrovni ochrany;

31. opakovaně vyzývá ke zrušení trestu smrti v USA;

32. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Kongresu USA, spolupředsedům transatlantického dialogu zákonodárců a spolupředsedům a sekretariátu Transatlantické hospodářské rady.