Evropský parlament,

–   s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 54/134 ze dne 7. února 2000, která vyhlásila 25. listopad jako mezinárodní den za odstranění násilí páchaného na ženách,

–   s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1325 (2000) a 1820 (2008) o ženách, míru a bezpečnosti a na rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1888 (2009) o sexuálním násilí páchaném na ženách a dětech v ozbrojených konfliktech, která zdůrazňuje odpovědnost všech států za ukončení beztrestnosti a za trestní stíhání osob odpovědných za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, včetně sexuálního a jiného násilí vůči ženám a dívkám,

–   s ohledem na akční plán Rady EU pro rovnost pohlaví v rámci rozvojové spolupráce, který by měl zajistit, že bude na rovnost pohlaví kladen důraz na všech úrovních při veškeré spolupráci EU s partnerskými zeměmi,

–    s ohledem na skutečnost, že v březnu 2010 byl jmenován zvláštní zástupce generálního tajemníka OSN pro otázky sexuálně motivovaného násilí páchaného při ozbrojených konfliktech,

–   s ohledem na dokument Rady „Komplexní přístup k provádění rezolucí RB OSN 1325 a 1820“ a na operační dokument „Provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1325 posílené rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1820 v rámci EBOP“, které byly přijaty v prosinci 2008, a na dokument Rady „Začlenění otázky lidských práv do EBOP“ ze září 2006,

–   s ohledem na Hlavní směry EU týkající se všech forem násilí a diskriminace vůči ženám a dívkám a Obecné zásady EU týkající se dětí a ozbrojených konfliktů,

–   s ohledem na usnesení Evropského parlamentu z roku 2009 o rovnosti žen a mužů ve vnějších vztazích EU a při upevňování míru a budování státu,

–   s ohledem na usnesení Evropského parlamentu z roku 2006 o ženách v ozbrojených konfliktech a jejich úloze při obnově zemí po ukončení konfliktu,

–   s ohledem na usnesení Evropského parlamentu z roku 2006 o ženách v politice,

–   s ohledem na akční plán pro zohledňování otázky rovnosti pohlaví, který v roce 2007 vypracoval podvýbor pro bezpečnost a obranu EP,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 7. října 2010 o nedostatečné ochraně lidských práv a spravedlnosti v Demokratické republice Kongo,

–   s ohledem na nový subjekt OSN zaměřený na rovnost žen a mužů (UN Women),

–   s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu

A. vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách v oblastech zasažených konfliktem je často pokračováním diskriminace na základě pohlaví, která se v těchto oblastech vyskytuje už v době míru; vzhledem k tomu, že v tomto roce si u příležitosti mezinárodního dne za odstranění násilí páchaného na ženách připomínáme desáté výročí přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1325, která byla první rezolucí věnovanou disproporčnímu, jedinečnému dopadu ozbrojených konfliktů na ženy a která spojila zkušenosti žen z válečných konfliktů se zachováváním mezinárodního míru a bezpečnosti se zřetelem ke vzájemně propojeným oblastem participace, ochrany, prevence, humanitární pomoci a obnovy,

B.  vzhledem k tomu, že 25. listopad byl vyhlášen mezinárodním dnem boje proti násilí na ženách,

C. vzhledem k tomu, že rezoluce Rady bezpečnosti 1325 byla posílena a doplněna rezolucemi Rady bezpečnosti 1820, 1888 a 1889 a že tyto čtyři rezoluce je třeba považovat za soubor závazků v oblasti zvané „Ženy, mír a bezpečnost“,

D. vzhledem k tomu, že plnění těchto závazků je společným úkolem a společnou odpovědností každého členského státu OSN, ať už jde o stát zasažený ozbrojeným konfliktem, dárcovský stát nebo jakýkoli jiný stát; v této souvislosti poukazuje na to, že v prosinci 2008 byly přijaty Hlavní směry EU týkající se násilí páchaného na ženách a dívkách a Obecné zásady EU o dětech a ozbrojených konfliktech a o boji proti všem formám jejich diskriminace, které představují silný politický signál, že tato témata stojí v popředí zájmu Unie,

E.  vzhledem k tomu, že EU by měla v rámci vnějších finančních nástrojů přednostně uplatňovat rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1820 a 1325, mají-li být náležitě podpořeny organizace občanské společnosti činné v zemích a regionech zasažených či ovlivněných ozbrojenými konflikty;

F.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament by měl sledovat uplatňování širokého přístupu a chystaného akčního plánu EU pro rovnost žen a mužů a posílení postavení žen ve vnější činnosti EU, jakož i plnění obecných směrů o násilí na ženách a dětech,

G. vzhledem k tomu, že je-li při civilních a vojenských misích kladen patřičný důraz na rovnost pohlaví, zvyšuje se významně provozní účinnost, zejména proto, že ženy jsou v lepší pozici k tomu, aby získávaly informace od žen v místních společenstvích, a vzhledem k tomu, že bude-li EU aktivně reagovat na otázky týkající se žen v ozbrojených konfliktech, přinese to značné výhody,

H. vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách představuje za všech okolností porušení jejich lidských práv a základních svobod; vzhledem k tomu, že úmyslné použití sexuálního násilí a znásilnění je nehroznější ze všech válečných taktik,

I.   vzhledem k tomu, že EU by měla vytvořit podmínky k rovné účasti žen na činnostech předcházení konfliktům, krizovém řízení, mírových rozhovorech a období po skončení ozbrojených konfliktů, jako je plánování poválečné obnovy,

J.   vzhledem k tomu, že pokud se znásilňování a sexuální otroctví stane součástí široce rozšířené a systematické praxe, je podle Ženevské úmluvy považováno za zločin proti lidskosti a válečný zločin; vzhledem k tomu, že znásilnění se nyní rovněž považuje za jednu ze složek zločinu genocidy, pokud je pácháno s cílem úplně nebo částečně zničit určitou skupinu; vzhledem k tomu, že EU by měla podporovat úsilí o ukončení beztrestnosti pachatelů sexuálního násilí na ženách a dětech;

K. vzhledem k tomu, že zřízení Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) by mělo významně přispět k provádění rezolucí RB OSN 1325 a 1820 s ohledem na její interní strukturu a na její vnější akce a politiky,

L.  vzhledem k tomu, že EU přijala soubor důležitých dokumentů o způsobech uplatňování rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1820 a 1325, avšak projevuje jen velmi malý zájem o systematické a soudržné uvedení těchto zásad do praxe,

M. vzhledem k tomu, že rok 2010 je rovněž rokem hodnocení Rozvojových cílů tisíciletí po deseti letech,

N. vzhledem k tomu, že jen menšina členských států EU vypracovala návrh národního akčního plánu provádění rezoluce RB OSN 1325, vzhledem k tomu, že Belgie, Dánsko, Finsko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Spojené království, Španělsko a Švédsko přijaly vnitrostátní akční plány;

1.  zdůrazňuje, že desáté výročí přijetí rezoluce Rady bezpečnosti 1325 by mělo být příležitostí k tomu, aby bylo provádění této rezoluce obnoveno s novým elánem, neboť bez politického vedení na nejvyšší úrovni a bez zvýšení zdrojů nebude možné v provádění dále pokročit; rozhodně doporučuje, aby byla tomuto tématu věnována náležitá pozornost v rámci probíhajícího přezkumu politiky EU v oblasti lidských práv, pokud jde o vypracovávání komplexních strategie lidských práv pro určité země a o hodnocení Hlavních směrů EU o násilí na ženách a dívkách a Obecných zásad EU o dětech a ozbrojených konfliktech a o boji proti všem formám jejich diskriminace;

2.  vyzývá k tomu, aby na zastoupení žen a na zohledňování otázky rovnosti pohlaví v oblasti zahraniční a bezpečností politiky byly přiděleny specifické a značné finanční, lidské a organizační zdroje; žádá, aby do policejních a vojenských misí a misí na podporu spravedlnosti a právního státu, do mírových operací, do diplomatických misí a do úsilí o budování demokracie bylo zapojeno více žen; žádá členské státy EU, aby ve svých dvoustranných a vícestranných vztazích se státy a organizacemi mimo EU aktivně podporovaly zastoupení žen;

3.  naléhavě žádá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Ashtonovou, aby zajistila, že v řadách zaměstnanců ESVČ a EK je dostatečný počet odborníků na otázky rovnosti pohlaví s cílem koordinovat politiky a akce EU a zajistit jejich jednotnost, monitorovat provádění závazků a usnadňovat výměnu osvědčených postupů;

4.  vybízí místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku, aby také posílila pracovní skupinu EU pro ženy, mír a bezpečnost, která by prováděla hodnocení přijímání a provádění vnitrostátních akčních plánů pro rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1325 a 1820, prováděla systematický rozbor toho, jak mise společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) zohledňují hledisko rovnosti pohlaví, a sledovala práci delegací EU v zemích a regionech postižených konfliktem a poskytovala jim poradenství;

5.  domnívá se, že vytvoření Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) je jedinečnou příležitostí k posílení úlohy EU při provádění rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1820 a 1325;

6.  naléhavě proto žádá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku, aby překonala současnou praxi zohledňování otázky rovnosti pohlaví a učinila významné a vysoce viditelné závazky s ohledem na personální obsazení, finanční zdroje a organizační hierarchii; naléhavě žádá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku, aby do deseti nejdůležitějších funkcí v ESVČ jmenovala alespoň pět žen a aby při náboru zaměstnanců ESVČ včetně vysokých funkcí respektovala vyváženost zastoupení žen a mužů (přibližně 50–50 %); naléhavě žádá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku, aby v ESVČ vytvořila organizační jednotku, která bude v rámci tematického oddělení zodpovědná za otázky související s rovností pohlaví, a aby zajistila, že v každém zeměpisném oddělení a delegaci EU se bude alespoň jeden zaměstnanec na plný úvazek věnovat otázkám rovnosti pohlaví a problematice žen, míru a bezpečnosti a že tyto osoby budou součástí pracovní skupiny EU či na ni budou úzce napojeny;

7.  vítá program akcí, jako jsou dny otevřených dveří, recepce a další druhy veřejných akcí, které provádějí přinejmenším tři mise SBOP – EUPM, EULEX a EUMM – u příležitosti oslav desátého výročí rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1325; v tomto ohledu vítá podnět útvaru kapacit civilního plánování a provádění (CPCC) EU; připomíná, že mise SBOP jsou jedním z nejdůležitějších nástrojů, kterým EU vyjadřuje svůj závazek k plnění cílů rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1820 a 1325 v zemích a regionech postižených krizí;

8.  naléhavě žádá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku a členské státy EU, aby do každého rozhodnutí Rady o SBOP a mandátu mise vždy zahrnuly odkaz na rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1820 a 1325 a aby vždy zajistily, aby všechny mise SBOP měly alespoň jednoho poradce pro otázky rovnosti pohlaví a akční plán, s jejichž pomocí jsou uskutečňována hlediska žen, míru a bezpečnosti; naléhavě žádá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku, členské státy EU a vedoucí misí, aby jako základní součást každé mise zavedly spolupráci a konzultace s místními organizacemi žen;

9.  vyzývá k vytvoření odpovídajících postupů pro předkládání stížností, které by pomohly ohlašovat zejména případy sexuálního násilí a násilí založeného na příslušnosti k pohlaví; vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku, aby podrobné hlášení o ženách, míru a bezpečnosti zahrnula do šestiměsíčního hodnocení misí SBOP;

10. připomíná, že mezi 30. červencem a 4. srpnem došlo v hornické oblasti ve východním Kongu k hromadnému znásilnění, že v minulém roce bylo ve východním Kongu nahlášeno nejméně 8300 případů znásilnění a že v první čtvrtině roku 2010 ohlásilo znásilnění nejméně 1244 žen, což je v průměru 14 znásilnění denně; naléhavě žádá mise EU v Demokratické republice Kongo, EUPOL RD Congo a EUSEC RD Congo, aby z boje proti sexuálnímu násilí a účasti žen učinily hlavní prioritu v kontextu úsilí o reformu bezpečnostních složek v Kongu;

11. zdůrazňuje, že je třeba, aby EU do řad zaměstnanců policejních a vojenských jednotek působících v misích SBOP jmenovala v širokém měřítku ženy; jako vzor může sloužit sbor policistek působící v mírových silách OSN v Libérii;

12. poukazuje na to, že pro zaměstnance EU působící ve vojenských a civilních misích je třeba vytvořit kodex chování a zavést školení v otázkách rovnosti žen a mužů, které by sexuální vykořisťování označily za neomluvitelné a za trestný čin;

13. vyzývá k provedení rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1325 a 1820 v strategických dokumentech zemí EU a k uvolnění finanční pomoci pro zastoupení žen ze zemí postižených konfliktem do evropských procesů; vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku a komisaře pro rozvoj, rozšíření a humanitární pomoc, aby hlediska týkající se žen, míru a bezpečnosti začlenili do plánování a programování vnějších finančních nástrojů, jako je evropský nástroj pro demokracii a lidská práva, finanční nástroj pro spolupráci s průmyslovými a jinými zeměmi a územími s vysokými příjmy, ale zejména finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci a nástroj stability;

14. zdůrazňuje, že Evropská komise by měla usnadnit přístup malých nevládních organizací k dotacím z Evropského nástroje pro demokracii a lidská práva; připomíná, že mnohé menší organizace žen v současné době o tyto dotace nežádají kvůli byrokratickým překážkám;

15. vyzývá komisaře pro rozvoj, aby práci organizací žen v oblastech postižených konflikty považoval za svou prioritu; naléhavě žádá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku, aby využila dlouhodobé složky nástroje stability k přidělení prostředků na podporu zastoupení žen v procesech budování míru, zajištění bezpečnosti a usmíření a aby soustavně vyčleňovala prostředky pro ženy, mír a bezpečnost v rámci všech krátkodobých opatření financovaných podle článku 3 nástroje stability;

16. domnívá se, že delegace EU by měly informovat organizace občanské společnosti, jako jsou místní organizace žen, o svém působení v konfliktních oblastech a vést konzultace s organizacemi občanské společnosti při sestavování politik;

17. navrhuje respektovat vyváženost zastoupení žen a mužů (přibližně 50–50 %) v každé oblasti vnější činnosti, včetně usmíření, upevňování míru, prosazování míru, udržování míru a předcházení konfliktům a řízení po skončení konfliktu;

18. vyzývá k tomu, aby se okamžitě zvýšilo zapojení žen do všech iniciativ, jejichž cílem je nalézt řešení konfliktů , včetně jejich zapojení při zprostředkovávání, vyjednávání a uplatňování opatření pro řešení konfliktu;

19. vyzývá místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku, aby iniciovala týden, v rámci něhož by každoročně probíhaly konzultace s ženskými vůdčími osobnostmi a který by mohl doplnit iniciativu OSN Global Open Day for Women and Peace, po níž by následovaly zprávy delegací EU a následná opatření;

20. zdůrazňuje, že je třeba vypracovat vnitrostátní akční plány, které by poskytly podrobnosti o harmonogramu vnitrostátní strategie, stanovily realistické cíle, vytvořily mechanismy dohledu a zavedly kvóty pro zastoupení žen v mechanismech kontroly, hodnocení a dohledu;

21. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, zvláštnímu zástupci OSN pro problematiku sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech a nově jmenovanému řediteli subjektu OSN zaměřenému na rovnost žen a mužů (UN Women).