Postup : 2011/2616(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B7-0170/2011

Předložené texty :

B7-0170/2011

Rozpravy :

PV 09/03/2011 - 6
CRE 09/03/2011 - 6

Hlasování :

PV 10/03/2011 - 9.2
CRE 10/03/2011 - 9.2

Přijaté texty :


NÁVRH USNESENÍ
PDF 144kWORD 100k
Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0169/2011
7. 3. 2011
PE459.713v01-00
 
B7-0170/2011

předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu


o jižním sousedství, zejména Libyi


Martin Schulz, Ana Gomes, Kader Arif, Juan Fernando López Aguilar, María Muñiz De Urquiza, Roberto Gualtieri, Vincent Peillon, Harlem Désir, Sylvie Guillaume, Kristian Vigenin za skupinu S&D

Usnesení Evropského parlamentu o jižním sousedství, zejména Libyi  
B7‑0170/2011

Evropský parlament,

–   s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1970/2011, přijatou dne 26. února 2011,

–   s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 1. března 2011, která jednomyslně pozastavila členství Libye v Radě OSN pro lidská práva,

–   s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva S-15/2, přijatou dne 25. února 2011,

–   s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 28. února 2011, které na Libyi uvalilo zbrojní embargo a cílené sankce,

–   s ohledem na své doporučení Radě ze dne 20. ledna 2011 obsahující klíčové podmínky jednání o rámcové dohodě mezi EU a Libyí,

–   s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 24. října 2005 (závěry světového summitu z roku 2005) o odpovědnosti chránit obyvatelstvo před genocidou, válečnými zločiny, etnickými čistkami a zločiny proti lidskosti a na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 7. října 2009 o odpovědnosti chránit,

–   s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti ze dne 28. dubna 2006, jejíž bod 4 potvrzuje ustanovení bodů 138 a 139 závěrů světového summitu z roku 2005, pokud jde o odpovědnost chránit obyvatelstvo před genocidou, válečnými zločiny, etnickými čistkami a zločiny proti lidskosti,

–   s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že Kaddáfího diktatura, vládnoucí Libyi v posledních 41 letech, násilně potlačuje legitimní politické protesty a odmítá požadavky Libyjců a mezinárodního společenství, aby se okamžitě vzdala moci a ukončila prolévání krve; vzhledem k tomu, že libyjská armáda bombardovala města, jako jsou az-Záwíja, Sabráta, al-Briga a Ajdabíja,

B.  vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství přijetím rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1970/2011 uvalilo jednomyslně proti režimu Libyjské arabské džamáhíríje sankce a několik předních světových představitelů od začátku povstání opakovaně vyzývalo Kaddáfího k odstoupení,

C. vzhledem k tomu, že Kaddáfího režim provádí letecké útoky proti civilistům a nasazuje žoldáky, kteří bez rozdílu střílejí,

D. vzhledem k tomu, že podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uprchlo z Libye do sousedního Tuniska, Egypta a Nigeru v posledních dnech více než 200 000 lidí a další statisíce uprchlíků a zahraničních pracovníků se za dramatických okolností pokoušejí před konfliktem uniknout nebo z Libye odcestovat,

E.  vzhledem k tomu, že nedávné události v Libyi, Egyptě a Tunisku ukazují, že je naléhavě třeba reformovat vnější činnost EU v oblasti Středomoří,

F.  vzhledem k tomu, že Liga arabských států pozastavila dne 22. února Libyi členství a její generální tajemník dne 3. března prohlásil, že pokud budou boje v Libyi pokračovat, může Liga v koordinaci s Africkou unií vyhlásit nad Libyí bezletovou zónu,

G. vzhledem k tomu, že libyjská národní rada ve městě Benghází požádala o zahraniční intervenci, která by zastavila letecké útoky proti povstalcům, a prozatímní Přechodná národní rada ve svém prohlášení ze dne 5. března vyzvala mezinárodní společenství, aby „splnilo své závazky a chránilo libyjské občany před další genocidou a zločiny proti lidskosti, aniž by však došlo k přímému vojenskému zásahu na libyjské půdě“,

H. vzhledem k tomu, že Dvanáctá výroční zpráva podle čl. 8 odst. 2 společného postoje Rady 2008/944/SZBP, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu (2011/C 9/01), zveřejněná v lednu 2011, potvrzuje, že členské státy EU poskytly jen v roce 2009 licence na vývoz zabraní do Libye ve výši 3243 milionů EUR,

I.   vzhledem k tomu, že přestože se Kaddáfího režim v roce 2004 zřekl svého programu zbraní hromadného ničení, stále má v zásobě 9,5 tun yperitu,

J.   vzhledem k tomu, že ministerstvo financí USA zablokovalo libyjská aktiva ve výši 30 miliard USD, což je největší suma, kterou kdy zmrazilo,

K. vzhledem k tomu, že tři členové nizozemské námořní pěchoty jsou v libyjském zajetí za to, že se snažili pomoci evakuovat cizí státní příslušníky,

L.  vzhledem k tomu, že ve dnech 29.–30. listopadu 2010 proběhl v Tripolisu třetí summit Afrika-EU, jehož součástí byl i přípravný parlamentní summit EU a Panafrického parlamentu (PAP), a při obou příležitostech byl zdůrazněn význam lidských práv, demokracie a předcházení konfliktům,

M. vzhledem k tomu, že jednání o rámcové dohodě mezi EU a Libyí, jak oznámila vysoká představitelka / místopředsedkyně Komise dne 22. února, byla pozastavena,

1.  vyjadřuje solidaritu s libyjským lidem, chválí jeho odvahu a odhodlání a jednoznačně podporuje jeho legitimní úsilí o demokracii; ostře odsuzuje zločinné použití násilí proti demonstrantům, jehož se Kaddáfího režim dopustil, a vyjadřuje lítost nad neznámým, avšak vysokým počtem lidí, kteří byli od počátku pokojných protestů v Libyi zabiti a zraněni; vyjadřuje soustrast i rodinám obětí a své znepokojení nad osudem zraněných;

2.  zdůrazňuje, že Kaddáfího režim postrádá jakoukoli legitimitu, a měl by se proto okamžitě vzdát moci nebo být odstraněn a umožnit tak vznik nového, reprezentativního vedení, které by uspokojilo legitimní požadavky libyjského lidu na svobodu, demokracii, bezpečnost a řádnou správu;

3.  plně se hlásí k rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1970/2011 a k opatřením, která Rada bezpečnosti již přijala k jejímu provedení, tj. zbrojnímu embargu, zákazu vývozu vybavení pro vnitřní represi a omezení vstupu a zmrazení finančních prostředků osob, které se účastnily vážného porušování lidských práv, včetně útoků na civilní obyvatelstvo;

4.  zdůrazňuje, že EU a její členské státy musí dostát své odpovědnosti chránit, a chránit tedy libyjské civilní obyvatelstvo před rozsáhlými ozbrojenými útoky; žádná varianta uvedená v Chartě OSN by proto neměla být vyloučena; zdůrazňuje, že jakákoli opatření, která EU a její členské státy uplatní, by měla být v souladu s mandátem OSN, měla by být koordinována s Ligou arabských států a Africkou unií a měla by obě tyto organizace podněcovat, aby se chopily řízení mezinárodního úsilí;

5.  zdůrazňuje, že působení žoldáků je hrozbou pro mezinárodní mír a bezpečnost, představuje zločin proti lidskosti, a proto musí být zastaveno; žádá Radu a vysokou představitelku / místopředsedkyni Komise, aby vydaly ostré varování, jež odradí jakoukoli vládu od vyslání žoldáků, vojenských jednotek nebo vojenského materiálu na podporu represí ze strany Kaddáfího režimu proti libyjskému lidu; naléhá na Radu, Komisi a vysokou představitelku / místopředsedkyni Komise, aby důrazně usilovaly o přijetí účinného mezinárodního právního nástroje, který by globálně zakazoval působení žoldáků, včetně používání soukromých vojenských a bezpečnostních společností v oblastech konfliktů;

6.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad humanitární krizí, jíž čelí tisíce lidí prchajících z Libye, a nad nebezpečím a útrapami stíhajícími 6 milionů Libyjců a více než 1 milion cizinců, kteří uvízli v Libyi, a zejména subsaharské obyvatele, jimž hrozí pronásledování za to, že byli naverbováni jako žoldáci; má zvláštní starost o ty, kteří se z bezpečnostních nebo politických důvodů nemohou vrátit do zemí svého původu, jako jsou Eritrejci, Somálci, Etiopané či Súdánci, a naléhá na členské státy EU, aby jim pomohla vyváznout a dostat se do bezpečí;

7.  vybízí Radu, Komisi a vysokou představitelku / místopředsedkyni Komise, aby uvolnily všechny prostředky na pomoc rozsáhlé mezinárodní humanitární operace a pomohly UNHCR a dalším příslušným agenturám – jako jsou Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), Světový potravinový program (WFP), Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce a Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) –, která by byla co nejrychleji a v adekvátním rozsahu provedena u hranic s Libyí a otevřela by bezpečné koridory, kterými by proudila pomoc do Libye a těm, kteří to potřebují, poskytovala ochranu a nouzovou pomoc; vyzývá EU a členské státy, aby na pomoc navrácení migrantů, žadatelů o azyl a uprchlíků z Libye zpět do vlasti nebo jejich znovuusídlení poskytly letadla a lodě a aby v reakci na společnou výzvu UNHCR a IOM ze dne 3. března poskytly finanční podporu;

8.  zastává názor, že při řešení problému přílivu osob snažících se utéci před libyjským konfliktem se musí EU řídit humanitárními ohledy a aktivně podporovat poskytování nouzové pomoci a ochrany těm, kteří to v Libyi a zasažených sousedních zemích potřebují; vyzývá členské státy EU a libyjské sousedy, aby lidem prchajícím před pronásledováním a násilím v Libyi umožnily bez diskriminace přístup na své území; co nejostřeji odsuzuje útoky na humanitární pracovníky a zdůrazňuje právo zraněných a nemocných na vyhledání lékařské pomoci;

9.  domnívá se, že koherentní evropsko-středomořská strategie vyžaduje integrovanou imigrační politiku, jež bude vycházet ze zásad sdílení zátěže a solidarity; zastává názor, že žádný členský stát EU nebude schopen zvládnout příliv migrantů ze severní Afriky nebo z Blízkého východu sám;

10. připomíná, že členské státy mají dodržovat zásadu nenavracení; konstatuje, že agentura Frontex není vybavena pro zvládání případných migračních toků spojených s politickou a humanitární krizí na severu Afriky a nemůže být hlavním nástrojem jejich řešení; vyjadřuje názor, že je třeba, aby EU měla k dispozici rychlou a koordinovanou reakci v rámci koherentní dlouhodobé strategie, která se bude zabývat politickými změnami v severní Africe a bude řešit základní příčiny migračních toků z tohoto regionu;

11. s ohledem na mimořádné zasedání Evropské rady o situaci v severní Africe konané dne 11. března naléhá na Evropskou unii, aby:

•   brala maximálně v potaz – v souladu s doložkou solidarity v článku 80 Smlouvy o fungování EU – problémy členských států stižených neúměrným přílivem vysídlených osob a případně použila ustanovení směrnice 2001/55 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími;

•   v případě potřeby vytvořila speciální fond solidarity k řešení humanitární krize;

•   realizovala akční plán sdílení zátěže, vycházející ze zásady solidarity mezi členskými státy, jenž by pomohl znovuusídlit uprchlíky z tohoto regionu;

•   urychleně pokročila s přijímáním společného azylového systému EU, jehož součástí budou spravedlivé a účinné postupy mezinárodní ochrany;

12. vyzývá Radu, aby dokončila postupy spolurozhodování týkající se vytvoření společného programu EU pro znovuusídlování a Evropského uprchlického fondu pro období 2008–2013, jak to Evropský parlament doporučil v květnu 2010, což by umožnilo pro účely humanitární krize v Libyi rychle použít postupy pro nouzové situace;

13. podporuje rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1970/2011 o postavení Kaddáfího a všech osob zodpovědných za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Libyi před Mezinárodní trestní soud (ICC) a vítá rozhodnutí, jež oznámil žalobce ICC, o zahájení vyšetřování; naléhá na všechny členské státy EU, aby plně spolupracovaly a poskytovaly tomuto soudu a jeho žalobci veškerou nezbytnou pomoc; připomíná, že Kaddáfího režim je znám dlouhou historií závažného a rozsáhlého porušování lidských práv Libyjců a že sponzoroval mezinárodní terorismus, odpovědný za vraždy stovek zahraničních občanů;

14. vítá rozhodnutí Rady provést rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1970/2011 a uplatnit dodatečná omezující opatření vůči osobám zodpovědným za porušování lidských práv a zločiny proti lidskosti v Libyi;

15. vyjadřuje lítost nad tím, že členské státy EU od roku 2004 prodávaly libyjské vládě zbraně a vojenská a bezpečnostní zařízení, a to navzdory dlouhé diktátorské a teroristické povaze Kaddáfího režimu a v rozporu se zásadami a cíli EU; vyzývá Komisi a vysokou představitelku / místopředsedkyni Komise, aby okamžitě zahájily přezkum provádění společného postoje Rady 2008/944/SZBP, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu, a podaly o něm zprávu Evropskému parlamentu;

16. připomíná, že EU a představitelé afrických států v rámci společné strategie EU-Afrika 2007 slíbili, že přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby byl nezákonně nabytý majetek, včetně finančních prostředků, prošetřen a vrácen do zemí původu; naléhá na členské státy, aby podle toho jednaly a aby dodržovaly Úmluvu OSN proti korupci, s cílem zajistit budoucí navrácení zmrazených aktiv libyjskému lidu; zdůrazňuje, že ke zmrazení aktiv držených Kaddáfího rodinou a známými společníky v Evropě nebo v evropských finančních institucích působících v daňových rájích je nutná koordinovaná akce EU, jež zajistí, aby banky v EU dodržovaly u jakýchkoli potenciálně nezákonných finančních prostředků převáděných z Libye požadavky na hloubkové prověrky; zdůrazňuje, že přijatá opatření by se měla týkat veškerých aktiv, včetně aktiv státního investičního fondu spravovaného Libyjským investičním úřadem, která se odhadují na 60–80 miliard USD na celém světě; žádá, aby zmrazení aktiv zahrnovalo i výnosy z prodeje ropy a zemního plynu; vyzývá Radu a členské státy, aby v plném rozsahu zveřejnily podrobnosti o všech zmrazených aktivech;

17. naléhá na vysokou představitelku / místopředsedkyni Komise, aby okamžitě navázala spojení s novými politickými silami v Libyi, tj. s národními radami vytvořenými v Benghází a v dalších oblastech, s cílem podpořit přechod k demokracii, zajistit účast širokého spektra zástupců libyjské společnosti a posílit úlohu žen a menšin v transformačním procesu; naléhá na EU, aby přispěla k demokratickým reformám a k budování institucí právního státu v Libyi poskytováním podpory rozvoje svobodných sdělovacích prostředků a nezávislých organizací občanské společnosti, zejména politických stran, aby se mohly v budoucnu konat demokratické volby;

18. zdůrazňuje, že lidová povstání v Libyi a v dalších zemích regionu jsou faktorem, který rozhodne o tom, zda se obyvatelům těchto zemí dostane základních svobod, přechodu k demokracii, bezpečnosti a pokroku, a který má zásadní význam i pro vlastní bezpečnost, stabilitu a prosperitu Evropy; zdůrazňuje, že v zájmu podpory politických, hospodářských a sociálních reforem v jižním sousedství EU je naléhavě zapotřebí vypracovat ambicióznější a účinnější politiky a nástroje EU a posílit jejich rozpočtové zázemí; zdůrazňuje, že probíhající strategický přezkum evropské politiky sousedství musí reflektovat vývoj v tomto regionu a musí nalézt nové a lepší cesty k uspokojení potřeb a demokratických ambicí národů tohoto regionu;

19. požaduje přezkoumání a lepší koordinaci a koherenci politik EU vůči jejím sousedům v jižním Středomoří, aby se zajistilo, že nenastanou rozpory s cíli v oblasti lidských práv a podpory demokracie; opakuje svou žádost, aby EU zrevidovala svou politiku na podporu demokracie a lidských práv v tom smyslu, že bude ve všech dohodách se třetími zeměmi, jmenovitě v budoucí rámcové dohodě mezi EU a Libyí, vytvořen prováděcí mechanismus pro doložku o lidských právech; domnívá se, že evropská politika sousedství musí upřednostňovat kritéria týkající se dodržování základních lidských práv a svobod, rovnosti žen a mužů, nezávislosti justice, plurality a svobody sdělovacích prostředků a boje proti korupci;

20. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vnitrostátním parlamentům a vládám členských států Evropské unie, Organizaci spojených národů, Lize arabských států, Africké unii, vládám zemí sousedících s Libyí a národním radám reprezentujícím nové politické síly v Libyi.

Poslední aktualizace: 9. března 2011Právní upozornění