Postup : 2011/2616(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B7-0173/2011

Předložené texty :

B7-0173/2011

Rozpravy :

PV 09/03/2011 - 6
CRE 09/03/2011 - 6

Hlasování :

PV 10/03/2011 - 9.2
CRE 10/03/2011 - 9.2

Přijaté texty :

P7_TA(2011)0095

NÁVRH USNESENÍ
PDF 140kDOC 96k
Viz také společný návrh usnesení RC-B7-0169/2011
7. 3. 2011
PE459.716v01-00
 
B7-0173/2011

předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu


o situaci v Libyi


José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Elmar Brok, Ioannis Kasoulides, Cristian Dan Preda, Mario Mauro, Marietta Giannakou, Hans-Gert Pöttering, Gabriele Albertini, Tunne Kelam, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Lena Kolarska-Bobińska, Elena Băsescu, Michael Gahler, Alf Svensson, Laima Liucija Andrikienė, Inese Vaidere, Vito Bonsignore, Simon Busuttil, Joachim Zeller, Tokia Saïfi, Michèle Striffler, Andrzej Grzyb, Krzysztof Lisek, Vytautas Landsbergis, Artur Zasada, Salvatore Iacolino, Dominique Vlasto, Alfredo Pallone, Philippe Juvin, Traian Ungureanu, Joanna Katarzyna Skrzydlewska, Ernst Strasser, Roberta Angelilli, Véronique Mathieu, Nadezhda Neynsky, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska za skupinu PPE

Usnesení Evropského parlamentu o situaci v Libyi  
B7‑0173/2011

Evropský parlament,

–   s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1970 (2011), přijatou dne 26. února 2011,

–   s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 28. února, kterým se provádí rezoluce Rady bezpečnosti OSN a zavádí se další omezující opatření proti osobám odpovědným za násilné zásahy proti civilnímu obyvatelstvu,

–   s ohledem na skutečnost, že dne 22. února byla pozastavena jednání o rámcové dohodě mezi EU a Libyí,

–   s ohledem na nedávná prohlášení vysoké představitelky / místopředsedkyně Komise Catherine Ashtonové o Libyi (ze dnů 20. února, 23. února, 26. února, 27. února),

–   s ohledem na projev komisaře pro rozšíření a politiku sousedství Štefana Füleho k nedávným událostem v severní Africe před výborem pro zahraniční věci Evropského parlamentu v Bruselu dne 28. února 2011,(1)

–   s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že při demonstracích, k nimž došlo v poslední době v několika arabských zemích v severní Africe a na Blízkém východě, byl požadován konec autoritářských režimů a politické, hospodářské a sociální reformy, svoboda, demokracie a lepší životní podmínky pro občany,

B.  vzhledem k tomu, že od 15. února jsou původně pokojné protesty proti režimu v Libyi napadány s nebývalým násilím; vzhledem k tomu, že plukovník Kaddáfí využívá libyjské ozbrojené síly a milice k násilnému potlačování protestů, při nichž jsou proti civilnímu obyvatelstvu bez rozdílu používány samopaly, odstřelovači a vojenské bojové letouny; vzhledem k tomu, že tento přístup vedl k strmému nárůstu obětí a vysokému počtu zraněných a zatčených,

C. vzhledem k tomu, že po mnoha dnech krvavých střetů mezi protestujícími a vládními silami mají demonstranti pod kontrolou několik důležitých měst, včetně Benghází; vzhledem k tomu, že po osvobození východní části země se povstání proti vůdci Muammaru Kaddáfímu blíží k hlavnímu městu Tripolisu, kde stále probíhají boje,

D. vzhledem k tomu, že síly vzdorující Kaddáfího režimu mají pod kontrolou většinu libyjských ropných polí a nalezišť zemního plynu, a vzhledem k tomu, že sankce v oblasti energie by proto zmařily jejich snahy,

E.  vzhledem k tomu, že podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v minulých dnech uprchlo více než 140 000 lidí do sousedních států (především do Egypta a Tuniska), několik tisíc z nich uvízlo na hranicích a naléhavě potřebují pomoc; vzhledem k tomu, že tak vznikla humanitární krize, která ze strany EU vyžaduje rychlou reakci,

F.  vzhledem k tomu, že podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1970 (2011) by se v případě těchto systematických a obecných útoků na civilní obyvatelstvo mohlo jednat o zločiny proti lidskosti,

G. vzhledem k tomu, že Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci 1970 (2011) ze dne 26. února uvalila v souladu s kapitolou VII Charty Organizace spojených národů zbrojní embargo a zavedla sankce proti Muammaru Kaddáfímu a osobám odpovědným za represe a postoupila tuto záležitost Mezinárodnímu trestnímu soudu,

H. vzhledem k tomu, že dne 22. února EU zastavila probíhající jednání o rámcové dohodě mezi EU a Libyí a všech smlouvách o spolupráci s Libyí; vzhledem k tomu, že 28. února Rada EU přijala další omezující opatření vůči Libyi,

I.   vzhledem k tomu, že svoboda vyjadřování a právo na pokojné shromažďování patří k základním právům, které je nutné respektovat a chránit,

J.   vzhledem k tomu, že s pokračujícím povstáním se zhoršuje humanitární situace v Libyi a tenčí se zásoby lékařských potřeb i paliva a potravin; vzhledem k tomu, že podle agentury OSN pro uprchlíky prchlo z Libye více než 140 000 lidí do sousedního Egypta a Tuniska,

K. vzhledem k tomu, že masivní a nezastavitelný příliv vysídlených osob vede k dramatickým situacím v oblasti zdraví a humanitární intervence některých členských státu představují účinnou reakci na potřeby postiženého obyvatelstva,

L.  vzhledem k tomu, že EU má zásadní zájem na demokracii, stabilitě, prosperitě a míru v severní Africe,

M. vzhledem k tomu, že masivní protesty v četných arabských zemích prokázaly, že autoritářské režimy nemohou zaručit důvěryhodnou stabilitu a že nelze oddělovat demokratické hodnoty od hospodářských a politických partnerství,

1.  vyjadřuje solidaritu s občany Libye, a především s mladými lidmi této země, kteří byli hnací silou na cestě k demokracii a změně režimu, a svou podporu jejich oprávněnému úsilí o demokratické, hospodářské a společenské změny; co nejostřeji odsuzuje bezostyšné a systematické porušování lidských práv v Libyi, především pak násilné utlačování poklidných demonstrantů, novinářů a zastánců lidských práv ze strany Kaddáfího režimu;

2.  důrazně odsuzuje úmyslné a nepřiměřené použití síly a vyjadřuje hluboké politování nad tím, že došlo ke značným ztrátám na životech a mnoho lidí bylo zraněno; vyjadřuje soustrast rodinám obětí;

3.  proto žádá okamžitý konec brutálního diktátorského režimu plukovníka Kaddáfího a vyzývá jej, aby okamžitě odstoupil, čímž zamezí dalšímu krveprolití a umožní, aby proběhla poklidná politická transformace; vyzývá libyjské orgány, aby okamžitě zastavily násilí a umožnily mírové řešení situace, jež obyvatelé Libye oprávněně očekávají; vyzývá libyjské orgány, aby dodržovaly lidská práva a mezinárodní humanitární právo, zrušily všechna omezení týkající se svobody vyjadřování, včetně jejího projevování na internetu, a okamžitě umožnily vstup nezávislým pozorovatelům v oblasti lidských práv a zahraničním médiím;

4.  vyzývá EU a mezinárodní společenství, aby přijaly všechna možná opatření s cílem izolovat Kaddáfího a jeho režim jak na národní, tak na mezinárodní úrovni;

5.  žádá, aby byla ustanovena nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise, jež se bude zabývat incidenty, které vedly k úmrtím, zraněním a uvěznění v průběhu událostí, jež se v Libyi odehrály od 15. února; zdůrazňuje, že pachatelé útoků proti civilnímu obyvatelstvu nesou podle mezinárodního práva osobní trestní odpovědnost, že musí být postaveni před soud a že nikdo nesmí uniknout trestu; v tomto ohledu vítá skutečnost, že Rada bezpečnosti OSN situaci v Libyi předala Mezinárodnímu trestnímu soudu, a vyzývá členské státy, aby spolupracovaly s tímto soudem a jeho prokurátorem, aby byla spravedlnost vykonána co nejdříve;

6.  vítá rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 1. března, kterým se pozastavuje členství Libye v Radě OSN pro lidská práva, jež bylo kvůli systematickému porušování lidských práv v této zemi již od počátku paradoxní;

7.  domnívá se, že vážnost situace v Libyi vyžaduje odhodlání a koordinovanou činnost ze strany mezinárodního společenství; vítá proto přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN č.1970 (2011), která uvalila zbrojní embargo, zmrazila majetek a zakázala udělování víz Muammaru Kaddáfímu a dalším osobám zapojeným do násilného potlačování protestů; konstatuje, že EU jako první zavedla sankce odsouhlasené Radou bezpečnosti OSN a že opatření EU jdou ještě dále, neboť EU zavedla i vlastní sankce; vítá proto rozhodnutí Rady o zákazu obchodu s Libyí v oblasti vybavení, které lze využít k vnitřním represím, a rozšíření seznamu osob, na které se vztahuje zmrazení majetku a zákaz udělování víz;

8.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad stále se zhoršující situací v Libyi, která by mohla vést k bezprecedentnímu vysídlení lidí prchajících jak k tuniským a egyptským hranicím, tak do Evropy;

9.  vyzývá Evropskou komisi a agenturu Frontex, aby zajistily, že budou zavedena všechna potřebná opatření, včetně použití přiměřených finančních, technických a lidských zdrojů, s cílem zaručit, že v případě jakéhokoli velkého proudu migrantů bude EU schopna reagovat v souladu s článkem 80 SFEU;

10. vyzývá k neustálému vyhodnocování účinnosti sankcí; vítá v této souvislosti diskuse o dalších sankcích EU, které by rovněž mohly zahrnovat zmrazení majetku libyjských společností s vazbami na Kaddáfího režim;

11. vyzývá vysokou představitelku / místopředsedkyni Komise a členské státy, aby i nadále podrobně sledovaly situaci a připravily se, aby mohly v úzké spolupráci s OSN přijmout tvrdší opatření, jako jsou bezletové zóny a případně i další vojenská opatření s cílem zabránit dalšímu krveprolití a izolovat Kaddáfího režim;

12. je hluboce znepokojen horšící se humanitární situací v Libyi i situací uprchlíků uvnitř Libye a u jejích hranic; zdůrazňuje, že tisíce lidí uvízly na tuniské i egyptské hranici a je jim upíráno právo ji překročit, čímž vzniká krizová humanitární situace; vyzývá současné i budoucí libyjské orgány, aby umožnily vstup humanitárním organizacím a zajistily bezpečnost humanitárních pracovníků; zdůrazňuje, že EU musí naléhavě vyhodnotit humanitární potřeby v Libyi i sousedních zemích a včas nasadit veškerou nezbytnou finanční a humanitární pomoc; vítá dosud zavedená opatření a uvolnění prostředků komisařkou Georgievovou a ECHO i humanitární pomoc poskytnutou některými členskými státy s cílem řešit tuto výzvu;

13. vítá skutečnost, že na 11. března 2011 byla svolána mimořádná Evropská rada o vývoji v Libyi a v jižním sousedství; vyzývá vysokou představitelku / místopředsedkyni Komise, aby vypracovala koherentní celkovou strategii humanitárního a politického řešení situace v této zemi;

14. vyzývá EU, aby zaujala vedoucí roli i v dlouhodobém politickém, hospodářském a společenském vývoji v Libyi; vyzývá v této souvislosti, aby byla prioritně poskytnuta pomoc při utváření orgánů a při reformách posilujících lidská práva, právní stát, řádnou správu a pluralistickou, demokratickou a mírovou Libyi; vyzývá vysokou představitelku / místopředsedkyni Komise, aby plně využívala veškeré příslušné finanční nástroje EU pro vnější činnost;

15. vyzývá v této souvislosti EU, aby udržovala stálý dialog s libyjskou opozicí;

16. domnívá se, že revoluční změny v severní Africe a na Středním východě jasně prokázaly, že kladné působení EU v tomto regionu a její dlouhodobá důvěryhodnost budou záležet na její schopnosti provádět soudržnou společnou zahraniční politiku založenou na hodnotách a jasné podpoře nových demokratických sil; opakuje svou žádost, aby EU zrevidovala svou politiku na podporu demokracie a lidských práv v tom smyslu, že bude ve všech dohodách se třetími zeměmi vytvořen prováděcí mechanismus pro doložku o lidských právech;

17. opakuje svou žádost, aby byl úzce zapojen do práce pracovní skupiny, která bude koordinovat reakci EU na krizi v Libyi a na dalších místech v regionu Středozemního moře;

18. opět zdůrazňuje, že události v Libyi a v dalších zemích tohoto regionu zdůraznily naléhavou potřebu rozvinout ambicióznější a účinnější politiky a nástroje, které podnítí a podpoří politické, hospodářské a společenské reformy v zemích jižních sousedů EU; zdůrazňuje, že probíhající strategický přezkum evropské politiky sousedství musí odrážet současný vývoj v regionu a musí předložit nové, zdokonalené metody vedoucí ke splnění potřeb a tužeb daných národů; trvá na tom, že přezkum politiky sousedství musí upřednostnit kritéria týkající se nezávislosti soudů, dodržování základních svobod, plurality a svobody tisku a boje proti korupci; požaduje její lepší koordinaci s ostatními politikami Unie uplatňovanými vůči těmto zemím;

19. sdílí názor, že Unie pro Středomoří se bude muset přizpůsobit nové době a podmínkám a musí ve svém jednání zohlednit nedávné události a předložit návrhy, jak nejlépe posílit demokracii a lidská práva ve svých členských státech a zemích v regionu, včetně Libye, a jak provést reformy s cílem posílit, ucelit a zefektivnit svou roli;

20. domnívá se, že boj proti korupci a posilování právního státu ve třetích zemích jsou základní kriteria, pomocí nichž lze splnit očekávání lidí a přilákat investice z vnějšku;

21. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, vysoké představitelce, vládám a parlamentům členských států, parlamentnímu shromáždění Unie pro Středomoří, a libyjským orgánům i opozici.

(1)

http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=SPEECH/11/130&language=en

Poslední aktualizace: 10. března 2011Právní upozornění