Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B7-0174/2011

Předložené texty :

B7-0174/2011

Rozpravy :

PV 09/03/2011 - 6
CRE 09/03/2011 - 6

Hlasování :

PV 10/03/2011 - 9.2
CRE 10/03/2011 - 9.2

Přijaté texty :


NÁVRH USNESENÍ
PDF 118kWORD 78k
7. 3. 2011
PE459.717v01-00
 
B7-0174/2011

předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu


o zemích jižního sousedství a především Libyi, včetně humanitárních aspektů


Miguel Portas, Marie-Christine Vergiat, Gabriele Zimmer, Willy Meyer, Helmut Scholz, Rui Tavares, Patrick Le Hyaric, Jean-Luc Mélenchon, Takis Hadjigeorgiou, Marisa Matias, Eva-Britt Svensson za skupinu GUE/NGL

Usnesení Evropského parlamentu o zemích jižního sousedství a především Libyi, včetně humanitárních aspektů  
B7‑0174

Evropský parlament,

–   s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1970/2011 přijatou dne 26. února 2011,

–   s ohledem na jednomyslně přijatou rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 1. března 2011, která pozastavila členství Libye v Radě OSN pro lidská práva,

–   s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva S-15/2 přijatou dne 25. února 2011,

–   s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 28. února 2011, které na Libyi uvalilo zbrojní embargo a cílené sankce,

–   s ohledem na své doporučení Radě ze dne 20. ledna 2011 obsahující klíčové podmínky jednání o rámcové dohodě mezi EU a Libyí,

–   s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že po desetiletích represe, porušování lidských práv a demokratických svobod, korupce a zhoršování společenské situace většiny populace požadují lidé v mnohých arabských zemích výrazné politické, hospodářské a sociální změny a vydávají se do ulic, aby se postavili tomuto despotickému režimu,

B.  vzhledem k tomu, že Evropská unie a zejména vlády některých členských států spolu se Spojenými státy tyto režimy po několik desetiletí podporovaly a nesou tedy vzhledem k současné krizi zvláště velkou zodpovědnost,

C. vzhledem k tomu, že režimy v Tunisku a Egyptě padly, avšak ostatní režimy nadále utlačují lidi a potlačují jejich oprávněné politické protesty; vzhledem k tomu, že diktatura vládnoucí v Libyi odmítá požadavky Libyjců a mezinárodního společenství, aby se okamžitě vzdala moci a ukončila prolévání krve; vzhledem k tomu, že podle nejrůznějších zdrojů zahájil libyjský režim letecké útoky na civilisty a nasadil žoldáky, kteří střílejí bez rozmyslu,

D. vzhledem k tomu, že Rada bezpečnosti OSN přijetím rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1970/2011 uvalila sankce na režim Libyjské arabské džamáhíríje,

E.  vzhledem k tomu, že podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uprchlo v minulých dnech z Libye do sousedního Tuniska a Egypta téměř 150 000 lidí a další tisíce uprchlíků a zahraničních pracovníků se za dramatických okolností pokoušejí Libyi opustit ,

1.  vyjadřuje solidaritu s lidem v severní Africe a na Blízkém východě, chválí jeho odvahu a odhodlání a jednoznačně podporuje jeho legitimní úsilí o demokracii; ostře odsuzuje použití násilí proti demonstrantům, jehož se dopustil především Kaddáfího režim, a vyjadřuje lítost nad vysokým počtem osob, které byly od počátku protestů zabity a zraněny;

2.  vyjadřuje svou nezlomnou podporu snaze libyjského lidu dosáhnout svobody, demokratických, hospodářských a sociálních reforem a ukončení autoritářského režimu; vyzývá EU, aby pomohla obyvatelstvu a uspokojila jeho základní humanitární potřeby včetně lékařské pomoci;

3.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad situací v Libyi a důrazně odsuzuje brutální potlačení demonstrací, včetně nahodilých ozbrojených útoků proti civilistům, při kterých přišly stovky civilistů o život a bylo zraněno mnoho lidí; odsuzuje skutečnost, že Muammar al-Kaddáfí a jeho syn Saíf al-Islám podněcovali z nejvyšších pozic režimu k agresi vůči civilnímu obyvatelstvu;

4.  zdůrazňuje právo lidí rozhodovat o své budoucnosti bez jakéhokoli vnějšího zasahování;

5.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad humanitární krizí, jíž čelí tisíce lidí prchajících z oblastí konfliktu a která ještě prohlubuje útrapy stíhající více než 1 milion afrických uprchlíků, žadatelů o azyl a migrantů, kteří uvízli v Libyi; vybízí Radu, Komisi a vysokou představitelku / místopředsedkyni Komise, aby podpořily UNHCR a další příslušné agentury, jako jsou Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), Světový potravinový program (WFP) a Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC), s cílem poskytovat ochranu a pomoc v nouzi všem potřebným;

6.  odsuzuje podporu, kterou Evropská unie a zejména některé vlády členských států po řadu desetiletí poskytovaly těmto režimům; upozorňuje na to, že Spojené státy a Evropská unie tyto režimy mlčky schvalovaly a podporovaly, z čehož tyto režimy těžily pod záminkou „ochrany před islámismem“;

7.  odmítá jakékoli vojenské zásahy ze strany cizích zemí za účelem řešení krize v Libyi;

8.  schvaluje rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1970, která odsuzuje hrubé a soustavné porušování lidských práv v Libyi, rozhodla o tom, že tuto situaci postoupí Mezinárodnímu trestnímu soudu, a na Libyi současně uvalila zbrojní embargo a pro rodinu Muammara al-Kaddáfího zavedla zákaz cestování a zmražení finančních prostředků;

9.  podporuje rozhodnutí Rady OSN pro lidská práva vyslat do Libye nezávislou mezinárodní vyšetřovací komisi, aby prošetřila případy porušování mezinárodních lidských práv;

10. ostře kritizuje stoupající obchod se zbraněmi mezi členskými státy EU, Libyí, Egyptem a dalšími represivními režimy; připomíná, že podle nezávislých zdrojů dodala Itálie v roce 2009 libyjské vládě lehké zbraně ve ceně 79 milionů EUR a že tyto zbraně libyjská policie a armáda běžně používala k potlačování pokojných demonstrací libyjského obyvatelstva; podtrhuje skutečnost, že zbraně Libyi dodávala i Belgie, Bulharsko, Portugalsko, Francie, Německo a Spojené království, a to od malých a lehkých zbraní až po letouny, zařízení na elektronické rušení a technologie na kontrolu davu;

11. vyzývá v tomto ohledu Radu, aby prověřila, zda došlo k případům porušení kodexu chování EU pro vývoz zbraní, a aby přijala přísná opatření s cílem zajistit naprosté dodržování tohoto kodexu členskými státy;

12. vítá rozhodnutí Rady ze dne 28. února 2011 o zákazu dodávek zbraní, střeliva a souvisejícího materiálu do Libye;

13. opět připomíná svůj nesouhlas s průběhem jednání o rámcové dohodě s Libyí; bere na vědomí nedávné rozhodnutí pozastavit jednání;

14. odsuzuje dvoustrannou dohodu o přátelství, partnerství a spolupráci mezi Itálií a Libyí; zdůrazňuje, že tato dohoda znamená porušení mezinárodních úmluv, zejména pokud jde o dodržování postupů při vyřizování žádostí o azyl, a naléhavě vyzývá Itálii, aby s okamžitou platností tuto dohodu vypověděla;

15. vyzývá členské státy, aby v rámci EU vybudovaly síť otevřených přijímacích středisek pro lidi, kteří v současné době prchají ze severní Afriky a aby využily mimo jiné i vhodných finančních prostředků EU; tato centra by přinejmenším měla nabízet základní humanitární pomoc, důstojné životní podmínky a zajistit veškeré příslušné sociální a právní poradenství všem přijímaným osobám, bez ohledu na jejich právní postavení;

16. vyzývá členské státy, aby vytvořily seznam svých přijímacích kapacit za účelem použití směrnice 2001/55/ES o dočasné ochraně a aby sdílely odpovědnost za přemisťování osob, jež podle tohoto režimu požívají ochrany, do jiných členských států EU; připomíná, že společná politika v oblasti azylu a přistěhovalectví se má řídit zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy, včetně finančních důsledků, které z ní vyplývají;

17. trvá na tom, že EU nemůže na humanitární krizi reagovat represivní odpovědí a že agentura Frontex není tou správnou odpovědí; jmenovitě připomíná, že operace agentury Frontex prováděné na moři a návratové operace nesmí vést k navracení osob do Libye nebo do jiné země, v níž je jejich život ohrožen, a to podle zásady nenavracení zakotvené v čl. 19 odst. 2 Listiny základních práv; trvá nadále na tom, že zejména v případě agentury Frontex musí být mezinárodní právo důsledně prováděno;

18. v této souvislosti připomíná, že v květnu 2010 Evropský parlament velkou většinou schválil dvě zprávy o vytvoření společného přesidlovacího programu EU a o navrhovaných změnách Evropského uprchlického fondu na období 2008–2013, jež by zejména členským státům EU umožnily přípravu na nouzové postupy pro případ nepředvídaného vývoje v humanitární oblasti, tedy postupy, které mohly být k účelům této humanitární krize v Libyi již používány; naléhá na Radu, aby tyto postupy spolurozhodování neprodleně dokončila;

19. zastává názor, že politika vůči sousedícím zemím na jihu selhala a trvá tedy na značné změně politiky; žádá Evropskou unii, aby vytvořila skutečné partnerství pro rozvoj ve všech jeho rozměrech založené na společných zájmech, které umožní spolupráci podporující zaměstnanost, vzdělávání a odbornou přípravu, a tímto partnerstvím nahradila „dohody o přidružení“, které spočívají především ve vytvoření oblastí volného obchodu sloužících zájmům nadnárodních společností a soukromého kapitálu a využívajících pracovní sílu bez skutečných sociálních práv; požaduje koherenci politik EU vůči jejím sousedům v jižním Středomoří, aby se zajistilo, že nebudou v rozporu s cíli v oblasti lidských práv EU a podpory demokracie; trvá na důsledném uplatňování kodexu chování EU pro vývoz zbraní;

20. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, vládám členských států Evropské unie, Organizaci spojených národů, Lize arabských států, Africké unii a vládám sousedních zemí Libye.

Poslední aktualizace: 10. března 2011Právní upozornění