Evropský parlament,

–   s ohledem na svá předchozí usnesení o Sýrii a Jemenu,

–   s ohledem na svou zprávu ze dne 24. března 2010 o vztazích EU s Radou pro spolupráci v Zálivu,

–   s ohledem na svou zprávu, v níž jsou uvedena doporučení Evropského parlamentu Radě k uzavření Evropsko-středomořské dohody zakládající přidružení mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Syrskou arabskou republikou na straně druhé a kterou Evropský parlament přijal dne 10. října 2006,

–   s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–   s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (ICCPR) z roku 1966, mezi jehož smluvní strany Sýrie patří,

–   s ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1975, kterou Sýrie ratifikovala dne 18. září 2004,

–   s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise / vysoké představitelky EU o Bahrajnu ze dne 10. března, 15. března a 17. března 2011,

–   s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise / vysoké představitelky EU o Jemenu ze dne 10. března a 17. března 2011,

–   s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise / vysoké představitelky EU o Sýrii ze dne 18. března, 22. března, 24. března a 26. března 2011,

–   s ohledem na závěry zasedání Rady pro zahraniční věci konaného v Bruselu dne 21. března 2011,

–   s ohledem na závěry zasedání Evropské rady ve dnech 24. a 25. března 2011,

–   s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu

A. vzhledem k tomu, že v Bahrajnu, Sýrii a Jemenu, stejně jako v jiných arabských zemích a zemích Blízkého východu a oblasti severní Afriky, jako jsou Tunisko, Egypt, Libye, Alžírsko, Maroko, Jordánsko, ale i Írán, vyšly v posledních měsících do ulic miliony protestujících a požadovaly reformy zajišťující lepší rozdělení moci a bohatství, ochranu sociálních a občanských práv a demokratičtější politický systém,

B.  vzhledem k tomu, že valná většina populace v oblasti Blízkého východu a severní Afriky je mladší 35 let a dopady hospodářské a finanční krize v zemích chudších na zdroje umocnily nedostatek vyhlídek do budoucnosti této mladé generace,

C. vzhledem k tomu, že vlády těchto zemí reagovaly zvýšením násilné represe a vyhlásily výjimečný stav a přijaly zákony pro boj s terorismem pro odůvodnění závažných zločinů, které zahrnují popravy bez soudů, únosy a zmizení, svévolná zatýkání, mučení a nespravedlivé soudní procesy,

O Sýrii

D. vzhledem k tomu, že převzetí prezidentského úřadu Bašárem Asadem vzbudilo naděje a očekávání, že v Sýrii dojde ke změnám a politickým reformám; vzhledem k tomu, že od převzetí prezidentského úřadu Bašárem Asadem žádné reformy provedeny nebyly a očekávání nebyla splněna,

E.  vzhledem k tomu, že zákon o výjimečném stavu, který je uplatňován nepřetržitě od roku 1963, byl použit k potlačení veškeré opozice a disentu v zemi a posílil moc bezpečnostních služeb; vzhledem k tomu, že zákon o výjimečném stavu, jenž fakticky omezuje občany ve výkonu jejich občanských a politických práv a přitom poskytuje syrským orgánům trvalou kontrolu nad soudním systémem, porušuje Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (ICCPR), mezi jehož smluvní strany Sýrie patří,

F.  vzhledem k tomu, že demonstrace začaly na jihu Sýrie v městě Dará a rychle se rozšířily do mnoha jiných měst a vesnic v zemi; vzhledem k tomu, že syrské orgány demonstrace tvrdě potlačily použitím ostré munice k rozehnání pokojných davů a pozatýkaly stovky civilistů; vzhledem k tomu, že ve středu 23. března syrská armáda vstoupila do mešity Omari ve městě Dará a začala střílet neozbrojené civilisty,

G. vzhledem k tomu, že syrské orgány zavedly přísnou cenzuru vnitrostátních a zahraničních sdělovacích prostředků, které chtěly informovat o protivládních demonstracích, a pozatýkaly místní a zahraniční novináře, zejména Ahmeda Hadifu, 28letého přispěvatele do internetových blogů, a dva libanonské novináře pracující z Bejrútu pro televizi Reuters,

H. vzhledem k tomu, že prezident Bašár Asad v reakci na demonstrace vyhlásil zrušení zákona o výjimečném stavu, zrušení článku 8 syrské ústavy, jenž stanoví, že stát a společnost jsou vedeny stranou Baas, a dále řešení problému, který vznikl při sčítání lidu v oblasti al-Hasaka v roce 1962, kdy byly stovkám tisícům Kurdů odebrány cestovní pasy a tito Kurdové byli zaregistrováni jako cizinci,

I.   vzhledem k tomu, že přední syrský aktivista v oblasti lidských práv a kritik vlády Haitham al-Maleh byl v březnu 2011 propuštěn z vězení a vyzval mezinárodní společenství k vyvinutí nátlaku na syrský režim, aby tento dodržoval mezinárodní závazky týkající se lidských práv,

O Bahrajnu

J.   vzhledem k tomu, že demonstrace v Bahrajnu, inspirované protestními akcemi v Tunisku a Egyptě, začaly dne 14. února a demonstrující požadovali politické reformy, jako jsou konstituční monarchie a volená vláda, a také odstranění korupce a marginalizace šíitů, kteří představují více než 60 % populace,

K. vzhledem k tomu, že násilné zásahy na krátkou dobu ustaly, když vláda navrhla národní dialog zahrnující opoziční aktivisty a politická sdružení, avšak opět pokračovaly poté, co Saúdská Arábie do země poslala tisíc vojáků na podporu vlády a ze Spojených arabských emirátů bylo vysláno 500 policistů,

L.  vzhledem k tomu, že vláda krále Hamada bin Ísy al-Chalífy dne 15. března vyhlásila tříměsíční výjimečný stav a stanné právo a násilně potlačila demonstrace, v průběhu nichž podle zpráv zemřelo 11 osob – většina zemřela v důsledku použití nadměrného násilí ze strany bezpečnostních sil, a to použitím zařízení na kontrolu davu z velmi krátké vzdálenosti a ostré palby, ale také zemřeli 4 členové bezpečnostních sil – , stovky osob byly zraněny a desítky osob zmizely,

M. vzhledem k tomu, že hlavní protesty ustaly, ale království nadále udržuje v platnosti zákaz vycházení v době mezi 22:00 a 4:00 v šíitských vesnicích a v částech hlavního města, přičemž existují zprávy, že tohoto zákazu vycházení využívá k provádění nočních razií a zatýkání vedoucích představitelů opozice, aktivistů protestního hnutí, pozorovatelů dodržování lidských práv, umělců a dokonce i lékařů a zdravotních sester, kteří ošetřovali zraněné demonstranty,

N. vzhledem k tomu, že bezpečnostní síly podle zpráv prohledávaly vozy ambulančních služeb a lékařská střediska s cílem nalézt zraněné demonstranty, vyvlekly vážně nemocné pacienty z nemocnice a přinutily zdravotnický personál k tomu, aby z částí nemocnice vytvořil vězení pro zraněné protestující, kteří byli následně vystaveni špatnému zacházení ze strany bezpečnostních složek,

O. vzhledem k tomu, že právníci a rodinní příslušníci zatčených osob v posledních dnech nemohli zjistit, kde tyto osoby jsou či proč byly zatčeny,

P.  vzhledem k tomu, že šíitové jsou zastavováni na kontrolních stanovištích, často uráženi a následně okradeni; vzhledem k tomu, že pozorovatelé mluví o „kolektivním trestání“ šíitů a pokračující kampani zaměřené na jejich zastrašování; vzhledem k tomu, že mnozí šíitové na základě své účasti v protestech a generální stávce přišli o zaměstnání ve státní správě a 40 studentů na základě zapojení se do demonstrací přišlo o stipendia,

Q. vzhledem k tomu, že přinejmenším dva vládní ministři, pět členů horní komory parlamentu Šúra, poradce krále a mnoho soudců ze soudů šaríja (al-Džafaríja), kteří jsou všichni šíitští muslimové, složili své funkce na protest použití nepřiměřeného násilí ze strany bahrajnských orgánů,

O Jemenu

R.  vzhledem k tomu, že v Jemenu od ledna převážně pokojně protestují miliony občanů s požadavky, které se podobají požadavkům povstání v Tunisku a Egyptě, a že od té doby bylo zabito údajně bezmála sto osob a stovky osob byly zraněny zejména bezpečnostními silami, které střílely ostrou municí do davu ze střešních stanovišť a z veřejných budov; vzhledem k tomu, že zraněným demonstrantům byl údajně odepřen přístup do státních nemocnic,

S.  vzhledem k tomu, že po demonstracích ze dne 18. března prezident Sálih vyhlásil výjimečný stav a parlament dne 23. března schválil zákon o výjimečném stavu, čímž byly bezpečnostním silám uděleny rozsáhlé pravomoci k zadržení osob, bylo silně omezeno veřejné shromažďování a byla povolena rozsáhlá cenzura,

T.  vzhledem k tomu, že prezident Sálih, který vládne severu země posledních 32 let a jihu země od jejího sjednocení v roce 1994, reagoval na nátlak demokratického hnutí tvrzením, že nebude kandidovat ve volbách v roce 2013,

U. vzhledem k tomu, že Jemen je nejchudší ze zemí v oblasti Blízkého východu a severní Afriky, jedna třetina jeho populace podle odhadů trpí chronickým hladem, 80 % veškerých potravinových výrobků musí být dováženo, více než 40 % z celkového počtu 23 milionů obyvatel žije z  méně než dvou dolarů na den a zásoby ropy a vody se tenčí,

V. vzhledem k tomu, že existuje závažné znepokojení ohledně rozpadu jemenských států, neboť od února platí jen vratké příměří s šíitskými rebely na severu země, na jihu působí separatistické hnutí a existují zprávy o tom, že Jemen funguje jako základna mnoha členů organizace Al-Kajdy,

O Sýrii

1.  hluboce odsuzuje tvrdé zákroky bezpečnostních a policejních sil proti pokojně demonstrujícím a vyjadřuje své vážné znepokojení nad situací v Sýrii a rostoucím počtem zabitých osob;

2.  naléhavě vyzývá syrské orgány, aby ukončily brutální potlačování protestujících a zdržely se jakýchkoli násilných činů; vyzývá zejména syrské orgány, aby přijaly okamžitá opatření k tomu, aby se syrské bezpečnostní síly přestaly zaměřovat na civilisty a přestaly porušovat mezinárodní právo v oblasti lidských práv; vyzývá k okamžitému propuštění zadržených demonstrantů, novinářů, ochránců lidských práv a politických vězňů a ke zrušení výhradního postavení strany Baas v syrském státě a společnosti;

3.  vyzývá vysokou komisařku pro lidská práva, aby do Sýrie vyslala misi na vysoké úrovni zaměřenou na lidská práva, a požaduje, aby byla pro Sýrii vytvořena nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise s cílem prošetřit údajná porušení mezinárodního práva v oblasti lidských práv v souvislosti s represemi demonstrací;

4.  bere na vědomí odstoupení vlády ze dne 29. března, ale domnívá se, že tento krok nebude k utišení rostoucí frustrace syrského obyvatelstva stačit;

5.  vyjadřuje své zklamání nad projevem prezidenta Asada ze dne 30. března před poslanci v Damašku, jenž byl vysílán v televizi a byl zaměřen na to, aby měl co nejdelší průběh, spíše než na řešení skutečných požadavků syrského lidu na svobodu a změny; v tomto ohledu vyzývá k urychlenému zrušení zákona o výjimečném stavu a k rozpuštění Nejvyššího soudu státní bezpečnosti a důsledně se staví proti tomu, aby byl tento zákon nahrazen protiteroristickým zákonem, jenž stejným způsobem omezuje základní svobody; opětovně zdůrazňuje svou výzvu k rozpuštění uvedeného soudu;

6.  odmítá tvrzení prezidenta Asada, jenž z dvoutýdenních protivládních protestů, které zemí otřásly, „obvinil spiklence“, a zlehčil tak povahu a intenzitu protestů;

7.  naléhavě vyzývá nově ustanovený výbor při prezidentovi Asadovi pro studium prováděcího doporučení k vyřešení problému, který vznikl při sčítání lidu v oblasti al-Hasaka v roce 1962, aby syrským Kurdům obnovil občanství a přiznal jim rovná práva;

8.  zdůrazňuje závazky místopředsedkyně / vysoké představitelky a Komise v rámci společného sdělení „Partnerství pro demokracii a sdílenou prosperitu se zeměmi jižního Středomoří“ k další podpoře demokratické proměny a občanské společnosti v reakci na současné dějinné události v tomto regionu; vyzývá proto místopředsedkyni / vysokou představitelku, Radu a Komisi, aby podpořily legitimní ambice a politická očekávání syrského obyvatelstva a aby po násilných represích, k nimž došlo, přestaly naléhat na uzavření dohody o přidružení mezi EU a Sýrií; domnívá se, že uzavření takové dohody by mělo záležet na schopnosti syrských orgánů provést očekávané demokratické reformy se zvláštním přihlédnutím k vhodnosti podniknutých reforem;

9.  v tomto smyslu vyzývá místopředsedkyni / vysokou představitelku, aby navýšila prostředky na podporu syrské občanské společnosti, poněvadž organizace občanské společnosti jsou nejvěrnějšími a nejmocnějšími spojenci Evropské unie při prosazování demokratických hodnot, dobré správy a lidských práv;

O Bahrajnu

10. důrazně odsuzuje použití nadměrné síly ze strany bahrajnských bezpečnostních sil proti pokojně protestujícím, popravy bez soudů, svévolná zatýkání a vynucená zmizení, možná mučení vězňů a především útoky na ambulance a nemocnice;

11. vyzývá bahrajnskou vládu, aby prostřednictvím politického dialogu nalezla nenásilná řešení legitimních požadavků obyvatelstva a aby plnila své povinnosti podle mezinárodního práva v oblasti lidských práv a humanitárního práva;

12. vyzývá bahrajnské orgány, aby zrušily výjimečný stav, respektovaly práva svých občanů na svobodu projevu, pohybu a shromažďování a aby propustily všechny v poslední době zatčené osoby, které se účastnily pokojných protestů, a všechny ostatní vězně svědomí;

13. vyjadřuje své zklamání nad reakcí Rady pro spolupráci v Zálivu a některých jejích členů, již se aktivně podíleli na zásazích proti převážně pokojným protestům v Bahrajnu a současně se obraceli na mezinárodní společenství s žádostí o pomoc lidovému protestnímu hnutí v Libyi; vyzývá Radu pro spolupráci v Zálivu, aby využila možností, kterými ze své pozice regionálního sdružení disponuje, a jednala jako prostředník v zájmu mírových reforem v Bahrajnu;

14. vyzývá vládu, aby se veřejně zodpovídala za všechny zabité či zraněné a za všechny osoby, které jsou stále nezvěstné, a aby prošetřila všechna zabití, zranění, zatčení, zadržení a ostatní možná porušení lidských práv, jichž se od začátku protestů dne 14. února dopustily vládní složky či úředníci, a naléhavě vyzývá k tomu, aby všichni ti, kdo porušili lidská práva, byli postaveni před soud bez ohledu na jejich hodnost, status či politickou příslušnost;

15. je zneklidněn výrokem bahrajnského ministra zahraničních věcí šejka Chálída bin Ahmed al-Chálífy, ve kterém občany své země popsal jako příslušníky dvou skupin, „které se po dobu 1 400 let navzájem nenávidí“, a apeluje na vládu, aby zabránila dalšímu umocňování nepřátelství mezi sunnitskými a šíitskými komunitami a zabránila cílenému zastrašování a pronásledování šíitských občanů;

16. vyjadřuje své obavy, že Bahrajn by se mohl stát zónou konfliktu mezi Saúdskou Arábií a Íránem a vítá prohlášení Aliho Salmana, jednoho z nejvýše postavených vůdců šíitské opozice, jenž veřejně odmítl jakoukoli zahraniční účast, včetně účasti ze strany Saúdské Arábie a Íránu, ve své zemi;

17. odsuzuje prohlášení člena Evropské služby pro vnější činnost Roberta Coopera ze dne 22. března určené Evropskému parlamentu, v němž se veřejně zastal brutálních zákroků provedených bahrajnskými orgány a nazval smrt neozbrojených protestujících a přihlížejících „nehodami“, ke kterým při policejních zásazích dochází;

18. vyzývá EU, aby okamžitě zakázala veškerou pomoc Bahrajnu v oblasti bezpečnosti, a to včetně prodeje výstroje pro boj s demonstranty a vojenské techniky, dokud bahrajnské orgány nezastaví násilí a nedoženou viníky k zodpovědnosti;

19. v souvislosti se zhoršující se situací v oblasti lidských práv v Bahrajnu naléhavě vyzývá EU, aby svolala zvláštní zasedání Rady OSN pro lidská práva za účelem pozastavení členství Bahrajnu v této Radě;

O Jemenu

20. vyzývá prezidenta Sáliha k rezignaci a připravení půdy pro demokratické volby;

21. vyjadřuje svou solidaritu s obyvatelstvem Jemenu, vítá jeho ambice směřující k dosažení demokratických změn v zemi a nadšeně schvaluje převážně pokojný charakter demonstrací, přestože Jemen je jednou z nejozbrojenějších společností;

22. zavrhuje použití násilí proti protestujícím, vyzývá bezpečnostní síly k tomu, aby se zdržely použití nepřiměřené síly, a naléhavě vyzývá orgány, aby prošetřily nedávná úmrtí a zranění demonstrantů, aby postavily osoby, které tyto trestné činy spáchaly, před soud a aby odškodnily oběti a jejich rodiny;

23. vyjadřuje vážné znepokojení nad mírou chudoby a nezaměstnanosti a zvyšující se politickou a hospodářskou nestabilitou v Jemenu; trvá na tom, že je třeba urychlit provádění příslibů přijatých na dárcovské konferenci z roku 2006 na místě; dále vyzývá EU a Radu pro spolupráci v Zálivu, aby vynaložily zvláštní úsilí na finanční a technickou podporu, jakmile bude prezident Sálih připraven otevřít cestu k demokraticky zřízené vládě;

24. vyzývá EU, aby se ihned ujala vedení a svolala zvláštní zasedání Rady pro lidská práva s cílem projednat násilí, ke kterému došlo v Sýrii, Jemenu a Bahrajnu v průběhu zásahů na demonstracích a represí opozice;

25. naléhavě vyzývá členské státy, aby pod záštitou EU zorganizovaly konferenci, jejímž cílem bude analýza jednotlivých případů zrušení dluhu či restrukturalizace zahraničního dluhu zemí oblasti Blízkého východu a severní Afriky, které přijaly podstatné demokratické reformy;

26. vyzývá EU, aby bezodkladně přezkoumala svou politiku v oblasti migrace se zeměmi oblasti Blízkého východu a severní Afriky a uvnitř EU, a připravila se tak na mnohem větší příliv migrantů z těchto zemí, čímž EU přispěje k hospodářskému rozvoji v této oblasti;

27. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise a vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, členským zemím delegací pro vztahy se zeměmi Maghrebu a Mašreku, členským zemím Rady pro spolupráci v Zálivu a Radě OSN pro lidská práva.