předložený na základě prohlášení místopředsedkyně Komise / vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
v souladu s čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
o situaci v Libyi
Charles Tannock, Ryszard Antoni Legutko, Tomasz Piotr Poręba, Ryszard Czarnecki, Konrad Szymański, Geoffrey Van Orden
za skupinu ECR
Usnesení Evropského parlamentu o situaci v Libyi
B7‑0516/2011
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Libyi,
– s ohledem na četná prohlášení o situaci v Libyi, která učinila vysoká představitelka Unie / místopředsedkyně Komise Catherine Ashtonová,
– s ohledem na politiky a strategie, které přijaly Komise a Rada v souvislosti s Libyí,
– s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu s názvem „Širší Evropa – Sousedství: nový rámec pro vztahy s našimi východními a jižními sousedy“ (KOM(2003)0104); její strategický dokument o evropské politice sousedství (KOM(2004)0373), její návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o obecných ustanoveních týkajících se vytvoření evropského nástroje sousedství a partnerství (KOM(2004)0628), její sdělení Radě o návrzích Komise ohledně akčních plánů v rámci evropské politiky sousedství (EPS)(KOM(2004)0795) a akční plány pro dotyčné země a s ohledem na své sdělení o posílení evropské politiky sousedství (KOM(2006)0726),
– s ohledem na předchozí usnesení ESPS a středomořskou politiku Evropské unie,
– s ohledem na Chartu Organizace spojených národů a Všeobecnou deklaraci lidských práv,
– s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č.1970 a 1973,
– s ohledem na „Žádost všem smluvním státům Římského statutu o zatčení a předání Muammara Mohammeda Abú Minjara Kaddáfího, Sajfa al-Isláma Kaddáfího a Abdulláha AL-SÁnÚsího“ ICC-01/11-01/11,
– s ohledem na čl. 110 odst. 2 jednacího řádu
A. vzhledem k tomu, že libyjské povstalecké síly (Síly svobodné Libye) sice osvobodily Tripolis a mají kontrolu nad hlavními obydlenými centry Libye a Kaddáfí již není v Tripolisu, síly podporující Kaddáfího stále představují hrozbu a kontrolují zejména města Baní Valíd, Sirte a Sabhá na jihu;
B. vzhledem k tomu, že libyjská opozice a Liga arabských států vyzvaly NATO, aby chránilo civilní obyvatelstvo a působilo v souladu s rezolucemi Rady bezpečnosti OSN č. 1970 a 1973;
C. vzhledem k tomu, že se předpokládá, že Sádí Kaddáfí přešel do sousedního Nigeru, ale Niger mu neposkytl žádný oficiální status;
D. vzhledem k tomu, že operace NATO v Libyi byly dne 27. června prodlouženy,
E. vzhledem k tomu, že 1. září 2011 Rada zrušila zmrazení finančních aktiv a hospodářských zdrojů 28 libyjských subjektů, na něž se vztahovalo rozhodnutí Rady 2011/137/SZBP ze dne 28. února 2011 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi;
F. vzhledem k tomu, že Mezinárodní trestní soud vydal dne 27. června 2011 zatykače na Muammara Kaddáfího, Sajfa al-Isláma a šéfa zpravodajské služby Abdulláha al-Sánúsího za zločiny proti lidskosti,
1. zdůrazňuje solidaritu s libyjským lidem a vyjadřuje přesvědčení, že svržení Muammara Kaddáfího je projevem jednoznačné vůle libyjského lidu vytvořit pluralitní demokracii, a proto vyzývá mezinárodní společenství, aby přijalo opatření na podporu budování institucí, které usnadní komplexní politickou transformaci;
2. vyzývá mezinárodní společenství, aby podpořilo Libyjce při obnově země tím, že zajistí bezpečnost a pomůže řešit bezprostřední humanitární potřeby a v případě potřeby poskytne podporu a pomoc v procesu obnovy; připomíná mezinárodnímu společenství, že nemocnice a kliniky v Tripolisu naléhavě potřebují humanitární pomoc, aby mohly poskytnout potřebné ošetření přibližně 5 000 zraněným pacientům; znovu opakuje, že je třeba urychleně provést opravy základní infrastruktury Libye, například v zásobování vodou, jehož zhoršující se stav vedl k tomu, že značné množství lidí v Tripolisu nemá přístup k čisté vodě;
3. zdůrazňuje význam fungující ekonomiky pro úsilí o obnovu v Libyi, a proto vítá rozhodnutí Rady ze dne 1. září o zrušení zmrazení aktiv, které jsou v držení některých národních vlád; vyzývá příslušné vlády, aby tato aktiva co nejdříve vrátily, aby mohla Přechodná národní rada použít tyto finanční prostředky pro naléhavou potřebu obnovy země; vyzývá Přechodnou národní radu, aby tyto prostředky použila odpovědně a transparentně s cílem zlepšit udržitelným způsobem život libyjského lidu;
4. znovu opakuje, že přítomnost NATO a jeho operace na ochranu civilistů pokračují a že členské státy EU musí podporovat plný mandát k akcím NATO v souladu s rezolucemi Rady bezpečnosti OSN č. 1970 a 1973;
5. podporuje Mezinárodní trestní soud v jeho snaze zatknout Kaddáfího a soudit ho za válečné zločiny spáchané proti libyjskému lidu; vyzývá osoby odpovědné za skrývání Kaddáfího, aby zajistily jeho předání libyjským orgánům, aby mohl být postaven před Mezinárodní trestní soud nebo před libyjský soud, pokud si to přejí; vyjadřuje politování nad nabídkou azylu Guiney-Bissau, která nabídla Kaddáfímu, aby v této zemi žil;
6. žádá, aby osoby odpovědné za spáchání závažných zločinů proti lidskosti v době konfliktu byly souzeny podle zákona; vyzývá Přechodnou národní radu, aby zajistila řádné a transparentní soudní řízení pro osoby obviněné z trestných činů;
7. podporuje legitimitu Přechodné národní rady v Benghází a vyzývá národní vlády, aby obnovily diplomatické mise v Tripolisu s cílem posílit vztahy s orgány Přechodné národní rady a podpořit jejich úsilí o obnovu Libye;
8. vítá skutečnost, že všichni stálí členové Rady bezpečnosti OSN, včetně nedávno i Číny, uznaly Přechodnou národní radu jako legitimní orgán v Libyi; vyjadřuje politování nad tím, že tak dosud odmítla učinit Jižní Afrika;
9. vzdává hold statečnosti a houževnatosti libyjského lidu a vyjadřuje soucit s oběťmi konfliktu;
10. vítá ústavní prohlášení Přechodné národní rady, jehož vydání oznámil dne 10. srpna místopředseda PNR Abdul Hafiz Ghoga, jako vhodnou prozatímní ústavu;
11. vítá projev předsedy Džalíla v Tripolisu, který oznámil, že Libye bude umírněnou muslimskou zemí s ústavou, v níž to bude zohledněno, a že uvítá účast žen ve veřejném životě;
12. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Lize arabských států, Organizaci spojených národů a Přechodné národní radě Libye.