Postup : 2012/2830(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B7-0086/2013

Předložené texty :

B7-0086/2013

Rozpravy :

PV 11/03/2013 - 22
CRE 11/03/2013 - 22

Hlasování :

PV 14/03/2013 - 8.2

Přijaté texty :

P7_TA(2013)0089

NÁVRH USNESENÍ
PDF 156kWORD 96k
5. 3. 2013
PE507.350v01-00
 
B7-0086/2013

předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B7‑0108/2013

v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu


o vyhodnoceních rizika a bezpečnosti („zátěžových testech“) jaderných elektráren v Evropské unii a činnostech souvisejících (2012/2830(RSP))


Amalia Sartori za Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
POZM. NÁVRHY

Usnesení Evropského parlamentu o vyhodnoceních rizika a bezpečnosti („zátěžových testech“) jaderných elektráren v Evropské unii a činnostech souvisejících (2012/2830(RSP))  
B7‑0086/2013

Evropský parlament,

–       s ohledem na sdělení Komise COM(2012)0571 ze dne 4. října 2012 o komplexních vyhodnoceních rizika a bezpečnosti („zátěžových testech“) jaderných elektráren v Evropské unii a činnostech souvisejících,

–       s ohledem na zjišťovací návštěvy jaderných elektráren, které uspořádala Skupina evropských dozorných orgánů pro jadernou bezpečnost (ENSREG) po dokončení hodnocení výsledků zátěžových testů za účelem výměny informací ohledně opatření zaměřených na zvýšení bezpečnosti, která byla přijata, plánována nebo zvažována na úrovni jednotlivých elektráren v návaznosti na zátěžový test, a s cílem určit, jaké postupy se osvědčily a jakých hmatatelných úspěchů bylo dosaženo, a poučit se ze zkušeností či zjistit, s jakými obtížemi se elektrárny potýkaly při provádění těchto opatření,

–       s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady konaného ve dnech 24.–25. března 2011, zejména na výzvu adresovanou nezávislým vnitrostátním orgánům v EU, aby v souvislosti s poznatky získanými na základě havárie japonské jaderné elektrárny Fukušima I provedly komplexní a transparentní vyhodnocení rizika a bezpečnosti u všech jaderných elektráren v EU,

–       s ohledem na akční plán ENSREG, který bych schválen dne 1. srpna 2012 a který má zajistit, aby národní dozorné orgány a ENSREG přistupovaly jednotně k doporučením a návrhům uvedeným ve vzájemných partnerských hodnoceních zátěžových testů,

–       s ohledem na směrnici Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009(1), kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení a v níž je zdůrazněno, že základní zásadou je odpovědnost jednotlivých členských států za bezpečnost jejich jaderných zařízení a že za dohled nad bezpečností jaderných zařízení odpovídají primárně národní dozorné orgány,

–       s ohledem na zprávu skupiny ENSREG o vzájemném partnerském hodnocení zátěžových testů, kterou schválily ENSREG a Komise, a na související společné prohlášení ENSREG a Evropské komise ze dne 26. dubna 2012,

–       s ohledem na jadernou havárii, k níž došlo v roce 2011 v japonské jaderné elektrárně Fukušima I,

–       s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady konaného ve dnech 28.–29. června 2012, zejména na výzvu adresovanou členským státům, aby zajistily úplné a včasné provedení doporučení, jež byla obsažena ve zprávě skupiny ENSREG vydané po dokončení zátěžových testů jaderné bezpečnosti,

–       s ohledem na směrnici Rady 2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011(2), kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem,

–       s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na články 2 a 30 této smlouvy,

–       s ohledem na otázku adresovanou Komisi a týkající se komplexních vyhodnocení rizika a bezpečnosti („zátěžových testů“) jaderných elektráren v Evropské unii a činností souvisejících (O-183/2012 – B7-0108/2013),

–       s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A.     vzhledem k tomu, že zpráva Výboru EP pro průmysl, výzkum a energetiku ze dne 16. října 2012 o návrhu nařízení Rady, kterým se zřizuje nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti, vyzývá k tomu, aby jaderná bezpečnost ve třetích zemích odrážela evropské bezpečnostní standardy;

B.     vzhledem k tomu, že „komplexní vyhodnocení rizika a bezpečnosti („zátěžové testy“) jaderných elektráren v Evropské unii a činnosti související“ byly prováděny s cílem zjistit, jak jsou jaderné elektrárny připraveny na řadu mimořádných podmínek;

1.      bere na vědomí sdělení Komise o zátěžových testech prováděných v důsledku havárie ve Fukušimě a jejich výsledcích; vítá úsilí, jež vynakládá Komise, zejména skupina ENSREG, a národní dozorné orgány v souvislosti s podrobením 145 reaktorů v EU a 20 reaktorů mimo EU zátěžovým testům; zdůrazňuje užitečnost tohoto postupu a skutečnost, že tento počin je ve světovém měřítku bezprecedentní; očekává, že výsledky zátěžových testů povedou ke zlepšení kultury jaderné bezpečnosti v Evropě tak, aby se v mezinárodním měřítku stala vzorným příkladem; oceňuje úsilí o zajištění co největší transparentnosti;

2.      bere na vědomí hlavní závěry zprávy o vzájemných partnerských hodnoceních, v nichž jsou zdůrazněny čtyři hlavní oblasti, v nichž musí Evropa provést změny k lepšímu: 1) vydání doporučení Asociace západoevropských jaderných dozorů (WENRA) k hodnocení přírodních hrozeb a rezerv při zohlednění stávajících doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE); 2) zdůraznění významu pravidelných bezpečnostních prověrek; 3) provedení uznaných opatření na ochranu celistvosti ochranné obálky jaderných elektráren; a 4) minimalizace havárií způsobených přírodními hrozbami a omezení jejich důsledků;

3.      uznává, že v návaznosti na zátěžové testy začaly jednotlivé země provádět nebo plánovat opatření s cílem zlepšit bezpečnost svých elektráren, zejména na základě poznatků získaných v souvislosti s havárií ve Fukušimě; vítá skutečnost, že skupina ENSREG a Komise se dohodly na akčním plánu opatření přijatých v návaznosti na doporučení a že všechna opatření ke zlepšení jaderné bezpečnosti budou sdílena na evropské úrovni; zdůrazňuje, že na základě vzájemného hodnocení Komise určila opatření, k nimž musí být přihlédnuto na úrovni EU; vyzývá všechny zúčastněné subjekty, aby učinily příslušné a okamžité následné kroky na základě všech nálezů a doporučení, které jsou v něm obsažené, včetně stanovených osvědčených postupů; v této souvislosti doporučuje, aby byla potvrzena vedoucí úloha ENSREG při sledování provádění doporučení, která vyplynula ze vzájemných partnerských hodnocení, na základě vnitrostátních akčních plánů; žádá, aby byly Komise, Parlament a Rada pravidelně skupinou ENSREG informovány o dosaženém pokroku a aby byl Parlament každoročně informován o výsledcích, opatřeních a plánech v oblasti jaderné bezpečnosti a aby s ním byly tyto záležitosti konzultovány;

4.      připomíná však, že zátěžové testy, k nimž dala podnět Komise a ENSREG, měly omezený rozsah a byly primárně zaměřeny na hodnocení odolnosti a připravenosti jaderných elektráren vůči mimořádně závažným vnějším událostem; domnívá se proto, že zátěžové testy byly primárně zaměřeny na hodnocení odolnosti jaderných elektráren vůči takovým vnějším událostem a připravenosti na ně a nebyly a ani být nemohly zamýšleny jako náhrada za podrobné bezpečnostní prověrky jaderných elektráren, které jsou prováděny v rámci vnitrostátní pravomoci členských států spojené s posuzováním jaderné bezpečnosti jaderných elektráren; naléhavě proto žádá Komisi, aby v budoucnu do zátěžových testů zařadila jako zvláštní kritérium celkovou odolnost jaderných elektráren (především s ohledem na možné popraskání tlakových nádob);

5.      poznamenává, že na stávajících výsledcích se odrazila účast řady zemí, které nejsou členy EU, ačkoli v některých případech jsou zde rozdíly v metodice a harmonogramech;

6.      naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby vybízely země s jadernými elektrárnami, které nejsou členy EU, zejména sousední země, k provedení zátěžových testů a ke sdílení jejich výsledků; zdůrazňuje, že je důležité posílit mezinárodní jadernou bezpečnost a bezpečnostní standardy a jejich řádné uplatňování; vybízí EU, aby v této souvislosti pokračovala ve spolupráci na mezinárodní úrovni, zejména v rámci MAAE;

7.      konstatuje, že Úmluva o jaderné bezpečnosti je právním nástrojem, jenž má přispívat zejména k vysoké úrovni jaderné bezpečnosti na celém světě a jenž zavazuje smluvní strany (mezi něž patří i Euratom), aby předkládaly zprávy o provádění svých závazků pro vzájemné partnerské hodnocení na pravidelných zasedáních smluvních stran, která se konají pod záštitou MAAE; vybízí k využívání nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti, díky němuž by se na základě zkušeností získaných v Evropě mohly na mezinárodní scéně prosazovat zátěžové testy;

8.      připomíná, že fukušimská jaderná havárie znovu upozornila na nebezpečí spojená s ukládáním radioaktivního odpadu; poznamenává, že přírodní katastrofy jako zemětřesení a tsunami by mohly ovlivnit bezpečnost stávajících nebo budovaných jaderných zařízení nacházejících se v oblastech s velkým nebezpečím výskytu zemětřesení a tsunami v Unii a jejích sousedních zemích, jako je tomu např. v případě tureckého Akkuyu; domnívá se, že kromě opatření, která budou uplatněna na jaderné elektrárny, by na úrovni Unie a členských států měla být přijata veškerá náležitá opatření, kterými se zajistí, aby ukládání jaderného odpadu nebylo prováděno v oblastech, kde je zjištěno vysoké riziko; vyzývá Komisi, aby podporovala otevřené a nestranné určení nejlepších zařízení na co nejbezpečnější skladování jaderného odpadu; naléhavě vyzývá sousední země a kandidátské země na přistoupení, aby se připojily k dohodě o výměně naléhavých radiologických informací v Evropském společenství (ECURIE);

9.      vyzývá členské státy EU a národní dozorné orgány, aby provedly doporučení a návrhy zprávy ENSREG o vzájemném partnerském hodnocení, včetně zjištěných osvědčených postupů, a aby případně upravily své právní předpisy tak, aby zohledňovaly poznatky z havárie ve Fukušimě I;

10.    vyzývá Komisi, aby předložila návrhy ohledně vymezení zásad regulace jaderné bezpečnosti se zřetelem na jaderné elektrárny, které jsou v provozu, které jsou vyřazovány z provozu a které již byly v EU z provozu vyřazeny, s cílem vytvořit na úrovni EU mechanismus dohledu nad jadernou bezpečností a přisoudit odpovědnost za zajištění jaderné bezpečnosti;

11.    žádá, aby po celou dobu provozu jaderných elektráren byla přikládána nejvyšší priorita nezávislosti a transparentnosti orgánů dohledu;

 

 

 

12.    domnívá se, že v jednotlivých členských státech je k posuzování dopadů leteckých havárií na bezpečnost jaderných elektráren přistupováno rozdílně; konstatuje, že „havárie letadel nebyly při vyhodnoceních bezpečnosti explicitně zvažovány jako výchozí událost“ a že ve specifikacích zátěžových testů byly nastíněny jen jejich účinky; vyjadřuje však politování nad tím, že takové vyhodnocení do svých zpráv o zátěžovém testu zahrnuly pouze čtyři členské státy; poznamenává však, že ve specifikacích zátěžových testů se uvádí, že „vyhodnocení důsledků ztráty bezpečnostních funkcí je důležité i v případě, kdy je určitá situace zapříčiněna nepřímými spouštěcími okolnostmi jako například (...) leteckou havárií“; bere na vědomí, že vzhledem k tomu, že toto riziko spadá v první řadě do oblasti národních bezpečnostních zájmů členských států, a tudíž je součástí jejich suverenity, byla vytvořena Ad hoc skupina pro jaderné zabezpečení, aby tuto otázku podrobně prošetřila a zveřejnila své závěry; konstatuje, že v této věci jsou mezi členskými státy plánovány další výměny názorů na příslušných fórech, jako je například ENSRA (European Nuclear security regulators association); vyzývá všechny zúčastněné strany, včetně členských států, Komise, ENSREG, ENSRA a provozovatelů jaderných elektráren, aby pracovaly společně s cílem předvídat a dojednat společný postup, jak řešit riziko leteckých havárií, ačkoli uznává, že toto riziko spadá do oblasti národních bezpečnostních zájmů a suverenity členských států;

13.    zdůrazňuje, že v EU je 47 jaderných elektráren se 111 reaktory, v jejichž okruhu do 30 km žije více než 100 000 obyvatel; vyjadřuje politování nad tím, že oblast zátěžových testů nebyla rozšířena na havarijní připravenost mimo areál elektráren navzdory jejich významu pro omezení dopadu případných jaderných havárií na obyvatelstvo; vítá iniciativu Komise za podpory ENSREG při zahájení studie zaměřené na přeshraniční regiony v EU s cílem vypracovat doporučení, jako například preventivní havarijní opatření mimo areál elektráren, do konce roku 2013, a žádá, aby do konce roku 2014 byly předloženy výsledky; doporučuje v této souvislosti zajistit zapojení příslušných přeshraničních orgánů na národní a regionální úrovni, pokud jde o jejich akční plány v oblasti bezpečnosti a zkušenosti s informačními a komunikačními procesy v případech, kde jsou jaderné elektrárny umístěny přímo na národních hranicích;

14.    žádá, aby občané EU byli o jaderné bezpečnosti v Unii plně informováni a aby s nimi v této otázce byly vedeny konzultace;

15.    zdůrazňuje, že pro silnou kulturu jaderné bezpečnosti je klíčová dostupnost kvalifikovaných a zkušených pracovníků; trvá proto na tom, aby byla na úrovni EU a členských států prováděna nezbytná opatření s cílem prosazovat a zachovávat vysokou úroveň kvalifikace v oblasti jaderné bezpečnosti, školení v oblasti nakládání s odpady, ochrany proti radiaci a připravenosti na mimořádné události; vyzývá Komisi, aby vybízela k přeshraničním výměnám odborníků a osvědčených postupů, a zdůrazňuje, že k tomu, aby nedošlo k ohrožení jaderné bezpečnosti, je nezbytné zaručit vhodné pracovní podmínky, zejména pokud jde o pracovní dobu;

16.    doporučuje, aby EU podporovala mezinárodní úsilí za účelem rozvoje co nejpřísnějších bezpečnostních standardů, které by byly přísně uplatňovány a rozvíjeny současně s vědeckým pokrokem a které by odrážely oprávněné obavy občanů; zdůrazňuje v této souvislosti úlohu EU v politice sousedství jako nástroj pro jadernou bezpečnost; naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby společně převzaly odpovědnost za zpřísnění mezinárodních norem v oblasti jaderné bezpečnosti a za jejich řádné uplatňování, a to v úzké spolupráci s agenturou MAAE, se sekretariátem úmluvy z Espoo a s dalšími příslušnými mezinárodními organizacemi; vyzývá Komisi, aby zvážila akční plán MAAE přijatý po katastrofě ve Fukušimě a aby předložila komplexní akční plán, který by obsahoval konkrétní ustanovení týkající se jejího provádění; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci s MAAE potupovaly konstruktivně ve vztahu k zemím, které neprovádějí transparentní zátěžové testy jaderné bezpečnosti, jako je Bělorusko, Rusko a Turecko, a naléhavě je vyzývá, aby přistoupily k mezinárodním bezpečnostním standardům a spolupracovaly s mezinárodními odborníky během všech fází přípravy, výstavby, provozu jaderných elektráren a jejich vyřazování z provozu; domnívá se v této souvislosti, že EU musí plně využívat odborných poznatků mezinárodních organizací a subjektů;

17.    domnívá se, že EU by měla v souladu se Smlouvou o Euratomu usilovat o úzkou spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE); zdůrazňuje, že nařízení Rady, kterým se zřizuje nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti by měl mimo jiné pomoci Japonsku se stabilizací a nápravou jaderného areálu ve Fukušimě Daiichi a s ochranou před radioaktivním zářením a bezpečností potravin na národní úrovni;

18.    konstatuje, že na základě zátěžových testů došly národní dozorné orgány k závěru, že nejsou žádné technické důvody, které by vyžadovaly odstavení jakékoli jaderné elektrárny v EU; zdůrazňuje však, že zátěžové testy skutečně prokázaly, že prakticky všechny jaderné elektrárny by měly provést přísnější opatření ke zdokonalení v oblasti bezpečnosti, neboť pro oblast technického zdokonalení byla určena řada opatření, a že je stále nezbytné dokončit opatření, která byla zahájena již dříve; vyzývá k bezodkladnému provedení nezbytných zdokonalení a zdůrazňuje, že opatření v oblasti jaderné bezpečnosti a zabezpečení nesmějí být dotčeny úspornými opatřeními členských států;

19.    v zájmu účinné tvorby politiky a transparentní veřejné rozpravy žádá, aby původní odhadované celkové náklady nezbytných opatření doporučených na základě zátěžových testů pro 132 reaktorů provozovaných v EU (10–25 miliard EUR v průběhu následujících let) byly dále odůvodněny v podrobnější analýze nákladů, již vypracují národní dozorné orgány ve spolupráci s provozovateli jaderných elektráren a která bude pokud možno spojena s výběrem zjištěných doporučení; domnívá se, že náklady na tato zlepšení musejí nést v plné výši provozovatelé jaderných elektráren a nikoli daňoví poplatníci, ať jsou jakkoli vysoké; vyzývá Komisi, aby tuto otázku pozorně sledovala, a to i v rámci svých pravomocí v politice hospodářské soutěže;

20.    zdůrazňuje, že politika týkající se celkové jaderné bezpečnosti by měla zahrnout všechny jaderné areály, bezpečnost paliva a reaktorů, nakládání s odpady a vyřazování z provozu, operační bezpečnost, dostatečné lidské zdroje, stálé zdokonalování bezpečnostních podmínek osob pracujících v tomto odvětví a havarijní připravenost, včetně přeshraničních havarijních plánů pro oblasti mimo jaderné elektrárny, a měla by rovněž zajistit nezávislé a silné dozorné orgány;

21.    domnívá se, že pokud zůstanou stávající jaderné elektrárny v provozu nebo jsou ve výstavbě, musí úroveň jaderné bezpečnosti EU a také v sousedních třetích zemích odrážet jako hlavní prioritu nejvyšší bezpečnostní a ochranné postupy a normy uplatňované ve světě; zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit, aby byly tyto zájmy zohledňovány během celého životního cyklu jaderných elektráren, včetně jejich případného vyřazení z provozu; zdůrazňuje především, že při posuzování bezpečnostních kritérií jaderných elektráren by měly být brány v úvahu náklady vzniklé v průběhu životního cyklu elektráren (volba umístění, projektování, aktivace, fungování a vyřazení z provozu); připomíná, že analýza rizik a nákladů má pro další fungování elektráren zásadní význam;

22.    domnívá se, že zvládání všech vnějších rizik by mělo probíhat na základě procesu hodnocení v souladu s pokyny MAAE a že nesmí podceňovat netechnická hlediska;

23.    konstatuje, že rozdíly ve výsledcích členských států vyplývají z odlišných přístupů ke koncepci jaderné bezpečnosti, že však všechny členské státy uplatňují standardy MAAE v oblasti jaderné bezpečnosti a jsou povinny dodržovat a provádět ustanovení právních předpisů EU o jaderné bezpečnosti;

24.    uznává, že podle sdělení Komise a zprávy ENSREG o vzájemném partnerském hodnocení prokázalo provedení zátěžových testů kladný přínos pravidelných bezpečnostních prověrek jako účinného nástroje pro udržení a zdokonalení bezpečnosti a odolnosti jaderných elektráren; bere na vědomí například názor ENSREG, že nové hodnocení rizik přírodních nebezpečí a příslušných předpisů týkajících se jaderných elektráren by se mělo opakovat nejméně každých 5 nebo 10 let; doporučuje, aby se pravidelné přezkumy zakládaly na společných bezpečnostních normách a aby přezkum právního rámce týkajícího se jaderné bezpečnosti zahrnoval odpovídající předpisy;

25.    vítá nadcházející přezkum směrnice o jaderné bezpečnosti, který by měl mít ambiciózní povahu a měl by vést k významným zlepšením v oblastech, jako jsou bezpečnostní postupy a rámce, a dále úloha a prostředky dozorných orgánů v oblasti jaderné bezpečnosti, a zejména by pak měl podpořit jejich nezávislost, otevřenost a transparentnost a současně posílit monitoring a vzájemné hodnocení; zdůrazňuje, že přezkum právního rámce jaderné bezpečnosti by měl zohlednit probíhající mezinárodní činnost, která je vykonávána například na úrovni MAAE;

26.    uznává, že je důležité provádět doporučení v úzké spolupráci s orgány zabývajícími se jadernou bezpečností a současně posoudit rozsah, do jakého by se měl rozšířit pravidelný bezpečnostní přezkum; znovu opakuje, že je zapotřebí úzké přeshraniční spolupráce a výměny osvědčených postupů v těchto záležitostech a při koordinaci výměny informací; je současně přesvědčen o tom, že musí být zajištěny přeshraniční záruky bezpečnosti a dozoru; v této souvislosti se domnívá, že je třeba vzít v úvahu obyvatele žijící v okruhu 50 km od jaderné elektrárny a pokud je dotčena většina obyvatel v sousedním členském státě, musí být do všech rozhodování zapojen rovněž příslušný orgán sousedního členského státu;

27.    domnívá se, že členské státy by měly za podpory Společenství prosazovat vhodné informační kampaně a kampaně na zvyšování povědomí s cílem informovat občany o nezbytnosti a prospěšnosti zátěžových testů;

28.    vítá v této souvislosti záměr Komise navrhnout legislativní a nelegislativní nástroje v oblasti pojištění a ručení v jaderné oblasti; připomíná, že občanskoprávní odpovědnost v jaderné oblasti již nyní upravují mezinárodní dohody (Pařížská a Vídeňská úmluva); je ovšem přesvědčen o tom, že pro provozovatele jaderných elektráren a držitele povolení pro nakládání s odpadem by měla být zavedena ustanovení o finančním zajištění, která by jim umožňovala zcela pokrýt veškeré náklady na škody způsobené lidem a životnímu prostředí v případě nehody; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby v této věci předložila do konce roku 2013 návrhy ;

29.    vyzývá členské státy, aby souhlasily s úzkým zapojením Parlamentu do aktů, o kterých se rozhoduje v rámci Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (smlouva o Euratomu);

30.    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, Evropské radě a vnitrostátním parlamentům.

 

 

(1)

Úř. věst. L 172, 2.7.2009, s. 18.

(2)

Úř. věst. L 199, 2.8.2011, s. 48.

Poslední aktualizace: 8. březen 2013Právní upozornění