Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : B8-0450/2017

Předložené texty :

B8-0450/2017

Rozpravy :

PV 04/07/2017 - 11
CRE 04/07/2017 - 11

Hlasování :

PV 05/07/2017 - 8.9
CRE 05/07/2017 - 8.9

Přijaté texty :


NÁVRH USNESENÍ
PDF 418kWORD 67k
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0434/2017
30.6.2017
PE605.574v01-00
 
B8-0450/2017

předložený na základě prohlášení Komise

v souladu s čl. 37 odst. 3 jednacího řádu a rámcovou dohodou o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí


o pracovním programu Komise na rok 2018 (2017/2699(RSP))


Anthea McIntyre za skupinu ECR

Usnesení Evropského parlamentu o pracovním programu Komise na rok 2018 (2017/2699(RSP))  
B8‑0450/2017

Evropský parlament,

–  s ohledem na prohlášení Evropské rady o konkurenceschopnosti ze dne 19. února 2016,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí,

–  s ohledem na konečnou zprávu skupiny nezávislých zúčastněných stran na vysoké úrovni pro oblast administrativní zátěže ze dne 24. července 2014 nazvanou „Boj proti byrokracii v Evropě: dědictví minulosti a výhledy do budoucna“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o cestě k lepší regulaci jednotného trhu(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o výročních zprávách o subsidiaritě a proporcionalitě za rok 2012 a 2013(2),

–  s ohledem na čl. 37 odst. 3 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že nejlepší ekonomická a sociální podpora, kterou mohou členské státy nabídnout svým občanům pro zajištění lepší kvality života, je rostoucí ekonomika s nízkou inflací a vysokou mírou zaměstnanosti a růst mezd vytvářející požadované zdroje na investice pro budoucnost, lepší infrastrukturu a veřejné služby;

B.  vzhledem k tomu, že členské státy čelí na složitém celosvětovém trhu vážným ekonomickým výzvám, které mohou být vyřešeny pouze vytvořením dynamických konkurenceschopných ekonomik se zvyšující se mírou produktivity a inovací;

C.  vzhledem k tomu, že v oblasti domácích a mezinárodních hrozeb je závažným problémem bezpečnost;

D.  vzhledem k tomu, že veřejné mínění je stále ostražitější vůči Unii, která si patrně osobuje pravomoci a funkce, jež se dají lépe plnit na úrovni jejích členských států, jejich regionálních a místních orgánů, nebo by je mohli vykonávat sami občané;

E.  vzhledem k tomu, že občané EU si zjevně přejí Unii postupující citlivě, která usnadní spolupráci mezi svými členskými státy v oblastech, kde to může přinést přidanou hodnotu, ale která především dodržuje základní zásady subsidiarity, proporcionality a svěření pravomocí;

ČÁST 1: EVROPA SE NACHÁZÍ V KRITICKÉM BODĚ

 

Obecné zásady, které formují pracovní program na rok 2018

 

1.  zdůrazňuje, že členské státy jsou demokratickým základem EU a že Komise musí ve svých návrzích na rok 2018 přikládat dostatečný význam zapojování vnitrostátních a regionálních orgánů do své práce;

2.  vyzývá Komisi, aby v roce 2018 předkládala jen minimální množství nových návrhů a soustředila se na oblasti, v nichž evropská spolupráce může přinést přidanou hodnotu v souladu se zásadami subsidiarity, proporcionality a svěření pravomocí;

3.  vyzývá k přepracování politik a programů EU s cílem umožnit členským státům větší místní kontrolu a větší flexibilitu v tom, jak se snaží splnit dohodnuté evropské cíle;

4.  trvá na tom, aby Komise zvýšila úroveň konzultací týkajících se možných budoucích návrhů s členskými státy, regionálními a místními orgány a přímo s občany; zdůrazňuje, že je důležité ponechat dostatečnou dobu na zpětnou vazbu a pro vyjádření různých rozdílných stanovisek používat další „bílé knihy“ a „zelené knihy“;

5.  zdůrazňuje, že je důležité poskytovat za peníze hodnotu a pro případy špatného hospodaření a podvodů provádět politiku nulové tolerance;

6.  zdůrazňuje, že je důležité, aby EU hleděla i mimo své hranice, rozvíjela úzké hospodářské, obchodní a strategické vazby s přáteli a spojenci, zejména s těmi, kdo jsou blízkými sousedy;

Priority pro rok 2018

7.  vyzývá Komisi, aby stanovila prioritní opatření pro rok 2018, která umožní EU podporovat své členské státy při provádění takových změn v hospodářství, aby dosáhly dlouhodobého udržitelného růstu, tvorby pracovních míst a prosperity;

8.  je přesvědčen, že na úrovni EU je klíčovým nástrojem pro zlepšení hospodářských vyhlídek pokrok v oblasti zdokonalení tvorby právních předpisů; proto vyzývá Komisi, aby tuto agendu ambiciózně rozvíjela, a to zejména:

–  testování malých a středních podniků a konkurenceschopnosti jako součást posouzení dopadu,

–  stanovení cílů v oblasti omezení zátěže,

–  roční průzkum zátěže a

–  činnost Výboru pro kontrolu regulace;

a vyzývá Komisi, aby zajistila, aby mikropodniky byly co možná nejvíce vyňaty ze všech návrhů právních předpisů, tak aby to mohlo podpořit nové začínající podniky a podnikatele;

9.  požaduje, aby se úsilí i nadále zaměřovalo na prorůstovou fiskální konsolidaci; je přesvědčen, že podnícení investic by nemělo být vnímáno jako alternativa nezbytných strukturálních reforem;

10.  zdůrazňuje význam prosazování politiky hospodářské soutěže vytvářením rovných podmínek, které podporují inovace, produktivitu, vytváření pracovních míst a investice všech hráčů napříč jednotným trhem a všemi podnikatelskými modely, včetně malých a středních podniků;

11.  zdůrazňuje význam pokroku při řešení migrační krize tak, aby vykazoval mnohem větší vnímavost vůči velmi rozšířeným obavám v členských státech týkajících se nekontrolované migrace a nabízel by schůdné politické návrhy, a aby respektoval v této oblasti výsady svrchovaných členských států;

12.  vyzývá Komisi, aby jako prioritu stanovila jednání o nových obchodních dohodách s třetími zeměmi s cílem zajistit nižší ceny pro evropské spotřebitele a větší trhy pro evropské výrobce, které přinesou nová pracovní místa a větší prosperitu;

13.  zdůrazňuje význam provádění politik oběhového hospodářství s důrazem na boj proti plýtvání potravinami; vyzývá Komisi, aby podněcovala členské státy ke spolupráci a výměně osvědčených postupů;

14.  opakovaně zdůrazňuje potřebu dodržovat práva osob se zdravotním postižením v souladu s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením; zdůrazňuje skutečnou nutnost dosáhnout plné dostupnosti výrobků, služeb a prostředí, což je nezbytné pro plné umožnění účasti těchto osob na životě společnosti;

15.  připomíná, že je nezbytné podporovat rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem neoficiálních pečovatelů, kteří se starají o své závislé rodinné příslušníky (seniory, děti, osoby se zdravotním postižením), aniž by byli oficiálně zaměstnáni;

16.  zdůrazňuje, že je nutné pozitivně a přátelsky uzavřít jednání o brexitu, uznat, jak velkou měrou přispělo Spojené království za více než 40 let do EU, zajistit do budoucna silné hospodářské a politické partnerství mezi Unií a Spojeným královstvím, které bude respektovat přiměřené požadavky a zájmy všech zúčastněných stran;

ČÁST 2: KONKRÉTNÍ NÁVRHY NA 10 PRIORIT PRACOVNÍHO PROGRAMU

1.  „Nový impuls pro zaměstnanost, růst a investice“

Zdokonalení tvorby právních předpisů

17.  připomíná Komisi, že veškeré legislativní návrhy by měly podléhat pečlivému posouzení dopadu a analýze nákladů a výnosů; požaduje, aby Komise zajistila, aby cílem každého posouzení dopadu bylo ukázat případné dopady na podniky a na trh, a aby návrhy byly podávány jen v případě, že zamýšlený účinek je přiměřený;

18.  zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise zahrnula testy malých a středních podniků a konkurenceschopnosti do veškerých posouzení dopadu, neboť to pomůže zajistit, aby podniky, zejména malé a střední podniky, nebyly příliš zatíženy právními předpisy; vyzývá Komisi, aby prosadila používání testů malých a středních podniků ve všech GŘ a systematičtějším způsobem spolupracovala s Výborem pro kontrolu regulace, čímž by zajistila strukturovanější používání testů stejným způsobem, jak to bylo provedeno v nařízení (EU) č. 910/2014 a směrnici 2011/7/EU;

19.  rozhodně doporučuje, aby Komise po uzavření trojstranných jednání zahájila období „odpočinku“ a dokončila posouzení dopadu a prověření subsidiarity; vyzývá Komisi, aby zajistila hodnocení a případné další sledování nezávislosti Výboru pro kontrolu regulace při plnění úlohy v rámci dohledu a poskytování objektivního poradenství v souvislosti s příslušnými posouzeními dopadu; vyzývá Komisi, aby uznala, že program zlepšování právní úpravy má zásadní místní/regionální dimenzi, která není nutně řešena pomocí subsidiarity, a aby své postupy hodnocení dopadů regulace (na rozdíl od „posouzení územního dopadu“) rozšířila s cílem přezkoumat finanční a administrativní dopad stávajících a nových standardů na místní/regionální vlády;

20.  zdůrazňuje význam ročního průzkumu zátěže dohodnutého v rámci interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů jakožto významného nástroje sloužícího k jasné a transparentní identifikaci a monitorování výsledků úsilí Unie o zamezení nadměrné regulaci a snížení administrativní zátěže, zejména pokud se týká malých a středních podniků; je přesvědčen, že roční průzkum zátěže je třeba použít k odhalení zátěže, kterou ukládají jednotlivé legislativní návrhy i akty Komise a provádění a výklad právních předpisů jednotlivými členskými státy, které je známo jako gold-plating;

21.  vyzývá Komisi, aby sledovala doporučení týkající se subsidiarity a proporcionality stanovená ve výročních zprávách z let 2012, 2013 a 2014; konstatuje zejména, že zprávy vyzývají k provedení věcně odůvodněné analýzy veškerých návrhů předložených Komisí na základě subsidiarity a proporcionality; vyzývá ke zvážení proporcionality (kromě subsidiarity) v odůvodněných stanoviscích vnitrostátních parlamentů, což by vyžadovalo revizi smluv, k hodnocení řady vnitrostátních parlamentů, které je nutné k vystavení žluté karty, a k prodloužení lhůty, v níž mají vnitrostátní parlamenty předkládat stanoviska ohledně subsidiarity;

22.  zdůrazňuje, že zprávy vyzývají Komisi, aby provedla posouzení proporcionality a vyřadila návrhy, které představují nepřiměřenou zátěž pro konkurenceschopnost a malé a střední podniky; připomíná, že pro vnitrostátní parlamenty byla požadována zelená karta a že Parlament žádal Komisi o přezkoumání subsidiarity a provedení úplného posouzení dopadu na závěr legislativních jednání, aby bylo zajištěno, že při změně návrhů je zaručeno dodržování subsidiarity a proporcionality;

23.  vyzývá Komisi, aby na základě příslušných ustanovení nové interinstitucionální dohody neprodleně předložila návrhy na stanovení cílů v oblasti snížení zátěže v klíčových odvětvích; vyzývá Komisi, aby se snažila o 25% snížení ekonomických nákladů spojených s regulační zátěží, s níž se setkávají podniky v každé z oblastí politik, do roku 2020, přičemž dlouhodobým cílem je snížení zátěže vyplývající ze stávající regulace na úrovni Unie na polovinu v období do roku 2030; vybízí důrazně Komisi, aby neprodleně uplatňovala vzorec „za každou nově vytvořenou normu musí být dvě staré normy zrušeny“, při zvážení přínosů zavedení regulačních kompenzací, podle nichž nová pravidla, která zvyšují administrativní a regulační zátěž, mohou být uložena, pouze pokud je možné snížení odpovídající dvojnásobku zátěže;

24.  vyzývá Komisi (a Parlament), aby uznaly, že demokraticky zvolené místní a regionální orgány a jejich zastupující sdružení jsou součástí evropského procesu přijímání rozhodnutí; požaduje konkrétně, aby se na ně nevztahovaly povinnosti ve spojitosti s rejstříkem transparentnosti, jak je tomu už v případě jednotlivých regionů;

25.  vyzývá Komisi, aby se pečlivěji věnovala zajištění transparentnosti a rozdělení moci, a to na základě přísnějšího dodržování ustanovení článku 290 SFEU, a aby proto k přijímání čistě legislativních opatření, které je nutné přijímat na základě řádného legislativního postupu, nepoužívala akty v přenesené pravomoci;

26.  zdůrazňuje trvalý význam agendy REFIT a následných legislativních návrhů navazujících na kumulativní posouzení dopadu; vyzývá Komisi, aby zahrnula směrnici Seveso III do pružného programu REFIT a aby se v první řadě soustředila na dopad na podniky, zejména na malé a střední podniky, a na jejich schopnost zvládat dlouhodobé investice, jakož i na jeho dopad na případné přemístění chemické výroby se sídlem v EU;

27.  bere na vědomí návrhy Komise na evropský pilíř sociálních práv, které mají posílit sociální rozměr EU; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby při sledování svých priorit zajistila, aby veškeré iniciativy pod záštitou evropského pilíře sociálních práv plně respektovaly zásady subsidiarity a proporcionality;

28.  vyzývá Komisi, aby systematicky přezkoumala soubor právních předpisů přijatých v sociální oblasti, který sestává z více než 50 směrnic, které byly vypracovány po roce 1958, a aby nalezla možnosti pro další zjednodušení a snížení zátěže, včetně případného odstranění nebo zrušení právních předpisů;

29.  uznává, že ženy jsou na trhu práce stále málo zastoupeny; v tomto ohledu je přesvědčen, že flexibilní pracovní smlouvy, včetně smluv na dobu určitou a smluv na částečné úvazky, hrají důležitou úlohu při zvyšování účasti skupin, které by jinak mohly být vyloučeny z pracovního trhu; domnívá se, že není vhodné, aby Komise předkládala legislativní návrhy, včetně rámcové směrnice o důstojné práci, které by omezovaly používání těchto smluv v členských státech;

30.  připomíná článek 155 SFEU; v souvislosti se stávajícími a budoucími rámcovými dohodami vyzývá sociální partnery, aby začali přijímat nástroje na lepší právní úpravu, aby ve větší míře uplatňovali posouzení dopadu a aby dohody obsahující návrhy legislativních opatření postupovali Výboru Komise pro kontrolu regulace;

Rozpočtové prostředky

31.  bere na vědomí, že Komise musí zveřejnit svůj návrh nového víceletého finančního rámce (VFR) do 1. ledna 2018, jak je stanoveno v článku 25 nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013; domnívá se, že nový VFR musí budovat cestu k modernímu rozpočtu EU, takovému, který bude odpovídajícím způsobem řešit stávající výzvy, jako je migrační a uprchlická krize, hrozba terorismu a odchod Spojeného království z Unie; domnívá se, že Komise by proto měla před jednáním o příštím VFR provést komplexní přezkum výdajů, aby systematicky vyhodnotila každou oblast politiky rozpočtu EU, pokud jde o její účinnost, přidanou hodnotu a příspěvek k celkovým prioritám EU; dále naléhavě vyzývá Komisi, aby sladila příští VFR s politickými cykly Komise i Parlamentu, a zvýšila tak politickou odpovědnost, a to i prostřednictvím zvýšení odpovědnosti víceletého rozpočtu Unie; je přesvědčen, že by měly být zachována stropy dohodnuté v roce 2013;

32.  bere na vědomí, že Komise zváží návrhy skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje, včetně jakéhokoli nového návrhu na vlastní zdroje; naléhavě vyzývá Komisi, aby pro EU nepožadovala pravomoci v oblasti zvyšování daní; zasazuje se o to, aby neopouštěla zavedené zásady stávajícího systému vlastních zdrojů, jako je rovnováha mezi rozpočtem a stávajícími tradičními vlastními zdroji (tj. cla a poplatky z cukru), nebo hrubý národní důchod (HND) založený na vlastních zdrojích, je přesvědčen, že vlastní zdroje by měly být ve vnitrostátních rozpočtech prezentovány jasným a jednotným způsobem, aby byla zaručena transparentnost a srovnatelnost příjmů EU;

33.  domnívá se, že Komise by měla vypracovat zdokonalený systém rozpočtové kontroly, která by byla přiměřená přínosu získanému pomocí financování EU; domnívá se, že nedílnou součástí tohoto systému by mělo být podávání zpráv, které by měly být dostatečně transparentní a podrobné, včetně podávání zpráv o příjemcích finančních prostředků z EU a o tom, zda platby byly provedeny včas; je přesvědčen, že výkon, rentabilita a výsledky dosažené prostřednictvím finančních prostředků EU by vždy měly být kontrolovány, aby byly zajištěny udržitelné a dlouhodobé účinky výdajů EU; připomíná výzvu Parlamentu k vytvoření funkce zvláštního komisaře pro rozpočtovou kontrolu, který by nahradil jednoho ze stávajících komisařů a spolupracoval by s členskými státy na řešení případů podvodů a špatného hospodaření; požaduje, aby byly připraveny návrhy na reformu Účetního dvora tak, aby sloužil jako auditorský i jako hodnotící orgán, který by prováděl nebo zadával nezávislá hodnocení programů EU;

Doprava

34.  zdůrazňuje, že je nutné pokročit v rozvoji transevropských dopravních sítí (TEN-T) a jejich hlavních dopravních koridorů, které jsou prioritou, aby došlo k propojení dopravní sítě všech regionů EU a k vyřešení takových problémů, jako je nedostatek vhodné infrastruktury, nedostatečná přístupnost a nízká interoperabilita mezi východními a západními regiony EU; zdůrazňuje, že je nutné zajistit synergické působení finančních zdrojů Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), Nástroje pro propojení Evropy a strukturálních a investičních fondů, aby bylo zajištěno co nejlepší využití všech dostupných finančních prostředků EU; avšak rovněž zdůrazňuje, že ačkoli je třeba se soustředit na inovační nástroje financování a na kombinace různých druhů zdrojů, Nástroj pro propojení Evropy 2.0 by měl obsahovat dostatečnou část grantů na tyto projekty v oblasti dopravní infrastruktury, které nejsou přitažlivé pro soukromé investice z důvodu různých podmínek na trhu v různých částech EU;

Výzkum

35.  vzhledem k míře podrobností vyžadovaných u návrhu na projekt v rámci programu Horizont 2020 vyzývá Komisi, aby ve svém přezkumu v polovině období zavedla v první fázi provádění přísnější výběrová kritéria, neboť řada žadatelů investuje čas a úsilí do přípravy úplného návrhu ve druhé fázi s malou pravděpodobností jistoty nebo úspěchu; má obavy, že tento problém je vážný zejména pro malé a střední podniky;

36.  zdůrazňuje nutnost aplikovaného výzkumu, zejména výzkumu, jehož výsledkem jsou lepší znalosti, dovednosti a postupy, který zajistí, že nové technologie budou využívány co nejlepším možným způsobem; vyzývá Komisi, aby lépe vyvažovala potřeby základního, aplikovaného a translačního výzkumu a vývoje a zajistila tak účinnou a rychlou translaci nových objevů do stávajících technologií a produktů;

Dovednosti a vzdělávací programy

37.  zdůrazňuje, že strategický rámec evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET2020) a nová agenda dovedností Komise by měla doplňovat vnitrostátní kroky a podporovat členské státy v jejich úsilí o rozvoj systémů formálního a neformálního vzdělávání a odborné přípravy, zejména za účelem zlepšení dovedností v oblasti čtení, psaní a počtů;

38.  vyzývá Komisi, aby zajistila aktivní zapojení odborníků a příslušných zúčastněných stran, včetně organizací rodičů, do přípravy politiky;

39.  vyzývá Komisi, aby posoudila účinnost a přidanou hodnotu programů EU v oblasti kultury a vzdělávání a věnovala přitom zvláštní pozornost programu Evropa pro občany a aby podpořila zjednodušení postupů a řádnou finanční správu na všech úrovních;

Regionální rozvoj a politika soudržnosti

40.  vyzývá Komisi, aby jasně naznačila, jak zamýšlí financovat a strukturovat politiku soudržnosti po roce 2020, a veškeré změny stávajícího režimu; je přesvědčen, že v dialogu mezi všemi orgány musí být stanoveny priority, aby byl vytvořen transparentní proces rozhodování; zdůrazňuje, že je třeba vyjádřit stávající stropy pro prostředky na závazky a platby v položce 1(b) jako podíl HDP EU na celkovém rozpočtu EU;

41.  žádá Komisi, aby provedla další studie a zajistila tak, aby politika soudržnosti měla zamýšlený dopad na úrovni příjemců nebo projektů; je přesvědčen, že toto je mimořádně důležité vzhledem k tomu, že se odhaduje, že do konce roku 2018 bude přiděleno pouze přibližně 25 % Evropského sociálního fondu (ESF), Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Nástroje pro propojení Evropy na programové období 2014-2020;

42.  uznává, že nařízení Omnibus přineslo řadu změn zaměřených na zjednodušení, zefektivnění a flexibilitu; je přesvědčen, že pro zajištění správného zaměření, sledování a hodnocení technické pomoci je možno udělat více; kromě toho je přesvědčen, že Komise by měla zmocnit subjekty na místní úrovni, aby komplexně řešily schvalovací postupy, pozdní platby příjemcům, problematiku kombinování zdrojů financování a aby podporovaly sítě na základní úrovni, například komunitně vedený místní rozvoj;

2.  „Propojený jednotný digitální trh“

43.  vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na stanovení obecné zásady volného pohybu údajů a na odstranění omezení lokalizace údajů po celé EU;

3.  „Odolná energetická unie a progresivní politika v oblasti změny klimatu“

44.  vyzývá Komisi, aby monitorovala sociálně-ekonomické důsledky nové podoby trhu s elektřinou, zejména v oblasti střední a východní Evropy, která by měla nést vyšší náklady na transformaci energetiky než jiné členské státy EU;

45.  vyjadřuje obavy v souvislosti s prováděním směrnice o energetické účinnosti a vyzývá Komisi, aby na základě jednotných pokynů spolupracovala s členskými státy na zajištění účinného provádění; v náležitých případech podporuje zásadu „účinnost na prvním místě“ a domnívá se, že cíle by měly být přiměřené a realistické;

4.  „Lepší a spravedlivější vnitřní trh a posílená průmyslová základna“

46.  vyzývá Komisi, aby předložila návrhy založené na jejím hodnocení směrnice o pojištění motorových vozidel (směrnice 2009/103/ES) a především řešení problémů, jimž čelí uživatelé motorových vozidel, vyplývající z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci Vnuk v. Triglav, a aby uvažovala i o dalších zlepšeních pro občany, kteří mají zájem o pojištění, například uznávání doby bez požadavků na vyplacení pohledávek v jiných členských státech než je stát, v němž je požadováno pojištění, aby občané mohli využívat nabídky, které jsou dostupné pro spotřebitele v těchto členských státech;

47.  naléhavě žádá Komisi, aby při přípravě revize směrnice o vysílání pracovníků (směrnice 96/71/ES) měla na paměti jak řádné fungování vnitřního trhu, tak zásadu volného pohybu služeb; naléhavě žádá Komisi, aby při přípravě předpisů o robotice v rámci občanského práva zohlednila zvláštní přístup k tomuto odvětví navrhovaný Parlamentem, s cílem podnítit inovace a respektovat různé fáze rozvoje robotiky v různých odvětvích a v různých členských státech;

48.  na základě výsledků vyšetřovacího výboru pro měření emisí v automobilovém průmyslu požaduje urychlené přijetí 3. a 4. balíčku týkajícího se emisí v reálném provozu s cílem stanovit přesnou definici podmínek, za nichž musí být splněny stávající limity CO2 a NOx;

49.  konstatuje, že existují značné problémy, pokud jde o soulad s klíčovými ustanoveními nařízení o biocidních přípravcích týkajícími se schvalování dodavatelů a registrace účinných látek používaných k ošetření předmětů, a to z důvodu špatné informovanosti dotčených podniků; naléhavě žádá Komisi, aby se opírala o práci již provedenou jako součást nedávné kontroly účelnosti nejdůležitějších právních předpisů v oblasti chemických látek (vyjma REACH) a souvisejících aspektů právních předpisů platných pro navazující průmyslová odvětví, a aby zařadila nařízení do své agendy REFIT 2018 se zvláštním ohledem na finanční a administrativní zátěž, jíž jsou vystaveny malé a střední podniky a mikropodniky při zpracovávání schvalovací dokumentace pro Evropské agentury pro chemické látky (ECHA);

50.  bere na vědomí finanční a regulační výzvy, které pro členské státy představuje dodržování směrnice o dusičnanech (směrnice 91/676/EHS), která je často pokládána za špatný příklad účinného právního předpisu EU a v souvislosti s níž bylo zahájeno mnoho řízení o nesplnění povinnosti, která dosud nebyla uzavřena; zdůrazňuje, že je třeba harmonizovat cyklus podávání zpráv s cyklem podávání zpráv podle rámcové směrnice o vodě (směrnice 2000/60/EC), tak aby bylo možné použít stejné údaje z monitorování k přezkumu obou směrnic a omezit a zjednodušit požadavky na plánování, pokud jde o dusičnany, které se ukázaly být zbytečnou byrokratickou zátěží pro zemědělské odvětví; naléhavě žádá Komisi, aby tuto směrnici přidala k práci provedené v rámci kontroly účelnosti sladkovodní politiky v roce 2012 a aby do své agendy REFIT 2018 zařadila systematický přezkum směrnice o dusičnanech s cílem zracionalizovat těžkopádné požadavky a snížit náklady na její plnění;

51.  bere na vědomí, že provozní rámce a datové nástroje týkající se předpisů pro vitamíny a minerály používané jako složky doplňků stravy podle směrnice o doplňcích stravy (2002/46/ES) jsou často zmiňovány jako příklad neúčinných a zastaralých právních předpisů EU, které mají řadu nedostatků v oblasti harmonizace po celé EU nejen v oblasti regulace a spolupráce mezi agenturami, ale i v oblasti vnitrostátních rozdílů týkajících se široké škály živin a složek, které mohou být rovněž přítomny v potravinách; vyzývá Komisi, aby provedla přezkum již vykonané práce a prověřila souvislosti týkající se stávajícího evropského trhu se zdravými potravinami, a to v úzké spolupráci s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) na základě řádného vědeckého výzkumu;

52.  zdůrazňuje, že je nutné zajistit trvalé investice do kreativního cyklu a přístupu spotřebitelů ke kvalitnímu obsahu a zároveň zvýšit ochranu nezletilých a podpořit výrobu a distribuci evropských děl; vyzývá Komisi, aby splnila svůj závazek v tomto ohledu týkající se posouzení dopadu a opatření na základě důkazů a podpořila sdílení osvědčených postupů ve všech členských státech a odvětvích a zároveň připomněla zásadu kulturní nezávislosti;

Rybolov

53.  vítá pokrok EU v oblasti rybolovného loďstva, pokud jde o dosažení cílů společné rybářské politiky (SRP), zejména článku 2 týkajícího se environmentálně udržitelného rybolovu; vyzývá Komisi, aby podporovala a nadále propagovala (eko-)štítky jako mechanismus pro uznávání vysoké kvality ryb ulovených udržitelným způsobem a pro záruku vysledovatelnosti z moře až na talíř; vyzývá Komisi, aby zajistila řádné provádění SRP a povinné vykládky v reálných lhůtách; vyzývá Komisi, aby pokračovala v úzké spolupráci s rybáři a vědeckými pracovníky, aby bylo možné zjistit a předpovědět, kde se mohou objevit „blokační druhy ryb“, a hledat řešení jako např. zcela nové způsoby rybolovu, například rybolov za použití pulzního elektrického proudu;

54.  zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise provedla přezkum nařízení (ES) č. 1967/2006 (nařízení o Středozemním moři), zejména části, která se týká zákazu používání některých tradičních zařízení, a ustanovení, která se týkají konkrétních vlastností rybolovných zařízení; je znepokojen návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví víceletý plán pro malé pelagické rybí populace v Jaderském moři a rybolov využívající tyto populace, který obsahuje nový rámec řízení;

55.  vyzývá Komisi, aby nalezla pragmatické řešení, pokud jde o průmyslový rybolov, s cílem regulovat a omezit postup využívání cenných rybolovných zdrojů jako rybí moučky, zejména pokud jde o zranitelné ekosystémy Baltského moře; vyzývá Komisi, aby provedla přezkum stávajících právních předpisů na podporu drobného rybolovu a aby především vypracovala jeho definici; zdůrazňuje, že je nutné, aby Komise provedla přezkum stávajících právních předpisů ohledně zavedení sezonního období zákazu rybolovu tresky v Baltském moři, aby tak omezila lov nedospělých jedinců;

Zemědělství

56.  vítá dvanáctitýdenní veřejnou konzultaci vedenou Komisí a skutečnost, že předseda Juncker a komisař Hogan uznali, že SZP potřebuje oživení a dostatečné financování; doufá, že vstupy získané od zemědělců, občanů a organizací v průběhu této konzultace zformují budoucí SZP; zdůrazňuje, že SZP by měla zajistit, aby daňoví poplatníci získávali ze svých investic do zemědělství hodnotu za peníze, aby se přímé platby ve všech členských státech vyrovnávaly a aby bylo zajištěno, že EU je schopna si zachovat a zvýšit svůj potenciál v oblasti výroby potravin;

57.  je zklamán nedostatečnou aktivitou, pokud jde o zajištění účelnějšího využívání živin, jako je dusík, fosfor a draslík, což by zvýšilo produkci potravin a energie; zdůrazňuje, že znehodnocování půdy představuje i nadále velkou překážku v zemědělské výrobě v EU;

58.  je znepokojen tím, jak Komise zacházela s řadou aktů v přenesené pravomoci; připomíná Komisi, že akty v přenesené pravomoci by se měly týkat technických a administrativních úprav, neměly by do SZP zavádět politicky motivovaná zemědělská opatření a obcházet tak řádný legislativní postup;

59.  zdůrazňuje, že zemědělci v EU musí mít v rámci druhého pilíře k dispozici více dobrovolných nástrojů, které jim umožní vyrovnat se se zvýšenou nestálostí cen a s dlouhými obdobími nízkých cen; vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy na vývoji souboru nástrojů EU na rizikové řízení; zdůrazňuje, že hlavním nástrojem na stabilizaci příjmu jsou pro zemědělce přímé platby v rámci prvního pilíře; vyzývá Komisi, aby prověřila opatření, která by zajistila transparentnost trhu v celém potravinovém dodavatelském řetězci;

60.  vyzývá GŘ AGRI, aby úzce spolupracovalo s GŘ EMPL a GŘ GROW a zajistilo tak, aby zemědělsko-potravinářskému odvětví byla věnována řádná pozornost; konstatuje, že pokud má být zemědělsko-potravinářské odvětví konkurenceschopné na celosvětovém trhu, je třeba zaměřit úsilí na tvorbu pracovních míst, růst a investice do veškerého majetku bez rozdílu typu a velikosti, aby byl maximalizován výrobní potenciál; zdůrazňuje, že má-li Evropa rozvíjet své přesné zemědělské metody a agrotechnologie, měla by Komise spolupracovat s členskými státy a naplánovat investice do technické nebo vyšší odborné přípravy a vzdělávání v zemědělství;

5.  „Hlubší a spravedlivější hospodářská a měnová unie“

61.  zdůrazňuje, že je důležité dosáhnout vytvoření unie kapitálových trhů; zdůrazňuje však, že každý další legislativní návrh by měl být předložen pouze v případě, že zamýšleného účinku nelze dosáhnout nelegislativními prostředky;

62.  zdůrazňuje, že nelegislativní kroky, včetně podpory trhem motivovaných řešení a účinného vymáhání právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže a jednotného trhu, by mohly být v některých oblastech nejlepší cestou kupředu;

63.  vyzývá Komisi, aby si uvědomila, že rozmanitost podnikání a finančních trhů členských států může být jejich předností, kterou by celá Evropa měla chránit;

64.  zdůrazňuje význam úpravy právních předpisů a jejich sladění s mezinárodními dohodami, například se stále trvajícími basilejskými závazky;

65.  vítá práci, již odvedla Komise a členské státy v rámci aktivní podpory boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům, agresivnímu daňovému plánování a využívání daňových rájů, při němž se vycházelo z odborných znalostí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), pokud se jedná o podporu řádné správy v daňové oblasti;

66.  vyzývá k přísnému dodržování doložky no-bail-out jako chvályhodné možnosti, jak reformovat rámec správy ekonomických záležitostí;

67.  zdůrazňuje význam monitorování provádění stávajících právních předpisů bankovní unie a k posílení dialogu s odborníky daného sektoru za účelem posouzení dopadu a účinnosti přijatých právních předpisů;

6.  „Obchod“

68.  podporuje stálé úsilí Komise o vyjednání konkrétních opatření určených ke zlepšení schopnosti malých a středních podniků zapojit se do obchodu a investování; uznává rozšiřování integrovaných celosvětových dodavatelských řetězců v mezinárodních obchodních vzorcích; žádá Komisi, aby uplatňovala digitální obchodní strategii, která zohledňuje příležitosti, jež nabízí malým a středním podnikům tím, že jim usnadní přístup na celosvětové trhy; doporučuje, aby tato strategie usilovala o zlepšení konektivity a budování kapacit pro elektronický obchod tím, že odstraní bezdůvodná omezení přeshraničního datového toku a zajistí, aby existovala odpovídající pravidla podporující otevřený, důvěryhodný a bezpečný digitální obchod; vyzývá Komisi, aby do probíhajících a budoucích jednáních o dohodách o volném obchodu prosadila digitální obchodní agendu, a aby totéž činila ve Světové obchodní organizaci (WTO), neboť tato organizace musí být i nadále flexibilním a dynamickým fórem pro jednání;

69.  vyzývá Komisi, aby provedla přezkum stávajícího obchodního rámce AKT-EU řízeného dohodou z Cotonou, jejíž platnost skončí v roce 2020; konstatuje, že je to dobrá příležitost k hodnocení vztahu a k práci na novém modelu, který na základě důkazů zohledňuje zjištění týkající se dopadu, účinnosti, přidané hodnoty EU a aktuálních změn v mezinárodním kontextu; je přesvědčen, že tento nový koncept by měl podporovat ekonomický růst v afrických, karibských a tichomořských (AKT) zemích a jejich integraci do celosvětové ekonomiky; proto žádá Komisi, aby vypracovala jasnou a silnou obchodní politiku, která by zahrnovala nejen rozvoj soukromého sektoru, usnadnění obchodu a vzájemnou liberalizaci; vyzývá Komisi, aby tak činila v souladu se zásadou politické soudržnosti pro rozvoj;

70.  podporuje přístup, který je popsán ve strategii „obchod pro všechny“ a spočívá v začlenění protikorupčních ustanovení do všech budoucích obchodních dohod, s ohledem na známou roli, kterou korupce hraje v napomáhání nezákonnému obchodu; požaduje, aby Komise při jednáních s obchodními partnery uplatňovala obchodní politiku, která by řešila nezákonný obchod; doporučuje učinit tak v souladu s existujícími mezinárodními obchodními rámci dojednanými na mnohostranné úrovni;

7.  „Oblast spravedlnosti a základních práv založená na vzájemné důvěře“

71.  je přesvědčen, že pro účinnější boj proti organizované trestné činnosti a terorismu je důležitá interoperabilita databází EU v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, včetně biometrických údajů, k nimž mají příslušné vnitrostátní orgány odpovídající přístup; naléhavě žádá Komisi, aby vypracovala normy pro stávající a budoucí databáze zahrnující záměrné zásady bezpečnosti a případně automatické omezení účelu; dále je přesvědčen, že systémy EU a členských států musí být schopny využívat informace z mezinárodních databází, například databází spravovaných Interpolem, a vyměňovat si s nimi informace; naléhavě žádá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy a zajistila trvalé a kvalitní doplňování příslušných informací do databází EU;

72.  je přesvědčen, že prioritou by měla být práce na nových nebo aktualizovaných databázích, včetně systému vstupu/výstupu (EES), evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS), balíčku SIS II, Eurodac, evropského indexového systému policejních záznamů (EPRIS) a evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS), a že na jejich existenci by měly být řádně vyčleněny finanční prostředky; naléhavě žádá Komisi, aby neustále sledovala vývoj technologií s cílem zkvalitnit informační systémy a zohlednit přitom význam rychlosti a spolehlivosti při jejich používání;

73.  podporuje nadcházející přezkum strategie kybernetické bezpečnosti; vyzývá Komisi, aby provedla přezkum stávajících právních předpisů v oblasti počítačové kriminality a předložila návrh, který stanoví jasný rámec pro vztah mezi soukromými společnostmi a orgány pro vymáhání práva v boji proti organizované trestné činnosti a internetové radikalizaci, a zohlednila přitom bezpečné zpracování osobních údajů a riziko prolomení údajů;

74.  vyzývá k dalším krokům namířeným proti internetové propagandě, zejména takové, která propaguje extrémistické ideologie, ale i těm, jejichž cílem je destabilizace, jako například propagandistické úsilí koordinované z Ruska; vyzývá k přiměřenějšímu financování jednotky Europolu pro oznamování internetového obsahu;

75.  vyzývá Komisi, aby koordinovala výměnu osvědčených postupů v oblasti boje proti radikalizaci ve věznicích v EU;

8.  „Na cestě k nové migrační politice“

76.  vyzývá Komisi, aby vystupňovala úsilí o uzavření dohody se všemi příslušnými subjekty v Libyi s cílem zastavit ilegální příliv státních příslušníků třetí země na území EU;

77.  vyzývá Komisi, aby pokračovala v jednáních s třetími zeměmi o návratech a dohodách o navracení jako klíčové součásti spravedlivého azylového systému a aby provedla přezkum směrnice o navracení (směrnice 2008/115/ES) a posoudila, zda i nadále představuje odpovídající právní rámec pro návratovou politiku EU; je přesvědčen, že na úrovni členských států lze používat dobrovolné přesídlení jako nástroj pro poskytování mezinárodní ochrany;

78.  podporuje cíl, jímž je zavedení přísných azylových řízení a podmínek pro členské státy; je však přesvědčen, že členské státy jsou a nakonec musí být i nadále zodpovědné za své hranice, politiky pracovního trhu a přístup k systému sociálního zabezpečení, zdravotní péči, bydlení a vzdělávání;

79.  je přesvědčen, že je zapotřebí vyvinout větší úsilí a zajistit podporu pro Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž, včetně sdílení zdrojů, neboť plní důležité nové úkoly, a to včetně nové ústřední jednotky ETIAS;

9.  „Silnější celosvětový aktér“

80.  vyzývá k pravidelnému přezkumu evropské politiky sousedství (EPS), tak aby řešila neustále se měnící situaci na východních a jižních hranicích EU; dále trvá na tom, že práce a rozpočet Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) musí podléhat řádné kontrole a odpovědnosti; je přesvědčen, že toto hodnocení by nemělo být zaměřeno pouze na správné vynakládání prostředků, ale i na otázku, zda je dosahováno cílů evropské politiky sousedství;

81.  vyzývá ke spolupráci mezi EU, jejími členskými státy a mezinárodními organizacemi, včetně OSN, NATO a Britského společenství národů a k zajištění uznání sdílených globálních výzev zahraniční politiky, bezpečnosti a humanitárních výzev a vnitrostátních pravomocí v těchto oblastech;

82.  trvá na tom, že podpora lidských práv představuje i nadále důležitý rozměr cílů zahraniční politiky EU a jejích vztahů s třetími zeměmi, včetně takových oblastí, jako je náboženská svoboda, svoboda vyjadřování, politické svobody, práva žen, dětí a osob se zdravotním postižením a práva menšinových skupin, včetně osob LGBTI;

83.  žádá, aby byl nadále vyvíjen diplomatický tlak, a to i prostřednictvím cílených sankcí namířených proti osobám, skupinám a ruské vládě, s cílem dosáhnout mírového řešení konfliktu na Ukrajině; trvá tom, že je třeba přísně dodržovat politiku neuznání Ruskem okupovaného Krymu;

84.  vybízí k další mezinárodní spolupráci směřující k diplomatickému řešení izraelsko-palestinského konfliktu, jehož výsledkem bude bezpečný a všeobecně uznávaný Izrael existující po boku suverénního a životaschopného palestinského státu;

Bezpečnost

85.  uznává NATO jako základ evropské obranné a bezpečnostní politiky a brání se jakýmkoli opatřením, která by oslabila vazby s mezinárodními partnery v oblasti obrany; naléhavě žádá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy na dosažení cíle stanoveného pro členy NATO, tedy vydávat 2 % HDP na obranu;

86.  vyzývá Komisi, aby prověřila cíle a rentabilitu civilních misí EU v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) s ohledem na účinnější budování oblasti skutečné a užitečné doplňkovosti k úloze jiných organizací;

87.  jako největší přispěvatel mezinárodního hnutí proti nášlapným minám (APL) požaduje přezkum zaměření EU a financování činnosti v oblasti min s cílem úspěšně uzavřít tuto činnost v co nejkratší lhůtě;

88.  navrhuje prověřit financování výzkumu a provádět praktické kroky v oblasti počítačové kriminality, zejména v oblasti ochrany infrastruktury a posilování odolnosti jednotlivých států s cílem stanovit, v čem spočívá největší přidaná hodnota, s přihlédnutím k činnosti vykonávané jinými organizacemi;

Rozvoj

89.  je přesvědčen, že úloha soukromého sektoru je zásadní pro dosažení cílů udržitelného rozvoje; je přesvědčen, že soukromý sektor je v podmínkách svobodného a spravedlivého obchodu hybnou silou při vytváření bohatství a ekonomického růstu ve všech tržních ekonomikách, která vytváří 90 % pracovních míst a příjmu v rozvojových zemích; konstatuje, že podle OSN soukromý sektor představuje v rozvojových zemích 84 % HDP a je schopen zajistit udržitelný základ pro nižší závislost na pomoci a mobilizaci domácích zdrojů;

90.  vyzývá Komisi, aby vytvořila jasný, strukturovaný a transparentní rámec s jasnou zodpovědností upravující partnerství a aliance se soukromým sektorem v rozvojových zemích; dále požaduje, aby byly na úrovni EU zřízeny odvětvové mnohostranné platformy, které by sdružovaly soukromý sektor, organizace občanské společnosti, nevládní organizace, expertní skupiny, partnerské vlády, poskytovatele finanční pomoci a další zainteresované strany s cílem informovat o příležitostech k účasti na partnerství veřejného a soukromého sektoru, vyměňovat si osvědčené postupy a poskytovat technickou podporu týkající se právního rámce a očekávaných výzev vyplývajících ze společné rozvojové činnosti;

91.  vítá úlohu EIB při rozvoji místního soukromého sektoru; zdůrazňuje skutečnost, že podpora mikrofinancování ze strany EIB je již mimořádně úspěšná, neboť s pouhými 184 miliony EUR ve formě mikroúvěrů existuje 230 500 pracovních míst v mikropodnicích po celém světě, a že tyto mikroúvěry mají silnou genderovou perspektivu, neboť vytváří dvakrát více pracovních míst pro ženy, než pro muže; vyzývá Komisi a členské státy, aby uznaly úspěch politiky mikrofinancování prostřednictvím zvyšování dostupných finančních zdrojů; bere na vědomí, že EIB věnuje další prostředky na mikrofinancování prostřednictvím mandátu EU k externímu poskytování úvěrů ve všech rozvojových zemích, v nichž EIB působí;

92.  připomíná, že cíl udržitelného rozvoje č. 3 jasně stanoví, že do roku 2030 by se každý měl po celý život těšit dobrému duševnímu a tělesnému zdraví; zdůrazňuje skutečnost, že každý rok upadne 100 milionů lidí do chudoby v důsledku výdajů za zdravotnictví, které jsou nepřiměřené jejich příjmům, a že podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nemá třetina světové populace, a více než 50 % v Africe, přístup k lékům v důsledku nerovnosti, například nižší úrovně vzdělání a příjmů, omezené dostupnosti informací, slabé infrastruktury a omezené dostupnosti zdravotních středisek ve venkovských oblastech, a tím i nedostatečnému diagnostikování nemocí, což vede k nedostatečné léčbě a k minimální dostupnosti léků;

93.  připomíná, že cílem by mělo být dostat se k lidem, kteří potřebují zdravotní péči, bez ohledu na to, kde a kdy ji potřebují, při řádném respektování svrchovanosti dotyčných třetích zemí, a že je třeba si přiznat, že dostupnost léků je ovlivněna konflikty a krizemi, stejně jako všechny aspekty zdravotnických systémů; je přesvědčen, že v těchto případech je důležité, aby pohotovostní systémy účinně předcházely vzplanutí chorob, nebo reagovaly na jejich případné propuknutí;

10. „Unie demokratické změny“

94.  vyzývá Komisi, aby prováděla interinstitucionální dohodu s cílem umožnit skutečné zapojení sítě vnitrostátních parlamentů do legislativního procesu EU v souladu s neoddělitelnými zásadami svěření pravomocí, subsidiarity a proporcionality; za tímto účelem vyzývá Komisi, aby:

–  fakticky prodloužila kontrolní období, v němž vnitrostátní parlamenty mohou vydat odůvodněné stanovisko, z osmi na dvanáct týdnů;

–  podněcovala a přezkoumávala odůvodněná stanoviska z vlastního podnětu vydávaná vnitrostátními parlamenty, v nichž se navrhuje, aby Komise iniciovala legislativní akt v oblasti svých pravomocí („zelená karta“);

–  posoudila každé odůvodněné stanovisko týkající se nesouladu návrhu legislativního aktu Unie se zásadou subsidiarity jako „politicky závaznou“, pokud dosáhlo stanovené hranice třetiny hlasů přidělených vnitrostátním parlamentům, a v důsledku toho neprodleně a úplně odstranila zpochybněný návrh aktu;

–  uvítala parlamentarizaci a modernizaci lucemburského kompromisu, pokud jde o odůvodněná stanoviska vydávaná vnitrostátními parlamenty k tématům, která považují za „velmi důležitý národní zájem“, jenž je v rozporu s přijetím nebo s podílem na daném návrhu aktu, a vyzývá Radu, aby vedla komplexní diskuse s cílem dosáhnout konsensu;

–  uvítala právo vnitrostátních parlamentů odvolat a přezkoumat prováděcí akty nebo akty v přenesené pravomoci přijaté Komisí, jakož i jejich právo na plnou spolupráci na žádostech podaných jakýmkoli vnitrostátním parlamentním vyšetřovacím výborem, týká-li se to evropské problematiky;

–  přezkoumala veškeré směrnice nebo nařízení, pokud to vyžadují vnitrostátní parlamenty;

–  zavedla ustanovení o automatickém skončení platnosti některých aktů po pěti nebo deseti letech;

–  zahájila návrat takzvaných sdílených pravomocí vnitrostátním parlamentům, pokud se tyto parlamenty, které dosáhly třetiny hlasů, domnívají, že cíle nebyly na základě zkušenosti při řádném legislativním postupu splněny a že by bylo nejlepší vrátit pravomoci členským státům a/nebo regionálním nebo místním orgánům;

95.  vyzývá Komisi, aby iniciovala řádný postup pro přijímání změn smlouvy podle článku 48 SEU s cílem navrhnout změny článku 341 SFEU a protokolu č. 6, které jsou nezbytné, aby Parlament mohl sám rozhodovat o umístění svého sídla a o své vnitřní organizaci;

96.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh na změnu statutu Soudního dvora Evropské unie tak, aby „soudce, který se zúčastnil projednání případu před senátem nebo před velkým senátem, mohl připojit k rozsudku buď své souhlasné či nesouhlasné odlišné stanovisko, nebo prosté prohlášení o nesouhlasu“;

o

o o

97.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Komisi, Radě, Evropské radě a vládám a parlamentům členských států.

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0105.

(2)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0103.

Poslední aktualizace: 4. července 2017Právní upozornění