NÁVRH USNESENÍ o situaci v Azovském moři
22.10.2018 - (2018/2870(RSP))
v souladu s čl. 123 odst. 2 jednacího řádu
Victor Boştinaru, Knut Fleckenstein, Tonino Picula, Liisa Jaakonsaari za skupinu S&D
Viz také společný návrh usnesení RC-B8-0493/2018
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Ukrajině a situaci na Krymu a na své usnesení ze dne 11. června 2015 o strategické vojenské situaci v povodí Černého moře po nezákonném připojení Krymu Ruskem[1],
– s ohledem na prohlášení mluvčí místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 15. května 2018 o částečném otevření mostu přes Kerčský průliv,
– s ohledem na společné prohlášení přijaté v Bruselu dne 9. července 2018 v návaznosti na 20. summit EU-Ukrajina,
– s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/1085 ze dne 30. července 2018, kterým se mění rozhodnutí 2014/145/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny[2], jímž se doplňuje šest subjektů podílejících se na výstavbě mostu přes Kerčský průliv na seznam osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření uvedená v příloze I nařízení (EU) č. 269/2014,
– s ohledem na dohodu mezi Ruskou federací a Ukrajinou ze dne 24. prosince 2003 o spolupráci při využívání Azovského moře a Kerčského průlivu a na úmluvu OSN o mořském právu (UNCLOS) ze dne 10. prosince 1982,
– s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že nelegální anexe Krymu Ruskou federací změnila geopolitickou situaci v této části světa, což má významné důsledky pro Černé moře, Kerčský průliv a Azovské moře;
B. vzhledem k tomu, že Rusko vybudovalo most přes Kerčský průliv a plynovod a položilo podmořské kabely spojující Krymský poloostrov s ruským územím bez souhlasu Ukrajiny a v jasném rozporu s její svrchovaností a územní celistvostí; vzhledem k tomu, že tento most vzhledem ke svým technickým parametrům omezuje plavbu určitých komerčních lodí (lodí typu Panamax) Kerčským průlivem do ukrajinských přístavů v Azovském moři nebo z těchto přístavů do Černého moře, čímž omezuje plavbu v rozporu s příslušnými ustanoveními Úmluvy OSN o mořském právu;
C. vzhledem k tomu, že výstavba tohoto masivního mostu má negativní dopad na životní prostředí, snížila hladinu moře v průlivu a ovlivnila lodní dopravu mezi Azovským a Černým mořem;
D. vzhledem k tomu, že dne 29. dubna 2018 začala ruská pohraniční stráž provádět intenzivní kontroly zahraničních plavidel, včetně lodí plujících pod vlajkou členských států EU, což způsobilo neodůvodněná zpoždění (až šest dnů) a závažné finanční ztráty pro ukrajinské komerční přístavy Mariupol a Berďjansk a zasáhlo lodní přepravce; vzhledem k tomu, že tato města a celý širší region již čelí nepříznivým hospodářským a sociálním důsledkům anexe Krymu a probíhajícího Ruskem podporovaného konfliktu ve východní části Ukrajiny;
E. vzhledem k tomu, že splavná část Kerčského průlivu se nachází v Ukrajinských vodách;
F. vzhledem k tomu, že kvůli faktické ruské kontrole Krymského poloostrova nemůže Ukrajina plně vykonávat svá práva ve své výlučné ekonomické zóně a těžit uhlovodíky ze svého kontinentálního šelfu v Černém a Azovském moři; vzhledem k tomu, že v roce 2016 podala Ukrajina proti Ruské federaci žalobu v souvislosti s úmluvou UNCLOS s cílem domoci se svých práv v mořských oblastech v blízkosti nelegálně okupovaného Krymu, přičemž Ruská federace podala dne 22. května 2018 námitku proti jurisdikci soudu UNCLOS;
G. vzhledem k tomu, že Ruská federace urychlila rozšiřování a modernizaci své černomořské flotily, dále militarizuje Krym a posílila svou vojenskou přítomnost v Azovském moři, které bylo téměř plně demilitarizované, mimo jiné přesunutím části své flotily z Kaspického moře; vzhledem k tomu, že Ukrajina ve snaze hájit svá práva rozmístila v pobřežních oblastech Azovského moře další síly a dne 16. září 2018 oznámila plán vybudovat do konce roku námořní základnu; vzhledem k tomu, že rostoucí napětí a vojenská přítomnost by mohly vést k incidentům a další eskalaci se závažnějšími důsledky pro evropskou bezpečnost;
1. znovu opakuje, že rozhodně podporuje nezávislost, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic a ostře odsuzuje nelegální anexi Krymu a Sevastopolu Ruskou federací a ruskou podporu separatistických sil ve východní části Ukrajiny a nedodržování minských dohod;
2. odsuzuje vybudování mostu přes Kerčský průliv a porušování práv námořní plavby v ukrajinských územních vodách, jež se dotýká i lodí plujících pod vlajkou členských států EU; zdůrazňuje, že Rusko je v souladu s mezinárodním námořním právem a dohodou o dvoustranné spolupráci s Ukrajinou povinno nenarušovat ani neomezovat plavbu Kerčským průplavem; dále zdůrazňuje, že kontroly lodí, které je povoleno provádět namátkově, by neměly být zneužívány či prováděny z politických důvodů s cílem dále destabilizovat bezpečnost, celistvost a sociální a ekonomickou situaci na Ukrajině; vyzývá Radu a místopředsedkyni, vysokou představitelku, aby požadovaly, aby Rusko okamžitě ukončilo intenzivní, diskriminační kontroly lodí, a bude-li to nutné, zvážily vhodná protiopatření;
3. vítá rozhodnutí Rady uvalit restriktivní opatření na šest subjektů podílejících se na výstavbě mostu přes Kerčský průliv; s politováním však konstatuje, že tyto sankce dosud nepřinesly očekávané výsledky, zejména pokud jde o odrazení Ruska od agresivního jednání a o prosazení pokojného řešení sporů; vyzývá členské státy, aby v otázce vztahů mezi EU a Ruskem zůstaly jednotné a hovořily jedním hlasem, a vybízí místopředsedkyni, vysokou představitelku Mogheriniovou, aby vystupovala jako prostředník mezi Kyjevem a Moskvou s cílem dosáhnout řešení na základě dohody a zabránit další eskalaci;
4. podporuje úsilí Ukrajiny o vyřešení problémů vzniklých jednáním Ruska v souvislosti s výstavbou mostu přes Kerčský průliv, jež zasahují do pobřežních práv Ukrajiny v Černém moři, Kerčském průliv a Azovském moři, prostřednictvím rozhodčího soudu UNCLOS; naléhavě vyzývá Ruskou federaci, aby akceptovala jurisdikci tohoto soudu;
5. vyzývá Komisi, aby pečlivě analyzovala dopad nových Ruskem způsobených problémů na ukrajinská města Mariupol a Berďjansk a obecně na ukrajinský obchod a aby navrhla a realizovala projekty na podporu sociální odolnosti a hospodářského rozvoje těchto měst a širšího jihovýchodního regionu Ukrajiny;
6. je znepokojen nepříznivým dopadem mostu přes Kerčský průliv na životní prostředí, jenž může zasahovat do zájmů všech zemí v povodí Černého moře; vyzývá Ukrajinu, Komisi a členské státy na pobřeží Černého moře, aby situaci monitorovaly, aby si vyměňovaly příslušné informace a aby sledovaly, zda je třeba učinit kroky k nápravě;
7. vyjadřuje hluboké znepokojení nad militarizací Krymu, Černého moře – kde byly rozmístěny systémy A2/AD – a nyní také Azovského moře, což ohrožuje bezpečnost Ukrajiny a širšího regionu, včetně některých členských států; domnívá se, že mandát zvláštní monitorovací mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) musí reagovat na nové zdroje napětí v Azovském moři a že tato mise by měla být vybavena potřebnými prostředky pro plnění své monitorovací úlohy v námořních oblastech;
8. vyjadřuje upřímnou soustrast rodinám a známým obětí a přání rychlého zotavení všem, kteří při nedávném ozbrojeném útoku v krymském městě Kerč utrpěli zranění;
9. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, prezidentovi, vládě a parlamentu Ukrajiny a Ruské federace, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a generálnímu tajemníkovi OSN.