Evropský parlament,

–  s ohledem na oslavu Mezinárodního dne Romů dne 8. dubna 2005(1);

–  s ohledem na Ústavní smlouvu podepsanou hlavami států a vládami dne 29. října 2004 zahrnující v druhé části Listinu základních práv Evropské unie;

–  s ohledem na články 3, 6, 7, 29 a 149 Smlouvy o ES, které zavazují členské státy k tomu, aby zajistily rovné příležitosti pro všechny občany;

–  s ohledem na článek 13 Amsterodamské smlouvy, který Evropské společenství opravňuje „přijmout vhodná opatření k boji proti diskriminaci na základě rasového nebo etnického původu“;

–  s ohledem na směrnici č. 43/2000ES, která je známá jako směrnice o rasové rovnosti a která zakazuje diskriminaci na základě etnického původu;

–  s ohledem na článek 4 Rámcové úmluvy Rady Evropy o ochraně národnostních menšin a Evropskou úmluvu o lidských právech a základních svobodách;

–  s ohledem na článek 3 doporučení č. 1557/2002 Výboru ministrů Rady Evropy, který upozorňuje na rozšířenou diskriminaci Romů a nutnost posílit systém monitorování diskriminace těchto občanů(2);

–  s ohledem na dokument, který Evropská unie (skupina COCEN) přijala na summitu v Tampere v roce 1999, jehož název zní „Situace Romů v kandidátských zemích“ a který zdůrazňuje nezbytnost více si uvědomovat rasismus a diskriminaci, kterým Romové čelí;

–  s ohledem na doporučení Rady Evropy č. 1557 přijaté v roce 2002 pod názvem „Právní situace Romů v Evropě“ a zdůrazňující potřebu vyřešit právní status Romů;

–  s ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení ze dne 10. prosince 1984;

–  s ohledem na směrnici č. 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000 stanovující obecný

   rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání;

–  s ohledem na Listinu evropských stran pro nerasistickou společnost(3);

–  bere na vědomí zřízení skupiny komisařů odpovědných za základní práva, opatření proti diskriminaci a rovné příležitosti(4) a očekává předložení programu této skupiny;

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1035/97 zřizující Evropské monitorovací středisko pro rasismus a xenofobii (EUMC), na výroční a tematickou zprávu EUMC o rasismu v EU a k Zelené knize Komise o rovnosti a nediskriminaci v rozšířené EU (KOM(2004)0379); s přihlédnutím k nedávno uveřejněné zprávě Evropské komise upozorňující na velmi znepokojující úroveň nepřátelství a porušování lidských práv Romů, Cikánů a travellerů v Evropě(5);

–  s ohledem na nejnovější zprávu Výboru pro osobní svobody, spravedlnost a vnitřní věci o ochraně menšin a nediskriminaci (2005/2008(INI)) a o holokaustu (RSP/2004/2634);

–  s ohledem na mezinárodní právní nástroje, jakým je Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace (CERD), článek 27 „Diskriminace Romů“, a na orgán Evropská komise proti rasismu a intoleranci (ECRI);(6)

–  s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že 8. duben byl vyhlášen jako Mezinárodní den Romů a předpokládá se, že bude připomínán každoročně mimo jiné jako příležitost dozvídat se více o největší evropské národnostní menšině a o rozsahu jejího sociálního vyloučení;

B.  upozorňuje na 12–25 milionů Romů žijících v Evropě, z nichž 7–9 milionů jsou občany Evropské unie, kteří jsou rasově diskriminováni a často trpí přísnou strukturální diskriminací, chudobou a sociálním vyloučením a také diskriminací na základě pohlaví, věku, postižení a sexuální orientace;

C.  zdůrazňuje, že je nezbytné okamžitě odstranit pokračující násilné trendy rasismu a rasové diskriminace Romů a uvědomuje si, že jakékoli nepotrestání rasistických útoků, nenávistných řečnických projevů, fyzických útoků extremistických skupin, nezákonných vystěhování a policejního násilí motivovaných anticikanismem a romafobií se významně podílí na oslabování úlohy práva a demokracie a vede k podpoře opakování takovýchto zločinů, žádá proto rozhodnou akci k vymýcení tohoto jednání;

D.  uznává, že selhání v boji proti rasové diskriminaci a xenofobii projevovaným vůči Romům, zvláště potom selhání veřejných orgánů, je faktorem, který podněcuje přetrvávání těchto problémů ve společnosti;

E.  vzhledem k tomu, že na romskou komunitu stále ještě není ve všech členských státech a kandidátských zemích pohlíženo jako na etnickou nebo národnostní menšinu a že tudíž nemůže využívat práv vyplývajících z jejího statutu ve všech zmíněných zemích;

F.  poznamenává, že zatímco mnoho členských států zavedlo do svých vnitrostátních právních předpisů směrnici 2000/43/ES(7), jiné tuto směrnici nezavedly, nebo ji zavedly neúplně nebo nepřesně;

G.  připomíná, že romský holokaust (porajmos), stejně jako závažnost zločinů nacizmu směřujících k vyhlazení Romů v Evropě, si zaslouží plné uznání, a vyzývá v tomto ohledu Komisi a příslušné orgány, aby podnikly všechny nezbytné kroky, aby byla z místa dřívějšího koncentračního tábora v Letech u Písku odtraněna prasečí farma a aby zde byl vystavěn vhodný památník;

H.  znovu připomíná, že velké množství Romů bylo a stále je obětí války a že jsou cílem etnických čistek v Kosovu, Chorvatsku a Bosně a Hercegovině;

I.  lituje, že velké množství Romů žádajících azyl bylo vyhoštěno nebo jim bylo hroženo vyhoštěním z hostitelských zemí EU, a to v rozporu se zásadou „non-refoulement“ (vyloučení násilného navracení), jak byla stanovena v Ženevské úmluvě z roku 1951 a přidružených protokolech;

J.  lituje, že Romové jsou i nadále nedostatečně zastoupeni ve vládních strukturách a veřejné správě členských států a kandidátských zemí, v nichž tvoří významnou část populace; připomíná, že se tyto vlády zavázaly, že zvýší počet Romů pracujících v rozhodovacích strukturách, ale musí teprve učinit významný pokrok;

K.  uznává, že je nutné zajistit účinnou účast Romů na politickém životě, zejména pokud jde o rozhodnutí týkající se života a blahobytu romských komunit;

L.  zdůrazňuje, že v žádném případě nesmí být nová občanská práva navržena a zavedena tak, aby diskriminovala oprávněné žadatele o občanství nebo aby odepřela občanství dlouhodobě usazeným romským občanům některého ze členských států nebo kandidátské země;

M.  vzhledem k tomu, že v mnoha státech existují jasné známky toho, že policejní síly a jiné orgány trestní spravedlnosti jsou protiromsky zaměřeny, což vede k systémové rasové diskrimizaci při výkonu trestní spravedlnosti;

N.  vzhledem k tomu, že Romové jsou obvykle diskriminováni při poskytování zdravotní péče a sociálního zabezpečení, a v souvislosti s tím připomíná případy segregace na porodních odděleních a sterilizace Romek bez jejich poučeného souhlasu;

O.  vzhledem k nehygienickým životním podmínkám neodpovídajícím normám a k očividné ghetoizaci, které přetrvávají v širokém měřítku, a vzhledem k tomu, že je Romům obvykle zabraňováno odstěhovat se z takových sídlišť;

P.  upozorňuje na rasovou segregaci ve stávajících vzdělávacích systémech v několika členských státech, která vede k výuce romských dětí buď v oddělených třídách s nižšími standardy, nebo ve třídách pro mentálně postižené; uznává, že zlepšení přístupu ke vzdělávání a možností akademického vzdělání pro Romy je zásadní pro zlepšení budoucnosti romských komunit;

Q.  vzhledem k tomu, že romské komunity v průměru čelí nepřijatelně vysoké míře nezaměstnanosti, což vyžaduje zvláštní opatření pro usnadnění přístupu k pracovním místům;

R.  s ohledem na problémy, které mají Romové s plným uznáním své kultury, lituje skutečnost, že ve většině členských států a kandidátských zemí jsou v programech hlavních médií Romové nadále nedostatečně zastoupeni a zároveň je posilován negativní obraz romských občanů prostřednictvím novinových článků, televizního a rozhlasového vysílání; poznamenává také, že nové komunikační technologie včetně Internetu mohou přispět k boji proti romofobii;

1.  odsuzuje jakoukoli formu diskriminace Romů;

2.  vyzývá Radu, Komisi, členské státy a kandidátské země, aby zvážily uznání Romů za evropskou menšinu;

3.  vítá nedávné prohlášení předsedy Evropské komise Barossa o důležitosti odstranění diskriminace Romů a o úloze, jakou může hrát lisabonská strategie ve zlepšování příležitostí Romů(8), a vyzývá Evropský parlament, Radu, Komisi, členské státy a kandidátské země, aby veřejně přijaly opatření pro boj s anticikanismem/romofobií ve všech podobách, na úrovni místní, národní, regionální nebo na úrovni EU;

4.  naléhá na Komisi, aby zahrnula otázku boje proti anticikanismu/romofobii v Evropě mezi své priority v rámci Evropského roku rovných příležitostí 2007 a vyzývá politickou a občanskou veřejnost na všech úrovních, aby zajistila, že rasová nenávist vůči Romům nebude nikdy v evropské společnosti tolerována;

5.  naléhá dále na Komisi, aby v rámci politických požadavků kodaňských kritérií zajistila, že kandidátské země učiní skutečný pokrok v posílení právního státu a ochrany lidských práv a práv menšin, především práv romských obyvatel;

6.  vyzývá Evropskou komisi, aby připravila sdělení o tom, jak může EU ve spolupráci s členskými státy nejlépe koordinovat a podporovat úsilí o zlepšení situace Romů, a aby přijala akční plán obsahující jasná doporučení členským státům a kandidátským zemím pro dosažení lepší hospodářské, sociální a politické integrace Romů;

7.  doporučuje členským státům, aby do svých vnitrostátních právních předpisů urychleně převedly směrnici 43/2000 ES(9), a vyzývá ty, které v současnosti porušují Smlouvu formou „nekomunikace“, aby postoupily vpřed a napravily nedostatečný pokrok; vyzývá Radu, aby v rámci lucemburského předsednictví schválila navrhované rámcové rozhodnutí o rasismu a xenofobii, které by učinilo nenávistně motivované trestné činy postižitelné v celé EU, a které musí být projednáno s Evropským parlamentem;

8.  vyzývá členské státy a kandidátské země, aby posílily vnitrostátní právní předpisy a administrativní opatření, které výslovně a cíleně potírají anticikanismus/romofobii, zakazují rasovou diskriminaci a související netoleranci, ať už přímou nebo nepřímou, ve všech oblastech veřejného života;

9.  vyzývá členské státy a kandidátské země, aby si vyměňovaly osvědčené postupy v zájmu podpory romské kultury;

10.  vyzývá členské státy, aby jednaly v zájmu odstranění jakékoli rasové nenávisti a podněcování k diskriminaci a násilí vůči Romům v médiích a prostřednictvím jakýchkoli komunikačních technologií a vyzývá hlavní média k zavedení nejlepších postupů pro nábor pracovníků, jejichž složení by odpovídalo složení obyvatelstva;

11.  vyzývá členské státy a kandidátské země, aby rozvinuly strategii pro lepší zapojení Romů do voleb, jako voličů i kandidátů, a to na všech úrovních;

12.  zdůrazňuje potřebu zajistit stejná sociální a politická práva přistěhovalcům romského původu;

13.  zdůrazňuje, že nedostatek oficiálních dokumentů je závažnou překážkou uplatňování základních práv Romů v celé Evropě, a rovněž jejich přístup ke službám, které jsou zásadní pro sociální začlenění;

14.  naléhá na členské státy a kandidátské země, aby přijaly konkrétní opatření pro zlepšení přístupu Romů na trh práce s cílem zajistit lepší dlouhodobou zaměstnanost;

15.  vyzývá členské státy, v nichž jsou romské děti izolovány od svých vrstevníků do škol pro mentálně postižené nebo umísťovány do zvláštních tříd, aby v určeném časovém období pokročily s programy desegregace, a zajistily tak volný přístup romských dětí ke kvalitnímu vzdělávání a zabránily růstu antiromských nálad mezi ostatními dětmi;

16.  připomíná přijetí usnesení EP v roce 1989 o výchově a vzdělávání dětí Romů, Sintů a travellerů a nadále považuje za prioriru zajistit, aby měly všechny romské děti přístup k standardnímu vzdělávání;

17.  naléhá na členské státy a kandidátské země, aby zavedly zvláštní stipendijní a vzdělávací programy pro znevýhodněné romské studenty;

18.  vyzývá členské státy a kandidátské země, aby zajistily rovný přístup ke zdravotní péči a sociálnímu zabezpečení pro všechny, aby zamezily všem diskriminačním praktikám, především segregaci Romů na porodních odděleních a předcházely praktikám sterilizace romských žen bez jejich souhlasu;

19.  domnívá se, že současné vytváření ghet v Evropě je nepřijatelné a vyzývá členské státy, aby přijaly konkrétní opatření pro zabránění tomuto procesu: bojovaly proti diskriminačním praktikám v oblasti bydlení a pomáhaly jednotlivcům z řad Romů při hledání jiného, hygienického bydlení;

20.  naléhá na vlády oblastí s romskou populací k přijetí dalších kroků při integraci romských úředníků na všech úrovních správy a rozhodovacích procesů v souladu s předcházejícími závazky a uvolnit potřebné zdroje pro efektivní fungování takových pracovních míst;

21.  vyzývá Komisi, aby veřejně podpořila národní vlády, aby zajistily, že v případě programů financování zaměřených na Romy budou do jejich vytváření, uplatňování a monitorování zapojeni Romové;

22.  podporuje pokračující vývoj v rámci orgánů EU uplatňovat přístup pro Romy s Romy, vytvořený OBSE, v budoucnu při výběru pracovníků na pracovní místa související i nesouvisející s Romy;

23.  vyzývá politické strany, a to jak na národní, tak na evropské úrovni, aby přehodnotily své stranické struktury a postupy s cílem odstranit bariéry, které přímo nebo nepřímo brání účasti Romů, a aby přijaly politiky zaměřené na úplnou integraci Romů do svého hlavního politického a sociálního programu;

24.  naléhá na EUMC a po jejím založení také na Agenturu pro základní práva, aby věnovaly více pozornosti anticikanismu/romofobii v Evropě a přidělily potřebné prostředky pro monitorování rasového násilí a poškozování lidských práv Romů;

25.  naléhá na členské státy, aby podporovaly iniciativy zaměřené na sebereprezentaci Romů a jejich aktivní účast ve veřejném a sociálním životě a prosazení zastoupení Romů v občanských organizacích;

26.  vyzývá Komisi, aby romskou otázku otevřela na celoevropské úrovni a zaměřila se na kandidátské země, vzhledem k tomu, že Romové žijí v celé Evropě;

27.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a kandidátských zemí.

(1) Mezinárodní den Romů byl ustanoven v roce 1971 na Prvním romském světovém kongresu. (2) Čl. 15f odst. VIII. (3) „Listina evropských politických stran pro nerasistickou společnost“ je návrhem Poradního výboru EU pro rasismus a xenofobii politickým stranám Evropské unie. Text, který byl tímto Výborem přijat dne 5. prosince 1997. (4) Předseda Evropské komise José Manuel Barroso informoval o této iniciativě ve svém projevu v Evropském parlamentu dne 26. října 2004. Sdělil, že skupina (jíž bude předsedat) se bude zabývat otázkou monitoringu všech činností Komise a většiny iniciativ v těchto oblastech a také bude vystupovat jako řídící politická síla. (5) Dokument „Situace Romů v rozšířené Evropě“ vypracovaný a zveřejněný GŘ pro zaměstnanost a sociální věci, 2004. (6) Obecné doporučení č. 3 k potlačení rasismu a nesnášenlivosti vůči Romům/Cikánům. (7) Úř. věst. L 180, 19. 7. 2000, s. 22. (8) vyjádření u příležitosti „Lisbon Scorecard V“ ze dne 17. března 2005 (9) Úř. věst. L 180, ze dne 19.7.2000, str. 22.