Evropský parlament,

–  s ohledem na smlouvu o Mezinárodním trestním soudu,

–  s ohledem na usnesení Rady bezpečnosti OSN 1638, v němž se žádá o vyslání mise OSN do Libérie s cílem zadržet a uvěznit bývalého prezidenta Taylora, pokud se pokusí o návrat do Libérie, a převézt ho nebo zabezpečit jeho převoz do Sierry Leone, kde by byl trestně stíhán před Zvláštním soudem pro Sierru Leone,

–  s ohledem svá předchozí usnesení o Čadu a Libérii, zvláště na usnesení ze dne 24. února 2005 o vydání Charlese Taylora,

–  s ohledem na závěry 38. řádného zasedání Africké komise pro lidská práva a práva občanů, které se konalo ve dnech 21. listopadu až 5. prosince 2005 v Banjulu v Gambii,

–  s ohledem na článek 115 jednacího řádu,

A.  vzhledem k Římskému statutu Mezinárodního trestního soudu a vzhledem k tomu, že Organizace spojených národů poprvé uznala již před 50 lety, že je nutné ustavit mezinárodní trestní soud pro stíhání zločinů, jako je genocida;

B.  vzhledem k tomu, že generální tajemník OSN Kofi Annan prohlásil, že amnestie za hrubé porušování lidských práv je pro OSN nadále zcela nepřijatelná a nemůže ji tudíž uznat, s výjmkou případů, kdy nedošlo ke genocidě, nebyly spáchány zločiny proti lidskosti a válečné zločiny;

C.  vzhledem k tomu, že se znepokojením sleduje četné případy porušování lidských práv na africkém kontinentě a že pachtelé těchto činů jen zřídka bývají předáni spravedlnosti, zatímco jejich obětem je často upřena účinná pomoc;

D.  vzhledem k tomu, že mezinárodní právo jasně stanovuje, že váleční zločinci musí být vždy postaveni před soud a že všechny státy jsou povinny vydat osoby podezřelé ze spáchání válečných zločinů;

E.  vzhledem k tomu, že v čl. 3 písm. h) a čl. 4 písm. o) Zakládací listiny Africké unie se jednoznačně odsuzuje a odmítá beztrestnost;

F.  vítaje prohlášení Africké unie proti beztrestnosti a domnívaje se, že tato Unie získá na důvěryhodnosti, pokud prokáže odhodlání bojovat konkrétně proti beztrestnosti v oblasti lidských práv,

G.  vzhledem k tomu, že mnoho trestných činů, včetně činů proti lidskosti, které spáchali afričtí diktátoři a jejich spoluviníci, zůstává nadále nepotrestáno, a tím jsou páchány další křivdy na osobách blízkých obětem a podporuje se páchání nových trestných činů,

H  vzhledem k tomu, že 27 afrických států ratifikovalo Římský statut a některé z nich usilují o to, aby uplatňování Římského statutu nabylo na jejich území právní účinnosti;

I.  vzhledem k tomu, že ačkoli různí bývalí afričtí diktátoři, zejména Charles Taylor, Mengistu Haїlé Mariam a Hissène Habré a jejich spoluviníci, kteří spáchali vážné trestné činy, žijí v současné době poklidný život v naprosté beztrestnosti,

J.  vzhledem k tomu, že byl vydán mezinárodní zatykač na bývalého čadského prezidenta Hissèna Habrého, který žije v exilu, na základě obvinění, že se během své vlády v letech 1982–1990 dopustil zločinů proti lidskosti;

K.  vzhledem k tomu, že oběti využily případ prezidenta Habrého k tomu, aby se domáhaly spravedlnosti, a usilují o otevření nových soudních řízení nejen v Čadu;

L.  vzhledem k tomu, že Africká unie přijala dne 24. ledna rozhodnutí sestavit skupinu právníků, jejímž úkolem je vypracovat doporučení, kde a jakým způsobem by mělo probíhat soudní řízení v případu Hissèna Habrého, přičemž bude upřednostněn tzv. africký mechanismus;

M.  vzhledem k tomu, že nigerijský prezident Obasanjo by měl v dohledné době oznámit, že vydá Charlese Taylora, aby čelil obvinění z údajně spáchaných zločinů, což mu umožňuje dokázat, že Nigérie dodržuje své závazky právního státu v západní Africe;

N.  vzhledem k tomu, že Zvláštní soud pro Sierru Leone byl ustaven v roce 2002 a byl určen k vyslýchámí osob, které nesou největší odpovědnost za válečné zločiny spáchané během ozbrojeného konfliktu v Sierra Leone; Charles Taylor byl Zvláštním soudem obviněn ze spáchání 17 válečných zločinů a zločinů proti lidskosti;

O.  vzhledem k tomu, že bývalý krutý diktátor z Etiopie Colonel Mengistu stále požívá azylovou ochranu v Zimbabwe;

1.  připomíná, že bez mezinárodního trestního soudu, který by se jakožto mechanismus pro vymáhání práva zabýval případy individuální odpovědnosti, by trestné činny genocidy a závažné případy porušování lidských práv často zůstaly nepotrestány;

2.  zdůrazňuje, že se stalo mezinárodním zvykovým právem, že pachatelům trestných činů porušení lidských práv nebude bez ohledu na jejich postavení udělena amnestie nebo imunita a rozhodně požaduje, aby osoby odpovědné za trestné činy a zvěrstva byly vydány spravedlnosti;

3.  připomíná, že boj proti beztrestnosti je jedním ze základních kamenů politiky Evropské unie v oblasti lidských práv a vyzývá Komisi, Radu a členské státy Africké unie, aby této otázce věnovaly řádnou pozornost;

4.  domnívá se, že udržitelného míru nelze dosáhnout, pokud budou chráněny osoby odpovědné za systematické porušování lidských práv;

5.  naléhavě žádá členské státy Africké unie, které tak dosud neučinily, ratifikovaly Římský statut a přijaly národní akční plán na účinné uplatňování Římského statutu na národní úrovni;

6.  vybízí shromáždění představitelů států a vlád Africké unie, aby vyzvalo své členské státy k odsouzení a zamítnutí beztrestnosti;

7.  vyzývá Africkou unii, aby přijala praktická opatření, která by přispěla k regionálním snahám v boji proti beztrestnosti;

8.  vybízí Africkou unii, aby posílila orgány činné v trestním řízení a zasadila se o zlepšení soudní spolupráce v trestních věcech mezi svými členy a orgány ostatních světadílů s cílem omezit beztrestnost činů proti lidskosti spáchaných africkými orgány, státními příslušníky zemí jiných světadílů nebo za jejich spoluúčasti;

9.  připomíná, že mezinárodní společenství ustavením soudů ad hoc pro pachatele trestných činů a zvěrstev ve Rwandě a Sierře Leone vytvořilo princip individuální trestní odpovědnosti a zdůrazňuje, že mezinárodní společenství musí vystupovat jednotně, aby napomohlo účinně uplatňovat princip individuální trestní odpovědnosti;

10.  připomíná působení Mezinárodního trestního soudu v Aruše a obtíže, s nimiž se potýkal při „vnějším vyšetřování“, které mělo zajistit spravedlnost obětem rwandské genocidy v roce 1994;

11.  považuje za zvláště šokující, že osoby odpovědné za porušování lidských práv během masakru civilních obyvatel v Konžské demokratické republice – kde během šesti let konfliktu zemřely nejméně tři miliony lidí – a také v oblasti afrických Velkých jezer, nebyly dosud potrestány;

12.  vyzývá Senegal, aby v souladu s Úmluvou OSN proti mučení a dalšímu krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestání zaručil Hissène Habrému spravedlivý soud jeho vydáním do Belgie v případě, že nebude nalezeno alternativní řešení v Africe;

13.  vyzývá Africkou unii, aby v rámci řízení proti Hissene Habrému zajistilo, že Senegal dodrží své mezinárodní závazky, jakožto smluvní strana Úmluvy proti mučení;

14.  domnívá se, že postup představitelů afrických států v Habrého případě znamená významný krok, jelikož představitelé afrických států jasně potvrdili nutnost boje proti beztrestnosti;

15.  vyzývá vládu Nigérie, aby v zájmu pokračujícího mírového procesu v Libérii a v zájmu podpory právního státu neprodleně vydala Charlese Ghankaye Taylora jurisdikci Zvláštního soudu pro Sierru Leone;

16.  vítá, že nově zvolená prezidentka Libérie Johnson-Sirleaf požádala o vydání Charlese Taylora z Nigérie, a vyjadřuje uznání, že se při svém slibu zavázala, že bude během výkonu své funkce hájit princip individuální trestní odpovědnosti a právního státu;

17.  žádá členské státy, aby zajistily, že budou rovněž stíháni evropští občané, kteří spáchali nebo se podíleli na páchání trestných činů v Africe a v ostatních rozvojových zemích, a aby se obětem těchto trestných činů dostalo zadostiučinění;

18.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, Radě ministrů AKT – EU, vládám Čadu, Libérie, Nigérie a Senegalu, Africké unii a generálnímu tajemníkovi OSN.

.