SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ,
17. 1. 2007
- –Philip Dimitrov Dimitrov, Konstantin Dimitrov, Martin Dimitrov, Stefan Sofianski, Geoffrey Van Orden, Luisa Fernanda Rudi Ubeda, Simon Busuttil a Simon Coveney za skupinu PPE-DE
- –Kristian Vigenin, Georgi Bliznashki, Evgeni Kirilov, Marusya Lyubcheva, Mladen Chervenyakov, Atanas Paparizov, Jan Marinus Wiersma, Pasqualina Napoletano, Catherine Guy-Quint, Alexandra Dobolyi, Hannes Swoboda, Elena Valenciano a Pierre Schapira za skupinu PSE
- –Filiz Hakaeva Husmenova, Graham Watson, Adrian Cioroianu, Stanimir Ilchev, Tchetin Kazak, Antonyia Parvanova, Nedzhmi Ali, Christina Christova, Lydia Shouleva, Frédérique Ries a Marios Matsakis za skupinu ALDE
- –Brian Crowley, Cristiana Muscardini, Eoin Ryan, Roberta Angelilli a Ģirts Valdis Kristovskis za skupinu UEN
- –Hélène Flautre, Raül Romeva i Rueda, Kathalijne Maria Buitenweg, Cem Özdemir a Elly de Groen-Kouwenhoven za skupinu Verts/ALE
- –Vittorio Agnoletto, André Brie a Willy Meyer Pleite za skupinu GUE/NGL
- –GUE/NGL (B6‑0024/2007)
- –PSE (B6‑0025/2007)
- –ALDE (B6‑0026/2007)
- –UEN (B6‑0027/2007)
- –Verts/ALE (B6‑0028/2007)
- –PPE-DE (B6‑0029/2007)
Usnesení Evropského parlamentu odsouzení a uvěznění pěti bulharských zdravotních sester a palestinského lékaře v Libyi
Evropský parlament,
– s ohledem na výroční zprávy Evropské unie o stavu lidských práv, a zejména na zprávy z let 2005 a 2006,
– s ohledem na svá usnesení o přistoupení Bulharska k EU, a zejména na usnesení ze dne 30. listopadu 2006 (odstavec 25), na usnesení ze dne 15. prosince 2005 (odstavec 32) a na usnesení ze dne 13. dubna 2005 (odstavec 39),
– s ohledem na závěry Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy ze dne 11. října 2004, jež vyjadřují vážné znepokojení nad situací zdravotníků, a rovněž s ohledem na rozhodnutí poskytnout pomoc libyjskému zdravotnictví; s ohledem na prohlášení předsednictví EU týkající se rozhodnutí trestního soudu v Libyi odsoudit k smrti pět bulharských zdravotních sester a palestinského lékaře, a s ohledem na prohlášení komisařky Ferrero-Waldnerové k rozsudku libyjského soudu v případu z Benghází ze dne 19. prosince 2006, a rovněž s ohledem na prohlášení předsedy Evropského parlamentu ze dne 30. listopadu 2006 a ze dne 20. prosince 2006,
– s ohledem na zprávy předsednictví Rady EU Evropské radě z prosince 2005 a z prosince 2006 o provádění strategického partnerství EU se středomořskými státy,
– s ohledem na obecné směry EU týkající se trestu smrti,
– s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že dne 9. února 1999 libyjské úřady zadržely několik bulharských zdravotníků, kteří pracovali v nemocnici „Al Fátih“ v Benghází, a vzhledem k tomu, že dne 7. února 2000 začalo před libyjským lidovým soudem soudní řízení proti šesti občanům Bulharska, jednomu Palestinci a devíti Libyjcům, kteří byli obviněni z úmyslného infikování několika set dětí virem HIV,
B. vzhledem k tomu, že dne 6. května 2004 soud odsoudil pět bulharských zdravotních sester a palestinského lékaře k trestu smrti zastřelením; vzhledem k tomu, že dne 25. prosince 2005 libyjský nejvyšší soud vynesl rozhodnutí ve věci odvolání proti trestu smrti a nařídil nové trestní řízení; vzhledem k tomu, že od 11. května 2006 se konalo nové trestní řízení, které dne 19. prosince 2006 tresty smrti potvrdilo,
C. vzhledem k tomu, že existují pádné důkazy o tom, že obvinění byli ve vězení mučeni, aby tak byli donuceni k falešným doznáním; vzhledem k tomu, že docházelo rovněž k dalšímu závažnému porušování práv obviněných,
D. vzhledem k tomu, že v roce 2003 na základě požadavku libyjských orgánů mezinárodně renomovaní odborníci v oblasti HIV/AIDS vypracovali zprávu, která dospěla k jednoznačnému závěru, že rozšíření viru HIV bylo způsobeno infekcí v nemocnici, která se objevila před příjezdem obviněných do Libye; vzhledem k tomu, že nedávné publikace poskytují pádné vědecké důkazy o původu a časovém průběhu infekce v Benghází; vzhledem k tomu, že všechny tyto pádné důkazy o nevině obviněných byly ponechány bez povšimnutí a nebyly vzaty v potaz,
E. vzhledem k tomu, že v listopadu 2004 zahájila EU „akční plán proti HIV pro Benghází“, jenž zahrnuje technickou a zdravotnickou pomoc infikovaným dětem a postiženým rodinám a také podporu libyjským orgánům při boji proti AIDS; vzhledem k tomu, že na financování tohoto plánu bylo poskytnuto 2,5 milionu EUR z rozpočtu Společenství; vzhledem k tomu, že provádění tohoto akčního plánu již s podporou Komise a členských států probíhá; vzhledem k tomu, že mnoho dětí se léčilo v nemocnicích v členských státech,
F. vzhledem k tomu, že v lednu 2006 byl zřízen mezinárodní fond pro Benghází jako nezisková nevládní organizace vytvořená s cílem pomoci rozvoji místní zdravotnické infrastruktury v Benghází, zlepšit léčbu pacientů a poskytnout pomoc postiženým rodinám,
1. odsuzuje rozsudek trestního soudu v Libyi ze dne 19. prosince 2006, kterým bylo v novém trestním řízení odsouzeno k trestu smrti pět bulharských zdravotních sester – Kristijana Vlčeva, Nasja Nenova, Valentina Siropulo, Valja Červeňaška, Snežana Dimitrova – a palestinský lékař Ašraf al-Hadžúdž, kteří již strávili osm let ve vězení v souvislosti s případem HIV/AIDS v nemocnici v Benghází v roce 1999;
2. opakuje svůj zásadní odpor k trestu smrti a připomíná, že EU považuje zrušení trestu smrti za příspěvek k posílení lidské důstojnosti a k postupnému rozvoji lidských práv; zároveň zdůrazňuje, že EU nyní pokročila nad rámec svého závazku a usiluje o jeho zrušení také ve třetích zemích;
3. znovu opakuje své hluboké rozhořčení nad tím, z čeho vycházelo stíhání obviněných osob, nad zacházením s nimi během zadržení a nad dlouhými prodlevami během procesu;
4. zdůrazňuje, že od ledna 2007 se soudní řízení v Benghází přímo dotýká pěti občanů Evropské unie;
5. vyzývá dotyčné libyjské orgány, aby učinily nezbytná opatření k přezkumu a zrušení rozsudku smrti a aby umožnily brzké vyřešení tohoto případu na humanitárním základě, a tím vytvořily nezbytné předpoklady pro pokračování společné politiky angažovanosti v Libyi;
6. vyzývá prezidenta Kadáfího, aby využil své pravomoci a zasadil se o naléhavé propuštění uvězněných zdravotníků;
7. vyzývá Komisi a Radu, aby v součinnosti s libyjskou vládou zajistily brzké propuštění uvězněných zdravotníků;
8. vyslovuje svou naprostou solidaritu s oběťmi infekce HIV/AIDS v Benghází a bere na vědomí opatření, která mezinárodní společenství přijalo s cílem pomoci těmto dětem;
9. vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby nadále poskytovaly pomoc při provádění akčního plánu proti HIV a aby podporovaly mezinárodní fond v Benghází s cílem zmírnit utrpení infikovaných dětí a jejich rodin a pomoci libyjským orgánům v prevenci šíření infekce HIV v zemi a v boji proti ní;
10. zdůrazňuje své rozhodnutí pozorně sledovat tento případ a žádá Komisi a Radu, aby jej informovala o všech změnách ve vývoji této situace;
11 vyzývá Komisi a Radu, aby v případě dalšího nepříznivého vývoje situace zvážily revizi společné politiky angažovanosti v Libyi ve všech relevantních oblastech, jak Unie uzná za vhodné;
12. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států, vládě a lidovému shromáždění Libye, Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy a generálnímu tajemníkovi OSN a Radě OSN pro lidská práva.