Postup : 2010/2514(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : RC-B7-0043/2010

Předložené texty :

RC-B7-0043/2010

Rozpravy :

PV 21/01/2010 - 3.3
CRE 21/01/2010 - 3.3

Hlasování :

PV 21/01/2010 - 7.3
CRE 21/01/2010 - 7.3

Přijaté texty :

P7_TA(2010)0007

SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ
PDF 131kDOC 89k
20. 1. 2010
PE432.891v01-00}
PE432.892v01-00}
PE432.894v01-00}
PE432.895v01-00}
PE432.897v01-00}
PE432.898v01-00} RC1
 
B7-0043/2010}
B7-0044/2010}
B7-0046/2010}
B7-0047/2010}
B7-0049/2010}
B7-0050/2010} RC1

předložený v souladu s čl. 122 odst. 5 jednacího řádu

a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:

ALDE (B7‑0043/2010)

EFD (B7‑0044/2010)

PPE, ECR (B7‑0046/2010)

S&D (B7‑0047/2010)

GUE/NGL (B7‑0049/2010)

Verts/ALE (B7‑0050/2010)


o Filipínách


Martin Kastler, Mario Mauro, Cristian Dan Preda, Bernd Posselt, Monica Luisa Macovei, Eija-Riitta Korhola, Tunne Kelam, Jean-Pierre Audy za skupinu PPE
Véronique De Keyser, Marc Tarabella za skupinu S&D
Marielle De Sarnez za skupinu ALDE
Barbara Lochbihler, Christian Engström, Emilie Turunen, Raül Romeva i Rueda, Gerald Häfner za skupinu Verts/ALE
Charles Tannock, Adam Bielan, Ryszard Czarnecki, Tomasz Piotr Poręba, Ryszard Antoni Legutko za skupinu ECR
Marie-Christine Vergiat, Rui Tavares za skupinu GUE/NGL
Fiorello Provera, Rolandas Paksas, Juozas Imbrasas za skupinu EFD

Usnesení Evropského parlamentu o Filipínách  

Evropský parlament,

–   s ohledem na deklaraci předsednictví EU ze dne 25. ledna 2009 o masakru ve filipínské provincii Maguindanao a na prohlášení zvláštního zpravodaje OSN Philipa Alstona ze dne 2. prosince 2009 o popravách bez řádného procesu,

–   s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech vyhlášený OSN a jeho dodatkový protokol, jehož smluvní stranou jsou i Filipíny,

–   s ohledem na strategický dokument Komise pro Filipíny na období 2007–2013,

–   s ohledem na finanční dohodu podepsanou v říjnu 2009 mezi EU a Filipínami pro program na podporu spravedlnosti, jejímž cílem je urychlit trestní řízení vedená s osobami,které se podílely na vykonávání poprav bez řádného soudu,

–   s ohledem na prezidentské, parlamentní a komunální volby, které na Filipínách proběhnou v pondělí 10. května 2010,

–   s ohledem na svá předchozí usnesení o Filipínách,

–   s ohledem na čl. 122 odst. 5 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že politicky motivované vraždy a zmizení osob, zejména členů opozičních organizací, novinářů, aktivistů v oblasti lidských práv a náboženských vůdců, zůstávají na Filipínách na denním pořádku, a vzhledem k tomu, že podle organizací činných v oblasti lidských práv došlo v posledním desetiletí k více než 1 000 politických vražd a násilných zmizení,

B.  vzhledem k tomu, že navzdory závazkům, která filipínská vláda přijala během všeobecného pravidelného přezkumu v roce 2008, praktická beztrestnost pachatelů a neschopnost vlády účinně bojovat s politicky motivovaným násilím v zemi velmi ztěžují úsilí o postavení viníků před soud,

C. vzhledem k tomu, že statisíce lidi zůstává vnitřně vysídleno v důsledku konfliktu, v němž proti vládě stojí Islámská fronta osvobození lidu Moro a Nová lidová armáda působící na celém území Filipín, a v důsledku vojenských operací vedených proti zločineckým skupinám, jako je např. skupina Abú Sajáfa v ostrovních provinciích Sulu a Basilan ležících v západní části ostrova Mindanao,

 

 

D. vzhledem k tomu, že dne 23. listopadu sto ozbrojenců z řad místní milice pod vedením rodiny Amapatuanů, včetně příslušníků místní policie, mučilo a brutálně zavraždilo 57 členů konvoje, který měl předložit Mangudadatuovu kandidaturu na guvernéra v provincii Magindanao na Mindanau, a že mezi oběťmi byly i příbuzné Esmaila Mangudadatua (z nichž některé byly znásilněny) a také právníci a 30 novinářů,

E.  vzhledem k tomu, že tento masakr, jemuž počet obětí z řad novinářů během jediného incidentu vynesl celosvětové prvenství, šokujícím způsobem odhalil, v jakém rozsahu Filipíny ovládají místní vojenští vůdci a jak se tam rozmohla korupce bezpečnostních složek a beztrestnost i v případě nejtěžších zločinů,

F.  vzhledem k tomu, že během počátečního vyšetřování tohoto incidentu se ukázaly všechny typické trhliny nefunkčního soudního systému – pozdní příjezd bezpečnostních sil na místo činu, pozdě zahájené vyšetřování, neadekvátní ohledání místa činu, neochota vyslechnout vojáky a policisty podezřelé ze spoluúčasti na masakru a zastrašování a stíhání svědků, vzhledem k tomu, že kvůli této situaci rezignoval první soudce, kterému byl tento případ dne 16. prosince 2009 přidělen,

G. vzhledem k tomu, že dne 24. listopadu 2009 filipínská vláda vyhlásila v obou uvedených provinciích výjimečný stav a pověřila armádu dohledem nad právem a pořádkem, přizvala mezinárodní soudní znalce, aby podpořili průběh vyšetřování, a dne 4. prosince 2009 vyhlásila – poprvé od roku 1972 – v provincii Maguindanao stanné právo na dobu jednoho týdne,

H. vzhledem k tomu, že tyto kroky vedly k zatčení čelních představitelů rodiny Amapatuanů, kteří byli obviněni z několikanásobné vraždy, a k odhalení ohromujícího arzenálu zbraní a několika tisíců voličských průkazů, což dokládá připravovanou masivní manipulaci s hlasy ve prospěch politické strany Lakas-Kampi-CMD prezidentky Arroyové,

I.   vzhledem k tomu, že na Filipínách byly volby v minulosti běžně mařeny popravami politických oponentů, které vykonávaly bez řádných soudních procesů soukromé armády a milice, jež byly často vybaveny zbraněmi vydanými vládou a najímány politicky vlivnými rodinami,

J.   vzhledem k tomu, že během předvolební kampaně v roce 2007 bylo zavražděno asi 60 a v roce 2004 41 kandidátů, což vyvolává obavy, že během příprav letošních květnových voleb vzroste počet vražd politických aktivistů,

K. vzhledem k tomu, že masakr v Maguindanau na Filipínách značně zhoršil mírové a demokratické vyhlídky a bude komplikovat mírová jednání mezi filipínskou vládou a Islámskou frontou osvobození lidu Moro, která byla v Kuala Lumpur obnovena dne 8. prosince 2009 pod záštitou malajské vlády,

1.  důrazně odsuzuje masakr, k němuž došlo dne 23. listopadu 2009 v Maguindanau, a rodinám obětí vyjadřuje hlubokou soustrast;

2.  navzdory počátečním prodlevám vítá reakci filipínské vlády na tento masakr a zdůrazňuje, že policejní vyšetřování musí být vedeno komplexně a nezávisle a že po něm musí následovat účinné trestní stíhání viníků, včetně příslušníků bezpečnostních sil podezřelých ze spoluúčasti;

3.  je hluboce znepokojen osobními kontakty, které členové správních orgánů udržují s rodinou Ampatuanů, neboť mohou bránit nezávislému vyšetřování masakru, a vyzývá, aby byla tato rodina vyslýchána Národním vyšetřovacím úřadem;

4.  žádá, aby byla bezodkladně přijata opatření na ochranu všech svědků, soudců, advokátů a žalobců zapojených do vyšetřování a soudních procesů;

5.  vyzývá dárcovské země, aby filipínskému ministerstvu spravedlnosti nabídly soudní a právní pomoc a podporu při vyšetřování;

6.  vyzývá filipínskou vládu, aby přijala rozhodná opatření s cílem ukončit popravy bez řádného soudu a zamezit násilnému mizení osob, propustit všechny osoby držené v zajetí a vyjasnit všechny další nevyřešené kauzy, včetně případu Jonase Burgose, který zmizel v dubnu 2007; důrazně vyzývá filipínskou vládu, aby ratifikovala Úmluvu OSN o ochraně všech osob před násilným zmizením;

7.  vyzývá filipínskou vládu, aby přijala rozhodné kroky s cílem okamžitě zastavit veškeré financování policejních a vojenských pomocných sil ze soukromých a místních zdrojů a rozpustit polovojenské oddíly a místní milice; vítá prohlášení prezidentky Arroyové ze dne 9. prosince 2009, v němž se vyjadřuje k této problematice, a vyzývá ji, aby zrušila dekret č. 546;

8.  v této souvislosti vítá zákaz střelných zbraní ve volebních místnostech, který nedávno vydala volební komise v rámci příprav voleb, které se mají konat dne 10. května 2010;

9.  vítá, že v říjnu 2009 byla mezi EU a Filipínami podepsána finanční dohoda pro program na podporu spravedlnost (EPJUST), která vyčleňuje 3,9 milionů EUR na podporu, pomoc a školení s cílem posílit trestněprávní soudnictví a podpořit práci Komise pro lidská práva a občanských sdružení; očekává zprávy o práci monitorovacího systému, který má být zřízen v rámci dohody EPJUST a jehož úkolem je sledovat výsledky, které Filipíny dosáhly v boji proti popravám bez soudních procesů a dalšímu zneužívání moci;

10. vyjadřuje své znepokojení nad tím, že prezidentka vyhlásila výjimečný stav a že armádním složkám, které byly v minulosti zapleteny do řady protiprávních poprav, udělila větší pravomoci, neboť tato opatření nezabrání předvolebnímu násilí v provincii Mindanao, a ani ho nepomůže zmírnit;

11. vyzývá filipínskou vládu, aby v zájmu zachování demokracie na Filipínách vyvinula větší úsilí zaměřené na odstranění případů politicky motivovaného násilí; vyzývá zejména vládní orgány, aby ustavily pracovní skupinu na vysoké úrovni, jež by měla širokou politickou podporu a jejímž úkolem by bylo v měsících, které zbývají do květnových voleb, bezodkladně v praxi uplatňovat opatření namířená proti rostoucímu násilí a přijímat kroky určené na ochranu sdělovacích prostředků a svobody projevu obecně;

12. vítá, že Nejvyšší soud povolil Angovi Ladladovi účast na květnových volbách a že zrušil původní zákaz vydaný volební komisí „z morálních důvodů“;

13. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, prezidentce a vládě Filipínské republiky, vysokému představiteli OSN pro lidská práva a vládám členských zemí sdružení ASEAN.

 

Poslední aktualizace: 19. května 2010Právní upozornění