Evropský parlament,

–   s ohledem na články 8, 9, 10, 18, 19, 20, 21 a 151, 153 a 157 Smlouvy o fungování Evropské unie, které členské státy zavazují k zajištění rovných příležitostí pro všechny občany a k zlepšení jejich životních a pracovních podmínek,

–   s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii, na jejichž základě může Evropská Unie přijmout vhodná opatření k boji proti diskriminaci jakýchkoliv občanů a podporovat dodržování lidských práv,

–   s ohledem na usnesení ze dne 28. dubna 2005 o situaci Romů v Evropské unii, ze dne 1. června 2006 o situaci romských žen v Evropské unii(1), ze dne 15. listopadu 2007 o uplatňování směrnice 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států(2), ze dne 31. ledna 2008 o evropské strategii pro romskou menšinu(3), ze dne 10. července 2008 o soupisu romské komunity v Itálii na základě etnického původu(4) a ze dne 11. března 2009 o sociální situaci Romů a zlepšení jejich přístupu na pracovní trh v EU(5),

–   s ohledem na směrnici 2000/43/ES, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ(6), na směrnici 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(7), na rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV o boji proti rasismu a xenofobii(8), které bylo přijato v roce 2008 a které stanovuje sbližování právních předpisů a nařízení, kterými by se měly členské státy řídit v případech porušování zákona týkající se rasismu a xenofobie, a na směrnici 2004/38/ES o právu svobodně se pohybovat a pobývat na území EU(9), která byla přijata v roce 2004 a která zaručuje všem občanům právo na volný pohyb na území EU za předpokladu, že pracují nebo hledají zaměstnání, studují, jsou soběstační nebo jsou v důchodu,

–  s ohledem na zprávy o Romech, rasismu a xenofobii v členských státech EU za rok 2009, kterou zveřejnila Agentura Evropské unie pro základní práva(10) a na zprávy komisaře Rady Evropy pro lidská práva Thomase Hammarberga,

–   s ohledem na závěry Evropské rady z prosince 2007 a června 2008, jakož i závěry Rady ve složení pro obecné záležitosti z prosince roku 2008 a Rady ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele o začleňování Romů, které byly přijaty dne 8. června 2009 v Lucemburku,

–   s ohledem na skutečnost, že v roce 2005 zahájila řada členských států EU, kandidátských zemí a dalších zemí, ve kterých mají instituce EU výrazné zastoupení, iniciativu „Desetiletí začleňování Romů“ a byl zřízen fond pro vzdělávání Romů,

–   s ohledem na první summit o romské otázce, který se konal v Bruselu dne 16. září 2008, a na nadcházející druhý evropský summit o začleňování Romů, jenž bude španělské předsednictví Rady pořádat ve španělské Córdobě dne 8. dubna 2010 a který se stane jeho klíčovou událostí,

–   s ohledem na nadcházející zprávu Výboru Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci o evropské strategii pro začleňování Romů, která je plánovaná na konec roku 2010,

–   s ohledem na deset společných základních zásad týkajících se začleňování Romů,

–   s ohledem na otázky ze dne 12. února 2010 (O-0017/2010 – B7 0013/2010, O 0018/2010 – B7 0014/2010) a ze dne 24. února 2010 (O-0028/2010 – B7 0202/2010, O 0029 B7-0203/2010), které byly položeny Radě a Komisi a týkaly se druhého evropského summitu o romské otázce,

–   s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že 10–12 milionů evropských Romů je nadále vystaveno závažné strukturální diskriminaci a že v mnoha případech žijí v chudobě a sociálním vyloučení; vzhledem k tomu, že po rozšíření Unie v roce 2004 a 2007 se většina evropských Romů stala občany EU a že tedy požívají práva občanů EU a jejich rodin volně se stěhovat a usazovat na území členských států,

B.  vzhledem k tomu, že situace evropských Romů, kteří jsou tradičně přítomni v mnoha evropských zemích, se liší od situace jiných evropských národnostních menšin, což zdůvodňuje specifická opatření na evropské úrovni,

C. vzhledem k tomu, že postavení mnoha Romů a romských komunit, kteří se rozhodli usadit v jiném členském státě, než je stát, jehož jsou občany, je obzvláště nejisté,

D. vzhledem k tomu, že EU má k dispozici řadu nástrojů, které je možno použít v boji proti sociálnímu vyloučení Romů jako např. novou možnost věnovat částku do výše 2 % celkového přídělu z EFRR na výdaje na bydlení ve prospěch menšin, kterou poskytují strukturální fondy a která vstoupí v platnost v průběhu roku 2010, nebo stávající možnosti rámci Evropského sociálního fondu;

E.  vzhledem k tomu, že směrnice Rady 2000/43/ES nebyla přiměřeně převedena do vnitrostátních právních předpisů nebo plně provedena všemi členskými státy,

F.  vzhledem k tomu, že Evropská unie při různých příležitostech přislíbila aktivně podporovat zásady rovných příležitostí a sociální začlenění romské populace v celé Evropě,

G. vzhledem k tomu, že v některých členských státech EU během loňského roku výrazně vzrostla nesnášenlivost vůči Romům v hromadných sdělovacích prostředcích a politickém diskurzu a že vzrostl i počet případů rasově motivovaného násilí na Romech,

H. vzhledem k tomu, že pokrok členských států i kandidátských zemí v boji proti diskriminaci Romů v oblasti jejich práva na vzdělání, zaměstnání, zdravotní péči a bydlení byl nerovnoměrný a pomalý,

I.   vzhledem k tomu, že by se měla věnovat zvláštní pozornost těm, kteří čelí vícenásobné diskriminaci,

J.   vzhledem k tomu, že by mělo dojít k zvýšení zastoupení Romů ve vládních strukturách a veřejné správě v členských státech a kandidátských zemích

1.  odsuzuje nedávný nárůst nesnášenlivosti vůči Romům (romofobie) v některých členských státech EU, která má podobu pravidelně se vyskytujících případů nenávistných projevů a útoků proti Romům;

2.  domnívá se, že boj proti diskriminaci Romů, kteří představují celoevropskou komunitu, vyžaduje komplexní přístup na evropské úrovni;

3.  vyjadřuje své znepokojení nad diskriminací, kterou trpí Romové ve vzdělávání (zejména segregace), bydlení (zejména nucená vystěhování a substandardní životní podmínky, často v ghettech), zaměstnání (zejména nízká úroveň zaměstnanosti) a v rovném přístup k zdravotní péči a k dalším veřejným službám, a rovněž nad šokující nízkou úrovní jejich účasti na politickém životě; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že se při provádění operačních programů opatření budou přísně dodržovat opatření pro poskytování rovných příležitostí, aby projekty přímo či nepřímo neposilovaly segregaci a sociální vyloučení Romů; zdůrazňuje, že dne 10. února 2010 Parlament přijat zprávu o způsobilosti intervencí v oblasti bydlení ve prospěch marginalizovaných komunit, která umožňuje intervence ve prospěch zranitelných skupin v rámci ERRF, a žádá urychlené provádění revidovaného nařízení, aby mohly členské státy tuto možnost aktivně využívat; v této souvislosti se domnívá, že bydlení je předpokladem pro zajištění účinného sociálního začlenění; vyzývá Komisi, aby zajistila, že nedávno přijatá facilita mikrofinancování je dostupná Romům na podporu jejich integrace na trhu práce;

4.  uznává, že otázka plného občanství a sociálně-ekonomického zapojení Romů je ovlivněna historií diskriminace a sociálním stigmatem; domnívá se, že zaměření se na začlenění Romů musí být doprovázeno proaktivními opatřeními na překonání minulé a současné diskriminace; vyzývá Komisi, aby tomuto aspektu věnovala pozornost při řešení začlenění Romů;

5.  domnívá se, že EU a členské státy sdílejí odpovědnost za podporu začlenění Romů a dodržování jejich základních práv jako práv evropských občanů, a že musí okamžitě zvýšit své úsilí o dosažení viditelných výsledků v této oblasti; vyzývá členské státy a orgány EU, aby přijaly potřebná opatření s cílem vytvořit vhodné sociální a politické prostředí pro realizaci opatření na začleňování Romů, například podporou vzdělávacích kampaní o romské kultuře a integraci s cílem zlepšit toleranci neromského obyvatelstva, a to jak v zemi původu, tak i v evropské zemi pobytu;

6.  vítá závěry zasedání Rady ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele o začleňování Romů, které byly přijaty dne 8. června 2009 v Lucemburku, jež integrují společné zásady týkající se začleňování Romů, a vyzývá Komisi a členské státy, aby je zohlednily při navrhování a provádění politik na obranu základních práv, podporu rovnosti žen a mužů, boj proti diskriminaci, chudobě a sociálnímu vyloučení a pro zajištění přístupu ke vzdělávání, bydlení, zdravotní péči, zaměstnání, sociálním službám, spravedlnosti, sportu a kultuře a rovněž ve vztazích EU s třetími zeměmi; vítá požadavek adresovaný Komisi uskutečnit konkrétní kroky pro to, aby byly nástroje a politiky Společenství týkající se začlenění Romů účinnější;

7.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že bez ohledu na naléhavost situace Komise doposud nereagovala na požadavek Parlamentu ze dne 31. ledna 2008, aby ve spolupráci s členskými státy vypracovala evropskou strategii pro Romy zaměřenou na lepší koordinaci a podporu úsilí na zlepšení situace romských obyvatel;

8.  očekává sdělení Komise, které má být předloženo po příštím evropském summitu o začleňování Romů, které prozkoumá stávající politiky a nástroje pro zlepšení začlenění Romů a příčiny dosavadního neuspokojivého pokroku; žádá, aby toto sdělení obsahovalo jasné cíle a mechanismy pro další tvorbu politiky v romské otázce;

9.  vyzývá nové komisaře, aby upřednostňovali otázky související s Romy v rámci svých portfolií a jako prioritu vytvořili účinný systém koordinace mezi komisaři a mezi generálními ředitelstvími pro řešení romské otázky na úrovni EU; vyzývá Komisi, aby vybrala jednoho ze svých komisařů a svěřila mu do odpovědnosti koordinaci romské politiky;

10. nabádá orgány EU, aby zapojily romské komunity od místní úrovně až po nevládní organizace do procesu vytváření komplexní EU politiky pro Romy ve všech aspektech plánování, provádění a dohledu, a aby rovněž využily zkušenosti Desetiletí začleňování Romů 2005–2015, akčního plánu OBSE a doporučení Rady Evropy a Organizace spojených národů i samotného Parlamentu; vyzývá k mobilizaci romské komunity, aby se tak zapojila do společného provádění politik týkajících se začlenění, neboť tyto politiky mohou být úspěšné, pouze pokud se na nich plně podílejí všechny zúčastněné strany;

11. žádá Komisi, aby k romským záležitostem zaujala horizontální přístup a vytvořila další návrhy pro soudržnost politik na evropské úrovni s ohledem na sociální začlenění Romů, aby pobídla členské státy k většímu úsilí o dosažení viditelných výsledků, aby podporovala kritickou analýzu politických chyb a usnadnila výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy a aby využila všech zkušeností získaných z romského pilotního projektu, který by měla zapojit do základních politik;

12. vybízí organizátora summitu a EU, aby definovali jasné politické kroky po závěrech summitu, aby se tak neopakovala předchozí situace, kdy nebyly přijaty ani politické závěry ani konkrétní návrhy; domnívá se, že summit by neměl mít deklarativní povahu a měl by se zaměřit na strategické politické závazky, které představují politickou vůli odstranit rozdíly mezi romskými společenstvími a většinovým obyvatelstvem;

13. naléhavě žádá Komisi a Radu, aby využily stávajících iniciativ jako např. Desetiletí začleňování Romů pro zvýšení účinnosti svého úsilí v této oblasti;

14. pokládá za důležité, aby byl vytvořen komplexní program rozvoje, který se zaměří současně na všechny související politické oblasti a umožní okamžitý zásah v ghettech, která se potýkají s vážnými strukturálními znevýhodněními;

15. zdůrazňuje, že samotná opatření proti diskriminaci jsou jako prostředek k usnadnění sociálního začlenění Romů nedostatečná, že je však nutné soustředěné úsilí společenství založené na právním základě s cílem koordinovat opatření institucionálních a sociálních účastníků a přinutit dotyčné strany, aby plnily své závazky; uznává tedy také potřebu jasných legislativních závazků a věrohodných rozpočtových prostředků;

16. doporučuje, aby Rada přijala společný postoj k financování ze strukturálních a předvstupních fondů, který by odrážel evropský politický závazek využít možností, kterou tyto fondy poskytují k podpoře začleňování Romů do společnosti, a zajistit, aby při revizích dotčených operačních programů byly plně zohledněny společné základní zásady týkající se začleňování Romů a to rovněž s ohledem na příští programové období; naléhavě vyzývá Komisi, aby analyzovala a vyhodnotila sociální účinky dosavadních investic předvstupních a strukturálních fondů zaměřených na zranitelné skupiny a aby vyvodila důsledky a vytvořila nové strategie a pravidla, bude-li to v této oblasti nutné;

17. zdůrazňuje, že kandidátské země musí být co nejdříve při integraci Romů zapojeny na evropské úrovni, protože jednání o přistoupení poskytují jedinečnou příležitost zahájit významný posun ve vládním přístupu k Romům;

18. trvá na tom, že členské státy musí zajistit, aby veškerá opatření, jež mají přímý nebo nepřímý dopad na občany EU romského původu, byla v souladu se zásadami stanovenými v Listině základních práv Evropské unie a se směrnicí o rasové rovnosti, která přímou i nepřímou diskriminaci výslovně zakazuje; vyjadřuje své znepokojení týkající se nuceného návratu Romů do zemí západního Balkánu a žádá Komisi, Radu a členské státy, aby zajistily, že budou dodržována základní práva, včetně poskytování vhodné pomoci a sledování;

19. upozorňuje na nejistou situaci mnoha Romů, kteří při uplatňování své svobody pohybu v rámci Unie migrovali mezi zeměmi EU; zdůrazňuje. že veškerá opatření přijatá vůči těmto skupinám musí splňovat evropské standardy a právní předpisy, a vyzývá Komisi a členské státy, aby zjistily, zda je nutný koordinovaný evropský přístup;

20. zdůrazňuje, že k zajištění efektivní realizace úsilí o podporu začleňování Romů a boje proti diskriminaci je důležité, aby se angažovaly místní orgány; žádá Komisi, aby vypracovala doporučení pro členské státy s cílem podpořit místní orgány, aby lépe využívaly možnosti financování ze strukturálních fondů na podporu začlenění Romů, včetně objektivního sledování provádění projektu;

21. zdůrazňuje význam organizací Romů na úrovni Společenství jako klíčového prostředku pro zajištění úspěchu politik sociálního začlenění a rovněž potřebu aktivně zapojit zástupce Romů do všech iniciativ zaměřených na podporu jejich práv a začlenění jejich komunit; domnívá se, že jako horizontální priorita jsou nutné dlouhodobé strategie pro vybudování profesionálních a organizačních kapacit Romů a pro vytvoření romských lidských zdrojů; zdůrazňuje, že politická nezávislost a posílení postavení organizací Romů z hlediska finančního, akademického a z hlediska lidských zdrojů má zásadní význam při urychlení sociálního začlenění Romů;

22. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a kandidátských zemí, Radě Evropy a OBSE.

(1) Přijaté texty, P6_TA(2006)0244 (2) Přijaté texty, P6_TA(2007)0534 (3) Přijaté texty, P6_TA(2008)0035 (4) (5) Přijaté texty, P6_TA(2009)0117 (6) Úř. věst. L180, 19.7.2000, s. 22. (7) Úř. věst. L303, 2.12.2000, s. 16. (8) Úř. věst. L328, 6.12.2008, s. 55. (9) Úř. věst. L158, 30.4.2004, s. 77. (10) Zpráva o rasismu a xenofobii v členských státech EU za rok 2009, Šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii, zaměřeno na údaje: Romové v roce 2009; Situace romských občanů EU, kteří se stěhují do jiných členských států EU a usazují se tam; a podmínky bydlení Romů a kočovníků v Evropské unii: srovnávací zpráva;