Postup : 2011/2908(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : RC-B7-0594/2011

Předložené texty :

RC-B7-0594/2011

Rozpravy :

PV 17/11/2011 - 11.1
CRE 17/11/2011 - 11.1

Hlasování :

PV 17/11/2011 - 12.1

Přijaté texty :

P7_TA(2011)0517

SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ
PDF 155kDOC 104k
17. 11. 2011
PE472.806v01-00}
PE472.808v01-00}
PE472.810v01-00}
PE472.811v01-00}
PE472.813v01-00}
PE472.816v01-00}
PE472.818v01-00} RC1
 
B7-0594/2011}
B7-0596/2011}
B7-0598/2011}
B7-0599/2011}
B7-0601/2011}
B7-0604/2011}
B7-0606/2011} RC1

předložený v souladu s čl. 122 odst. 5 jednacího řádu

a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:

EFD (B7‑0594/2011)

GUE/NGL (B7‑0596/2011)

S&D (B7‑0598/2011)

ECR (B7‑0599/2011)

PPE (B7‑0601/2011)

ALDE (B7‑0604/2011)

Verts/ALE (B7‑0606/2011)


o Íránu – nedávné případy porušování lidských práv


José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Elmar Brok, Mario Mauro, Cristian Dan Preda, Filip Kaczmarek, Roberta Angelilli, Bernd Posselt, Tunne Kelam, Lena Kolarska-Bobińska, Monica Luisa Macovei, Elena Băsescu, Sari Essayah, Eija-Riitta Korhola, Zuzana Roithová, Sergio Paolo Francesco Silvestris, Eduard Kukan, Tokia Saïfi, Ria Oomen-Ruijten, Giovanni La Via, Laima Liucija Andrikienė, Tadeusz Zwiefka, Kurt Lechner, Csaba Sógor, Bogusław Sonik za skupinu PPE
Véronique De Keyser, María Muñiz De Urquiza, Kathleen Van Brempt, Pino Arlacchi, Corina Creţu, Kristian Vigenin, Michael Cashman za skupinu S&D
Marietje Schaake, Alexander Graf Lambsdorff, Louis Michel, Edward McMillan-Scott, Ramon Tremosa i Balcells, Marielle De Sarnez, Robert Rochefort, Sonia Alfano, Leonidas Donskis, Sarah Ludford, Kristiina Ojuland, Ivo Vajgl, Johannes Cornelis van Baalen, Frédérique Ries, Izaskun Bilbao Barandica za skupinu ALDE
Tarja Cronberg, Barbara Lochbihler, Isabelle Durant, Rui Tavares, Raül Romeva i Rueda, Ulrike Lunacek za skupinu Verts/ALE
Charles Tannock, Geoffrey Van Orden, Peter van Dalen, Ryszard Antoni Legutko, Tomasz Piotr Poręba, Valdemar Tomaševski, Ryszard Czarnecki, Adam Bielan, Michał Tomasz Kamiński za skupinu ECR
Marie-Christine Vergiat za skupinu GUE/NGL
Bastiaan Belder, Jaroslav Paška za skupinu EFD
POZM. NÁVRHY

Usnesení Evropského parlamentu o Íránu – nedávné případy porušování lidských práv  

Evropský parlament,

–   s ohledem na svá dřívější usnesení o Íránu, především na svá usnesení o lidských právech, a zejména na usnesení ze dne 7. září 2010 a ze dne 20. ledna 2011,

–   s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva č. 16/9, na základě níž byl vytvořen mandát zvláštního zpravodaje o situaci v oblasti lidských práv v Íránu,

–   s ohledem na 123 doporučení z února 2010 vydaná v návaznosti na všeobecná hodnocení pravidelně prováděná Radou pro lidská práva,

–   s ohledem na to, že dne 17. června 2011 jmenoval předseda Rady OSN pro lidská práva Ahmeda Šahída zvláštním zpravodajem OSN o situaci v oblasti lidských práv v Íránu, a na prozatímní zprávu ze dne 23. září 2011, kterou zvláštní zpravodaj předložil na 66. zasedání Valného shromáždění OSN k situaci v oblasti lidských práv v Íránu,

–   s ohledem na zprávu o situaci v oblasti lidských práv v Íránské islámské republice ze dne 15. září 2011, kterou předložil generální tajemník OSN na 66. zasedání Valného shromáždění OSN,

–   s ohledem na zprávu Dokumentačního střediska pro lidská práva v Íránu ze dne 10. června 2011 o využívání znásilňování coby jednoho ze způsobů mučení ze strany vedení íránských věznic,

–   s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise / vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 15. a 26. září 2011 týkající se zadržení právničky v oblasti lidských práv Nasrín Sotúdeové a zatčení šesti nezávislých filmařů a na prohlášení ze dne 18. října 2011 o trestu, který byl uložen režiséru Džafáru Panáhímu a herečce Marzíe Vafámehrové,

–   s ohledem na zpřísnění restriktivních opatření, která EU přijala dne 10. října 2011 v reakci na případy závažného porušování lidských práv v Íránu,

–   s ohledem na rezoluce Valného shromáždění OSN č. 62/149 ze dne 18. prosince 2007 a č. 63/168 ze dne 18. prosince 2008 o moratoriu na výkon trestu smrti,

–   s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace a Úmluvu o právech dítěte, jichž je Írán smluvní stranou,

–   s ohledem na ústavu Íránské islámské republiky, a zejména na její články 23 až 27 a 32 až 35, které zaručují svobodu projevu, shromažďování a sdružování a právo na vyznání náboženství a otázku základních práv obviněných a zadržených osob,

–   s ohledem na čl. 122 odst. 5 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že současná situace v oblasti lidských práv v Íránu je charakterizována systematickým porušováním základních práv, k němuž neustále dochází; vzhledem k tomu, že obhájci lidských práv (zejména obhájci ženských práv, práv dětí a menšin), novináři, autoři internetových blogů, umělci, studentští vůdci, právníci, odboráři a ekologičtí aktivisté i nadále žijí pod značným tlakem a neustálou hrozbou zatčení;

B.  vzhledem k tomu, že se nejnaléhavější otázky týkají nahromaděných nedostatků ve vztahu k uplatňování spravedlnosti, k praxi, která se v podstatě rovná mučení nebo krutému či ponižujícímu zacházení se zadrženými osobami, včetně znásilňování, k nerovnému zacházení se ženami, k pronásledování náboženských a národnostních menšin a k nedostatku občanských a politických práv, zejména k pronásledování a zastrašování zastánců lidských práv, právníků a osob působících v rámci občanské společnosti;

C. vzhledem k tomu, že Írán se díky množství poprav provedených v zemi v první polovině roku 2011 dostal celosvětově na přední místo v používání trestu smrti v poměru k počtu obyvatel, což je v rozporu s celosvětovou tendencí směřující ke zrušení trestu smrti;

D. vzhledem k tomu, že podle řady zpráv dochází v Íránu k popravám většího množství mladistvých než v jakékoli jiné zemi, a to i přesto, že Írán je signatářem Mezinárodní úmluvy o občanských a politických právech a oficiálně platí zákaz poprav osob mladších 18 let;

E.  vzhledem k tomu, že iránské orgány dosud nedostály svým povinnostem vyplývajícím z členství v OSN a odmítají se zvláštním zpravodajem spolupracovat; vzhledem k tomu, že se v prozatímní zprávě hovoří o „systematickém porušování práv“ a „zvýšeném“ výskytu případů špatného zacházení, je v ní vyjádřeno znepokojení nad vzrůstajícím využíváním trestu smrti za méně závažné trestné činy, a to bez řádného soudního řízení, a uvedeno, že ve východoíránském městě Mašhad bylo dosud vykonáno minimálně 200 oficiálních poprav a 146 tajných poprav; vzhledem k tomu, že v roce 2010 bylo v Íránu tajně popraveno více než 300 osob;

F.  vzhledem k tomu, že mimo Írán a v EU dochází k zatýkání, vyslýchání a pronásledování osob, které jsou v příbuzenském vztahu s vězněnými nebo souzenými Íránci; vzhledem k tomu, že ze země uprchly tisíce Íránců, kteří našli útočiště v sousedních zemích;

G. vzhledem k tomu, že opozičním vůdcům Míru Hussejnu Músávímu a Mehdímu Karrúbímu bylo nezákonně nařízeno domácí vězení, kde byli svévolně zadržováni od 14. února 2011; vzhledem k tomu, že tito vůdci byli spolu se svými politicky aktivními manželkami odvezeni na určitou dobu na neznámé místo, kde jim byl znemožněn veškerý styk s přáteli a rodinou, přičemž po celou tuto dobu jim hrozilo značné riziko mučení;

H. vzhledem k tomu, že v únoru a březnu 2011 byly zatčeny stovky lidí a alespoň tři osoby zemřely v souvislosti s tím, že se do ulic vydalo tisíce demonstrantů, aby podpořili hnutí na podporu demokracie v sousedních arabských zemích a protestovali proti zatčení opozičních vůdců Míra Hussejna Músávího a Mehdího Karrúbího;

I.   vzhledem k tomu, že v dubnu 2011 bezpečnostní síly zabily v jihozápadní provincii Chúzistán několik desítek protestujících, většinou etnických Arabů, a další desítky osob zatkly, a vzhledem k tomu, že v provincii Západní Ázerbájdžán byly při protestech ekologických aktivistů proti vysychání Urmijského jezera zatčeny a zraněny desítky osob;

J.   vzhledem k tomu, že tlak vyvíjený na náboženské menšiny, především na baháisty, konvertity a disidenty z řad šíitských učenců, neustále roste; vzhledem k tomu, že přestože baháisté představují největší nemuslimskou náboženskou menšinu, jsou předmětem značné diskriminace, včetně toho, že je jim bráněno v přístupu ke vzdělání, a vzhledem k tomu, že právě probíhá soudní řízení proti jejich sedmi zatčeným vůdcům a že ve vězení zůstává přes 100 členů této komunity; vzhledem k tomu, že podle určitých zpráv bylo v první polovině roku 2011 zatčeno nejméně 207 křesťanů; vzhledem k tomu, že sunnitští muslimové jsou v praxi i podle práva neustále diskriminováni a že nemohou plně uplatnit své právo na vyznávání vlastního náboženství; vzhledem k tomu, že i nadále probíhá státem podporovaná pomlouvačná kampaň proti šíitskému súfizmu Naimattuláha, která zobrazuje veškeré formy mysticizmu jako satanské a pronásleduje vyznavače súfizmu, přičemž nejkřiklavějším příkladem této kampaně je ozbrojený útok v Kaváru ze září 2011, při němž byla zabita jedna osoba a několik dalších bylo vážně zraněno;

K. vzhledem k tomu, že došlo k zatýkání osob, které přestoupily od islámu na jinou víru, a vzhledem k tomu, že podle článku 225 návrhu trestního zákoníku má být trest smrti v případě usvědčených mužských odpadlíků od víry povinný; vzhledem k tomu, že protestantskému pastorovi Júsufovi Nadarchánímu stále hrozí za odpadlictví poprava;

L.  vzhledem k tomu, že Íránská revoluční garda, tajné služby a basídžské milice hrají při tvrdých násilných represích v Íránu aktivní úlohu;

M. vzhledem k tomu, že členové lesbické, homosexuální, bisexuální a transgenderové komunity čelí pronásledování, perzekuci, krutým trestům a dokonce trestu smrti; vzhledem k tomu, že tyto osoby jsou diskriminovány na základě své sexuální orientace, a to i pokud jde o jejich přístup k zaměstnání, bydlení, ke vzdělání a zdravotní péči a o sociální vyloučení;

N. vzhledem k tomu, že tresty odnětí svobody, které byly uvaleny na význačné studentské aktivisty Baháre Hedájatovou, Mahdíje Golrúovou a Madžída Tavakolího, byly ve všech případech prodlouženy o šest měsíců poté, co byli obviněni z „propagandy proti režimu“; vzhledem k tomu, že dne 15. září 2011 byla politická aktivistka a postgraduální studentka Somáje Tohidlúová zbita 50 ranami bičem poté, co si odpykala jednoletý trest odnětí svobody ve věznici Evín; vzhledem k tomu, že Somáje Tohidlúová si již odpykala 70denní trest odnětí svobody; vzhledem k tomu, že jak trest odnětí svobody, tak i trest 50 ran bičem byly uloženy za provozování blogu a další činnost na internetu; vzhledem k tomu, že 9. října 2011 byl studentský aktivista Pejmán Áref před opuštěním vězení zbit za urážku íránského prezidenta 74 ranami bičem;

O. vzhledem k tomu, že význačný íránský režisér Džafár Panáhí byl odsouzen k šestiletému trestu odnětí svobody, který byl v odvolacím řízení potvrzen; vzhledem k tomu, že význačná herečka Marzíe Vafámehrová byla poté, co spolupracovala na filmu, který zobrazuje obtížné podmínky, za nichž umělci v Íránu tvoří, k ročnímu trestu odnětí svobody a 90 ranám bičem; vzhledem k tomu, že dne 17. září 2011 íránské orgány zadržely šest nezávislých tvůrců dokumentárních filmů – Mohsena Šahrnázdára, Hadího Áfarídeho, Katajún Šahábíovou, Nasera Safariána, Šahnaba Bazdara a Modžtabího Míra Tahmáseba – a obvinili je z toho, že pracují pro BBC Persian Service a že se pro tuto zpravodajskou stanici zapojili do špionáže;

P.  vzhledem k tomu, že od roku 2009 byly za provozování svého povolání zatčeny tisíce právníků, včetně Nasrín Sotúdeové, Muhammada Seifa Zádeního, Hútana Kiána a Abdulfattáha Sultáního; vzhledem k tomu, že nositelka Nobelovy ceny Šírín Ebádíová se v podstatě dostala do vyhnanství poté, co orgány uzavřely její Centrum zastánců lidských práv, a vzhledem k tomu, že právníci, kteří se ujmou obhajoby politických vězňů a vězňů svědomí, čelí stále většímu osobnímu riziku;

Q. vzhledem k tomu, že íránské orgány oznámily, že pracují na internetu, který by fungoval současně s otevřeným celosvětovým internetem, jenž by měl posléze nahradit, tak aby odpovídal islámským zásadám, a popsaly ho jako síť, která je „halál“, tj. právně nezávadná; vzhledem k tomu, že „internet halál“ by v podstatě dal íránským orgánům možnost 100% kontroly nad veškerým internetovým provozem a obsahem, která by závažným způsobem porušovala svobodu projevu a omezovala přístup k informací a ke komunikačním sítím;

R.  vzhledem k tomu, že existuje řada zpráv o tom, že společnosti EU (či společnosti se sídlem v EU) poskytují íránským orgánům technickou pomoc a technologie vytvořené na míru, které se používají k (internetovému) sledování zastánců lidských práv a aktivistů činných v této oblasti a které napomáhají při porušování lidských práv;

1.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad neustále se zhoršující situací v oblasti lidských práv v Íránu, rostoucím počtem politických vězňů, stále vysokým počtem poprav, včetně poprav nezletilých osob, rozšířeným mučením, nespravedlivými soudními řízeními, přemrštěnými částkami požadovanými jako kauce a nad rozsáhlými omezeními svobody informací, projevu, shromažďování, vyznání, vzdělávání a pohybu;

2.  vzdává hold odvaze všech Íránců, kteří bojují za obranu základních svobod, lidských práv a demokratických principů a kteří si přejí žít ve společnosti bez pronásledování a zastrašování;

3.  jednoznačně odsuzuje používání trestu smrti v Íránu a žádá íránské orgány, aby v souladu s rezolucemi Valného shromáždění OSN č. 62/149 a 63/138 uvalily moratorium na výkon trestu smrti v očekávání jeho zrušení;

4.  vyzývá k tomu, aby byl íránský trestní zákoník novelizován tak, aby soudním a správním orgánům zakázal ukládat tělesné tresty; připomíná, že používání tělesných trestů, které se v podstatě rovná mučení, je v rozporu s článkem 7 Mezinárodní úmluvy o občanských a politických právech; důrazně odsuzuje zbičování studentských aktivistů Somáje Tohidlúové a Pejmána Árefa;

5.  je připraven podpořit další sankce vůči osobám, které jsou zodpovědné za porušování lidských práv; vyzývá členské státy EU, které jsou stálými členy Rady bezpečnosti OSN, aby vznesly otázku zahájení vyšetřování toho, zda představují zločiny, jichž se dopouštějí íránské orgány, zločiny proti lidskosti;

6.  vyzývá íránské orgány, aby propustily všechny politické vězně, včetně politických vůdců Míra Hussejna Músávího a Mehdího Karrúbího, právníků zabývajících se otázkou dodržování lidských práv Nasrín Sotúdeové a Abdulfattáha Sultáního, studentských aktivistů Baháre Hedájatové, Abdulláha Momeního, Mahdíje Golrúové a Madžída Tavakolího, novináře Abdulrezy Tádžika, pastora Júsufa Nadarcháního, filmařů Džafára Panáhího a Muhammada Rasúlova a všech dalších osob uvedených ve zprávě zvláštního zpravodaje OSN o situaci v oblasti lidských práv v Íránu Ahmeda Šahída;

7.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že soudní řízení nejsou spravedlivá ani transparentní a že osoby, které se jich účastní, nemají příslušné odborné vzdělání, a vyzývá íránské orgány, aby zaručily spravedlivá a veřejná soudní řízení;

8.  naléhavě vyzývá íránskou vládu, aby okamžitě povolila zvláštnímu zpravodaji OSN Ahmedu Šahídovi vstup do Íránu, aby se mohl zabývat krizí v oblasti lidských práv, která v této zemi probíhá; podotýká, že naprostá neochota vlády spolupracovat v rámci mandátu zvláštního zpravodaje a její pokračující odmítání umožnit mu vstup do země, poukazují na to, že tato vláda nemá v úmyslu přijmout smysluplná opatření zaměřená na nápravu situace v oblasti lidských práv;

9.  vyzývá íránské orgány, aby prokázaly, že jsou plně odhodlány spolupracovat s mezinárodním společenstvím na zlepšování situace v oblasti lidských práv v Íránu, a požaduje po ní, aby splnila své povinnosti jak podle mezinárodního práva, tak i podle mezinárodních úmluv, které podepsala; zdůrazňuje význam svobodných a spravedlivých voleb;

10. vyzývá íránské orgány, aby okamžitě propustily členy íránských uměleckých kruhů, kteří jsou zadržováni, a aby ukončily pronásledování tohoto společenství, které probíhá na základě zadržování a jiných forem perzekuce; podotýká, že takové zacházení je v rozporu s mezinárodními zásadami v oblasti lidských práv, které Írán z vlastní vůle podepsal; poukazuje na to, že v článku 19 Mezinárodní úmluvy o občanských a politických právech, kterou Írán podepsal, je zakotveno právo na svobodu projevu prostřednictvím umění a psaného textu;

11. vyzývá Írán, aby přijal opatření, která by zajistila, že bude plně dodržováno právo na svobodu náboženství či náboženského vyznání, mj. tím, že bude zajištěna plná shoda právních předpisů a postupů s článkem 18 Mezinárodní úmluvy o občanských a politických právech, a poukazuje na to, že je naprosto nutné, aby bylo bezpodmínečně a plně zaručeno právo každého změnit svou víru, pokud se k tomu rozhodne;

12. vyzývá Írán, aby okamžitě přijal opatření, která by zaručila, že členové společenství baháistů budou chráněni proti diskriminaci v každé oblasti, že budou okamžitě prošetřeny případy porušování jejich práv, že osoby, které byly shledány vinnými, budou soudně stíhány a že se členům tohoto společenství dostane účinné možnosti odvolání;

13. vyjadřuje své znepokojení nad používáním (evropských) technologií umožňujících cenzuru, filtrování a dohled k provádění kontroly a cenzury informací a komunikačních toků a k sledování občanů, zejména zastánců lidských práv; vyzývá evropské společnosti, aby dostály své podnikové sociální odpovědnosti tím, že Íránu nebudou poskytovat zboží, technologie ani služby, které by mohly ohrozit občanská a politická práva íránských občanů;

14. zdůrazňuje, že svobodný přístup k informacím a komunikačním prostředkům a necenzurovaný přístup k internetu (internetová svoboda) jsou všeobecnými právy, nepostradatelnými pro demokracii a svobodu projevu, která zajišťují transparentnost a odpovědnost, jak dne 6. května 2011 uvedla Rada OSN pro lidská práva;

15. vyzývá íránské orgány, aby zrušily či novelizovaly veškeré právní předpisy, které obsahují ustanovení umožňující diskriminaci vůči lidem na základě sexuální orientace či genderové identity a jejich pronásledování a trestání nebo které by mohly k diskriminaci, pronásledování či trestání vést, a aby zajistily okamžité a bezpodmínečné propuštění všech osob, jež jsou zadržovány pouze na základě sexuální aktivity provozované po vzájemné dohodě a své sexuální orientace;

16. vyzývá členské státy, aby íránským občanům, kteří uprchli ze své země, poskytly bezpečné útočiště, např. prostřednictvím iniciativy „Shelter City“;

17. vyzývá íránské orgány, aby se smířily s pokojným protestem a začaly řešit množství problémů, s nimiž se íránský lid potýká; vyjadřuje obzvláštní znepokojení nad bezprostřední ekologickou katastrofou v oblasti Urmijského jezera a vyzývá íránskou vládu k rozhodným krokům, pomocí nichž by se snažila stabilizovat ekologickou situaci v daném regionu, na němž závisejí miliony Íránců;

18. vyzývá zástupce EU a místopředsedkyni Komise / vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby doporučili íránským orgánům znovu se zapojit do rozhovorů o dodržování lidských práv;

19. naléhavě vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost, aby se zaměřila na občany EU pobývající v íránských věznicích a aby učinila vše, co je v jejích silách, aby zajistila, že tam budou mít přijatelné podmínky a že budou propuštěni;

20. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, generálnímu tajemníkovi OSN, Úřadu nejvyššího vůdce, předsedovi íránského Nejvyššího soudu a vládě a parlamentu Íránu.

 

 

Poslední aktualizace: 22. listopadu 2011Právní upozornění