Postup : 2013/2667(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : RC-B7-0269/2013

Předložené texty :

RC-B7-0269/2013

Rozpravy :

PV 13/06/2013 - 12.1
CRE 13/06/2013 - 12.1

Hlasování :

PV 13/06/2013 - 13.1
CRE 13/06/2013 - 13.1

Přijaté texty :

P7_TA(2013)0284

SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ
PDF 152kWORD 86k
12. 6. 2013
PE509.900v01-00}
PE509.919v01-00}
PE509.920v01-00}
PE509.921v01-00}
PE509.923v01-00}
PE509.925v01-00} RC1
 
B7-0269/2013}
B7-0286/2013}
B7-0287/2013}
B7-0288/2013}
B7-0290/2013}
B7-0292/2013} RC1

předložený v souladu s čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu

a nahrazující návrhy usnesení předložené skupinami:

S&D (B7‑0269/2013)

Verts/ALE (B7‑0286/2013)

ALDE (B7‑0287/2013)

ECR (B7‑0288/2013)

GUE/NGL (B7‑0290/2013)

PPE (B7‑0292/2013)


o právním státě v Rusku (2013/2667(RSP))


José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Krzysztof Lisek, Mairead McGuinness, Elmar Brok, Cristian Dan Preda, Bernd Posselt, Tunne Kelam, Roberta Angelilli, Inese Vaidere, Jarosław Leszek Wałęsa, Eija-Riitta Korhola, Monica Luisa Macovei, Philippe Boulland, Jean Roatta, Lena Kolarska-Bobińska, Filip Kaczmarek, Sergio Paolo Francesco Silvestris, Giovanni La Via, Eduard Kukan, Sari Essayah, Laima Liucija Andrikienė, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Bogusław Sonik, Rafał Trzaskowski, za skupinu PPE
Véronique De Keyser, Libor Rouček, Ana Gomes, Richard Howitt, Liisa Jaakonsaari, Joanna Senyszyn, za skupinu S&D
Kristiina Ojuland, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Marietje Schaake, Alexander Graf Lambsdorff, Sarah Ludford, Louis Michel, Leonidas Donskis, Edward McMillan-Scott, Jelko Kacin, Ramon Tremosa i Balcells, Robert Rochefort, Izaskun Bilbao Barandica, Marielle de Sarnez, Graham Watson, za skupinu ALDE
Werner Schulz, Tarja Cronberg, Nicole Kiil-Nielsen, Raül Romeva i Rueda, Barbara Lochbihler, Ulrike Lunacek, za skupinu Verts/ALE
Charles Tannock, Marek Henryk Migalski, Paweł Robert Kowal, Ryszard Antoni Legutko, Ryszard Czarnecki, Tomasz Piotr Poręba, za skupinu ECR
Marie-Christine Vergiat, za skupinu GUE/NGL

Usnesení Evropského parlamentu o právním státě v Rusku (2013/2667(RSP))  

Evropský parlament,

–   s ohledem na své předchozí zprávy a usnesení o Rusku, zejména na usnesení ze dne 17. února 2011 o právním státě v Rusku(1), usnesení ze dne 16. února 2012 o politickém využívání soudnictví v Rusku(2) a usnesení ze dne 13. prosince 2012 obsahující doporučení Parlamentu Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost týkající se jednání o nové dohodě mezi EU a Ruskem(3),

–   s ohledem na současnou dohodu o partnerství a spolupráci zakládající partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ruskou federací na straně druhé a na probíhající jednání o nové dohodě mezi EU a Ruskem,

–   s ohledem na „partnerství pro modernizaci“ zahájené v roce 2010 v Rostově na Donu a na závazek ruského politického vedení, že se dodržování právního státu stane základem pro modernizaci Ruska,

–   s ohledem na ruskou ústavu, zejména na její článek 118, který stanoví, že spravedlnost vykonávají v Ruské federaci pouze soudy, a na článek 120, který stanoví, že soudci jsou nezávislí a řídí se pouze ruskou ústavou a federálními zákony,

–   s ohledem na výroční zprávu EU o lidských právech a demokracii ve světě,

–   s ohledem na výsledky summitu EU-Rusko, který se konal ve dnech 3.–4. června 2013, a na konzultace o lidských právech konané dne 19. května 2013,

–   s ohledem na prohlášení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o sdružení GOLOS, o situaci nevládních organizací v Ruské federaci a o případu Magnitského,

–   s ohledem na Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, Deklaraci OSN o zastáncích lidských práv a Deklaraci OSN o právu a povinnosti jednotlivců, skupin a společenských organizací propagovat a chránit všeobecně uznávaná lidská práva a základní svobody,

–   s ohledem na skutečnost, že Evropský parlament udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení za rok 2009 ruské nevládní organizaci Memorial, která mimo jiné bojuje za práva vězňů v Rusku, a s ohledem na to, že v Evropském parlamentu roste podpora kandidatury organizace Memorial na Nobelovu cenu míru,

–   s ohledem na stanovisko Benátské komise k federálnímu zákonu Ruské federace č. 65 ze dne 8. června 2012 o shromážděních, setkáních, demonstracích, pochodech a demonstracích před podniky a o přestupkovém zákonu, na její stanovisko k federálnímu zákonu Ruské federace o boji proti extremistickým aktivitám a stanovisko k federálnímu zákonu Ruské federace o federálních bezpečnostních službách,

–   s ohledem na čl. 122 odst. 5 a čl. 110 odst. 4 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že Evropská unie hodlá dále prohlubovat a rozvíjet vztahy mezi EU a Ruskem v souladu se zásadami zakotvenými v partnerství pro modernizaci, jež se zakládají na vzájemné neochvějné věrnosti demokratickým zásadám, dodržování základních a lidských práv, právnímu státu, svobodě projevu, svobodě vyjadřování, svobodě shromažďování, respektování lidské důstojnosti a rovnosti;

B.  vzhledem k tomu, že Rusko se jako člen Rady Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a signatář deklarací OSN zavázalo k ochraně a podpoře lidských práv, základních svobod a právního státu;

C. vzhledem k tomu, že zůstávají důvody k vážnému znepokojení nad vývojem v Ruské federaci, pokud jde o dodržování a ochranu lidských práv a dodržování obecně přijímaných demokratických zásad, pravidel a postupů;

D. vzhledem k tomu, že svoboda tisku a sdělovacích prostředků, ať působí online nebo offline, je klíčovým aspektem demokratické a otevřené společnosti a hraje zásadní roli při boji proti korupci, ochraně lidských práv a uplatňování zásad právního státu; vzhledem k tomu, že nezávislý tisk je jako kolektivní projev svobody vyjadřování jedním z hlavních aktérů mediálního prostředí a působí jako strážce demokracie;

E.  vzhledem k tomu, že řada procesů a soudních řízení v posledních letech, jako jsou případy Magnitského, Chodorkovského, Politkovské a dalších, vyvolala pochybnosti ohledně nezávislosti a nestrannosti soudních orgánů Ruské federace; vzhledem k tomu, že uvedené věhlasné procesy jsou pouze několika případy, které dosáhly největší proslulosti za hranicemi Ruska, ale ve skutečnosti se jedná o systémovou neschopnost ruského státu uplatňovat zásady právního státu a zajistit spravedlnost pro své občany;

F.  vzhledem k tomu, že v současné době probíhá v Rusku soudní řízení s předním právníkem, bojovníkem proti korupci a sociálním aktivistou Alexejem Navalným a že obvinění vznesená proti němu jsou podle jeho tvrzení politicky motivovanou snahou jej potrestat jako jednoho z předních odpůrců vlády; vzhledem k tomu, že Navalnyj systematicky odhaloval rozsáhlou korupci v nejvyšších patrech ruského státního aparátu;

G. vzhledem k tomu, že prokuratura pokračuje v pronásledování opozičních aktivistů, kteří se dne 6. května 2012 – den před inaugurací prezidenta Putina – zúčastnili „pochodu milionů“; vzhledem k tomu, že podle spolehlivých nezávislých zpráv tuto demonstraci násilně přerušila na Bahenním náměstí pořádková policie, která proti účastníkům použila nepřiměřené síly a svévolného násilí; vzhledem k tomu, že zprávy prezidentské rady pro lidská práva, veřejného ochránce lidských práv a nezávislé vyšetřovací komise, jejímiž členy byly vysocí veřejní činitelé, dávaly vinu za násilí ruským orgánům a policii;

H. vzhledem k tomu, že nové zákony – přijaté v průběhu posledních několika měsíců – o registraci politických stran, financování nevládních organizací, právu na shromažďování, extremismu, pomluvě či omezení filtrování internetu značně přispěly ke zhoršení prostředí, pokud jde o rozvoj opravdové občanské společnosti v Rusku;

I.   vzhledem k tomu, že ruský parlament přijal v červenci 2012 zákon přisuzující postavení „zahraničního agenta“ ruským nekomerčním organizacím vyvíjejícím politickou činnost a financovaným ze zahraniční; vzhledem k tomu, že právní předpisy týkající se nevládních organizací a předpisy upravující právo na svobodu shromažďování byly v loňském roce používány k utlačování občanské společnosti, potlačování opozičních politických názorů a k pronásledování nevládních organizací, demokratické opozice a sdělovacích prostředků;

J.   vzhledem k tomu, že federální orgány neučinily nic proti tomu, aby v devíti regionech Ruska vstoupily v platnost diskriminační právní předpisy, které zakazují „propagaci homosexuality“; vzhledem k tomu, že Duma nedávno přijala podobný zákon na celostátní úrovni;

K. vzhledem k tomu, že prezidentská rada pro lidská práva si stěžovala na pronásledování, zastrašování, výslechy, prohlídky jejích kanceláří a majetku a na další kroky ze strany příslušníků ruských donucovacích orgánů;

L.  vzhledem k tomu, že dalšímu vývoji vztahů mezi EU a Ruskem stále brání neschopnost Ruska plně přijmout demokratické hodnoty a posílit právní stát;

1.  připomíná Rusku, že je důležité, aby jako člen Rady Evropy plně dodržovalo své mezinárodní právní závazky a základní lidská práva a zásady právního státu zakotvené v Evropské úmluvě o lidských právech a v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech;

2.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad novými represivními zákony a jejich svévolným prosazováním ze strany ruských orgánů, jež často vede k pronásledování nevládních organizací, aktivistů občanské společnosti, obhájců lidských práv a menšin;

3.  je hluboce znepokojen neschopností Ruska dostát svým mezinárodním právním závazkům a ochránit svobodu sdružování, vyjadřování a shromažďování, což ohrožuje jak ruskou pulzující občanskou společnost, tak spolupráci Ruska s EU;

4.  znovu potvrzuje své zklamání ze zákona, jenž přisuzuje postavení „zahraničního agenta“ ruským nekomerčním organizacím vyvíjejícím politickou činnost, které jsou financovány ze zahraniční; naléhavě vyzývá ruské orgány, aby přestaly registrovat nevládní organizace jako „zahraniční agenty“ na základě zákona, který rozšířil státní kontrolu nad nevládními organizacemi, aby přestaly používat vágní definici politické činnosti obsaženou v tomto zákoně, stigmatizovat nevládní organizace a vytvářet atmosféru nepřátelskou vůči občanské společnosti;

5.  domnívá se, že rozšířené, cílené a obtěžující inspekce, zabavování majetku a správní pokuty ukládané ruským nevládním organizacím a jejich aktivistům, získávají-li údajně finanční prostředky ze zahraničí, jsou nepřípustné a narušují právo na svobodu sdružování; dále kritizuje razii a tlak na mezinárodní politické nadace; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že několik nevládních organizací již čelí soudnímu řízení, např. Memorial v Petrohradě, nebo již bylo odsouzeno, jako sdružení GOLOS a Levada-Centrum; je znepokojen zahájením vyšetřování mezinárodních nevládních organizací, které usilují o prosazování demokracie v Rusku, mimo jiné mezinárodních institutů;

6.  naléhavě vyzývá ruské orgány, aby na tyto obavy reagovaly úpravou výše uvedených zákonů, která by je uvedla do souladu s mezinárodními standardy a mezinárodními a ústavními závazky Ruska v oblasti lidských práv, včetně jeho vlastní ústavy, a zejména aby odstranily nepřiměřená právní, správní a jiná omezení, jimž činnost nevládních organizací podléhá;

7.  naléhá na místopředsedkyni, vysokou představitelku, na ESVČ a na Komisi, aby v rámci probíhajících jednání o příštím víceletém finančním rámci a v průběhu fáze přípravy programů braly v potaz zhoršující se situaci občanské společnosti, nucené stažení dalších mezinárodních dárců a rostoucí počet žádostí o podporu EU a aby v souladu s tím umožnily podstatné zvýšení finanční pomoci Unie nevládním organizacím a občanské společnosti;

8.  je hluboce znepokojen negativními důsledky přijetí federálního zákona o „propagaci homosexuality“, který by mohl zhoršit diskriminaci a násilí proti lesbickým ženám, gayům, bisexuálům, transsexuálům a intersexuálům;

9.  žádá ruské orgány, aby zaručily politickou pluralitu, svobodu sdělovacích prostředků, uplatňování právního státu, nezávislost a nestrannost soudnictví, svobodu vyjadřování a shromažďování, a to i na internetu, efektivní a nezávislé odbory a zásadu nediskriminace jako podmínku nezbytnou pro další rozvoj a modernizaci Ruska způsobem, který bude uznávat a chránit individuální i kolektivní práva všech svých občanů; připomíná, že podle mezinárodního práva mají státy povinnost přímo či nepřímo podporovat financování činností občanské společnosti, zejména vytvářením příznivého prostředí, aniž by přitom zasahovaly do jejich nezávislosti;

10. vyjadřuje hluboké znepokojení nad zprávami o politicky motivovaných procesech, nespravedlivých postupech a současně o neschopnosti vyšetřovat závažné trestné činy, jako jsou zabití, pronásledování nebo jiné násilné činy, jak dokládají případy Magnitského, Chodorkovského, Politkovské a jiných; naléhavě vyzývá ruské soudní a donucovací orgány, aby své povinnosti vykonávaly účinně, nestranně a nezávisle, s cílem postavit pachatele trestných činů před soud;

11. připomíná své doporučení týkající se společných vízových omezení pro ruské státní úředníky zapojené do případu Sergeje Magnitského a žádá Radu a Komisi, aby uplatily v celé EU zákaz udělování víz pro všechny úředníky zapojené do smrti Magnitského, který je i nadále posmrtně stíhán, a aby zmrazily jejich veškeré finanční prostředky, stejně jako dalších osob v Rusku, které se dopustily vážného porušení lidských práv; zdůrazňuje, že tito jedinci nesmí mít prospěch z žádné dohody o zjednodušení vízového režimu mezi EU a Ruskem;

12. naléhavě vyzývá členské státy, aby zjednodušily postupy a kladně posuzovaly žádosti o vízum podávané pronásledovanými ruskými politickými aktivisty;

13. vítá nedávné opětovné zahájení řízení v případě vraždy Anny Politkovské, více než šest let od jejího zastřelení, avšak sdílí obavy, že není pravděpodobné, že bude zodpovězena otázka, kdo si její vraždu objednal;

14. vyjadřuje nejhlubší obavy v souvislosti s případem Alexeje Navalného a politování nad údajnou politickou motivací jeho trestního stíhání; naléhá na ruské orgány, aby zajistily, že mu budou přiznána všechna práva a že soud s ním bude splňovat mezinárodně uznávané normy spravedlivého procesu; žádá v této souvislosti delegaci EU a mise členských států v Rusku, aby sledovaly soudní řízení se všemi obhájci lidských práv, včetně soudu s Navalným a dalšími, zejména pak na regionální úrovni;

15. naléhavě vyzývá Rusko, aby v souvislosti s „pochodem milionů“ nechala nezávisle vyšetřit násilí na Bahenním náměstí, a zejména aby vyšetřila údajné nepřiměřené použití síly proti demonstrujícím; vyjadřuje znepokojení nad údajnou politickou motivací pronásledování spojeného s násilím na Bahenním náměstí;

16. naléhá na ruské orgány, aby zajistily svobodu tisku a sdělovacích prostředků působících online i offline, aby podporovaly pluralitní mediální prostředí, aby umožňovaly mediálním platformám, novinářům i bloggerům nezávisle plnit v ruské společnosti svou klíčovou úlohu, aby ochraňovaly volný tok informací a zajišťovaly svobodu vyjadřování; zdůrazňuje význam zákonů o svobodě informací, jež mají prvořadou důležitost, aby mohli novináři a občanská společnost plnit svou úlohu strážců;

17. žádá Rusko, aby plně vyhovělo zvláštním postupům Rady OSN pro lidská práva, mimo jiné aby vydalo stálé pozvání k návštěvám země a aby kladně vyřídilo dosud nezodpovězené žádosti o vstup zvláštních zpravodajů OSN pro ochranu obhájců lidských práv, svobodu sdružování a shromažďování a svobodu vyjadřování v Rusku; žádá Rusko, aby přijalo doporučení předložená v rámci všeobecného pravidelného přezkumu Ruska provedeného Radou pro lidská práva, aby zrušilo nebo revidovalo právní předpisy ovlivňující práci nevládních organizací a přestalo bránit práci v oblasti lidských práv,

18. žádá Radu, aby provedla závěry Rady EU pro zahraniční věci o lidských právech v Rusku, čímž by poskytla zásadní podporu všem osobám, které se v Rusku zasazují o ochranu lidských práv, a aby spojila 27 členských států EU a orgány EU k formulování společného sdělení a přístupu, pokud jde o lidská práva v Rusku;

19. naléhavě vyzývá Rusko, aby přijalo všechna možná opatření s cílem zajistit, aby všichni členové prezidentské rady pro lidská práva, a obecně všichni, kdo pracují v oblasti ochrany lidských práv v Rusku, byli ochraňováni před pronásledováním a zastrašováním;

20. vybízí předsedy Rady a Komise i místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby i nadále podrobně sledovali uvedené případy a aby při jednáních s Ruskem na tyto záležitosti v různých formách upozorňovali a Parlamentu podávali zprávy o svých výměnách s ruskými orgány;

21. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, prezidentovi, vládě a parlamentu Ruské federace, Radě Evropy a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

 

(1)

Úř. věst. C 188 Ε, 28.6.2012, s. 37.

(2)

Přijaté texty, P7_TA(2012)0352.

(3)

Přijaté texty, P7_TA(2012)0505.

Poslední aktualizace: 13. června 2013Právní upozornění