Postup : 2018/2975(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : RC-B8-0582/2018

Předložené texty :

RC-B8-0582/2018

Rozpravy :

PV 12/12/2018 - 23

Hlasování :

PV 13/12/2018 - 9.13

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0530

SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ
PDF 464kWORD 56k
12.12.2018
PE631.605v01-00}
PE631.606v01-00} RC1
 
B8-0582/2018}
B8-0583/2018} RC1

předložený v souladu s čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu

a nahrazující tyto návrhy usnesení:

B8‑0582/2018 (PPE)

B8‑0583/2018 (Verts/ALE)


o střetech zájmů a ochraně rozpočtu EU v České republice (2018/2975(RSP))


Ingeborg Gräßle, Petri Sarvamaa za skupinu PPE
Evžen Tošenovský, Valdemar Tomaševski, Jan Zahradil, Ruža Tomašić, Monica Macovei za skupinu ECR
Bart Staes, Julia Reda za skupinu Verts/ALE
Dennis de Jong, Neoklis Sylikiotis, Laura Agea, Isabella Adinolfi, Tiziana Beghin, Fabio Massimo Castaldo, Ignazio Corrao, Rosa D'Amato, Eleonora Evi, Piernicola Pedicini, Dario Tamburrano, Marco Zullo
POZM. NÁVRHY

Usnesení Evropského parlamentu o střetech zájmů a ochraně rozpočtu EU v České republice (2018/2975(RSP))  

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí rozhodnutí a usnesení o udělení absolutoria Komisi(1) za roky 2014, 2015 a 2016,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie(2) (nové finanční nařízení), a zejména na článek 61 tohoto nařízení, který upravuje střety zájmů,

–  s ohledem na otázky, které dne 2. srpna 2018 zaslala Komisi Česká pirátská strana,

–  s ohledem na oficiální podnět, s nímž se dne 19. září 2018 obrátila na Komisi organizace Transparency International Česká republika,

–  s ohledem na stanovisko právní služby Komise ze dne 19. listopadu 2018 nazvané „Dopad článku 61 nového finančního nařízení (střet zájmů) na platby z evropských strukturálních a investičních (ESI) fondů“,

–  s ohledem na prezentaci, kterou dne 20. listopadu 2018 poskytlo generální ředitelství Komise pro rozpočet Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu, nazvanou „Pravidla pro střety zájmů ve finančním nařízení z roku 2018“,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že ustanovení finančního nařízení z roku 2012 týkající se střetu zájmů se sice výslovně nevztahovalo na sdílené řízení, ale členské státy měly povinnost zajistit účinnou vnitřní kontrolu včetně předcházení střetům zájmů;

B.  vzhledem k tomu, že předpisy týkající se zadávání veřejných zakázek ukládají členským státům povinnost předcházet střetům zájmů (článek 24 směrnice 2014/24/EU(3)), včetně přímého či nepřímého osobního zájmu, a že pro situace vnímané jako střety zájmů nebo pro specifické povinnosti ve sdíleném řízení již právní předpisy existují (např. nařízení (EU) č. 1303/2013(4));

C.  vzhledem k tomu, že Rada přijala svůj postoj k novému finančnímu nařízení dne 16. července 2018 a dne 18. července 2018 bylo podepsáno konečné znění aktu; vzhledem k tomu, že dne 2. srpna 2018 vstoupil v platnost článek 61 finančního nařízení, který zakazuje střet zájmů;

D.  vzhledem k tomu, že čl. 61 odst. 1 ve spojení s čl. 61 odst. 3 finančního nařízení stanoví:

i)  negativní povinnost účastníků finančních operací zamezit vzniku střetu zájmů ve vztahu k rozpočtu EU;

ii)  pozitivní povinnost účastníků finančních operací přijímat vhodná opatření, která u funkcí v rámci jejich odpovědnosti zamezí vzniku střetu zájmů a která řeší situace, jež lze objektivně vnímat jako střet zájmů;

E.  vzhledem k tomu, že podle judikatury Soudního dvora Evropské unie(5) „střet zájmů představuje objektivně sám o sobě vážné narušení, aniž by bylo k jeho kvalifikaci třeba zohledňovat úmysly zúčastněných a jejich dobrou víru“; vzhledem k tomu, že Komise je povinna pozastavit platby z fondů EU v případech, kdy existují závažné nedostatky ve fungování systémů řízení a kontroly, a v případech, kdy byly zjištěny neodhalené, neoznámené a neopravené závažné nesrovnalosti týkající se střetu zájmů;

F.  vzhledem k tomu, že organizace Transparency International Česká republika se dne 19. září 2018 obrátila na Komisi dopisem, v němž tvrdí, že český premiér Andrej Babiš soustavně porušuje právní předpisy EU a České republiky týkající se střetu zájmů;

G.  vzhledem k tomu, že bylo odhaleno, že Andrej Babiš je skutečným majitelem Agrofertu, společnosti ovládající koncern Agrofert, pod nějž spadá i několik významných českých médií, a to prostřednictvím svěřenských fondů AB I a AB II, jichž je zakladatelem a současně jediným obmyšleným;

H.  vzhledem k tomu, že Andrej Babiš je rovněž předsedou české Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy;

I.  vzhledem k tomu, že společnosti koncernu Agrofert se podílejí na projektech podporovaných z Programu rozvoje venkova České republiky, který je financován z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova;

J.  vzhledem k tomu, že společnosti koncernu Agrofert získaly v období 2014–2020 z evropských strukturálních a investičních fondů značné částky, pohybující se v rozmezí od 42 milionů EUR v roce 2013 až po 82 milionů EUR v roce 2017;

K.  vzhledem k tomu, že stanovisko právní služby Komise uvádí, že podle prohlášení o příjmech, která podávají čeští veřejní činitelé, získal Andrej Babiš během prvního pololetí roku 2018 z koncernu Agrofert prostřednictvím svých svěřenských fondů příjem ve výši 3,5 milionu EUR;

L.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svých usneseních o udělení absolutoria opakovaně vyzýval Komisi k urychlení postupu schvalování souladu, aby bylo možné získat informace o riziku střetu zájmů ve Státním zemědělském intervenčním fondu České republiky; vzhledem k tomu, že Parlament poukazoval na to, že nebudou-li přijata opatření nezbytná k zamezení střetu zájmů, mohl by být příslušný český orgán nucen odebrat akreditaci platební agentuře a Komise by z téhož důvodu mohla rozhodnout, že uplatní finanční opravu;

M.  vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu se v září 2018 rozhodl tuto záležitost řešit v rámci každoročního postupu udělování absolutoria, zejména při slyšení komisařů, kterých se tento problém nejvíce dotýká;

N.  vzhledem k tomu, že tato slyšení nepřinesla poslancům EP dostatečně jasné odpovědi ohledně současného stavu možného střetu zájmů českého premiéra;

O.  vzhledem k tomu, že dne 1. prosince 2018 evropské sdělovací prostředky, mezi nimiž byly i deníky The Guardian, Le Monde, De Standaard a Süddeutsche Zeitung, uveřejnily informace o stanovisku právní služby Komise, které potvrzovalo střet zájmů Andreje Babiše;

1.  je hluboce znepokojen tím, že Česká republika nedodržuje čl. 61 odst. 1 finančního nařízení, pokud jde o střet zájmů českého premiéra a jeho vazby na koncern Agrofert;

2.  vyjadřuje politování nad každým střetem zájmů, který by mohl ohrozit plnění rozpočtu EU a oslabit důvěru evropských občanů v řádnou správu peněz daňových poplatníků EU; vyzývá Komisi, aby zajistila, že se v případě střetu zájmů politiků EU bude uplatňovat politika nulové tolerance a nebudou pro ně platit jiná pravidla než pro kohokoli jiného a že nebudou žádným způsobem omlouvána zpoždění při ochraně finančních zájmů Unie;

3.  připomíná své usnesení ze dne 27. dubna 2017 o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2015(6), v němž vzal na vědomí, že „Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) zahájil na základě údajných nesrovnalostí správní vyšetřování [...] projektu realizovaného v České republice pod názvem ,Čapí hnízdo‘“, a vyzval Komisi, „aby ihned po dokončení vyšetřování informovala příslušný výbor“; připomíná své usnesení ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2016(7), v němž uvítal, že „OLAF dokončil správní vyšetřování českého projektu ,Čapí hnízdo‘“, a vyjádřil politování nad tím, že „OLAF odhalil závažné nesrovnalosti“;

4.  zdůrazňuje, že vzhledem k přímé použitelnosti čl. 61 odst. 1 finančního nařízení o střetu zájmů nesou všechny osoby zapojené do provádění rozpočtu EU, včetně předsedů vlád, zodpovědnost za plnění povinnosti předcházet střetům zájmů a řešit situace, které lze objektivně vnímat jako střet zájmů;

5.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise zůstala po dlouhou dobu pasivní, ačkoli již od roku 2014 existují silné náznaky, že se Andrej Babiš nachází v situaci střetu zájmů ve své funkci ministra financí a později pak předsedy vlády;

6.  připomíná, že vnitrostátní orgány mají povinnost zajistit, aby byly unijní právní předpisy Unie o střetu zájmů uplatňovány ve všech případech a u všech osob;

7.  vyzývá Komisi, aby zavedla kontrolní mechanismus, který by se zaměřoval na otázku střetu zájmů v členských státech, a aby aktivní předcházení střetům zájmů zařadila mezi své priority; vyzývá Komisi, aby důrazně zasáhla, zejména pokud vnitrostátní orgány nepřijmou opatření k zamezení střetu zájmů u svých nejvyšších představitelů;

8.  vyzývá Komisi, aby se touto otázkou neprodleně zabývala na základě stanoviska své právní služby vypracovaného v návaznosti na podnět organizace Transparency International Česká republika a aby uplatnila nezbytná nápravná opatření a postupy s cílem napravit případnou nezákonnou situaci, včetně pozastavení veškerého unijního financování určeného koncernu Agrofert, dokud nebude střet zájmů plně vyšetřen a vyřešen;

9.  vyzývá všechny vnitrostátní orgány a státní úředníky, aby iniciativně uplatňovali nové finanční nařízení, zejména jeho článek 61 o střetu zájmů, a předcházeli tak vzniku situací poškozujících jak dobrou pověst Evropské unie a členských států, tak i demokracii a finanční zájmy EU, a aby šli příkladem, pokud jde o práci ve veřejném zájmu namísto osobního prospěchu;

10.  vyzývá vnitrostátní parlamenty členských států, aby zajistily, že žádný z vnitrostátních předpisů o předcházení střetům zájmů nebude v rozporu s literou a duchem nového finančního nařízení;

11.  bere na vědomí stanovisko právní služby Komise o možném střetu zájmů současného českého premiéra Andreje Babiše v roce 2014, kdy zastával funkci ministra financí; žádá Komisi, aby v plném rozsahu prošetřila legalitu všech dotací EU vyplacených koncernu Agrofert od doby, kdy se Andrej Babiš stal členem české vlády, s ohledem na předchozí finanční nařízení platné před 2. srpnem 2018 a na jeho oddíl týkající se střetu zájmů;

12.  žádá Komisi, aby zveřejnila všechny dokumenty, jimiž disponuje a které se týkají možného střetu zájmů českého premiéra a ministra zemědělství a vysvětlila, jaké kroky hodlá podniknout k nápravě situace;

13.  žádá Komisi, aby získala zpět všechny prostředky, které byly vyplaceny protiprávně nebo nesprávně;

14.  trvá na tom, že veškeré vazby Andreje Babiše na koncern Agrofert musí být plně transparentní a nesmí mít vliv na výkon jeho funkce premiéra České republiky;

15.  vyzývá Radu, aby v rámci jednání o budoucím rozpočtu EU a o příštím víceletém finančním rámci učinila veškeré nezbytné a vhodné kroky k zamezení střetům zájmů v souladu s čl. 61 odst. 1 finančního nařízení;

16.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a vládě a parlamentu České republiky.

 

 

 

(1)

Úř. věst. L 246, 14.9.2016, s. 1, Úř. věst. L 252, 29.9.2017, s. 1 a Úř. věst. L 248, 3.10.2018, s. 1.

(2)

Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.

(3)

Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65.

(4)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.

(5)

Ismeri Europa Srl v. Účetní dvůr, rozsudek ze dne 15. června 1999, T-277/97, ECLI:EU:T:1999:124.

(6)

Přijaté texty, P8_TA(2017)0143.

(7)

Přijaté texty, P8_TA(2018)0121.

Poslední aktualizace: 12. prosinec 2018Právní upozornění