Postup : 2016/0282B(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0380/2017

Předložené texty :

A8-0380/2017

Rozpravy :

PV 11/12/2017 - 16
CRE 11/12/2017 - 16

Hlasování :

PV 12/12/2017 - 5.2

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0476

ZPRÁVA     ***I
PDF 942kWORD 117k
28. listopadu 2017
PE 613.584v01-00 A8-0380/2017

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013, (EU) č. 1307/2013, (EU) č. 1308/2013 a (EU) č. 652/2014

(COM(2016)0605 – C8-0404/2017 – 2016/0282B(COD))

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova

Zpravodaj: Albert Deß

POZM. NÁVRHY
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013, (EU) č. 1307/2013, (EU) č. 1308/2013 a (EU) č. 652/2014

(COM(2016)0605 – C8-0404/2017 – 2016/0282B(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0605),

–  s ohledem na rozhodnutí Konference předsedů ze dne 16. listopadu 2017 rozdělit návrh Komise na dvě části a pověřit Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vypracováním zvláštní legislativní zprávy pro ustanovení, která spadají do působnosti tohoto výboru, konkrétně články 267 až 270 a článek 275 návrhu Komise,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a 3 a články 42, 43 odst. 2 a článek 168 odst. 4 písm. b Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského účetního dvora č. 1/2017 ze dne 26. ledna 2017(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. prosince 2016(2),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 11. května 2017(3),

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0211/2017),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se Komise zavázala přijmout postoj Parlamentu a že se zástupce Rady dopisem ze dne 15. listopadu 2017 zavázal schválit tento postoj podle čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0380/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  zdůrazňuje, že rozdělení návrhu Komise má umožnit, aby ustanovení, která spadají do působnosti Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, bylo možné uplatňovat již od 1. ledna 2018, zatímco zbývající část návrhu Komise(4) bude projednána později;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh    1

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU(5)*

k návrhu Komise

---------------------------------------------------------

NAŘÍZENÍEVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/…

ze dne …,

kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), (EU) č. 1306/2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky, (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, a (EU) č. 652/2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 42, čl. 43 odst. 2 a čl. 168 odst. 4 písm. b) ▌této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora(6)

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(7),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(8),

v souladu s řádným legislativním postupem(9),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  V zájmu právní jistoty a harmonizovaného a nediskriminačního poskytování podpory mladým zemědělcům je nutné stanovit, že v rámci rozvoje venkova se „dnem zahájení činnosti“ zmíněným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013(10) a dalších příslušných pravidlech, rozumí den, k němuž žadatel provede nebo dokončí úkon související s prvním zahájením činnosti, a že žádost o podporu je nutno podat do 24 měsíců po tomto ni. Zkušenosti se sjednáváním programů mimoto ukazují, že je nutno ujasnit pravidla pro zahájení společné činnosti mladých zemědělců a prahové hodnoty pro přístup k podpoře, vyžadované podle čl. 19 odst. 4 nařízení (EU) č. 1305/2013, a že by se měla zjednodušit ustanovení týkající se doby trvání podnikatelského plánu.

(2)  S cílem usnadnit zavádění poradenských a vzdělávacích služeb řídicími orgány členských států by status příjemce v rámci tohoto opatření měl být rozšířen na tyto orgány a zároveň by mělo být zajištěno, že poskytovatel služby je vybrán orgánem funkčně nezávislým na těchto orgánech a že kontroly se provádějí na úrovni poskytovatele poradenství či odborné přípravy.

(3)  V zájmu pobízení k účasti v režimech jakosti by zemědělci nebo skupiny zemědělců účastnící se těchto režimů v průběhu pěti let předcházejících žádosti o podporu měli být způsobilí po dobu nejvýše pěti let, přičemž je nutno náležitě zohlednit dobu jejich počáteční účasti na režimu.

(4)  Aby byly finanční nástroje dostatečně atraktivní pro soukromý sektor, je důležité, aby byly koncipovány a využívány pružným a transparentním způsobem. Zkušenosti však ukazují, že určitá pravidla způsobilosti vztahující se na jednotlivá opatření omezují využívání finančních nástrojů v programech rozvoje venkova i pružné využívání finančních nástrojů ze strany správců fondů. Je proto vhodné stanovit, že se na finanční nástroje určitá pravidla způsobilosti pro jednotlivá opatření nevztahují. Z téhož důvodu je rovněž vhodné stanovit, že podporu na zahájení podnikatelské činnosti pro mladé zemědělce podle článku 19 nařízení (EU) č. 1305/2013 lze poskytnout i ve formě finančních nástrojů. Vzhledem k těmto změnám by mělo být stanoveno, že je-li podpora investic podle článku 17 nařízení (EU) č. 1305/2013 poskytována ve formě finančních nástrojů, musí investice přispívat k jedné či více prioritám Unie v oblasti rozvoje venkova.

(5)  V zájmu snížení administrativní zátěže v souvislosti s uplatňováním zásady zamezení dvojímu financování ve vztahu k ekologizaci by měly mít členské státy možnost uplatňovat pevně stanovený průměrný odpočet vůči všem dotčeným příjemcům, kteří provádějí daný druh operace nebo podopatření.

(6)  Zemědělci jsou v současnosti kvůli vývoji na trhu vystaveni rostoucím ekonomickým rizikům. Tato ekonomická rizika se však nedotýkají všech zemědělských odvětví stejnou měrou. Členské státy by proto měly mít možnost v řádně odůvodněných případech zemědělcům pomoci prostřednictvím odvětvového nástroje ke stabilizaci příjmu, zejména v případě odvětví postižených výrazným poklesem příjmů, jenž by měl významný hospodářský dopad na určitou venkovskou oblast, pokud tento pokles příjmů překročí prahovou hodnotu nejméně 20 %. Aby byl tento odvětvový nástroj ke stabilizaci příjmu účinný a přizpůsobený zvláštním okolnostem členských států, měly by členské státy mít možnost ve svých programech rozvoje venkova pružně stanovovat příjem, jenž má být pro spuštění nástroje brán v úvahu. Zároveň by na podporu používání pojištění zemědělci měla být prahová hodnota poklesu produkce použitelná pro pojištění snížena na 20 %. Za účelem sledování výdajů vynaložených v rámci odvětvového nástroje ke stabilizaci příjmu i v rámci pojištění je nutno upravit obsah finančního plánu programu. ▌

(7)  Zvláštní požadavek na podání zprávy o opatření k řízení rizik v roce 2018 podle čl. 36 odst. 5 nařízení (EU) č. 1305/2013 je již zahrnut ve zprávě pro Evropský parlament a Radu týkající se monitorování a hodnocení společné zemědělské politiky podle čl. 110 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013(11). Druhý pododstavec v čl. 36 odst. 5 nařízení (EU) č. 1305/2013 by se proto měl zrušit.

(8)  Pokud jde o vzájemné fondy pro zemědělce ve všech odvětvích, zdá se, že účinnému fungování těchto fondů brání zákaz přispívat z veřejných prostředků do počátečního základního kapitálu stanovený v čl. 38 odst. 3 a čl. 39 odst. 4 nařízení (EU) č. 1305/2013. Tento zákaz by se měl proto zrušit. Je rovněž vhodné rozšířit oblasti, které lze pokrýt z finančních příspěvků do vzájemných fondů, tak aby tyto příspěvky mohly doplnit roční platby do fondů, a vztáhnout je k počátečnímu základnímu kapitálu.

(9)  Podpora investic do obnovy potenciálu zemědělské produkce poškozené přírodními katastrofami a katastrofickými událostmi podle čl. 18 odst. 1 písm. b) a čl. 24 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 1305/2013 je obvykle poskytována všem způsobilým žadatelům. Členským státům by proto neměla být uložena povinnost stanovit kritéria pro výběr operací za účelem obnovy. V řádně odůvodněných případech, kdy kritéria pro výběr nelze vzhledem k povaze operací stanovit, by členské státy měly mít mimoto možnost stanovit jiné způsoby výběru.

(10)  V článku 59 nařízení (EU) č. 1305/2013 jsou stanoveny maximální sazby příspěvku z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Ke snížení tlaku na státní rozpočet některých členských států a v zájmu urychlení velmi potřebných investic na Kypru by se platnost maximální sazby příspěvku ve výši 100 % stanovená v čl. 59 odst. 4 písm. f) uvedeného nařízení měla prodloužit až do uzavření programu. Ve zmíněném čl. 59 odst. 4 je mimoto nutné uvést odkaz na zvláštní sazbu příspěvku stanovenou v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013(12) s ohledem na nový finanční nástroj podle jeho čl. 38 odst. 1 písm. c).

(11)  Podle čl. 60 odst. 1 nařízení (EU) č. 1305/2013 mohou být v případě mimořádných opatření v důsledku přírodních katastrof výdaje spojené se změnami programu způsobilé ode dne, kdy k přírodní katastrofě došlo. Tato možnost zavést způsobilost výdajů vynaložených před předložením změny programu by měla být rozšířena i na další situace, například katastrofické události nebo významné a náhlé změny sociálně-ekonomických podmínek v členském státě nebo regionu ▌.

(12)  Podle čl. 60 odst. 2 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 1305/2013 jsou s ohledem na investiční operace v zemědělství způsobilé pouze výdaje, jež vznikly po předložení žádosti. Pokud však investice souvisí s mimořádnými opatřeními v důsledku přírodních katastrof, katastrofických událostí nebo nepříznivých klimatických jevů či významných a náhlých změn sociálně-ekonomických podmínek členského státu nebo regionu, Členské státy by měly mít možnost ve svých programech stanovit, že jsou způsobilé ty výdaje, které vznikly po výskytu události, aby zajistily pružnou a včasnou reakci na takové události. Za účelem poskytnutí účinné podpory mimořádným opatřením, jež členské státy učinily v reakci na události, k nimž došlo v posledních letech, by tato možnost měla být použitelná od 1. ledna 2016.

(13)  V zájmu většího využívání zjednodušeného vykazování nákladů, na něž se odkazuje v čl. 67 odst. 1 písm. b) až d) nařízení (EU) č. 1303/2013, je nutné omezit zvláštní pravidla EZFRV obsažená v čl. 62 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013 na podporu poskytnutou podle čl. 21 odst. 1 písm. a) a b), co se týká ušlých příjmů a nákladů na údržbu, a podle článků 28 až 31, 33 a 34 nařízení (EU) č. 1305/2013.

(14)  Článek 74 nařízení (EU) č. 1305/2013 vyžaduje, aby členské státy konzultovaly monitorovací výbor programu rozvoje venkova ohledně kritérií pro výběr do čtyř měsíců od schválení programu. To členským státům ukládá nepřímou povinnost stanovit v této lhůtě všechna kritéria pro výběr i pro výzvy k podávání žádostí, které budou zveřejněny posléze. S cílem snížit zbytečnou administrativní zátěž a současně zajistit, aby byly finanční prostředky využity co nejlépe, by členské státy měly mít možnost stanovit kritéria pro výběr a vyžádat si stanovisko monitorovacího výboru kdykoli před zveřejněním výzev k podávání žádostí.

(15)  V zájmu zvýšení využívání pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin, vzájemných fondů a nástroje ke stabilizaci příjmu by se maximální míra počáteční veřejné podpory měla zvýšit z 65 % na 70 %.

(16)  K zajištění toho, aby byl rozpočet Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) v souladu s příslušnými ročními stropy víceletého finančního rámce, a k vytvoření rezervy na krize v zemědělství se uplatňuje finanční kázeň. Vzhledem k technické povaze stanovení míry úpravy přímých plateb a souvisejícím vazbám na odhady Komise týkající se výdajů, které jsou uvedeny v návrhu ročního rozpočtu, by se měl postup stanovení míry úpravy zjednodušit tím, že by Komise byla zmocněna k přijímání této míry poradním postupem. ▌

(17)  S cílem harmonizovat pravidla automatického zrušení závazků stanovená v článku 87 nařízení (EU) č. 1303/2013 a článku 38 nařízení (EU) č. 1306/2013 je třeba upravit datum, k němuž musí členské státy zaslat Komisi informace o výjimkách ze zrušení závazků, jak je uvedeno v čl. 38 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013.

(18)  V zájmu právní jasnosti, pokud jde o zacházení s částkami získanými zpět v důsledku dočasného snížení plateb podle čl. 41 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013, by tyto měly být uvedeny v seznamu zdrojů účelově vázaných příjmů podle článku 43 uvedeného nařízení.

(19)  V zájmu zjednodušení správních postupů je vhodné zvýšit prahovou hodnotu, pod níž se členské státy mohou rozhodnout neusilovat o zpětné získání neoprávněných plateb, ze 150 EUR na 250 EUR, uplatňuje-li členský stát stejnou nebo vyšší prahovou hodnotu pro nevymáhání dluhů na vnitrostátní úrovni.

(20)  Je vhodné zajistit, aby odmítnutí nebo zpětné získávání plateb v důsledku nedodržení pravidel pro zadávání veřejných zakázek zohledňovalo závažnost tohoto nedodržení a respektovalo zásadu proporcionality, jak je například vyjádřeno v příslušných pokynech stanovených Komisí pro ukládání finančních oprav za nedodržení těchto pravidel v případě výdajů financovaných Unií v rámci sdíleného řízení. Je rovněž vhodné upřesnit, že toto nedodržení má vliv na legalitu a správnost operací pouze ve stejné výši.

(21)  Za účelem snížení administrativní zátěže pro malé zemědělce by měla být zavedena další výjimka, na jejímž základě budou malí zemědělci osvobozeni od ohlašování pozemků, u nichž nebyla podána žádost o platbu.

(22)  S ohledem na praktické a konkrétní obtíže, které vznikly harmonizací platebních lhůt u podpor na plochu mezi EZZF a EZFRV, by se přechodné období mělo prodloužit o jeden rok. Nicméně s ohledem na opatření pro rozvoj venkova související s plochou by vyplácení záloh před 16. říjnem mělo být možné i nadále, aby peněžní tok zemědělců zůstal zachován.

(23)  Za účelem zohlednění rozmanitosti zemědělských systémů v celé Unii je vhodné poskytnout členským státům možnost nahlížet na orbu, významnou z agronomických i environmentálních hledisek, jako na kritérium umožňující zařazení mezi trvalé travní porosty.

(24)  Některé keře nebo stromy, které nejsou přímo spásány zvířaty, mohou ovšem produkovat krmivo. Členské státy by měly mít možnost zařadit takové keře nebo stromy mezi trvalé travní porosty, pokud trávy nebo jiné bylinné pícniny i nadále převažují, ať už na celém svém území nebo na jeho části.

(25)  S cílem objasnit zařazení půdy ponechané ladem do kategorie orná půda před rokem 2018, pokud bylo v platnosti po dobu pěti let nebo delší, a v zájmu poskytnutí právní jistoty dotčeným zemědělcům by členské státy měly mít možnost zachovat zařazení této půdy v kategorii orná půda i v roce 2018.

(26)  Půda, kterou lze spásat, na níž nepřevažují nebo se nevyskytují trávy a jiné bylinné pícniny a kde postupy pastvy nejsou ani tradiční svou povahou, ani významné pro zachování biotopů a stanovišť, může mít ovšem pro pastvu v některých oblastech výraznou hodnotu. Členské státy by měly mít možnost zařadit takové oblasti mezi trvalé travní porosty na celém svém území nebo na jeho části.

(27)  Zkušenosti získané v prvních letech uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013(13) ukazují, že některé členské státy, které uplatňují režim jednotné platby na plochu, nevyužívají celý objem finančních prostředků, jež jsou dostupné v rámci rozpočtových stropů stanovených v prováděcím nařízení Komise (EU) 2015/1089(14). Členské státy, které uplatňují režim základní platby, již mohou v rámci určitých mezí přidělit platební nároky vyšší hodnoty, než je částka dostupná pro jejich režim základní platby, aby bylo zajištěno efektivnější využívání finančních prostředků. Členské státy, které uplatňují režim jednotné platby na plochu, by rovněž měly mít možnost v rámci stejných společných mezí, a aniž by bylo dotčeno dodržování čistých stropů u přímých plateb, vypočítat potřebnou částku, o kterou lze navýšit strop jejich režimu jednotné platby na plochu.

(28)  Některé členské státy vedou vnitrostátní daňové rejstříky nebo rejstříky sociálního zabezpečení, v nichž jsou zemědělci evidováni, pokud jde o jejich zemědělské činnosti. Takové členské státy by měly být schopny vyloučit ze způsobilosti pro přímé platby ty zemědělce, kteří nejsou registrováni odpovídajícím způsobem.

(29)  Vzhledem k tomu, že zkušenosti z minulosti ukázaly, že v řadě případů byla podpora poskytnuta fyzickým nebo právnickým osobám, jejichž podnikatelská činnost se nezaměřovala na zemědělskou činnost nebo se na ni zaměřovala pouze okrajově, zavedlo nařízení (EU) č. 130/2013 ustanovení o aktivních zemědělcích. Podle něj nemají členské státy poskytovat přímé platby některým osobám, pokud tyto osoby nemohou prokázat, že jejich zemědělská činnost není okrajová. Následné zkušenosti však ukázaly, že uplatňování tří kritérií pro určení aktivního zemědělce, která jsou stanovena v čl. 9 odst. 2 třetím pododstavci nařízení (EU) č. 1307/2013, je pro mnoho členských států obtížné. Ke snížení administrativní zátěže spojené s uplatňováním těchto tří kritérií by měly mít členské státy možnost rozhodnout, že k prokázání, že určitá osoba je aktivním zemědělcem, bude dostupné pouze jedno či dvě z těchto kritérií. ▌

(30)  Mimoto zkušenosti některých členských států ukázaly, že obtíže a správní náklady související s uplatňováním jednotlivých prvků seznamu činností nebo podniků podle čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013, převážily nad přínosy plynoucími z vyloučení velmi omezeného počtu neaktivních příjemců z režimů přímé podpory. Má-li členský stát za to, že tomu tak je, měl by mít možnost pozastavit používání článku 9 uvedeného nařízení, pokud jde o seznam činností nebo podniků.

(31)  Je vhodné výslovně stanovit, že na základě článku 11 nařízení (EU) č. 1307/2013 mohou členské státy každý rok přezkoumat své rozhodnutí o snížení části základní platby přesahující 150 000 EUR, která má být poskytnuta zemědělcům, pokud tento přezkum nevede ke snížení částek, jež jsou k dispozici pro rozvoj venkova.

(32)  Aby členské státy měly možnost přizpůsobit podporu v rámci SZP svým konkrétním potřebám, měly by jim být poskytnuty vhodné příležitosti přezkoumat své rozhodnutí o převodu finančních prostředků z jejich stropů přímých plateb do jejich programů rozvoje venkova a naopak. Proto by členským státům mělo být umožněno přezkoumat své rozhodnutí i s účinkem od kalendářního roku 2019 za předpokladu, že jakékoli takové rozhodnutí nepovede ke snížení částek určených na rozvoj venkova.

(33)  Kromě použití lineárního snížení hodnoty platebních nároků v režimu základní platby k doplnění vnitrostátních nebo regionálních rezerv za účelem usnadnění účasti mladých zemědělců a zemědělců zahajujících zemědělskou činnost v režimu podpory, by členské státy rovněž měly mít možnost využívat stejný mechanismus k financování opatření přijatých proto, aby nedocházelo k opouštění půdy, a s cílem kompenzovat zemědělcům zvláštní nevýhody.

(34)  Za účelem zjednodušení a lepšího souladu mezi pravidly týkajícími se ekologizačních opatření, by výjimka z povinnosti mít plochu využívanou v ekologickém zájmu, stanovená čl. 46 odst. 4 písm. a) nařízení (EU) č. 1307/2013 a platná pro zemědělské podniky, které pěstují luskoviny jako jedinou plodinu nebo v kombinaci s travami nebo jinými bylinnými pícninami, nebo v nichž více než 75 % plochy orné půdy představuje půdu ponechanou ladem, měla být doplněna o povinnost diverzifikace plodin.

(35)  K zajištění soudržnosti ve způsobu, jak je na různé druhy plodin nahlíženo podle jejich zásadního podílu na ploše ve vztahu k požadavku na diverzifikaci plodin, by měla být pružnost při uplatňování pravidel diverzifikace plodin podle čl. 44 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013 rozšířena tak, aby zahrnovala pěstování plodin ve vodě po významnou část roku nebo po významnou část vegetačního cyklu.

(36)  V zájmu racionalizace stávajících výjimek z povinnosti diverzifikace plodin stanovených v čl. 44 odst. 3) písm. a) a b) nařízení (EU) č. 1307/2013 ve vztahu k plochám převážně používaným k pěstování trav či jiných bylinných pícnin, bobovitých plodin nebo plodin pěstovaných ve vodě, nebo převážně sestávajícím z půdy ponechané ladem či trvalých travních porostů, a s cílem zajistit rovné zacházení všem zemědělcům se stejným podílem využívané půdy by se již neměla uplatňovat horní hranice 30 hektarů orné půdy.

(37)  Pšenice setá špalda (Triticum spelta) by s ohledem na svou agronomickou specifičnost měla být pro účely článku 44 nařízení (EU) č. 1307/2013 považována za odlišnou plodinu.

(38)  V zájmu racionalizace stávajících výjimek z povinnosti mít plochu využívanou v ekologickém zájmu, stanovených v čl. 46 odst. 4) písm. a) a b) nařízení (EU) č. 1307/2013, by se již neměla uplatňovat horní hranice 30 hektarů orné půdy ve vztahu k plochám převážně používaným k pěstování trav či jiných bylinných pícnin, bobovitých plodin nebo plodin pěstovaných ve vodě, nebo převážně sestávajícím z půdy ponechané ladem či trvalých travních porostů.

(39)  Vzhledem k potenciálu nepřímých environmentálních přínosů pro biologickou rozmanitost, jejž některé trvalé kultury mohou nabídnout, by se seznam druhů ploch využívaných v ekologickém zájmu uvedených v článku 46 nařízení (EU) č. 1307/2013 měl doplnit o ozdobnici čínskou (Miscanthus) a mužák prorostlý (Silphium perfoliatum). Při uvážení toho, že druh pokrytí vegetací může mít pozitivní vliv na příspěvek půdy ležící ladem k biologické rozmanitosti, měla by být půda ležící ladem pro medonosné rostliny uznána za samostatný druh plochy využívané v ekologickém zájmu. Pro nově vytvořené druhy ploch využívaných v ekologickém zájmu v případě ozdobnice čínské, mužáka prorostlého a půdy ležící ladem pro medonosné rostliny by proto měly být stanoveny váhové koeficienty. Ty by měly odrážet jejich rozdílný význam pro biologickou rozmanitost. Zavedení dodatečných druhů ploch využívaných v ekologickém zájmu s sebou nese potřebu přizpůsobit stávající váhové koeficienty pro plochy s plodinami, které vážou dusík, a pro plochy s rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích tak, aby zohledňovaly novou rovnováhu mezi všemi druhy ploch využívaných v ekologickém zájmu.

(40)  Zkušenosti získané při uplatňování režimu podpory pro mladé zemědělce podle článku 50 nařízení (EU) č. 1307/2013 ukázaly, že v některých případech mladí zemědělci nemohou těžit z výhod podpory po celých pět let jejího trvání. Třebaže se tato podpora i nadále zaměřuje na novou hospodářskou činnost mladých lidí, kteří zahajují svou zemědělskou činnost, měly by členské státy usnadnit přístup mladých zemědělců k platbám pro mladé zemědělce po celých pět let, a to i v případech, kdy mladí zemědělci nezažádali o podporu ihned po zahájení činnosti.

(41)  Některé členské státy mají za to, že platby poskytované mladým zemědělcům v rámci článku 50 nařízení (EU) č. 1307/2013 nestačí k tomu, aby adekvátně zohlednily finanční potřeby spojené se zahájením činnosti a se strukturálním přizpůsobením zemědělských podniků založených mladými zemědělci. V zájmu dalšího zlepšení vyhlídek na účast mladých zemědělců v zemědělství by členské státy měly mít možnost rozhodnout o zvýšení procentního podílu použitého pro výpočet částky plateb pro mladé zemědělce v rozmezí od 25 do 50 %, a to nezávisle na použité metodě výpočtu. Tímto rozhodnutím by neměla být dotčena mezní hodnota 2 % vnitrostátního stropu pro přímé platby k financování plateb pro mladé zemědělce.

(42)  K vyjasnění odpovědností členských států, pokud jde o povahu dobrovolné podpory vázané na produkci, spočívající v omezování produkce, je vhodné přeformulovat čl. 52 odst. 5 a 6 nařízení (EU) č. 1307/2013. Jelikož toto přeformulování odráží stávající praxi od 1. ledna 2015 s ohledem na příslušná ustanovení, je vhodné uplatnit ji od roku podání žádosti 2015.

(43)  V zájmu zajištění co největší soudržnosti mezi režimy Unie, jež se zaměřují na odvětví, která se v některých letech vyznačují strukturálními nerovnováhami na trhu, by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci umožňující vyplácet dobrovolnou podporu vázanou na produkci až do roku 2020 na základě výrobních jednotek, na něž byla podpora poskytována v minulém referenčním období. ▌

(44)  Pro zvýšení pružnosti ohledně dobrovolné podpory vázané na produkci by roční přezkum rozhodnutí členských států o podpoře měl být umožněn s účinností od roku podání žádosti 2019.

(45)  Jednou z hlavních překážek zakládání organizací producentů, zejména v členských státech, které zaostávají, pokud jde o stupeň organizovanosti, je podle všeho nedostatečná vzájemná důvěra a minulé zkušenosti. V této souvislosti by mohlo tuto překážku odstranit odborné vedení, kdy fungující organizace producentů ukazují cestu ostatním organizacím producentů, seskupením producentů či jednotlivým producentům v odvětví ovoce a zeleniny, a mělo by být tudíž zařazeno mezi cíle organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny.

(46)  Kromě stažení produktů z trhu za účelem bezplatného rozdělení je rovněž vhodné poskytnout finanční podporu na opatření v oblasti odborného vedení, která mají vybízet producenty k zakládání organizací splňujících kritéria pro uznání, aby mohly využívat financování Unie v plné výši v rámci operačních programů stávajících organizací producentů.

(47)  Opatření pro předcházení krizím a jejich řešení by měla být rozšířena tak, aby zahrnovala doplnění vzájemných fondů, které by mohly jako nové nástroje pomoci bojovat proti krizím, a na propagaci a komunikaci s cílem diverzifikovat a konsolidovat trhy s ovocem a zeleninou.

(48)  V zájmu zjednodušení stávajícího postupu spočívajícího za prvé v udělení povolení členským státům poskytovat dodatečnou vnitrostátní finanční podporu organizacím producentů v regionech Unie, kde je míra organizovanosti obzvláště nízká, a za druhé v proplacení části vnitrostátní finanční podpory, jsou-li splněny další podmínky, by měl být zaveden nový systém pro členské státy, v nichž je míra organizovanosti výrazně pod průměrem Unie. S cílem zajistit plynulý přechod ze stávajícího postupu na nový systém by mělo být stanoveno jednoroční přechodné období. Nový systém by proto měl být použitelný od 1. ledna 2019.▌

(49)  K zajištění ochrany vinných destilátů se zeměpisným označením proti riziku zneužití pověsti by členské státy měly mít možnost uplatňovat pravidla o povolení pro výsadbu révy vhodné k výrobě vína se zeměpisným označením rovněž na vína vhodná k výrobě vinných destilátů se zeměpisným označením.

(50)  Používání smluv v odvětví mléka a mléčných výrobků může pomoci posílit odpovědnost subjektů a zvýšit povědomí o potřebě lépe reagovat na tržní signály, zlepšit přenos cen, přizpůsobit nabídku poptávce a zároveň pomoci vyvarovat se určitých nekalých obchodních praktik. V zájmu vytvoření pobídek k používání těchto smluv v odvětví mléka a mléčných výrobků i v jiných odvětvích by producenti, organizace producentů nebo sdružení organizací producentů měli mít právo požádat o písemné smlouvy i v případě, že dotčený členský stát povinnost tyto smlouvy používat nezavedl.

(51)  Třebaže strany smlouvy o dodávkách syrového mléka mohou volně sjednávat náležitosti těchto smluv, byla členským státům, které zavedly povinnost tyto smlouvy používat, poskytnuta příležitost uložit některá ustanovení těchto smluv, zejména jejich minimální dobu trvání. S cílem umožnit stranám docílit smluvní jasnosti ohledně dodaných množství a cen, měly by členské státy mít i možnost uložit stranám povinnost dohodnout se na vztahu mezi dodaným množstvím a cenou splatnou za dodávku.

(52)  Organizace producentů a jejich sdružení mohou hrát užitečnou úlohu při soustředění nabídky a při zlepšování uvádění na trh, plánování produkce a jejím přizpůsobení poptávce, optimalizaci produkčních nákladů a zajišťování stálosti cen producentů, provádění výzkumu, podpoře osvědčených postupů a poskytování technické pomoci, nakládání s vedlejšími produkty a spravování nástrojů řízení rizik poskytnutých jejich členům, a mohou tak přispívat k posílení postavení producentů v potravinovém řetězci. Činnosti organizací producentů – včetně jednání o uzavírání smluv na dodávky zemědělských produktů prostřednictvím těchto organizací a jejich sdružení při soustředění nabídky a uvádění produktů jejich členů na trh – proto přispívají k naplňování cílů společné zemědělské politiky stanovených v článku 39 Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouva o fungování EU), jelikož posilují postavení zemědělců v potravinovém dodavatelském řetězci a mohou přispět k jeho lepšímu fungování. Reforma společné zemědělské politiky v roce 2013 posílila úlohu organizací producentů. Odchylně od článku 101 Smlouvy o fungování EU by možnost provádět činnosti jako plánování produkce, optimalizace nákladů, uvádění výrobků členů organizace producentů na trh a vedení smluvních jednání proto měla být výslovně upravena jako právo uznaných organizací producentů ve všech odvětvích, pro něž nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013(15) stanoví společnou organizaci trhů. Touto odchylkou by měly být dotčeny výhradně organizace producentů, které skutečně vykonávají činnost zaměřenou na hospodářskou integraci, soustřeďují nabídku a umisťují produkty svých členů na trh. Vedle použití článku 102 Smlouvy o fungování EU na takové organizace producentů by však měly být zavedeny záruky zajišťující, že tyto činnosti nevylučují hospodářskou soutěž nebo neohrožují cíle uvedené v článku 39 Smlouvy o fungování EU. Orgány pro hospodářskou soutěž by měly mít právo v takových případech zasáhnout a rozhodnout o tom, že dané činnosti budou změněny, přerušeny nebo že k nim nebude docházet vůbec. Až do přijetí rozhodnutí příslušným orgánem pro hospodářskou soutěž by činnosti prováděné organizacemi producentů měly být považovány za legální. Sdružení organizací producentů uznaných podle čl. 156 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 by pro činnosti prováděné jimi samými měla mít možnost využívat odchylky stanovené v čl. 152 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1308/2013 ve stejném rozsahu a za stejných podmínek jako organizace producentů.

(53)  Organizace producentů jsou uznávány v konkrétním odvětví uvedeným v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013. Jelikož však organizace producentů mohou působit ve více než jednom odvětví a v zájmu zamezení administrativní zátěži vyplývající z povinnosti vytvořit za účelem uznání několik organizací producentů, by měla jedna organizace producentů moci získat více než jedno uznání. V takových případech by ovšem daná organizace producentů měla splnit podmínky pro uznání v každém dotčeném odvětví.

(54)  Vzhledem k úloze, jakou mezioborové organizace mohou hrát pro lepší fungování potravinového dodavatelského řetězce, by se měl rozšířit seznam možných cílů, jež tyto mezioborové organizace mohou sledovat, tak aby zahrnoval i opatření za účelem řízení rizik pro zdraví zvířat, ochranu rostlin a životní prostředí a předcházení těmto rizikům.

(55)  Mezioborové organizace jsou uznávány v konkrétním odvětví uvedeném v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013. Jelikož však mezioborové organizace mohou působit ve více než jednom odvětví a v zájmu zamezení administrativní zátěži vyplývající z povinnosti vytvořit za účelem uznání několik mezioborových organizací , měla by jedna mezioborová organizace moci získat více než jedno uznání. V takových případech by ovšem mezioborová organizace měla splnit podmínky pro uznání v každém dotčeném odvětví.

(56)  Ke zlepšení přenosu tržních signálů a posílení vazeb mezi cenami producentů a přidanou hodnotou v celém dodavatelském řetězci by zemědělci, včetně jejich sdružení, měli mít možnost dohodnout se se svým prvním kupujícím na ustanoveních o sdílení hodnoty, včetně tržních bonusů a ztrát. Jelikož mezioborové organizace mohou hrát významnou úlohu při zajišťování dialogu mezi subjekty dodavatelského řetězce a při podpoře osvědčených postupů a transparentnosti trhu, mělo by jim být umožněno, aby zavedly standardní ustanovení o sdílení hodnoty. Použití ustanovení o sdílení hodnoty zemědělci, sdruženími zemědělců a jejich prvními kupujícími by však mělo být i nadále dobrovolné.

(57)  Zkušenosti získané při uplatňování článku 188 nařízení ▌ (EU) č. 1308/2013 ukázaly, že potřeba přijmout prováděcí akty za účelem řízení jednoduchých, matematických procesů spojených se způsobem přidělování kvót je zatěžující a náročná na zdroje, aniž by tento přístup přinášel zvláštní výhody. Komise nemá v tomto ohledu ve skutečnosti žádný prostor pro uvážení, neboť příslušný vzorec je již stanoven v čl. 7 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1301/2006(16). Ke snížení související administrativní zátěže a zefektivnění procesu by mělo být stanoveno, že Komise zveřejní výsledky přidělení ▌ celních kvót prostřednictvím příslušných internetových stránek. Mimoto by mělo být přijato zvláštní ustanovení, podle něhož by měly členské státy vydávat licence až poté, co Komise zveřejní výsledky přidělení kvót.

(58)  Aby bylo zajištěno účinné používání článku 209 nařízení (EU) č. 1308/2013 zemědělci nebo organizacemi producentů či jejich sdruženími, měla by být zavedena možnost požádat o stanovisko Komise ke slučitelnosti jejich dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě s cíli stanovenými v článku 39 Smlouvy o fungování EU.

(59)  S cílem zajistit, aby mohla být účinně a včas prováděna ustanovení nařízení (EU) č. 1308/2013 povolující kolektivní smlouvy a rozhodnutí k dočasné stabilizaci dotčených odvětví v obdobích závažných výkyvů na trzích, by měly být možnosti pro tato kolektivní opatření rozšířeny na zemědělce a sdružení zemědělců. Mimoto by tato dočasná opatření již neměla být povolována jako krajní řešení, nýbrž by mohla doplnit činnost Unie v rámci veřejné intervence, soukromého skladování a výjimečných opatření podle nařízení (EU) č. 1308/2013.

(60)  Vzhledem k tomu, že je vhodné pomáhat i nadále odvětví mléka a mléčných výrobků při jeho transformaci v důsledku ukončení systému kvót a podpořit jeho účinnější schopnost reakce na tržní a cenové výkyvy, neměla by ustanovení nařízení (EU) č. 1308/2013 na podporu smluvních vztahů v odvětví mléka a mléčných výrobků být časově omezená.

(61)  Zemědělské trhy by měly být transparentní a informace o cenách by měly být dostupné a užitečné pro všechny zúčastněné strany.

(62)  Zkušenosti získané uplatňováním přílohy VIII části II oddílu A nařízení (EU) č. 1308/2013 ukázaly, že potřeba přijmout prováděcí akty za účelem schválení omezeného navýšení mezních hodnot obohacování vína, jež jsou technického rázu a svou povahou neproblematické, je zatěžující a náročná na zdroje, aniž by tento přístup přinášel zvláštní výhody. V zájmu snížení související administrativní zátěže a zefektivnění procesu by mělo být stanoveno, že členské státy, které se rozhodnou odchylky využít, mají takové rozhodnutí oznámit Komisi.

(63)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014(17) umožňuje rozdělit rozpočtové závazky na roční splátky pouze v případě schválení víceletých programů eradikace, tlumení a sledování nákaz zvířat a zoonóz, programů průzkumů zaměřených na zjišťování výskytu škodlivých organismů a programů ochrany proti škodlivým organismům v nejvzdálenějších regionech Unie. V zájmu zjednodušení a snížení administrativní zátěže by se tato možnost měla rozšířit i na ostatní opatření stanovená v tomto nařízení.

(64)  Aby mohly být změny stanovené v tomto nařízení používány od 1. ledna 2018, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(65)  Nařízení (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013, (EU) č. 1307/2013, (EU) č. 1308/2013 a (EU) č. 625/2014 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1Změny nařízení (ES) č. 1305/2013

Nařízení (EU) č. 1305/2013 se mění takto:

1)  V čl. 2 odst. 1 se druhý pododstavec mění takto:

a)  písmeno n) se nahrazuje tímto:

„n)  „mladým zemědělcem“ osoba, které v době podání žádosti není více než 40 let, má odpovídající profesní dovednosti a způsobilost a poprvé zahajuje činnost v zemědělském podniku ve funkci vedoucího tohoto podniku, a to sama nebo společně s jinými zemědělci, bez ohledu na právní formu;“

b)  doplňuje se nové písmeno, které zní:

„s)  „dnem zahájení činnosti“ den, kdy žadatel učiní nebo dokončí jednání související se zahájením činnosti podle písmene n).“

2)  V čl. 8 odst. 1 písm. h) se bod ii) nahrazuje tímto:

„ii)  tabulku uvádějící pro každé opatření, pro každý druh operace se zvláštní výší příspěvku z EZFRV, pro druh operace uvedený v čl. 37 odst. 1 a v článku 39a a pro technickou pomoc celkový plánovaný příspěvek Unie a příslušnou výši příspěvku z EZFRV. V případě potřeby je v této tabulce zvlášť uvedena rovněž výše příspěvku z EZFRV pro méně rozvinuté regiony a pro ostatní regiony;“ ▌.

3)  V článku 14 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.  Způsobilými náklady v rámci tohoto opatření jsou náklady na organizaci a zajištění předávání znalostí nebo informačních akcí. Infrastruktura, jež byla nainstalována v rámci demonstrační činnosti, může být používána i po jejím ukončení. V případě demonstračních projektů může podpora zahrnovat rovněž příslušné investiční náklady. Způsobilé jsou rovněž cestovní výlohy, náklady na ubytování a denní diety vyplácené účastníkům a rovněž náklady na zástup zemědělců. Veškeré náklady podle tohoto odstavce se proplácejí příjemci.“

4)  Článek 15 se mění takto:

a)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.  Příjemcem podpory poskytnuté podle odst. 1 písm. a) a c) je poskytovatel poradenství či odborné přípravy nebo řídící orgán. Je-li příjemcem řídící orgán, vybírá poskytovatele poradenství či odborné přípravy subjekt, který je na řídícím orgánu funkčně nezávislý. Podpora podle odst. 1 písm. b) se poskytuje orgánu nebo subjektu, který byl vybrán za účelem zřízení řídicích, pomocných a poradenských služeb pro zemědělství nebo poradenských služeb pro lesnictví.“;

b)  v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„3.  Orgány nebo subjekty, které byly vybrány pro poskytování poradenství, musí mít odpovídající zdroje v podobě pravidelně školených a kvalifikovaných zaměstnanců a zkušeností s poradenstvím a hodnověrnosti, pokud jde o oblasti, v nichž poskytují poradenství. Poskytovatelé v rámci tohoto opatření se vybírají prostřednictvím výběrového řízení, které je otevřené pro veřejné i soukromé subjekty. Výběrové řízení je nezaujaté a vylučuje zájemce ve střetu zájmů.“

c)  vkládá se nový odstavec, který zní:

„3a.  Pro účely tohoto článku provádějí členské státy v souladu s čl. 65 odst. 1 veškeré kontroly na úrovni poskytovatele poradenství či odborné přípravy.“

5)  Článek 16 se mění takto:

a)  v odstavci 1 se návětí nahrazuje tímto:

„1.  Podpora v rámci tohoto opatření zahrnuje novou účast zemědělců a skupin zemědělců nebo jejich účast v předchozích pěti letech:“;

b)  odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

„2.  Podpora v rámci tohoto opatření může rovněž krýt náklady na informační a propagační činnosti prováděné seskupeními producentů v souvislosti s produkty, na něž se vztahují režimy jakosti podporované podle odstavce 1 tohoto článku. Odchylně od čl. 70 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013 mohou být tyto činnosti prováděny pouze na vnitřním trhu.

3.  Podpora podle odstavce 1 se poskytuje po dobu nejvýše pěti let jako roční pobídková platba, jejíž úroveň se určuje podle úrovně fixních nákladů vyplývajících z účasti v podporovaných režimech.

V případě počáteční účasti před podáním žádosti o podporu podle odstavce 1 se pětiletá maximální doba trvání snižuje o počet let, který uplynul mezi počáteční účastí v režimu jakosti a dnem podání žádosti o podporu.

Pro účely tohoto odstavce se „fixními náklady“ rozumějí náklady související se vstupem do podporovaných režimů jakosti a roční příspěvek na účast v takovém režimu, případně včetně výdajů na kontroly, které jsou nezbytné k ověření dodržování specifikací daného režimu.

Pro účely tohoto článku se „zemědělcem“ rozumí aktivní zemědělec ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013, jak je uplatňován v daném členském státě.“;

6)  Článek 17 se mění takto:

a)  v odstavci 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)  se týkají zpracování, uvádění na trh nebo vývoje zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU nebo bavlny, s výjimkou produktů rybolovu, přičemž výstupem procesu produkce může být produkt, na nějž se uvedená příloha nevztahuje; je-li podpora poskytována ve formě finančních nástrojů, může být vstupem rovněž produkt, na nějž se uvedená příloha nevztahuje, pod podmínkou, že investice přispívá k jedné či více prioritám Unie v oblasti rozvoje venkova;“

b)  odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.  Mladým zemědělcům, kteří poprvé zakládají zemědělský podnik jako vedoucí tohoto podniku, může být poskytnuta podpora na investice uskutečněné za účelem splnění norem Unie týkajících se zemědělské produkce, včetně bezpečnosti práce. Taková podpora může být poskytována nejvýše po dobu 24 měsíců ode dne zahájení činnosti, jak je stanoven v programu rozvoje venkova, nebo do dokončení akcí uvedených v podnikatelském plánu podle čl. 19 odst. 4.“

7)  Článek 19 se mění takto:

a)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.  Žádost o podporu podle odst. 1 písm. a) bodu i) se podává nejpozději 24 měsíců ode dne zahájení činnosti.

Podpora podle odst. 1 písm. a) je podmíněna předložením podnikatelského plánu. Provádění podnikatelského plánu musí být zahájeno do devíti měsíců ode dne vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory. Doba trvání podnikatelského plánu činí nejvýše pět let.

▌Podnikatelský plán stanoví, že mladý zemědělec má splnit podmínky podle článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013, jak je uplatňován v daném členském státě, do osmnácti měsíců ode dne vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory.

Členské státy vymezí opatření uvedená v čl. 2 bodu 1 písm. s) v programech rozvoje venkova.

Členské státy stanoví horní a spodní prahovou hodnotu na příjemce nebo podnik, která umožňuje přístup k podpoře podle odst. 1 písm. a) bodů i) a iii). Spodní prahová hodnota u podpory podle odst. 1 písm. a) bodu i) je vyšší než horní prahová hodnota u podpory podle odst. 1 písm. a) bodu iii). Podpora je omezena na podniky, které spadají do definice mikropodniků a malých podniků.“;

b)  vkládá se nový odstavec, který zní:

„4a.  Odchylně od čl. 37 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 lze podporu podle odst. 1 písm. a) bodu i) tohoto článku poskytnout rovněž ve formě finančních nástrojů, nebo jako kombinaci grantů a finančních nástrojů.“;

c)  odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.  Podpora podle odst. 1 písm. a) se poskytuje ve formě nejméně dvou splátek. Splátky se mohou postupně snižovat. Vyplacení poslední splátky podle odst. 1 písm. a) bodů i) a ii) je podmíněno řádným prováděním podnikatelského plánu.“

8)  V článku 20 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„4.  Odstavce 2 a 3 se nepoužijí, je-li podpora poskytnuta ve formě finančních nástrojů.“;

9)  Článek 23 se mění takto:

a)  nadpis se nahrazuje tímto:

„Článek 23

Zavádění, regenerace nebo obnova zemědělsko-lesnických systémů“;

b)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.  Podpora podle čl. 21 odst. 1 písm. b) se poskytuje soukromým držitelům půdy a obcím a jejich sdružením a kryje náklady na založení, regeneraci nebo obnovu a roční prémii na hektar k uhrazení nákladů na údržbu po dobu nejvýše pěti let.“;

10)  Článek 28 se mění takto:

a)  v odstavci 6 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Při výpočtu plateb podle prvního pododstavce odečtou členské státy částku nezbytnou k tomu, aby se vyloučilo dvojí financování postupů podle článku 43 nařízení (EU) č. 1307/2013. Členské státy mohou tento odečet vypočítat jako pevnou průměrnou částku uplatňovanou u všech dotčených příjemců, kteří daný druh operace provádějí.“;

b)  odstavec 9 se nahrazuje tímto:

„9.  Podporu lze za účelem zachování a udržitelného využívání a rozvoje genetických zdrojů v zemědělství, včetně nepůvodních, poskytovat na operace, na něž se nevztahují odstavce 1 až 8. Tyto závazky mohou provádět i jiní příjemci než ti, kteří jsou uvedeni v odstavci 2.“;

11)  Článek 29 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.  Podpora v rámci tohoto opatření se poskytuje na hektar zemědělské plochy zemědělcům nebo skupinám zemědělců, kteří se dobrovolně zaváží k přechodu na postupy a způsoby ekologického zemědělství či k zachování těchto postupů a způsobů vymezených v nařízení (ES) č. 834/2007 a kteří jsou aktivními zemědělci ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013, jak je uplatňován v daném členském státě.“;

b)  v odstavci 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Při výpočtu plateb podle prvního pododstavce odečtou členské státy částku nezbytnou k tomu, aby se vyloučilo dvojí financování postupů podle článku 43 nařízení (EU) č. 1307/2013. Členské státy mohou tento odečet vypočítat jako pevnou průměrnou částku uplatňovanou u všech dotčených příjemců, kteří daná podopatření provádějí.“;

12)  V čl. 30 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Při výpočtu plateb týkajících se podpory podle prvního pododstavce odečtou členské státy částku nezbytnou k tomu, aby se vyloučilo dvojí financování postupů podle článku 43 nařízení (EU) č. 1307/2013. Členské státy mohou tento odečet vypočítat jako pevnou průměrnou částku uplatňovanou u všech dotčených příjemců, kteří daná podopatření provádějí.“;

13)  Článek 31 se mění takto:

a)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.  Platby se poskytují zemědělcům, kteří se zaváží provozovat zemědělskou činnost v oblastech určených podle článku 32 a kteří jsou aktivními zemědělci ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013, jak je uplatňován v daném členském státě.“;

b)  v odstavci 5 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„5.  Kromě plateb podle odstavce 2 mohou členské státy v období mezi rokem 2014 a 2020 poskytovat platby v rámci tohoto opatření příjemcům v oblastech, které byly podle čl. 36 písm. a) bodu ii) nařízení (ES) č. 1698/2005 způsobilé v programovém období 2007–2013. Příjemcům v oblastech, které již nejsou na základě nového vymezení podle čl. 32 odst. 3 nadále způsobilé, se tyto platby postupně snižují, a to v průběhu období čtyř let. Toto období počíná dnem, kdy bylo vymezení podle čl. 32 odst. 3 dokončeno, a nejpozději v roce 2019. Platby začínají na úrovni nejvýše 80 % průměrné platby stanovené v programu pro programové období 2007–2013 podle čl. 36 písm. a) bodu ii) nařízení (ES) č. 1698/2005 a končí na úrovni nejvýše 20 % nejpozději v roce 2020. Jakmile výše platby v důsledku uplatňování postupného snižování částky dosáhne 25 EUR, může členský stát pokračovat ve vyplácení plateb na této úrovni až do skončení období postupného ukončování.“

14)  V článku 33 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.  Platby na podporu dobrých životních podmínek zvířat v rámci tohoto opatření se poskytují zemědělcům, kteří se dobrovolně zaváží k provádění operací sestávajících z jednoho nebo více závazků týkajících se dobrých životních podmínek zvířat a kteří jsou aktivními zemědělci ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013, jak je uplatňován v daném členském státě.“

15)  Článek 36 se mění takto:

a)  odstavec 1 se mění takto:

i)  písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)  nástroj ke stabilizaci příjmu ve formě finančních příspěvků do vzájemných fondů k poskytování kompenzací zemědělcům ve všech odvětvích v důsledku výrazného poklesu jejich příjmů.“;

ii)  doplňuje se nové písmeno, které zní:

„d)  odvětvový nástroj ke stabilizaci příjmu ve formě finančních příspěvků do vzájemných fondů k poskytování kompenzací zemědělcům v konkrétním odvětví v důsledku výrazného poklesu jejich příjmů.“;

b)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.  Pro účely tohoto článku se „zemědělcem“ rozumí aktivní zemědělec ve smyslu článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013, jak je uplatňován v daném členském státě.“;

c)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.  Pro účely odst. 1 písm. b) a c) a d) se „vzájemným fondem“ rozumí systém akreditovaný členským státem v souladu s jeho vnitrostátním právem, který umožňuje zemědělcům, kteří jsou jeho členy, aby se pojistili, přičemž kompenzace se poskytuje uvedeným zemědělcům za hospodářské ztráty způsobené v důsledku nepříznivých klimatických jevů nebo vypuknutí nákazy zvířat či choroby rostlin nebo napadení škůdci nebo v důsledku ekologické havárie nebo v důsledku výrazného poklesu jejich příjmů.“;

d)  v odstavci 5 se zrušuje druhý pododstavec.

16)  V čl. 37 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1.  Podpora podle čl. 36 odst. 1 písm. a) se poskytuje pouze na pojistné smlouvy, které zahrnují ztráty způsobené v důsledku nepříznivého klimatického jevu nebo nákazy zvířat či choroby rostlin nebo napadení škůdci či ekologické havárie nebo opatření přijatého v souladu se směrnicí 2000/29/ES za účelem eradikace nebo zabránění dalšímu šíření choroby rostlin nebo škůdce, které zničí více než 20 % průměrné roční produkce zemědělce za období předcházejících tří let nebo tříletého průměru stanoveného na základě období předcházejících pěti let, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota. K výpočtu roční produkce zemědělce lze použít ukazatele. Použitá metoda výpočtu umožní určit skutečnou ztrátu jednotlivých zemědělců v daném roce.“

17)  Článek 38 se mění takto:

a)  odstavec 3 se mění takto:

i)  první pododstavec se nahrazuje tímto:

„3.  Finanční příspěvky uvedené v čl. 36 odst. 1 písm. b) se mohou vztahovat pouze na:

a)  správní náklady na zřízení vzájemného fondu, přičemž jsou rozloženy na maximálně tři roky a postupně se snižují;

b)  částky vyplacené vzájemným fondem jako finanční kompenzace zemědělcům. Finanční příspěvky mohou navíc souviset s úroky z komerčních půjček sjednaných vzájemným fondem za účelem vyplacení finanční kompenzace zemědělcům v případě krize;

c)  doplnění ročních plateb do fondu;

d)  počáteční základní kapitál vzájemného fondu.“;

ii)  třetí pododstavec se zrušuje;

b)  v odstavci 5 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„5.  Podpora je omezena maximální mírou podpory stanovenou v příloze II. Při podpoře podle odst. 3 písm. b) se zohlední jakákoli podpora, která již byla poskytnuta podle čl. 3 odst. c) a d).“;

18)  Článek 39 se mění takto:

a)  nadpis se nahrazuje tímto:

„Článek 39Nástroj ke stabilizaci příjmu pro zemědělce ve všech odvětvích“;

b)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.  Podpora podle čl. 36 odst. 1 písm. c) se poskytuje pouze tehdy, překročí-li pokles příjmů 30 % průměrného ročního příjmu zemědělce v předcházejícím období tří let nebo tříletý průměr stanovený na základě předcházejícího období pěti let, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota. Pro účely čl. 36 odst. 1 písm. c) se příjmem rozumí součet výnosů, které zemědělec získá na trhu, včetně jakékoli formy veřejné podpory, po odečtení nákladů na vstupy. Platby vyplacené zemědělcům vzájemným fondem kompenzují méně než 70 % ušlého příjmu v roce, kdy producentovi vznikne na obdržení této pomoci nárok. K výpočtu roční ztráty příjmu zemědělce lze použít ukazatele.“¨;

c)  odstavce 4 a 5 se nahrazují tímto:

„4.  Finanční příspěvky uvedené v čl. 36 odst. 1 písm. c) se mohou vztahovat pouze na:

a)  správní náklady na zřízení vzájemného fondu, přičemž jsou rozloženy na maximálně tři roky a postupně se snižují;

b)  částky vyplacené vzájemným fondem jako finanční kompenzace zemědělcům. Finanční příspěvky mohou navíc souviset s úroky z komerčních půjček sjednaných vzájemným fondem za účelem vyplacení finanční kompenzace zemědělcům v případě krize;

c)  doplnění ročních plateb do fondu;

d)  počáteční základní kapitál vzájemného fondu.

5.  Podpora je omezena maximální částkou stanovenou v příloze II. Při podpoře podle odst. 4 písm. b) se zohlední jakákoli podpora, která již byla poskytnuta podle čl. 4 odst. c) a d).“;

19)  Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 39aNástroj ke stabilizaci příjmu pro zemědělce v konkrétním odvětví

1.  Podpora podle čl. 36 odst. 1 písm. d) se poskytuje v řádně odůvodněných případech a pouze tehdy, překročí-li pokles příjmů prahovou hodnotu ve výši nejméně 20 % průměrného ročního příjmu zemědělce v předcházejícím období tří let nebo tříletý průměr stanovený na základě předcházejícího období pěti let, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota. K výpočtu ročního příjmu zemědělce lze použít ukazatele. Pro účely čl. 36 odst. 1 písm. d) se příjmem rozumí součet výnosů, které zemědělec získá na trhu, včetně jakékoli formy veřejné podpory, po odečtení nákladů na vstupy. Platby vyplacené zemědělcům vzájemným fondem kompenzují méně než 70 % ušlého příjmu v roce, kdy producentovi vznikne na obdržení této pomoci nárok.

2.  Pro účely podpory podle čl. 36 odst. 1 písm. d) se použije čl. 39 odst. 2 až 5.“

20)  Článek 45 se mění takto:

a)  odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.  Pokud je podpora poskytována prostřednictvím finančního nástroje zřízeného v souladu s článkem 37 nařízení (EU) č. 1303/2013, může být způsobilým výdajem pracovní kapitál. Tyto způsobilé výdaje nepřesáhnou 200 000 EUR nebo 30 % celkové částky způsobilých výdajů pro danou investici, ▌podle toho, která částka je vyšší.“;

b)  doplňuje se nový odstavec, který zní:

„7.  Odstavce 1, 2 a 3 se nepoužijí, je-li podpora poskytnuta ve formě finančních nástrojů.“;

21)  Článek 49 se mění takto:

a)  v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Odchylně od prvního pododstavce může řídicí orgán ve výjimečných a řádně odůvodněných případech, kdy kvůli povaze dotčeného druhu operací nelze stanovit kritéria výběru, po konzultaci s monitorovacím výborem stanovit jiný způsob výběru, který se popíše v programu rozvoje venkova.“;

b)  odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

„2.  Orgán členského státu, který odpovídá za výběr operací, zajistí, aby operace, s výjimkou těch, které jsou prováděny podle čl. 18 odst. 1 písm. b), čl. 24 odst. 1 písm. d) a článků 28 až 31, 33 až 34 a 36 až 39a, byly vybírány v souladu s kritérii výběru uvedenými v odstavci 1 a transparentním a náležitě zdokumentovaným postupem.

3.  Příjemci mohou být vybíráni na základě výzev k předkládání návrhů při uplatnění kritérií hospodářské a environmentální účinnosti.“;

c)  doplňuje se nový odstavec, který zní:

„4.  Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, je-li podpora poskytnuta ve formě finančních nástrojů.“;

22)  V článku 59 se odstavec 4 mění takto:

a)  písmeno f) se nahrazuje tímto:

„f)  činí 100 % v případě částky ve výši 100 milionů EUR v cenách roku 2011 přidělené Irsku, v případě částky ve výši 500 milionů EUR v cenách roku 2011 přidělené Portugalsku a v případě částky ve výši 7 milionů EUR v cenách roku 2011 přidělené Kypru;“

b)  doplňuje se nové písmeno, které zní:

„h)  představuje sazbu příspěvku uvedenou v čl. 39a odst. 13 nařízení (EU) č. 1303/2013 pro finanční nástroj uvedený v čl. 38 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.“;

23)  Článek 60 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.  Odchylně od čl. 65 odst. 9 nařízení (EU) č. 1303/2013 mohou programy rozvoje venkova v případě mimořádných opatření v důsledku přírodních katastrof, katastrofických událostí nebo nepříznivých klimatických jevů či podstatné a náhlé změny sociálně-ekonomických podmínek členského státu nebo regionu ▌ stanovit, že výdaje spojené se změnami programu mohou být způsobilé ode dne, kdy k dotyčné události došlo.“;

b)  v odstavci 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„S výjimkou obecných nákladů vymezených v čl. 45 odst. 2 písm. c) se s ohledem na investiční operace v rámci opatření spadajících do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU za způsobilé považují pouze výdaje, jež vznikly po podání žádosti příslušnému orgánu. Členské státy však mohou ve svých programech stanovit, že způsobilé jsou i výdaje, které souvisejí s mimořádnými opatřeními v důsledku přírodních katastrof, katastrofických událostí nebo nepříznivých klimatických jevů či podstatné a náhlé změny sociálně-ekonomických podmínek členského státu nebo regionu ▌ a které vznikly ode dne, kdy k dotyčné události došlo.“;

c)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.  Platby prováděné příjemci musí být doloženy fakturami a doklady o platbě. Není-li to možné, musí být platby doloženy dokumenty majícími stejnou důkazní hodnotu, s výjimkou forem podpory podle čl. 67 odst. 1 písm. b), c), d) a e) nařízení (EU) č. 1303/2013.“

24)  V článku 62 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.  Je-li podpora poskytnuta na základě standardních nákladů nebo dodatečných nákladů a ušlých příjmů v souladu s čl. 21 odst. 1 písm. a) a b), pokud jde o ušlé příjmy a náklady na údržbu, ▌ a články 28 až 31, 33 a 34, členské státy zajistí, aby byly příslušné výpočty přiměřené a přesné a aby byly stanoveny předem na základě přiměřené, spravedlivé a ověřitelné metody výpočtu. Za tímto účelem subjekt, který je funkčně nezávislý na orgánech odpovědných za provádění programu a který má potřebné odborné znalosti, provede výpočet nebo potvrdí přiměřenost a přesnost výpočtů. Součást programu rozvoje venkova tvoří prohlášení potvrzující přiměřenost a přesnost výpočtů.“;

25)  V čl. 66 odst. 1 se zrušuje písmeno b).

26)  V článku 74 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)  před uveřejněním příslušné výzvy k podávání návrhů je konzultován a vydává stanovisko ke kritériím výběru financovaných operací, přičemž tato kritéria výběru se upravují podle potřeb programování;“.

27)  Příloha II se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

Článek 2Změny nařízení (ES) č. 1306/2013

Nařízení (EU) č. 1306/2013 se mění takto:

1)  Článek 26 se mění takto:

a)  odstavec 2 se zrušuje;

b)  odstavce 3 a 4 ▌ se nahrazují tímto:

„3.  Komise přijme prováděcí akty stanovující míru úpravy do 30. června kalendářního roku, na který se vztahuje. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 116 odst. 2.

4.  Do 1. prosince kalendářního roku, na který se míra úpravy vztahuje, může Komise na základě nových informací přijmout prováděcí akty, kterými přizpůsobí míru úpravy stanovenou podle odstavce 3. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 116 odst. 2.“

2)  V článku 38 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.  V případě soudního řízení nebo řízení o správním opravném prostředku s odkladným účinkem se po dobu tohoto řízení přeruší v souvislosti s částkou odpovídající dotyčným operacím lhůta pro automatické zrušení závazku uvedená v odstavci 1 nebo 2 za předpokladu, že Komise obdrží od členského státu nejpozději dne 31. ledna roku N+4 řádně odůvodněné informace.“

3)  V čl. 43 odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)  částky, které musejí být podle článků 40, 52 a 54, a pokud jde o výdaje v rámci EZZF, ▌ podle čl. 41 odst. 2 a článku 51 převedeny do rozpočtu Unie, včetně souvisejících úroků;“.

4)  V čl. 54 odst. 3 písm. a) se bod ii) nahrazuje tímto:

„ii)  částka, která má být od příjemce získána zpět v souvislosti s jednotlivou platbou režimu plateb nebo opatřením podpory, se pohybuje v rozmezí 100 EUR až 250 EUR bez zahrnutí úroků a daný členský stát uplatňuje v rámci vnitrostátních právních předpisů prahovou hodnotu pro nevymáhání dluhů na vnitrostátní úrovni, která se rovná částce, jež má být získána zpět, nebo je vyšší;“.

5)  V čl. 63 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pokud se nesplnění týká vnitrostátních nebo unijních pravidel pro zadávání veřejných zakázek, stanoví se část podpory, která se nevyplatí nebo která se odejme, podle závažnosti nesplnění a v souladu se zásadou proporcionality ▌. Legalita a správnost operace je dotčena pouze do výše části podpory, která má být nevyplacena nebo odejmuta.“

6)  V článku 72 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.  Odchylně od odst. 1 písm. a) tohoto článku mohou členské státy rozhodnout, že:

a)  zemědělské pozemky o rozloze do 0,1 ha, u nichž není předložena žádost o platbu, nemusejí být ohlášeny v případě, že celková plocha těchto pozemků nepřekročí 1 ha, nebo mohou rozhodnout, že zemědělec, který nežádá o přímou podporu na základě plochy, nemusí ohlašovat své zemědělské pozemky v případě, že celková zemědělská plocha nepřekročí 1 ha. Ve všech případech zemědělec ve své žádosti uvede, že disponuje zemědělskými pozemky, a na žádost příslušných orgánů uvede jejich polohu;

b)  zemědělci účastnící se režimu pro malé zemědělce uvedeného v hlavě V nařízení (EU) č. 1307/2013 nemusí ohlašovat zemědělské pozemky, u nichž není předložena žádost o platbu, pokud toto hlášení není požadováno pro účely jiné podpory.“

7)  V čl. 75 odst. 1 se třetí a čtvrtý pododstavec nahrazují tímto:

„Aniž jsou dotčeny první a druhý pododstavec, mohou členské státy:

a)  před 1. prosincem, avšak ne před 16. říjnem, vyplatit zálohy na přímé platby až do výše 50 %;

b)  před 1. prosincem vyplatit zálohy na podporu poskytnutou v rámci rozvoje venkova podle čl. 67 odst. 2 až do výše 75 %.

S ohledem na podporu poskytovanou v rámci rozvoje venkova podle čl. 67 odst. 2 se první a druhý pododstavec tohoto odstavce uplatní v případě žádostí o podporu nebo žádostí o platbu předložených od roku podání žádosti 2019.“

Článek 3Změny nařízení (EU) č. 1307/2013

Nařízení (EU) č. 1307/2013 se mění takto:

1)  Článek 4 se mění takto:

a)  odstavec 1 se mění takto:

i)  písmeno h) se nahrazuje tímto:

„h)  „trvalými travními porosty a stálými pastvinami“ (společně uváděné jako „trvalé travní porosty“) půda využívaná k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin na přírodních (přirozený osev) nebo uměle vytvořených (umělý osev) plochách, která nebyla zahrnuta do střídání plodin v zemědělském podniku po dobu pěti a více let, jakož i, rozhodnou-li tak členské státy, půda, která nebyla po dobu pěti a více let zorána; lze sem zařadit i jiné druhy jako křoviny a stromy, které mohou být spásány, jakož i, rozhodnou-li tak členské státy, jiné druhy jako křoviny a stromy, které mohou produkovat krmivo, pokud trávy a jiné bylinné pícniny i nadále převažují. Členské státy mohou rovněž rozhodnout, že za trvalé travní porosty považují:

i)  půdu, kterou lze spásat a která tvoří součást zavedených místních postupů v případech, kdy na plochách využívaných jako pastviny obvykle nepřevažují trávy a jiné bylinné pícniny, nebo

ii)  půdu, kterou lze spásat a na které trávy a jiné bylinné pícniny na plochách využívaných jako pastviny nepřevažují nebo se zde nevyskytují;“;

ii)  doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Aniž jsou dotčeny definice uvedené v prvním pododstavci písm. f) a h), členské státy, které před 1. lednem 2018 umožňovaly zahrnutí pozemků půdy ležící ladem mezi ornou půdu, mohou tyto pozemky nadále zahrnovat mezi ornou půdu i po tomto dni. Po 1. lednu 2018 se pozemky půdy ležící ladem, které byly podle tohoto pododstavce v roce 2018 zahrnuty mezi ornou půdu, stanou v roce 2023 nebo později, jsou-li splněny podmínky uvedené v definici v písmeni h), trvalým travním porostem.“;

b)  v odstavci 2 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Členské státy mohou rozhodnout, že:

a)  půda, která nebyla po dobu pěti a více let zorána, se považuje za trvalý travní porost podle odst. 1 prvního pododstavce písm. h), pokud je využívána k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin na přírodních (přirozený osev) nebo uměle vytvořených (umělý osev) plochách a pokud nebyla zahrnuta do střídání plodin v zemědělském podniku po dobu pěti a více let;

b)  trvalý travní porost může zahrnovat další druhy jako křoviny a stromy, které mohou produkovat krmivo, na plochách, na kterých převažují trávy a jiné bylinné pícniny; nebo

c)  půda, kterou lze spásat a na které trávy a jiné bylinné pícniny na plochách využívaných jako pastviny nepřevažují nebo se zde nevyskytují, se považuje za trvalý travní porost podle odst. 1 prvního pododstavce písm. h).

Členské státy se mohou na základě objektivních a nediskriminačních kritérií rozhodnout uplatňovat své rozhodnutí podle třetího pododstavce písm. b) nebo c) na celém svém území nebo na jeho části.

Členské státy oznámí Komisi do 31. března 2018 každé rozhodnutí přijaté podle třetího a čtvrtého pododstavce tohoto odstavce.“;

2)  V čl. 6 odst. 2 ▌se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pokud členský stát využije možnost stanovenou v čl. 36 odst. 4 druhém pododstavci, může být vnitrostátní strop stanovený v příloze II pro tento členský stát pro příslušný rok překročen o částku vypočtenou podle uvedeného pododstavce.“

3)  Článek 9 se mění takto:

a)  vkládá se nový odstavec, který zní:

„3a.  Vedle případů uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 mohou členské státy rozhodnout, že se přímé platby neposkytnou zemědělcům, kteří nejsou registrováni pro své zemědělské činnosti ve vnitrostátním daňovém rejstříku nebo rejstříku sociálního zabezpečení.“;

b)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.  Odstavce 2, 3 a 3a se nevztahují na zemědělce, kteří za předchozí rok obdrželi pouze přímé platby nepřesahující určitou částku. Tato částka je stanovena členskými státy na základě objektivních kritérií, jako jsou jejich vnitrostátní nebo regionální charakteristiky, a nesmí být vyšší než 5000 EUR.“;

c)  odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.  Členské státy oznámí Komisi každé rozhodnutí uvedené v odstavci 2, 3 nebo 4 do 1. srpna 2014 a rozhodnutí uvedené v odstavci 3a do 31. března 2018. Případné změny těchto rozhodnutí oznámí členské státy Komisi do dvou týdnů ode dne přijetí rozhodnutí o změně.“;

d)  doplňují se nové odstavce, které znějí:

„7.  Od roku 2018 nebo od jakéhokoli následujícího roku mohou členské státy rozhodnout, že osoby nebo skupiny osob spadající do oblasti působnosti odst. 2 prvního a druhého pododstavce se mohou za účelem prokázání skutečnosti, že jsou aktivními zemědělci, dovolávat pouze jednoho nebo dvou ze tří kritérií uvedených v odst. 2 třetím pododstavci. Členské státy takové rozhodnutí oznámí Komisi do 31. března 2018, pokud má být uplatňováno od roku 2018, nebo, pokud má být uplatňováno od některého následujícího roku, do 1. srpna roku předcházejícího jeho uplatnění.

8.  Členské státy mohou rozhodnout, že od roku 2018 nebo od jakéhokoli následujícího roku přestanou uplatňovat odstavec 2. Takové rozhodnutí oznámí Komisi do 31. března 2018, pokud má být uplatňováno od roku 2018, nebo, pokud má být uplatňováno od některého následujícího roku, do 1. srpna roku předcházejícího jeho uplatnění.“;

4)  V článku 11 se odstavec 6 nahrazuje tímto:

„6.  Svá rozhodnutí o snížení plateb podle tohoto článku mohou členské státy jednou ročně přezkoumat za podmínky, že takový přezkum nevede ke snížení částek, které jsou na rozvoj venkova k dispozici.

Členské státy oznámí Komisi rozhodnutí přijatá v souladu s tímto článkem a očekávaný výsledek snížení do roku 2019, a to vždy do 1. srpna roku předcházejícího uplatnění těchto rozhodnutí, přičemž poslední možné datum pro takové oznámení je 1. srpen 2018.“;

5)  Článek 14 se mění takto:

a)  v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Členské státy mohou rozhodnout, že přezkoumají rozhodnutí uvedená v tomto odstavci s účinností od kalendářního roku 2019, a každé rozhodnutí založené na tomto přezkumu oznámí Komisi do 1. srpna 2018. Žádné rozhodnutí založené na tomto přezkumu nesmí vést ke snížení procentního podílu oznámeného Komisi v souladu s prvním, druhým, třetím a čtvrtým pododstavcem.“;

b)  v odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Členské státy mohou rozhodnout, že přezkoumají rozhodnutí uvedená v tomto odstavci s účinností od kalendářního roku 2019, a každé rozhodnutí založené na tomto přezkumu oznámí Komisi do 1. srpna 2018. Žádné rozhodnutí založené na tomto přezkumu nesmí vést ke snížení procentního podílu oznámeného Komisi v souladu s prvním, druhým, třetím a čtvrtým pododstavcem.“;

6)  V čl. 31 odst. 1 se písmeno g) nahrazuje tímto:

„g)  pokud to členské státy považují za nezbytné, lineárního snížení hodnoty platebních nároků v režimu základní platby na vnitrostátní nebo regionální úrovni u případů uvedených v čl. 30 odst. 6 tohoto nařízení. Kromě toho mohou členské státy, které tohoto lineárního snížení využijí, ve stejném roce uplatnit také lineární snížení hodnoty platebních nároků v režimu základní platby na vnitrostátní nebo regionální úrovni u případů uvedených v čl. 30 odst. 7 prvním pododstavci písm. a) a b) tohoto nařízení;“;

7)  V čl. 36 odst. 4 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Částku vypočtenou pro každý členský stát v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce lze zvýšit nejvýše o 3 % příslušného ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II po odečtení částky, která je výsledkem použití čl. 47 odst. 1 pro příslušný rok. Pokud členský stát takové zvýšení provede, zohlední je Komise při stanovování ročního vnitrostátního stropu pro režim jednotné platby na plochu podle prvního pododstavce tohoto odstavce. Za tímto účelem členské státy oznámí Komisi do 31. ledna 2018 roční procentní podíly, o které se má částka vypočtená podle odstavce 1 tohoto článku každý kalendářní rok od roku 2018 zvýšit.

Členské státy mohou každý rok přezkoumat své rozhodnutí podle druhého pododstavce tohoto odstavce a každé takové rozhodnutí založené na přezkumu oznámí Komisi do 1. srpna roku předcházejícího jeho uplatnění.“;

8)  Článek 44 se mění takto:

a)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.  Aniž je dotčen počet plodin požadovaný podle odstavce 1, maximální prahové hodnoty v nich uvedené se nepoužijí na zemědělské podniky, kde trávy nebo jiné bylinné pícniny nebo půda ponechaná ladem či osetá plodinami pěstovanými po významnou část roku nebo po významnou část vegetačního cyklu ve vodě pokrývají více než 75 % plochy orné půdy. V tomto případě nesmí hlavní plodina na zbývající ploše orné půdy pokrývat více než 75 % této zbývající plochy orné půdy kromě případu, kdy je tato zbývající plocha pokryta travami nebo jinými bylinnými pícninami nebo kdy je půdou ponechanou ladem.“;

b)  v odstavci 3 se písmena a) a b) nahrazují tímto:

„a)  v nichž se více než 75 % plochy orné půdy využívá k pěstování trav, jiných bylinných pícnin nebo luskovin nebo je půdou ponechanou ladem nebo jsou na ní tyto způsoby využití kombinovány;

b)  v nichž více než 75 % zemědělské plochy, na niž lze poskytnout podporu, představují trvalé travní porosty, nebo se po významnou část roku nebo po významnou část vegetačního cyklu využívá k pěstování trav, jiných bylinných pícnin nebo plodin pěstovaných ve vodě, nebo jsou na ní tyto způsoby využití kombinovány;“;

c)  v odstavci 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Kultury ozimu a jarní plodiny se však považují za odlišné plodiny, přestože náležejí do stejného rodu. Pšenice setá špalda se považuje za plodinu odlišnou od plodin náležejících do stejného rodu.“;

9)  Článek 46 se mění takto:

a)  odstavec 2 se mění takto:

i)  v prvním pododstavci se doplňují nová písmena, která znějí:

„k)  plochy s ozdobnicí čínskou;

l)  plochy s mužákem prorostlým;

m)  půda ležící ladem pro medonosné rostliny (druhy s vysokým obsahem pylu a nektaru).“;

ii)  druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„S výjimkou ploch zemědělského podniku uvedených v prvním pododstavci písm. g), h), k) a l) tohoto odstavce je plocha využívaná v ekologickém zájmu umístěna na orné půdě zemědělského podniku. V případě ploch uvedených v prvním pododstavci písm. c) a d) tohoto odstavce může plocha využívaná v ekologickém zájmu rovněž přiléhat k orné půdě zemědělského podniku, kterou zemědělec ohlásil v souladu s čl. 72 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013.“;

b)  v odstavci 4 se písmena a) a b) nahrazují těmito:

„a)  v nichž se více než 75 % plochy orné půdy využívá k pěstování trav, jiných bylinných pícnin nebo luskovin, nebo je půdou ponechanou ladem, nebo jsou na ní tyto způsoby využití kombinovány;

b)  v nichž více než 75 % zemědělské plochy, na niž lze poskytnout podporu, představují trvalé travní porosty, nebo se buď po významnou část roku, nebo po významnou část vegetačního cyklu využívá k pěstování trav, jiných bylinných pícnin nebo plodin pěstovaných ve vodě, nebo jsou na ní tyto způsoby využití kombinovány;“;

10)  Článek 50 se mění takto:

a)  odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.  Platba pro mladé zemědělce se poskytuje jednomu zemědělci po dobu pěti let od prvního podání žádosti o platbu pro mladé zemědělce, pokud je tato žádost podána do pěti let od zřízení podniku uvedeného v odst. 2 písm. a). Toto období pěti let se vztahuje také na zemědělce, kteří obdrželi platbu pro mladé zemědělce na základě žádostí podaných před rokem podání žádosti 2018.

Odchylně od druhé věty prvního pododstavce mohou členské státy rozhodnout, že u těch mladých zemědělců, kteří podnik uvedený v odst. 2 písm. a) zřídili v období 2010–2013, se má období pěti let zkrátit o počet let, které uplynuly od zřízení podniku uvedeného v odst. 2 písm. a) do prvního podání žádosti o platbu pro mladé zemědělce.“;

b)  v odstavci 6 se písmena a) a b) nahrazují těmito:

„a)  25 až 50 % průměrné hodnoty vlastněných nebo pronajatých platebních nároků zemědělce; nebo

b)  25 až 50 % částky vypočtené vydělením hodnoty odpovídající pevnému procentnímu podílu vnitrostátního stropu na kalendářní rok 2019, který je uveden v příloze II, počtem všech způsobilých hektarů ohlášených v roce 2015 v souladu s čl. 33 odst. 1. Tento pevný procentní podíl se rovná podílu zbývajícího vnitrostátního stropu pro režim základní platby v souladu s čl. 22 odst. 1 na rok 2015.“;

c)  odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„7.  Členské státy uplatňující článek 36 vypočítají každý rok částku platby pro mladé zemědělce tak, že hodnotu odpovídající 25 až 50 % platby v rámci režimu jednotné platby na plochu vypočtené v souladu s článkem 36 vynásobí počtem způsobilých hektarů, které zemědělec ohlásil v souladu s čl. 36 odst. 2.“;

d)  v odstavci 8 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„8.  Odchylně od odstavců 6 a 7 tohoto článku mohou členské státy každý rok vypočítat částku platby pro mladé zemědělce tak, že hodnotu odpovídající 25 až 50 % vnitrostátní průměrné platby na hektar vynásobí počtem platebních nároků, jež příslušný zemědělec aktivoval v souladu s čl. 32 odst. 1, nebo počtem způsobilých hektarů, které zemědělec ohlásil v souladu s čl. 36 odst. 2.“;

e)  v odstavci 10 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„10.  Namísto uplatnění odstavců 6 až 9 mohou členské státy přidělit jednotlivým zemědělcům roční paušální částku, která se vypočte tak, že se stanovený počet hektarů vynásobí hodnotou odpovídající 25 až 50 % vnitrostátní průměrné platby na hektar stanovené v souladu s odstavcem 8.“;

11)  Článek 52 se mění takto:

a)  odstavec 5 se zrušuje;

b)  odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.  Vázaná podpora je režim omezující produkci, který je poskytován formou roční platby na základě stanovených ploch a výnosů nebo stanoveného počtu zvířat a který dodržuje finanční stropy, jež mají členské státy určit pro každé opatření a oznámit Komisi.“;

c)  doplňuje se nový odstavec, který zní:

„10.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70 doplňující toto nařízení, pokud jde o opatření, která mají zamezit tomu, aby příjemci dobrovolné podpory vázané na produkci trpěli následky strukturální nerovnováhy na trhu v daném odvětví. Tyto akty v přenesené pravomoci mohou členským státům umožnit rozhodnout, že tuto podporu lze až do roku 2020 vyplácet na základě výrobních jednotek, na něž byla dobrovolná podpora vázaná na produkci poskytována v minulém referenčním období.“;

12)  V článku 53 se odstavec 6 nahrazuje tímto:

„6.  Členské státy mohou každoročně do 1. srpna přezkoumat své rozhodnutí podle této kapitoly a rozhodnout s účinkem od následujícího roku:

a)  že ponechají beze změny, zvýší nebo sníží procentní podíl stanovený v souladu s odstavci 1, 2 a 3, případně v rámci omezení stanovených tamtéž, nebo že ponechají beze změny nebo sníží procentní podíl stanovený v souladu s odstavcem 4;

b)  že změní podmínky poskytování podpory;

c)  že ukončí poskytování podpory podle této kapitoly.

Členské státy oznámí Komisi každé takové rozhodnutí ve lhůtě uvedené v prvním pododstavci.“;

13)  Článek 70 se mění takto:

a)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 2, čl. 4 odst. 3, čl. 6 odst. 3, čl. 7 odst. 3, čl. 8 odst. 3, čl. 9 odst. 5, čl. 20 odst. 6, článku 35, čl. 36 odst. 6, čl. 39 odst. 3, čl. 43 odst. 12, čl. 44 odst. 5, čl. 45 odst. 5 a 6, čl. 46 odst. 9, čl. 50 odst. 11, čl. 52 odst. 9 a 10, čl. 57 odst. 3, čl. 58 odst. 5, čl. 59 odst. 3, čl. 64 odst. 5, čl. 67 odst. 1 a 2 a článku 73 je svěřena Komisi na dobu sedmi let ode dne 1. ledna 2014. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto sedmiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období“;

b)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 2, čl. 4 odst. 3, čl. 6 odst. 3, čl. 7 odst. 3, čl. 8 odst. 3, čl. 9 odst. 5, čl. 20 odst. 6, článku 35, čl. 36 odst. 6, čl. 39 odst. 3, čl. 43 odst. 12, čl. 44 odst. 5, čl. 45 odst. 5 a 6, čl. 46 odst. 9, čl. 50 odst. 11, čl. 52 odst. 9 a 10, čl. 57 odst. 3, čl. 58 odst. 5, čl. 59 odst. 3, čl. 64 odst. 5, čl. 67 odst. 1 a 2 a článku 73kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který v něm je upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů přijatých v přenesené pravomoci.“;

c)  odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 2, čl. 4 odst. 3, čl. 6 odst. 3, čl. 7 odst. 3, čl. 8 odst. 3, čl. 9 odst. 5, čl. 20 odst. 6, článku 35, čl. 36 odst. 6, čl. 39 odst. 3, čl. 43 odst. 12, čl. 44 odst. 5, čl. 45 odst. 5 a 6, čl. 46 odst. 9, čl. 50 odst. 11, čl. 52 odst. 9 a 10, čl. 57 odst. 3, čl. 58 odst. 5, čl. 59 odst. 3, čl. 64 odst. 5, čl. 67 odst. 1 a 2 a článku 73 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“;

14)  Příloha X se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.

Článek 4Změny nařízení (ES) č. 1308/2013

Nařízení (EU) č. 1308/2013 se mění takto:

1)  Článek 33 se mění takto:

a)  v odstavci 1 se písmeno f) nahrazuje tímto:

f)  předcházení krizím a jejich řešení, včetně poskytování odborného vedení ostatním organizacím producentů, sdružením organizací producentů, seskupením producentů nebo jednotlivým producentům;“

b)  v odstavci 3 se první pododstavec mění takto:

i)  písmena c) a d) se nahrazují tímto:

„c)  propagaci a komunikaci, včetně akcí a činností zaměřených na diverzifikaci a konsolidaci trhů s ovocem a zeleninou, a to jak v rámci předcházení krizím, tak v jejich průběhu;“

„d)  podporu správních nákladů na zřizování vzájemných fondů a finanční příspěvky k doplnění vzájemných fondů poté, co byly vyplaceny kompenzace členům organizace producentů, kteří se v důsledku nepříznivých podmínek na trhu potýkají s výrazným poklesem příjmů;“

ii)  doplňuje se nové písmeno, které zní:

„i)  poskytování odborného vedení ostatním organizacím producentů, sdružením organizací producentů, seskupením producentů nebo jednotlivým producentům.“;

c)  v odstavci 5 se druhý a třetí pododstavec nahrazují tímto:

„Environmentální opatření musí dodržovat požadavky na agroenvironmentálně-klimatické závazky nebo závazky týkající se ekologického zemědělství stanovené v čl. 28 odst. 3 a čl. 29 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 1305/2013.

Pokud se na alespoň 80 % členů organizace producentů vztahuje jeden nebo více stejných agroenvironmentálně-klimatických závazků nebo závazků týkajících se ekologického zemědělství stanovených v čl. 28 odst. 3 a čl. 29 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 1305/2013, považuje se každý z těchto závazků za environmentální opatření podle prvního pododstavce písm. a) tohoto odstavce.“

2)  V článku 34 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.  50% limit stanovený v odstavci 1 se zvýší na 100% v případě:

a)  stažení ovoce a zeleniny z trhu v množství, které nepřevyšuje 5 % objemu produkce uvedené na trh každou organizací producentů, přičemž se staženými produkty se naloží takto:

i)  bezplatně se rozdělí mezi dobročinné organizace a nadace schválené k tomuto účelu členskými státy pro použití při jejich činnostech spojených s pomocí osobám, kterým vnitrostátní právo přiznává nárok na podporu z veřejných prostředků zejména proto, že se jim nedostává nezbytných prostředků k obživě;

ii)  bezplatně se rozdělí mezi nápravná zařízení, školy a státní vzdělávací zařízení, zařízení uvedená v článku 22, dětské prázdninové tábory, nemocnice a domovy důchodců určené členskými státy, které přijmou všechna nezbytná opatření, aby takto přidělená množství doplňovala množství běžně nakupovaná těmito zařízeními;

b)  opatření souvisejících s poskytováním odborného vedení ostatním organizacím producentů nebo seskupením producentů uznaným v souladu s článkem 125e nařízení (ES) č. 1234/2007, nebo s článkem 27 nařízení (EU) č. 1305/2013, pokud tyto organizace nebo skupiny pocházejí z regionů členských států uvedených v čl. 35 odst. 1 tohoto nařízení, nebo jednotlivým producentům.“;

3)  Článek 35 se nahrazuje tímto:

„Článek 35Vnitrostátní finanční podpora

1.  V regionech členských států, kde je míra organizovanosti producentů ovoce a zeleniny výrazně pod průměrem Unie, mohou členské státy poskytnout organizacím producentů vnitrostátní finanční podporu rovnající se nejvýše 80 % finančních příspěvků uvedených v čl. 32 odst. 1 písm. a) a až do 10 % hodnoty produkce uvedené na trh jakoukoli takovou organizací producentů. Tato podpora doplní provozní fond.

2.  Míra organizovanosti producentů v určitém regionu členského státu se pokládá za výrazně pod průměrem Unie, pokud je průměrná míra organizovanosti po dobu tří po sobě následujících let, které předcházejí provádění operačního programu, nižší než 20 %. Míra organizovanosti se vypočítá jako hodnota produkce ovoce a zeleniny, která byla v daném regionu vyprodukována a uvedena na trh organizacemi producentů, sdruženími organizací producentů a seskupeními producentů uznanými v souladu s článkem 125e nařízení (ES) č. 1234/2007 nebo s článkem 27 nařízení (EU) č. 1305/2013, vydělená celkovou hodnotou produkce ovoce a zeleniny, jež byla vyprodukována v uvedeném regionu.

3.  Členské státy, které poskytují vnitrostátní finanční podporu v souladu s odstavcem 1, informují Komisi o to, které regiony splňují kritéria uvedená v odstavci 2 a jaká vnitrostátní finanční podpora je organizacím producentů v těchto regionech poskytována.“;

4)  V čl. 37 písm. d) se bod ii) nahrazuje tímto:

„ii)  podmínky související s čl. 33 odst. 3 prvním pododstavcem písm. a), b), c) a i);“.

5)  V čl. 38 prvním pododstavci se písmeno i) nahrazuje tímto:

„i)  opatření na propagaci, komunikaci, odbornou přípravu a odborné vedení v případě předcházení krizím a jejich řešení;“.

6)  V článku 62 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„5.  Členské státy mohou uplatňovat tuto kapitolu na plochy, které produkují víno vhodné k výrobě vinných destilátů se zeměpisným označením registrovaným v souladu s přílohou III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008*. Pro účely této kapitoly se tyto plochy mohou považovat za plochy způsobilé pro výrobu vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením.

__________

*  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 (Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16).“;

7)  Článek 64 se mění takto:

a)  v odst. 1 druhém pododstavci se vkládá nové písmeno, které zní:

„ca)  žadatel nevysadil révu bez povolení, jak je uvedeno v článku 71 tohoto nařízení, nebo bez práva na výsadbu, jak se uvádí v článcích 85a a 85b nařízení (ES) č. 1234/2007;“;

b)  v odstavci 2 se uvozující text nahrazuje tímto:

„2.  Pokud celková rozloha plochy, na niž se v daném roce vztahují způsobilé žádosti podle odstavce 1, přesahuje rozlohu plochy vyčleněné členským státem, povolení se udělí podle poměrného rozdělení hektarů všem žadatelům na základě plochy, ve vztahu k níž o povolení žádali. Povolení může stanovit minimální nebo maximální plochu na žadatele a může rovněž být částečně nebo plně uděleno podle jednoho nebo více z těchto objektivních a nediskriminujících prioritních kritérií:“;

c)  vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a.  Rozhodne-li se členský stát použít jedno nebo více kritérií uvedených v odstavci 2, může doplnit další podmínku, totiž že žadatel musí být fyzickou osobou, které v roce podání žádosti není více než 40 let.“;

d)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.  Členské státy zveřejní kritéria uvedená v odstavcích 1, 2 a 3, která používají, a neprodleně je oznámí Komisi.“;

8)  Článek 148 se mění takto:

a)  vkládá se nový odstavec, který zní:

„1a.  Pokud členské státy nevyužijí možností stanovených v odstavci 1 tohoto článku, mohou producent, organizace producentů nebo sdružení organizací producentů požadovat, aby veškeré dodávky syrového mléka ke zpracovateli syrového mléka byly předmětem písemné smlouvy mezi stranami nebo písemného návrhu na uzavření smlouvy od prvních kupujících, za podmínek stanovených v prvním pododstavci odstavce 4 tohoto článku.

Pokud je prvním kupujícím mikropodnik nebo malý či střední podnik ve smyslu doporučení 2003/361/ES, nejsou smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy povinné, aniž je dotčena možnost, aby strany využily standardní smlouvu vypracovanou mezioborovou organizací.“;

b)  v odstavci 2 se návětí nahrazuje tímto:

„2.  Smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy uvedené v odstavcích 1 a 1a:“;

c)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.  Odchylně od odstavců 1 a 1a se smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy nevyžaduje, pokud syrové mléko dodává člen družstva družstvu, jehož je členem, jestliže stanovy tohoto družstva nebo pravidla a rozhodnutí stanovená v rámci nebo podle těchto stanov obsahují ustanovení, která mají podobné účinky jako ustanovení uvedená v odst. 2 písm. a), b) a c).“;

d)  v odst. 4 druhém pododstavci se návětí a písmeno a) nahrazují tímto:

„Bez ohledu na první pododstavec se použije jedna nebo více z těchto možností:

a)  pokud se členský stát rozhodne, že je uzavření písemné smlouvy o dodávkách syrového mléka povinné v souladu s odstavcem 1, může stanovit:

i)  povinnost stran dohodnout se na vazbě mezi určitým dodaným množstvím a cenou za tuto dodávku;

ii)  minimální dobu trvání, která se uplatní pouze na písemné smlouvy mezi zemědělcem a prvním kupujícím syrového mléka; minimální doba trvání musí být alespoň šest měsíců a nesmí narušovat řádné fungování vnitřního trhu;“

9)  V článku 149 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.  Organizace producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků, která je uznána podle čl. 161 odst. 1, může jménem zemědělců, kteří jsou jejími členy, jednat o smlouvách na dodávky syrového mléka od zemědělce zpracovateli syrového mléka nebo odběrateli ve smyslu čl. 148 odst. 1 třetího pododstavce, pokud jde o jejich celou společnou produkci nebo její část.“;

10)  Článek 152 se mění takto:

a)  v odstavci 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)  byly vytvořeny z podnětu producentů a provádějí alespoň jednu z těchto činností:

i)  společné zpracování;

ii)  společnou distribuci, včetně pomocí společných prodejních platforem nebo společné přepravy;

iii)  společné balení, označování nebo propagaci;

iv)  společnou organizaci kontroly jakosti;

v)  společné využívání zařízení nebo skladovacích kapacit;

vi)  společné nakládání s odpady přímo souvisejícími s produkcí;

vii)  společné pořizování vstupů;

viii)  jakékoliv jiné společné činnosti spojené se službami, jež sledují některý z cílů uvedených v písmenu c) tohoto odstavce;“;

b)  vkládají se nové odstavce, které znějí:

„1a.  Odchylně od čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU může organizace producentů uznaná podle odstavce 1 tohoto článku plánovat produkci zemědělských produktů, optimalizovat jejich produkční náklady, umisťovat je na trh a sjednávat smlouvy na jejich dodávku jménem svých členů pro veškerou produkci nebo její část.

Činnosti uvedené v prvním pododstavci mohou probíhat:

a)  za předpokladu, že jedna nebo více z činností uvedených v odst. 1 písm. b) bodech i) až vii) jsou skutečně vykonávány, a přispívají tak k plnění cílů stanovených v článku 39 Smlouvy o fungování EU;

b)  za předpokladu, že organizace producentů soustředí nabídku a uvádí produkty svých členů na trh, ať došlo k převodu vlastnictví zemědělských produktů z producentů na organizaci producentů, či nikoli;

c)  ať je dohodnutá cena stejná, pokud jde o souhrnnou produkci některých nebo všech členů, či nikoli;

d)  za předpokladu, že dotčení producenti nejsou členy žádné jiné organizace producentů, pokud jde o produkty, kterých se týkají činnosti uvedené v prvním pododstavci;

e)  za předpokladu, že se na dotyčný zemědělský produkt nevztahuje povinnost vyplývající z členství zemědělce v družstvu, které samo není členem dotyčné organizace producentů, aby tento produkt dodával za podmínek uvedených ve stanovách družstva nebo v pravidlech a rozhodnutích stanovených v rámci nebo podle těchto stanov.

Dotčený členský stát však může udělit výjimku z podmínky uvedené v druhém pododstavci písm. d) v řádně odůvodněných případech, kdy členové organizace producentů mají dvě různé produkční jednotky nacházející se v různých zeměpisných oblastech.

1b.  Pro účely tohoto článku se odkazy na organizaci producentů rozumí rovněž sdružení organizací producentů uznané podle čl. 156 odst. 1, pokud toto sdružení splňuje požadavky stanovené v odstavci 1 tohoto článku.

1c.  Vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž uvedený v článku 5 nařízení (ES) č. 1/2003 může v jednotlivých případech rozhodnout, že jedna nebo více z činností uvedených v odst. 1a prvním pododstavci má být změněna, ukončena nebo vůbec neuskutečněna, pokud to považuje za nezbytné k tomu, aby se zabránilo vyloučení hospodářské soutěže, nebo pokud se domnívá, že jsou ohroženy cíle stanovené v článku 39 Smlouvy o fungování EU.

V případě jednání zahrnujících více členských států přijme rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce Komise bez použití postupu podle čl. 229 odst. 2 nebo 3.

Při jednání podle prvního pododstavce tohoto odstavce informuje vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž písemně Komisi před zahájením prvního formálního vyšetřovacího opatření nebo neprodleně poté a oznámí jí rozhodnutí neprodleně po jejich přijetí.

Rozhodnutí uvedená v tomto odstavci se nepoužijí přede dnem jejich oznámení dotčeným podnikům.“

c)  odstavec 3 se vypouští;

11)  Článek 154 se mění takto:

a)  vkládá se nový odstavec, který zní:

„1a.  Členské státy mohou na žádost rozhodnout, že organizaci producentů působící ve více odvětvích uvedených v čl. 1 odst. 2 uznají více než jednou, pokud splňuje podmínky podle odstavce 1 tohoto článku pro každé odvětví, pro které žádá o uznání.“;

b)  odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto::

„2.  Členské státy mohou rozhodnout, že organizace producentů, které byly uznány před [1. lednem 2018] a které splňují podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, se považují za uznané organizace producentů podle článku 152.

3.  Organizacím producentů, které byly uznány před [1. lednem 2018], ale nesplňují podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku, členské státy odeberou uznání nejpozději [31. prosince 2020].“;

12)  Článek 157 se mění takto:

a)  v odst. 1 písm. c) se doplňují nové body, které znějí:

„xv)  zavedení standardních ustanovení o sdílení hodnoty ve smyslu článku 172a, včetně tržních bonusů a ztrát, jež stanoví, jak má být mezi ně rozdělen případný vývoj příslušných tržních cen dotčených produktů nebo trhů s jinými komoditami;

xvi)  provedení opatření k předcházení rizikům pro zdraví zvířat, ochranu rostlin a životní prostředí a jejich řízení.“;

b)  vkládá se nový odstavec, který zní:

„1a.  Členské státy mohou na žádost rozhodnout, že mezioborovou organizaci působící ve více odvětvích uvedených v čl. 1 odst. 2 uznají více než jednou, pokud splňuje podmínky podle odstavce 1 a případně odstavce 3 tohoto článku pro každé odvětví, pro které žádá o uznání.“;

c)  v odst. 3 písm. c) se doplňují nové body, které znějí:

„xii)  zavedení standardních ustanovení o sdílení hodnoty ve smyslu článku 172a, včetně tržních bonusů a ztrát, jež stanoví, jak má být mezi ně rozdělen případný vývoj příslušných tržních cen dotčených produktů nebo trhů s jinými komoditami;

xiii)  provedení opatření k předcházení rizikům pro zdraví zvířat, ochranu rostlin a životní prostředí a jejich řízení.“;

13)  Netýká se českého znění.

14)  Článek 161 se mění takto:

a)  v odstavci 1 se návětí a písmeno a) nahrazují tímto:

„1.  Členské státy na žádost uznají za organizace producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků veškeré právnické osoby či jednoznačně vymezené části právnických osob, pokud:

a)  jsou tvořeny producenty v odvětví mléka a mléčných výrobků a byly vytvořeny z jejich podnětu a mají konkrétní zaměření, které může zahrnovat jeden nebo více z těchto cílů:

i)  zajištění plánování produkce a její přizpůsobení poptávce, zejména pokud jde o jakost a množství;

ii)  soustředění nabídky a uvádění produktů vyprodukovaných jejih členy na trh;

iii)  optimalizace produkčních nákladů a zajišťování stálosti cen producentů;“;

b)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.  Členské státy mohou rozhodnout, že organizace producentů, které byly uznány před 2. dubnem 2012 na základě vnitrostátních právních předpisů a které splňují podmínky stanovené v odstavci 1, se mají považovat za uznané organizace producentů.“;

15)  Článek 168 se mění takto:

a)  vkládá se nový odstavec, který zní:

„1a.  Pokud členské státy nevyužijí možností stanovených v odstavci 1 tohoto článku, mohou producent, organizace producentů nebo sdružení organizací producentů mohou požadovat, aby veškeré dodávky jejich zemědělských produktů pocházejících z odvětví, která jsou uvedena v čl. 1 odst. 2 kromě odvětví mléka a mléčných výrobků a odvětví cukru, zpracovateli nebo distributorovi byly předmětem písemné smlouvy mezi stranami nebo písemného návrhu na uzavření smlouvy od prvních kupujících, za podmínek stanovených v odstavci 4 a v odst. 6 prvním pododstavci tohoto článku.

Pokud je prvním kupujícím mikropodnik nebo malý či střední podnik ve smyslu doporučení 2003/361/ES, nejsou smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy povinné, aniž je dotčena možnost, aby strany využily standardní smlouvu vypracovanou mezioborovou organizací.“;

b)  v odstavci 4 se návětí nahrazuje tímto:

„4.  Smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy uvedené v odstavcích 1 a 1a:“;

c)  odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.  Odchylně od odstavců 1 a 1a se smlouva nebo návrh na uzavření smlouvy nevyžaduje, pokud dotčené produkty dodává člen družstva družstvu, jehož je členem, jestliže stanovy tohoto družstva nebo pravidla a rozhodnutí stanovená v rámci nebo podle těchto stanov obsahují ustanovení, která mají podobné účinky jako ustanovení uvedená v odst. 4 písm. a), b) a c).“;

16)  Články 169, 170 a 171 se zrušují.

17)  Vkládá se nový oddíl, který zní:

„Oddíl 5aUstanovení o sdílení hodnoty

Článek 172a

Sdílení hodnoty

Aniž jsou dotčena případná zvláštní ustanovení o sdílení hodnoty v odvětví cukru, mohou se zemědělci, včetně sdružení zemědělců, a jejich první kupující dohodnout na ustanoveních o sdílení hodnoty, včetně tržních bonusů a ztrát, jež stanoví, jak má být mezi ně rozdělen případný vývoj příslušných tržních cen dotčených produktů nebo trhů s jinými komoditami.“;

18)  V článku 184 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.  Celní kvóty na dovoz zemědělských produktů do Unie nebo její části za účelem propuštění do volného oběhu nebo celní kvóty na dovoz zemědělských produktů Unie do třetích zemí, které mají být částečně nebo zcela spravovány Unií a vyplývají z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou o fungování EU nebo jiným aktem přijatým v souladu s čl. 43 odst. 2 nebo článkem 207 Smlouvy o fungování EU, otevírá nebo spravuje Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 186 tohoto nařízení a prováděcích aktů podle článku 187 tohoto nařízení.“;

19)  Článek 188 se nahrazuje tímto:

„Článek 188Postup přidělování celních kvót

1.  Komise prostřednictvím náležitého uveřejnění na internetu zveřejní výsledky přidělení celních kvót pro oznámené žádosti, přičemž se přihlíží k dostupným celním kvótám a oznámeným žádostem.

2.  Uveřejnění uvedené v odstavci 1 odkazuje rovněž na případnou nutnost zamítnout nevyřízené žádosti, pozastavit podávání žádostí nebo přidělit nevyužitá množství.

3.  Členské státy vydávají dovozní a vývozní licence pro požadovaná množství v rámci dovozních a vývozních celních kvót s výhradou příslušných koeficientů přidělení a poté, co je Komise zveřejní v souladu s odstavcem 1.“;

20)  Článek 209 se mění takto:

a)  v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Ustanovení čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU se nepoužije na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě zemědělců, sdružení zemědělců či svazů těchto sdružení nebo organizací producentů uznaných podle článku 152 nebo 161 tohoto nařízení nebo sdružení organizací producentů uznaných podle článku 156 tohoto nařízení, které se týkají produkce nebo prodeje zemědělských produktů nebo využívání společných zařízení ke skladování, úpravě nebo zpracování zemědělských produktů, pokud neohrožují cíle stanovené v článku 39 Smlouvy o fungování EU.“;

b)  v odstavci 2 se za prvním pododstavcem vkládají nové pododstavce, které znějí:

„Zemědělci, sdružení zemědělců či svazy těchto sdružení nebo organizace producentů uznané podle článku 152 nebo 161 tohoto nařízení nebo sdružení organizací producentů uznaná podle článku 156 tohoto nařízení mohou požádat o stanovisko Komise ke slučitelnosti těchto dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě s cíli stanovenými v článku 39 Smlouvy o fungování EU.

Komise žádosti o stanovisko bezodkladně vyřídí zašle žadateli své stanovisko do čtyř měsíců od obdržení úplné žádosti. Komise může z vlastního podnětu nebo na žádost členského státu změnit obsah stanoviska, zejména pokud žadatel poskytl nepřesné informace nebo stanovisko zneužil.“;

21)  Článek 222 se mění takto:

a)  v odstavci 1 se návětí nahrazuje tímto:

„1.  V období závažných výkyvů na trzích může Komise přijímat prováděcí akty, kterými stanoví, že čl. 101 odst. 1 Smlouvy o fungování EU se nemá vztahovat na dohody a rozhodnutí zemědělců, sdružení zemědělců či svazů těchto sdružení nebo uznaných organizací producentů a sdružení organizací producentů a uznaných mezioborových organizací v kterémkoli z odvětví uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, pokud tyto dohody a rozhodnutí nenarušují řádné fungování vnitřního trhu, jejich výhradním cílem je stabilizace dotčeného odvětví a spadají do jedné nebo více z těchto kategorií:“;

b)  zrušuje se odstavec 2;

22)  V článku 232 se zrušuje odstavec 2.

23)  Přílohy VII a VIII se mění v souladu s přílohou III tohoto nařízení.

Článek 5Změny nařízení (EU) č. 625/2014

Nařízení (EU) č. 652/2014 se mění takto:

1)  V článku 4 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„4.  V případě schválení víceletých opatření mohou být rozpočtové závazky rozděleny na roční splátky. Jsou-li rozpočtové závazky takto rozděleny, přidělí Komise roční splátky s přihlédnutím k pokroku opatření, odhadovaným potřebám a dostupnému rozpočtu.“;

2)  V článku 13 se zrušuje odstavec 5.

3)  V článku 22 se zrušuje odstavec 5.

4)  V článku 27 se zrušuje odstavec 5.

Článek 6Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2018.

Odchylně od druhého odstavce se:

a)  čl. 3 bod 11 písm. a) a b) použijí ode dne 1. ledna 2015;

b)  čl. 1 bod 23 písm. b) použije ode dne 1. ledna 2016 a

c)  čl. 4 bod 3 použije ode dne 1. ledna 2019.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne

Za Evropský parlament  Za Radu

předseda  předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

Příloha II nařízení (EU) č. 1305/2013 se mění takto:

1)  V řádku týkajícím se čl. 17 odst. 3, předmět: Investice do hmotného majetku, Zemědělství, maximální částka v EUR nebo míra: 40 %, čtvrtém sloupci, se uvozující text a první odrážka nahrazují tímto:

„částky způsobilých investic vynaložených v jiných regionech

Pokud maximální kombinovaná podpora nepřekročí 90 %, mohou se výše uvedené míry podpory zvýšit o 20 procentních bodů pro:

  mladé zemědělce po nejvýše pět měsíců ode dne zahájení činnosti, jak je stanoveno v programu rozvoje venkova, nebo do dokončení akcí uvedených v podnikatelském plánu podle čl. 19 odst. 4;“;

2)  V řádku týkajícím se čl. 17 odst. 3, předmět: Investice do hmotného majetku, Zpracování produktů uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU a jejich uvádění na trh, maximální částka v EUR nebo míra: 40 %, čtvrtém sloupci, se text nahrazuje tímto:

„částky způsobilých investic vynaložených v jiných regionech

Pokud maximální kombinovaná podpora nepřekročí 90 %, mohou se výše uvedené míry podpory zvýšit o 20 procentních bodů pro operace podporované v rámci EIP, pro kolektivní investice a integrované projekty nebo pro operace spojené s fúzí organizací producentů“.

3)  V řádky týkající se čl. 37 odst. 5, čl. 38 odst. 5 a čl. 39 odst. 5 se nahrazují tímto:

Čl. 37 odst. 5

Pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin

70 %

částky splatného pojistného

Čl. 38 odst. 5

Vzájemné fondy pro nepříznivé klimatické jevy, nákazy zvířat a choroby rostlin, napadení škůdci a ekologické havárie

70 %

způsobilých nákladů

Čl. 39 odst. 5

Nástroj ke stabilizaci příjmu

70 %

způsobilých nákladů

PŘÍLOHA II

V příloze X nařízení (EU) č. 1307/2013 se tabulka „Přepočítací a váhové koeficienty podle čl. 46 odst. 3“ mění takto:

1)  řádek „Plochy s rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích“ se nahrazuje tímto:

Plochy s rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích (na 1 m2)

nepoužije se

0,5

0,5 m2

2)  řádek „Plochy s plodinami, které vážou dusík“ se nahrazuje tímto:

Plochy s plodinami, které vážou dusík (na 1 m2)

nepoužije se

1

1 m2

3)  vkládají se nové řádky, které znějí:

Plochy s ozdobnicí čínskou

nepoužije se

0,7

0,7 m2

Plochy s mužákem prorostlým

nepoužije se

0,7

0,7 m2

Púda ležící ladem pro medonosné rostliny (druhy s vysokým obsahem pylu a nektaru)

nepoužije se

1,5

1,5 m2

".

PŘÍLOHA III

Přílohy VII a VIII nařízení (EU) č. 1308/2013 se mění takto:

1)  V příloze VII části II bodě 1 písm. c) se druhá odrážka nahrazuje tímto:

„–  horní mez pro celkový obsah alkoholu může překročit 15 % objemových u vín s chráněným označením původu vyrobených bez obohacení nebo s obohacením postupy částečného zahuštění uvedenými v příloze VIII části I oddíle B bodě 1, pokud specifikace produktu v technické dokumentaci dotyčného chráněného označení původu tuto možnost dovoluje;“;

2)  V příloze VIII části I oddíle A se bod 3 nahrazuje tímto:

„3.  V letech s mimořádně nepříznivými povětrnostními podmínkami mohou členské státy výjimečně pro dotčené regiony zvýšit mezní hodnotu nebo mezní hodnoty stanovené v bodě 2 o 0,5 %. O případném zvýšení členské státy informují Komisi.“

(1)

  Úř. věst. C 91, 23.3.2017, s. 1.

(2)

  Úř. věst. C 75, 10.3.2017, s. 63.

(3)

  Úř. věst. 306, 15.9.2017, s. 64.

(4)

Číslo postupu 2016/0282A(COD).

(5)

* Pozměňovací návrhy: nový text či text nahrazující původní znění je označen tučnou kurzívou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.

(6)

  Úř. věst. C 91, 23.3.2017, s. 1.

(7)

  Úř. věst. C 75, 10.3.2017, s. 63.

(8)

  Úř. věst. C 306, 15.9.2017, s. 64.

(9)

  Postoj Evropského parlamentu ze dne ... [(Úř. věst. …)] [(dosud nezveřejněný v Úředním věstníku)] a rozhodnutí Rady ze dne …

(10)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).

(11)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).

(12)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(13)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608).

(14)

  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1089 ze dne 6. července 2015, kterým se pro rok 2015 stanoví rozpočtové stropy platné pro některé režimy přímých podpor stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 a kterým se stanoví podíl částky zvláštní rezervy na odminování půdy v Chorvatsku (Úř. věst. L 176, 7.7.2015, s. 29).

(15)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L. 347, 20.12.2013, s. 671).

(16)

  Nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 ze dne 31. srpna 2006, kterým se stanoví společná pravidla ke správě dovozních celních kvót pro zemědělské produkty, které podléhají režimu dovozních licencí (Úř. věst. L 238, 1.9.2006, s. 13).

(17)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin, kterým se mění směrnice Rady 98/56/ES, 2000/29/ES a 2008/90/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, (ES) č. 882/2004 a (ES) č. 396/2005, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 a kterým se zrušují rozhodnutí Rady 66/399/EHS, 76/894/EHS a 2009/470/ES (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 1).


POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013, (EU) č. 1307/2013, (EU) č. 1308/2013 a (EU) č. 652/2014

Referenční údaje

COM(2016)0605 – C8-0404/2017 – 2016/0282B(COD)

Datum předložení EP

14.9.2016

 

 

 

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

AGRI

16.11.2017

 

 

 

Zpravodajové

       Datum jmenování

Albert Deß

25.1.2017

 

 

 

Projednání ve výboru

6.11.2017

 

 

 

Datum přijetí

22.11.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

39

5

0

Členové přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Richard Ashworth, José Bové, Daniel Buda, Viorica Dăncilă, Michel Dantin, Paolo De Castro, Jean-Paul Denanot, Albert Deß, Diane Dodds, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Edouard Ferrand, Luke Ming Flanagan, Beata Gosiewska, Martin Häusling, Esther Herranz García, Jan Huitema, Peter Jahr, Ivan Jakovčić, Jarosław Kalinowski, Zbigniew Kuźmiuk, Philippe Loiseau, Mairead McGuinness, Ulrike Müller, James Nicholson, Maria Noichl, Marijana Petir, Laurenţiu Rebega, Bronis Ropė, Maria Lidia Senra Rodríguez, Ricardo Serrão Santos, Tibor Szanyi, Marc Tarabella, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Angelo Ciocca, Rosa D’Amato, Julie Girling, Norbert Lins, Ivari Padar, Sofia Ribeiro, Estefanía Torres Martínez, Tom Vandenkendelaere, Thomas Waitz

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Gesine Meissner

Datum předložení

28.11.2017


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

39

+

ALDE

Jan Huitema, Ivan Jakovčić, Gesine Meissner, Ulrike Müller

ECR

Richard Ashworth, Julie Girling, Beata Gosiewska, Zbigniew Kuźmiuk, James Nicholson

EFDD

Rosa D'Amato, Marco Zullo

ENF

Edouard Ferrand, Philippe Loiseau, Laurenţiu Rebega

GUE

Luke Ming Flanagan, Estefanía Torres Martínez

PPE

Daniel Buda, Michel Dantin, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Esther Herranz García, Peter Jahr, Jarosław Kalinowski, Norbert Lins, Mairead McGuinness, Marijana Petir, Sofia Ribeiro

S&D

Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Viorica Dăncilă, Paolo De Castro, Jean-Paul Denanot, Maria Noichl, Ivari Padar, Ricardo Serrão Santos, Tibor Szanyi, Marc Tarabella

ALDE

Jan Huitema, Ivan Jakovčić, Gesine Meissner, Ulrike Müller

ECR

Richard Ashworth, Julie Girling, Beata Gosiewska, Zbigniew Kuźmiuk, James Nicholson

5

-

EFDD

John Stuart Agnew

GUE

Maria Lidia Senra Rodríguez

VERTS/ALE

José Bové, Martin Häusling, Bronis Ropė

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Poslední aktualizace: 6. prosince 2017Právní upozornění