o iniciativách na doplnění učebních osnov o vhodná podpůrná opatření zohledňující evropský rozměr

(2006/2041(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na článek 149 Smlouvy o ES,

–   s ohledem na usnesení o posílení evropského rozměru ve vzdělávání, které bylo přijato Evropskou radou a ministry školství na schůzi Rady dne 24. května 1988,

–   s ohledem na zelenou knihu o evropském rozměru vzdělávání (KOM(1993)0457),

–   s ohledem na sdělení Komise „Nová rámcová strategie pro mnohojazyčnost“ (KOM(2005)0596),

–   s ohledem na společnou průběžnou zprávu Rady a Komise o realizaci podrobného pracovního programu dalších cílů systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě „Vzdělávání a odborná příprava 2010“, podle něhož je úspěch Lisabonské strategie podmíněn potřebnými reformami (EDUC 43, dok. 6905/04),

–   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A6-0267/2006),

A. vzhledem k tomu, že se evropský rozměr stal během posledních desetiletí velmi významnou součástí vzdělávání, zvláště v národních učebních osnovách,

B.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament je již v této oblasti činný, především díky slyšení „Evropský rozměr ve výuce dějepisu“, které se uskutečnilo dne 7. dubna 2004,

C. vzhledem k tomu, že vnitrostátní orgány některých členských států, jako např. Rakouska, Německa, Portugalska, Nizozemska, Spojeného království, Slovinska a Španělska, zahájily iniciativy zabývající se evropskou tematikou ve vzdělávání, a že bylo v této oblasti zahájeno mnoho iniciativ také nevládními organizacemi,

D. vzhledem k tomu, že pro posilování evropského rozměru je patrně nejvýznamnější jazykové hledisko, protože znalost cizích jazyků představuje součást základních dovedností typického evropského občana, který žije, studuje, pracuje a obecně se pohybuje v Evropské unii,

E.  vzhledem k tomu, že mezi členskými státy existují rozdíly v otázce zařazení evropského rozměru do vzdělávání,

F.  vzhledem k tomu, že v této souvislosti je třeba mít na paměti význam programů COMENIUS a LINGUA,

G. vzhledem k tomu, že informace o Evropě, které se dostávají k žákům, učitelům a studentům, se stát od státu značně liší a že musí být vyvinuto úsilí o dosažení shody na společném pojetí dějin a definici evropských hodnot,

H. vzhledem k tomu, že mezi hlavní překážky patří dosud omezený rozsah přeshraničních iniciativ a programů, chybějící koordinace jednotlivých iniciativ, jejich nedostatečné zviditelnění a zpřístupnění a neadekvátní či nevhodné nástroje pro provedení těchto úkolů,

I.   vzhledem k tomu, že učitelé v souvislosti se zařazením evropského rozměru do svých hodin v současnosti čelí mnoha překážkám a těžkostem, včetně nedostatku aktuálních, kvalitních informačních a vzdělávacích materiálů o Evropské unii, které by byly dostupné ve všech jazycích EU, a vzhledem k tomu, že by jim Evropská unie měla být v tomto úsilí nápomocna,

1.  zastává názor, že všechny vzdělávací systémy by měly zajistit, aby jejich žáci po ukončení středoškolského vzdělání byli vybaveni potřebnými znalostmi a dovednostmi, jak je definují příslušné vzdělávací orgány, aby byli připraveni na budoucí roli občanů a členů Evropské unie;

2.  zdůrazňuje, že je třeba nalézt jasnější a pro všechny členské státy jednotnou definici „evropského rozměru“, pokud jde o jeho význam, podstatu a rozsah;

3.  naléhá na Evropskou radu a ministry školství, aby aktualizovali výše uvedené usnesení ze dne 24. května 1988 o posílení evropského rozměru ve vzdělávání a aby v něm zvláště zohlednili dosavadní rozšíření EU;

4.  naléhá na Radu, aby uznala dvě různá hlediska evropského rozměru: jednak přístup k informacím o EU, jejích institucích, metodách, praxi a iniciativách, a jednak znalost evropských společných dějin a společného kulturního dědictví, rozvoj jazykových dovedností a pochopení současného dění v Evropě, o něž mohou být doplněny národní učební osnovy;

5.  zdůrazňuje význam využití multimediálních a internetových zdrojů vzdělávání jakožto moderních metod výuky pro zavádění evropského rozměru do učebních osnov; maje toto na mysli doporučuje například zřízení mnohojazyčné internetové služby, která bude seznamovat s osvědčenými postupy, poskytovat pomoc při vzdělávání a sloužit jako platforma pro výměnu zkušeností;

6.  trvá na tom, že je třeba dále zlepšovat výuku jazyků, například v rámci sekce programu COMENIUS vyhrazené pro program celoživotního vzdělávání; rovněž chápe, že v některých členských státech, především v anglicky mluvících zemích, je obtížné udržet si dostatečný zájem a motivaci ke zvládnutí dalších evropských jazyků na vysoké úrovni a tak k hlubšímu vzájemnému porozumění a respektu v celé Evropě; zvláště důležité je v této souvislosti studium jazyků sousedních národů;

7.  naléhá na členské státy, aby podporovaly šíření mnohojazyčnosti vyučováním širší škály jazyků, než je tomu doposud, a aby do školních osnov zařadily výuku alespoň dvou cizích jazyků již od ranného věku;

8.  navrhuje, aby bylo prozkoumáno, v kterých souvisejících oblastech zatím Lisabonská agenda nedosáhla očekávaných výsledků, a aby byl sestaven seznam zásadních opatření, která mají přijmout vlády členských států, má-li být dosaženo hospodářského pokroku;

9.  doporučuje výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy v oblasti výuky jazyků   a zařazení evropského rozměru do vzdělávání, aby se zajistilo rozšíření současných iniciativ, včetně iniciativ zahájených před rokem 2004, ve všech členských státech EU;

10. navrhuje, aby v zájmu zajištění úspěšného průběhu posledního rozšíření EU byly zavedeny adekvátní výměny informací, projektů, studentů a učitelů mezi deseti novými a patnácti starými členskými státy;

11. vyzývá Radu, aby posoudila, zda pro výuku přínosné a důležité zdroje, jako je projekt European Schoolnet, výuková spolupráce a inovace a nástroje jako „Evropa ve školách“ vyžadují vyčlenění dodatečných prostředků, a zda učitelé mají k dispozici náležité pokyny pro získávání příslušných informací k tomu, aby posílili evropský rozměr ve vzdělávání;

12. navrhuje, aby bylo podporováno otevření vzdělávacích kurzů pro učitele, díky nimž posluchači pochopí základní otázky týkající se evropské problematiky, aby mohli ve výuce skloubit národní a regionální uvědomění s evropským rozměrem;

13. zdůrazňuje, že evropský rozměr je doplňkem národního obsahu, nikoli jeho náhradou nebo výměnou;

14. zdůrazňuje, že je třeba zaktualizovat současné dokumenty, zejména neúplnou tématickou bibliografii Eurydice z roku 1996;

15. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

Evropská unie a Rada Evropy ve stále větší míře používají evropský rozměr ve vzdělávání pro označení některých vzdělávacích politik a iniciativ, jejichž hlavním cílem je posílit v mladých lidech porozumění Evropě a objasnit jim hodnoty evropské civilizace.

V současné době je evropský rozměr ve vzdělávání obecně podporován, a proto je dostupná celá řada různorodých zdrojů. Tato skutečnost je nejpatrnější v předmětech, jako je dějepis, zeměpis, společenské vědy, ekonomie a cizí jazyky.

V celé Evropě jsou přijímána nebo byla přijata v rámci místních, národních a mezinárodních iniciativ různá řešení, jak rozšířit evropský rozměr ve vzdělávání.

Je navíc důležité, že jazykové hledisko má zřejmě zcela zásadní význam pro posílení tohoto konceptu, který Komise popisuje ve svém sdělení „Nová rámcová strategie pro mnohojazyčnost“ (KOM(2005)0596). V tomto ohledu by mělo být zvládnutí cizích jazyků nejviditelnějším a nejvíce propracovaným příkladem evropského rozměru ve vzdělávání.

Je proto třeba vypracovat iniciativy, které budou využívat a organizovat tyto informace takovým způsobem, aby byly přístupné všem dětem a všem evropským školám.

Regulační rámec

Článek 149 Smlouvy o ES určuje právní základ iniciativ přijatých s cílem podpořit a doplnit práci členských států v oblasti vzdělávání. Tento článek výslovně stanovuje, že Evropská unie musí v budoucnosti mezi různými přijatými iniciativami podporovat „rozvoj evropského rozměru ve vzdělávání, zvláště výukou a šířením jazyků členských států“, přičemž bude respektovat pravomoci členských států.

Od uzavření Maastrichtské smlouvy posilují úlohu evropského rozměru další akce, jako např. program COMENIUS zaměřený na zvýšení kvality výuky a posílení evropského rozměru ve vzdělávání zvláště podporou mezinárodní spolupráce mezi školami nebo programem LINGUA.

Současný evropský rozměr ve zdělávání

Iniciativy členských států

Obsah i kvalita dostupných informací se v každém členském státě různí. Zatímco některé země poskytly četné příklady a vysvětlení, jiné se otázkou evropského rozměru ve vzdělávání téměř nezabývají. Neúplná tématická bibliografie vydaná v roce 1996 skupinou Erydice poskytuje počáteční přehled pedagogických iniciativ v celé Evropě, jež mají za cíl podpořit evropštější přístup ve školách.

V posledních desetiletích, zvláště od založení Evropského společenství, se Evropa dostala v národních učebních osnovách více do popředí. V některých zemích, např. Rakousku, Španělsku, Portugalsku nebo Slovinsku, je evropský rozměr, ať povinně nebo jako naléhavý požadavek, úspěšně začleněn do jejich vzdělávacích systémů.

V Belgii a Nizozemsku dokonce vzdělávací orgány vypracovávají pro učitele, studenty nebo širokou veřejnost zvláštní dokumenty, které usilují o zvýšení jejich informovanosti o rostoucí internacionalizaci výuky a o různých výhodách, které plynou ze studia cizích jazyků a výměnných školních pobytů. Tyto publikace zároveň občany informují o určitých rozhodnutích, která byla přijata na evropské úrovni, a o jejich důsledcích pro předměty vyučované na školách.

V Portugalsku byly akce zaměřené na posílení evropského rozměru ve vzdělávání shrnuty v ještě formativnějším kontextu do obecného Programu pro evropský rozměr ve vzdělávání, který byl národními odděleními podpory zahájen v roce 1989.

Hlavní evropské iniciativy

Rovněž rozsáhlé iniciativy na evropské úrovni pomohly zdůraznit význam uchování evropského rozměru ve vzdělávání všech členských států. Hlavní iniciativou v této oblasti je projekt European Schoolnet, jehož součástí je vícejazyčný evropský vzdělávací portál pro vyučování, učení, spolupráci a inovaci, a dále nástroje jako eSchoolnet nebo European Treasury Browser a „Evropa ve škole“(Europe at Scool), což je mezinárodní a interkulturní iniciativa usilující o zvýšení informovanosti učitelů, žáků a studentů o Evropě.

Evropský rozměr v národních učebních osnovách

Odkaz národních školních osnov na evropský rozměr ve vzdělávání jednoznačně závisí na jednotlivých strukturách. Evropský rozměr ve vzdělávání zohledňují z největší části zřejmě tyto tři předměty: zeměpis, dějepis a cizí jazyky. Je zastoupen i v mnoha dalších hodinách, např. v občanské, hudební nebo výtvarné výchově.

Výukový materiál

Obsah výuky a učební metody se v jednotlivých členských státech liší. Někteří učitelé používají dodané materiály, jiní vlastní zdroje. Velká část užívaných materiálů pochází z odborných periodik a časopisů, které lze získat formou předplatného nebo které jsou rozesílány úřady. Podobnou a stále významnější úlohu hrají dostupné internetové stránky, které se řídí potřebami uživatelů. V některých členských státech, např. v Belgii, navíc národní úřady průběžně učitele informují a zásobují je materiály prostřednictvím Vademeca, které upozorňuje na vydané „evropské“ publikace nebo časopisy, které se zabývají problematikou, jež pomůže evropský rozměr lépe začlenit do vyučovacích hodin nebo osnov.

Úřady také vydávají zvláštní balíčky obsahující učebnice, brožury, videonahrávky nebo CD-ROMY a poskytují je učitelům a jejich studentům. Například na Maltě se podobný balíček nazvaný In search of Europe (Hledání Evropy) používá pro evropská studia.

Podobných iniciativ existuje více, ale jejich vliv a účinnost závisí na školách, rozpočtu a dostupnosti nových technologií.

Z tohoto důvodu hraje EU významnou úlohu.

Hranice a překážky

Koncepce evropského rozměru ve vzdělávání zůstává poměrně vágní a je třeba ji jasněji vymezit, aby mohla být konkrétně a účinně uplatňována ve výukových materiálech členských států EU. Ačkoli mnoho vyučovacích hodin by mělo být koncipováno v duchu evropského rozměru, nedosahují vždy žádoucího výsledku.

Evropský rozměr staví evropské vzdělávací systémy před zásadní otázku: Jak mohou národní učební osnovy podporovat porozumění jak národním, tak i evropským otázkám? Jak může EU při respektování pravomocí členských států v oblasti vzdělávání doplnit národní osnovy, především zlepšením výukových materiálů pro učitele za účelem posílení koncepce evropského rozměru? Některé překážky a těžkosti, s nimiž se momentálně musí učitelé vyrovnávat, jsou specifické pro určité země, zatímco jiné vyplývají z potřeby koordinace. V mnoha zemích učitelé často nemají potřebné dovednosti a jejich finanční zdroje jsou někdy nedostatečné.

Mezi hlavní překážky patří chybějící koordinace jednotlivých iniciativ, nedostatečné zviditelnění a dostupnost a neadekvátní nebo nevhodné nástroje pro splnění těchto úkolů.

Návrhy a doporučená opatření

– snazší přístup k evropskému rozměru ve vzdělávání, pomoc učitelům při účinném zařazení evropského rozměru do výuky,

– optimální dopad evropských iniciativ pomocí většího zviditelnění, vzájemného doplnění a koordinace těchto iniciativ s cílem odhalit mezery a vhodně je zaplnit, zlepšit obvyklé zdroje výuky, které již přispěly k posílení evropského rozměru v národních učebních osnovách,

– všeobecný přístup k informacím o evropském rozměru, který zajistí všem občanům a především učitelům optimální přístup ke všem informacím, které by se jich mohly týkat, a podporovat výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy; Je zvláště důležité zařadit do vzdělávacích programů starých členských států problematiku týkající se střední a východní Evropy, aby byl vyvážen nedostatek informací během desetiletí poválečného rozdělení Evropy.