Postup : 2006/0256(CNS)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0141/2007

Předložené texty :

A6-0141/2007

Rozpravy :

PV 23/05/2007 - 17
CRE 23/05/2007 - 17

Hlasování :

PV 24/05/2007 - 7.2
CRE 24/05/2007 - 7.2
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2007)0208

ZPRÁVA     *
PDF 159kDOC 83k
16. dubna 2007
PE 384.235v02-00 A6-0141/2007

o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1784/2003

o společné organizaci trhu s obilovinami

(KOM(2006)0755 – C6-0044/2007 – 2006/0256(CNS))

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova

Zpravodaj: Béla Glattfelder

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 POSTUP

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1784/2003 o společné organizaci trhu s obilovinami

(KOM(2006)0755 – C6-0044/2007 – 2006/0256(CNS))

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2006)0755)(1),

–   s ohledem na článek 37 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0044/2007),

–   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6-0141/2007),

1.  zamítá návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby vzala svůj návrh zpět;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(1)

Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

1. Úvod

Komise ve svém návrhu plánuje od hospodářského roku 2007/2008 zrušit intervenci v oblasti kukuřice. Návrh Komise vychází z údajů za dva hospodářské roky (2004/2005 a 2005/2006). V tomto období dosáhly intervenční zásoby kukuřice v EU-25 hodnoty 5,6 milionu tun, což představovalo 40 % celkových intervenčních zásob. Hlavní část těchto zásob (93 %) je uskladněna v Maďarsku.

Komise očekává, že se intervenční zásoby kukuřice budou v budoucnu nadále zvyšovat, neboť

· přistoupení Rumunska a Bulharska k EU znamená přistoupení dvou významných producentů kukuřice s vnitřními cenami, které jsou výrazně nižší, než je cena intervenční, a s méně rozvinutou infrastrukturou;

· vnitřní odbyt je kvůli vysokým přepravním nákladům mezi přebytkovými a deficitními oblastmi EU omezený;

· liberalizace obchodu zvyšuje mezinárodní konkurenci.

Návrh proto vychází z předpokladu, že by k roku 2013 mohly intervenční zásoby kukuřice dosáhnout 15,6 milionu tun, přičemž celkové zásoby obilovin by mohly dosáhnout 18,9 milionu tun. Komise předpokládá, že pokud by byla kukuřice vyjmuta z intervenčního režimu, celkové množství zásob obilovin v tomto roce by dosáhlo pouze 10 milionů tun. Zároveň, jak se uvádí v návrhu, by se středoevropské regiony produkující kukuřici staly opět konkurenceschopnými a nižší ceny by rovněž podpořily konkurenceschopnost v odvětvích chovu prasat a drůbeže.

2. Hodnocení

Zpravodaj navrhuje, aby byl návrh Komise zamítnut z následujících důvodů:

· nesplňuje oprávněná očekávání producentů kukuřice;

· není odpovídajícím způsobem podložen tržními údaji;

· nezohledňuje případné negativní dopady vyjmutí kukuřice z intervenčního režimu na trhy s obilovinami.

2.1. Porušení zásady ochrany oprávněných očekávání

Ochrana oprávněných očekávání je základním aspektem právní jistoty v právních předpisech Společenství. Základní myšlenkou právní jistoty je, že by lidem mělo být umožněno, aby si bezpečně plánovali své životy při vědomí právních důsledků svého jednání.

To zaprvé znamená, že by žádný právní krok neměl mít zpětnou účinnost.

Zadruhé, zákonodárci jsou povinni poskytnout občanům přiměřenou dobu od data zveřejnění určitého právního nástroje, aby se připravili na jeho uplatňování.

Kukuřice se obvykle zasévá od dubna do konce května, ale nejdůležitější rozhodnutí musí producenti učinit již na podzim: je třeba určit strukturu plodin a objednat osivo, pesticidy a herbicidy. Jelikož je kukuřice nejpozději zasévanou obilovinou, nemohou být ty oblasti, které byly pro její zasetí vyčleněny, v daném hospodářském roce využity již k žádnému jinému účelu.

Vzhledem k harmonogramu Rady a Evropského parlamentu nebude nové nařízení o vyjmutí kukuřice z intervenčního režimu zveřejněno dříve než v květnu tohoto roku. Jelikož Komise chce, aby byl stávající návrh uplatňován od hospodářského roku 2007/2008, došlo by k nesplnění oprávněných očekávání producentů a dalších zúčastněných stran.

Komise ale tvrdí, že: „Kukuřice se seje pouze na jaře. Časový rozvrh tohoto návrhu je tedy naprosto vhodný pro zemědělce ...“. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem ale zpravodaj tento argument nemůže přijmout.

Komise se nemůže obhajovat tím, že byl návrh zveřejněn již v prosinci minulého roku. Zveřejnění návrhu je pouze prvním krokem v legislativním postupu a občané nejsou pouhým zveřejněním návrhu nijak právně vázáni. Pokud by právní předpisy Společenství připisovaly zveřejnění návrhu Komise stejné právní účinky jako přijatému právnímu nástroji, byla by zrušena zákonodárná moc Rady a Evropského parlamentu!

Vezmeme-li jako příklad žito, které bylo z intervenčního systému vyňato v rámci reformy SZP v roce 2003, poskytli tehdy zákonodárci producentům jeden rok, aby před vstupem nového nařízení v platnost učinili potřebná rozhodnutí. Nová společná organizace trhu s obilovinami, která intervenci v oblasti pěstování žita zrušila, byla zveřejněna v říjnu 2003, ale byla uplatňována až od hospodářského roku 2004/2005.

2.2. Nepodložené tržní odhady

Výpočty Komise jsou založeny pouze na údajích za dva hospodářské roky (2004/2005 a 2005/2006). Rok 2004/2005 navíc přinesl rekordní sklizeň kukuřice, největší v Evropě za mnoho let, a v důsledku toho také nízké ceny jak na vnitřním, tak na světovém trhu. Zpravodaj je pevně přesvědčen, že toto dvouleté období není dostatečně dlouhé, aby nám umožnilo činit závěry o dlouhodobé situaci na trhu.

Komise nezohledňuje současný vývoj na trhu. Odhaduje se, že by intervenční zásoby kukuřice vzrostly z 5,8 milionu tun v roce 2005 na 9 milionů tun v roce 2006. Ve skutečnosti producenti v roce 2006 významné množství kukuřice k intervenčnímu odkupu nenabídli. Vzhledem k relativně vysokým cenám a k podprůměrné sklizni se množství intervenčních zásob ke konci roku 2006 dokonce snížilo na 4,28 milionu tun. Zohledníme-li, že výpočty Komise vycházejí z předpokladu, že se intervenční zásoby budou v budoucnosti lineárně zvyšovat, jeví se hlavní argument návrhu, tedy, že intervence v oblasti kukuřice je neudržitelná a povede k velkým zásobám, jako neodůvodněný.

Současné tržní ceny kukuřice se pohybují kolem 120 EUR za tunu, jsou tedy výrazně vyšší, než je cena intervenční (101,31 EUR za tunu). Tyto ceny umožňují, aby Společenství intervenční zásoby prodalo bez výrazné finanční ztráty, i pokud se zohlední náklady na veřejné skladování.

Vyhodnocení trhu ze strany Komise rovněž není podloženo dlouhodobým vývojem trhu. Sama Komise v jiné své publikaci uvádí, že „narozdíl od pšenice zaznamenává světová spotřeba kukuřice soustavný a relativně výrazný růst o téměř 2 % oproti období 1980–2002“(1). V EU zaznamenala spotřeba kukuřice ještě výraznější růst o 3,7 % ročně.

Podle hlavních mezinárodních institucí (FAO, OECD, FAPRI) se zdá, že tento vývoj trhu bude pokračovat i v blízké budoucnosti. Institut FAPRI předpovídá ve své analýze trhu(2) růst cen a pokles zásob v příští dekádě. Tato čísla naznačují, že produkce nebude schopná pokrýt rostoucí spotřebu.

Rostoucí poptávka po kukuřici může být vysvětlena dvěma důvody:

· Rostoucí městská populace na Dálném východě a v dalších oblastech světa spotřebuje stále více masa, což znamená neustálý nárůst v počtu hospodářských zvířat. V důsledku toho poroste obdobně poptávka po zvířecím krmivu.

· Spotřeba kukuřice může být zvyšována rozvojem odvětví produkujícího bioethanol. Výroba biopaliv se může stát významným odbytištěm kukuřice i v regionech EU, kde je této obiloviny nadbytek.

2.3. Dopady na trhy s obilovinami

Intervence v oblasti kukuřice nemůže být zrušena, aniž by byly zohledněny případné dopady na trhy s obilovinami, neboť narozdíl od žita je kukuřice je náhradním produktem za krmnou pšenici a ječmen.

Jedním z hlavních cílů společné organizace trhu s obilovinami je uchování cenové stability na vnitřních trzích. Pokud bude kukuřice vyjmuta z intervenčního režimu, čeká producenty značná cenová nestabilita. V hospodářských rocích s nadprůměrnou sklizní tržní ceny kukuřice poklesnou, zatímco ceny pšenice a ječmene zůstanou trvale poblíž intervenční ceny, která funguje jako bezpečnostní síť. Vzhledem k výrazně nižším cenám se kukuřice stane mnohem konkurenceschopnější než pšenice a ječmen a jejich intervenční zásoby porostou. Údaje z Komise tento vývoj na trhu potvrzují. Pokud bude kukuřice vyjmuta z intervenčního režimu, zvýší se podle odhadů veřejné zásoby pšenice a ječmene z přibližně 5,5 milionu tun v roce 2008 na 10 milionů tun v roce 2013.

Je tedy zřejmé, že vyjmutí kukuřice z intervenčního režimu, pokud zůstanou další části společné organizace trhu s obilovinami nezměněny, povede k závažné nerovnováze na trhu v celém odvětví obilovin.

(1)

KOM AGRI: Trhy se zemědělskými komoditami: vývoj v minulosti a výhledy do budoucna. Únor 2006.

(2)

Výzkumný institut pro potravinářskou a zemědělskou politiku (Food and Agriculture Policy Research Institute): Výhledy v oblasti zemědělství 2006


POSTUP

Název

Změna nařízení (ES) č. 1784/2003 o společné organizaci trhu s obilovinami

Referenční údaje

KOM(2006)0755 – C6-0044/2007 – 2006/0256(CNS)

Datum konzultace s EP

16.1.2007

Příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

AGRI

18.1.2007

Výbor(y) požádaný(é) o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

BUDG

18.1.2007

 

 

 

Nezaujaté stanovisko

       Datum rozhodnutí

BUDG

14.2.2007

 

 

 

Zpravodaj(ové)

       Datum jmenování

Béla Glattfelder

19.12.2006

 

 

Projednání ve výboru

26.2.2007

20.3.2007

12.4.2007

 

Datum přijetí

12.4.2007

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

24

9

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Vincenzo Aita, Peter Baco, Katerina Batzeli, Sergio Berlato, Thijs Berman, Niels Busk, Luis Manuel Capoulas Santos, Giuseppe Castiglione, Dumitru Gheorghe Mircea Coşea, Joseph Daul, Albert Deß, Gintaras Didžiokas, Michl Ebner, Carmen Fraga Estévez, Duarte Freitas, Lutz Goepel, Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf, Esther Herranz García, Elisabeth Jeggle, Heinz Kindermann, Diamanto Manolakou, Mairead McGuinness, Rosa Miguélez Ramos, Neil Parish, Radu Podgorean, María Isabel Salinas García, Agnes Schierhuber, Willem Schuth, Czesław Adam Siekierski, Marc Tarabella, Jeffrey Titford, Witold Tomczak, Donato Tommaso Veraldi, Janusz Wojciechowski, Andrzej Tomasz Zapałowski

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Herbert Bösch, Bernadette Bourzai, Béla Glattfelder, Gábor Harangozó, Astrid Lulling, Jan Mulder

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Edit Herczog, László Surján

Poslední aktualizace: 30. dubna 2007Právní upozornění