ZPRÁVA o strategii Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012
20. 12. 2007 - (2007/2146(INI))
Výbor pro zaměstnanost a sociální věci
Zpravodajka: Glenis Willmott
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
o strategii Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012
Evropský parlament,
– s ohledem na sdělení Komise (KOM(2007)0062) nazvané „Zlepšení kvality a produktivity práce: strategie Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007−2012” a doplňující pracovní dokumenty Komise (SEK(2007)0214), (SEK(2007)0215), (SEK(2007)0216),
– s ohledem na Smlouvu o ES a zejména její články 2, 136, 137, 138, 139, 140, 143 a 152,
– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie[1] a zejména její články 27, 31 a 32,
– s ohledem na úmluvy a doporučení Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“) v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti,
– s ohledem na směrnici Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (rámcová směrnice)[2] a na jednotlivé směrnice, které ji dále upřesňují,
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci[3],
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/30/ES ze dne 20. června 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/391/EHS, její samostatné směrnice a směrnice Rady 83/477/EHS, 91/383/EHS, 92/29/EHS a 94/33/ES za účelem zjednodušení a racionalizace zpráv o praktickém uplatňování[4],
– s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady, které proběhlo ve dnech 8.–9. března 2007,
– s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2002 o strategii Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2002–2006[5],
– s ohledem na své usnesení ze dne 24. února 2005 o podpoře ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovišti[6],
– s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2006 o ochraně evropských zaměstnanců ve zdravotnictví před krví přenosnými nákazami způsobenými poraněním o jehlu[7],
– s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2007 o podpoře důstojné práce pro všechny[8],
– s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2007 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci[9],
– s ohledem na své prohlášení ze dne 29. března 2007 o hepatitidě C[10],
– s ohledem na článek 45 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0518/2007),
A. vzhledem k tomu, že existuje pozitivní vzájemný vztah mezi kvalitou zdravotních a bezpečnostních norem uplatňovaných na pracovišti a finančním výsledkem, a to s ohledem na celkovou výkonnost, nepřítomnost v práci, míru fluktuace pracovníků a jejich motivaci, lepší obraz podniku a vyšší produktivitu práce,
B. vzhledem k tomu, že v nejkonkurenceschopnějších ekonomikách jsou míry bezpečnosti a ochrany zdraví při práci („occupational health and safety“, OHS) nejvyšší a že vysoká úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví má pozitivní dopad na veřejné finance, pokud jde o úspory v rámci systému sociálního zabezpečení a vyšší produktivitu, a vzhledem k tomu, že bezpečnost a ochrana zdraví při práci nepřispívá jen k produktivitě, výkonu a blahu zaměstnanců, ale znamená také úspory nákladů pro hospodářství a celou společnost,
C. vzhledem k tomu, že aby bylo možné lépe chránit pracovníky, je třeba pokračovat ve výzkumu dlouhodobých zdravotních dopadů některých pracovních činností, neboť některé nemoci propuknou až několik let po ukončení činnosti, která je jejich příčinou,
D. je znepokojen tím, že ke snížení počtu případů pracovních úrazů a nemocí z povolání nedochází rovnoměrně, neboť určité kategorie pracovníků (např. migrující pracovníci, pracovníci s nejistými smlouvami, ženy, mladí a starší pracovníci), určité podniky (zejména malé a střední podniky a mikropodniky), určitá pracovní odvětví (zvláště stavebnictví, rybolov, zemědělství, doprava) a určité členské státy vykazují mnohem vyšší míru výskytu pracovních úrazů a nemocí z povolání, než je průměr v EU,
E. vzhledem k tomu, že opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci musí být důslednou součástí kultury podniku a že tato kultura musí být provázena celoživotním vzděláváním a odbornou přípravou pracovníků a řídících pracovníků,
F. vzhledem k tomu, že důsledně uplatňovaná kultura bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v podniku může přispět k nebyrokratickému provádění postupů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, což zajistí účinnou ochranu zdraví,
G. vzhledem k tomu, že doby odpočinku mají zásadní význam pro vysoký standard bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků,
H. vzhledem k tomu, že MOP odhaduje, že v roce 2006 v důsledku pracovního úrazu či nemoci spojené s výkonem povolání zemřelo v EU přibližně 167 000 osob, a vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení odhaduje, že je každoročně přibližně 300 000 pracovníků postiženo trvalou invaliditou různého stupně,
I. vzhledem k tomu, že správná strategie pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci by měla být založena na správné kombinaci těchto nástrojů: dostatečného povědomí všech, cíleného vzdělávání a odborné přípravy, vhodných preventivních služeb a kampaní, sociálního dialogu a účasti pracovníků, vhodných právních předpisů a jejich provádění, individuální pozornosti věnované určitým skupinám, pracovním odvětvím a druhům podniků, účinné inspekce a efektivních, přiměřených a odrazujících trestů,
J. vzhledem k tomu, že stárnoucí pracovníci by si měli co nejdéle uchovat zdraví, práceschopnost a zaměstnatelnost a že by za tímto účelem měla být přijata opatření,
K. vzhledem k tomu, že inspekce hrají důležitou úlohu při uplatňování stávajících právních předpisů, a tudíž při zamezení vykořisťování na pracovišti, což napomáhá podporovat koncept důstojné práce; vzhledem k tomu, že je nutné inspektory podporovat prostřednictvím užší spolupráce a výměny informací mezi inspektory z členských států,
L. vzhledem k tomu, že posouzení rizik na úrovni podniku nemůže být považováno za jednorázovou aktivitu, ale je nutné je provádět pravidelně a zohledňovat nové okolnosti a/nebo rizika, a vzhledem k tomu, že je nezákonné, pokud posouzení nejsou prováděna či jsou prováděna nesprávně, což je také jednou z hlavních příčin pracovních úrazů a nemocí z povolání,
M. vzhledem k tomu, že nejsou dostupné statistiky ohledně negativních dopadů ohně na bezpečnost a ochranu zdraví při práci,
N. vzhledem k tomu, že pracovníci ve zdravotnictví jsou v nebezpečí nákazy více než 20 životu nebezpečnými viry, včetně hepatitidy B, hepatitidy C a HIV/AIDS,
O. vzhledem k tomu, že se v rámci Lisabonské strategie usiluje o dosažení celkové míry zaměstnanosti ve výši 70 % a také o míru zaměstnanosti u žen 60 % a u starších pracovníků 50 % do roku 2010, a vzhledem k tomu, že se pracovníci s chronickým onemocněním nebo dlouhodobým onemocněním často nevrátí do práce, ačkoli se má za to, že jsou v pořádku a jsou toho schopni, a že pracovníci, kteří se do práce vrátí, jsou často vystaveni mnohanásobné diskriminaci, například snížení platu, a vzhledem k tomu, že to platí zejména pro pacienty s rakovinou, neboť nejnovější studie ukazují, že se do práce nevrátí pětina bývalých pacientů s rakovinou prsu, ačkoli jsou schopni se vrátit,
P. vzhledem k tomu, že na „černém“ trhu práce je zaměstnáno bez pojištění více žen než mužů, což je skutečnost, která má nevyhnutelně závažné důsledky pro zdravotní a bezpečnostní podmínky, v nichž jsou ženy zaměstnávány,
Q. vzhledem k tomu, že ženy a muži netvoří stejnorodou skupinu a že strategie a opatření ke zlepšení ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovišti musejí být zvlášť přizpůsobené pro konkrétní pracoviště a musejí zohledňovat skutečnost, že některé faktory mohou mít na ženy jiný vliv než na muže,
1. vítá ambiciózní cíl Komise, kterým je snížení úrazů na pracovišti v EU v průměru o 25 %; uznává, že procento se může mezi státy lišit vzhledem k odlišnému výchozímu postavení, ale domnívá se, že je přesto důležité přijmout jasná a přesně cílená opatření spojená s časovým plánem a finančními závazky, která by tudíž byla měřitelná a mohla být zhodnocena; v případě absence takových opatření vyzývá Komisi, aby v polovině období podala Evropskému parlamentu zprávu o pokroku, jehož bylo při provádění strategie dosaženo;
2. vyzývá Komisi a členské státy, aby náležitě zohlednily nerovnosti nejen mezi členskými státy, ale i v rámci jednotlivých členských států, a aby se zavázaly k jejich omezení;
3. bere na vědomí návrh Komise použít převážně nástroje nezávazné povahy tam, kde závazné právní předpisy nejsou proveditelné či přiměřené, a které členským státům poskytnou pružnost v hledání řešení, jež přinesou v jejich specifických poměrech nejlepší výsledky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví;
4. vítá skutečnost, že Komise klade větší důraz na zjednodušení právní úpravy a snížení administrativního zatížení, a poukazuje na to, že zjednodušení přinese občanům více prospěchu, neboť pomůže jak zaměstnavatelům, tak i zaměstnancům soustředit se na praktické řízení bezpečnosti a ochrany zdraví, jehož cílem bude zajištění lepších výsledků v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví; považuje za mimořádně důležité, aby toto zjednodušení žádným způsobem nenarušilo úroveň ochrany, která je pracovníkům poskytována;
5. vyzývá Komisi, aby v rámci strategie věnovala hlavní pozornost zvláště rizikovým činnostem a/nebo odvětvím (např. kovovýroba, stavebnictví, práce s elektřinou, lesnictví);
6. vyzývá Komisi, aby do procesu více zapojila Evropskou agenturu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci v Bilbau a vyzvala ji zejména k předložení posouzení, v kterých odvětvích je největší riziko pracovních úrazů a nemocí z povolání a jak mu lze účinně čelit;
7. považuje za vynikající silný důraz, který Komise klade na podporu MSP při jejich snaze splnit své závazky v oblasti zdraví a bezpečnosti, a plně tento přístup podporuje;
8. vyjadřuje politování nad skutečností, že se sdělení nevyslovuje k cílům snížení výskytu nemocí z povolání, je si však vědom obtížnosti měření jejich výskytu; vyzývá proto Komisi, aby posoudila užití a provádění stávajících statistických postupů, aby bylo možné správně určit a vyčíslit nemoci z povolání, zejména pak rakovinu vzniklou při výkonu povolání, za účelem stanovení cílů pro snížení výskytu těchto nemocí; rovněž Komisi vyzývá, aby posoudila možnost změnit doporučení EU týkající se evropského seznamu nemocí z povolání (2003/670) na směrnici s minimálními předpisy;
9. vyzývá Komisi, aby rozšířila rozsah strategie Společenství tak, aby kromě čistě pracovních úrazů a nemocí z povolání zahrnovala také sociální faktory, protože zdravotní stav jednotlivce určují různé faktory týkající se práce, jako např. typ smlouvy, pracovní podmínky a dostupnost práce; zdůrazňuje, že změny pracovních vztahů a nižší jistota zaměstnání rovněž vyvolávají environmentální, psychické a sociální problémy, které je třeba řešit;
10. zdůrazňuje, že při řešení otázek týkajících se ochrany zdraví a bezpečnosti při práci je třeba zohledňovat rovnost žen a mužů, a vítá iniciativu Komise, která požaduje, aby byly vypracovány specifické metody pro posuzování dopadu v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci s ohledem na specifičnost obou pohlaví; vytýká však Komisi, že patřičně nezohlednila zásadu rovnosti žen a mužů ve svém sdělení, ani v dokumentu „Cíle strategie Společenství na období 2007–2012“, ani v žádném ze svých „posouzení dopadů“[11];
11. vyzývá Komisi, aby na úrovni Společenství posoudila dostupnost statistických údajů, členěných podle pohlaví, o smrtelných nemocech z povolání a o nemocech bez smrtelných následků;
12. naléhavě vyzývá členské státy, aby stávající směrnice v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci uplatňovaly s větším ohledem na jednotlivá pohlaví a aby prováděly hodnocení dopadu těchto směrnic na muže a na ženy;
13. zdůrazňuje, že rehabilitace a opětovné začlenění pracovníků po nemoci nebo pracovním úrazu je zásadní otázkou, a vítá požadavek na zvláštní zohlednění rehabilitace a opětovného začlenění, obsažený ve vnitrostátních strategiích; je důležité, aby vlády ve svých strategiích pro bezpečnost a ochranu zdraví zajistily povinnost zachovávání pracovních míst (prostřednictvím odborné přípravy, přerozdělení úkolů atd.) pro osoby, které během pracovního života utrpěly fyzické nebo duševní onemocnění;
14. vyzývá Komisi, aby shromáždila více číselných údajů a informací o pracovnících s chronickým onemocněním, analyzovala jejich pracovní podmínky a navrhla chartu na ochranu práv pacientů s rakovinou a jiným chronickým onemocněním na pracovišti s cílem požadovat od podniků, aby umožnily pacientům pokračovat v zaměstnání během léčby a vrátit se po jejím ukončení na trh práce;
15. vyjadřuje hluboké znepokojení nad nepřiměřeně vysokým počtem úrazů u dočasných a krátkodobých pracovníků a pracovníků s nízkou kvalifikací, který v některých členských státech převyšuje více než dvojnásobně počet úrazů u stálých zaměstnanců, přičemž uznává souvislost mezi těmito kategoriemi pracovníků a jejich zaměstnáním v průmyslových odvětvích s vyšším rizikem, jako je stavebnictví; poukazuje na skutečnost, že směrnice Rady 91/383/EHS ze dne 25. června 1991, kterou se doplňují opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnanců v pracovním poměru na dobu určitou nebo v dočasném pracovním poměru, stanoví obecnou zásadu, podle které mají dočasně zaměstnaní pracovníci s ohledem na ochranu zdraví při práci stejná práva jako ostatní pracovníci; tato směrnice však nestanoví specifické mechanismy, které by umožnily praktické uplatnění této zásady; vyzývá Komisi, aby tyto nedostatky co nejrychleji řešila;
16. rovněž poukazuje na rostoucí počet nestandardních pracovních smluv a zdůrazňuje, že jejich podmínky nesmí představovat riziko pro zdraví či bezpečnost zaměstnanců a smluvních stran;
17. požaduje přijetí opatření pro dodržování práv v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví žen na atypických pracovištích, například u pečovatelek o nemocné osoby v domácnostech;
18. vyzývá Komisi a členské státy, aby plně zohlednily dopady demografické změny na bezpečnost a ochranu zdraví při práci; zejména je vybízí k posílení preventivních opatření a přijetí opatření na vyrovnání únavy organismu, zvláště prostřednictvím ergonomie, designu pracoviště a opatření a podnětů na udržení motivace, schopností a zdraví stárnoucích pracovníků;
19. poukazuje na vědecky prokázanou souvislost mezi vzrůstajícím stresem na pracovišti a z toho plynoucími onemocněními, zejména chronickými, jako jsou kardiovaskulární onemocnění a poškození svalové a kosterní soustavy;
20. domnívá se, že je zásadní zajistit lepší uplatňování stávajících právních nástrojů týkajících se OHS, a vyzývá tudíž Komisi a členské státy, aby využily všech dostupných prostředků za účelem dosažení tohoto cíle; opatření, která je třeba zvážit, by měla obsahovat:
a) minimální požadavky na kvalitu preventivních služeb a inspekce práce,
b) přísnější postihy,
c) kvalitnější hodnocení provádění právních předpisů,
d) výměnu osvědčených postupů,
e) posilování kultury prevence a systému včasného varování včetně rozšíření přístupu společnosti k informacím o pracovních a bezpečnostních podmínkách na pracovišti,
f) větší zapojení zaměstnanců na pracovišti,
g) povzbuzování pracovníků, aby plnili své závazky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
h) širší využití smluv o sociálním dialogu;
21. domnívá se, že se Komisi závažně nedostává zdrojů k řádné kontrole účinného provedení a použití přijatých směrnic o bezpečnosti práce; domnívá se, že by měla využít všech dostupných prostředků, které má k dispozici, včetně častějšího využití řízení pro porušení povinností;
22. poukazuje na to, že bezpečnost a ochrana zdraví při práci musí platit pro všechny pracovníky v Evropské unii ve stejném rozsahu, že bezpečnost a ochrana zdraví při práci vlastně spočívají na základním právu na fyzickou integritu a také že výjimky ze zákonů týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ohrožují zdraví pracovníků a rovnost příležitostí a mohou vést ke zhoršování podmínek;
23. vyzývá Komisi, aby se zavázala k posuzování dopadů na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, tak jak to učinila v otázce posuzování dopadů na životní prostředí;
24. považuje pracovní inspekce za zásadní součást procesu provádění právních předpisů v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti; vyzývá tudíž Komisi, aby:
a) posoudila, za jakých podmínek může Výbor vrchních inspektorů práce (SLIC) efektivně a výhodným způsobem plnit své úkoly, a aby poskytla nezbytné zdroje, které výboru umožní účinně provádět jeho činnosti,
b) dále rozvíjela systémy sdílení znalostí za účelem zajištění efektivních odpovědí na žádosti o informace a spolupráci,
c) započala výzkum zaměřený na zhodnocení účinnosti a dopadu inspekčních činností, jak jej navrhoval výbor SLIC s cílem stanovení společných kvantitativních a kvalitativních cílů inspekcí, což povzbudí využívání inspekcí při vytváření účinné a výkonné kultury bezpečnosti a ochrany zdraví u pracujících,
d) zavedla způsoby hodnocení vnitrostátních inspekčních systémů, zejména stanovením výsledkových přehledů o provádění příslušných opatření,
a vyzývá členské státy, aby:
e) poskytly svým vnitrostátním inspekcím přiměřený počet zaměstnanců a adekvátní finanční zdroje,
f) zvýšily počet inspektorů práce a zajistily poměr přinejmenším 1 inspektora na 10 000 pracovníků v souladu s doporučeními MOP,
g) zlepšily odbornou připravenost inspektorů práce tím, že jim poskytnou multidisciplinární školení z oblasti psychologie, ergonomie, hygieny, rizik pro životní prostředí, toxikologie apod.,
h) zaměřily inspekce na prioritní oblasti, odvětví a podniky s vysokým rizikem úrazů, ve kterých jsou silně zastoupeny zranitelné skupiny obyvatel, jako jsou migrující pracovníci, pracovníci dočasně najímaní přes agentury, málo kvalifikovaní pracovníci, mladí či stárnoucí pracovníci a pracovníci s postižením;
25. uznává ústřední význam prevence a vyzývá Komisi, aby ve své strategii uplatnila následující opatření:
a) zajistit, že zaměstnavatelé uznají své závazky při poskytování patřičných preventivních služeb na všech pracovištích a budou je plnit, přičemž se zohlední význam zodpovědného přístupu k bezpečnosti a ochraně zdraví i ze strany samotných zaměstnanců,
b) prosazovat, aby byly preventivní služby plně multidisciplinární a odpovídaly hierarchii opatření, již stanoví rámcová směrnice 89/391/EHS,
c) zdůraznit, že by hodnocení rizik měla být neustále probíhajícím procesem a nikoli jednorázovou povinností, přičemž zaměstnanci by měli být plně zapojeni,
d) zajistit, aby bylo co nejvíce preventivních činností prováděno pokud možno interně,
e) zajistit, aby byl zdravotní dozor prováděn souběžně s prevencí,
f) pravidelně přizpůsobovat právní předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci technologickému pokroku;
26. zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy zajistily, že přístup k technické dokumentaci a normám týkajícím se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci bude na vnitrostátní úrovni bezplatný;
27. blahopřeje Komisi k návrhům týkajícím se vzdělávání a odborné přípravy, jež obsahuje její sdělení, a domnívá se, že jde o klíčový faktor pro rozvoj kultury prevence a že by se mělo nadále jednat o stálý a průběžný proces přizpůsobený nové technologické situaci na pracovišti, který se uplatní také na pracovníky, jež se vracejí do práce po nemoci nebo po přerušení výkonu povolání z důvodu péče o rodinu;
28. domnívá se, že je nutno nabízet zaměstnancům a zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odborné vzdělávání přizpůsobené individuálním potřebám a rekvalifikaci v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat subdodavatelské práci, práci na dobu určitou a na částečný úvazek, ženám a migrujícím pracovníkům; v tomto ohledu musí být nadále využívány vnitrostátní fondy a fondy EU;
29. domnívá se, že by zaměstnavatelé měli být povinni umožňovat zdravotní vyšetření příležitostným zaměstnancům a zaměstnancům se zkráceným úvazkem;
30. vyzývá Komisi, aby plně využila stávající fondy Společenství (zejména ESF) na záležitosti související s bezpečností a ochranou zdraví (prevence a rozvoj kultury prevence, zvyšování povědomí, odborná příprava, celoživotní vzdělávání, rehabilitace a opětovné začlenění pracovníků, kteří utrpěli pracovní úraz nebo nemoc z povolání) a zaměřené zvláště na malé a střední podniky; na výzkum nemocí z povolání by měly být přiděleny další finanční prostředky Společenství (např. ze sedmého rámcového programu pro výzkum) a vnitrostátní finanční prostředky;
31. s ohledem na zvýšená rizika, jimž jsou vystaveni zaměstnanci v hornictví, železářství, ocelářství a v loďařském průmyslu, pokládá za nutné, aby členské státy a Komise poskytly dostatečné prostředky na nezbytné investice, které zajistí bezpečnost a ochranu zdraví při práci;
32. vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily, že při vypracovávání vnitrostátních a evropských strategií zaměřených na ochranu zdraví a bezpečnost na pracovišti, při shromažďování statistických údajů a při provádění průzkumů a výzkumů v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovišti bude systematicky používán přístup, který zohledňuje rozdíly mezi muži a ženami; vyzývá členské státy a Komisi, aby využívaly možností financování, které v tomto ohledu poskytuje program PROGRESS, zejména v části, jež se týká rovnosti žen a mužů;
33. vybízí členské státy, aby přezkoumaly možnost zavedení finančních pobídek, které by posílily bezpečnost a ochranu zdraví, a zejména pak daňových úlev či přednostního práva při veřejných zakázkách pro podniky, ve kterých je bezpečnost práce vysoká, a pro podniky, u kterých je úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví ověřena, a dále možnost zavedení systému „bonus–malus“ do pojišťovacích politik a do příspěvků na sociální zabezpečení a finančních pobídek, které by podporovaly výměnu zastaralého či nebezpečného zařízení;
34. navrhuje rovněž, aby při zadávání veřejných zakázek zvážily členské státy možnost zohledňování některých norem bezpečnosti a ochrany zdraví;
35. vzhledem k neustále probíhajícím sociálním a ekonomickým změnám, které ovlivňují a také mění trh práce, vyzývá Komisi k tomu, aby podpořila kvalitní politiky zaměstnanosti a důstojné pracovní podmínky, jakož i zaměstnavatele při propagování zdravého životního stylu na pracovišti kampaněmi zaměřenými na ochranu zdraví při práci, prosazováním zákazu kouření na pracovišti a programy, které napomohou zaměstnancům přestat kouřit, a aby zajistila odpovědnost a soudržnost politiky s dalšími oblastmi, zejména s oblastí veřejného zdraví;
36. vyzývá Komisi, aby zahájila revizi směrnice Rady 92/85/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň;
37. domnívá se, že zdravotní problémy související s expozicí azbestu jsou dobře známy a že evropské nařízení o azbestu je vítané; zdůrazňuje skutečnost, že se v budoucích letech očekává v Evropě vysoký počet nemocí způsobených azbestem; vyzývá proto Komisi, aby uskutečnila slyšení o tom, jak řešit obrovské problémy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví v souvislosti se stávajícím výskytem azbestu v budovách a jiných konstrukcích, jako jsou lodě, vlaky a stroje; vyzývá také členské státy, aby vypracovaly vnitrostátní akční plány na postupné odstraňování azbestu, včetně povinností mapovat výskyt azbestu v budovách a zajistit jeho bezpečné odstranění;
38. vyjadřuje politování nad tím, že navzdory opakovaným a konkrétním žádostem Evropského parlamentu Komise dosud nepředložila legislativní návrh na změnu směrnice 2000/54/ES s cílem řešit závažná rizika pro pracovníky ve zdravotnictví plynoucí z práce s injekčními jehlami a ostrými zdravotnickými předměty; vyzývá Komisi, aby urychlila dokončení posouzení dopadu prostřednictvím nabídkového řízení (2007/S 139-171103), a očekává, že bude v dostatečném časovém předstihu před koncem funkčního období v polovině roku 2009 a v souladu s usnesením Evropského parlamentu T6-305/2006 přijata patřičná změna směrnice; vyzývá Komisi, aby zavedla vhodná opatření na prevenci a depistáž, která omezí riziko nákazy nemocemi přenosnými krví, jako je hepatitida C;
39. vyzývá Komisi, aby se ujala vedení v rozvíjení a schvalování zásad postupů prevence infekcí souvisejících se zdravotní péčí v EU;
40. vyzývá Komisi, aby zlepšila bezpečnost a ochranu zdraví ve zdravotnickém prostředí včetně domů s pečovatelskou službou, a to tím, že zahájí opatření na podporu pravidelných depistážních prohlídek zdravotnického personálu, které umožní včasné rozeznání nemoci a včasnou léčbu, což sníží výskyt infekcí v zaměstnání nabytých nebo přenášených, jako jsou infekce MRSA;
41. vítá požadavek, aby členské státy vypracovaly vnitrostátní strategie; zdůrazňuje, že by se tyto strategie měly vztahovat na stejné časové období a začínat ve stejný rok, čímž by se usnadnilo vzájemné srovnávání vnitrostátních strategií i jejich výsledků, a že by tyto strategie měly také stanovit jednoznačné a měřitelné cíle a věnovat zvláštní pozornost malým a středním podnikům (MSP) a zranitelným skupinám, jako jsou migrující pracovníci, mladí a stárnoucí pracovníci, ženy, pracovníci dočasně najímaní přes agentury a pracovníci se zdravotním postižením;
42. zdůrazňuje, že je nezbytné, aby pracoviště bylo přístupné a bezpečné pro pracovníky se zdravotním postižením díky přiměřené úpravě, zvláštnímu vybavení přizpůsobenému individuálním potřebám a díky zdravotním službám, které osoby s postižením potřebují, zvláště z důvodu svého postižení, včetně služeb, které minimalizují dopad postižení a zabrání dalšímu postižení;
43. žádá jak Komisi, tak členské státy, aby u všech pracovníků bez ohledu na jejich právní postavení plně uplatňovaly rámcovou směrnici a stávající ustanovení týkající se bezpečnosti a zdraví a aby v případě, že se stávající právní předpisy pro jistá riziková povolání ukázaly jako neúčinné, tyto předpisy změnily, včetně často opomíjených povolání jako jsou zemědělští dělníci, pracovníci ve zdravotnictví, řidiči z povolání, pomocníci v domácnosti, osoby pracující doma a případně vojenští zaměstnanci; a aby také zajistily plné uplatnění a prosazování směrnice, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (směrnice 2000/78/ES); rovněž je vyzývá, aby zvážily všechny dostupné možnosti, jak ve vhodných případech rozšířit ustanovení předpisů EU týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví na osoby samostatně výdělečně činné a na služby chráněného zaměstnávání nabízené lidem se zdravotním postižením;
44. žádá členské státy, aby se vážně zabývaly specifickými riziky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jež se týkají zaměstnaných žen i mužů, a aby těmto rizikům předcházely pomocí specifické sociální a fyzické infrastruktury;
45. zdůrazňuje, že nutnost analyzovat rizika, kterým jsou ženy a muži vystaveni, a přijetí vhodných opatření neznamená, že by musely být znovu zavedeny politiky na ochranu proti vyloučení či že by měla být vytvářena rozdílná pracovní místa pro ženy a pro muže;
46. domnívá se, že by povinnost zaměstnavatele zajistit bezpečnost neměla být uplatňována pouze vzhledem k osobám, vůči nimž jeho příslušný právní závazek vyplývá ze zaměstnanecké smlouvy, ale také v rámci jeho vztahů se subdodavateli, a že by za tímto účelem měly členské státy zvážit omezení počtu subdodavatelských vztahů v rámci jedné smluvní sekvence a měly by hlavnímu dodavateli uložit společnou a nerozdílnou odpovědnost za závazky jeho subdodavatelů vůči jejich zaměstnancům;
47. očekává výsledek druhé fáze konzultace sociálních partnerů týkající se poškození svalové a kosterní soustavy („musculoskeletal disorders”, MSD) a žádá Komisi, aby zvážila předložení návrhu směrnice, protože výskyt MSD roste a současná právní úprava se jeví jako nepřiměřená, neboť se nevztahuje na všechny pracovní situace a nepokrývá veškerá rizika spojená s MSD vzniklým v souvislosti s výkonem povolání; upozorňuje na to, že je nutné plně zohledňovat vědecké zásady;
48. očekává výsledek druhé fáze konzultace sociálních partnerů týkající se revize směrnice z roku 2004 o karcinogenech a domnívá se, že nejlepším řešením by bylo revidovat tuto směrnici s cílem začlenit do ní látky toxické pro reprodukci, navrhnout revizi závazných limitních hodnot expozice na pracovišti u karcinogenů a mutagenů, jejichž seznam směrnice uvádí, a zavést nové limitní hodnoty pro některé karcinogeny, mutageny a látky toxické pro reprodukci, které doposud nebyly do směrnice začleněny, přičemž prioritní by měl být krystalický křemen;
49. připomíná, že ohrožení bezpečnosti a zdraví při práci se nevztahuje pouze na manuální práci; vyzývá k zaměření větší pozornosti na duševní zdraví a na příčiny rozvoje duševních nemocí, závislosti a psychologická rizika na pracovišti, jako jsou stres, obtěžování, šikana a násilí, a dále vyzývá k tomu, aby se kladl větší důraz na strategie zaměstnavatelů podporující fyzické a duševní zdraví;
50. připisuje zásadní význam větší spolupráci s novou Evropskou agenturou pro chemické látky(ECHA) v Helsinkách a zdůrazňuje potřebu vyjasnění řady otázek, které vyvstávají v souvislosti se vztahem mezi nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH)[12] a ostatními směrnicemi týkajícími se ochrany zdraví při práci;
51. vyzývá Komisi a členské státy, aby náležitě zohlednily souběžné provádění strategie Společenství a nařízení REACH: strategie by měla nařízení REACH doplňovat v oblasti ochrany před chemickými riziky a měla by v souvislosti s jeho prováděním využít příležitosti k posílení preventivních opatření proti chemickým rizikům na pracovišti;
52. vítá uzavření rámcových dohod mezi sociálními partnery o stresu v práci a o obtěžování a násilí na pracovišti; lituje nicméně, že dohoda o obtěžování a násilí na pracovišti explicitně nepokrývá problém dopadů násilí páchaného na pracovišti na pracovníky, kteří jsou jeho svědkem (tzv. „third party violence“); vyzývá tudíž sociální partnery, aby o této otázce uzavřeli víceodvětvovou dohodu, a vybízí Komisi, aby představila vhodné návrhy v případě, že nebude možné takové dohody dosáhnout; připomíná, že studie ukazují, že se oběťmi obtěžování a násilí na pracovišti stávají zejména dočasní a přechodní pracovníci; proto žádá, aby dohody zohledňovaly zvláště tyto skupiny;
53. zdůrazňuje obtížné pracovní podmínky mnoha řidičů nákladních automobilů pracujících v Evropě z důvodu nedostatečného přístupu ke vhodným odpočívadlům; článek 12 nařízení 561/2006, které upravuje dobu řízení a odpočinku řidičů, výslovně uznává význam dostatečného množství bezpečných a zabezpečených odpočívadel pro řidiče z povolání v silniční síti v EU; proto naléhá na Komisi, aby se zabývala pilotním projektem pro zabezpečená parkoviště, který zahájil Evropský parlament s ohledem na opatření doporučená ve stanovisku Evropského hospodářského a sociálního výboru TEN/290−CESE o bezpečných a zabezpečených parkovacích místech;
54. vyzývá Komisi, aby se zabývala výzkumem proveditelnosti a přínosu – jak pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, tak pro společnost jako celek – požadavku, aby ve všech nových budovách, které jsou určeny jako pracoviště, byla instalována hasicí zařízení tam, kde je bezpečné je instalovat;
55. zdůrazňuje význam stálého dialogu mezi všemi zainteresovanými stranami, včetně veřejných orgánů, zaměstnavatelů, zaměstnanců, jejich zástupců a zástupců občanské společnosti, jako klíčového nástroje pro účinný rozvoj vysokých norem bezpečnosti a ochrany zdraví; tento dialog by měl vést k lepší znalosti skutečných rizik pro zdraví a bezpečnost pracovníků a také specifických potřeb a požadavků určitých skupin pracovníků na úrovni podniků a odvětví a k výměně osvědčených postupů;
56. naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily odpovídající zastoupení žen na všech úrovních rozhodovacích procesů týkajících se otázek ochrany zdraví a bezpečnosti při práci;
57. domnívá se, že sociální odpovědnost podniků (SOP) je jedním z efektivních nástrojů pro zlepšení konkurenceschopnosti, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a pracovního prostředí, a v tomto ohledu povzbuzuje výměnu osvědčených postupů na místní a vnitrostátní úrovni, na úrovni Společenství mezi členskými státy a celosvětově na nadnárodní úrovni, a také vyzývá k dalšímu uplatňování SOP na dobrovolném základě, ale jako nedílné části strategií rozvoje podniku;
58. domnívá se, že zastoupení zaměstnanců hraje významnou úlohu v každé politice bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti; domnívá se také, že nelze podceňovat vzájemný pozitivní vztah mezi existencí zástupců zodpovědných za zdraví a bezpečnost na pracovišti a zvýšenou výkonností, a vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly participativní přístup a aby pokud možno všem pracovníkům zajistily možnost obrátit se na zástupce odpovědné za zdraví a bezpečnost;
59. zdůrazňuje, že stálé zaměstnání je významným faktorem, který přispívá k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci;
60. domnívá se, že příliš dlouhá pracovní doba či nedostatečné přestávky jsou klíčovým faktorem u zvýšeného počtu pracovních úrazů a nemocí z povolání, a vyzývá k nalezení vhodné rovnováhy mezi pracovním a rodinným životem;
61. blahopřeje agentuře v Bilbau a Dublinské nadaci k dosud provedené práci a domnívá se, že musí být plně využity odborné znalosti a pravomoci těchto orgánů; měly by být nadále využívány jako nástroje pro zvyšování povědomí, shromažďování, analýzu a výměnu informací, výměnu osvědčených postupů a zkoumání za účelem předvídání nových a nově vznikajících rizik, ať už způsobených sociální změnou, nebo souvisejících s technickou inovací;
62. domnívá se, že je zásadní, aby byla včas identifikována a monitorována nová a nově vznikající rizika, např. rizika spojená s nanotechnologiemi a psychosociální rizika; vyzývá proto středisko pro sledování rizik Agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci v Bilbau, aby rozšířilo svoji práci, pokud jde o posouzení rizik a prevenci (týkající se toku informací), a očekává, že Komise bude na jeho nálezy reagovat a předloží nezbytné návrhy v návaznosti na nově zjištěná rizika;
63. doporučuje členským státům učinit potřebná opatření, aby byly těžké nebo nebezpečné práce doprovázeny odpovídajícími právy na sociální ochranu, která mohou dotčení zaměstnanci využít jak během produktivního života, tak v důchodu;
64. doporučuje agentuře v Bilbau, aby provedla specifický výzkum zabývající se problémy a riziky, jimž čelí pracovníci se smlouvou na dobu určitou, pracovníci dočasně najímaní přes agentury a pracovníci, kteří jsou zaměstnaní subdodavatelskými podniky, a usnadnila tak Komisi a členským státům boj s těmito riziky a správné provádění stávajících právních předpisů týkajících se těchto skupin, přičemž uznává, že při druhu práce, kterou tyto skupiny vykonávají, např. ve stavebnictví, existuje v určitých členských státech ze své podstaty větší riziko úrazů;
65. je toho názoru, že v globálním prostředí je nutné spolupracovat s mezinárodními organizacemi (WTO, WHO, MOP) a zajistit, aby byly mezinárodní úmluvy a dohody týkající se OHS přijaty a prováděny všemi stranami; domnívá se, že se jedná o významný faktor udržení konkurenceschopnosti EU a zamezení přesunu podniků do zemí mimo EU z důvodů liberálnějšího právního prostředí v oblasti zdraví a bezpečnosti; domnívá se dále, že jde o ochranu lidských práv, a že by tudíž tato otázka měla být zohledňována při jednání s třetími zeměmi;
66. vyzývá proto členské státy, aby dodržovaly mezinárodní regulační rámec upravující bezpečnost a ochranu zdraví, a zejména pak aby ratifikovaly úmluvu Mezinárodní organizace práce C-187 a uplatňovaly doporučení R-197;
67. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
- [1] Úř. věst. C 364, 18.12.2000, s. 1.
- [2] Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1.
- [3] Úř. věst. L 262, 17.10.2000, s. 21.
- [4] Úř. věst. L 165, 27.6.2007, s. 21.
- [5] Úř. věst. C 300, 11.12.2003, s. 165.
- [6] Úř. věst. C 304, 1.12.2005, s. 278.
- [7] Úř. věst. C 303 E,13.12.2006, s. 654.
- [8] Přijaté texty, P6_TA(2007)0206.
- [9] Přijaté texty, P6_TA-PROV(2007)0501.
- [10] Přijaté texty, P6_TA(2007)0102.
- [11] SEK(2007)0214, 0215, 0216.
- [12] Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1.
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
Sdělení Komise o strategii Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012
Sdělení Komise je třeba uvítat a podpořit vzhledem k jeho zvlášť silnému zaměření na pracovní úrazy (Komise stanoví cíl snížit jejich úroveň v EU o 25 %) a k jeho závazku podpořit MSP při uplatňování stávajícího regulačního rámce. Velmi pozitivní je také důraz, jež sdělení klade na vzdělávání a odbornou přípravu, používání finančních pobídek a navrhované národní strategie. Zpravodajka se nicméně domnívá, že sdělení bohužel zůstává poněkud pozadu s ohledem na nemoci z povolání a rakoviny, které jsou mnohem závažnější a častější než úrazy, a jejichž dopady na zdraví pracovníků, obchod, produktivitu a společnost jako celek jsou větší. Zpravodajka je také zklamána absencí veškerých praktických detailů týkajících se otázky, jak Komise hodlá dosáhnout cílů a záměrů, jež předkládá. Je třeba vypracovat detailní akční plány, včetně finančních a časových závazků, u kterých lze měřit a monitorovat pokrok, jehož bylo dosaženo. Ačkoli by jen málo z nás nesouhlasilo s dobrými úmysly obsaženými ve sdělení, tyto úmysly nejsou příliš smysluplné pokud nevedou k přijetí žádných skutečných opatření.
Provádění a prosazování
Je třeba zdůraznit nezdar při účinném provádění a prosazování příslušných pravidel a potřebu mnohých zlepšení, byť je zpravodajka přesvědčena, že by tato skutečnost neměla vést k vyloučení nových iniciativ, zejména s ohledem na nová a rozvíjející se rizika. Je třeba prosazovat správnou kombinaci přísnějších a lepších inspekcí práce, účinné prevence a přiměřených pobídek a postihů, společně se sdílením osvědčených postupů a se zvyšováním účasti pracovníků.
Vysoce rizikové skupiny a podniky
Je znepokojivé, že statisticky nejsou případy pracovních úrazů a nemocí z povolání rozšířeny mezi všemi pracovníky stejnoměrně. U skupin pracovníků, jako jsou migrující pracovníci, pracovníci dočasně najímaní přes agentury, ženy a mladí a stárnoucí pracovníci jsou míry výskytu všech pracovních úrazů a nemocí z povolání výrazně vyšší než průměr EU.
Podobně nalezneme vyšší míry výskytu úrazů a nemocí u podniků, jako jsou MSP a velmi malé podniky v odvětví stavebnictví, rybolovu, zemědělství a dopravy, a také v některých členských státech. Zpravodajka se domnívá, že je třeba přednostně se zaměřit na tyto snadno identifikovatelné problémové oblasti.
Tento problém je obzvláště naléhavý u určitých skupin zranitelných pracovníků, které jsou zmíněny v předchozím odstavci. Pracovníci z těchto skupin jsou často zaměstnáni v nestandardních pracovních poměrech, jako je práce doma či krátká zaměstnanecká smlouva na dobu určitou, nebo čelí zvýšeným rizikům spojeným s nejasnou odpovědností u outsourcingu a subdodavatelství. Většina těchto skupin se obvykle nachází na nižším konci škály příjmů a čelí většímu riziku, neboť trpí nedostatkem odborné přípravy a nedostatečným povědomím o svých právech a o rizicích, jež s sebou jejich práce nese.
Členské státy by ve svých národních strategiích měly plně zohlednit vysoce rizikové skupiny a odvětví a zaměřit se na problémy týkající se nestandardních pracovních smluv.
Protože mnoho rizikových skupin navíc v současnosti nespadá do působnosti rámcové směrnice o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zpravodajka se domnívá, že by mělo být pokryto co nejvíce pracovníků a že by zásada, podle které by všichni pracovníci měli mít stejná práva s ohledem na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, měla být náležitě prosazována.
Existuje také naléhavá povinnost chránit těhotné ženy a brzy by měla být předložena revize směrnice týkající se těhotných zaměstnankyň.
Nové iniciativy
V této oblasti právě probíhají dvě konzultace Komise se sociálními partnery týkající se poškození svalové a kosterní soustavy a karcinogenů. Zpravodajka se domnívá, že regulační rámec je v obou uvedených oblastech nedostačující, a je tudíž toho názoru, že je třeba podniknout příslušné kroky v souladu s preferencemi, které Komise vyjádřila v dokumentech druhé fáze konzultací se sociálními partnery.
Mezinárodní perspektiva
Výhody mezinárodní spolupráce jsou nepochybně značného významu a jsou také prospěšné, neboť vedou k tomu, že členské státy zlepšují své vlastní normy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a zajišťují, že se naši obchodní partneři a sousedící země nesnaží získat krátkodobou (avšak ve výsledku kontraproduktivní) výhodu uplatňováním nižších norem za účelem snížení nákladů a oslabování pozice těch, kteří uplatňují vyšší úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Hlavním tématem by však měly být respekt a důstojnost, které náleží všem pracovníkům ve všech zemích. EU má silné postavení, které jí umožňuje zajistit uplatňování těchto hodnot prostřednictvím jednání o obchodu a pomoci, a také prostřednictvím lákavé vidiny členství v EU.
Ostatní otázky
Tento návrh zprávy se rozhodně nezmiňuje o všech problémech a otázkách, které zpravodajka považuje za podstatné. Protože je však prostor k vyjádření omezen, musely být některé otázky ponechány stranou. I tyto otázky si však v konečném znění usnesení Evropského parlamentu zaslouží pozornost.
STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (22. 11. 2007)
pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci
ke strategii Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012
(2007/2146(INI))
Navrhovatel: Georgs Andrejevs
NÁVRHY
Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala provádění právních předpisů Společenství týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, aby učinila nezbytná opatření v případě jejich nedodržení a aby určila problematické oblasti, kde je třeba nových či revidovaných legislativních opatření, kterými by se předcházelo nerovnostem mezi členskými státy;
2. vyzývá členské státy, které tak dosud neučinily, aby vypracovaly vnitrostátní strategii a stanovily kvantitativní cíle pro vyhodnocení pokroku v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví; dále pak vyzývá členské státy, aby v pravidelných intervalech tyto strategie vyhodnocovaly a podávaly Komisi o svých zjištěních zprávu;
3. důrazně vybízí Komisi k využití strukturálních fondů, zvláště pak Evropského sociálního fondu, a jakýchkoli dalších dostupných nástrojů jako ekonomických pobídek pro motivaci podniků, zejména malých a středních podniků, k tomu, aby šly nad rámec pouhého dodržování nařízení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci;
4. navrhuje rovněž, aby při zadávání veřejných zakázek zvážily členské státy možnost zohledňování některých norem bezpečnosti a ochrany zdraví;
5. připomíná, že ohrožení bezpečnosti a zdraví při práci se nevztahuje pouze na manuální práci; vyzývá k přesnějšímu vymezení pracovních rizik při práci ve všech odvětvích; vyzývá k zaměření větší pozornosti na základní příčiny duševních nemocí a na psychologická rizika a rizika související s duševním zdravím a závislostmi na pracovišti, jako jsou stres, obtěžování, šikana a násilí; dále vyzývá, aby byl kladen větší důraz na strategie zaměstnavatelů podporující fyzické a duševní zdraví;
6. vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost technologickému, organizačnímu a ekonomickému vývoji, např. rychlému zavádění nových technologií a nových forem práce, jež mohou vést k výskytu nových rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
7. vzhledem k neustále probíhajícím sociálním a ekonomickým změnám, které ovlivňují a také mění trh práce, vyzývá Komisi k tomu, aby podpořila kvalitní politiky zaměstnanosti a důstojné pracovní podmínky, jakož i zaměstnavatele při propagování zdravého životního stylu na pracovišti kampaněmi zaměřenými na ochranu zdraví při práci, prosazováním zákazu kouření na pracovišti a programy, které napomohou zaměstnancům přestat kouřit, a aby zajistila odpovědnost a soudržnost politiky s dalšími oblastmi, zejména s oblastí veřejného zdraví;
8. vyzývá Radu a Komisi, aby stanovily časový harmonogram pro revizi směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci[1], jejímž cílem bude zahrnout do směrnice látky toxické pro reprodukci a zavést závazné limitní hodnoty pro karcinogeny, mutageny a látky toxické pro reprodukci, které je stále obtížné zakázat;
9. připisuje zásadní význam lepší koordinaci s novou Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA) v Helsinkách a zdůrazňuje potřebu vyjasnit řadu otázek, které vyvstávají v souvislosti se vztahem mezi nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH)[2] a ostatními směrnicemi týkajícími se ochrany zdraví při práci;
10. vyzývá Komisi a členské státy, aby náležitě zohlednily souběžné provádění strategie Společenství a nařízení REACH: strategie by měla nařízení REACH doplňovat v oblasti ochrany před chemickými riziky a měla by v souvislosti s prováděním nařízení REACH využít příležitosti k posílení preventivních opatření proti chemickým rizikům na pracovišti;
11. naléhavě vyzývá Komisi, aby uznala význam zastoupení pracovníků při provádění strategie prevence pracovních úrazů a aby náležitě zohlednila směrnici Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci[3], která vedla ke znamenitým výsledkům v oblasti bezpečnosti a prevence ve společnostech, kde bylo zastoupení pracovníků nejvyšší;
12. považuje za nezbytné zavázat se, kromě posuzování dopadů na životní prostředí, rovněž k průběžnému hodnocení dopadů na bezpečnost a ochranu zdraví při práci;
13. domnívá se, že by Komise a členské státy měly nadále usilovat o určení nejen vysoce rizikových výrobních odvětví, jak se již stalo, avšak také zranitelných skupin, jako jsou přistěhovalci, mladí lidé a starší pracovníci;
14. vyzývá Komisi, aby rozšířila rozsah strategie Společenství tak, aby kromě čistě pracovních úrazů a nemocí z povolání zahrnovala také sociální faktory, protože zdravotní stav jednotlivce určují různé faktory související s prací, jako např. typ smlouvy, pracovní podmínky a dostupnost práce; zdůrazňuje, že změny pracovních vztahů a nižší jistota zaměstnání rovněž vyvolávají environmentální, psychické a sociální problémy, které je třeba řešit;
15. vyzývá Komisi a členské státy, aby náležitě zohlednily nerovnosti nejen mezi členskými státy, ale i v rámci jednotlivých členských států, a aby se zavázaly k jejich omezení.
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
|
Datum přijetí |
21.11.2007 |
||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
27 2 0 |
|
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Georgs Andrejevs, Margrete Auken, Irena Belohorská, Johannes Blokland, Avril Doyle, Mojca Drčar Murko, Edite Estrela, Jill Evans, Cristina Gutiérrez-Cortines, Satu Hassi, Jens Holm, Marie Anne Isler Béguin, Dan Jørgensen, Eija-Riitta Korhola, Linda McAvan, Roberto Musacchio, Riitta Myller, Miroslav Ouzký, Dimitrios Papadimoulis, Dagmar Roth-Behrendt, Karin Scheele, Carl Schlyter, Richard Seeber, Antonios Trakatellis, Thomas Ulmer |
||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Kathalijne Maria Buitenweg, Philip Bushill-Matthews, Milan Gaľa, Karsten Friedrich Hoppenstedt, Alojz Peterle |
||
|
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
|
||
STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (27. 11. 2007)
pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci
ke strategii Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012
(2007/2146(INI))
Navrhovatel: Romano Maria La Russa
NÁVRHY
Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
1. vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že navzdory dostupným statistickým údajům, podle nichž počet smrtelných a vážných úrazů v Evropské unii stále klesá, se mnoho pracovníků v EU nadále domnívá, že jejich práce ohrožuje jejich zdraví nebo bezpečnost;
2. rovněž poukazuje na rostoucí počet nestandardních pracovních smluv a zdůrazňuje, že jejich podmínky nesmí představovat riziko pro zdraví či bezpečnost zaměstnanců a dodavatelů;
3. domnívá se, že zaměstnavatelé by měli být povinni zaprvé nabízet návštěvy lékaře pro příležitostné zaměstnance a zaměstnance se zkráceným úvazkem a zadruhé poučení o bezpečnosti a předcházení nehodám při práci pro všechny kategorie zaměstnanců;
4. s ohledem na zvýšená rizika, jimž jsou vystaveni zaměstnanci v hornictví, kovovýrobě, železářství, ocelářství a v loďařském průmyslu, pokládá za nutné, aby členské státy a Komise poskytly dostatečné prostředky na nezbytné investice, které zajistí bezpečnost a ochranu zdraví při práci;
5. vítá cíl navržený Komisí, který spočívá ve 25% snížení výskytu pracovních úrazů v EU do roku 2012;
6. vyzývá Komisi a členské státy, aby usilovaly o plné zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví všech pracovníků, včetně těch, kteří pracují ve stínové ekonomice, zaměstnanců se zkráceným úvazkem či smluvních pracovníků a subdodavatelů;
7. připomíná cíl zvýšit podíl žen na zaměstnanosti a zdůrazňuje, že je třeba vzít v úvahu trvání pracovního poměru, pracovní dobu a předvídatelnost práce, aby bylo možno zajistit lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily investice do dětských jeslí a mateřských školek s dopoledním nebo celodenním programem péče, aby mladí rodiče mohli uvést v soulad rodinný a pracovní život;
8. zdůrazňuje úlohu malých a středních podniků coby zaměstnavatelů, jelikož zaměstnávají 65 % ekonomicky aktivního obyvatelstva EU; se znepokojením poznamenává, že odvětví, ve kterých malé a střední podniky zaměstnání nabízejí nejčastěji, se obecně považují za nebezpečná; vyzývá proto, aby se zvýšilo úsilí o pomoc malým a středním podnikům v otázce bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; této souvislosti vítá iniciativy zaměřené na šíření informací a poskytování technické podpory, avšak nadále zdůrazňuje, že malým a středním podnikům je třeba poskytnout finanční podporu; vyzývá všechny členské státy, aby podepsaly a ratifikovaly Úmluvu OSN o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin a aby společně usilovaly o lepší přístup k odbornému vzdělání, zejména pro zaměstnance se zkráceným úvazkem a dočasné zaměstnance, což jim umožní najít si jistější práci;
9. vyzývá členské státy, aby schválily právní předpisy, podle nichž poskytnou pojišťovny, které nabízejí pojistnou ochranu v případě pracovních úrazů a nemocí z povolání, finanční podporu malým a středním podnikům;
10. vyzývá členské státy, aby schválily právní předpisy, které by hospodářským subjektům ukládaly povinnost poskytnout svým zaměstnancům psychologické služby; doporučuje v tomto smyslu malým a středním podnikům, aby využily služeb odborníků, přičemž v podnicích s více než 500 zaměstnanci by měl být vždy jeden odborník (psycholog, terapeut, duchovní) na 500 zaměstnanců;
11. vyzývá Komisi a členské státy, aby vyvinuly strategie a opatření na zapojení postižených osob, které mohou a chtějí pracovat, do trhu práce; domnívá se, že tato opatření by měla zahrnovat i odborné vzdělávání pro postižené osoby;
12. doporučuje členským státům učinit potřebná opatření, aby byly těžké nebo nebezpečné práce provázeny odpovídajícími právy na sociální ochranu, která mohou dotčení zaměstnanci využít jak během produktivního života, tak v důchodu;
13. doporučuje cílenou podporu účasti v evropských odborových organizacích a vyzývá Komisi, aby vytvořila právní rámec, který povzbudí sociální partnery k přeshraničnímu kolektivnímu vyjednávání; podporuje Komisi a členské státy, aby financovaly vzdělávání zástupců zaměstnanců, kteří se zasazují za ochranu a podporu práv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
|
Datum přijetí |
22.11.2007 |
||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
35 0 0 |
|
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Jan Březina, Jerzy Buzek, Pilar del Castillo Vera, Giles Chichester, Den Dover, Nicole Fontaine, Adam Gierek, Norbert Glante, Umberto Guidoni, András Gyürk, David Hammerstein, Erna Hennicot-Schoepges, Ján Hudacký, Romana Jordan Cizelj, Werner Langen, Anne Laperrouze, Eluned Morgan, Angelika Niebler, Reino Paasilinna, Miloslav Ransdorf, Vladimír Remek, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Paul Rübig, Andres Tarand, Radu Ţîrle, Catherine Trautmann, Claude Turmes, Nikolaos Vakalis, Alejo Vidal-Quadras |
||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Joan Calabuig Rull, Neena Gill, Lambert van Nistelrooij, Vladimir Urutchev |
||
|
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Umberto Pirilli |
||
STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (20. 11. 2007)
pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci
ke strategii Společenství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2007–2012
(2007/2146(INI))
Navrhovatelka: Edit Bauer
NÁVRHY
Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:
A. vzhledem k tomu, že zdravotní a bezpečnostní rizika při práci, kterým jsou vystaveny ženy, bývají podceňována a zanedbávána ve srovnání s riziky, kterým jsou vystaveni muži, a to pokud jde o prevenci i výzkum[1],
B. vzhledem k tomu, že na „černém“ trhu práce je zaměstnáno bez pojištění více žen než mužů, což je skutečnost, která má nevyhnutelně závažné důsledky pro zdravotní a bezpečnostní podmínky, v nichž jsou ženy zaměstnávány,
C. vzhledem k tomu, že podle studií a výpočtů hrozí nejvážnější rizika v oblasti zdraví a bezpečnosti na pracovišti ženám, které jsou zaměstnány v odvětvích s velkou pracovní náročností a nedostatkem vhodných ergonomických pravidel,
D. vzhledem k tomu, že mezi nejzávažnější zdravotní problémy žen způsobené pracovními podmínkami patří poškození svalové a kosterní soustavy a psychické problémy,
E. vzhledem k tomu, že rámec směrnic v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nečiní rozdíl mezi muži a ženami, a znemožňuje tak, aby se věnovala dostatečná pozornost specifickým rizikům, kterým jsou pracující ženy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vystaveny,
F. vzhledem k tomu, že v EU je mnoho pracovníků, mužů i žen, vystaveno na pracovišti různým rizikům: chemickým, biologickým a fyzickým činitelům, nevhodným ergonomickým podmínkám, složité škále nebezpečí úrazu a bezpečnostních rizik, společně s různými psychosociálními rizikovými faktory,
G. vzhledem k tomu, že ženy a muži netvoří stejnorodou skupinu, a že strategie a opatření ke zlepšení ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovišti musejí být tedy zvlášť přizpůsobené pro konkrétní pracoviště a musejí zohledňovat skutečnost, že některé faktory mohou mít na ženy jiný vliv než na muže,
H. vzhledem k tomu, že rizika, jež na pracovišti hrozí pracujícím ženám, se výrazně liší od těch, která hrozí pracujícím mužům, a to jednak proto, že ženy jsou v praxi většinou zaměstnávány ve specificky „ženských“ profesích, a jednak proto, že kombinace zvýšené odpovědnosti, kterou přebírají v zaměstnání, a zvýšené odpovědnosti mimo něj, vytváří další zátěž a rizika pro jejich duševní i tělesné zdraví,
I. vzhledem k tomu, že je třeba mít na paměti směrnici Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň a směrnici Rady 86/613/EHS ze dne 11. prosince 1986 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné, a to i v zemědělství, a o ochraně v mateřství,
J. vzhledem k tomu, že by hlášené statistické údaje o úrazech a nemocech mohly být nejpřímějším ukazatelem pro srovnání rizik hrozících ženám a mužům,
K. vzhledem k tomu, že dopad politik lze zlepšit, pouze pokud se zohlední zdravotní rozdíly mezi ženami a muži,
1. zdůrazňuje, že při řešení otázek týkajících se ochrany zdraví a bezpečnosti při práci je třeba zohledňovat rovnost žen a mužů, a vítá iniciativu Komise, která požaduje, aby byly vypracovány specifické metody pro posuzování dopadu v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci s ohledem na specifičnost obou pohlaví; vytýká však Komisi, že patřičně nezohlednila zásadu rovnosti žen a mužů ve svém sdělení, ani v dokumentu „Cíle strategie Společenství na období 2007–2012“, ani v žádném ze svých „posouzení dopadů“[2];
2. s politováním konstatuje, že nedostatečné vykazování zpráv o úrazech a nemocech je běžným postupem a oficiální požadavky na výkaznictví často nepokrývají všechny kategorie pracovníků, například ty, kteří pracují ve stínové ekonomice, z nichž většinu tvoří ženy;
3. vyzývá Komisi, aby na úrovni Společenství posoudila dostupnost statistických údajů, členěných podle pohlaví, o smrtelných nemocech z povolání a o nemocech bez smrtelných následků;
4. naléhavě vyzývá členské státy, aby stávající směrnice v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci uplatňovaly s větším ohledem na rozdílnost pohlaví, aby posoudily, jaký mají na ně tyto směrnice vliv, a aby ratifikovaly úmluvu Mezinárodní organizace práce z roku 2006 týkající se podpůrného rámce pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci;
5. žádá členské státy, aby se vážně zabývaly specifickými riziky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jež se týkají zaměstnaných žen i mužů, a aby těmto rizikům předcházeli pomocí specifické sociální a fyzické infrastruktury;
6. žádá členské státy, aby v rámci úsilí o podporu zaměstnanosti starších pracovníků přijaly v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci opatření přizpůsobená potřebám starších pracovníků, specifická jak pro ženy, tak pro muže;
7. žádá členské státy, aby za účelem lepšího uplatňování právních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zajistily provoz účinného inspekčního orgánu, který by zvláštní pozornost věnoval ženám a mateřství;
8. zdůrazňuje, že stálé zaměstnání je významným faktorem, který přispívá k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci;
9. zdůrazňuje, že je třeba prošetřit dopady používání pracovní vybavení a dopady pracovního prostředí na těhotné a kojící ženy;
10. naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily odpovídající zastoupení žen na všech úrovních rozhodovacích procesů týkajících se otázek ochrany zdraví a bezpečnosti při práci;
11. vyzývá Komisi, aby zajistila účast žen ve Výboru vrchních inspektorů práce s cílem více zohledňovat jejich odlišná a specifická práva a potřeby v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
12. naléhavě vyzývá členské státy, aby v rámci celostního přístupu k ochraně zdraví a bezpečnosti při práci zlepšily systém předcházení nemocem z povolání a pracovním rizikům a aby při tom kladly zvláštní důraz na informovanost a odbornou přípravu pracovníků; dále členské státy vyzývá, aby do ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovišti začlenily a dále podporovaly rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, a zohlednily tak dvojnásobné pracovní zatížení žen; domnívá se, že by se v této souvislosti měla rovněž zohledňovat skutečnost, že na trhu práce mají nejisté formy zaměstnání častěji ženy než muži;
13. poukazuje na to, že zaručení plného přístupu ke službám zdravotní péče je nanejvýš naléhavou a nezbytnou formou ochrany mateřství; vyzývá členské státy, aby přijaly nezbytná opatření s cílem tento plný přístup zajistit za rovných podmínek i matkám, jež jsou zaměstnány v „černém“ odvětví ekonomiky na pracovních místech bez pojištění, a ženám, které vykonávají neplacenou práci v domácnosti;
14. zdůrazňuje, že nutnost analyzovat rizika, kterým jsou ženy a muži vystaveni, a přijetí vhodných opatření neznamená, že by musely být znovu zavedeny politiky na ochranu proti vyloučení či že by měla být vytvářena rozdílná pracovní místa pro ženy a pro muže;
15. vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily, že při vypracovávání strategií členských států a Společenství zaměřených na ochranu zdraví a bezpečnost při práci, při shromažďování statistických údajů a při provádění průzkumů a výzkumů v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci bude systematicky používán přístup, který zohledňuje rozdíly mezi muži a ženami; vyzývá členské státy a Komisi, aby využívaly možností financování, které v tomto ohledu poskytuje program PROGRESS, zejména v části, jež se týká rovnosti žen a mužů;
16. vyzývá členské státy a Komisi, aby v sektorech veřejných služeb, které zaměstnávají většinou ženy, věnovaly větší pozornost novým rizikovým faktorům, jako je obtěžování, násilí a šikanování na pracovišti ze strany zákazníků;
17. vyzývá členské státy, aby přijaly konkrétní opatření k zajištění úspěšné profesní rekvalifikace osob, které musely dočasně zanechat zaměstnání kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání; poukazuje na to, že i když jsou ženy celkově ohroženy méně než muži, trpí častěji specifickými zdravotními problémy, například poškozením svalové a kosterní soustavy;
18. požaduje přijetí opatření pro dodržování práv v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví žen na atypických pracovištích, například u pečovatelek o nemocné osoby v domácnostech;
19. upozorňuje na skutečnost, že hygienické podmínky zaměstnanců v malých a středních podnicích by mohly být horší než ve větších podnicích, a to dokonce i ve stejném nebo podobném průmyslovém odvětví; vyzývá proto členské státy, aby v malých a středních podnicích zavedly vhodná opatření na podporu ochrany zdraví a bezpečnosti v práci a zajistily vysokou úroveň ochrany pracovníků zaměstnaných na základě subdodavatelských smluv, z nichž velkou část tvoří ženy;
20. zdůrazňuje, že je nutné zvážit, zda by se pojmy jako nebezpečí, rizika a prevence neměly zavést do školních osnov a vzdělávacích systémů obecně, jakožto účinné prostředky k vybudování silné a trvale udržitelné preventivní kultury v oblasti bezpečnosti a zdraví.
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
|
Datum přijetí |
20.11.2007 |
||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
23 0 0 |
|
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Edit Bauer, Hiltrud Breyer, Ilda Figueiredo, Věra Flasarová, Lívia Járóka, Piia-Noora Kauppi, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Esther De Lange, Roselyne Lefrançois, Siiri Oviir, Marie Panayotopoulos-Cassiotou, Zita Pleštinská, Anni Podimata, Christa Prets, Teresa Riera Madurell, Eva-Britt Svensson, Anna Záborská |
||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Jill Evans, Iratxe García Pérez, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Donata Gottardi, Anna Hedh, Filiz Hakaeva Hyusmenova |
||
|
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
|
||
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU
|
Datum přijetí |
18.12.2007 |
||
|
Výsledek závěrečného hlasování |
+: –: 0: |
40 2 0 |
|
|
Členové přítomní při závěrečném hlasování |
Jan Andersson, Edit Bauer, Emine Bozkurt, Iles Braghetto, Philip Bushill-Matthews, Alejandro Cercas, Ole Christensen, Derek Roland Clark, Luigi Cocilovo, Jean Louis Cottigny, Proinsias De Rossa, Richard Falbr, Carlo Fatuzzo, Ilda Figueiredo, Joel Hasse Ferreira, Roger Helmer, Stephen Hughes, Karin Jöns, Jean Lambert, Raymond Langendries, Elizabeth Lynne, Thomas Mann, Jan Tadeusz Masiel, Jiří Maštálka, Ana Mato Adrover, Maria Matsouka, Elisabeth Morin, Csaba Őry, Marie Panayotopoulos-Cassiotou, Rovana Plumb, Bilyana Ilieva Raeva, José Albino Silva Peneda, Kathy Sinnott, Ewa Tomaszewska, Anne Van Lancker, Gabriele Zimmer |
||
|
Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
Françoise Castex, Sepp Kusstatscher, Claude Moraes, Ria Oomen-Ruijten, Thomas Ulmer, Glenis Willmott |
||
|
Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování |
|
||