Postup : 2007/2115(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0105/2008

Předložené texty :

A6-0105/2008

Rozpravy :

PV 08/05/2008 - 3
CRE 08/05/2008 - 3

Hlasování :

PV 08/05/2008 - 5.11
CRE 08/05/2008 - 5.11
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0197

ZPRÁVA     
PDF 268kWORD 216k
2. dubna 2008
PE 396.734v04-00 A6-0105/2008

k vytvoření rámce pro činnost zástupců zájmových skupin (lobbistů) v evropských orgánech

(2007/2115(INI))

Výbor pro ústavní záležitosti

Zpravodaj: Alexander Stubb

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu
 STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti
 STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
 VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

k vytvoření rámce pro činnost zástupců zájmových skupin (lobbistů) v evropských orgánech

(2007/2115(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na čl. 9 odst. 4 jednacího řádu,

–   s ohledem na zelenou knihu „Evropská iniciativa pro transparentnost“, kterou předložila Komise (KOM(2006)0194),

–   s ohledem na sdělení komise s názvem Opatření vyvozená ze zelené knihy „Evropská iniciativa pro transparentnost“ (KOM(2007) 127),

–   s ohledem na návrh kodexu chování zástupců zájmových skupin, který předložila Komise dne 10. prosince 2007,

–   s ohledem na své rozhodnutí ze dne 17. července 1996 o změně jednacího řádu (působení zástupců zájmových skupin v Evropském parlamentu)(1),

–   s ohledem na své rozhodnutí ze dne 13. května 1997 o změně jednacího řádu (kodex chování zástupců zájmových skupin)(2),

–   s ohledem článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a stanoviska Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6–0105/2008),

A. vzhledem k tomu, že s rozšířením pravomocí Parlamentu se výrazně zvýšilo lobbování v Evropském parlamentu,

B.  vzhledem k tomu, že cílem lobbistické činnosti je ovlivnit nejen politická a legislativní rozhodnutí, ale také rozdělování finančních prostředků Společenství a prosazování právních předpisů,

C. vzhledem k tomu, že s očekávanou ratifikací Lisabonské smlouvy dojde k posílení pravomocí Parlamentu, který se stane spolutvůrcem právních předpisů téměř v celé šíři běžného legislativního procesu, a soustředí se tak na něj pozornost ještě většího množství zájmových skupin,

D. vzhledem k tomu, že zástupci zájmových skupin hrají zásadní úlohu v otevřeném a pluralistickém dialogu, na němž je demokratický systém založen, a jsou pro poslance významným zdrojem informací při výkonu jejich mandátu,

E.  vzhledem k tomu, že zástupci zájmových skupin lobbují nejen u poslanců, ale snaží se rovněž ovlivňovat rozhodování Parlamentu tím, že lobbují u úředníků pracujících v sekretariátech parlamentních výborů, zaměstnanců politických skupin a asistentů poslanců,

F.  vzhledem k tomu, že podle odhadů je v Bruselu asi 15 000 lobbistů a 2 500 lobbistických organizací,

G. vzhledem k tomu, že Komise navrhla, aby byl v rámci její evropské iniciativy pro transparentnost zřízen společný rejstřík zástupců zájmových skupin v orgánech EU,

H. vzhledem k tomu, že Parlament má vlastní rejstřík lobbistů(3) již od roku 1996 a vlastní kodex chování(4), který ukládá registrovaným lobbistům povinnost dodržovat vysoké etické normy,

I.   vzhledem k tomu, že v Parlamentu je v současné době přibližně 5 000 registrovaných lobbistů,

J.   vzhledem k tomu, že mezi zájmové skupiny patří místní a vnitrostátní organizace, jejichž činnost regulují členské státy,

Zvyšování transparentnosti Parlamentu

1.  uznává vliv zájmových skupin na rozhodování EU, a považuje proto za zásadní, aby poslancům Evropského parlamentu byla známa totožnost organizací zastupovaných lobbistickými skupinami; zdůrazňuje, že transparentnost a rovný přístup do všech orgánů EU je zcela nezbytným předpokladem legitimity Unie a důvěry jejích občanů; zdůrazňuje, že transparentnost je obousměrný proces, který je zapotřebí jak pro činnost samotných orgánů, tak pro lobbisty; zdůrazňuje, že rovný přístup lobbistických skupin do orgánů EU prohlubuje odborné znalosti, které jsou k dispozici pro fungování Unie; považuje za nezbytné, aby měli do evropských orgánů, v první řadě do Evropského parlamentu, přístup zástupci občanské společnosti;

2.  domnívá se, že odpovědnost za získávání vyvážených informací nesou sami poslanci; zdůrazňuje, že je nutné považovat poslance za schopné činit politická rozhodnutí nezávisle na lobbistech;

3.  uznává, že zpravodaj může, pokud to považuje za vhodné (dobrovolně), použít „legislativní stopu“, tj. orientační seznam (přikládaný ke zprávám Parlamentu) registrovaných zástupců zájmových skupin, s nimiž byla daná zpráva během přípravy konzultována a kteří ji významným způsobem ovlivnili; považuje za zvláště žádoucí, aby byl tento seznam přikládán k legislativním zprávám; zdůrazňuje nicméně, že je ještě důležitější, aby Komise přikládala tuto „legislativní stopu“ ke svým legislativním podnětům;

4.  zastává názor, že Parlament musí o tom, do jaké míry zohlední podněty vycházející z občanské společnosti, rozhodovat zcela nezávisle;

5.  bere na vědomí stávající pravidla, která ukládají poslancům povinnost zveřejňovat své finanční zájmy; vyzývá předsednictvo, aby na základě návrhu kvestorů vypracovalo plán, jak dále zlepšit provádění a sledování dodržování pravidel Parlamentu, jež poslanci ukládají povinnost oznámit jakoukoli podporu, která je mu poskytována, ať již se jedná o podporu finanční, personální či materiální(5);

6.  bere na vědomí stávající pravidla o meziskupinách, která stanoví povinnost zveřejňovat údaje o financování; vyzývá k větší transparentnosti meziskupin, tzn. ke zveřejnění seznamu všech registrovaných i neregistrovaných meziskupin, které existují, na internetových stránkách Parlamentu, včetně úplných informací o vnější podpoře činnosti meziskupin a prohlášení o širších cílech těchto skupin; zdůrazňuje však, že meziskupiny nelze v žádném případě považovat za orgány Parlamentu;

7.  vyzývá předsednictvo, aby na základě návrhu kvestorů prověřilo způsoby, jak omezit neoprávněný přístup do pater parlamentních budov, v nichž se nacházejí kanceláře poslanců, přičemž přístup veřejnosti do zasedacích místností výborů by měl být omezen pouze za výjimečných okolností;

Návrh Komise

8.  vítá návrh Komise vytvořit v rámci evropské iniciativy pro transparentnost strukturovanější rámec pro činnost zástupců zájmových skupin;

9.  souhlasí s definicí Komise, která za lobbování považuje „činnosti vykonávané s cílem ovlivnit formulování politiky a rozhodovací procesy orgánů EU“; domnívá se, že tato definice je v souladu s čl. 9 odst. 4 jednacího řádu;

10. zdůrazňuje, že za lobbisty by měly být považovány všechny subjekty, včetně zástupců soukromých a veřejných zájmových skupin, které nejsou součástí orgánů EU, na něž se vztahuje uvedená definice a které pravidelně ovlivňují orgány EU, a mělo by se s nimi zacházet stejným způsobem: profesionální lobbisté, podnikoví lobbisté, nevládní organizace, skupiny odborníků (think-tanky), obchodní sdružení, odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, ziskové a neziskové organizace a právníci, pokud je jejich cílem ovlivnění politiky, nikoli studium judikatury; rovněž však upozorňuje na skutečnost, že tato pravidla se nevztahují na regiony a obce členských států ani na politické strany na vnitrostátní a evropské úrovni a orgány, jejichž právní status vyplývá ze Smluv, pokud plní úlohu a vykonávají úkoly, jež jim Smlouvy ukládají;

11. v zásadě vítá návrh Komise zřídit „jedno registrační místo“, kde by se lobbisté mohli zaregistrovat u Komise i Parlamentu, a vyzývá k tomu, aby Rada, Komise a Parlament přijaly interinstitucionální dohodu o společném povinném rejstříku, který by platil ve všech orgánech a jehož součástí by byly úplné informace o finančních okolnostech, společný mechanismus pro vyřazení z rejstříku a společný etický kodex; připomíná však zásadní rozdíly mezi Radou, Komisí a Parlamentem jako orgány; vyhrazuje si proto právo zhodnotit konečný návrh Komise a teprve poté rozhodnout, zda ho podpoří či nikoli;

12. připomíná, že počet lobbistů s přístupem do Parlamentu musí zůstat přiměřený; doporučuje proto, aby byl zaveden systém, kdy se lobbisté budou muset zaregistrovat pouze jednou u všech orgánů a každý orgán bude moci rozhodnout, zda konkrétnímu lobbistovi povolí přístup do svých prostor, což umožní Parlamentu i nadále omezovat počet průkazů ke vstupu na čtyři pro každou organizaci či společnost;

13. vyzývá k vzájemnému uznání samostatných rejstříků Rady, Komise a Parlamentu, pokud se nepodaří dosáhnout vytvoření rejstříku společného; navrhuje, aby vzhledem k tomu, že orgány zatím nevytvořily předpoklady pro společný rejstřík, obsahovaly jejich vlastní rejstříky na webových stránkách odkazy na rejstříky ostatních orgánů, aby bylo možné údaje o jednotlivých lobbistech porovnávat; vyzývá generálního tajemníka, aby přesunul seznam zástupců akreditovaných zájmových skupin na snáze přístupné místo na webových stránkách Parlamentu;

14. navrhuje, aby byla bezodkladně ustavena společná pracovní skupina složená ze zástupců Rady, komisařů a poslanců Evropského parlamentu jmenovaných Konferencí předsedů, která by do konce roku 2008 vyhodnotila dopady společného rejstříku všech lobbistů, kteří chtějí mít přístup do Rady, Komise nebo Parlamentu, a vypracovala společný etický kodex; pověřuje generálního tajemníka, aby provedl příslušné kroky;

15. naléhavě vyzývá Radu, aby se k případnému společnému rejstříku připojila také; zastává názor, že v souvislosti se záležitostmi, u nichž je uplatňován postup spolurozhodování, je zapotřebí věnovat zvýšenou pozornost působení lobbistů na sekretariát Rady;

16. bere na vědomí rozhodnutí Komise začít s dobrovolnou registrací a po roce fungování systém vyhodnotit, obává se však, že čistě dobrovolný systém umožní méně zodpovědným lobistům, aby se plnění svých povinností vyhýbali; vyzývá všechny tři orgány, aby nejpozději do tří let poté, co vstoupí v platnost společný rejstřík, pravidla pro činnost lobbistů znovu posoudily a vyhodnotily, zda změněný systém zajišťuje potřebnou transparentnost lobbistické činnosti; je mu znám právní základ povinného rejstříku stanovený Lisabonskou smlouvou a hodlá do té doby spolupracovat s ostatními orgány prostřednictvím interinstitucionální dohody na základě stávajících rejstříků; domnívá se, že pro lobbisty, kteří chtějí mít do orgánů přístup pravidelně, jak je tomu de facto již dnes v Parlamentu, by registrace měla být povinná;

17. domnívá se, že pravidla upravující metody lobbování musí být dostatečně pružná, aby bylo možné rychle reagovat na změny, neboť tyto metody se neustále vyvíjí;

18. bere na vědomí návrh kodexu chování zástupců zájmových skupin, který předložila Komise; připomíná Komisi, že Parlament již takový kodex má více než 10 let, a vyzývá ji, aby s Parlamentem projednala vytvoření společných norem; zastává názor, že každý takový kodex by měl zajišťovat silný prvek kontroly chování lobistů; zdůrazňuje, že lobbisté, kteří kodex poruší, by měli být postihováni; upozorňuje na to, že je nezbytné vyčlenit dostatečné zdroje (personální a finanční) pro účely ověřování údajů uvedených v rejstříku; domnívá se, že v případě rejstříku Komise je možným postihem dočasné nebo, při závažnějším porušení pravidel, trvalé vyloučení z tohoto rejstříku; zastává názor, že jakmile bude zaveden společný rejstřík, měly by se postihy lobbistů za nedodržení stanovených pravidel týkat přístupu do všech orgánů, pro něž bude rejstřík platit;

19. zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby se uživatel v rejstříku snadno orientoval a aby byl rejstřík k dispozici na internetu: veřejnost musí být schopna rejstřík snadno nalézt a vyhledávat v něm, přičemž v rejstříku musí být uvedeny nejen názvy lobbujících organizací, ale rovněž jména samotných lobbistů;

20. zdůrazňuje, že by měl rejstřík obsahovat samostatné kategorie, do nichž by byli lobbisté zařazováni podle druhu zájmů, které zastupují (např. profesní sdružení, zástupci firem, odbory, organizace zaměstnavatelů, právnické kanceláře, nevládní organizace atd.);

21. vítá rozhodnutí Komise požadovat od zástupců zájmových skupin, kteří chtějí být do rejstříku zařazeni, tyto finanční údaje:

–    obrat profesionálních poradenských firem a právnických kanceláří související s lobbováním u institucí EU a poměrný podíl jednotlivých klientů na tomto obratu,

–    odhad nákladů na činnost podnikových lobbistů a obchodních sdružení souvisejících s přímým lobbováním u orgánů EU,

–    celkový rozpočet nevládních organizací a skupin odborníků a přehled hlavních zdrojů jejich financování;

22. zdůrazňuje, že požadavek na poskytnutí finančních údajů musí platit stejně pro všechny registrované zástupce zájmových skupin;

23. vyzývá pracovní skupinu, aby navrhla konkrétní kritéria, z nichž by požadavek na poskytnutí finančních údajů vycházel, například uvedení výše prostředků vynaložených na lobbování v přiměřených parametrech (přesná čísla nejsou nutná);

24. vyzývá příslušný výbor, aby připravil případné změny jednacího řádu Parlamentu, které bude nutné provést;

25. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. C 261, 9.9.1996, s. 75.

(2)

Úř. věst. C 167, 2.6.1997, s. 22.

(3)

Čl. 9 odst. 4 jednacího řádu.

(4)

Příloha IX, článek 3 jednacího řádu.

(5)

Příloha I, článek 2 jednacího řádu.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Základním předpokladem legitimity je transparentnost politických orgánů. Mělo by být snadné zjistit, jak jsou rozhodnutí přijímána, jaké vlivy jsou v jejich pozadí a jak jsou rozdělovány zdroje, tj. peníze daňových poplatníků. Pravidla lobbování jsou tak v konečném důsledku otázkou legitimity.

Odhaduje se, že v současné době je v Bruselu asi 15 000 lobbistů a 2 500 lobbistických organizací. Podle počtu vydaných průkazů pro návštěvníky a krátkodobých průkazů ke vstupu působí v Evropském parlamentu přibližně 5000 lobbistů.

Evropskou iniciativou pro transparentnost zahájila Komise diskusi o lobbování. Hlavním záměrem tohoto návrhu je otevřeněji ukázat subjekty a způsoby ovlivňování působící v době, kdy orgány EU připravují a přijímají právní předpisy. Komise navrhuje dobrovolnou registraci a kodex chování pro lobbisty. Parlament má již nyní de facto povinný rejstřík a kodex chování stanovený v článku 9 odst. 4 jednacího řádu.

Tato zpráva je reakcí na evropskou iniciativu pro transparentnost. Od Evropského parlamentu jako spolutvůrce zákonů se očekává, že k problematice zastupování zájmových skupin zaujme rozhodný postoj.

Historie pravidel lobbování v Evropském parlamentu

Lobbování je dlouhou dobu sporným bodem parlamentních diskusí. Názory a tradice se v 27 členských státech velmi liší. Ve většině členských států neexistují vůbec žádné předpisy, které by upravovaly způsob jednání s těmito skupinami na parlamentní nebo vládní úrovni. Lobbista v USA musí oproti tomu prostudovat téměř 600 stran pokynů, aby vše správně pochopil. V každém případě panuje v současné době široká shoda v tom, že zájmové skupiny jsou pro zákonodárce EU cenným zdrojem odborných znalostí.

Parlament byl prvním orgánem EU, který se začal zabývat otázkou rostoucího počtu zájmových skupin na úrovni EU, a zejména důsledky tohoto vývoje pro legislativní proces. První otázka k písemnému zodpovězení, která se týkala zavedení případné regulace lobbování, byla předložena v roce 1989. V roce 1991 vypracoval Výbor pro jednací řád, ověřování pověřovacích listin a imunity zprávu, která obsahovala návrhy na vytvoření kodexu chování a rejstříku pro lobbisty. Návrhy ale nebyly po velmi složitých diskusích ve výborech postoupeny do pléna.

Po volbách do Evropského parlamentu v roce 1994 byla diskuse o lobbování obnovena. Další zpráva téhož výboru se vyhnula terminologickým sporům a použila dobrovolnou definici zájmových skupin, která vzešla z jejich středu. Návrhy předpisů byly méně omezující a byly považovány za mnohem vstřícnější k lobbování než návrhy ve zprávě z roku 1993. Zrodila se myšlenka rejstříku, v němž by zástupci zájmových skupin zveřejňovali svou činnost a zájmy. Zástupci zájmových skupin měli za registraci platit poplatek, dodržovat kodex chování a rejstřík podepsat. Získali za to průkaz a přístup do některých částí Evropského parlamentu a k některým jeho dokumentům. Na plenárním zasedání v lednu 1996 byla zpráva značně změněna a vrácena zpět do výboru.

Kompromisu bylo dosaženo v červenci 1996. Pokud jde o finanční zájmy, každý poslanec musí učinit podrobné prohlášení o svých profesionálních aktivitách. Při výkonu svých povinností nesmějí poslanci přijímat žádné dary ani výhody. Registrovaní asistenti musí učinit prohlášení o veškerých dalších placených činnostech. Tato pravidla byla doplněna do jednacího řádu (článek 9 a přílohy I a IX). Později byly učiněny další praktické kroky týkající se zveřejňování některých z těchto informací na internetové stránce Parlamentu. V současné době jsou dostupné seznamy registrovaných lobbistů, prohlášení poslanců EP o finančních zájmech a seznamy registrovaných asistentů.

Návrhy zpravodaje

V rámci přípravy na tuto zprávu uspořádal Výbor pro ústavní záležitosti dne 8. října 2007 seminář o lobbování v Evropské unii, aby získal přehled o současné situaci v zastupování zájmových skupin a reakci zainteresovaných stran na evropskou iniciativu pro transparentnost, kterou předložila Komise. Během tohoto procesu zpravodaj stanovil tyto základní otázky, kterými by se zpráva měla zabývat:

1. Jak by měl být lobbista definován?

Lobbování bylo Komisí definováno jako „činnosti vykonávané s cílem ovlivnit formulování politiky a rozhodovací procesy evropských orgánů“. To je v souladu s článkem 4 jednacího řádu Evropského parlamentu, který definuje lobbisty jako „osoby, které chtějí často vstupovat do parlamentních prostor za účelem informování poslanců v rámci jejich mandátu v jejich vlastním zájmu nebo v zájmu třetích stran“.

Zpravodaj se domnívá, že by se neměl dělat zásadní rozdíl mezi tím, zda se na Parlament obrací zástupci průmyslu nebo environmentalisté, zda jsou zastupovány zájmy výrobců nebo spotřebitelů nebo zda do dialogu s poslanci EP vstupují soukromé nebo veřejné subjekty. Kromě toho je třeba za lobbisty pokládat i právnické firmy, které se snaží ovlivnit budoucí právní předpisy, přičemž nevystupují jako právní zástupci v soudních případech.

2. Do jaké míry by měly být poskytovány finanční informace?

Podle Komise lze z finančních informací zjistit vliv zájmových skupin. Komise došla k závěru, že je nezbytné a přiměřené vyžadovat od registrujících se subjektů, aby uvedly příslušné rozpočtové údaje a přehled nejvýznamnějších zákazníků a/nebo zdrojů financování. Hlavním cílem těchto informací je zajistit, aby osoby přijímající rozhodnutí i široká veřejnost mohly zjistit a posoudit velikost nejvýznamnějších hybných sil, které stojí za určitou lobbistickou činností. Komise požaduje tyto údaje:

–  obrat profesionálních poradenských firem a právnických firem související s lobbováním u orgánů EU a poměrný podíl největších klientů na tomto obratu,

–  odhad nákladů podnikových lobbistů a obchodních sdružení souvisejících s přímým lobbováním v orgánech EU,

–  celkový rozpočet nevládních organizací a expertních skupin (think-tanků) a přehled hlavních zdrojů jejich financování.

Informace budou ještě upřesněny, až Komise předloží beta verzi rozhraní své databáze a podrobnější informace o požadovaných údajích. Navíc finanční údaje navíc nejsou vždy tím nejlepším způsobem pro poskytování informací o rozsahu činnosti lobbistů.

Ještě je třeba získat jednoznačnou odpověď na otázku, jaké informace jsou užitečné k posouzení vnějších vlivů na legislativní proces a jak je lze získat bez porušení legitimních pravidel důvěrnosti nebo nadměrně zatěžujících administrativních postupů.

3. Měl by mít Evropský parlament společný rejstřík s Komisí?

Komise požaduje společný rejstřík Komise a Parlamentu. Zpravodaj se domnívá, že na ně veřejnost pohlíží jako na jeden orgán. Také všechny zainteresované subjekty si přejí, aby měly jedno registrační místo. I když se orgány v zásadních věcech liší a mohou mít nakonec na lobbisty rozdílné požadavky, např. pokud jde o poskytování finančních informací, lze tuto otázku považovat za administrativní. Proto zpravodaj navrhuje společnou pracovní skupinu, která by posoudila důsledky společného rejstříku.

4. Měla by být registrace zájmových skupin dobrovolná nebo povinná?

Právní služba Parlamentu se domnívá, že současný rejstřík Parlamentu je de facto povinný, protože registrace je spojena s fyzickým přístupem do parlamentních prostor. Zpravodaj s touto analýzou souhlasí. Pro pravidelné lobbování v Parlamentu je potřeba vstupní průkaz. Pro obdržení vstupního průkazu je třeba se registrovat. Proto Komise naléhavě požaduje společný rejstřík. Vstupní průkaz představuje velkou motivaci pro to, aby se osoby registrovaly.

Komise navrhuje poskytování finančních informací a systematičtější sledování informací uvedených v rejstříku. Tyto nové návrhy jsou prioritní a měly by být přijaty co nejdříve. Přijetí legislativního předpisu o lobbování by bylo zdlouhavé, a proto není toto řešení v nynějším stadiu použitelné. Tento postup je v souladu s širokou shodou, která panuje ve věci vytvoření společného rejstříku s Komisí, „jednoho registračního místa“.

Úspěšnost rejstříku Komise se po roce zhodnotí. Pokud bude ratifikována Lisabonská smlouva, poskytne jednoznačnější právní základ pro legislativní předpis o lobbování v případě, že to bude nezbytné.

5. Měly by existovat postihy za porušení kodexu chování?

V současném parlamentním systému je nejtvrdším postihem vyřazení z rejstříku. Pokuty a podobné postihy tohoto druhu by vyžadovaly vytvoření právních předpisů. Z hlediska důvěryhodnosti lobbyistů není vyřazení z rejstříku vůbec bezvýznamným postihem. Mohl by se však zpřísnit dohled nad dodržováním pravidel.

6. Zvyšování transparentnosti Parlamentu

Zpravodaj považuje transparentnost za obousměrný proces. To znamená, že když Parlament požaduje, aby byli lobbisté transparentnější, měl by také sám zvýšit svou transparentnost. Proto zpravodaj požaduje větší transparentnost, pokud je o situaci v případě registrovaných a neregistrovaných meziskupin, které jsou financovány zájmovými skupinami.

Dále zpravodaj uznává, že poslanec by měl mít možnost použít „legislativní stopu“, tj. orientační seznam (přikládaný ke zprávám Parlamentu) zástupců zájmových skupin, kteří byli během přípravy zprávy konzultováni. Cílem je získat představu o různých zájmech vyvolaných legislativním procesem, a pomoci tak veřejnosti, mediím, ostatním poslancům a všem zainteresovaným kontrolovat práci Parlamentu. Relevantní informace se naopak často získávají důvěrně a nezávislost poslanců Parlamentu je třeba chránit. Proto závisí použití této „stopy“ na úvaze každého poslance EP. Zpravodaj rovněž zdůrazňuje, že pro Komisi je předkládání „stopy“ připojené k jejím legislativním podnětům ještě důležitější.

Například tato zpráva byla při přípravě, do 6. února 2008, konzultována přinejmenším s níže uvedenými organizacemi. Některé jiné poslaly e-maily a neformálně poskytly bezprostřední informace.

1) Business Europe,

2) epaca – asociace evropských konzultantů pro veřejné otázky

3) alter-eu – aliance pro transparentnost lobbování a etiku (Friends of the Earth Europe, Europská Federace novinářů)

4) ceffic – evropský výbor pro chemický průmysl

5) SEAP – ODBORNÍCI PRO EVROPSKÉ ZÁLEŽITOSTI

6) Francouzská obchodní komora

7) CCEB – Rada advokátních komor a sdružení právníků Evropy

8) IPRA – Mezinárodní sdružení v oblasti PUBLIC RELATIONS

9) UKLawSociety

10) White&Case

11) Americká obchodní komora

12) Toyota Motor Europe,

13) Exxon Mobile,

14) ecpa – EVROPSKÉ STŘEDISKO PRO VEŘEJNÉ ZÁLEŽITOSTI

15) komise

Kromě toho se zástupci níže uvedených zainteresovaných subjektů zúčastnili semináře o lobbování v EU, který dne 8. října uspořádal Výbor pro ústavní záležitosti. Jiní sdělili své názory v diskusi u kulatého stolu:

1) Business Europe,

2) BEUC – Evropská organizace spotřebitelů

3) SEAP

4) EPACA

5) CEO – EVROPSKÁ OBSERVATOŘ KONCERNŮ

6) ALTER-EU

7) DAIMLER (podnikový LOBBISTA)

8) CCBE

Závěr

Na závěr zpravodaj poukazuje na důležitost transparentnosti, požaduje rovné zacházení se zástupci zájmových skupin, navrhuje vyčkat, až Komise předloží konkrétní návrhy (tj. rejstřík a informace o něm), a uvádí příklady, jak může Parlament sám zvýšit svou transparentnost.


STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu (22. 1. 2008)

pro Výbor pro ústavní záležitosti

o vytvoření rámce pro činnost zástupců zájmových skupin (lobbistů) v evropských orgánech

(2007/2115(INI))

Navrhovatel: José Javier Pomés Ruiz

NÁVRHY

Výbor pro rozpočtovou kontrolu vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

Celkový přístup Komise

1.   bere na vědomí, že Komise definuje lobbování jako „činnosti vykonávané s cílem ovlivnit formulování politiky a rozhodovací procesy evropských orgánů“;

2.   připomíná, že orgány Evropské unie nepřijímají pouze rozhodnutí ohledně právních předpisů, ale také rozhodnutí, která se týkají:

- smluv;

- grantů;

- porušení předpisů;

- pokut;

- zpětného vymáhání finančních prostředků a zřeknutí se práva;

      v souvislosti s nimiž si mohou zúčastněné strany přát vyjádřit svůj názor či uplatnit svůj vliv; domnívá se, že všechna budoucí pravidla spolu s kodexem chování by měla být vypracována takovým způsobem, aby pokrývala všechny oblasti činnosti orgánů EU, které se externí subjekty či osoby mohou pokusit ovlivnit;

3.   konstatuje, že podle návrhu Komise budou poradenské společnosti pro veřejné záležitosti, podnikové lobbistické jednotky („in-house representatives“), nevládní organizace, expertní skupiny typu „think-tank“, obchodní sdružení a právnické kanceláře vyzvány k registraci, přičemž jim bude nabídnuta možnost, aby uvedly, do které kategorie patří;

4.   upozorňuje, že seznam v odstavci 3 nezahrnuje další kategorie zájmových skupin, jež jsou v Bruselu významně zastoupeny, jako např. a) regionální, oblastní nebo místní orgány, které lobbují ve svém vlastním zájmu či v zájmu společností nebo jiných subjektů, jež se nacházejí na jejich území, b) účetní firmy, které nabízejí kompletní škálu podnikatelských služeb, k nimž patří i lobbování, nebo c) odbory;

5.   ze seznamu kategorií lobbistů, na něž se Komise zaměřuje, vyvozuje, že její přístup je v zásadě založen na regulaci lobbování ze strany soukromého sektoru, aniž by projevila zjevnou snahu uplatnit stejnou transparentnost i na lobbování ze strany představitelů veřejného sektoru, např. regionálních orgánů, diplomatů, ministrů nebo poslanců národních parlamentů;

6.   konstatuje, že podle návrhu Komise by byla lobbistům, kteří by o sobě dobrovolně zaregistrovali určité informace, poskytnuta příležitost, aby uvedli své konkrétní zájmy a na oplátku byli upozorňováni na konzultace probíhající v těchto konkrétních oblastech;

7.   připomíná, že mnohé z příspěvků, které Komise v návaznosti na svou zelenou knihu o transparentnosti obdržela, a to zejména příspěvky od nevládních organizací, se zasazovaly o povinný (spíše než dobrovolný) přístup jako o jediný způsob, jak zajistit kompletní transparentnost;

Poskytování finančních informací

8.   podporuje návrh Komise, podle nějž by zaregistrovaní lobbisté byli povinni oznámit:

- v případě odborných poradenských společností a právnických kanceláří zapojených do lobbování u orgánů EU obrat spojený s tímto lobbováním i relativní podíl klientů na daném obratu;

- v případě „in-house“ lobbistů a obchodních sdružení zabývajících se lobbováním odhad nákladů souvisejících s přímým lobbováním u orgánů EU;

- v případě nevládních organizací a expertních skupin typu „think-tank“ celkový rozpočet a jeho rozčlenění podle hlavních zdrojů finančních prostředků (výše a zdroje veřejných prostředků, dary, členské příspěvky atd.);

9.   domnívá se, že je nezbytné, aby poslanci Evropského parlamentu i ostatní věděli, pro koho lobbisté pracují, znali zdroj každé informace, kterou lobbisté poskytují nebo prosazují, a byli si vědomi toho, čí zájmy lobbisté zastupují;

10. navrhuje, aby jakýkoli budoucí kodex chování od lobbistů vyžadoval, aby na začátku každé schůzky či konverzace uskutečněné za lobbistickými účely jasně uvedli klienta, organizaci, hnutí či kampaň, jež zastupují, a zda jsou zaregistrováni jako lobbisté;

11. žádá Komisi, aby specifikovala, jaké by byly důsledky neprovedení dobrovolné registrace či jejího odmítnutí, a zejména:

- zda by neprovedení tohoto kroku či jeho odmítnutí bylo zaznamenáno a viditelně vyznačeno v určité části rejstříku;

- zda by poté bylo příslušné organizaci znemožněno lobbovat u Komise;

12. je toho názoru, že by součástí rejstříku měl být jednoduchý systém pro odstraňování údajů, v jehož rámci by rovněž dotčené osobě či orgánu byly sděleny důvody, které k tomuto kroku vedly;

Kodex chování

13. podporuje názor Komise, že samoregulace lobbistů nestačí; bere na vědomí její záměr přezkoumat a aktualizovat stávající požadavky přijaté v roce 1992; souhlasí, že závazek k dodržování kodexu by se v souladu s příkladem poskytnutým Parlamentem měl stát vstupní podmínkou pro lobbisty, kteří chtějí být uvedeni v novém rejstříku;

14. domnívá se, že pokud má být kodex chování efektivní a evropští občané mají mít v systém důvěru, je nezbytné, aby byly případy porušení kodexu odhaleny a spolehlivě potrestány; konstatuje, že je důležité, aby monitorování prováděli zcela nezávislí činitelé;

Stávající pravidla Parlamentu pro lobbování

15. upozorňuje, že Parlament kodex chování pro lobbování již má (článek 3 přílohy IX jednacího řádu);

16. upozorňuje, že co se týče definice lobbistů, čl. 9 odst. 4 jednacího řádu zmocňuje kolegium kvestorů, aby vydávalo vstupní průkazy osobám, které chtějí často vstupovat do parlamentních prostor za účelem informování poslanců v rámci jejich poslaneckého mandátu v jejich vlastním zájmu nebo v zájmu třetích stran;

17. připomíná, že na webových stránkách Parlamentu se uvádí, že: „zájmové skupiny jsou soukromá, veřejná či nevládní seskupení, prostřednictvím nichž se Parlamentu dostane poznatků a specifického posudku v řadě hospodářských, společenských, ekologických či vědeckých odvětví“;

18. vyzývá generálního tajemníka, aby přesunul parlamentní seznam zástupců akreditovaných zájmových skupin, který se v současné době nachází na adrese: http://www.europarl.europa.eu/parliament/expert/staticDisplay.do?id=65&language, na snadněji dostupné místo na webových stránkách Parlamentu;

Interinstitucionální spolupráce

19. bere na vědomí přání Komise, aby budoucí rejstřík a kodex chování byly pro Komisi a minimálně pro Parlament společné, stejně jako její názor, že „jediná registrační přepážka“ by zúčastněné subjekty více motivovala k registraci;

20. uznává, že pokud má každý orgán svůj vlastní registrační systém, existuje riziko, že lobbisté o svých organizacích, klientech, jež zastupují, a výši finančních prostředků, jež jsou pro danou lobbistickou iniciativu k dispozici, poskytnou rozporné informace; připouští proto, že mohou existovat pádné důvody pro to, aby byl ve vhodný okamžik zřízen jediný a jednotný registrační systém;

21. zdůrazňuje, že si Parlament musí zachovat svou autonomii, co se týče rozhodování o přijetí či nepřijetí těch zájmových skupin nebo lobbistů, jež považuje za relevantní pro výkon své politické úlohy spočívající v zastupování občanů EU;

22. navrhuje, aby vzhledem k tomu, že orgány nemají opatření pro společný rejstřík lobbistů, jejich jednotlivé rejstříky na webových stránkách obsahovaly odkazy na rejstříky ostatních orgánů, aby bylo možné údaje jednotlivých lobbistů srovnávat;

23. připomíná cíl zvyšovat transparentnost ve vztahu k evropským občanům, a trvá proto na tom, aby rejstříky lobbistů, ať již se jedná o jeden společný či o samostatné rejstříky jednotlivých orgánů, byly snadno dostupné na internetu, standardizované a lehce pochopitelné a srovnatelné.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

22.1.2008

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

23

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Jean-Pierre Audy, Herbert Bösch, Paul van Buitenen, Paulo Casaca, Jorgo Chatzimarkakis, Antonio De Blasio, Christofer Fjellner, Ingeborg Gräßle, Dan Jørgensen, Carl Lang, Marusya Ivanova Lyubcheva, Hans-Peter Martin, Jan Mulder, Francesco Musotto, Bill Newton Dunn, Borut Pahor, Bart Staes, Alexander Stubb, Kyösti Virrankoski

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Carlo Casini, Valdis Dombrovskis, Edit Herczog, Cătălin-Ioan Nechifor, Pierre Pribetich, Petya Stavreva

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

 


STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (28. 2. 2008)

pro Výbor pro ústavní záležitosti

k vytvoření rámce pro činnost zástupců zájmových skupin (lobbistů) v evropských orgánech

(2007/2115(INI))

Navrhovatelka: Pervenche Berès

NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem k tomu, že 75 % opatření hospodářské a sociální politiky, která se týkají evropských občanů, se připravuje v Bruselu,

B.  vzhledem k tomu, že konzultace, účast a transparentnost jsou základem pro širší zapojení veřejnosti do formulování politik EU,

C. vzhledem k tomu, že činnost zástupců zájmových skupin rychle narůstá, a to jak z hlediska počtu účastníků, tak z hlediska používaných technik, a vzhledem k tomu, že se tyto činnosti týkají různých druhů struktur i účastníků s velmi rozdílnými zájmy,

D. vzhledem k čl. 9 odst. 4 prvnímu až třetímu pododstavci jednacího řádu EP, které zní:

„Kvestoři jsou odpovědní za vydávání průkazů opatřených jménem, které jsou platné po dobu nejvýše jednoho roku, osobám, které chtějí často vstupovat do parlamentních prostor za účelem informování poslanců v rámci jejich mandátu v jejich vlastním zájmu nebo v zájmu třetích stran.

Od těchto osob se na druhé straně požaduje, aby:

-          dodržovaly kodex chování zveřejněný jako příloha jednacího řádu;

-          se zapsaly do rejstříku vedeného kvestory.

Tento rejstřík je veřejnosti přístupný na žádost ve všech pracovních místech Parlamentu a ve formě stanovené kvestory, též v jeho informačních kancelářích v členských státech.“

E.  vzhledem ke Sdělení kvestorů 53/05 o vydávání průkazů ke vstupu pro doprovod poslanců,

1.  soudí, že stávající podmínky pro získání akreditace jako zástupce zájmových skupin, které jsou stanoveny v čl. 9 odst. 4 jednacího řádu Evropského parlamentu, jsou plně dostačující a přiměřené; vidí nutnost přijmout některá opatření pro zajištění transparentnosti činnosti zástupců zájmových skupin, která by doplňovala ustanovení jednacího řádu; bere na vědomí zejména návrhy předložené v návrhu zprávy Výboru pro ústavní záležitosti.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

26.2.2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

39

1

1

 

 

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Gabriele Albertini, Mariela Velichkova Baeva, Pervenche Berès, Slavi Binev, Sebastian Valentin Bodu, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Manuel António dos Santos, Christian Ehler, Elisa Ferreira, Jean-Paul Gauzès, Robert Goebbels, Donata Gottardi, Dariusz Maciej Grabowski, Gunnar Hökmark, Karsten Friedrich Hoppenstedt, Sophia in ‘t Veld, Piia-Noora Kauppi, Wolf Klinz, Christoph Konrad, Guntars Krasts, Kurt Joachim Lauk, Astrid Lulling, Gay Mitchell, Cristobal Montoro Romero, Lapo Pistelli, John Purvis, Alexander Radwan, Bernhard Rapkay, Dariusz Rosati, Heide Rühle, Eoin Ryan, Antolín Sánchez Presedo, Olle Schmidt, Peter Skinner, Margarita Starkevičiūtė, Ieke van den Burg, Cornelis Visser, Sahra Wagenknecht

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Thomas Mann, Gianni Pittella, Bilyana Ilieva Raeva

Náhradník(ci) čl. 178 odst. 2 přítomný(í) při závěrečném hlasování

 


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (29. 11. 2007)

pro Výbor pro ústavní záležitosti

k vytvoření rámce pro činnost zástupců zájmových skupin (lobbistů) v evropských orgánech

(2007/2115(INI))

Navrhovatel: Claude Turmes

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Základním předpokladem pro opětovné získání důvěry občanů v orgány EU je zajistit, aby lobbování u těchto orgánů bylo transparentní a aby Evropská komise skutečně pracovala pouze v obecném zájmu Společenství.

Transparentnost lobbování

Profesionální lobby, jehož cílem je ovlivňovat tvorbu politiky EU, se v Bruselu vyvíjí rychle a nepřetržitě. Je proto nezbytné stanovit pro tuto oblast jasná pravidla, která zajistí transparentnost, pokud jde o zájmy, jež lobbisté zastupují, a která v co největší míře zabrání neetickému jednání.

Základem evropské iniciativy pro transparentnost je vytvoření rejstříku lobbistů obsahujícího také finanční údaje, které však Komise navrhuje ponechat na bázi dobrovolnosti.

Výbor pro životní prostředí, jenž patří mezi nejintenzivněji lobbované výbory Parlamentu, se domnívá, že dobrovolný přístup je odsouzen k nezdaru. Požaduje naopak systém s povinnou registrací a oznamováním údajů. Takovýto přístup by nikomu neumožňoval zůstávat mimo systém a porušovat pravidla a vytvořil by pro všechny lobbisty stejné podmínky. Rozhodovací orgány a veřejnost budou mít díky systému poskytování finančních údajů k dispozici srovnatelné a snadno dostupné informace o tom, kolik peněz je při lobbování vynakládáno, kým, komu a v zájmu čeho.

Evropská komise

Vzhledem ke svému monopolu na zahajování legislativního procesu a ke své povinnosti jednat zcela nezávisle v obecném zájmu Společenství musí Komise zvýšit svou vlastní transparentnost. Měla by především vynaložit větší úsilí, aby účinným způsobem zabránila střetu zájmů u svých zaměstnanců a poradních a prováděcích orgánů, a zajistit rovnoměrné zastoupení různých oblastí společnosti.

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.   uznává, že lobbování značně ovlivňuje rozhodovací proces EU, a že je proto třeba stanovit jasná pravidla; je přesvědčen, že důvěryhodný a účinný systém registrace a oznamování údajů ve všech orgánech EU, včetně finančních údajů, a dále poskytování všech dokumentů zaslaných členům těchto orgánů musí být pro všechny lobbisty závazné a musí vycházet ze společného etického kodexu; měl by zde být rovněž zahrnut mechanismus nezávislého provádění a postihů; vyzývá k tomu, aby všechny dokumenty vztahující se k lobbování, zejména společný etický kodex, prohlášení o zájmech a všechny dokumenty zaslané lobbisty byly zpřístupněny veřejnosti v elektronickém rejstříku;

2.   domnívá se že je třeba, aby povinný systém registrace a oznamování údajů zahrnoval minimálně následující informace(1):

- jméno(a) lobbisty(ů),

      - kontaktní informace,

      - zastupované zájmy a/nebo subjekty;

3.   vyzývá k tomu, aby Komise, Evropský parlament a Rada schválily společný kodex chování, který by byl závazný pro všechny lobbisty;

4.   domnívá se, že odpovědnost za získávání vyvážených informací nesou poslanci Evropského parlamentu sami; zdůrazňuje, že je třeba považovat poslance Evropského parlamentu za schopné činit politická rozhodnutí nezávisle na lobbistech;

5.   vyzývá Komisi, aby vyjasnila úlohu a profesní pozadí svých zvláštních poradců, zpřístupnila veřejnosti jejich životopisy a jednoznačně definovala, co se rozumí souvisejícími zájmy nebo střetem zájmů; domnívá se, že evropské orgány nemohou využívat služeb žádných zvláštních poradců, kteří jsou ve střetu zájmů; vyzývá Komisi, aby vyjasnila, jaký je přesný účel jejích skupin na vysoké úrovni a skupin odborníků, a stanovila zásady pro zajištění rovnoměrného zastoupení různých oblastí společnosti a národnostních skupin; zdůrazňuje, že členem výboru odborníků nemůže být žádný odborník, který je ve střetu zájmů; vyzývá Komisi aby na svých internetových stránkách zveřejnila rejstřík, v němž by bylo možno vyhledávat členství ve všech skupinách, včetně komitologických výborů, pořadů jednání jejich schůzí a jejich dokumentů, a aby zajistila transparentnost vytváření takovýchto nových skupin;

6.  vyzývá Komisi, aby vytvořila centralizovanou databázi, v níž by bylo možno vyhledávat všechny příslušné informace o fondech sdíleného řízení a příjemcích jejich finančních prostředků;

7.   vyzývá Komisi, aby informovovala o všech pracovnících, kteří z Komise odešli natrvalo nebo z důvodu dlouhodobého volna a nastoupili během následujících dvou let na jiné pracovní místo ve stejném oboru, se zvláštním upozorněním na případy, kdy nastoupili jako poradci, konzultanti nebo asistenti u lobbistické společnosti, a o jakýchkoli podmínkách a zákazech, které přijala podle článku 16 služebního řádu;

8.   vyzývá Komisi, aby předložila podrobný seznam všech pracovníků či odborníků, kteří pracují pro Komisi a v kabinetech komisařů a jsou placeni soukromým, vnitrostátním vládním nebo nevládním sektorem, jež by také obsahoval informace o tom, kdo tyto pracovníky platí, jak dlouho jsou zde zaměstnáni, jakého typu je jejich pracovní smlouva a pro jaký útvar a na jakých dokumentech tito pracovníci pracují a pracovali od doby svého nástupu do Komise, aby byly k dispozici informace o činnosti pracovníků vyslaných vnitrostátními vládami a ostatních odborníků na evropské úrovni;

9.   vyzývá Parlament, aby na svých internetových stránkách zveřejnil podrobný a úplný seznam stávajících meziskupin, jejich členů, pořadů jednání a dokumentů;

10. je přesvědčen, že Evropský parlament by měl jít příkladem a přijmout, pokud jde o požadavky týkající se registrace zájmů poslanců, politiku osvědčených postupů; vyzývá předsednictvo Evropského parlamentu, aby si nechalo vypracovat studii o politikách všech parlamentů členských států a aby následně doporučilo, jaká zlepšení postupů Evropského parlamentu by mohla být požadována;

11. vyzývá Parlament, aby zavedl dotazník obsahující prohlášení poslanců o jejich zájmech a stanovil jednoznačná kritéria, jak jej vyplnit, a zajistil tak systematické a srovnatelné provádění pravidel o střetu zájmů.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

22.11.2007

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

41

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Liam Aylward, Pilar Ayuso, Johannes Blokland, Frieda Brepoels, Dorette Corbey, Chris Davies, Avril Doyle, Mojca Drčar Murko, Edite Estrela, Jill Evans, Matthias Groote, Françoise Grossetête, Cristina Gutiérrez-Cortines, Satu Hassi, Marie Anne Isler Béguin, Caroline Jackson, Dan Jørgensen, Eija-Riitta Korhola, Marie-Noëlle Lienemann, Alexandru-Ioan Morţun, Roberto Musacchio, Riitta Myller, Miroslav Ouzký, Frédérique Ries, Guido Sacconi, Karin Scheele, Carl Schlyter, Richard Seeber, Bogusław Sonik, Antonios Trakatellis, Thomas Ulmer, Anja Weisgerber, Glenis Willmott

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Alfonso Andria, Kathalijne Maria Buitenweg, Bairbre de Brún, Duarte Freitas, Milan Gaľa, Alojz Peterle, Andres Tarand, Claude Turmes

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

 

(1)

Informace by měly být aktualizovány jednou ročně.


STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti (20. 12. 2007)

pro Výbor pro ústavní záležitosti

k vytvoření rámce pro činnost zástupců zájmových skupin (lobbistů) v evropských orgánech

(2007/2115(INI))

Navrhovatelka: Diana Wallis

NÁVRHY

Výbor pro právní záležitosti vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  domnívá se, že lobbování hraje důležitou a legitimní úlohu v procesu tvorby politiky;

2.  považuje za nezbytné, aby zástupci občanské společnosti měli přístup k evropským orgánům, v první řadě k Evropskému parlamentu;

3.  připomíná, že Evropský parlament má pravidla týkající se přístupu lobbistů a jejich registrace ve veřejném registru od roku 1996; domnívá se však, že vytvoření strukturovanějšího a pevnějšího rámce pro činnost zástupců zájmových skupin je zásadní nejen pro fungování otevřené a demokratické Unie, ale také pro vnímání její práce ze strany občanů a dalších subjektů; domnívá se, že pravidla upravující lobbistické metody musí být dostatečně pružná, aby bylo možné rychle reagovat na změny, neboť tyto metody se neustále vyvíjí;

4.  domnívá se, že by se pravidla lobbování v Evropském parlamentu měla vztahovat také na lobbistickou činnost zaměřenou na sekretariáty výborů, zaměstnance politických skupin a poradce a asistenty poslanců;

5.  vyjadřuje pochybnosti o spravedlivosti a účinnosti dobrovolného systému navrhovaného Komisí a konstatuje, že po uplynutí jednoho roku od uvedení registru do provozu hodlá jeho fungování přezkoumat;

6.  domnívá se, že pokud by byl registrační systém povinný, mělo by být se všemi lobbisty zacházeno stejně a definice lobbisty by se měla vztahovat nejen na profesionální lobbistické firmy a jejich poradce pro styk s veřejností, ale také na interní zaměstnance průmyslových podniků, odvětvové zastřešující organizace, skupiny odborníků, zástupce nevládních organizací, vládní/regionální orgány a právníky vyvíjející lobbistickou činnost; domnívá se, že by lobbování mělo být chápáno v co nejširším smyslu slova, včetně mj. ovlivňování politického rozhodování bez usilování o zvolení a jak s přímým hospodářským prospěchem, tak i bez něj, takže by v povinném systému měli být registrováni i dobrovolní lobbisté;

7.  domnívá se, že je ve společném zájmu institucí vnést do činnosti lobbistů více světla, a zastává proto názor, že je třeba zajistit účinné propojení činnosti obou orgánů v této oblasti;

8.  má za to, že zvýšenou pozornost je třeba věnovat působení lobbistů a zájmových skupin na členy Rady v souvislosti se záležitostmi, u nichž je uplatňován postup spolurozhodování;

9.  zastává v každém případě názor, že si Parlament musí zachovat svou nezávislost vůči ostatním orgánům, pokud jde o vztahy se zástupci zájmových skupin, včetně pravidel o transparentnosti své činnosti;

10. považuje za důležité, aby byli do této iniciativy a pravidel pro registraci zahrnuti i právníci, kteří se zabývají lobbistickou činností; vyzývá Komisi, aby stanovila způsob, jakým bude právníkům a jejich klientům zajištěna oprávněná ochrana v souladu s jejich profesními předpisy v době, kdy skutečně vykonávají právnickou činnost, včetně zejména všech úkonů prováděných právníkem v souvislosti s veškerým zastupováním klienta v soudních, kvazisoudních, správních, disciplinárních a jiných řízeních, jako je např. právní poradenství v kauzách zaměstnanců, antidumpingových sporech nebo řízeních v oblasti ochrany hospodářské soutěže, včetně fúzí a státní podpory, a právní poradenství o způsobu fungování politických a rozhodovacích postupů v evropských orgánech;

11. domnívá se, že ačkoliv je nezbytné zveřejnit nějakou srozumitelnou a nediskriminační formou finanční okolnosti lobbování, mělo by to být pouze součástí celkového přehledu; zastává názor, že stejně významné jako finanční pozadí mohou být i další věci, a je proto přesvědčen, že nejdůležitějším faktorem je transparentnost, pokud jde o totožnost lobbistů a jejich klientů; trvá však na tom, aby byly v této souvislosti bezpodmínečně dodržovány profesní předpisy členských států, které ukládají určitým skupinám lobbistů jisté povinnosti mlčenlivosti vůči jejich klientům a mandantům;

12. domnívá se, že poskytování informací o finančních okolnostech by mělo zohledňovat relevantní otázky obchodu a hospodářské soutěže a nemělo by být příliš normativní; domnívá se, že by mělo postačovat poskytnutí informace o celkovém rozsahu lobbistické činnosti a seznamu klientů, aniž by byly uvedeny jednotlivé poplatky nebo poměrné částky jednotlivých klientů;

13. považuje za nezbytné, aby se stejná úroveň poskytování informací o finančních okolnostech vztahovala také na dobrovolnou lobbistickou činnost, kterou často vyvíjejí nevládní organizace, a požaduje, aby bylo veřejnosti poskytnuto více informací o finančním pozadí neziskových organizací a o financování jejich lobbistických kampaní a materiálů;

14. vyjadřuje podporu myšlence, aby zpravodajové Parlamentu zpracovávali „legislativní stopu“ své činnosti, která by transparentně odrážela míru lobbování, doporučení a podnětů, se kterými se během svého působení ve funkci zpravodaje setkali;

15. je přesvědčen, že o tom, jak zohlední názory vycházející z občanské společnosti, musí Parlament rozhodovat zcela nezávisle;

16. domnívá se, že doporučení obsažená v tomto stanovisku a ve zprávě vypracované příslušným výborem vyžadují revizi a zásahy ze strany Parlamentu s ohledem na jeho jednací řád a etický kodex a rovněž spolupráci Parlamentu s Komisí a Radou; doporučuje tedy, aby byla nejpozději do prvního čtvrtletí roku 2008 ustavena parlamentní pracovní skupina pro spolupráci s Komisí a Radou v této oblasti.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

19.12.2007

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

17

0

1

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Carlo Casini, Titus Corlăţean, Bert Doorn, Giuseppe Gargani, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Klaus-Heiner Lehne, Katalin Lévai, Antonio Masip Hidalgo, Manuel Medina Ortega, Aloyzas Sakalas, Francesco Enrico Speroni, Diana Wallis, Tadeusz Zwiefka

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Sharon Bowles, Vicente Miguel Garcés Ramón, Eva Lichtenberger, Marie Panayotopoulos-Cassiotou, Michel Rocard

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

 


STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (8. 1. 2008)

pro Výbor pro ústavní záležitosti

o vytvoření rámce pro činnost zástupců zájmových skupin (lobbistů) v evropských orgánech

(2007/2115(INI))

Navrhovatel: Søren Bo Søndergaard

NÁVRHY

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  uznává velký význam a vliv lobbování a odborného poradenství poskytovaného lobbistickými skupinami a nevládními organizacemi na rozhodovací proces EU a z toho vyplývající potřebu stanovit v této oblasti pravidla;

2.  domnívá se, že pouze povinná registrace všech lobbistických skupin a lobbistů v rejstříku společném pro všechny orgány EU provedená v souladu se zásadami transparentnosti a ochrany soukromí a spojená s poskytnutím určitých forem finančních informací bude účinným nástrojem, jenž napomůže identifikovat a vyhodnotit význam nejdůležitějších sil stojících za danou lobbistickou činností; rejstřík musí být spojen s kodexem etického chování společným pro všechny orgány EU;

3.  domnívá se, že prvním krokem k vytvoření jediného společného rejstříku pro všechny orgány EU by mohlo být, pokud by Evropský parlament přístup lobbistů do svých prostor podmínil jejich registrací jak ve svém rejstříku, tak v rejstříku Komise; stejně tak vyzývá Komisi, aby k umožnění vstupu do svých prostor vyžadovala registraci u obou orgánů;

4.  považuje přístup založený na příjmu, pro nějž se Komise rozhodla, za povinná a minimální pravidla; domnívá se, že by lobbisté měli být rovněž povinni zveřejňovat výdaje na lobbování mimo jiné tím, že poskytnou stejné informace o výdajích na lobbování, jež vynaložili na poslance EP, jaké jsou poslanci EP povinni zveřejňovat ve svých prohlášeních o finanční situaci;

5.  vyzývá předsednictvo Parlamentu nebo kvestory, aby prověřili způsoby, jak omezit nedovolený přístup do těch pater parlamentních budov, v nichž se nacházejí kanceláře poslanců, s ohledem na skutečnost, že přístup veřejnosti do zasedacích místností výborů může být omezen pouze za výjimečných okolností;

6.  vyzývá ke zřízení veřejné databáze, jež by se nacházela on-line, bylo by možné v ní provádět vyhledávání a stahovat z ní údaje a jež by až do zřízení společné databáze obsahovala všechny relevantní informace spolu s odkazy na ostatní případné databáze orgánů EU;

7.   požaduje, aby přesnost informací v rejstříku kontroloval a zajišťoval monitorovací mechanismus (např. výbor poslanců EP, kteří v Parlamentu nezastávají žádné další významné funkce), a domnívá se, že je důležité, aby byl k tomuto účelu vyčleněn dostatek zdrojů (lidských i finančních);

8.   domnívá se, že by lobbisté, kteří záměrně poskytli neuspokojivé nebo nepravdivé informace, měli být vystaveni postihům; domnívá se, že v rámci systému povinné registrace představuje pozastavení registrace nebo, v nejzávažnějších případech, výmaz z rejstříku přiměřený a dostatečně odrazující postih;

9.   vyzývá Konferenci předsedů, aby na svých webových stránkách zveřejnila seznam všech stávajících meziskupin (včetně jejich členů, pořadů jednání schůzí a dokumentů), jakož i seznam lobbistických skupin a nevládních organizací, které je podporují, a konkretizovala poskytovaný způsob podpory, zejména pokud jde o lidské, materiální nebo finanční zdroje;

10. vyzývá předsednictvo, aby nejpozději do tří let poté, co pravidla pro činnost lobbistů vstoupí v platnost, provedlo jejich přezkum s cílem vyhodnotit, zda změněný systém dosáhl v této oblasti potřebné transparentnosti; vyzývá Komisi, aby každou budoucí iniciativu o lobbistických činnostech v EU založila na právním základě poskytovaném Smlouvami týkajícím se transparentnosti a otevřenosti.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

18.12.2008

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

52

1

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Alexander Alvaro, Roberta Angelilli, Alfredo Antoniozzi, Mihael Brejc, Kathalijne Maria Buitenweg, Michael Cashman, Giuseppe Castiglione, Giusto Catania, Carlos Coelho, Panayiotis Demetriou, Gérard Deprez, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Bárbara Dührkop Dührkop, Claudio Fava, Armando França, Urszula Gacek, Kinga Gál, Patrick Gaubert, Roland Gewalt, Lilli Gruber, Jeanine Hennis-Plasschaert, Lívia Járóka, Ewa Klamt, Stavros Lambrinidis, Esther De Lange, Henrik Lax, Sarah Ludford, Claude Moraes, Javier Moreno Sánchez, Rares-Lucian Niculescu, Bogusław Rogalski, Martine Roure, Luciana Sbarbati, Inger Segelström, Csaba Sógor, Søren Bo Søndergaard, Vladimir Urutchev, Ioannis Varvitsiotis, Manfred Weber, Renate Weber, Tatjana Ždanoka

Náhradní(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Edit Bauer, Simon Busuttil, Genowefa Grabowska, Ignasi Guardans Cambó, Sophia in 't Veld, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Jean Lambert, Jörg Leichtfried, Antonio Masip Hidalgo, Bill Newton Dunn, Rainer Wieland

Náhradník(ci) čl. 178 odst. 2 přítomný(í) při závěrečném hlasování

Manuel Medina Ortega


VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

1.4.2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

18

1

3

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Enrique Barón Crespo, Bastiaan Belder, Richard Corbett, Jean-Luc Dehaene, Andrew Duff, Ingo Friedrich, Anneli Jäätteenmäki, Jo Leinen, Íñigo Méndez de Vigo, Rihards Pīks, Riccardo Ventre, Johannes Voggenhuber, Dushana Zdravkova

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Graham Booth, Costas Botopoulos, Carlos Carnero González, Monica Frassoni, Gérard Onesta, Georgios Papastamkos, Reinhard Rack, Kathy Sinnott, Mauro Zani

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Willi Piecyk, Søren Bo Søndergaard

Poslední aktualizace: 17. dubna 2008Právní upozornění