Postup : 2007/2261(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0149/2008

Předložené texty :

A6-0149/2008

Rozpravy :

PV 08/05/2008 - 4
CRE 08/05/2008 - 4

Hlasování :

PV 08/05/2008 - 5.12
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0198

ZPRÁVA     
PDF 418kWORD 369k
14. dubna 2008
PE 398.399v02-00 A6-0149/2008

o bílé knize o sportu

(2007/2261(INI))

Výbor pro kulturu a vzdělávání

Zpravodaj: Manolis Mavrommatis

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru
 STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci
 STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
 STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj
 STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti
 STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
 STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví
 VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o bílé knize o sportu

(2007/2261(INI))

Evropský parlament,

–       s ohledem na článek 6 a článek 149 Lisabonské smlouvy, podle něhož EU přispívá k podpoře evropských hledisek sportu s přihlédnutím k jeho zvláštní povaze, jeho strukturám založeným na dobrovolné činnosti a jeho společenské a výchovné funkci,

–       s ohledem na bílou knihu o sportu (KOM(2007)0391),

–       s ohledem na zprávu z Helsinek z prosince 1999 a na niceské prohlášení z prosince 2000 o specifických charakteristikách sportu a o jeho společenské funkci v Evropě,

–       s ohledem na iniciativu britského předsednictví týkající se evropského fotbalu, která vyústila v nezávislou studii o evropském sportu (Independent European Sport Review) zveřejněnou v roce 2006,

–       s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropských společenství a Soudu prvního stupně a na rozhodnutí Komise v záležitostech týkajících se sportu,

–       s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ(1), jež zakazuje všechny formy rasové diskriminace v oblastech zaměstnanosti, vzdělávání, sociálního zabezpečení, zdravotní péče a přístupu ke zboží a službám,

–       s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(2),

–       s ohledem na svá usnesení ze dne 13. června 1997 o úloze Evropské unie v oblasti sportu(3) a ze dne 5. června 2003 o ženách a sportu(4),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 29. března 2007 o budoucnosti profesionálního fotbalu v Evropě(5),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2007 o úloze sportu ve vzdělávacím procesu(6),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 14. dubna 2005 o boji proti dopingu ve sportu(7),

–       s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2006 o potírání rasismu při fotbalových utkáních(8),

–       s ohledem na Světový antidopingový kodex z roku 2003 a jeho revizi z roku 2007,

–       s ohledem na zprávu a na závěry první evropské konference o správě sportu s názvem „Pravidla hry“ (konané v Bruselu ve dnech 26.–27. února 2001),

–       s ohledem na memorandum o porozumění, které podepsala Komise a FIFA v roce 2006 s cílem využít fotbal jako hybnou sílu rozvoje v afrických, karibských a tichomořských zemích,

–       s ohledem na zkušenosti získané během Evropského roku vzdělávání prostřednictvím sportu (2004) a na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení,

–       s ohledem na úlohu sportu při podpoře integrace a na jeho potenciální příspěvek k sociální soudržnosti a vnitřní soudržnosti regionů,

–       s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro právní záležitosti, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0149/2008),

A.     vzhledem k tomu, že evropský sport je nerozlučnou součástí evropské identity a že je založen na odhodlání a nadšení milionů sportovců, dobrovolníků a fanoušků, kteří aktivně působí v mnoha sportovních klubech a federacích, v širokém hnutí, které vychovalo mnoho vynikajících sportovkyň, sportovců a sportovních týmů a které ze sportu udělalo vysoce ceněný prvek naší společnosti, v níž jsou sportovní události mimořádně populární,

B.     vzhledem k tomu, že sport hraje v evropské společnosti velmi důležitou roli, některé sportovní soutěže však čelí novým hrozbám a výzvám, jako jsou komerční tlaky, bezohledné využívání mladých hráčů a sportovců, doping, rasismus, násilí, domlouvání výsledků utkání, korupce, sázkové podvody a praní peněz,

C.     vzhledem k tomu, že sport má zvláštní společenskou roli jakožto nástroj sociálního začlenění a integrace a že je důležitým nástrojem podpory mezikulturního dialogu a mimořádným způsobem přispívá k rozvoji a prosazování zásadních společenských, kulturních a výchovných hodnot, jako je čestnost, solidarita, dodržování pravidel, týmový duch a sebekázeň; vzhledem k tomu, že sport hraje v evropské společnosti zvláště významnou roli, pokud jde o  zdraví, vzdělávání, sociální integraci a kulturní hodnoty, a to díky organizacím s dobrovolnickou strukturou,

D.     vzhledem k tomu, že podle článku 149 Lisabonské smlouvy je činnost EU zaměřena na měl být rozvoj evropského rozměru podporou spravedlivého a otevřeného sportovního soutěžení a spolupráce mezi subjekty odpovědnými za sport, jakož i ochranou fyzické a mravní integrity sportovců a sportovkyň, obzvláště nejmladších sportovců a sportovkyň; vzhledem k tomu, že činnost na úrovni EU by měla doplňovat působení dalších subjektů, aniž by se měnilo stávající rozdělení pravomocí,

E.     vzhledem k tomu, že s ohledem na ratifikaci Lisabonské smlouvy a jejího článku 149 je nutno dát roli sportu v Evropě strategické směřování tím, že se vyjasní uplatňování práva Společenství v oblasti sportu; vzhledem k tomu, že individuální přístup v jednotlivých případech se zřetelem ke zvláštní povaze sportu je z pohledu sportovních organizací neuspokojivý, což prohloubí stávající právní nejistotu, a že je třeba přijmout na úrovni Evropské unie další opatření týkající se sportu, a to současně respektovat autonomii, specifičnost a samoregulaci sportovních organizací,

F.     vzhledem k tomu, že článek 149 Lisabonské smlouvy vyzývá Společenství k podpoře spravedlivého a otevřeného sportovního soutěžení a že uplatňování pravidel hospodářské soutěže na oblast sportu vede k tomu, že se zvětšuje propast mezi sportovními kluby ve prospěch těch nejbohatších; tato situace poškozuje spravedlivý průběh sportovního soutěžení, a je tudíž v rozporu s cílem stanoveným ve výše uvedeném článku 149,

G.     vzhledem k tomu, že je nutno zohlednit nezávislost sportovních organizací a zastupujících subjektů, jako jsou například organizace a subjekty, které pořádají profesionální mistrovství, spolu se skutečností, že odpovědnost za organizaci nesou zejména správní rady sportovních orgánů a do určité míry také členské státy a sociální partneři,

H.     vzhledem k tomu, že profesionální sport neustále nabývá na významu a pomáhá zvyšovat úlohu sportu ve společnosti; vzhledem k tomu, že právo hospodářské soutěže a ustanovení týkající se vnitřního trhu se vztahují na sport pouze v té míře, v jaké je hospodářskou činností,

I.      vzhledem k tomu, že sport spadá do působnosti práva EU, zejména pokud jde o princip zastupitelské a participativní demokracie v rozhodovacích orgánech evropských sportovních institucí a článek 13 Smlouvy o ES, který zakazuje diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace; vzhledem k tomu, že jsou určité případy, kdy nelze sport nelze z důvodu jeho specifických charakteristik a zásadních a jedinečných rysů srovnávat s běžnou hospodářskou činností,

J.      vzhledem k tomu, že dobrovolná činnost v odvětví sportu posiluje sociální soudržnost a začlenění a podporuje místní demokracii a aktivní občanství a má také implicitní hospodářskou hodnotu, neboť bez dobrovolníků by sportovní aktivity byly mnohem nákladnější a mnoho společenských aktivit spojených se sportem by zaniklo; vzhledem k tomu, že je třeba podporovat dobrovolnické sportovní struktury a dobrovolné služby ve sportu prostřednictvím opatření, které jim poskytnou odpovídající ochranu a zajistí uznání hospodářské a společenské role dobrovolníků,

K.     vzhledem k tomu, že nedostatek tělesné aktivity zvyšuje výskyt obezity a chronických onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby a diabetes, a že jejich důsledky zatěžují rozpočty zdravotnictví v členských státech,

L.     vzhledem k tomu, že počet hodin tělesné výchovy v posledním desetiletí klesl jak na základních, tak na středních školách, a že v oblasti sportovních zařízení a stavu vybavení jsou mezi členskými státy velké rozdíly; vzhledem k tomu, že sport nabízí mladým lidem vítané příležitosti účasti a osobní angažovanosti ve společnosti a může napomoci tomu, že nesklouznou k delikventnímu jednání,

M.    vzhledem k tomu, že doping ohrožuje zásady transparentního a čestného soutěžení a vystavuje sportovce a sportovkyně nepřiměřeným tlakům,

N.     vzhledem k tomu, že díky Světovému antidopingovému kodexu z roku 2003 vznikl určitý model pro harmonizaci vnitrostátních právních předpisů na celém světě; vzhledem k tomu, že úsilí vynaložené Světovou antidopingovou agenturou (WADA) je však převážně zaměřeno na vrcholový sport,

O.     vzhledem k tomu, že EU by prospěl koordinovanější přístup v boji proti dopingu, a to zejména pokud by formulovala společný postoj ve vztahu k antidopingové agentuře WADA, organizaci UNESCO a Radě Evropy a probíhala by výměna informací a osvědčených postupů mezi vládami, vnitrostátními antidopingovými organizacemi a laboratořemi,

P.     vzhledem k tomu, že ačkoli na evropské úrovni došlo v oblasti rovnosti pohlaví k určitému pokroku, v oblasti sportu přetrvávají nerovnosti mezi muži a ženami; vzhledem k tomu, že tréninkové programy pro talentované mladé sportovce a sportovkyně by měly být otevřeny všem a nesmějí vést k diskriminaci občanů EU ve srovnání s místními obyvateli na základě státní příslušnosti nebo pohlaví,

Q.     vzhledem k tomu, že přístup ke sportu musí mít všechny osoby s trvalým pobytem v dané zemi, a že je proto nutné se zabývat specifickými potřebami některých skupin, jako jsou zdravotně postižení, přistěhovalci a lidé pocházející ze znevýhodněných poměrů, a že zejména sportovci se zdravotním postižením nesmějí být ve srovnání se zdravými sportovci diskriminováni, pokud jde o rovný přístup ke sportu v členských státech,

R.     vzhledem k tomu, že sport je určen všem občanům bez ohledu na pohlaví, rasu, věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání, státní příslušnost, sexuální orientaci a společenský původ nebo ekonomické zázemí; vzhledem k tomu, že sport může být hybnou silou sociálního začlenění a integrace a že Komise opakovaně odsoudila veškeré projevy násilí, rasismu a xenofobie,

S.     vzhledem k tomu, že násilí během sportovních akcí zůstává nevyřešeným problémem a může mít rozličné formy, vzhledem k tomu, že významné sportovní akce ve svém průběhu přitahují prostituci a snahy o obchodování se ženami a dětmi,

T.     vzhledem k tomu, že ze studie předložené během rakouského předsednictví v roce 2006 vyplývá, že sport vytvořil v roce 2004 přidanou hodnotu ve výši 407 miliard EUR, tj. 3,7 % HDP EU, a pracovní místa pro 15 milionů lidí, tedy 5,4 % pracovní síly; vzhledem k tomu, že sport tedy přispívá k uskutečnění lisabonských cílů růstu a vytváření pracovních míst a slouží jako nástroj rozvoje na místní a regionální úrovni a ve venkovských oblastech a že také může být spjat s rozvojem cestovního ruchu ve spojitosti s úsilím o modernizaci infrastruktury a se vznikem partnerství pro účely financování sportovních zařízení a zařízení pro volnočasové aktivity,

U.     vzhledem k tomu, že narůstající počítačové pirátství (a zejména neoprávněné vysílání sportovních akcí, ať už živě, nebo ze záznamu) je velkou hrozbou pro odvětví sportu, ačkoli se o tomto problému velmi málo ví,

V.     vzhledem k tomu, že převážná většina sportovních aktivit probíhá na neziskovém základě a že mnoho z těchto aktivit závisí na finanční podpoře, aby byla zajištěna jejich přístupnost pro všechny; vzhledem k tomu, že finanční podpora je důležitá pro sport na nejnižší úrovni a sport pro všechny, avšak pod podmínkou, že je v souladu s právem Společenství, vzhledem k tomu, že organizovaný sport je téměř ve všech členských státech EU založen na zvláštních neziskových řídících strukturách na nejnižší úrovni, které do značné míry závisí na zápalu dobrovolníků a mají specifické formy právní subjektivity nebo právního postavení, které jsou nutnou podmínkou pro řadu finančních a daňových zvýhodnění,

W.    vzhledem k tomu, že členské státy jednoznačně nedefinovaly pojem „sport“ a jasně nestanovily, zda se jedná, či nejedná o službu obecného zájmu, což opravňuje k finančním zvýhodněním (například k daňovým úlevám),

X.     vzhledem k tomu, že dochází k poklesu množství darů a finančních prostředků ze státního rozpočtu a že většina neziskových sportovních organizací potřebuje pro své přežití získat příjmy z nějaké obchodní činnosti, které jim umožní účinně plnit jejich společenské cíle, a tyto organizace proto podléhají právu EU,

Y.     vzhledem k tomu, že sportovní organizace mají mnoho zdrojů příjmů, jako jsou například členské poplatky a prodej vstupenek, reklama a sponzorské dary, loterie, mediální práva, přerozdělování příjmů v rámci sportovních svazů a lig, merchandising, veřejná finanční podpora, přičemž zisky z loterií provozovaných státem nebo na základě licence udělené státem a zisky provozovatelů hazardních her jsou v mnoha členských státech EU zdaleka největším zdrojem jejich příjmů,

Z.     vzhledem k tomu, že mediální práva jsou hlavním zdrojem příjmů profesionálního sportu v Evropě a tyto příjmy jsou mimo jiné rovněž znovu investovány do tréninku, do zařízení a do místních projektů na nejnižší úrovni a že sportovní akce jsou oblíbeným zdrojem obsahu vysílání pro mnohé provozovatele sdělovacích prostředků,

AA.  vzhledem k tomu, že příspěvek na financování amatérského sportu z loterií provozovaných státem a od subjektů, které provozují hazardní hry na základě licence v obecném zájmu, považují sportovní organizace v Evropské unii za nezbytný; vzhledem k tomu, že dosud nebylo navrženo jiné trvalé a politicky průchodné řešení jako způsob kompenzace očekávaných velkých ztrát u těchto zdrojů financování, pokud by bylo v členských státech, které dosud uplatňovaly v oblasti hazardních her restriktivní politiku, povoleno provozovat tuto činnost společnostem, jejichž cílem je tvorba zisku, ani se o podobném řešení nevedla diskuse,

AB.  vzhledem k tomu, že se nekontrolovaně rozmohly sportovní sázky (zejména přeshraniční sázení přes internet), že vzrostl počet utkání, jejichž výsledek byl předem domluven, a že v poslední době v členských státech Evropské unie propukly v souvislosti se sázením skandály, které vrhají stín na čistotu sportu a sportovního soutěžení,

AC.  vzhledem k tomu, že společné rysy hospodářského a sociálního vývoje většiny členských států, jako je například rostoucí komercializace, stimulace veřejných výdajů a zvyšující se počet účastníků, přičemž počet dobrovolníků zůstává nezměněn, daly vzniknout novým výzvám, pokud jde o organizaci sportu v Evropě,

AD.  vzhledem k tomu, že reprezentační družstva hrají důležitou úlohu nejen tím, že ztělesňují určitou hodnotu pro každou státní pospolitost, ale také tím, že zajišťují solidaritu se sportem na nejnižší úrovni, a proto si zasluhují podporu,

AE.   vzhledem k tomu, že vytvoření skutečného evropského trhu pro sportovce, sportovkyně a hráče a zvýšení úrovně jejich platů v určitých profesionálních sportech vedly k nárůstu činností hráčských agentů, a je proto nezbytná specifická odborná příprava sportovních manažerů a hráčských agentů v členských státech,

AF.   vzhledem k tomu, že se sport velmi často odehrává na mezinárodní úrovni, vznikla v tomto odvětví korupce přeshraniční povahy; pokud se řídící orgány potýkají s problémy s přeshraniční korupcí, které mají celoevropský charakter, měly by mít možnost požádat v případě potřeby Komisi o pomoc,

AG.  vzhledem k tomu, že systémy licencí, schválené příslušnými pořadateli soutěží, mají zaručit, že se všechny profesionální kluby budou řídit stejnými základními pravidly, pokud jde o finanční řízení a transparentnost, a že takové systémy by měly být slučitelné s ustanoveními o hospodářské soutěži a vnitřním trhu a neměly by překračovat rámec nezbytný pro dosažení legitimního cíle dobré organizace a řádného fungování sportu,

AH.  vzhledem k tomu, že sportovní struktury na evropské úrovni jsou již z podstaty organizovaného sportu zpravidla méně rozvinuté než na národní a mezinárodní úrovni, neboť sport na evropské úrovni je organizován v celoevropském měřítku, a nikoli na úrovni EU-27,

AI.    vzhledem k tomu, že se výše uvedená bílá kniha častokrát zmiňuje o začlenění sportu do evropských programů financování a že Unie také musí při své činnosti zohledňovat sportovní hledisko, zejména ve snaze respektovat autonomii, specifičnost a samoregulaci sportovních organizací a podporovat sport na evropské úrovni; vzhledem k tomu, že výsledek strukturovaného dialogu mezi všemi zúčastněnými stranami je velmi důležitý pro porozumění zvláštní povaze sportu,

AJ.   vzhledem k tomu, že se Komise rozhodla učinit ze zdraví prospívající tělesné aktivity základní kámen své činnosti v oblasti sportu; vzhledem k tomu, že Rada Evropy ukázala možnost inovativního a účinného dialogu se sportovním hnutím v Evropě tím, že se na jejích zasedáních setkávají vládní a nevládní subjekty působící v oblasti sportu,

AK.  vzhledem k tomu, že by sociální dialog na evropské úrovni mohl zmírnit obavy zaměstnavatelů a sportovců a sportovkyň a mohl by zahrnovat i posuzování dohod týkajících se vztahů mezi nimi a pracovních podmínek v tomto odvětví,

AL.   vzhledem k tomu, že sport může přispívat k různým aspektům vnějších vztahů EU v souvislosti s programy zahraniční pomoci, protože přispívá k dialogu s partnerskými zeměmi v rámci veřejné diplomacie EU,

AM. vzhledem k tomu, že si evropské sportovní organizace, pořadatelé sportovních akcí a všechny odpovědné subjekty musí stanovit cíle v souvislosti s ochranou životního prostředí ve snaze zajistit udržitelnost svých činností s ohledem na životní prostředí,

Organizace sportu

1.      vítá zveřejnění Bílé knihy o sportu a doufá, že poslouží jako základ pro to, aby svět sportu a Komise navázaly plodný a trvalý dialog; oceňuje důležitost, jakou Komise sportu přijetím této bílé knihy přikládá;

2.      vítá skutečnost, že členské státy oficiálně uznaly v Lisabonské smlouvě roli sportu, a je tak možné vytvořit konzistentní evropskou politiku v této oblasti, a to s přihlédnutím ke zvláštní povaze sportu, k jeho strukturám založeným na dobrovolné činnosti a jeho společenské a výchovné funkci a s tím, že Komise má možnost podporovat a doplňovat – nikoli však regulovat – kroky členských států a sportovních organizací; připomíná, že stávající sportovní struktury v Evropě jsou založeny na principu státní příslušnosti;

3.      žádá Komisi, aby náležitě respektovala zvláštní povahu sportu tím, že nezvolí přístup řešení problémů případ od případu, a aby zajistila větší právní jistotu stanovením jasných pokynů ve věci použitelnosti evropského práva na sport v Evropě a podporou studií a seminářů týkajících se konkrétního uplatňování acquis communautaire v oblasti sportu; vyzývá Komisi, aby zajistila jasnost, koherentnost a publicitu pravidel EU, aby tak sportovní služby obecného zájmu mohly plnit své cíle a přispívat k lepší kvalitě života evropských občanů; dále žádá Komisi, aby sledovala a pravidelně přezkoumávala uplatňování práva EU v souladu se Smlouvou o ES se zřetelem k novým skutečnostem, a to ve snaze odhalit a řešit přetrvávající nebo nově vzniklé problémy;

4.      souhlasí s Komisí, že většinu problémů lze řešit samoregulací v souladu se zásadami řádné správy, a to za předpokladu, že jsou dodrženy právní předpisy EU; je přesvědčen, že pro řádnou správu ve sportu a pro zabránění právní nejistotě, pokud jde o autonomii a samoregulaci sportovních organizací, je nezbytné strukturované partnerství a dialog mezi Komisí a sportovním hnutím; souhlasí s Komisí, pokud jde o vedení strukturovaného dialogu rozdělené na dvě části: a) každoroční evropské sportovní fórum za účasti všech subjektů zapojených do sportu a b) tematické diskuse s omezeným počtem účastníků;

5.      vítá skutečnost, že se strukturovaného dialogu účastní:

-            evropské sportovní federace,

-            evropské sportovní organizace sdružující více sportovních odvětví, zejména evropské národní olympijské výbory, evropské paralympijské výbory, iniciativa Special Olympics a evropské nevládní sportovní organizace,

-            národní sportovní organizace sdružující více sportovních odvětví a národní olympijské a paralympijské výbory,

-            ostatní subjekty činné v oblasti sportu a zastoupené na evropské úrovni, včetně sociálních partnerů,

-            ostatní evropské a mezinárodní organizace, zejména orgány zabývající se sportem při Radě Evropy a orgány OSN, např. UNESCO a WTO;

6.      zastává názor, že sportovní orgán může svobodně řídit svůj sport, pokud jsou jeho pravidla čistě sportovní; pokud však obsahují omezení, musí být tato omezení přiměřená, tzn. přiměřeně nezbytná k dosažení svých sportovních cílů;

7.      souhlasí s Evropskou komisí a uznává zvláštní povahu profesionálního sportu a autonomii jeho reprezentativních struktur, tj. lig, jakožto pořadatelů profesionálních mistrovství na národní úrovni, a zástupců zaměstnavatelů, tj. lig, a jejich reprezentativních asociací na evropské úrovni, v souladu s právem EU;

8.      doporučuje, aby jednotlivé asociace různých kategorií osob zapojených do sportu (hráčů, trenérů, rozhodčích apod.) byly řádně zastoupeny v rozhodovacích orgánech mezinárodních a národních federací;

9.      domnívá se, že z důvodu pohybů velkých částek finančních prostředků, které souvisejí s přestupy hráčů, by měly finanční transakce probíhat otevřeně a transparentně mezi všemi příslušnými stranami, a domnívá se, že by tento systém měl být spravován příslušným řídícím orgánem;

10.    zdůrazňuje význam dobrovolné práce v oblasti sportu, spočívající v její úloze jakožto zásadního faktoru stimulujícího a podporujícího sociální začlenění a větší informovanost mezi mladými lidmi; vyzývá členské státy a Komisi, aby v rámci vytváření politik na vnitrostátní a evropské úrovni více podněcovaly iniciativy dobrovolníků, pokud jde o sport a sportovní organizace;

11.    žádá členské státy a řídící sportovní orgány, aby aktivně podporovaly společenskou a demokratickou úlohu fanoušků podporou vytváření a rozvoje federací příznivců a prosazováním zapojení těchto federací do řízení a správy sportovních utkání; domnívá se, že iniciativa „Supporters Direct“ je příkladem osvědčeného postupu v tomto ohledu, a vyzývá Komisi, členské státy a řídící sportovní orgány, aby podporovaly jeho šíření;

12.    vyzývá Evropskou komisi, aby podporovala větší zapojení nevládních sportovních organizací do dialogu mezi členskými státy a Komisí tím, že bude pořádat společné schůze představitelů vlád a nevládních sportovních organizací, jako jsou například schůzky ministrů nebo sekčních ředitelů pro sport nebo schůze pracovních skupin Komise;

13.    vítá memorandum podepsané Francií a Nizozemskem týkající se Bílé knihy o sportu a vyzývá Komisi, aby vyjasnila postavení sportu v rámci práva EU, pokud jde o konkrétní otázky, jako jsou soupisky týmů, postavení hráčských agentů, audiovizuální práva atd.;

14.    vyzývá Komisi, aby při vedení strukturovaného dialogu věnovala zvláštní pozornost Výboru regionů, a to s ohledem na jeho příspěvek na regionální a místní úrovni ke kontrole a provádění opatření stanovených v Bílé knize o sportu;

15.    žádá UEFA a FIFA, aby ve svých stanovách přiznaly právo obrátit se na běžné soudy, uznává však, že princip samoregulace u vnitrostátních orgánů, lig a soutěží je realitou a opodstatňuje struktury evropského modelu sportu a základní zásady, kterými se řídí organizace sportovních soutěží;

16.    vybízí Komisi, aby podporovala zavedení a posílení samoregulačních licenčních systémů na vnitrostátní a evropské úrovni s cílem zlepšit řádnou správu a vytvořit rovné podmínky, pokud jde o finanční transparentnost a stabilitu; doporučuje, aby byla přijata opatření vedoucí k dosažení finanční transparentnosti a kontroly nákladů v evropském sportu ve snaze zajistit nejen stabilitu, ale také rovné podmínky mezi evropskými soutěžiteli v oblasti sportu, a ve snaze zabránit tomu, aby „finanční doping“ rozhodoval o evropských sportovních akcích; uznává prospěšnost toho, že pořadatelé soutěží na národní a evropské úrovni udělují licence profesionálním klubům, aby bylo zajištěno, že tyto kluby budou mít nezbytnou strukturu a že budou splňovat organizační a ekonomické podmínky pro účast v soutěžích;

17.    vyzývá národní sportovní federace v EU a evropské sportovní organizace, aby zajistily soulad svých postupů udělování licencí sportovním svazům se základními zásadami finanční transparentnosti, nediskriminující povahu těchto postupů a jejich soulad se základními ustanoveními a zásadami, kterými se řídí vnitřní trh, a to s cílem zamezit narušením hospodářské soutěže; domnívá se, že sportovní organizace musí zajistit, aby byly dodržovány požadavky týkající se transparentnosti a udělování licencí a aby jejich nedodržení bylo potrestáno;

18.    vítá návrh Komise uspořádat konferenci za účasti UEFA, EPFL, Fifpro, národních svazů a národních orgánů odpovědných za pořádání profesionálních fotbalových soutěží a diskutovat na této konferenci o licenčních ujednáních a osvědčených postupech v této konkrétní oblasti;

Doping

19.    žádá členské státy, aby se dohodly na společném legislativním přístupu k dopingu s cílem zajistit, aby byl v případě dopingu právní postup ve všech členských státech podobný, a aby formulovaly společný postoj ve vztahu k agentuře WADA, organizaci UNESCO a Radě Evropy; žádá členské státy, které dosud nepodepsaly úmluvu UNESCO o dopingu ve sportu, aby tak učinily;

20.    vyzývá Unii jako člena agentury WADA, aby v rámci boje proti dopingu nejprve posílily stávající sítě, a teprve potom vytvářely nová partnerství mezi donucovacími orgány členských států, laboratořemi akreditovanými agenturou WADA, Europolem a Interpolem, která by umožňovala včasnou a bezpečnou výměnu informací o nových dopingových látkách a nových dopingových praktikách;

21.    vyzývá Komisi, aby provedla akce č. 4 a 5 akčního plánu Pierre de Coubertin, aby tak podpořila rozvoj partnerství mezi donucovacími orgány členských států, laboratořemi akreditovanými agenturou (WADA) a Interpolem, která by umožňovala včasnou a bezpečnou výměnu informací o nových dopingových látkách a nových dopingových praktikách a usnadňovala a aktivně podporovala vytvoření sítě národních antidopingových organizací členských států;

22.    naléhavě vyzývá členské státy, aby k obchodu s nelegálními dopingovými látkami přistupovaly stejně jako k obchodu s nelegálními drogami a aby v tomto smyslu odpovídajícím způsobem upravily své vnitrostátní právní předpisy; a vyzývá Komisi, aby přemýšlela o tom, dále rozpracovat toto doporučení uvedené v bílé knize;

23.    požaduje politiku, jejímž cílem je prevence a potírání dopingu, přičemž součástí této snahy musí být neplánovat příliš nabitý kalendář soutěží, v jehož důsledku se sportovci ocitají pod velkým tlakem; zdůrazňuje potřebu bojovat proti nepravostem kontrolami, výzkumem, testy, dlouhodobým sledováním nezávislými lékaři a vzděláváním a zároveň prevencí a školením; vyzývá profesionální kluby a sportovní organizace, aby přijaly závazek bojovat proti dopingu a aby sledovaly dodržování tohoto závazku prostřednictvím vnitřních a vnějších nezávislých kontrol;

24.    žádá, aby v rámci příprav následujících olympijských her, které se mají konat v EU (v Londýně v roce 2012), byl vypracován akční plán pro boj proti dopingu;

25.    žádá, aby byly prostřednictvím rámcového programu pro výzkum a programu pro veřejné zdraví uvolněny finanční prostředky na výzkum dopingu;

26.    vyzývá členské státy, aby zajistily komplexnější informace a vzdělání pro mladé účastníky sportovních soutěží, pokud jde o drogy zvyšující výkonnost, preparáty, které by je mohly obsahovat, a jejich účinky na zdraví;

Vzdělávání, mladí lidé a zdraví

27.    zdůrazňuje úlohu sportu ve vzdělávání, učení mladých lidí hodnotám tolerance, poctivosti a dodržování pravidel čestného měření sil a při prevenci v oblasti zdravotní péče, zejména při snaze bojovat proti obezitě;

28.    odkazuje v tomto ohledu na úkol Evropské unie – který jí byl svěřen Lisabonskou smlouvou – chránit tělesnou a mravní integritu zejména nejmladších sportovců a sportovkyň;

29.    vítá návrh Komise podporovat sport a cvičení jakožto zásadní faktory, pokud jde o vzdělávací standardy, ve snaze zatraktivnit školy a zlepšit vysokoškolské standardy; podporuje doporučení Komise členským státům, aby na vnitrostátní úrovni vytvořily strategie, které budou v rámci vzdělávacích programů usilovat o zvýšení a zlepšení tělesné aktivity dětí a žáků od velmi raného věku; zdůrazňuje význam financování tělesné aktivity ve školách, která je zásadní pro psychický i fyzický růst nejmenších dětí a je rovněž významným nástrojem péče o zdraví mladých lidí a mladistvých;

30.    vyzývá členské státy, aby podněcovaly k dalším opatřením na podporu sportu a cvičení jako zásadního faktoru zvyšování národních vzdělávacích standardů a aby plně využívaly příležitosti, kterou skýtají programy Společenství, pokud jde o mobilitu na všech úrovních vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního vzdělávání;

31.    doporučuje členským státům, aby si uvědomily nutnost zohlednit potřebu poskytnout mladým sportovcům a sportovkyním přípravu pro „dvojí kariéru“ – se zvláštní pozorností ke vzdělávání těch nejmladších –, pro tento účel je ovšem nutný přísnější dohled a pravidelné kontroly ve snaze zaručit kvalitu této přípravy a zřídit kvalitní místní vzdělávací centra, která budou ochraňovat jejich morální, vzdělávací a profesionální zájmy;

32.    vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzívnily preventivní opatření a zdravotní prohlídky u mladých sportovců a zajistily dodržování veškerých práv obsažených v Úmluvě OSN o právech dítěte ;

33.    vítá návrh Komise udílet evropskou cenu školám, které podporují a prosazují tělesné cvičení jako součást školních osnov;

34.    souhlasí s Komisí, že investování do mladých talentovaných sportovců a sportovkyň je klíčové pro udržitelný rozvoj sportu, a je přesvědčen, že je skutečnou výzvou pro sportovní hnutí zajistit tréninkovou přípravu hráčů na místní úrovni; domnívá se, že pravidlo UEFA týkající se domácích odchovanců může posloužit jako příklad pro ostatní federace, ligy a kluby;

35.    vyzývá Komisi, aby uznala zákonnost opatření zvýhodňujících hráče, kteří prošli systémem tréninkové přípravy, např. je povinný minimální počet místních hráčů – bez ohledu na jejich státní příslušnost – mezi zaměstnanci profesionálního klubu;

36.    vyzývá Komisi a členské státy, aby bojovaly proti vykořisťování dívek a chlapců ve sportu a proti obchodování s dětmi tím, že budou důsledně prosazovat platné právní předpisy a pravidla; upozorňuje na to, že je žádoucí, aby byla zajištěna větší právní jistota, zejména při uplatňování „pravidla domácích odchovanců“;

37.    vyjadřuje politování nad postupem vlád členských států, které prodávají školní hřiště jako pozemky pro výstavbu; domnívá se, že by členské státy měly být nabádány k tomu, aby zajistily, že děti budou mít dostatek prostor a zařízení, ve kterých se mohou na půdě školy věnovat sportu a tělesné aktivitě; vyzývá členské státy, aby usnadnily volný přístup mladých lidí do 14 let ke všem národním i mezinárodním soutěžím;

38.    vzhledem k tomu, že v otázkách ochrany životního prostředí a zdraví je třeba zvolit horizontální přístup, doporučuje, aby Komise u příležitosti konání evropských sportovních akcí podněcovala k podpoře ochrany životního prostředí a zdraví; vítá rozhodnutí Komise prosazovat zohledňování ekologických kritérií při zadávání zakázek v rámci politického dialogu s členskými státy a dalšími zúčastněnými stranami;

39.    uznává důležitost sportu pro ochranu zdraví, a doporučuje proto, aby držitelé mediálních práv měli tento cíl na zřeteli při propagaci sportu;

40.    poukazuje na to, že vztah mezi sportem a zdravím je důležitým činitelem, a proto je stále běžnější spolupráce sportovních organizací či svazů se zdravotními pojišťovnami a lékaři, což přináší zdravotnictví mimořádnou přidanou hodnotu a zároveň finanční úspory; považuje za klíčové, aby byli mladí lidé vychováváni k tomu, aby si byli vědomi důležitosti zdravé výživy v podmínkách vzájemného vztahu mezi výživou a tělesnou aktivitou prostřednictvím celoevropských akcí, jako je například „Den potravin bez přídatných látek E“;

41.    zdůrazňuje význam fyzické činnosti a sportu pro snižování obezity a boj proti nezdravým návykům v životosprávě, neboť jednak významně prospívají zdraví občanů, jednak se podílejí na snižování nákladů zdravotních pojišťoven; vyjadřuje však obavu, že prodlužování pracovní doby a pracovní podmínky obecně odrazují pracovníky od pravidelného cvičení a od cílevědomějšího provozování sportovní činnosti; vyzývá Komisi, aby společně se sportovními federacemi do konce roku 2008 vypracovala a vydala evropské pokyny a doporučení týkající se tělesné aktivity;

42.    vyzývá členské státy, aby vytvořily rámec pro pořádání mistrovství evropských škol a evropských univerzit s cílem připravit mladé lidi na situace, ve kterých se od nich očekává určitý výkon, a podnítit mezikulturní dialog;

Sociální začlenění a boj proti diskriminaci

43.    zdůrazňuje, že sport je jedním z nejúčinnějších nástrojů sociálního začlenění a jako takový by jej měla Evropská unie propagovat a podporovat ve větším rozsahu, např. prostřednictvím zvláštních programů pro pořadatele evropských, národních a místních sportovních a rekreačních akcí; domnívá se, že by tyto příležitosti měly být rozšířeny, a to zejména na pořadatele sportovních akcí, které podporují integraci a zapojují zdravotně postižené; domnívá se, že v souvislosti se Evropským rokem mezikulturního dialogu 2008 je nutné věnovat zvláštní pozornost úloze sportu jako hlavní scény mezikulturního soužití a jako základního kamene pro dialog a spolupráci se třetími zeměmi;

44.    vyzývá Komisi a členské státy, aby na sport nepohlížely pouze jako na výsadu tělesně zdravých lidí, ale také jako na důležitý nástroj rehabilitace a sociálního začlenění zdravotně postižených; v této souvislosti naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly praktická opatření a iniciativy na podporu větší integrace zdravotně postižených do tradičních sportovních disciplín;

45.    vítá iniciativu Komise vést sportovní organizace a členské státy k tomu, aby přizpůsobovaly sportovní a školní infrastrukturu potřebám zdravotně postižených, a žádá, aby učitelé tělesné výchovy mohli snadněji získat kinezioterapeutické a fyzioterapeutické vzdělání, což by jim umožnilo pracovat se studenty s částečným zdravotním postižením, v závislosti na druhu jejich postižení;

46.    vítá rozhodnutí Komise a členských států podporovat další opatření pro zdravotně postižené; naléhavě žádá Komisi, aby zajistila, že všechny sociální nároky určené pro sportovce budou stejnou měrou k dispozici i jejich zdravotně postiženým kolegům;

47.    vítá komplexní Bílou knihu o sportu, kterou Komise předložila; vyjadřuje však politování nad tím, že není přiměřeně zohledněna rovnost pohlaví, zejména pokud jde o stejnou odměnu za stejný výkon, a nad tím, že sportovkyně vydělávají méně než jejich mužští kolegové;

48.    vítá záměr Komise začlenit problematiku rovnosti žen a mužů do všech svých aktivit souvisejících se sportem, a přitom se konkrétně zaměřit na otázku přístupu ke sportu pro přistěhovalkyně a ženy z etnických menšin, příležitosti žen zastávat v oblasti sportu pozice s rozhodovacími pravomocemi a zpravodajství sdělovacích prostředků o ženách ve sportu;

49.    vyzývá členské státy, aby podněcovaly zpravodajství sdělovacích prostředků o sportovních aktivitách žen s cílem napomoci vzniku ženských sportovních vzorů a překonání stereotypů spojených s pohlavím;

50.    vyzývá členské státy, aby postupně přizpůsobovaly svou sportovní infrastrukturu – pokud jde o její přístupnost – potřebám zdravotně postižených osob, především dětí, ale také seniorů a žen, s ohledem na prodlužující se délku aktivního života a na důležitost sportu pro podporu tělesného i duševního zdraví, a aby se poučily z osvědčených opatření v této oblasti; vyzývá členské státy, aby sledovaly využívání veřejných prostředků určených na sport a kontrolovaly, zda jsou rovnoměrně rozdělovány pro potřeby sportovkyň a sportovců;

51.    Zdůrazňuje, že zvláště důležitá je úloha sportu pro sociální začlenění osob pocházejících ze znevýhodněných poměrů, zejména migrantů; vyzývá v této souvislosti členské státy, aby sportovní aktivity a programy začlenily do iniciativ financovaných Evropským sociálním fondem s cílem dosáhnout sociální integrace a zapojení znevýhodněných kategorií osob;

52.    kladně hodnotí postoj Komise, která uznala roli sportu jako užitečného nástroje pro integraci migrantů a obecněji jako nástroje sociálního začlenění; navrhuje, aby přístup ke sportu a integrace v rámci sociální sportovní infrastruktury byly považovány za ukazatel sociální integrace a faktor uplatňující se při analýze problematiky sociálního vyloučení;

53.    zdůrazňuje roli regionů a místních orgánů při pořádání profesionálních i rekreačních sportovních akcí, výstavbě infrastruktury a podpoře sportu a zdravého životního stylu občanů EU, zejména dětí ve školním věku;

54.    vyzývá sportovní organizace a členské státy, aby přijaly ta nejpřísnější opatření k potírání rasismu a diskriminace ve sportu; považuje sportovní kolbiště za pracoviště profesionálních sportovců a vyzývá Evropskou komisi, aby zajistila, aby na tomto pracovišti nedocházelo k diskriminaci;

Sport a třetí země

55.    trvá na tom, aby rozvoj prostřednictvím sportu nikdy nevedl k odlivu sportovců a vyzývá Unii, aby se tomuto problému věnovala v rámci svého politického dialogu a spolupráce s partnerskými zeměmi;

56.    vyzývá Komisi a členské státy, aby rozšířily záběr dialogu a spolupráce se třetími zeměmi na otázky, jako jsou například mezinárodní přestupy hráčů, vykořisťování nezletilých sportovců, doping, praní peněz prostřednictvím sportu a bezpečnost během významných mezinárodních sportovních akcí;

57.    vyzývá členské státy, aby zajistily zařízení, v nichž by se mohli ubytovat sportovci a sportovkyně ze třetích zemí v souladu s nedávnými prohlášeními ohledně cyklické migrace, dohod o partnerství se třetími zeměmi, pokud jde o mobilitu, a politiky legální migrace navržené v roce 2005;

58.    vyzývá Komisi a členské státy, aby když se budou věnovat otázce sportu v rámci rozvojových politik Evropské unie, postupovaly v součinnosti s existujícími programy Organizace spojených národů, členských států, místních orgánů, nevládních organizací a soukromých subjektů;

Zajištění bezpečnosti při sportovních akcích

59.    žádá členské státy, aby podněcovaly k výměně osvědčených postupů a operativních informací o rizikových fanoušcích mezi policejními složkami, iniciativami fanoušků, místními skupinami bojujícími proti násilí, odborníky a sportovními orgány, s cílem předcházet násilnostem a projevům rasismu a xenofobie při sportovních akcích a řešit případy jejich výskytu; vyzývá všechny dotčené strany, aby hrály aktivní roli, uplatňovaly okamžité a přísnější sankce za projevy rasismu a násilnosti, ať k nim dochází na hřišti, nebo v hledišti, a využívaly dosavadních zkušeností pořadatelů soutěží a klubů v této oblasti na domácí i evropské úrovni s cílem zajistit, aby orgány veřejné moci a pořadatelé soutěží zaručili vysoké minimální standardy při uplatňování postupů a plánů zajištění bezpečnosti při utkáních; vítá návrh Komise vytvořit evropský policejní sbor pro sportovní akce jako důležitý krok v tomto směru; zdůrazňuje potřebu vytvořit podmínky pro komplexnější přístup za účasti všech zainteresovaných subjektů prostřednictvím strategie posilující nerepresivní aspekty řešení problémů, s velkým důrazem na vzdělávání a odbornou přípravu;

60.    vyzývá Komisi a členské státy, aby prováděly „politiku založenou na informacích“ týkající se přeshraniční policejní spolupráce v oblasti sportu, včetně výměny informací mezi bezpečnostními službami, přičemž je nutno zajistit, že bude zachována svoboda a dodržována základní práva a předpisy týkající se ochrany údajů;

61.    zvláště upozorňuje na cenné zkušenosti získané prostřednictvím NFIP (národní fotbalová informační střediska, která odpovídají za koordinaci a usnadňování přeshraniční policejní výměny informací včetně posouzení rizik a údajů o vysoce rizikových příznivcích) a na příručku pro mezinárodní policejní spolupráci, které mohou v této „politice založené na informacích“ hrát klíčovou úlohu; vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly ve větším rozsahu a aby tento přístup podle potřeby dále rozvíjely a aktualizovaly;

62.    vítá iniciativu Komise usilující o prevenci násilí během sportovních akcí a doporučuje vypracovat opatření pro boj proti násilí také při sportu ve školách;

63.    vítá rozvoj licenčních systémů pro kluby na národní a evropské úrovni a je přesvědčen, že takové systémy by také měly zahrnovat ustanovení týkající se prevence rasismu, xenofobie a násilí, ochrany nezletilých a dodržování základních práv;

Hospodářské aspekty

64.    vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby zavedly právní předpisy a/nebo zpřísnily stávající právní úpravu tak, aby byla přikládána zvláštní důležitost dodržování práv duševního vlastnictví v souvislosti s komerčními sděleními, ochrannými známkami a obrázky, názvy, mediálními právy a veškerými dalšími produkty spojenými se sportovními akcemi, které pořadatelé konají, aby tak byla chráněna ekonomická stránka profesionálního sportu, přičemž musí být dodrženo právo na „krátké zpravodajské příspěvky“ stanovené směrnicí o audiovizuálních mediálních službách a zachován soběstačný a vyvážený rozvoj sportu, aniž by byla ohrožena náležitá rovnováha mezi legitimními zájmy sportovních organizací a potřebami veřejnosti, pokud jde o přístupnost a vytváření objektivních, sdělných a aktuálních informací ve formě písemného, obrazového nebo zvukového obsahu; zdůrazňuje, že je rovněž důležité, aby byla příjemcům zaručena možnost dálkového přístupu ke sportovním akcím na přeshraniční úrovni v rámci EU; zejména problémy s klamavým prodejem, internetovým pirátstvím a nelegálním sázením ve sportu by se měly členské státy a Evropská komise zabývat prioritně;

65.    uznává právo všech médií mít přístup k pořádaným sportovním akcím veřejného významu a poskytovat zpravodajství o nich, aby bylo zaručeno právo veřejnosti na příjem těchto zpráv a informací; uznává právo členských států moci přijímat opatření na ochranu práva na informace a k zajištění širokého přístupu veřejnosti k televizním přenosům vnitrostátních i mezinárodních sportovních akcí s velkým významem pro společnost, jako jsou olympijské hry, mistrovství světa ve fotbalu a mistrovství Evropy ve fotbalu;

66.    opakovaně vyjadřuje svou podporu tomu, aby členské státy sestavovaly seznam událostí s velkým významem pro veřejnost, které by měly být v souladu s článkem 3a směrnice o audiovizuálních mediálních službách přenášeny nekódovaným televizním vysíláním, a odsuzuje žaloby FIFA v tomto ohledu;

67.    doporučuje členským státům a národním sportovním federacím a ligám, aby zavedly kolektivní prodej mediálních práv (pokud tak již neučinily); domnívá se, že v zájmu solidarity je třeba, aby docházelo k rovnoměrnému přerozdělení příjmů mezi sportovní kluby, včetně těch nejmenších, v rámci ligových soutěží a mezi nimi, a mezi profesionální a amatérský sport, aby se zabránilo situaci, kdy z mediálních práv mají prospěch pouze velké kluby;

68.    vítá skutečnost, že Komise uznala kolektivní prodej mediálních práv jako nástroj pro dosahování větší solidarity v rámci sportu a že trvá na vytvoření a udržování mechanismů solidarity; vyzývá ty ligy, které takové mechanismy nepřipravují, aby je zavedly, a vyzývá Komisi, aby buď uznala kolektivní prodej mediálních práv za obecně vyhovující pravidlům hospodářské soutěže EU, nebo aby udělila blokovou výjimku pro kolektivní prodej mediálních práv v oblasti sportu, čímž zajistí právní jistotu jak pro pořadatele sportovních akcí, tak pro mediální partnery;

69.    konstatuje, že sport musí zajistit vzájemnou závislost soutěžících a musí zaručit, že výsledek soutěží nebude předem znám, což by mohlo být důvodem k tomu, aby sportovní organizace zavedly zvláštní rámec na trhu produkce a prodeje sportovních akcí; tyto specifické rysy však neopravňují k automatické výjimce z pravidel hospodářské soutěže EU pro jakoukoli hospodářskou aktivitu vycházející ze sportu;

70.    žádá Komisi a členské státy, aby dále posílily práva duševního vlastnictví v odvětví sportu, a požaduje přijetí konkrétních opatření na ochranu práv duševního vlastnictví pořadatelů sportovních akcí v souvislosti s výsledky a jejich sportovními akcemi jako celkem;

71.    vyzývá Komisi, aby věnovala dostatečnou pozornost sportovnímu pirátství ve své internetové strategii a při svém boji proti pirátství; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily práva odvětví sportu v souvislosti se Světovou organizací duševního vlastnictví (WIPO) a jejich dialog se třetími zeměmi;

72.    konstatuje, že často dochází k výraznému nepoměru mezi nabídkou vstupenek na významné sportovní akce a poptávkou po nich, a tím trpí spotřebitelé; zdůrazňuje, že při organizování distribuce vstupenek by měly být plně brány v úvahu zájmy spotřebitelů a že by na všech úrovních měl být zaručen nediskriminační a spravedlivý prodej vstupenek;

73.    vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly evropskou statistickou metodu, kterou by bylo možno měřit ekonomický dopad sportu a která by sloužila jako základ pro vnitrostátní statistiky v oblasti sportu, což by mohlo v dlouhodobém výhledu vést k vytvoření evropského satelitního účtu pro sport;

74.    vyzývá Komisi, aby do svých plánů pro bezprostřední budoucnost zařadila vyhodnocení přímého přínosu sportu pro HDP, rozvoj a zaměstnanost, a jeho nepřímého přínosu pro lisabonskou agendu prostřednictvím vzdělávání, regionálního rozvoje a větší přitažlivosti EU;

75.    doporučuje členským státům, aby účinněji využívaly možností, které skýtá sport, pokud jde o vytváření pracovních míst, podporu hospodářského růstu a revitalizaci, zejména ve znevýhodněných regionech, a aby členské státy a Unie proto sport podporovaly prostřednictvím stávajících programů financování EU, a v této souvislosti zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou může hrát sport v oblasti sociálního začlenění; uznává úlohu příjmů z mediálních práv a z jiných práv duševního vlastnictví při růstu výdajů na revitalizaci a projekty Společenství;

76.    vyzývá členské státy, aby s pomocí Komise organizovaly výměnu osvědčených postupů mezi sebou a sportovními federacemi, pokud jde o pořádání významných sportovních akcí, s cílem podpořit udržitelný hospodářský rozvoj, hospodářskou soutěž a zaměstnanost;

77.    navrhuje vytvořit účinný mechanismus podpory přeshraniční a meziregionální spolupráce, aby byly lépe využity investice do infrastruktury spojené se sportovními akcemi; dále navrhuje podněcovat k tomu, aby byl sport podporován prostřednictvím evropského seskupení pro územní spolupráci zřízeného podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS);

78.    podporuje posilování solidarity mezi profesionálním a amatérským sportem s cílem podpořit malé kluby a sport ve školách a rozvíjet příslušnou místní infrastrukturu; vítá skutečnost, že Komise uznala specifické problémy, s nimiž se potýká amatérský a neziskový sport a sport závislý na dobrovolnictví, a vyzývá k tomu, aby byly tyto otázky zohledněny ve všech hospodářských aspektech budoucí politiky v oblasti sportu;

79.    vyzývá Komisi, aby v zájmu trvalého zajištění zdrojů financování amatérského sportu pomohla zachovat stávající systém veřejného financování amatérského sportu příspěvky z loterií provozovaných státem a od subjektů, které provozují hazardní hry na základě licence v obecném zájmu;

80.    se zájmem očekává závěry nezávislého průzkumu týkajícího se veřejného a soukromého financování sportu na nejnižší úrovni a sportu pro všechny v členských státech a dopadu změn probíhajících v tomto odvětví;

81.    vyjadřuje své obavy, pokud jde o případnou liberalizaci trhu hazardních her a loterií; pokládá za vhodné používat zisky z těchto loterií pro účely, které jsou ve veřejném zájmu, mj. pro další financování profesionálního a amatérského sportu; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly regulační opatření, která zajistí, že bude sport chráněn před jakýmkoli nežádoucím vlivem souvisejícím se sázením; vyzývá Komisi, aby vypracovala studii o tom, jaké potenciální dopady by měla plná deregulace trhu s hazardními hrami a loteriemi na společnost a sport a jaké druhy kontrolních mechanismů by mohly být použity v zájmu ochrany spotřebitelů;

82.    žádá Komisi, aby předložila návrh, který by zajistil regulérnost odvětví sportovního sázení v Evropské unii, předcházel by zneužívání a korupci a respektoval práva pořadatelů sportovních akcí; a žádá Komisi a členské státy, aby společně se sportovními organizacemi a provozovateli sázkových her prozkoumaly možnost vytvoření proveditelného, spravedlivého a udržitelného rámce, který by zabránil nelegálním sázkám ve všech sportech v Evropě a udržel důvěru veřejnosti v integritu sportu;

83.    zdůrazňuje, že diskriminační daňové podmínky zvýhodňující sportovce uplatňované ve členských státech mohou narušovat hospodářskou soutěž;

84.    spolu s Komisí zdůrazňuje potřebu nadále stanovit možnost snížené DPH pro sportovní aktivity, a to vzhledem k důležité společenské úloze, kterou plní, a vzhledem k jejich úzkým vazbám na místní komunitu;

85.    vyzývá sportovní organizace, aby znovu investovaly část příjmů pocházejících z prodeje mediálních práv a tržního podnikání souvisejících s určitým sportem, a tyto investice vložily přímo do financování a podpory dobrovolnických a neziskových odvětví tohoto sportu;

86.    domnívá se, že je důležité si být vědom zvláštní povahy neziskových sportovních organizací, a zastává názor, že je nutno zohledňovat v rámci práva Společenství rozdíl, který je mezi dobrovolnickými organizacemi, neziskovými organizacemi a společnostmi, jejichž cílem je tvorba zisku; vyzývá členské státy, aby společně s Komisí určily hlavní výzvy, jimž čelí neziskové sportovní svazy, a hlavní povahu služeb, které poskytují;

Otázky související se zaměstnáváním sportovců

87.    považuje za nežádoucí, aby měli profesionální sportovci méně práv než jiní pracovníci s pracovní smlouvou, a považuje proto za nezbytné, aby profesionální sportovci měli stejně široký a transparentní okruh práv jako tito pracovníci, včetně práva uzavřít či odmítnout uzavřít kolektivní smlouvy a práva na členství v profesních odborových organizacích;

88.    prohlašuje, že antidiskriminační právní předpisy EU jsou v zásadě použitelné na oblast sportu v Evropě, a žádá Evropskou komisi, aby zajistila, aby veškeré odchylky z důvodu zvláštní povahy sportu byly zákonné a měly omezenou působnost; domnívá se, že vzhledem ke specifickým charakteristikám sportu jsou určité případy, ve kterých mohou být limitovaná a přiměřená omezení volného pohybu vhodná, užitečná a nezbytná pro podporu sportu v členských státech;

89.    žádá členské státy, aby prostřednictvím svých vnitrostátních právních předpisů zajistily, aby veškerá pravidls pro přestupy v rámci Evropy byla v souladu s právem EU, a to s náležitým zřetelem ke zvláštní povaze sportu a k dalším základním zásadám, jako je zachování stability smluvních vztahů a stability soutěží;

90.    vyzývá členské státy a sportovní svazy, aby nezaváděly nová pravidla, která vedou k otevřené diskriminaci na základě státní příslušnosti (jako např. pravidlo „6 + 5“); je pro politický dialog s členskými státy jako prostředek boje proti diskriminaci ve sportu prostřednictvím doporučení, strukturovaného dialogu se zúčastněnými subjekty v oblasti sportu, a případně i řízení pro porušení Smlouvy;

91.    vyzývá členské státy a příslušné regulační orgány, aby prověřily obvinění z korupce a vykořisťování při náboru a zaměstnávání sportovců, zejména nezletilých sportovců ze zemí mimo Unii;

92.    odsuzuje nekalé praktiky, které jsou součástí činnosti některých představitelů profesionálního sportu a vyústily až v korupci, praní peněz a vykořisťování nezletilých hráčů, sportovců a sportovkyň, a podle jeho názoru tyto praktiky poškozují sport jako takový; je přesvědčen, že současná ekonomická situace kolem hráčských agentů vyžaduje, aby řídící sportovní orgány na všech úrovních zlepšily v konzultaci s Komisí pravidla vztahující se na hráčské agenty; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby podporovala úsilí řídících sportovních orgánů o regulaci činnosti hráčských agentů, a to v případě nutnosti předložením návrhu směrnice o hráčských agentech; podporuje partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi subjekty zastupujícími sportovní zájmy a orgány odpovědnými za boj proti korupci; taková partnerství pomohou při vytváření účinných preventivních a represivních strategií boje proti korupci;

93.    konstatuje, že uznávání odborných kvalifikací hráčských agentů upravuje směrnice 2005/36/ES, podle které toto povolání podléhá vnitrostátním předpisům;

94.    trvá na tom, že pokud jde o nábor mladých talentovaných cizinců, je nutné vždy dodržovat právní předpisy v oblasti přistěhovalectví, a vyzývá Komisi, aby řešila problém obchodování s dětmi v souvislosti s rámcovým rozhodnutím Rady č. 2002/629/SVV ze dne 19. července 2002 o boji proti obchodování s lidmi a/nebo v souvislosti s prováděním směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých pracovníků;

95.    vyzývá členské státy a sportovní svazy, aby spolupracovaly při ochraně tělesného a duševního zdraví mladých lidí, a to prostřednictvím poskytování informací týkajících se použitelných právních předpisů, zdravotního pojištění pro sportovce, zavedení minimálních standardů a výměny osvědčených postupů;

96.    žádá řídící sportovní orgány a kluby, aby se zapojily do boje proti obchodování s lidmi tím, že

-            podepíší Evropskou chartu solidarity ve sportu, která její signatáře zavazuje k dodržování zásad řádného postupu při vyhledávání, náboru a přijímání mladých zahraničních hráčů;

-            vytvoří fond solidarity, z něhož by se financovaly preventivní programy v zemích nejvíce postižených obchodováním s lidmi;

-            přezkoumají článek 19 předpisů FIFA o statutu a přestupu hráčů z hlediska ochrany nezletilých;

97.    vítá podporu zakládání evropských výborů pro sociální dialog v odvětví sportu; podporuje úsilí zaměstnavatelů a zaměstnanců v této oblasti a vyzývá Komisi, aby pokračovala v této věci v otevřeném dialogu se všemi sportovními organizacemi;

98.    zdůrazňuje důležitost sociálního dialogu prosazovaného Komisí jako cenné platformy pro podporu sociální konzultace a stabilních vztahů mezi zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců a pro zajištění právní jistoty a stability smluvních vztahů ve sportu; v tomto ohledu vítá skutečnost, že EPFL a FIFpro, které se vzájemně uznávají jako sociální partneři, společně požádaly Evropskou komisi o formální založení výboru EU pro sociální dialog v odvětví profesionálního fotbalu, přičemž jeho členy budou kluby a UEFA jako rovnocenní partneři;

99.    domnívá se, že by hráčští agenti měli mít svou úlohu v rámci posíleného sociálního dialogu ve sportu, která by ve spojení s lepší regulací a evropským licenčním systémem pro agenty také zabraňovala případům nekalého jednání agentů;

Financování sportu ze strany EU

100.  požaduje, aby v rozpočtu na rok 2009 byla zvláštní rozpočtová položka pro přípravné akce v oblasti sportu; vzhledem k tomu, že článek 149 Lisabonské smlouvy stanoví pobídky v oblasti sportu a že je pravděpodobné, že zvláštní program EU pro financování sportu nebude fungovat dříve než v roce 2011 – za předpokladu, že Lisabonskou smlouvu ratifikuje všech 27 členských států –, uznává Parlament potřebu připravovat tento program prostřednictvím přípravných akcí již od roku 2009;

101.  žádá, aby byl zahájen proces provádění jednotlivých opatření uvedených v akčním plánu Pierre de Coubertin;

102.  vítá myšlenku programu sportovní politiky EU, který by vycházel z ustanovení obsažených v Lisabonské smlouvě, a očekává příslušný návrh Komise;

103.  vyzývá Komisi, aby zahájila přípravné akce v oblasti sociálního začlenění a sportu, se zaměřením na projekty s jednoznačnou evropskou přidanou hodnotou, a naléhavě žádá Komisi, aby podporovala projekty, které tento cíl splňují, jako je například iniciativa Special Olympics Unified Sports; naléhavě vyzývá Komisi, aby věnovala část každé případné budoucí přípravné akce v oblasti sportu problematice ochrany nezletilých;

104.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily možnost vytvoření podpůrných programů pro studenty se zvláštními tělesnými dovednostmi;

105.  žádá Komisi a členské státy, aby v rámci svých strategií udržitelného rozvoje poskytly finanční prostředky na infrastrukturu a projekty související se sportem v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj a aby také stanovily možnost použít pro tento účel nové finanční nástroje (mimo jiné iniciativy JEREMIE a JESSICA);

106.  naléhavě žádá Komisi, aby řádně začlenila sport do stávajících politik EU a do programů financování EU a aby několikrát za rok předkládala zprávu o pokroku v tomto začleňování;

0

0 0

107.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, vládám a parlamentům členských států a evropským, mezinárodním a národním sportovním federacím a také národním ligám a soutěžím.

(1)

Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22.

(2)

Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.

(3)

Úř. věst. C 200, 30.6.1997, s. 252.

(4)

Úř. věst. C 68 E, 18.3.2004, s. 605.

(5)

P6_TA(2007)0100.

(6)

P6_TA(2007)0503.

(7)

Úř. věst. C 33 E, 9.2.2006, s. 590.

(8)

Úř. věst. C 291E, 30.11.2006, s. 143.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

A. Společenská role sportu

Sport je nezanedbatelným společenským statkem a jevem. Pro značné množství lidí, kteří se účastní sportovních akcí nebo věnují čas pouze jejich sledování, je to zároveň jedna z nedůležitějších forem trávení volného času.

Prospěšné věci, které nám sport přináší, tj. praktické uplatňování takových hodnot jako zodpovědnost, solidarita, tolerance, fair play, týmový duch a současně úcta vůči druhému, lze bezprostředně využít v našem každodenním životě. Sport podporuje aktivní zapojení občanů EU do společnosti, a pomáhá tak rozvíjet aktivní občanství.

Z obecnějšího pohledu má nedostatek tělesné aktivity nepříznivé důsledky pro zdraví občanů EU, protože zvyšuje výskyt nadváhy, obezity a řady chronických onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby a diabetes. A ještě jeden nepříznivý důsledek: je zátěží pro rozpočet zdravotnictví v členských státech a obecně pro jejich ekonomiku.

Acquis communautaire se v současnosti vztahuje – nebo se má vztahovat – na sport, a stanovy všech federací tudíž musí být v souladu s právem Společenství. Politiky EU mají již nyní výrazné a rostoucí dopady v mnoha sportovních odvětvích. Komise byla vyzvána, aby navrhla nová opatření, a nová pozměňující smlouva by měla vytvořit potřebné podmínky pro to, aby měla Komise možnost tento svůj úkol splnit. Jakékoli kroky, které Komise navrhne, by se samozřejmě měly opírat o sociální dialog s různými zúčastněnými stranami.

V současné době jsou konkrétní návrhy opatření, která mají být přijata na úrovni Společenství, seskupeny v akčním plánu s názvem „Pierre de Coubertin“, pojmenovaném po francouzském šlechtici, který stál u zrodu nové tradice olympijských her jako symbolu fair play, míru a usmíření mezi národy. Jak zdůrazňoval Pierre de Coubertin, „sport tvoří součást dědictví každého muže a ženy a nelze jej ničím jiným nahradit.“ Tento akční plán obsahuje 53 konkrétních opatření, která Komise provede nebo podpoří.

Zapojení evropských občanů do sportovních aktivit

Sport musí být přístupný pro všechny občany Evropské unie bez ohledu na pohlaví, rasu, věk, zdravotní postižení, náboženství a víru, sexuální orientaci a společenské či ekonomické zázemí.

Uznání významu amatérského sportu v rámci neziskových klubů posiluje aktivní občanství. Amatérský sport se rozvíjí zejména ve školách a na univerzitách, jeho šíření je však rovněž zásluhou některých sportovních klubů. Proto klademe důraz rovněž na hodnotu výchovnou a vzdělávací. Právě z tohoto důvodu by také měly členské státy přistoupit k poskytování finančních prostředků zařízením univerzitního typu, která se specializují na povolání související se sportem, s cílem umožnit vypracování specializovaných výzkumných programů v této oblasti a dosáhnout pokroku ve vědeckém bádání v oblasti sportu.

Naopak, stát nesmí být finančním sponzorem profesionálního sportu, nýbrž mu musí stanovit pevná pravidla a dbát na to, aby byla řádně uplatňována a dodržována. Stát musí rovněž zavést finanční pobídky a vytvořit nezbytné podmínky pro to, aby umožnil „průmyslu vyrábějícímu sportovní podívanou“ plný rozkvět, ale vždy v rámci volného tržního hospodářství.

Mimoto je nutno věnovat zvláštní pozornost profesionálním sportovcům, kteří nemají vůbec snadný život a jejichž kariéra je velmi krátká. Tréninkový rytmus, kterému se podrobují, je vyčerpávající a jejich tréninkové plány jsou náročné a mají často nepříznivý vliv na jejich zdraví. Na to nelze zapomínat.

Násilí na sportovištích a doping

Prevence a potlačování násilností a projevů rasismu a xenofobie při sportovních akcích jsou v pravomoci členských států. Výměny osvědčených postupů a použitelných informací o rizikových fanoušcích mezi policejními službami a sportovními orgány jsou proto důležitou etapou při plnění tohoto cíle.

Tvrdá konkurence, která vyžaduje maximum úsilí a sebekázně, má souvislost s dopingem, který podrývá zásadu otevřeného a poctivého soutěžení. Boj proti dopingu na evropské úrovni se musí zaměřit jak na vymáhání práva, tak i na oblast zdraví a prevence. V oblasti boje proti dopingu musíme podpořit doporučení Komise, podle níž je třeba k obchodu s nelegálními dopingovými látkami přistupovat stejně jako k obchodu s nelegálními drogami. Na druhé straně musí členské státy zajistit lepší informovanost a poučenost mladých sportovců a sportovkyň o dopingových látkách, lécích na předpis, v nichž mohou být tyto látky obsaženy, a o jejich vlivu na zdraví.

Konečně, je nutno věnovat zvláštní pozornost roli žen ve sportu. Otázku rovnosti pohlaví je nutno zahrnout do všech aktivit souvisejících se sportem, které vyžadují klást důraz zejména na otázku přístupu ke sportu pro přistěhovalkyně a ženy náležící k etnickým menšinám, příležitosti žen zastávat v oblasti sportu pozice s rozhodovacími pravomocemi a zastoupení žen ze sportovní oblasti v médiích. Mimoto musí hrát klíčovou roli, pokud jde o přístup zdravotně postižených k veškerým sportovním aktivitám. Členské státy musí chránit ohrožené skupiny, jako jsou zdravotně postižení, a usnadňovat jim přístup ke sportovním aktivitám tím, že zajistí výstavbu potřebné infrastruktury.

B. Ekonomický rozměr sportu

Sport je rychle se vyvíjejícím odvětvím, které může přispět k naplňování lisabonských cílů růstu a vytváření pracovních míst. Ze studie představené během rakouského předsednictví v roce 2006 vyplývá, že sport v širším smyslu vytvořil v roce 2004 přidanou hodnotu ve výši 407 miliard EUR, tj. 3,7 % HDP EU, a pracovní místa pro 15 milionů lidí, tedy 5,4 % pracovní síly.

Neexistence jednoznačné definice pojmu „sport“ ve všech 27 členských státech však také způsobila určité mezery v rovině finanční. Členské státy totiž nerozhodly, zda se jedná, či nejedná o službu obecného zájmu, což by mohlo být důvodem pro určitá ekonomická zvýhodnění (například daňové úlevy).

Proto by vypracování evropské statistické metody, kterou by bylo možno měřit ekonomický dopad sportu a která by sloužila jako základ pro vnitrostátní statistiky v oblasti sportu, což by mohlo v dlouhodobém výhledu vést k vytvoření evropského satelitního účtu pro sport.

Pokud jde o financování sportovních organizací, tyto organizace disponují mnoha zdroji příjmu, včetně například členských poplatků a prodeje lístků, reklamy a sponzorských darů, mediálních práv, přerozdělování příjmu v rámci sportovních federací, merchandisingu, veřejných finančních podpor atd. Zdrojem značných příjmů, a to zejména pro amatérský sport, jsou však i hazardní hry. Proto je důležité zachovat v této oblasti monopol státu, pokud chceme zajistit, aby z těchto finančních prostředků měly prospěch sport a kultura.

Dalším ekonomickým problémem, kterým se musíme hlouběji zabývat, jsou neziskové sportovní organizace a hlavní charakteristiky služeb, které tyto organizace poskytují. Komise se totiž zavázala, že ve spolupráci s členskými státy vymezí hlavní problémy těchto organizací, protože je narůstající sklon k individuálnímu provozování sportu na úkor jeho provozování kolektivního a organizovaného, v důsledku čehož se snižuje i základna dobrovolníků pro amatérské sportovní kluby.

C. Organizace sportu

Politická debata o sportu v Evropě připisuje často značný význam tzv. „evropskému modelu sportu“. Hospodářský a společenský vývoj, který je společný většině členských států, tj. narůstající komercializace, problémy veřejného financování, rostoucí počet účastníků a nezvyšující se počet dobrovolníků, staví organizování sportu v Evropě před nové výzvy.

Specifičnost evropského sportu lze nahlížet ze dvou úhlů: a) specifičnost sportovních aktivit a pravidel, kterými se řídí, a b) specifičnost sportovních struktur (autonomie a rozmanitost sportovních organizací, organizace sportu na vnitrostátní úrovni a princip jediné federace na každý sport atd.).

Organizace sportu a soutěží na národní bázi je součástí historického a kulturního pozadí evropského přístupu ke sportu a odpovídá přání evropských občanů. Zejména národní týmy hrají podstatnou roli, a to nejen, pokud jde o identitu, ale i v případě zajištění solidarity s masovým sportem.

V důsledku povahy organizovaného sportu jsou evropské sportovní struktury zpravidla méně rozvinuté než struktury na úrovni vnitrostátní či mezinárodní a evropský sport je organizován v rámci struktur celého kontinentu, a nikoli na úrovni Unie 27 států.

Evropská unie mimoto uznává autonomii sportovních organizací a reprezentativních sportovních struktur, jako jsou ligy. Musí nicméně existovat minimální právní úprava na evropské úrovni, mají-li být takové organizace lépe a účinněji koordinovány.

Komise znovu potvrdila, že souhlasí s tím, aby se na zásadu volného pohybu vztahovala určitá mírná a přiměřená omezení, zejména pokud jde o a) právo výběru domácích sportovců do soutěží národních týmů, b) potřebu omezit v určité soutěži počet účastníků pocházejících ze třetích zemí a c) stanovování konečných možných termínů pro přestupy hráčů v kolektivních sportech.

Agenti hráčů

Vytvoření skutečného evropského trhu hráčů a sportovců a zvýšení úrovně platů hráčů v určitých sportech vedlo k nárůstu činností agentů hráčů, jejichž služeb se využívá rovněž pro sjednávání a podepisování smluv. Značná internacionalizace sportu však vedla k tomu, že korupce má v tomto prostředí přeshraniční povahu a že problémy s korupcí v celoevropském měřítku je nutno řešit na úrovni Společenství. Negativní aspekty sportu jsou méně závažné ve srovnání s prospěchem, který je z něj možno získat; negativním jevům musíme čelit společně a společně musíme i vyzdvihovat přínos sportu.

Sdělovací prostředky

Stala-li se mediální práva hlavním zdrojem příjmů profesionálního sportu v Evropě, jsou mediální práva ke sportovním akcím na druhé straně rozhodujícím obsahovým zdrojem pro mnohé provozovatele sdělovacích prostředků.

Parlament doporučuje členským státům, aby se dohodly na společném postupu v oblasti poskytování mediálních práv s cílem zamezit tomu, aby velké kluby byli jedinými, kdo z nich má prospěch, a uznává význam rovnoměrného přerozdělení příjmů mezi kluby, včetně těch nejmenších, a mezi profesionální a amatérský sport. Centralizovaný prodej může mít význam ve smyslu přerozdělení příjmů, a být tak nástrojem dosahování větší míry solidarity v rámci sportu.


STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (27. 3. 2008)

pro Výbor pro kulturu a vzdělávání

k bílé knize Komise o sportu

(2007/2261(INI))

Navrhovatel: Eoin Ryan

NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro kulturu a vzdělávání jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  podporuje závěry Komise, zejména názor, že sport představuje rychle rostoucí odvětví s podceňovaným makroekonomickým dopadem, které může přispět k naplňování lisabonských cílů růstu a zaměstnanosti; zdůrazňuje, že sport má značný dopad na další hospodářské a sociální činnosti;

2.  podporuje návrhy Komise týkající se hospodářského rozměru sportu; poukazuje v této souvislosti také na značný sociální a společenský význam sportu; konstatuje, že komerční úspěch a sportovní duch jsou slučitelné a vzájemně přínosné; uznává souvislost mezi hospodářskou hodnotou sportu a vydáváním licencí a ochranou práv duševního vlastnictví;

3.  požaduje kromě toho přiměřené posouzení úlohy sportu vzhledem k jeho zásadnímu významu pro zdraví, výchovu, vzdělání, sociální začlenění a kulturu v evropské společnosti; poukazuje v této souvislosti zejména na zapojení dobrovolníků v této oblasti a na jeho mimořádný přínos pro hospodářskou a sociální soudržnost;

4.  zdůrazňuje rychle se měnící povahu evropské sportovní ekonomiky, která stále více spočívá na investicích do inovativních sportovních obsahů a jejich rozvoji prostřednictvím digitálních technologií; uznává, že je třeba zamezit porušování práv duševního vlastnictví a poškozování dobré pověsti, minimalizovat pirátství a snížit rozsah nezákonných aktivit na internetu;

5.  uznává a respektuje precedenční právo Soudního dvora Evropských společenství v souvislosti s uplatňováním pravidel hospodářské soutěže EU a pravidel volného pohybu na hospodářský rozměr sportu; zdůrazňuje, že obchodní smlouvy týkající se duševního vlastnictví v oblasti sportu (včetně smluv o prodeji mediálních práv souvisejících se sportem televizním stanicím a novým médiím) by měly vždy být v plném souladu s právními předpisy ES pro hospodářskou soutěž a měly by být sjednávány a uzavírány transparentně, avšak v této souvislosti je přesvědčen, že sportovní přenosy by měly být dostupné prostřednictvím co nejširší škály sdělovacích prostředků a platforem co nejširšímu okruhu diváků, a to i prostřednictvím volně vysílaných kanálů v souladu s článkem 3j směrnice 89/552/EHS (směrnice o audiovizuálních mediálních službách)(1);

6.  domnívá se, že vzhledem k tomu, že oddělit hlediska právních předpisů pro hospodářskou soutěž od čistě sportovních hledisek je složité, je určité situace třeba vyhodnotit na základě posouzení konkrétních případů; proto je proti jakémukoli kroku směrem k zavedení blokové výjimky z pravidel hospodářské soutěže ES pro sport a rovněž vyzývá Komisi, aby uznala, že právní předpisy ES pro hospodářskou soutěž se vztahují pouze na hospodářskou činnost sportovních organizací;

7.   vyzývá Komisi, aby v rámci stávajících programů zajistila větší finanční podporu pro projekty související se sportem a aby rovněž připravila nové nástroje financování zaměřené na sportovní záležitosti;

8.  vyzývá sportovní organizace, aby znovu investovaly část příjmů pocházejících z prodeje mediálních práv a tržního podnikání souvisejících s určitým sportem, a tyto investice přidělily přímo na financování a podporu dobrovolnických a neziskových odvětví tohoto sportu;

9.  vítá, že Komise uznala specifické problémy, jimž jsou vystaveni amatéři, neziskový sport a sport závislý na dobrovolnictví, a vyzývá k tomu, aby byly tyto otázky zohledněny ve všech hospodářských aspektech budoucí politiky v oblasti sportu;

10. konstatuje, že Komise si uvědomuje význam veřejné podpory místnímu sportu a sportu pro všechny, a vyzývá ji proto, aby vypracovala jasné pokyny pro provádění právních předpisů ES pro hospodářskou soutěž a vnitřní trh (například pravidla pro poskytování státní podpory), které by braly v úvahu specifickou povahu sportu a uváděly, jaký druh veřejného financování lze podpořit, aby byla naplněna společenská, kulturní a výchovná úloha sportu, a rovněž žádá Komisi, aby zvážila současné podpůrné evropské programy s ohledem na možnosti, které nabízejí pro podporu sportu; dále konstatuje, že ochrana a podpora sportu má v některých členských státech ústavní rozměr, a proto je nutno zaručit životaschopnost provozování sportu;

11. poukazuje na to, že vztah mezi sportem a zdravím je důležitým činitelem, a proto se stále běžnější stává spolupráce sportovních organizací či svazů se zdravotními pojišťovnami a lékaři, jež přináší zdravotnictví mimořádnou přidanou hodnotu a zároveň finanční úspory;

12. konstatuje, že orgány EU nemají při uplatňování ustanovení Smlouvy zákonnou povinnost uznat specifičnost sportu, a tudíž pouhý pojem specifičnosti může být snadno zpochybněn různícími se rozhodnutími soudů;

13. vyzývá Komisi, aby v zájmu lepšího zajištění financování neprofesionálního sportu akceptovala stávající systém veřejného financování neprofesionálního sportu příspěvky z loterií provozovaných státem a z jiných organizací, které mají státní licenci na provozování sázkových her pro veřejný prospěch;

14. vítá záměr Komise zachovat stávající možnosti snížení DPH a vyzývá ji, aby nabádala členské státy, aby připravily další finanční pobídky pro sport;

15. zdůrazňuje, že diskriminační daňový přístup zvýhodňující sportovce uplatňovaný ve členských státech může narušovat hospodářskou soutěž;

16. konstatuje, že poslední rozsudky Soudního dvora Evropských společenství, zejména ve věci pana Meca-Mediny(2), vážně narušily postavení sportovních pravidel, která byla vytvořena k zajištění spravedlivé a otevřené soutěže;

17. žádá Komisi a členské státy, aby uvážily, jak může článek 149 Smlouvy o ES pozměněný Lisabonskou smlouvou přispět k jasnějšímu a důslednějšímu uznávání specifičnosti sportu, kterou by potvrdil Soudní dvůr;

18. zdůrazňuje význam financování tělesné aktivity ve školách, která je zásadní pro psychický i fyzický růst nejmenších dětí a je rovněž významným nástrojem péče o zdraví mladých a mladších lidí;

19. odmítá další úvahy o zřizování agentury na úrovni EU pro oblast sportu, neboť individuální odpovědnost nesmírně velkého počtu různých forem sportovních organizací nesmí být na úrovni EU oslabována;

20. vyjadřuje podporu licenčním systémům pro kluby, které byly zavedeny v oblasti fotbalu v roce 2004 a podporují rovnováhu klubů v soutěžích a zajišťují jejich finanční stabilitu; vyzývá k dalšímu vytváření a zavádění takových systémů pro jiné druhy sportu v zájmu podpory osvědčených postupů a řádné správy sportu v souladu s právními předpisy EU;

21. opakuje svou předchozí výzvu Komisi (týkající se fotbalu), aby přijala opatření v oblasti sportovního sázení; zejména žádá Komisi a členské státy, aby s provozovateli sportovních sázek prozkoumaly vytvoření proveditelného, spravedlivého a udržitelného rámce, který zajistí, že se všechny druhy sportu v Evropě vyvarují nezákonného sázení a uchovají si důvěru evropské sportovní veřejnosti; poukazuje na to, že státní monopoly na sázkové hry mohou představovat porušování právních předpisů EU, a vyzývá Komisi, aby prosazovala evropský vnitřní trh v oblasti sportovního sázení na internetu a navrhla k tomu vhodná opatření;

22. zastává názor, že sport lze podporovat stejně efektivně i bez státních monopolů na sázkové hry;

23. vyjadřuje obavy z nárůstu reklamy, která spojuje sport a alkohol a je zaměřena na mladé lidi, a doporučuje, aby se sportovní reklamě určené mladým lidem věnovala zvláštní pozornost, protože sportovní organizace mohou využívat inzerenty a sponzory ze všech hospodářských odvětví.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

26 3. 2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

39

0

1

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Mariela Velichkova Baeva, Zsolt László Becsey, Pervenche Berès, Slavi Binev, Sebastian Valentin Bodu, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Manuel António dos Santos, Jonathan Evans, Elisa Ferreira, José Manuel García-Margallo y Marfil, Jean-Paul Gauzès, Robert Goebbels, Donata Gottardi, Benoît Hamon, Gunnar Hökmark, Karsten Friedrich Hoppenstedt, Sophia in ‘t Veld, Othmar Karas, Wolf Klinz, Christoph Konrad, Guntars Krasts, Astrid Lulling, Gay Mitchell, John Purvis, Alexander Radwan, Eoin Ryan, Olle Schmidt, Peter Skinner, Ieke van den Burg, Cornelis Visser

Náhradníci přítomní při závěrečném hlasování

Valdis Dombrovskis, Harald Ettl, Vladimír Maňka, Thomas Mann, Janusz Onyszkiewicz, Bilyana Ilieva Raeva, Andreas Schwab, Donato Tommaso Veraldi, Kristian Vigenin

(1)

Úř. věst. L 298, 17.10.1989, s. 23.

(2)

Věc C-519/04 P Meca-Media vs. Komise [2006] ECR I-6991.


STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (29. 2. 2008)

pro Výbor pro kulturu a vzdělávání

k bílé knize o sportu

(2007/2261(INI))

Navrhovatelka: Emine Bozkurt

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro kulturu a vzdělávání jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

-     s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasový nebo etnický původ1, jež zakazuje všechny formy rasové diskriminace v oblastech zaměstnanosti, vzdělávání, sociálního zabezpečení, zdravotní péče a přístupu ke zboží a službám,

-     s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání2,

-     s ohledem na své prohlášení ze dne 14. března 2006 o potírání rasismu při fotbalových utkáních3,

Α.  vzhledem k tomu, že se sport zásadním způsobem podílí na sociálním začleňování, integraci, vytváření rovných příležitostí, mezikulturním dialogu a podpoře dobrovolnické práce a nemělo by v něm docházet k diskriminaci a jakýmkoliv projevům rasismu, násilí, xenofobie a netolerance,

B.   vzhledem k tomu, že zdravotně postižení sportovci a sportovkyně nesmějí být ve srovnání se svými zdravými kolegy diskriminováni v oblasti sociálních nároků zaručených právními systémy členských států,

1.   žádá v této souvislosti Komisi, aby dodržovala zásadu subsidiarity;

2.   vyzývá Komisi, aby plně respektovala specifičnost sportu a poskytla větší právní jistotu tím, že za účasti všech příslušných zainteresovaných subjektů a v rámci společného interinstitucionálního dialogu vypracuje jasné pokyny pro použitelnost práva ES v oblasti sportu v rámci Evropské unie; žádá v této souvislosti Komisi, aby dodržovala zásadu subsidiarity;

3.   vyzývá proto Komisi, aby nechala vypracovat studii zabývající se rozsahem působnosti právních předpisů ES použitelných na oblast sportu v Evropské unii, včetně pracovněprávních předpisů a pravidel sociálních ochrany, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována přestupům hráčů;

4.   doporučuje, aby prevence dopingu a boj proti němu představovaly pro členské státy důležitou oblast zájmu; vyzývá k přijetí politiky zaměřené na prevenci dopingu a boj proti němu na mezinárodní úrovni a zdůrazňuje potřebu bojovat proti nesrovnalostem pomocí kontrol, výzkumu, testů, dlouhodobého monitorování prováděného nezávislými lékaři a zároveň pomocí prevence a vzdělávání;

5.   podporuje základní uplatnitelnost antidiskriminačních právních předpisů EU, jimiž se zakazují všechny druhy diskriminace v oblasti profesionálního i amatérského sportu v Evropské unii, a žádá všechny členské státy a Komisi, aby účinně prováděly a uplatňovaly směrnice 2000/78/ES a 2000/43/ES; trvá na tom, že sport má společenskou funkci a lze jej považovat za užitečný způsob podpory soudržnosti, sociální integrace a kulturního porozumění mezi lidmi různých pohlaví, ras a vyznání a za nástroj boje proti diskriminaci, netoleranci, rasismu a násilí;

6.   vyzývá Komisi, aby neprodleně zahájila dialog se sportovními organizacemi, jehož cílem bude proveditelná dohoda o zdokonalení přípravy mladé generace sportovců a o zaměstnávání domácích hráčů;

7.   vyzývá Komisi, aby zajistila, že jakékoli odchylky související se zvláštní povahou sportu budou zákonné a budou mít omezený rozsah působnosti;

8.   žádá Komisi, aby v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropských společenství a právními předpisy Společenství zaručila volný pohyb nejen profesionálních sportovců, ale i jejich trenérů a doprovodných týmů, a usilovala přitom o dosažení rovnováhy mezi zásadou volného pohybu osob a potřebou národních týmů angažovat více domácích hráčů; žádá v této souvislosti Komisi, aby investovala nejen do sportovní, ale rovněž odborné kvalifikace sportovců, a aby zavedením vydávání osvědčení pro sportovní agenty umožnila v rámci Evropské unie další vzájemné uznávání kvalifikací, jež byly získány v rámci sportovní činnosti na základě společných úrovní stanovených v evropském rámci kvalifikací; tato osvědčení tak umožní podrobit sportovní agenty dohledu, což přispěje k jejich dlouhodobějšímu uplatnění na trhu práce a k sociální soudržnosti v Evropě; zdůrazňuje, že je třeba zpřístupnit vzdělávání všem sportovcům a sportovkyním, aby bylo zabezpečeno jejich opětovné začlenění na trhu práce po skončení jejich sportovní kariéry;

9.   uznává, že sport je odvětví, které vytváří pracovní místa především ve znevýhodněných regionech a přispívá k hospodářskému růstu a oživení, a že s ním souvisejí další odvětví, například vzdělávání, zdravotnictví, média a výroba a prodej speciálního vybavení a produktů;

10. je si vědom společenského a vzdělávacího významu sportu a vyzývá členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření, která zajistí, že ti sportovci, kteří si to přejí, budou moci na konci své sportovní kariéry projít odborným vzděláváním a odbornou přípravou a poskytnout přitom své zkušenosti a znalosti mladým sportovcům a sportovkyním;

11.  považuje sportovní kluby a stadiony za pracoviště profesionálních sportovců; vyzývá sportovní kluby, aby se více snažily poskytovat svým mladým sportovcům vzdělání, podporu a zaměstnání; vyzývá profesní organizace a kluby v oblasti sportu, aby zahájily kampaně na potírání všech forem diskriminace, rasismu a xenofobie před svou účastí na sportovních akcích a během nich, před sportovními utkáními, během nich i po jejich skončení, a to jak na stadionech, tak mimo ně; vyzývá ke zveřejňování výročních zpráv o dosaženém pokroku v této oblasti; vyzývá členské státy a místní orgány, aby zajistily přístup do sportovních zařízení a na sportoviště i zdravotně postiženým osobám;

12. je toho názoru, že pro mladé sportovce a sportovkyně je nezbytné, aby byli od počátku plně vzděláváni ve sportovních i akademických předmětech, neboť se tak zajistí, že profesionální sportovci a sportovkyně budou po skončení své sportovní kariéry moci znovu vstoupit na trh práce;

13. podporuje sílící solidaritu mezi profesionálním a amatérským sportem s cílem podpořit malé kluby a sport ve školách a rozvíjet příslušnou místní infrastrukturu;

14. považuje za nepřijatelné, aby profesionální sportovci měli méně práv než jiní pracovníci na smluvním základě, a považuje proto za nezbytné, aby profesionální sportovci měli stejně široký a transparentní okruh práv jako tito pracovníci, včetně práva uzavřít či odmítnout uzavřít kolektivní smlouvy a práva na členství v profesních odborových organizacích;

15. vyzývá členské státy a příslušné regulační orgány, aby prověřily obvinění z korupce a zneužívání při náboru a zaměstnávání sportovců, zejména nezletilých sportovců ze zemí mimo Evropskou unii;

16. doporučuje, aby jednotlivé asociace různých kategorií osob zapojených do sportu (hráčů, trenérů, rozhodčích apod.) byly řádně zastoupeny v rozhodovacích orgánech mezinárodních a národních federací;

17. naléhavě žádá Komisi, aby zajistila, že všechny sociální nároky sportovců a sportovkyň se budou vztahovat stejnou měrou i na jejich zdravotně postižené kolegy;

18. je si vědom úlohy sportu (i profesionálního) jako významného nástroje podporujícího týmový duch, smysl pro spravedlnost a odpovědnost, sociální začlenění a kulturní integraci, jako faktoru podílejícího se na růstu, vytváření pracovních míst, místním i regionálním rozvoji, obnově měst a rozvoji venkova a jako způsobu upevňování hodnot, jako jsou solidarita, tolerance a čestné soutěžení, a jako boje s obezitou a nadváhou; dále si je vědom, že sport významnou měrou přispívá k předávání základních společenských, vzdělávacích a kulturních hodnot; žádá větší zapojení do boje proti dopingu, kriminalitě a korupci v klubech;

19.  vyzývá členské státy, aby spolupracovaly s akademiemi tělesné výchovy s cílem zajistit kompletní kvalitní vzdělání a poskytnout sportovcům a sportovkyním nezbytné znalosti, a umožnit jim tak studovat na středních a vysokých školách a vstoupit na trh práce;

20. navrhuje, aby přístup ke sportu a integrace v rámci sociální sportovní infrastruktury byly považovány za ukazatele sociální integrace a faktor uplatňující se při analýze problematiky sociálního vyloučení;

21. zdůrazňuje význam fyzické činnosti a sportu pro snižování obezity a boj proti nezdravým návykům v životosprávě, neboť jednak významně prospívají zdraví občanů a jednak se podílejí na snižování nákladů zdravotních pojišťoven; vyjadřuje však obavu, že prodlužování pracovní doby a stávající podmínky v zaměstnání obecně odrazují pracovníky od pravidelného cvičení a od cílevědomější sportovní činnosti;

22. s ohledem na zásadu subsidiarity žádá Komisi a členské státy, aby návrhy projektů, které v sobě spojují sociální začleňování a sport, schválily a financovaly jako prioritní v rámci stávajících rozpočtů a programů, a to jak na evropské, tak vnitrostátní úrovni; podporuje záměr Komise prosazovat sport v různých akčních programech;

23. poukazuje na to, že je důležité vést obyvatele ke sportu tím, že se všem zajistí přístup ke sportu a rovné příležitosti a že se bude investovat do odborné přípravy učitelů, sportovních trenérů a do většího počtu veřejných sportovních zařízení; žádá rovněž o poskytnutí nezbytné podpory, která zajistí přístup ke sportu i zdravotně postiženým osobám;

24. považuje sport a tělesnou výchovu za významnou součást kvalitního vzdělání;

25.  vítá skutečnost, že Komise ve své bílé knize uznává, že neziskové sportovní aktivity mají povahu sociálních služeb obecného zájmu; vyzývá Komisi, aby ke sportu přistupovala odpovídajícím způsobem;

26. poukazuje na amatérský sport, který je často opomíjen; poukazuje na potřebu větší finanční podpory, lepších pracovních podmínek a dalších pobídek a výhod, které by amatérský sport měl mít, včetně neziskových klubů a amatérských a dobrovolných sportovců, trenérů a rozhodčích;

27. vyjadřuje svou podporu řídícím orgánům ve sportu, které investují do vzdělání a přípravy mladých hráčů, a zdůrazňuje proto, že je zapotřebí, aby v kádru klubu byl určitý minimální počet místních hráčů, a to bez ohledu na jejich státní příslušnost;

28. podporuje doporučení Komise členským státům, aby na vnitrostátní úrovni vytvořily strategie, které budou v rámci vzdělávacích programů usilovat o zvýšení a podporu tělesné aktivity dětí a žáků od raného věku;

29. uznává spojitost mezi komerční a společenskou úlohou sportu; uvědomuje si proto, že investice do podpory rozvoje mladých, přípravy nových generací sportovců, zařízení a komunitních programů velkou měrou závisejí na tvorbě a opětovném investování mediálních příjmů profesionálního sportu a příjmů z účinného vymáhání práv duševního vlastnictví ze sportovního vysílání;

30. je si vědom skutečnosti, že Asociace evropských profesionálních fotbalových svazů a FIFPro společně požádaly Komisi, aby formálně založila výbor pro sociální dialog v odvětví profesionálního fotbalu; vítá tento vývoj a podporuje další posilování sociálního dialogu.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

26.2.2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

42

2

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Jan Andersson, Edit Bauer, Emine Bozkurt, Iles Braghetto, Philip Bushill-Matthews, Milan Cabrnoch, Alejandro Cercas, Ole Christensen, Derek Roland Clark, Luigi Cocilovo, Jean Louis Cottigny, Proinsias De Rossa, Harlem Désir, Harald Ettl, Richard Falbr, Carlo Fatuzzo, Ilda Figueiredo, Roger Helmer, Stephen Hughes, Karin Jöns, Ona Juknevičienė, Jean Lambert, Bernard Lehideux, Elizabeth Lynne, Thomas Mann, Jan Tadeusz Masiel, Elisabeth Morin, Csaba Őry, Marie Panayotopoulos-Cassiotou, Rovana Plumb, Bilyana Ilieva Raeva, Elisabeth Schroedter, José Albino Silva Peneda, Jean Spautz, Gabriele Stauner, Anne Van Lancker, Gabriele Zimmer

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Mihael Brejc, Gabriela Creţu, Petru Filip, Donata Gottardi, Rumiana Jeleva, Jamila Madeira, Csaba Sógor, Kyriacos Triantaphyllides


STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (27. 3. 2008)

pro Výbor pro kulturu a vzdělávání

k bílé knize o sportu

(2007/2261(INI))

Navrhovatel: Toine Manders

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro kulturu a vzdělávání jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.   zdůrazňuje, že toto stanovisko se nedotýká mimoekonomických stránek profesionálního nebo amatérského sportu;

2.   konstatuje, že profesionální a amatérský sport jsou v Evropě nejen významným společenským a kulturním jevem, ale rovněž zdrojem významných příjmů s ohledem na související hospodářskou činnost;

3.   připomíná, že stávající sportovní struktury v Evropě jsou založeny na zásadě státní příslušnosti;

4.   uznává, že profesionální sport se musí podřizovat pravidlům, vycházejícím z mnohých zdrojů (ES, členské státy a sportovní orgány), které vyvolávají nejasnosti v již tak nedostatečně definované oblasti;

5.   konstatuje, že právní zpochybňování sportovních struktur a pravidel a nedovolené praktiky některých agentů vyvolaly velké obavy, zatímco vyšší právní jistota by pomohla zúčastněným aktérům, aby lépe využili výhod, jež jim poskytuje vnitřní trh; doporučuje zavést evropskou certifikaci agentů hráčů, aby byla umožněna jejich regulace;

6.   konstatuje, že judikáty do značné míry vymezily právní prostředí profesionálního sportu, ale že některá témata vyžadují další pokyny na úrovni Společenství a na vnitrostátní úrovni;

7.   konstatuje, že často dochází k prudkému nepoměru mezi nabídkou vstupenek na významné sportovní akce a poptávkou po těchto vstupenkách, a to k újmě spotřebitelů; zdůrazňuje, že při organizování distribuce vstupenek by měly být plně brány v úvahu zájmy spotřebitelů a že by na všech úrovních měl být zaručen nediskriminační a spravedlivý prodej vstupenek;

8.   žádá členské státy a sportovní orgány, aby aktivně prosazovaly společenskou a demokratickou úlohu fanoušků podporou vytváření a rozvoje federací fanoušků a podporou zapojení těchto federací do řízení a správy hry;

9.   domnívá se, že iniciativa „Supporters Direct“ je příkladem osvědčeného postupu v tomto ohledu a vyzývá Komisi, členské státy a sportovní orgány, aby podporovaly jeho rozšiřování;

10. zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že televizní přenosy sportovních utkání rovněž probíhají na zakódovaných nebo placených kanálech, měly by být tyto přenosy dostupné prostřednictvím co nejširší škály médií a platforem, a podporuje právo členských států na vytvoření seznamu sportovních událostí, který by stanovil, že podstatná část veřejnosti nesmí být z přenosu těchto událostí vyloučena, pokud členský stát má za to, že dotyčná sportovní událost má velký význam pro společnost;

11. podporuje zásadu kolektivního prodeje mediálních práv s cílem zajistit spravedlivé přerozdělování značných finančních prostředků, jež byly takto získány; zdůrazňuje význam mechanismu solidarity, který zajišťuje spravedlivé rozdělování příjmů mezi kluby;

12. zdůrazňuje, že je třeba lépe kontrolovat sportovní sázení a chránit bezúhonnost sportu; žádá Komisi, aby předložila návrh na regulaci sportovního sázení v Evropské unii na základě státního nebo státem kontrolovaného systému licencí, který umožní členským státům přijímat nezbytná a vhodná opatření proti závislosti na sázení, a jenž bude respektovat práva organizátorů sportovních událostí, předcházet zneužívání a korupci a umožní získat stabilní zdroj finančních prostředků na podporu profesionálního a amatérského sportu;

13. žádá Komisi a členské státy, aby spolu s provozovateli sportu a sázek zvážily vytvoření funkčního, spravedlivého a udržitelného rámce pro zajištění toho, aby v žádném sportovním odvětví v Evropě nedocházelo k nedovoleným praktikám v sázení a aby si všechna sportovní odvětví udržela důvěru veřejnosti v čestnost sportu;

14. vyzývá Komisi, aby předložila návrh právního a ekonomického rámce pro profesionální sporty a zároveň aby trvale uznávala, že záležitosti týkající se obecné organizace a pravidel profesionálního sportu je lépe ponechat na nejvíce zapojených účastnících, a že by EU měla podnikat příslušné kroky pouze v nezbytných případech, při dodržování zásady subsidiarity.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

26.3.2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

22

2

1

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Cristian Silviu Buşoi, Charlotte Cederschiöld, Gabriela Creţu, Mia De Vits, Janelly Fourtou, Vicente Miguel Garcés Ramón, Evelyne Gebhardt, Małgorzata Handzlik, Malcolm Harbour, Edit Herczog, Iliana Malinova Iotova, Pierre Jonckheer, Alexander Lambsdorff, Kurt Lechner, Lasse Lehtinen, Toine Manders, Arlene McCarthy, Catherine Neris, Zita Pleštinská, Giovanni Rivera, Zuzana Roithová, Luisa Fernanda Rudi Ubeda, Heide Rühle, Leopold Józef Rutowicz, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Bernadette Vergnaud, Barbara Weiler, Marian Zlotea

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Emmanouil Angelakas, Šarūnas Birutis, Giovanna Corda, Benoît Hamon, Joel Hasse Ferreira, Filip Kaczmarek, Othmar Karas, Joseph Muscat, Gary Titley, Anja Weisgerber


STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (7. 3. 2008)

pro Výbor pro kulturu a vzdělávání

k Bílé knize o sportu

(2007/2261(INI))

Navrhovatel: Gerardo Galeote

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro kulturu a vzdělávání jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k integrační úloze sportu a jeho potenciálnímu příspěvku pro sociální soudržnost a vnitřní soudržnost regionů,

1.   zdůrazňuje, že je velmi důležité, aby byl sport zahrnut do Lisabonské smlouvy, a že se nabízí řada možností, pokud jde o mobilizaci finančních zdrojů a programů Evropské unie s cílem využít sportu jako nástroje hospodářského rozvoje, sociální soudržnosti a zlepšení infrastruktury měst a regionů EU;

2.   uznává důležitost sportu, sportovního průmyslu a sportovní turistiky pro vytváření pracovních míst a zakládání malých a středních podniků;

3.   zdůrazňuje, že vysoká úroveň dostupnosti a přístupnosti infrastruktury spjaté se sportem pro všechny sociální skupiny má pozitivní vliv na kvalitu života ve venkovských i městských oblastech; vyzývá místní a regionální orgány, aby rozvíjely infrastrukturu spjatou se sportem jakožto nezbytnou součást služeb obecného zájmu;

4.   připomíná a zdůrazňuje, že se na sport vztahují všeobecné právní předpisy Společenství v oblasti vnitřního trhu, svobodné hospodářské soutěže a volného pohybu pracovníků, které již prokázaly svůj přínos pro sociální a územní soudržnost a hospodářský rozvoj; připomíná také, že převážná část sportovních zařízení a zařízení pro volný čas je v obcích a regionech podstatnou součástí soužití různých kultur, a tedy i významnou službou obecného zájmu;

5.   zdůrazňuje význam úspěchu některých sportovních klubů v mezinárodních soutěžích pro rozvoj některých regionů a některých zemí, ať už přímo formou vývozu výrobků a licencí nebo nepřímo v podobě dobrého jména, které tyto kluby svým regionům a zemím zajišťují jakožto kulturní zástupci; podporuje opatření, která přijímají země nebo regiony, aby zajistily nebo zvýšily konkurenceschopnost svých nejprestižnějších klubů, pokud platí stejná základní pravidla pro všechny a pokud jsou tato opatření v souladu s právem Společenství; zdůrazňuje také, že pro sociální a hospodářský rozvoj regionu má zásadní význam pozitivní rozvoj místního a rekreačního sportu, především s cílem zatraktivnit region pro mladé lidi a udržet je v regionu; podporuje zapojení nejprestižnějších sportovních klubů do místního a rekreačního sportu; zdůrazňuje, že toto zapojení je ve veřejném zájmu;

6.   poukazuje na značné rozdíly mezi jednotlivými regiony a členskými státy, pokud jde o sociální a hospodářský význam jednotlivých sportů, ale i o relativní velikost a popularitu hlavních klubů v nejvýznamnějších profesionálních sportech; proto se domnívá, že rozdíly s ohledem na různé druhy příjmů a způsob jejich získávání, různé formy podpory a různé způsoby zajišťování vyvážené konkurence jsou odůvodněné a nezbytné; domnívá se však, že pro zajištění sociálního a hospodářského významu sportu ve všech regionech a menších celcích je třeba podporovat zapojení sportovních klubů do činností sociální solidarity a do dobrovolných solidárních mechanismů; domnívá se, že sociální zapojení sportovních klubů v místním sportu a využívání kvalitních sportovních zařízení všemi sociálními skupinami může významně přispět k sociální a hospodářské soudržnosti, a považuje proto takové zapojení za klíčové;

7.   žádá Komisi a členské státy, aby v rámci svých strategií udržitelného rozvoje poskytly finanční prostředky na infrastrukturu a projekty spjaté se sportem v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj a také s možností přístupu k novým finančním nástrojům (mimo jiné k iniciativám JEREMIE a JESSICA);

8.   navrhuje vytvořit účinný mechanismus podpory přeshraniční a meziregionální spolupráce, aby byly lépe využity investice do infrastruktury, které se uskutečňují v rámci sportovních akcí; dále navrhuje pobízet k tomu, aby byl sport podporován prostřednictvím evropského seskupení pro územní spolupráci zřízeného podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS)(1);

9.   žádá Komisi, aby při formulování návrhů týkajících se otázek citlivých pro rozvoj sportu v členských státech, jako jsou práva na obrazové zpravodajství, správa mediálních práv nebo sportovní sázky, přísně respektovala zásadu subsidiarity a zkušenosti a jedinečnost každého členského státu i pravomoci, které byly převedeny na regiony členských států;

10. zdůrazňuje význam regionů a místních orgánů při pořádání profesionálních i rekreačních sportovních akcí, výstavbě infrastruktury a podpoře sportu a zdravého životního stylu občanů EU, zejména dětí ve školním věku;

11. doporučuje, aby členské státy ve své sociální politice vždy pamatovaly na to, že sport hraje významnou úlohu při integraci přistěhovalců, a na hodnoty, které sport ztělesňuje, jako je soužití, tolerance a solidarita;

12. vyzývá členské státy, aby vzhledem k významu integračních sportovních aktivit vytvářely možnosti pro to, aby se zdravotně postižení sportovci a děti mohli účastnit každodenních sportovních činností ve škole i mimo ni;

13. vzhledem k tomu, že k otázkám ochrany životního prostředí a zdraví je třeba přijmout horizontální přístup, doporučuje, aby Komise u příležitosti konání evropských sportovních akcí pobízela k podpoře ochrany životního prostředí a zdraví;

14. uznává význam sportu pro ochranu zdraví, a doporučuje proto, aby držitelé mediálních práv dávali přednost reklamě na sport jako takový;

15. vyzývá členské státy, aby vzhledem k tomu, že jedním z cílů formulovaných v bílé knize je zavedení každodenní sportovní aktivity ve vzdělávacích zařízeních, povinně zavedly na všech stupních vzdělávacího systému, od základních po vysoké školy, tělesnou výchovu;

16. doporučuje členským státům, aby značnou část svých příjmů ze sportu vynaložily na pokrytí výdajů souvisejících se sportem, a to jak na celostátní, tak i na místní úrovni;

17. doporučuje Komisi, že vzhledem k tomu, že úsilí o soudržnost v rámci Evropské unie má pro nové členské státy obrovský význam, a vzhledem ke skutečnosti, že v nových členských státech je podíl osob, které pravidelně provozují sport, povážlivě nízký, musí EU usilovat o výrazné zvýšení tohoto počtu v průběhu následujících pěti let.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

27.2.2008

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

49

0

4

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Alfonso Andria, Emmanouil Angelakas, Stavros Arnaoutakis, Elspeth Attwooll, Rolf Berend, Jana Bobošíková, Victor Boştinaru, Antonio De Blasio, Petru Filip, Gerardo Galeote, Iratxe García Pérez, Eugenijus Gentvilas, Pedro Guerreiro, Gábor Harangozó, Marian Harkin, Jim Higgins, Mieczysław Edmund Janowski, Rumiana Jeleva, Gisela Kallenbach, Tunne Kelam, Evgeni Kirilov, Miloš Koterec, Constanze Angela Krehl, Jamila Madeira, Mario Mantovani, Sérgio Marques, Miroslav Mikolášik, James Nicholson, Lambert van Nistelrooij, Jan Olbrycht, Maria Petre, Markus Pieper, Pierre Pribetich, Wojciech Roszkowski, Elisabeth Schroedter, Grażyna Staniszewska, Catherine Stihler, Dimitar Stoyanov, Margie Sudre, Andrzej Jan Szejna, Oldřich Vlasák

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Jan Březina, Brigitte Douay, Den Dover, Emanuel Jardim Fernandes, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Vladko Todorov Panayotov, Miloslav Ransdorf, Zita Pleštinská, László Surján, Iuliu Winkler

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Janelly Fourtou, Zdzisław Zbigniew Podkański

(1)

Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19.


STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti (27. 3. 2008)

pro Výbor pro kulturu a vzdělávání

k bílé knize o sportu

(2007/2261(INI))

Navrhovatelka: Neena Gill

NÁVRHY

Výbor pro právní záležitosti vyzývá Výbor pro kulturu a vzdělávání jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.   zdůrazňuje, že ačkoli Smlouva ve svém platném znění neobsahuje žádná ustanovení, která by na Společenství přenášela zvláštní pravomoci v oblasti sportu, není sport z oblasti působnosti práva Společenství zcela vyloučen; týká se jej zejména zákaz diskriminace (článek 12 Smlouvy), volný pohyb pracovníků (článek 39), svoboda usazování a svoboda poskytování služeb (články 43 resp. 49) a pravidla hospodářské soutěže (články 81 až 87); dále poukazuje na to, že sportu se dotýkají i ustanovení o zaměstnanosti, sociální politice, kultuře, vzdělávání a zdraví;

2.   konstatuje, že sport musí dbát na vzájemnou závislost soutěžících a musí zaručit, že výsledek soutěží nebude předem znám, což by mohlo být důvodem k zavedení zvláštního rámce pro produkci a prodej sportovních akcí sportovními organizacemi na trhu;

3.   domnívá se, že zvláštní povaha sportu není důvodem pro automatickou výjimku z pravidel hospodářské soutěže EU pro jakoukoli hospodářskou aktivitu související se sportem;

4.   domnívá se, že vzhledem ke zvláštní povaze sportu by Komise měla po konzultaci s různými zájmovými skupinami a s Evropským parlamentem zvážit přijetí výkladových pokynů, které by vyjasnily všechny aspekty vztahu mezi právem Společenství a „sportovními pravidly“, která nespadají do oblasti působnosti tohoto práva, a vymezily oblast, na niž se právo Společenství vztahuje; zejména je třeba stanovit hranici mezi aspekty organizace sportu, na něž se toto právo vztahuje, a mezi pravidly, která se tímto právem neřídí, přičemž je třeba brát ohled na zásadu subsidiarity a proporcionality a pamatovat na to, že na sportovní pravidla týkající se výhradně sportovních otázek, která nemají žádný vztah k jakékoli hospodářské aktivitě, se Smlouva nevztahuje; domnívá se, že při stanovování této hranice by měly být zohledněny rozdíly mezi profesionálními a amatérskými sporty; poukazuje na to, že tato pravidla, která se týkají zvláštní povahy sportovních událostí a jejich zvláštních souvislostí, jsou nedílnou součástí organizace a řádného průběhu sportovních soutěží, a nemohou být chápána tak, že by představovala omezení komunitárních pravidel volného pohybu pracovníků a svobody poskytování služeb, pokud je omezení soutěže přiměřené sledovanému legitimnímu a ryze sportovnímu zájmu;

5.   ačkoliv uznává zásadu samoregulace ve sportu, struktury evropského sportovního modelu a zásady, kterými se řídí pořádání sportovních soutěží, vyzývá sportovní organizace, aby souhlasily s právem na odvolání k běžnému soudu;

6.   domnívá se, že se nelze spokojit s tím, že by tyto otázky v poslední instanci řešil případ od případu Soudní dvůr, což vede k právní nejistotě, zejména vezmeme-li v úvahu, že argumentace v judikatuře není vždy jasná a jednotná, jak ukazuje série případů od Walrave až po Meca-Medina; konstatuje, že je velmi obtížné oddělit aspekty obchodní soutěže od čistě sportovních záležitostí, díky čemuž některé spory musí být řešeny případ od případu, a proto nesouhlasí s návrhy požadujícími paušální výjimku z pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy;

7.   konstatuje, že uznávání odborných kvalifikací manažerů hráčů je upraveno směrnicí 2005/36/ES(1), podle které toto povolání podléhá vnitrostátním předpisům;

8.   domnívá se, že by nezákonné praktiky manažerů některých hráčů (korupce, praní špinavých peněz, obchodování s nezletilými hráči) mohly být důvodem přijetí legislativního aktu o minimálních profesních požadavcích pro manažery hráčů (znalost některých předmětů, bezúhonnost, neexistence střetu zájmů, např. v důsledku dvojího zastoupení, apod.);

9.   jednoznačně podporuje systém licencí UEFA pro kluby a vyzývá k uplatňování takovýchto osvědčených postupů v celoevropském měřítku;

10. domnívá se, že přestože centrální prodej mediálních práv představuje horizontální omezení hospodářské soutěže ve smyslu čl. 81 odst. 1 Smlouvy, vede k určité efektivitě ve smyslu čl. 81 odst. 3; tyto mechanismy jsou přijatelné, pokud se slučují se zásadami solidarity mezi kluby, transparentnosti, odpovědnosti a objektivity;

11. vyzývá členské státy, aby přijaly regulační opatření na ochranu sportu před špatným vlivem spojeným se sázkami; je přesvědčen, že je zejména zapotřebí snížit nabídku příležitostí k sázení a řešit riziko střetu mezi ekonomickými zájmy sázkové společnosti a sportovními výsledky; vyzývá členské státy, aby zakázaly sázkovým společnostem vlastnit sportovní kluby a mít v nich obchodní účast (např. sponzorství), a také mít vazby na sportovce, nevyloučí-li tyto společnosti příslušný klub nebo příslušného sportovce ze své sázkové nabídky;

12. konkrétně žádá Komisi a členské státy, aby společně s pořadateli a sázkovými společnostmi prozkoumaly možnost vytvoření proveditelného, spravedlivého a udržitelného rámce, který by ve všech evropských sportech zabraňoval nelegálním sázkám a zachoval důvěru evropské sportovní veřejnosti;

13. uznává právo členských států přijmout opatření na ochranu práva na informace a zajistit široký přístup veřejnosti k televizním přenosům z národních i nenárodních sportovních akcí, které jsou pro společnost velmi významné, například z olympijských her, mistrovství světa ve fotbale nebo mistrovství Evropy UEFA ve fotbale;

14. zdůrazňuje rychlé změny v povaze evropské sportovní ekonomiky, která je čím dál více založena na rozvoji inovativního sportovního obsahu prostřednictvím digitálních technologií a na investicích do tohoto obsahu; uvědomuje si, že je třeba zamezit porušování práv duševního vlastnictví a pomluvám, minimalizovat pirátství a omezit prostor pro nelegální činnost v internetovém prostředí;

15. vyjadřuje znepokojení nad – v některých případech systematickým – narušováním autorských práv uživateli stránek sociálních sítí; je si vědom úžasného rozvoje obsahu vytvářeného uživateli, ale také zvýšeného rizika porušování autorských práv; domnívá se, že tam, kde technologie umožňuje vložení nebo připojení informace o držiteli autorských práv, je rozumné požadovat po poskytovatelích těchto stránek filtrování obsahu, které by umožnilo takovou informaci zjistit, jakož i aktivnější postupy odstraňování závadného obsahu; domnívá se však, že k tomu, aby filtrováním obsahu nedocházelo k přílišnému zatěžování, je zapotřebí určitá standardizace technologií;

16. chápe legitimní znepokojení sportovních organizací nad „příživnickým marketingem“; v této souvislosti konstatuje, že právo k ochranné známce a autorské právo nemusí být vždy dostatečně rozsáhlé, aby těmto praktikám zabránilo; konstatuje, že možné způsoby řešení by mohly vyplynout ze zkoumání ustanovení některých členských států proti zneužití ochranné známky.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

27.3.2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

23

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Carlo Casini, Bert Doorn, Monica Frassoni, Giuseppe Gargani, Neena Gill, Piia-Noora Kauppi, Klaus-Heiner Lehne, Katalin Lévai, Antonio López-Istúriz White, Hans-Peter Mayer, Manuel Medina Ortega, Hartmut Nassauer, Aloyzas Sakalas, Francesco Enrico Speroni, Diana Wallis, Jaroslav Zvěřina, Tadeusz Zwiefka

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Sharon Bowles, Mogens Camre, Jean-Paul Gauzès, Sajjad Karim, Kurt Lechner, Georgios Papastamkos, Michel Rocard, Gabriele Stauner, József Szájer, Jacques Toubon

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Gabriela Creţu

(1)

Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22.


STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (27. 3. 2008)

pro Výbor pro kulturu a vzdělávání

k Bílé knize o sportu

(2007/2261(INI))

Navrhovatelka: Esther De Lange

NÁVRHY

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Výbor pro kulturu a vzdělávání jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.   vyzývá Komisi a členské státy, aby prováděly „politiku založenou na informacích“ týkající se přeshraniční policejní spolupráce v oblasti sportu, včetně výměny informací mezi bezpečnostními službami, a to při zajištění dodržování svobody, základních práv a pravidel na ochranu údajů;

2.   zdůrazňuje, že sport, zejména v případě některých druhů sportu, které jsou provozovány na profesionální úrovni, se již proměnil nebo brzy promění v globalizovaný obchod, který je součástí globálního trhu a globalizačních tendencí;

3.       zdůrazňuje, že tato globalizační tendence mění vztahy mezi účastníky sportovní činnosti a vytváří novou realitu a že tyto nové výzvy se v jednotlivých členských státech řeší různými způsoby, takže je nezbytné hledat taková politická řešení a takové právní předpisy, které budou odpovídající a soudržné, budou v souladu se základními hodnotami a zásadami Evropské unie i veškerými ustanoveními smluv Evropské unie;

4.       podtrhuje potřebu vytvořit - kromě přijetí preventivních, odrazujících a represivních opatření - podmínky pro komplexnější přístup usilující o řešení rizik spojených se sportovními událostmi za účasti všech zainteresovaných osob prostřednictvím strategie posilující nerepresivní aspekty řešení problémů, se zvýšeným důrazem na výměnu osvědčených postupů, vzdělávání a odbornou přípravu;

5.   zvláště upozorňuje na cenné zkušenosti získané prostřednictvím NFIP (národní fotbalová informační střediska, jež zodpovídají za koordinaci a usnadňování přeshraniční policejní výměny informací včetně hodnocení rizik a údajů o vysoce rizikových příznivcích) a na příručku pro mezinárodní policejní spolupráci, které mohou v této „politice založené na informacích“ hrát klíčovou úlohu; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily spolupráci a aby tento přístup podle potřeby dále rozvíjely a aktualizovaly;

6.       naléhavě vyzývá členské státy a všechny organizace a instituce, které mají odpovědnost v oblasti sportu, aby zdvojnásobily své úsilí v boji proti užívání, dodávkám a prodeji nelegálních dopingových výrobků;

7.       vyzývá Komisi a členské státy, aby učinily nezbytná opatření k řešení obchodu s nezletilými sportovci/sportovkyněmi a jejich vykořisťování a domnívá se, že je třeba doplňujících opatření pro zajištění toho, aby „pravidlo pro zařazování domácích hráčů “ nemělo za následek obchodování s dětmi;

8.   naléhavě vyzývá Komisi, aby věnovala část každé případné budoucí přípravné činnosti v oblasti sportu problematice ochrany nezletilých;

9.       vyzývá Komisi a členské státy, aby učinily všechna příslušná opatření k předcházení tomu, aby velké sportovní události byly příležitostí k obchodování s lidmi a jejich zneužívání, např. nucené prostituci a veškerým dalším praktikám, které jsou v rozporu se základními právy;

10.     podtrhuje potřebu učinit opatření k předcházení rasistickým postojům a k přísnému sledování prosazování právních předpisů týkajících se rasismu, xenofobie a jiných druhů násilí a diskriminace v rámci sportovních událostí, aniž by bylo opomenuto důsledné uplatňování stávajících právních předpisů; vyzývá Komisi a členské státy, aby do svých politik začlenily opatření, která budou s to podpořit takové hodnoty, jako je solidarita, tolerance a nediskriminace;

11.     vyzývá členské státy, aby do všech aspektů sportovních politik začlenily otázku rovných příležitostí žen a mužů, aby se tak nadále zmenšoval přetrvávající rozdíl mezi muži a ženami, a to jak pokud jde o zastoupení ve sportovních organizacích a finanční odměňování, tak i pokud jde o aktivní sportovní činnost, aby obě pohlaví požívala ve vztahu ke sportu osobního i sociálního prospěchu na stejné úrovni;

12.     vítá rozvoj licenčních systémů pro kluby na vnitrostátní a evropské úrovni a je toho názoru, že takové systémy by také měly zahrnovat ustanovení týkající se předcházení rasismu, xenofobii a násilí, ochrany nezletilých a dodržování základních práv;

13.     zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné posílit policejní a soudní spolupráci mezi členskými státy a evropskými policejními orgány, aby bylo možno účinněji bojovat proti různým typům trestné činnosti páchané v průběhu sportovních událostí nebo v oblasti sportu (jako je dodávání a užívání dopingových produktů, obchodování s lidmi atd.).

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

27.3.2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

35

1

1

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Alexander Alvaro, Philip Bradbourn, Carlos Coelho, Esther De Lange, Gérard Deprez, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Bárbara Dührkop Dührkop, Armando França, Patrick Gaubert, Roland Gewalt, Jeanine Hennis-Plasschaert, Lívia Járóka, Ewa Klamt, Magda Kósáné Kovács, Wolfgang Kreissl-Dörfler, Stavros Lambrinidis, Henrik Lax, Roselyne Lefrançois, Sarah Ludford, Javier Moreno Sánchez, Rareş-Lucian Niculescu, Athanasios Pafilis, Martine Roure, Inger Segelström, Csaba Sógor, Vladimir Urutchev, Ioannis Varvitsiotis, Manfred Weber, Tatjana Ždanoka

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Edit Bauer, Sophia in ‘t Veld, Jean Lambert, Marian-Jean Marinescu, Antonio Masip Hidalgo, Bill Newton Dunn, Nicolae Vlad Popa

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Manolis Mavrommatis


STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (29. 2. 2008)

pro Výbor pro kulturu a vzdělávání

o bílé knize o sportu

(2007/2261(INI))

Navrhovatelka: Pia Elda Locatelli

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro kulturu a vzdělávání jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že ačkoli na evropské úrovni došlo v oblasti rovnosti pohlaví k určitému pokroku, v oblasti sportu nadále přetrvávají nerovnosti mezi muži a ženami,

B.   vzhledem k nedostatečnému zastoupení žen na všech úrovních hierarchie a správních úrovních v oblasti sportu,

1.   vyzývá členské státy, aby poskytly podporu a rovné příležitosti v oblasti tělesné výchovy a sportu ženám i mužům a připravovaly rovnoprávnější sportovní programy s cílem odstranit stávající nerovnováhu;

2.   vítá bílou knihu Komise o sportu, ve které se souhrnně řeší otázky týkající se sportu; vyjadřuje však politování nad tím, že není přiměřeně zohledňována rovnost pohlaví, zejména pokud jde o stejnou odměnu za stejný výkon, a nad tím, že ženy sportovkyně vydělávají méně než jejich mužské protějšky;

3.   bere na vědomí, že Komise podporuje právo na informace a široký přístup občanů k televizním sportovním přenosům;

4.   odkazuje na analýzy, z nichž vyplývá, že pouze 10 % veškerého sportovního zpravodajství a sportovních přenosů se týká žen; vyzývá Komisi, aby se zasadila o dodržování zásady rovného zacházení s ženami a muži i v souvislosti se sportovním zpravodajstvím ve sdělovacích prostředcích;

5.   vyzývá členské státy, aby sledovaly využívání veřejných prostředků určených na sport a ověřovaly, že jsou rovnoměrně rozdělovány pro potřeby sportovců i sportovkyň;

6.   vyzývá členské státy a sportovní organizace, aby ženám umožnily profesní uplatnění v oblastech spojených se sportem, a to včetně pozic s rozhodovací pravomocí;

7.   vyzývá členské státy, aby podpořily rozvoj sportovních aktivit žen nejen v raném dětství, ale také po celou dobu života včetně seniorského věku, neboť s prodlužující se délkou věku se prodlužuje také jeho aktivní část;

8.   vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily ochranu žen v oblasti sportu podporou účinných preventivních politik, programů na zvýšení informovanosti a přísným postihováním sexuálního obtěžování a zneužívání ve sportu;

9.   vyzývá členské státy, aby podpořily mediální pokrytí ženských sportovních aktivit, a tím umožnily zrod ženských sportovních vzorů a překonání stereotypů spojených s pohlavím;

10. vyzývá členské státy, aby věnovaly úspěchům dosaženým ve sportovních disciplínách ženami stejné uznání, jako úspěchům dosaženým muži; zdůrazňuje, že jsou nezbytná nediskriminační pravidla pro sportovní soutěže, v nichž bude stanovena stejná odměna pro muže i ženy;

11. zdůrazňuje, že ženy a muži, kteří provozují sport v neprofesionálních soutěžích, nedostávají od státu žádnou ochranu, pokud jde o zdraví, sociální zabezpečení nebo případ úrazu ani podporu v mateřství nebo rodičovství; vyzývá členské státy, aby přijaly patřičná ustanovení s cílem zajistit odpovídající ochranu;

12. zdůrazňuje, že jsou zapotřebí lékařská doporučení pro ženy o možných přínosech tělesné aktivity během těhotenství a po narození dítěte, zejména pro zlepšení krevního oběhu a omezení některých potíží, které mohou provázet těhotenství, jako je zácpa nebo únava, a rovněž snížení stresu a tělesného a citového napětí;

13. vyzývá členské státy, aby ve školních osnovách pro chlapce a dívky věnovaly větší pozornost sportovním disciplínám a prosazovaly tak pěstování sportu a vychovávaly k němu a podporovaly dostupnost sportovní kariéry i tuto kariéru v jejím průběhu.

14. poukazuje na to, že zákazy účasti dívek ve sportu, plavání nebo školním vyučování na základě kulturní rozmanitosti nelze ospravedlnit žádnou kulturou ani náboženstvím a nelze je v žádném případě tolerovat;

15. vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily prevenci a zdravotní prohlídky u mladých sportovkyň a sportovců a zajistily dodržování veškerých práv obsažených v Úmluvě o právech dítěte OSN;

16. vyzývá členské státy, aby podpořily fungování sportovních organizací, klubů a sdružení provozujících sportovní činnost seniorů, a zejména žen;

17. vyzývá Komisi a členské státy, aby bojovaly proti vykořisťování dívek a chlapců ve sportu a proti obchodování s dětmi tím, že budou důsledně prosazovat platné právní předpisy a pravidla; upozorňuje na to, že je žádoucí, aby była zajištěna větší právní jistota, zejména při používání „pravidla domácích hráčů“;

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

27.2.2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

30

0

1

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Edit Bauer, Emine Bozkurt, Hiltrud Breyer, Edite Estrela, Ilda Figueiredo, Věra Flasarová, Lívia Járóka, Piia-Noora Kauppi, Rodi Kratsa-Tsagaropoulou, Urszula Krupa, Roselyne Lefrançois, Astrid Lulling, Siiri Oviir, Marie Panayotopoulos-Cassiotou, Zita Pleštinská, Anni Podimata, Teresa Riera Madurell, Eva-Britt Svensson, Anne Van Lancker, Anna Záborská

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Ana Maria Gomes, Donata Gottardi, Anna Hedh, Elisabeth Jeggle, Marusya Ivanova Lyubcheva, Maria Petre

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Manolis Mavrommatis, Milan Gaľa, Tunne Kelam, Małgorzata Handzlik


VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

1.4.2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

31

1

1

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Maria Badia i Cutchet, Katerina Batzeli, Ivo Belet, Guy Bono, Nicodim Bulzesc, Marie-Hélène Descamps, Jolanta Dičkutė, Věra Flasarová, Milan Gaľa, Claire Gibault, Vasco Graça Moura, Ruth Hieronymi, Ramona Nicole Mănescu, Manolis Mavrommatis, Ljudmila Novak, Dumitru Oprea, Doris Pack, Mihaela Popa, Christa Prets, Karin Resetarits, Pál Schmitt, Hannu Takkula, Helga Trüpel, Thomas Wise, Tomáš Zatloukal

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Victor Boştinaru, Gerardo Galeote, Ignasi Guardans Cambó, Gyula Hegyi, Christel Schaldemose, László Tőkés, Ewa Tomaszewska, Cornelis Visser

Poslední aktualizace: 24. dubna 2008Právní upozornění