Postup : 2007/2194(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0182/2008

Předložené texty :

A6-0182/2008

Rozpravy :

Hlasování :

PV 05/06/2008 - 6.18
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2008)0258

ZPRÁVA     
PDF 191kDOC 134k
13. května 2008
PE 402.594v02-00 A6-0182/2008

o budoucnosti mladých zemědělců v rámci současné reformy SZP

(2007/2194(INI))

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova

Zpravodaj: Donato Tommaso Veraldi

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o budoucnosti mladých zemědělců v rámci současné reformy SZP

(2007/2194(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2001 o situaci a budoucnosti mladých zemědělců v Evropské unii(1),

–   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)(2),

–   s ohledem na Lisabonskou strategii, jejímž cílem je vytvořit z Evropy do roku 2010 nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku na světě,

–   s ohledem na výsledek veřejného slyšení, které se konalo v Evropském parlamentu dne 26. února 2008,

–   s ohledem článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6-0182/2008),

A. vzhledem k prvenství, které se v rámci Göteborské strategie přiznává konkurenceschopnosti a udržitelnosti evropského hospodářství, a vzhledem ke klíčové úloze, kterou mohou hrát v úspěšném dosažení tohoto prvenství mladí podnikatelé v zemědělství,

B.  vzhledem k evropskému modelu multifunkčního zemědělství a jeho schopnosti dosáhnout udržitelného rozvoje venkovských oblastí na základě rozšíření zemědělských podniků,

C. vzhledem k tomu, že díky postupu reformy SZP se otevřely nové příležitosti ohledně mnoha hledisek týkajících se podpory mladých zemědělců při zahajování činnosti a rozvoji podniků, nicméně tyto příležitosti jsou v rámci Evropy nerovnoměrně rozloženy, což stěžuje strategický přístup Společenství,

D. vzhledem k tomu, že podle údajů Eurostatu z roku 2003 existuje v Evropské unii pouze 7 % zemědělců mladších 35 let a že toto procento dále klesá, zatímco produkce potravin se musí nadále zvyšovat; lituje toho, že postrádá aktuální a vyčerpávající informace statistického charakteru týkající se počtu mladých zemědělců a jejich postavení v evropském zemědělství,

E.  vzhledem k tomu, že nastávající revize společné zemědělské politiky („kontrola stavu“), nabízí příležitost, jak lépe zaměřit podpory mladým zemědělcům, aby se tak zabránilo jejich nevyužití,

F.  vzhledem k tomu, že je nezbytné nabízet mladým zemědělcům udržitelné a životaschopné podniky a prostředí za účelem řešení otázek, jež se týkají potravinové a energetické bezpečnosti Evropské unie, růstu a zaměstnanosti ve všech venkovských oblastech Evropy, stejně jako dlouhodobě udržitelného řízení venkovských oblastí,

G.  vzhledem k tomu, že je nutné zaujmout multifunkční přístup a že je zapotřebí zabezpečit zejména takovou politiku, která bude podporovat mladé zemědělce,

H.  vzhledem k tomu, že pro venkovské oblasti je zásadní, aby se mladí lidé podíleli na vlastnictví zemědělských podniků, neboť zemědělství je ve většině těchto oblastí stále základem hospodářské činnosti a sociální struktury,

I.   vzhledem k tomu, že se zdá nezbytné a naléhavé zavést evropskou strategii podpory vzdělávání a odborné přípravy mladých zemědělců, co se týče metod podnikání,

J.   vzhledem k velké dynamičnosti mladých podnikatelů při rozhodování, jejich odhodlání podstupovat rizika, schopnosti usilovat o součinnost, komplementaritu a o takové varianty plánování, které mají vysoký inovační potenciál a které přesahují běžnou zemědělskou praxi,

K. vzhledem k tomu, že i když některé politiky zaměřené na mladé podnikatele přispívají ke stimulaci odvětví evropského zemědělství, generační výměna vlastníků zemědělských podniků představuje i nadále jednu ze zásadních výzev v Evropské unii,

L.  vzhledem k mnoha doprovodným obtížím, jimž čelí mladí zemědělci v odvětví zemědělství, jako jsou vysoké náklady na zahájení činnosti, vysoké zadlužení a nedostatek dostupných podniků i specifické odborné přípravy; vzhledem k tomu, že zemědělská politika klade na podnikatele stále více požadavků, pokud jde o jejich odpovědnost v dalších oblastech, zejména v oblasti ochrany životního prostředí, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, bezpečnosti potravin a udržování krajiny,

M. vzhledem k tomu, že mladé a dynamické odvětví zemědělství musí tvořit jeden ze základních prvků pro dosažení cílů stanovených Lisabonskou strategií,

N. vzhledem k tomu, že nové nařízení o podpoře pro rozvoj venkova umožní uskutečnit programy, které pokrývají období do 31. prosince 2013,

O. vzhledem k tomu, že území Evropské unie je z 92 % tvořeno venkovskými oblastmi, přičemž nyní 50 % obyvatelstva žije ve městech a 50 % na venkově,

P.  vzhledem k tomu, že generační výměna je nezbytná k tomu, aby byla do budoucna zachována vysoká jakost evropských potravin, bezpečnost potravin a soběstačnost Evropské unie,

1.  domnívá se, že jedním z cílů reformy SZP musí být lepší zajištění generační výměny zemědělců, a že pro účely dosažení tohoto cíle se nástroje prvního pilíře a druhého pilíře na podporu udržitelného zemědělství a na podporu rozvoje venkova z tohoto hlediska navzájem obzvláště dobře doplňují;

2.  je přesvědčen, že podpora generační výměny zemědělců je zásadní k tomu, aby bylo možno řešit problémy v oblasti potravin, energetiky, životního prostředí a územního plánování, kterým evropské zemědělství čelí a i nadále bude čelit; je toho názoru, že všechny tyto problémy budou, spolu s požadavky, jež klade společnost, řešitelné pouze pod podmínkou existence silného zemědělství a velkého počtu zemědělců v Unii;

3.  konstatuje, že rozšíření Evropské unie o nové členské státy posílilo kulturní rozmanitost a rozmanitost produktů a je velkou příležitostí ke zvýšení konkurenceschopnosti evropského zemědělství, a to prostřednictvím zaměření se na průběžnou inovaci a kvalitu produktů Společenství a věnováním vyšší pozornosti výsledkům producentů v tak významné oblasti, jakou je bezpečnost potravin;

4.  zastává názor, že při stanovení a uplatňování opatření na podporu mladých zemědělců je nutno brát ohled zejména na postavení mladých zemědělců v nových členských státech;

5.  vyzývá proto Komisi, aby předložila návrhy na zavedení evropské značky jakosti, která umožní spotřebitelům snadno rozeznat produkty vyrobené podle přísných norem týkajících se životního prostředí, dobrých životních podmínek zvířat a bezpečnosti potravin, platných v Evropě;

6.  konstatuje, že v oblasti jakosti musí být cílem rozmanitost produkce a produktů;

7.  konstatuje, že zásadní podmínkou pro omlazení skupiny zemědělských podnikatelů je přístup k pozemkům, přičemž poukazuje na jejich vysokou cenu;

8.  domnívá se, že budoucím cílem SZP musí být zrušení překážek, jimž nyní čelí mladí lidé usilující o přístup k zemědělské činnosti, přičemž jednou z priorit SZP musí být generační výměna;

9.  dále žádá, aby bylo zvýšeno úsilí směřující k odpovědnému informování veřejnosti o evropském zemědělském modelu a jeho přísných předpisech v oblasti ochrany životního prostředí, dobrých životních podmínek zvířat a bezpečnosti potravin;

10. je toho názoru, že podpora mladých lidí při zakládání či přebírání zemědělských podniků je pro rozšířenou EU hlavní cestou k úspěchu;

11. zdůrazňuje, že stále přetrvávají problémy související s vysokými zřizovacími náklady, jako jsou prodejní ceny a pronájem zemědělské půdy a potřeba nepřetržitě investovat do hmotného majetku a lidských zdrojů za účelem dosažení lepší technologické a logistické úrovně, a skutečnost, že dosažení této lepší úrovně spočívá nejen v nákupu vybavení a strojů, ale že pro takové zlepšení je zásadní výzkum a přístup k jeho výsledkům;

12. žádá Komisi, aby podporovala členské státy při vytvoření pozemkové banky založené na pozemcích uvolněných v důsledku předčasného odchodu do důchodu; zastává názor, že je nutno zavést podpory pro společné získávání strojů a zařízení, jež mají vysokou cenu a nízké individuální využití;

13. vyzývá ke zvýšení příspěvku na zahájení činnosti, který zůstal od doby svého zavedení nezměněn a který zřejmě již neodpovídá potřebám zemědělců;

14. zdůrazňuje význam pozemkové otázky v problémech spojených se zahájením činnosti mladých zemědělců a žádá Komisi, aby přezkoumala značné zvýšení ceny pozemků, jež vzniká částečně díky tlaku ze strany měst a díky spekulacím;

15. doporučuje zavést nástroje, které umožní dávat při přidělování zemědělských pozemků přednost mladým zemědělcům, kteří zahajují svou činnost, před zemědělci, kteří svou činnost rozšiřují, a to při zohlednění mechanismu předčasného odchodu do důchodu, podpory na pořízení pozemku v příštím období, mechanismu postupného zahajování činnosti a pronájmu části pozemků;

16. připomíná, že je zapotřebí zlepšit účinnost politik zaměřených na podporu zahájení činnosti mladých zemědělců a že je důležité stanovit další prioritní kritéria pro vytvoření seznamu příjemců při současném zohlednění objektivních faktorů;

17. vyzývá Komisi, aby ve svém návrhu legislativního textu týkajícího se „kontroly stavu“ navrhla, aby se podpory mladým zemědělcům, stanovené v právních předpisech týkajících se rozvoje venkova, staly součástí závazných opatření v rámci plánování členských států, a aby byly v souvislosti s tím zvýšeny příspěvky na zahájení činnosti;

18. domnívá se, že opatření na podporu mladých zemědělců se musí vztahovat i na nováčky, kteří mohou být cenným zdrojem obnovy evropského zemědělství; konstatuje tedy, že podpory musí být určeny především novým podnikatelům, nikoli těm, kdo svou činnost v zemědělství opouštějí; zdůrazňuje, že tato opatření podporující převzetí podniku nemohou narušit hospodářskou soutěž mezi nově příchozími a potomky zemědělců;

19. konstatuje, že k tomu, aby se předešlo opouštění znevýhodněných zemědělských oblastí, v souladu s cílem týkajícím se územní soudržnosti Unie, je zvláště důležité podporovat zahajování činnosti mladých zemědělců v oblastech s trvalým přírodním znevýhodněním, jako jsou ostrovy či horské oblasti, v nichž jsou vyšší náklady na vybavení, výstavbu budov i dostupnost a v nichž je často nezbytné diverzifikovat činnosti, aby bylo dosaženo dostatečného stupně životaschopnosti;

20. vyzývá Komisi, aby provedla šetření o účinnosti a hodnotě jednotlivých vnitrostátních a evropských opatření na podporu mladých zemědělců a aby předložila zprávu k tomuto tématu k 1. červenci 2009;

21. konstatuje, že podle názoru většiny mladých zemědělců jsou investiční podpory a snížení úroků z půjček nejúčinnějšími nástroji pro stimulaci jejich podnikání a pro posílení jejich postavení v hospodářské soutěži; vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly náležitou pozornost podporám a dotacím;

22. žádá Komisi o vypracování studie účinků výrobních práv, práv na jednotnou platbu nebo práv na příspěvek na zahájení činnosti mladých zemědělců, neboť veškeré tyto nástroje jsou příčinou častých střetů mezi generacemi, projevujících se ztíženým přístupem mladých lidí, kteří usilují o zahájení zemědělské činnosti, k těmto právům; zastává názor, že pokud Komise využije tyto závěry při řízení SZP, může to zvýšit počet mladých podnikatelů v zemědělství;

23. konstatuje, že za účelem většího zohlednění zvýšení nákladů na převzetí zemědělského podniku, stejně jako obtíží spojených se zahajováním zemědělské činnosti v problémových oblastech, je zapotřebí zvýšit strop, kterým jsou podpory poskytované v rámci Společenství omezeny na částku 55 000 EUR, a dále prodloužit lhůtu pro dosažení souladu s předpisy po zahájení činnosti, a to ze tří let na pět;

24. konstatuje, že ve venkovských oblastech bývá zemědělská činnost často jedinou hospodářskou činností, a že je tedy nezbytné nejen uplatňovat pobídky pro zahájení činnosti mladých zemědělců, ale že pro zachování životaschopnosti jejich podniků bude zapotřebí postarat se také o oživení venkovského prostředí, a to podporou rovného přístupu k veřejným službám (pošta, škola, hromadná doprava, zdravotnické služby atd.) a zachováním služeb veřejnosti (obchod a řemesla, zařízení pro péči o malé děti a starší osoby, sociální a nájemní bydlení atd.) a společenských zařízení umožňujících překonat izolaci (kavárny, kulturní a sportovní střediska atd.)

25. zdůrazňuje, že je na místě rozvíjet takové nástroje, které umožní mladým zemědělcům dočasné vzdálení z jejich podniků z důvodu odborných stáží, dovolených, narození atd.;

26. vítá ustanovení umožňující podmiňovat poskytnutí příspěvku na zahájení činnosti mladých zemědělců, a to i činnosti částečné, dobrovolným předložením podnikatelského záměru jakožto nástroje, který v dlouhodobém horizontu umožní rozvoj jejich činností v odvětví zemědělství i mimo něj, v rámci venkovských oblastí a jejich nových zemědělských podniků;

27. doporučuje, aby režim opatření podporujících zahajování činnosti zahrnoval i opatření, jež podporují záměr vlastníků pronajmout jejich podniky mladým zemědělcům a/nebo podpory určené nájemcům až do desátého roku po zahájení činnosti;

28. zdůrazňuje, že mladí zemědělci usilující o zahájení činnosti mají obtížný přístup k financování, a že je proto užitečné zavádět zvýhodněné úvěry, což mladým zemědělcům umožní zdárně završit jejich projekty týkající se zahájení činnosti, zajistit trvalý charakter a vyhnout se přitom přílišnému zadlužení;

29. konstatuje, že z důvodu vysoké míry zadlužení a vysokých nákladů na zahájení činnosti mladí zemědělci velmi obtížně dosahují dobrého postavení v hospodářské soutěži; žádá tedy Komisi a členské státy, aby nalezly nová řešení těchto konkrétních problémů;

30. domnívá se, že je na místě podporovat mladé zemědělce zavedením transparentní, jednoduché a umírněné právní úpravy a snížit tak související náklady;

31. domnívá se tedy, že by členské státy a regionální orgány měly prozkoumat možnosti, jak zavádět či zlepšovat nástroje, které umožní poskytovat mladým zemědělcům kapitál na zahájení činnosti s preferenční sazbou;

32. vyslovuje současně politování nad tím, že přetrvává vliv faktorů spekulativní či strukturální povahy, jež znemožňují platby adekvátních poplatků za půdu, práci a kapitál, jako např. záruky za platy, vysoké úrokové sazby, překážky právní a daňové povahy, odvody sociálního zabezpečení a také administrativní zatížení, a zastává názor, že je nezbytné přijmout vhodná politická opatření nezbytná k tomu, aby se snížila překročení limitů a narušování hospodářské soutěže;

33. vyzývá Komisi a členské státy, aby upřesnily nová (daňová) opatření na podporu mladých zemědělců, týkající se vysokých plateb úroků z nákupu jejich podniků; žádá Komisi, aby v rámci reformy SZP předložila za tímto účelem konkrétní návrhy;

34. žádá, aby se uplatňování takových opatření s cílem podpory mladých zemědělců stalo závazným v rámci činností stanovených osou I nařízení (ES) č. 1698/2005, jejichž cílem je zlepšení konkurenceschopnosti v odvětví zemědělství;

35. znovu ujišťuje, že opatření na rozvoj venkova musí být určena přímo zemědělcům;

36. domnívá se, že Komise musí analyzovat specifické finanční podpory pro mladé podnikatele v rámci os II a III politiky rozvoje venkova, zejména pokud jde o sociální infrastrukturu a zvýšení podílu mladých lidí na trhu práce ve venkovských oblastech;

37. žádá, aby došlo ke zvýšení příspěvků na zahájení činnosti zemědělců vykonávajících multifunkční činnosti (zemědělské a jiné), aby tak mladí zemědělci, kteří vykonávají výhradně zemědělské činnosti nebo kteří tyto činnosti doplňují dalšími příjmy ve venkovském prostředí, mohli mít přístup k příspěvkům na první zahájení činnosti;

38. žádá členské státy, aby umožnily mladým vlastníkům nacházejícím se v obtížné situaci, a to mužům i ženám, přístup k příspěvkům na první zahájení činnosti, jež potřebují k úpravě svého podniku, a to buď vykonáváním zemědělských činností nebo doplněním těchto činností o další příjmy, a zajistit jim tak přijatelnou životní úroveň v oblasti dostupného příjmu a práce;

39. domnívá se, že mladým evropským zemědělcům musí být umožněno konkurovat si v rámci EU na rovném základě; žádá tedy o pečlivý přezkum a následné uplatnění stávajícího článku 69 nařízení Rady č. 1782/2003, s cílem zabránit narušení hospodářské soutěže na evropském vnitřním trhu;

40. žádá, aby veškerá opatření týkající se zemědělství a rozvoje venkova byla v souladu s cíli, které si Evropská unie stanovila v rámci Lisabonské strategie, aby tak mladí zemědělci mohli vykonávat svou činnost v dynamických hospodářských podmínkách;

41. domnívá se, že v rámci kontroly stavu SZP by bylo vhodné prosazovat stabilizaci a zajištění zemědělských příjmů, což je základní podmínkou pro generační výměnu v zemědělství, a to uplatněním inovačních nástrojů pro řízení rizik a řešení krizí na evropské úrovni, s cílem čelit výkyvům trhu a i nejvyšší možné nestabilitě cen;

42. považuje za prvořadou nutnost docílit účinného zjednodušení a větší transparentnosti při uplatňování nástrojů a opatření zaměřených na mladé podnikatele, kteří vykonávají zemědělské činnosti nezbytné pro zajištění životaschopnosti jejich podniků, a to i v případě, že tyto činnosti doplňují jinými než zemědělskými činnostmi spojenými s venkovským prostředím;

43. poznamenává, že bude nutno zabránit znevýhodňování zemědělců středního věku, kteří jsou dosud ve střednědobém výhledu aktivní, nejsou však již považováni za mladé zemědělce a rovněž čelí novým výzvám;

44. zdůrazňuje, že aby mohli „podnikatelé budoucnosti“ uspokojovat vysoké požadavky, jež jsou na ně kladeny, je nezbytné systematicky posilovat mimoškolní odborné vzdělávání, s cílem zajistit účinný přenos znalostí z agronomického výzkumu do zemědělství;

45. domnívá se, že by ve věci dědické posloupnosti bylo vhodné uvažovat o takových právních předpisech, jež budou lépe zacíleny na zachování celistvosti podniků, aby bylo možné dosahovat jak úspor z rozsahu, tak i úspor ze sortimentu výrobků; dále, že je třeba usnadnit postup ve věcech dědické posloupnosti, v nichž figurují osoby, jež nejsou rodinnými příslušníky, s cílem zachovat zemědělské podniky a umožnit mladým podnikatelům, absolventům studia v oboru zemědělství, aby se stali zemědělci;

46. je toho názoru, že vnitrostátní mechanismy předčasného odchodu do důchodu by měly být používány pouze za podmínky, že podnik zemědělce odcházejícího do důchodu převezme mladý zemědělec, nebo že by v těchto případech mělo dojít ke zvýhodnění;

47. je toho názoru, že komplexní plány zahajování činnosti a rozvoje podniků by měly také vzít v úvahu specifická opatření týkající se statutárního uznávání mladých zemědělců, s cílem zaručit rovnost sociálních práv mužů a žen; k tomuto účelu je nezbytné, aby byla ve venkovských oblastech zachována taková potřebná zařízení, jako jsou jesle, mateřské školy a služby poskytující pomoc matkám;

48. konstatuje, že specifické rysy a sociální a kulturní rozmanitost představují klíčové prvky politiky zaměřené na podporu produkce, stejně jako ztotožnění s určitým zeměpisným územím a zdokonalování výrobních postupů, o čemž svědčí dobrá pověst a úspěch označených zemědělských produktů a produktů s chráněným zeměpisným označením;

49. zdůrazňuje, že výchova ke zdravé výživě, jejímiž nositeli mohou mladí zemědělci být, napomáhá vzniku zdravých stravovacích návyků, které mají blahodárný vliv na lidské zdraví a obecně na společnost, a velmi vítá takové iniciativy jako je program „Tellus“ Evropské rady mladých zemědělců (CEJA) nebo pilotní nadnárodní projekty, např. projekt „Schüler auf dem Bauernhof“ („Žáci na farmě“);

50. zdůrazňuje důležitost odborných informací v rámci potravinářských a dietologických věd ve všech formách vzdělávací činnosti;

51. domnívá se, že je nezbytné propagovat povolání zemědělce i služby, které zemědělci poskytují společnosti kromě své výrobní činnosti, a to s cílem orientovat na volbu tohoto povolání více mladých lidí, zejména těch, kteří nepocházejí ze zemědělských rodin;

52. domnívá se, že hodnocení povolání zemědělce souvisí také se zlepšením komunikace se širokou veřejností, tedy se spotřebiteli, ohledně obsahu SZP, konkrétně o požadavcích souvisejících s hygienou, s vlivem na životní prostředí a s dobrými životními podmínkami zvířat, o podmíněnosti podpor a o multifunkčnosti, o kvalitě evropské produkce, podílu na boji proti změnám klimatu, soběstačnosti v oblasti potravin a o budoucích výzvách týkajících se výživy světového obyvatelstva, jehož počet by měl v roce 2050 dosáhnout devíti miliard;

53. žádá, aby Společenství kladlo větší důraz na zaručení zdravotní a environmentální kvality produktů, jež kupují evropští spotřebitelé, a na kompenzaci evropských zemědělců v hospodářské soutěži se třetími zeměmi, které nedodržují tutéž úroveň zdravotních, environmentálních a sociálních požadavků;

54. zdůrazňuje, že mladým zemědělcům je třeba nabídnout nejlepší podmínky, aby bylo možno využít výhod vyplývajících z větší pružnosti poptávky po zboží a službách v oblasti zemědělské výroby, a to souběžně s větší otevřeností rozvíjejících se trhů na mezinárodní úrovni a s ohledem na očekávané závěry mnohostranných jednání; považuje tedy za důležité, aby Komise v rámci WTO projednala dohodu, která dostatečným způsobem vymezí odvětví zemědělství tak, aby bylo ve vztahu ke třetím zemím i nadále konkurenceschopné a zaručí tak budoucnost mladých zemědělců; domnívá se, že v tomto rámci je zásadní zohlednit mimoobchodní hlediska;

55. domnívá se, že je nutné, aby mladí zemědělci mohli konkurovat svým zahraničním protějškům na rovném základě; žádá tedy Komisi o dohled nad tím, aby se kritéria pro dovoz řídila během vícestranných i dvoustranných obchodních jednání jinými než obchodními aspekty;

56. bere na vědomí, že z pohledu střednědobého a dlouhodobého plánování nesou nové generace zemědělců odpovědnost za boj proti klimatickým změnám, že jednají v souladu s ochranou životního prostředí a že používáním alternativních zdrojů elektrické energie, které respektují životní prostředí, zejména produkcí biomasy a provozem zařízení na výrobu bioplynu, aktivně přispívají k ochraně životního prostředí a ke snížení výskytu oxidu uhličitého (CO2);

57. zdůrazňuje, že mladí zemědělci čelí dvojí výzvě: jednak musejí uplatňovat opatření na zlepšení zemědělských metod s důrazem na zvýšení jejich udržitelnosti a životaschopnosti, a současně zajistit, aby zemědělství hrálo rozhodující úlohu v řízení jednotlivých hledisek životního prostředí, a aby se tak stalo klíčovým odvětvím v boji proti změnám klimatu; za tímto účelem zdůrazňuje, že politiky a opatření ve prospěch mladých zemědělců musí být pojímány v dlouhodobém a trvalém výhledu a že úsilí, které mladí zemědělci vyvíjejí na ochranu životního prostředí, musí být finančně podporováno;

58. konstatuje, že zemědělství a lesnictví jsou jediným druhem hospodářské činnosti, která prostřednictvím fotosyntézy zachycuje oxid uhličitý, což zvyšuje potřebu zachování této činnosti;

59. zdůrazňuje, že je důležité zaměřit aplikovaný výzkum na odvětví zemědělství, a to vzhledem k reformě SZP, podpořit přenos technologií a zlepšit přístup zemědělců k výsledkům výzkumu a k nejnovějším inovacím týkajícím se výrobních způsobů a výrobních nástrojů; domnívá se, že je nezbytné, aby byl usnadněn přístup evropských zemědělců k výsledkům výzkumu, a to vytvořením sítí pro výměnu údajů, jež jsou výstupem těchto prací, a koordinací výzkumu na národní a evropské úrovni;

60. konstatuje, že zásadní nutností je kontakt mezi vědou a jejími uživateli, aby tak mohly být výsledky výzkumu prakticky uplatňovány a aby mohl výzkum uspokojovat potřeby odvětví zemědělství;

61. zdůrazňuje, že z hospodářského zájmu Unie (kterým je zvýšení produktivity), stejně jako ze zájmu environmentálního (kterým je aktualizace poznatků týkajících se „zelených“ postupů) vyplývá potřeba zvýšené podpory celoživotního vzdělávání zemědělců; upřednostňuje zejména programy podporující mobilitu mladých zemědělců v rámci Unie (včetně programu Leonardo); obzvláště trvá na nezbytnosti vytvoření nástrojů, které mladým zemědělcům umožní vzdálit se z jejich podniků po dobu odborného vzdělávání;

62. navrhuje zavést program pro výměnu osvědčených postupů v zemědělství, určený mladým zemědělcům;

63. domnívá se, že je nezbytné vytvořit výměnný program pro mladé zemědělce, který usnadní sdílení osvědčených postupů;

64. navrhuje, aby byly zachovány, zdokonalovány a šířeny výrobní postupy s vazbou na specifické rysy daného území a kulturní dědictví evropských zemědělců;

65. domnívá se, že otázka zachování zemědělského pozemkového fondu je úzce spjata s otázkou pronikání mladých lidí do odvětví zemědělství, a že musí být uplatněna politika umožňující upřednostnit při rozdělování půdy mladé začínající zemědělce; vyzývá Komisi k předložení zprávy o pozemkové problematice v souvislosti s přebíráním zemědělských podniků mladými lidmi;

66. zastává názor, že je na místě ve vyšší míře podporovat zakládání struktur na základě společností, a to zaváděním zvláštních opatření pro tento způsob zahajování činnosti, která mladým lidem umožní nejen snížit náklady na zahájení činnosti, ale i vytvořit takovou organizaci práce, která přispěje k životaschopnosti zemědělských podniků;

67. žádá o založení evropského pozorovatelského střediska pro zakládání a přebírání zemědělských podniků a zemědělských oblastí;

68. doporučuje, aby se postupy při zakládání a přebírání podniků staly pružnějšími, a to použitím následujících nástrojů: postupné zahajování činnosti, přihlédnutí k předchozímu získání odborných zkušeností u zájemců o zahájení činnosti, kteří nesplňují požadovaný stupeň odborného vzdělání, výjimka z požadavku týkajícího se věku, pokud zájemce předloží životaschopný podnikatelský záměr, zejména ve znevýhodněných zemědělských oblastech atd.;

69. domnívá se, že je důležité zavést vhodná opatření na podporu, pomoc a radu mladým zemědělcům v rámci režimu podpor pro zahájení činnosti, a za cíl si přitom stanovit zvýšení počtu úspěšných zahájení činnosti a zároveň co nejvíce snížit případy ukončení činnosti či dokonce úpadku, nebo těmto případům zcela zabránit;

70. navrhuje zavedení Evropského roku dialogu mezi městy a venkovem;

71. vyzývá Komisi, aby obecně podporovala začínající mladé zemědělce, a to zavedením spolehlivé politiky a správních postupů přizpůsobených skutečnosti a maximální podporou podnikatelského chování,

72. vyzývá Komisi, aby v přiměřené lhůtě předložila zprávu o pokroku v postavení mladých zemědělců a aby konzultovala příslušné organizace mladých zemědělců;

73. zdůrazňuje, že je nezbytné podporovat mladé zemědělce v prvních letech po zahájení jejich činnosti a vytvořit zvláštní rezervní fondy, které jim pomohou překonat nepředvídatelné události po zahájení podnikání, např. závažné klimatické jevy ohrožující sklizeň nebo prudké zvýšení nákladů;

74. vyzývá Komisi, aby zvažovala metody umožňující výměnu osvědčených postupů v inovačních výrobních technikách a řízení podnikání mezi novými zemědělci v celé Evropě;

75. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. C 262, 18.9.2001, s. 153.

(2)

Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Úvod

Se závěrečnou fází reformy SZP se staly vyhlídky na evropské zemědělství založené na vícefunkčním modelu a na zvýšené konkurenceschopnosti výchozí pozicí, o niž Evropský parlament projevil zájem zvláště tam, kde se jedná o mladé zemědělce.

Od zpravodaje vzešel podnět, aby se začalo uvažovat o tom, jak obrátit pozornost na výzvy, na něž budou muset reagovat mladí zemědělci. V této souvislosti Parlament uspořádal veřejné slyšení s cílem zaměřit se na tuto problematiku a na příležitosti, se kterými se setkávají mladí zemědělci v rámci reformované SZP.

Záměr zprávy

Cílem zprávy je upozornit zúčastněné strany na důležitost upřednostnění iniciativ zaměřených na podniky, které nedávno zahájily činnost, a její záměr je dvojí: jednak vyřešit problémy povahy strukturální, jednak vyřešit problémy povahy normativní. Výsledky, jichž bylo dosaženo na základě současného legislativního trendu na úrovni Společenství i na úrovni jednotlivých států, dokazují, že je zapotřebí pokračovat v provádění iniciativ zaměřených na nedávno založené podniky a mladé podnikatele. Hlavním záměrem je konkrétně podporovat vstup mladých lidí do zemědělsko-potravinářského odvětví a zároveň provést generační obměnu, jež by zajistila větší dynamičnost tohoto odvětví.

Současný stav

Po evropském zemědělství se dnes požaduje, aby plnilo celou řadů úkolů: vyrábět kvalitní potraviny, ručit za bezpečnost potravin, chránit životní prostředí (půdu a vodu), krajinu, zachovat a šířit místní kulturní tradice. Z tohoto důvodu se v posledních letech pozornost subjektů působících v tomto odvětví, vědců a tvůrců politiky zaměřila nejen na otázky spojené s účinností a konkurenceschopností různých oblastí zemědělsko-potravinářského odvětví, ale také na celou řadu dalších funkcí zemědělství, včetně jeho role, které prvovýroba jakožto klíčový prvek rozvoje venkova ve zcela udržitelné podobě vykonává. V této souvislosti budou muset podniky mladých zemědělců čelit výzvám, které souvisejí s větší otevřeností mezinárodního trhu, a nést svůj díl odpovědnosti za boj proti klimatickým změnám, jejichž dopady na životní prostředí jsou stále více zřejmé.

Prvovýroba se však ve venkovských oblastech v důsledku strukturální dynamiky setkává při plnění výše uvedených úkolů s obtížemi. Zejména je nutno uvést, že v Evropské unii existuje již řadu let tendence opouštět venkovské oblasti, což je ještě zřejmější v mezních situacích,a to spolu s pokračujícím procesem stárnutí venkovského obyvatelstva. Více než 50 % zemědělských podniků ve Společenství provozují zemědělci starší 55 let, zatímco 25 % podnikatelů v zemědělství má více než 65 let.

Situace je nejkritičtější především v zemích na jihu Evropské unie. Zemědělci ze zemí Společenství, kteří spadají do věkové hranice pod 35 let, tvoří pouze 7,6 % podnikatelů. Zejména v Rakousku a Německu tvoří mladí zemědělci přibližně 17 % z celkového počtu, ve Finsku a v Belgii více než 14 % a ve Francii a v Irsku přibližně 12 %. Země v oblasti Středomoří mají nejnižší zastoupení mladých zemědělců, a to především Portugalsko (3,7 %) a Itálie (5,2 %).

Politiky, jež jako prioritu prosazují příchod mladých lidí do multifunkčního zemědělství, mají tedy svůj účel. Mladí řídí podniky, jež jsou v průměru ziskovější, s větším zájmem si osvojují inovativní alternativy a takové postupy v zemědělství, které jsou v souladu s ochranou životního prostředí, a jsou také otevřenější vůči požadavkům trhu.

Zájem Společenství o mladé zemědělce je z obecnějšího pohledu omezen na oblast podpory malých a středních podniků (MSP) nebo – z užšího odvětvového hlediska – na uznání multifunkční úlohy zemědělství. V rámci EU lze podporu mladých zemědělců při zahajování činnosti a jejich dalším setrvání v odvětví zemědělství prosazovat buď na základě využívání „horizontálních“ podpůrných nástrojů (které se týkají všech zemědělců jako celku, jako jsou např. podpory poskytované na realizaci investic v podnicích), nebo prostřednictvím konkrétních opatření určených potenciálním příjemcům ve věku nižším než 40 let.

Nástroje Společenství, které jsou specificky určeny mladým podnikatelům v zemědělství, lze rozdělit do dvou kategorií:

1) podpůrná opatření spolufinancovaná z EZFRV;

2) opatření stanovená v rámci programů Společenství v oblasti odborné přípravy a výzkumu a další činnosti, jež jsou přímo řízeny Evropskou unií a týkají se také mladých zemědělců, jako např. politiky, jež se zabývají předčasným odchodem do důchodu.

První kategorie opatření má přímou návaznost na zemědělství, ale nestanoví konkrétní nařízení pro mladé zemědělce a především nestanoví povinnost uplatňovat opatření na ně zaměřená.

V článku 20 nařízení (ES) 1698/2005 jsou stanoveny podpory, jež mají mladým zemědělcům, kteří řídí podnik, usnadňovat zahájení činnosti.

V této souvislosti se přikládá velký význam plánům rozvoje (investice a zemědělské činnosti), které na základě využívání specifických indikátorů mohou prokázat proveditelnost a rentabilitu činností, jež by se daly financovat.

Podpory na zahájení činnosti mohou zahrnovat:

- jednorázové prémie až do maximální přípustné výše 25 000 EUR;

- snížení úroků z půjček sjednaných za účelem pokrytí nákladů spojených se zahájením činnosti (částka rovnající se takto kapitalizované hodnotě nesmí překročit hodnotu jednorázové prémie).

Pokud jde o podporu odborného vzdělávání a informačních akcí, článek 20 nařízení (ES) 1698/2005 stanoví opatření zaměřená na podporu vědomostí a šíření inovačních postupů a zejména uvádí, že je nezbytné připravit zemědělce na nové tendence v oblasti výroby, které se zaměřují na kvalitativní hledisko, na uplatňování takových výrobních postupů, jež jsou lépe kompatibilní s ochranou půdy a zlepšováním jejího stavu, jež odpovídají požadavkům spotřebitele, a také na získání nezbytných odborných znalostí potřebných k rentabilnímu řízení zemědělského podniku.

Podle ustanovení článku 20 nařízení (ES) 1698/2005 mohou podpory na předčasný odchod do důchodu zahrnovat:

- maximální podporu ve výši 180 000 EUR těm zemědělcům, kteří se rozhodnou ukončit svou zemědělskou činnost za účelem převodu podniku na jiného zemědělce;

- maximální podporu ve výši 40 000 EUR těm zemědělským pracovníkům, kteří se rozhodnou ukončit po převodu podniku definitivně své působení v zemědělství.

Podporu lze poskytnout maximálně na 15 let.

Okruhy problémů a možnosti

S ohledem na provedenou analýzu je zřejmé, že kritickými body jsou především problémy spojené s vysokými náklady na zahájení činnosti mladých zemědělců. Přetrvávají zejména překážky stojící v cestě získání úvěru a potíže při získávání ručení, jež požadují finanční instituce, a to především pokud jde o garanční nástroje. Další potíže způsobuje různorodost možností, jež zemědělcům v různých členských státech nabízí úvěrový systém. V důsledku vysoké míry zadluženosti mladých zemědělců přichází v mnoha případech vniveč úsilí spojené s přidělováním příspěvku na zahájení činnosti a kromě toho snižuje na minimum efekty, jichž lze dosáhnout na základě pravidel pro státní podporu, kterou mnohé členské státy využívají.

Pokud jde o problém spojený s poskytováním příspěvku na zahájení činnosti a s případným dalším rozdrobením výrobní jednotky v případě dědické posloupnosti, je možné dosáhnout úspor ze sortimentu místo úspor z rozsahu. To je případ podniků, jejichž ekonomický význam nemá nutně vliv na příjmy a jež v mnoha případech představují bohatství založené na různorodosti a specifických rysech. Na základě nových směrů SZP budou podobné možnosti podněcovány a dojde tak ke zhodnocení faktorů, které jsou určující pro evropské zemědělství. V takovém rámci by bylo možné stanovit různorodé pobídky zaměřené na podporu obdělávání zemědělské půdy v těchto druzích společností:

- veřejné obchodní společnosti (v.o.s.);

- jednoduché společnosti bez právní subjektivity;

- komanditní společnosti (k.s.);

- komanditní akciové společnosti (k.a.s.);

- akciové společnosti (a.s.);

- společnosti s ručením omezením (s.r.o.);

- družstevní společnosti (především malá družstva čítající 5 až 8 členů). Navíc ve většině případů postoupení majetku v dědické posloupnosti nemá za následek tříštění výrobní jednotky.

V této souvislosti je zřejmé, že při přípravě programů na rozvoj venkova by poskytnutí příspěvku na zahájení činnosti mělo být závazným opatřením s cílem konkrétně upřednostnit iniciativy zaměřené na nově zřízené podniky. Mimoto, s ohledem na podnikatelské činnosti žen, jejich odbornou přípravu, rozvoj jejich manažerských schopností a osvojování si profesní kvalifikace ze strany podnikatelek, bude nezbytné je přednostně zaměřit na nové podniky, které jsou převážně řízeny ženami:

- jako např. živnosti nebo společnosti řízené alespoň z 60 % ženami;

- společnosti a družstevní společnosti zřízené ženami;

- kapitálové společnosti, v nichž alespoň 2/3 akciového podílu připadají ženám.

Pokud jde o možnost zajistit zhodnocení výroby a služeb nabízených v oblasti zemědělství, a to zejména u nedávno vzniklých podniků, je nutno zdůraznit, že politiky zaměřené na kvalitu mohou sloužit jako katalyzátor pronikání vysoce specifických výrobků na staré trhy

a podporovat přístup na trhy nové. Větší návaznost zemědělských produktů na dané území

a vytvoření lepšího povědomí o nich umožňuje vytvořit další přidanou hodnotu, jež vychází z bohatství mladých evropských zemědělců, a to jak kulturního, tak i pěstitelského; taková možnost by však měla být uznána jako investiční kapitál, jež slouží společnosti jako celku. Mladým zemědělcům, kteří se vyznačují velkou dynamičností a kladným vztahem k inovacím, bude umožněno zvýšit konkurenceschopnost tím, že získají prioritu při přístupu k podpůrným a propagačním programům. Zejména podpůrné programy, jež zahrnují více států a velkou škálu produktů a jichž se účastní převážně nedávno vzniklé podniky, by se mohly podílet na výraznější pomoci na úrovni Společenství tím, že by se příspěvek zvýšil z 50 na 60 %, jak je nyní stanoveno u ovoce a zeleniny. Na vnitřním trhu by se informační kampaně o zemědělských a zemědělsko-potravinářských produktech mohly konkrétně zaměřit na mládež ve školním věku s tím, že by kromě tradičních parametrů, jako jsou např. bezpečnost potravin nebo výrobní postupy šetrné k životnímu prostředí, kladly důraz také na tradice, výhody spojené s konzumací určitého produktu a informace dietologické povahy. Tímto by se dalo dosáhnout dvojího výsledku: napomáhat konzumaci zdravých produktů

a prosazovat vyvážený životní styl.

S ohledem na mnohostranná jednání a vzhledem k větší otevřenosti třetích trhů budou muset mladí zemědělci získávat informace a opatřit si vhodné vyhodnocovací nástroje, aby mohli odhadovat tendenci trhů. Monitorovací střediska pro mladé podnikatele mohou být prostředkem k dosažení tohoto cíle.

Pokud jde o tématiku výchovy ke zdravé výživě (nikoli její zdravotní aspekty), je nutno zdůraznit, že konkrétní znalosti zemědělců, jako jsou např. technologie výroby, kvalitativnía zbožíznalecké parametry vyráběných produktů, znalost přírodního prostředí a kultura zemědělské výroby spojená s určitým odvětvím výroby, představují kapitál, který může být zhodnocen a rozmnožován. Záměrem je prosazovat specifické vlastnosti určitého zemědělského produktu s cílem podpořit výchovu ke správné a zdravé výživě a k ochraně životního prostředí a spojit je do jednoho hesla: kultura zemědělské výroby, která nás živí. V této souvislosti představuje evropské zemědělství jedinečný model, jehož rozšiřování bude moci být svěřeno mladým zemědělcům.

Odvětví zemědělství a lesnictví přispívá k zachycování oxidu uhličitého v půdě pomocí chlorofylové fotosyntézy a umožňuje, aby byl zajišťován koloběh uhlíku mezi biosférou a geosférou. Jako takoví budou mladí zemědělci aktéry odpovědnými za budoucnost evropského zemědělství a budou se muset vyrovnat s výzvami klimatické změny. Uznání potenciálu zemědělského odvětví při ochraně životního prostředí musí být vyjádřeno

i dostatečným objemem nezbytných finančních prostředků a konkrétními akcemi zaměřenými na udržení a rozšíření ploch, jež zaujímají venkovské oblasti.

Podpora aplikovaného výzkumu v odvětví zemědělství se musí stále přesněji zaměřovat na měnící se požadavky tak, aby mohla vzít v potaz víceodvětvový charakter zemědělských činností.


VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

6.5.2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

33

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Vincenzo Aita, Peter Baco, Bernadette Bourzai, Luis Manuel Capoulas Santos, Giuseppe Castiglione, Giovanna Corda, Joseph Daul, Albert Deß, Carmen Fraga Estévez, Ioannis Gklavakis, Lutz Goepel, Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf, Lily Jacobs, Elisabeth Jeggle, Heinz Kindermann, Véronique Mathieu, Rosa Miguélez Ramos, James Nicholson, Neil Parish, María Isabel Salinas García, Agnes Schierhuber, Willem Schuth, Czesław Adam Siekierski, Donato Tommaso Veraldi, Janusz Wojciechowski, Andrzej Tomasz Zapałowski

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Liam Aylward, Esther De Lange, Ilda Figueiredo, Gábor Harangozó, Wiesław Stefan Kuc, Astrid Lulling, Kyösti Virrankoski

Poslední aktualizace: 23. května 2008Právní upozornění