Evropský parlamentChoisissez la langue de votre document :
- bg - български
- es - español
- cs - čeština (výběr)
- da - dansk
- de - Deutsch
- et - eesti keel
- el - ελληνικά
- en - English
- fr - français
- it - italiano
- lv - latviešu valoda
- lt - lietuvių kalba
- hu - magyar
- mt - Malti
- nl - Nederlands
- pl - polski
- pt - português
- ro - română
- sk - slovenčina
- sl - slovenščina
- fi - suomi
- sv - svenska
| Postup : 2007/0064(COD) |
|
Průběh na zasedání
| Stadia projednávání dokumentu : A6-0190/2008 | ||||||
Předložené texty : A6-0190/2008 |  | Rozpravy : |  | Hlasování : PV 17/06/2008 - 7.23CRE 17/06/2008 - 7.23 Vysvětlení hlasování Vysvětlení hlasování |  | Přijaté texty : P6_TA(2008)0285 |
| ZPRÁVA ***I |
| ||||
| 16. května 2008 |
| ||||
|
o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví postup Společenství pro stanovení limitů reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu a zrušuje se nařízení (EHS) č. 2377/90 (KOM(2007)0194 – C6-0113/2007 – 2007/0064(COD)) | |||||
| |||||
 | |||||
 NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví postup Společenství pro stanovení limitů reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu a zrušuje se nařízení (EHS) č. 2377/90 (KOM(2007)0194 – C6-0113/2007 – 2007/0064(COD)) (Postup spolurozhodování: první čtení) Evropský parlament, – s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2007)0194), – s ohledem na čl. 251 odst. 2, článek 37 a čl. 152 odst. 4 písm. b) Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0113/2007), – s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrhovanému právnímu základu, – s ohledem na články 51 a 35 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6-0190/2008), 1. schvaluje pozměněný návrh Komise; 2. vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem; 3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ |
| |||||||||||||
|
Veterinární léčivé přípravky užívané pro léčbu a zlepšení životních podmínek zvířat, jež jsou určena k lidské spotřebě, mohou zvýšit obsah reziduí v produktech pocházejících z těchto zvířat.(1) V zájmu ochrany veřejného zdraví a bezpečnosti spotřebitelů je třeba vypracovat hodnocení rizik(2) týkající se bezpečného množství reziduí všech farmakologicky účinných látek, které jsou obsaženy ve veterinárních přípravcích.(3) Současné nařízení Rady 2377/90 stanoví, že maximální limity reziduí budou určeny dle potřeby u všech účinných látek. Komise se snaží vyřešit nesnáze spojené s uplatňováním stávajících právních předpisů zrušením nařízení 2377/90. Navrhuje tolik potřebné alternativní způsoby, jak dosáhnout vysoké úrovně ochrany spotřebitelů a jak současně zajistit, aby byly veterinární léčivé přípravky na evropském trhu nadále dostupné a aby obchod s potravinami živočišného původu hladce fungoval uvnitř i mimo Společenství. Jelikož hlavním cílem je ochrana lidského zdraví, je třeba více sladit posuzování rizik a kontrolu reziduí farmakologicky účinných látek, které se mohou objevit v potravinách vyráběných v Evropské unii nebo v potravinách dovážených. Problémy spojené se současnými právními předpisy pro stanovování maximálních limitů reziduí: Komise oprávněně poukazuje na to, že stávající právní předpisy vedly k vážnému úbytku veterinárních léčiv v takovém rozsahu, že „došlo k nežádoucím dopadům na veřejné zdraví, zdraví zvířat a dobré životní podmínky zvířat“. Výbor pro veterinární léčivé přípravky (CVMP) Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMEA) souhlasí s tím, že pro léčbu a zajištění dobrých životních podmínek zvířat není k dispozici dostatek léčiv. Tento problém je obzvláště alarmující u některých méně významných způsobů jejich použití a u méně rozšířených živočišných druhů, jako jsou ovce, koně, včely a ryby. Z tohoto důvodu není k dispozici dostatek schválených léků a vzmáhá se používání neregistrovaných přípravků, což může vážně ohrozit jak účinnost kontrol reziduí, tak i bezpečnost spotřebitelů. Veterináři jsou kromě toho vážně znepokojeni rostoucím počtem případů neúčinné terapie v důsledku ztráty základních látek. Tím se zvyšují rizika pro zdravotní stav a dobré životní podmínky zvířat, což se může také negativně odrazit na bezpečném přísunu proteinů živočišného původu do potravin určených k lidské spotřebě. Další problémy spojené s nařízením 2377/90: · Mezinárodní normy podporované EU nemohou být začleněny do právních předpisů Společenství, aniž by Evropská agentura pro léčivé přípravky vypracovala nové vědecké posouzení. · Kontrolní orgány členských států nemají žádné záchytné body, zejména pokud jde o látky zjištěné v potravinách pocházejících ze třetích zemí. · Platné právní předpisy se obtížně dodržují. Navržené řešení: Návrh na zrušení nařízení 2377/90 řeší nynější nedostatky změnou stávajícího právního rámce pro maximální limity reziduí, přičemž ponechává celkový systém, v němž se maximální limity reziduí stanoví na základě vědeckého posouzení, nezměněn. Navrhují se tyto hlavní změny: Zavést posouzení možností extrapolace(4) jako povinnou součást celkového vědeckého hodnocení a vytvořit právní základ, podle něhož Komise stanoví zásady pro provádění extrapolace. Tento postup podpoří vývoj léků pro drobná zvířata produkující potraviny a tak sníží riziko, které pro veřejné zdraví představuje používání neregistrovaných léčiv. Sníží se i náklady na vývoj nových léků, aniž se změní stávající vysoké bezpečnostní limity pro veřejné zdraví. Zavést povinnost přizpůsobit právní předpisy Společenství tak, aby do nich mohly být zavedeny maximální limity reziduí stanovené výborem Codex alimentarius(5) za podpory EU, čímž se omezí další zbytečná hodnocení. Vytvořit specifický právní rámec stanovující maximální limity reziduí pro farmakologicky účinné látky, jež nemají být registrovány jako veterinární léčiva, zejména pro účely kontroly a pro dovážené potraviny. V zájmu dosažení tohoto cíle jsou v návrhu určeny minimální požadované pracovní limity (MRPLs)(6) (nástroje kontroly podle odborných pokynů, které se používají jako referenční hodnoty pro opatření při kontrolách na hranicích), které jsou založeny na vhodnějším právním základu, a tedy zlepšují ochranu spotřebitelů a fungování jednotného trhu. Znovu uspořádat pořadí článků tak, aby vytvářely logickou strukturu, přičemž je třeba zejména rozlišit opatření pro posouzení rizik a opatření pro řízení rizika. Tato struktura by měla odrážet úsilí o „zdokonalení tvorby právních předpisů“. Spojit v navrženém nařízení pravidla (maximální limity reziduí, podmínky používání, zákazy) pro jednotlivé látky, jež se v současné době nacházejí ve čtyřech přílohách stávajícího nařízení, a to opět v rámci zdokonalení tvorby právních předpisů a jejich zjednodušení. Navzdory zmeškané příležitosti lépe konsolidovat stávající právní předpisy v této oblasti vřele vítám navržené řešení, jež má zajistit lepší ochranu lidského zdraví a větší dostupnost veterinárních léčiv. Považuji ho však za velmi opožděné zlepšení současného systému pro stanovování maximálních limitů reziduí Předložené pozměňovací návrhy slouží především k vyjasnění textu a nemají návrh Komise zásadně měnit.
| ||||||||||||||
| STANOVISKO VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI K NAVRŽENÉMU PRÁVNÍMU ZÁKLADU |
| |||||||||||||||||||
|
Pan Miroslav Ouzký předseda Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin BRUSEL Věc: Stanovisko k právnímu základu návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví postup Společenství pro stanovení limitů reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu a zrušuje se nařízení (EHS) č. 2377/90 (KOM(2007)0194 − C6-0113/2007 – 2007/0064 (COD)) Vážený pane předsedo, dopisem ze dne 26. března 2008 jste v souladu s čl. 35 odst. 2 jednacího řádu požádal Výbor pro právní záležitosti o ověření platnosti a náležitosti právního základu výše uvedeného návrhu Komise. Výbor se uvedenou otázkou zabýval na své schůzi dne 8. dubna 2008. Souvislosti Předseda Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Miroslav Ouzký odeslal předsedovi Výboru pro právní záležitosti dopis s datem 26. března 2008 v následujícím znění: „Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin v současné době provádí posouzení návrhu nařízení týkajícího se stanovení limitů reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách (KOM(2007)0194). Tento návrh má dvojí právní základ, jednak článek 37, jednak čl. 152 odst. 4 Smlouvy o ES. Zpravodajka Avril Doyleová předložila k návrhu pozměňovací návrh, kterým se článek 37 jako právní základ ruší, neboť se domnívá, že čl. 152 odst. 4 poskytuje patřičný a dostatečný právní základ a že dvojí právní základ je opodstatněný, pouze pokud jsou oba z cílů návrhu rovnocenné, což v tomto případě s ohledem na znění bodu bodu odůvodnění 26 neplatí. V souvislosti s výše uvedeným bych rád požádal Výbor pro právní záležitosti, aby v souladu s čl. 35 odst. 2 jednacího řádu poskytl stanovisko ohledně náležitosti právního základu tohoto návrhu. Velice bych ocenil, pokud by toto stanovisko bylo k dispozici do 2. května 2008, vzhledem k tomu, že hlasování o návrhu zprávy ve Výboru pro životní prostředí je v současnosti naplánováno na 6. května 2008.“ Jde o to, že Komise navrhuje, aby právním základem byly článek 37 a čl. 152 odst. 4 písm. b) Smlouvy, kdežto paní Doyleová navrhuje, aby jím byl pouze čl. 152 odst. 4 písm. b). Je třeba poznamenat, že v odůvodnění svého pozměňovacího návrhu zpravodajka uvádí, že „veřejné zdraví v tomto případě jednoznačně představuje dominantní cíl (viz bod odůvodnění 26), a proto je článek 37 jakožto právní základ nepodstatný, ba dokonce nadbytečný“. Posuzovaný právní základ: Článek 37 1. K určení základních směrů společné zemědělské politiky svolá Komise ihned po vstupu této smlouvy v platnost konferenci členských států, která porovná zemědělské politiky členských států, zejména prostřednictvím vzájemného porovnání zdrojů a potřeb členských států. 2. S přihlédnutím k výsledku konference uvedené v odstavci 1 předloží Komise po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem do dvou let od vstupu této smlouvy v platnost návrhy týkající se vypracování a provádění společné zemědělské politiky včetně nahrazení vnitrostátních systémů organizace trhu některou z forem společné organizace trhů uvedenou v čl. 34 odst. 1 a realizace opatření uvedených v této hlavě. Tyto návrhy musí brát v úvahu vzájemnou závislost zemědělských otázek, o nichž tato hlava pojednává. Rada na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou vydá nařízení nebo směrnice anebo přijme rozhodnutí; tím není dotčeno právo Rady vydávat vhodná doporučení. 3. Rada může kvalifikovanou většinou v souladu s odstavcem 2 nahradit vnitrostátní systémy organizace trhu společnou organizací trhu, stanovenou v čl. 34 odst. 1, pokud: a) společná organizace trhu poskytne členským státům, které se stavějí proti tomuto opatření a které mají vlastní systém organizace trhu pro příslušnou výrobu, rovnocenné záruky zaměstnanosti a životní úrovně příslušných výrobců, a to s přihlédnutím k úpravám, které jsou možné, a ke stupni vyžadované specializace; b) společná organizace trhu zabezpečí obchodu uvnitř Společenství podmínky obdobné podmínkám existujícím na vnitrostátním trhu. 4. Bude-li zavedena společná organizace trhu pro určité suroviny před zavedením společné organizace trhů pro odpovídající zpracované produkty, mohou být dané suroviny dovezeny ze zemí mimo Společenství, pokud se používají pro zpracované produkty určené pro vývoz do třetích zemí. Článek 152 1. Při vymezení a provádění všech politik a činností Společenství je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví. Činnost Společenství doplňuje politiku členských států a je zaměřena na zlepšování zdraví obyvatelstva, předcházení nemocem a odstraňování příčin ohrožení lidského zdraví. Tato činnost zahrnuje boj proti nejzávažnějším chorobám podporou výzkumu jejich příčin, přenosu a jejich předcházením a zdravotnické informace a zdravotní výchovu. Společenství doplňuje činnost členských států ke snižování škodlivých účinků drog na zdraví, včetně informační činnosti a jejich předcházení. 2. Společenství podněcuje spolupráci mezi členskými státy v oblastech uvedených v tomto článku a případně podporuje jejich činnost. Ve spojení s Komisí koordinují členské státy mezi sebou své politiky a programy v oblastech uvedených v odstavci 1. V úzkém spojení s členskými státy může Komise vyvinout jakékoli užitečné podněty na podporu takové koordinace. 3. Společenství a členské státy podporují spolupráci se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi v oblasti zdravotnictví. 4. Rada přispívá postupem podle článku 251 po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů k dosažení cílů uvedených v tomto článku přijímáním následujících opatření: a) opatření k zajištění vysokých standardů kvality a bezpečnosti lidských orgánů a látek lidského původu, jakož i krve a krevních derivátů; tato opatření nebrání členským státům zachovávat nebo zavádět přísnější ochranná opatření; b) odchylně od článku 37 opatření v oblastech veterinární a rostlinolékařské ochrany, která mají za svůj přímý cíl ochranu zdraví obyvatelstva; c) stimulačních opatření, která mají za cíl ochranu a zlepšení lidského zdraví, aniž by jimi harmonizovala právní a správní předpisy členských států. Rada může dále na návrh Komise kvalifikovanou většinou vydávat doporučení k účelům uvedeným v tomto článku. 5. Při činnosti Společenství v oblasti veřejného zdraví je plně uznávána odpovědnost členských států za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče a služeb. Opatření podle odst. 4 písm. a) se nedotýkají zejména vnitrostátních předpisů o dárcovství nebo lékařském využití orgánů a krve. Hodnocení Obecně Všechny akty Společenství musí vycházet z právního základu stanoveného ve Smlouvě (nebo v jiném právním aktu, který mají tyto akty provádět). V právním základu je definována skutková podstata pravomoci Společenství, je v něm specifikováno, jak má být tato pravomoc vykonávána, a zejména jsou stanoveny použitelné legislativní nástroje a postup rozhodování. S ohledem na důsledky právního základu má jeho volba zásadní význam, a to zejména pro Parlament, neboť stanovuje, zda a jaké má Parlament v legislativním procesu slovo. Podle Soudního dvora není výběr právního základu subjektivní, ale „musí vycházet z objektivních faktorů, které lze podrobit soudnímu přezkumu“(1), jako je účel a obsah dotyčného opatření(2). Mimoto by rozhodujícím faktorem měl být hlavní cíl opatření(3). Podle judikatury Soudního dvora je obecný článek Smlouvy sám o sobě dostatečným právním základem, ačkoli příslušné opatření usiluje, na nižší úrovni, o dosažení cíle, o nějž usiluje konkrétní článek Smlouvy(4). Pokud opatření sleduje souběžně několik cílů, které spolu nerozlučitelně souvisejí a z nichž žádný není ve vztahu k ostatním cílům podružný nebo nepřímý, musí toto opatření vycházet z různých příslušných ustanovení Smlouvy(5), pokud je to vzhledem ke vzájemné slučitelnosti rozhodovacích procesů určených v těchto ustanoveních(6) možné. Návrh nařízení předložený Komisí se zakládá jak na článku 37 Smlouvy o ES, tak na čl. 152 odst. 4 písm. b), který na článek 37 odkazuje. Vyvstává otázka, zda by byl dostatečným právním základem samotný čl.152 odst. 4 písm. b). Analýza návrhu Podle bodu odůvodnění 26 patří mezi „cíle navrhovaných opatření“ „ochrana lidského zdraví, jakož i zdraví zvířat a zajištění dostupnosti vhodných veterinárních léčivých přípravků“. Více informativní je však článek 1 „Předmět a oblast působnosti“, který zní: „1. Toto nařízení stanoví pravidla a postupy v zájmu stanovení: (a) maximální koncentrace reziduí farmakologicky účinné látky, jež mohou být povoleny v potravinách živočišného původu („maximální limity reziduí“); (b) hladiny reziduí farmakologicky účinné látky, kterou lze tolerovat, neboť vystavení spotřebitele nižším hodnotám reziduí, než je tato hladina, prostřednictvím potravin obsahujících danou látku, se považuje za zanedbatelné („referenční hodnota pro opatření“). 2. Toto nařízení se nepoužije na: (a) účinné složky biologického původu použité v imunobiologických veterinárních přípravcích, které jsou určeny k tomu, aby vytvářely aktivní nebo pasivní imunitu nebo diagnostikovaly stav imunity; (b) látky spadající do oblasti působnosti nařízení (EHS) č. 315/93. 3. Toto nařízení by se mělo použít, aniž by byly dotčeny jakékoli právní předpisy Společenství zakazující používání některých látek s hormonálním účinkem u zvířat určených k produkci potravin podle směrnice 96/22/ES.“ Zkoumáme-li zbývající část návrhu, ukáže se význam čl. 152 odst. 4 písm. b) Smlouvy o ES, neboť toto opatření je zřetelně vytvářeno za účelem ochrany lidského zdraví, a to stanovením maximálních hodnot reziduí pro farmakologicky účinné látky, pokud se jedná o potraviny živočišného původu (viz bod odůvodnění 2). I když stanovené postupy spadají do oblasti veterinářství, jejich jasným cílem je ochrana lidského zdraví. Jak ale upozorňuje právní služba ve svém dokumentu SJ-0811/08 ze dne 2. dubna 2008, je třeba přiznat, že návrh se nepřímo týká zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy a že Soudní dvůr zastává názor, že skutečnost, že se opatření týká produktů uvedených v této příloze, je jednou z podmínek pro použití článku 37 jako právního základu(7). Nejedná se tedy o nikterak silný argument. Přestože právní služba uvádí, že v legislativní praxi často dochází ke kombinaci dvou právních základů článku 37 a čl. 152 odst. 4 písm. b) a že lze často jen stěží rozlišit čistě zemědělská opatření (veterinární či rostlinolékařská opatření) od zemědělských opatření určených především k právní ochraně zdraví, zároveň připouští, že použití článku 37 pro přijetí takových opatření znamená návrat do režimu existujícího před Amsterdamem, kdy neexistoval zvláštní článek Smlouvy o veterinárních a rostlinolékařských opatřeních a kdy v některých případech zákonodárce použil jako právního základu opatření přijatých pro kontrolu konkrétních nemocí zvířat a rostlin představujících zvláštní nebezpečí pro zdraví zvířat pouze čl. 152 odst. 4 písm. b). Přiznává také, že „článek 37 nemusí být považován za naprosto nezbytný pro platnost navrhovaného aktu“. Po náležitém zvážení stanoviska právní služby je nicméně třeba uvést, že odkazu na článek 37 není zapotřebí s ohledem na odchylku obsaženou v čl. 152 odst. 4 písm. b) pro opatření ve veterinární oblasti, jejichž přímým cílem je ochrana veřejného zdraví. S ohledem na cíl a obsah navrhovaného nařízení není pochyb o tom, že ochrana veřejného zdraví je přímým a hlavním cílem tohoto opatření. Dále, což je otázkou legislativní techniky, se považuje za vhodnější vyhnout se použití několika právních základů s výjimkou případů, kdy, jak uvádí Soudní dvůr, má opatření několik souběžných cílů, které jsou vzájemně neodlučitelně propojeny a jsou ve vztahu k sobě navzájem rovnocenné a přímé. Mimoto je třeba zohlednit skutečnost, že čl. 37 odst. 2 nestanoví postup spolurozhodování, ale postup konzultace, čímž dochází k jeho neslučitelnosti s čl. 152 odst. 4 písm. b). Přestože právní služba poukazuje na věc oxidu titaničitého(8) jako na příklad toho, že u takovýchto kombinovaných právních základů je obvyklý postup spolurozhodování, konstatuje se s ohledem na výše uvedenou analýzu, že není nezbytné z tohoto precedentu vycházet. Tudíž je čl. 152 odst. 4 písm. b) jako právní základ dostačující a není třeba odkazovat na článek 37. Proto je považován za náležitý právní základ čl. 152 odst. 4 písm. b). Na své schůzi dne 8. dubna 2008 tedy Výbor pro právní záležitosti jednomyslně rozhodl(9), že doporučí čl. 152 odst. 4 písm. b) jako náležitý právní základ návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví postup Společenství pro stanovení limitů reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu a zrušuje se nařízení (EHS) č. 2377/90. S úctou Giuseppe Gargani
| ||||||||||||||||||||
| STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (23. 11. 2007) |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ Zpravodaj v zásadě vítá cíl, které si klade toto nařízení, kterým je zjednodušení předpisů pro lepší stanovení limitů reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu. Tento návrh usiluje o zefektivnění ochrany spotřebitelů a zvířat a současně o zjednodušení platných postupů, aby bylo možné patřičně zohlednit naléhavé potřeby, které se v praxi stále znovu objevují. Zpravodaj zejména zpřesňuje podmínky případného přenosu vědecky zjištěných maximálních limitů reziduí (MLR) na jiné živočišné druhy (extrapolace), neboť tento přenos by mohl přispět ke snížení nákladů při registraci veterinárních léčivých přípravků, a to i pokud se jedná o drobné použití (ovce, kozy, koně). Ke zvýšení kvality a dostupnosti veterinárních léčiv pro drobné použití by měla být přijata ještě další opatření. Zpravodaj však má určité připomínky, pokud jde o přejímání mezinárodně stanovených maximálních limitů reziduí (Codex Alimentarius). Mezinárodní dohody v této oblasti mají pro Evropu, která je nejen významným dovozcem, nýbrž také jedním z největších vývozců, obrovský význam. EU si však přesto musí zachovat možnost přijímat určitá opatření na ochranu spotřebitelů. Tak jako i u jiných navrhovaných zjednodušení je třeba pamatovat na to, že jedním z prvořadých cílů Společenství je ochrana zdraví. Na tento cíl je třeba brát patřičný ohled při přijímání veškerých rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že hodnoty uvedené v kodexu jsou nadřazeny limitům reziduí, které stanovuje Společenství, musí Komise předtím, než vyjádří svůj souhlas, zapojit do rozhodování také Radu a Evropský parlament. Automatické přejímání rozhodnutí, na nichž se veřejnost resp. členské státy a Evropský parlament formálně nepodílely v postupu spolurozhodování, je třeba odmítnout i s ohledem na zkušenosti z minulosti. Pokud jde o obecné otázky hodnocení, měli bychom přihlédnout k tomu, že MLR v podstatě spadají do oblasti potravinového práva. Musí být proto zajištěno, aby při posuzování rizik byly zkoumány stejné aspekty jako v jiných oblastech potravinového práva. Zejména je nutno dbát na ochranu zvláště citlivých skupin obyvatelstva a všímat si případných kumulativních účinků. Zdá se být rozumné stanovovat MLR i u látek, které sice nejsou používány ve veterinárních léčivých přípravcích, ale mají srovnatelné účinky, a u látek, které se převážně používají v zahraničí a na trh Společenství se dostávají prostřednictvím živočišných produktů. Díky tomu budou předpisy pro kontrolory transparentnější a snáze použitelné. Před obchodními hledisky a před usnadněním práce správních orgánů však musí mít vždy přednost ochrana zdraví. Zpravodaj také navrhuje, aby byla do nařízení vložena ustanovení o zacházení s farmakologicky účinnými látkami, pro něž nebyly stanoveny žádné limity. Tyto návrhy v podstatných rysech odpovídají ustanovením staršího nařízení (EHS) č. 315/93. Evropský parlament se proto musí na přijímání předpisů o posuzování a na stanovování MLR podílet ve větším rozsahu, než jaký mu přisuzuje návrh Komise. POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:
POSTUP
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| POSTUP |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Poslední aktualizace: 22. září 2008 | Právní upozornění |