o Evropském strategickém plánu pro energetické technologie

(2008/2005(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané Evropský strategický plán pro energetické technologie (plán SET): směřování k budoucnosti s nízkými emisemi uhlíku (KOM(2007)0723),

–   s ohledem na úplné posouzení dopadu připojené k výše uvedenému sdělení (SEK(2007)1508),

–   s ohledem na Mapu technologií (SEK(2007)1510) a Mapu kapacit (SEK(2007)1511) připojené k výše uvedenému sdělení,

- s ohledem na sdělení Komise nazvané 20 a 20 do roku 2020: změna klimatu je pro Evropu příležitostí (KOM(2008)0030),

- s ohledem na posouzení dopadu balíčku prováděcích opatření pro cíle EU v souvislosti se změnou klimatu a obnovitelnou energií do roku 2020 (SEK(2008)0085),

- s ohledem na sdělení Komise nazvané Podpora brzkého uskutečnění demonstrace udržitelné výroby z fosilních paliv (KOM(2008)0013),

–   s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise s názvem Podpora elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie (SEK(2008)0057),

- s ohledem na sdělení Komise nazvané Energetická politika pro Evropu (KOM(2007)0001),

–   s ohledem na sdělení Komise nazvané Hospodářské reformy a konkurenceschopnost: hlavní poselství zprávy o konkurenceschopnosti Evropy v roce 2006 (KOM(2006)0697).

- s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoře užívání energie z obnovitelných zdrojů (KOM(2008)0019),

- s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/87/ES tak, aby se zlepšil a rozšířil systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (KOM(2008)0016),

- s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o geologickém skladování oxidu uhličitého a o změně směrnic Rady 85/337/EHS, 96/61/ES, směrnic 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 (KOM(2008)0018),

- s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013)(1),

- s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/976/Euratom ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy (2007–2011)(2),

- s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013)(3),

- s ohledem na návrh nařízení Rady o založení společného podniku pro palivové články a vodík (KOM(2007)0571),

- s ohledem na své usnesení ze dne 25. září 2007 o pracovním plánu pro obnovitelné zdroje energie v Evropě(4),

- s ohledem na své usnesení ze dne 31. ledna 2008 o akčním plánu pro energetickou účinnost: využití možností(5),

- s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2008 o globálním fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii(6),

- s ohledem na svůj postoj ze dne 11. března 2008 k Evropskému inovačnímu a technologickému institutu(7),

- s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo v Bruselu ve dnech 8. a 9. března 2007,

- s ohledem na závěry Rady ve složení pro dopravu, telekomunikace a energetiku ze dne 28. února 2008 o evropském strategickém plánu pro energetické technologie,

- s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo v Bruselu ve dnech 13. a 14. března 2008,

- s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

- s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0255/2008),

A. vzhledem k tomu, že Parlament, Rada a Komise ve svých oznámeních zdůraznily, že cílem evropské energetické politiky a politiky v oblasti ochrany klimatu je boj proti změně klimatu, zlepšení zabezpečení dodávek energie a konkurenceschopnosti evropského hospodářství,

B.   vzhledem k tomu, že hrozba, kterou představuje změna klimatu, stále roste a jednání skupiny COP14 v Poznani a COP15 v Kodani budou mít zásadní význam pro dosažení mezinárodní dohody o změně klimatu, která by měla nahradit režim zavedený Kjótským protokolem,

C. vzhledem k tomu, že Sternova zpráva o ekonomických aspektech klimatických změn uznává, že náklady vyplývající z nečinnosti při zmírňování změny klimatu zdaleka převyšují náklady na aktivní přístup,

D.  vzhledem k tomu, že závislost EU na dovozu fosilních paliv by se do roku 2030 mohla zvýšit na 65 % celkové spotřeby,

E.   vzhledem k tomu, že Komise odhadla, že dosažení cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a v oblasti obnovitelných zdrojů energie v EU bude do roku 2020 stát EU 70 miliard EUR ročně,

F.  vzhledem k tomu, že zlepšení energetické účinnosti je jedním z opatření s nejlepším poměrem nákladů a přínosů, pokud jde o snížení emisí skleníkových plynů,

G. vzhledem k tomu, že výzkum a technologický rozvoj jsou klíčové pro splnění cílů evropské energetické politiky,

H. vzhledem k tomu, že lepší součinnost v budoucím evropském výzkumu energetických technologií může jen povzbudit udržitelný hospodářský růst, přispět ke komparativním výhodám evropského hospodářství, zlepšit zaměstnanost, a tím pomoci k dosažení cílů Lisabonské strategie a v boji proti změnám klimatu,

I.    vzhledem k tomu, že sedmý rámcový program vyčleňuje na energetický výzkum ve stanoveném sedmiletém období pouze 2,3 miliard EUR,

J.    vzhledem k tomu, že investice soukromého sektoru do výzkumu energetických technologií jsou v Evropské unii velmi omezené ve srovnání s úsilím našich konkurentů, a dokonce i ve srovnání s jinými evropskými průmyslovými odvětvími,

K. vzhledem k tomu, že se od 80. let 20. století v EU značně snížil objem finančních prostředků z veřejných a soukromých zdrojů určených na výzkum a že si Evropa v mezinárodním srovnání ukazatele inovací „výše výdajů na výzkum technologií“ vede špatně,

L.   vzhledem k tomu, že veřejný zásah do podpory nových, čistších energetických technologií je nezbytný a odůvodněný, neboť tyto technologie jsou zpočátku nákladnější než ty, které nahrazují, a v počáteční fázi zavádění na trh nemusí proto přinést v krátkodobém výhledu obchodní zisky nebo lepší ceny pro spotřebitele,

Potřeba strategického plánu pro energetické technologie

1.  vítá Evropský strategický plán pro energetické technologie (SET); má za to, že evropská politika pro energetické technologie a její dostatečná finanční podpora jsou zásadní pro dosažení cílů EU v oblasti energetiky a změny klimatu do roku 2020;

2.  zdůrazňuje, že EU musí do roku 2020 dosáhnout cílů v oblasti snižování skleníkových plynů, energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie při zachování konkurenceschopného a trvale udržitelného hospodářství; domnívá se, že je třeba rozvíjet a využívat inovační, nízkonákladové, nízkouhlíkové energetické technologie, energetickou účinnost a obnovitelné zdroje energie, aby se snížily náklady na omezování emisí, vytvořily nové trhy pro průmysl EU a aby došlo k celosvětovému zapojení do boje proti změně klimatu;

3.   domnívá se, že pro splnění těchto cílů je zásadní snížit náklady na čistou energii a posílit inovaci v odvětví energetiky; domnívá se, že to nezbytně vyžaduje zlepšení procesu přenosu technologií z výzkumných středisek do podniků, snížení času potřebného pro zavedení na trh, ukončení stávající technologické a regulativní setrvačnosti a zlepšení vzájemného propojení sítí;

4.  domnívá se, že v zájmu zabezpečení energetických dodávek je třeba také zavést nové technologie, zejména technologie obnovitelných zdrojů energie a technologie pro energetickou účinnost, usnadňující diverzifikaci zdrojů energie, snižující poptávku po energii a zajišťující čistší a bezpečnější metody využívání původních zdrojů; vyzývá Komisi, aby provedla hodnocení zdrojů energie v EU;

5.  domnívá se, že plán SET by měl podporovat širokou škálu činností, které podněcují veřejnou diskusi o výhodách jednotlivých nových energetických technologií, a to prostřednictvím kampaní zaměřených na osvětu a informování spotřebitelů;

6.  domnívá se, že levnější a účinnější nízkouhlíkové technologie mohou přispět k dosažení nové mezinárodní dohody o změně klimatu, která má nahradit režim zavedený Kjótským protokolem,

Koordinace a strategické plánování

7.  zdůrazňuje, že je třeba zlepšit koordinaci strategických energetických technologií na různých úrovních a mezi různými partnery; zdůrazňuje také, že je třeba zamezit nadměrné byrokratické zátěži, zajistit jednoduchost, jasnost a širokou účast všech potenciálních partnerů při zlepšování koordinace, například prostřednictvím řídící skupiny Evropských společenství a evropského spojenectví pro energetický výzkum, které by měly být otevřeny všem evropským výzkumným střediskům bez ohledu na jejich velikost či zdroje;

8.  podporuje ustavení řídící skupiny na vysoké úrovni a vytvoření transparentního a snadno dostupného informačního systému o energetických technologiích, zejména pro malé a střední podniky, a žádá Komisi, aby Parlament průběžně informovala o ustavení této skupiny a její práci a o informační strategii;

9.   konstatuje, že nástroje vyvinuté dle rámcových programů (programy ERA-NET, sítě excelence, evropské technologické platformy) lze použít na podporu evropského informačního systému pro energetické technologie;

10.  zdůrazňuje, že koordinovaná spolupráce s členskými státy je zásadní pro dosažení stanovených cílů, maximalizaci přínosů a snížení nákladů; je přesvědčen, že nástroje Společenství uplatňované na vnitrostátní úrovni, jako jsou strukturální fondy, mohou posílit výzkum, vývoj a inovační potenciál v těchto oblastech;

11. zdůrazňuje, že zásadní význam má také zlepšení koordinace se třetími zeměmi, včetně zemí s rozvinutým a rozvojovým hospodářstvím i rychle se rozvíjejících ekonomik;

12. zdůrazňuje potřebu posílení mezinárodní spolupráce v zájmu realizace soudržné a diferencované strategie ve vztahu k rozvinutým, rozvojovým a rychle se rozvíjejícím ekonomikám;

13.  zdůrazňuje, že musí být rozšířena kapacita výzkumné základny EU a že další vzdělávání a odborná příprava jsou zásadní pro zajištění lidských zdrojů v kvantitě i kvalitě nutné pro plné využití technologických příležitostí, které se otevírají; domnívá se, že by v tomto ohledu mohl být integrovaný přístup napříč zvláštními projekty sedmého rámcového programu přínosem;

14. upozorňuje na možné riziko zdvojování a znásobování nových iniciativ; vyzývá Komisi, aby zvážila, jak se budou nové evropské průmyslové iniciativy slučovat se stávajícími programy, včetně sedmého rámcového programu, a zejména evropských technologických platforem a společných technologických iniciativ, o kterých bylo rozhodnuto na základě sedmého rámcového programu, s rámcovým programem pro konkurenceschopnost a inovace, a zejména s Evropským inovačním a technologickým institutem a jeho znalostními a inovačními komunitami zabývajícími se změnou klimatu a energetikou; vyzývá Komisi, aby vysvětlila, jakým způsobem evropské průmyslové iniciativy podpoří synergie mezi vnitrostátní a evropskou úrovní;

15. připomíná, že plán SET musí vybudovat kapacitu pro energetický výzkum a inovace v evropském měřítku; souhlasí s Komisí, že celoevropské výzkumné infrastruktury jsou součástí tohoto řešení; žádá proto Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), aby zjistilo potřebu evropských výzkumných infrastruktur v oblasti inovačních energetických technologií, jako jsou technologie pro obnovitelné zdroje energie;

16. domnívá se, že transevropské energetické sítě a zjednodušené schvalovací postupy v této oblasti hrají zásadní úlohu ve strategické energetické politice EU;

Přenos výzkumu a technologií

17.  zdůrazňuje, že je potřeba rozšířit nezbytnou koordinaci na různé vědecké a technologické oblasti, které vzhledem ke své víceoborové povaze hrají roli při výzkumu a vývoji energetických technologií; zdůrazňuje v tomto ohledu potřebu posílit výzkum v oblasti základních věd, jako jsou biologie, informační technologie, vývoj materiálů a makrotechnologie;

18. žádá Komisi, aby zvážila možnosti využití energetických technologií v nových členských státech a zavedla mechanismy podpory založené na politikách EU;

19.  zdůrazňuje potřebu zlepšit přenos technologií z výzkumných středisek k podnikům; naléhavě žádá, aby nový Evropský inovační a technologický institut byl do této činnosti zapojen;

20. naléhavě žádá soukromý sektor, aby více investoval do výzkumu a přebíral větší rizika, což je předpokladem pro to, aby se EU stala předním hráčem v tomto odvětví;

Evropské průmyslové iniciativy

21. je přesvědčen, že je třeba zvýšit podporu nízkouhlíkových technologií ve fázi demonstrace nových decentralizovaných technologií pro obnovitelné zdroje a jejich uvádění na trh; vítá proto navržené evropské průmyslové iniciativy; zdůrazňuje však, že je také třeba zvýšit podporu výzkumu a vývoje v technologiích, které budou nezbytné z dlouhodobého hlediska, se zvláštním důrazem na strategicky významné technologie, jako jsou například technologie pro výrobu solární energie, které mohou vést k tomu, že se Evropa stane v dlouhodobém výhledu energeticky nezávislou;

22. domnívá se, že evropské průmyslové iniciativy by se měly zaměřit na oblasti, které mohou nejvíce přispět k udržitelnému dosažení cílů EU týkajících se změny klimatu, energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie a ke snižování nákladů a replikaci v dlouhodobém výhledu;

23. žádá, aby ve chvíli, kdy se bude rozhodovat o prioritách mezi jednotlivými iniciativami, byl zohledněn životní cyklus každé technologie a její dopady na životní prostředí v každé etapě výrobního procesu; žádá, aby byla zvážena možnost přesunutí těchto technologií do rozvojových zemí s cílem snížit zaostávání těchto států v oblasti technologického vybavení;

24. žádá intenzivnější přenos technologií z rozvinutých zemí a navázání vědecké spolupráce s těmito zeměmi v oblasti vývoje nových energetických technologií;

25. podporuje návrh, aby byly evropské průmyslové iniciativy rozvíjeny různým způsobem, aby odpovídaly potřebám jednotlivých technologií; domnívá se, že tato pružnost může umožnit rozvoj strategických spojenectví mezi členskými státy, místními a regionálními orgány, výzkumnými středisky a soukromým sektorem za účelem vývoje konkrétních technologií; vyzývá tyto subjekty, aby spolupracovaly na urychleném vytvoření podrobných návrhů evropských průmyslových iniciativ;

26. jednoznačně podporuje navržené evropské průmyslové iniciativy pro větrnou energii, solární energii, bioenergii, pro zachycování, přepravu a uchovávání CO2, distribuční soustavy pro elektřinu a jaderné štěpení;

27.  požaduje zejména zintenzivnění výzkumu v oblasti biopaliv ve snaze dosáhnout jednoznačně pozitivní bilance jejich výroby, pokud jde o životní prostředí;

28. poukazuje na význam rozvoje velkokapacitní přeměny biomasy na plyn pro výrobu vodíku a kapalných syntetických paliv pro technologie v dopravě;

29.  zdůrazňuje, že by evropské průmyslové iniciativy v oblasti jaderného štěpení měly umožnit kontinuitu a zahrnovat výzkum a vývoj technologií 3. a 4. generace;

30. vyjadřuje politování nad tím, že plán SET upřednostňuje opatření zaměřená na nabídku a opomíjí opatření, která by mohla vést ke snížení poptávky po energii, jako je úspora energie nebo energetická účinnost;

31. trvá na tom, že energetická účinnost by měla být v plánu SET více zdůrazněna, neboť tato oblast nabízí největší možnosti pro hospodárné snižování emisí ve střednědobém výhledu; zejména ve stavebnictví, které je odpovědné za 40 % celkové spotřeby energie EU; vyzývá proto Komisi, aby zařadila technologie zaměřené na energetickou účinnost, včetně kogenerace a polygenerace, mezi oblasti, na které se vztahují evropské průmyslové iniciativy; podporuje zařazení energetické účinnosti mezi priority, na které se vztahují evropské průmyslové iniciativy;

32. žádá Komisi, aby prozkoumala možnosti rozšíření navrhovaných evropských průmyslových iniciativ do jiných odvětví, v nichž lze dosáhnout výrazného snížení emisí, jako je kombinovaná výroba, vodík, odvětví stavebnictví a bytové výstavby, otopné a chladicí soustavy, kvalitnější infrastruktury pro uchovávání energie a její distribuci a propojení rozvodných soustav;

33. domnívá se, že pokud bude zajištěna účinnost a bezpečnost technologie zachycování a uchovávání uhlíku, mohla by tato technologie hrát roli při snižování emisí skleníkových plynů; vyzývá Komisi, aby v rámci evropských průmyslových iniciativ napomohla uskutečnění až 12 navrhovaných demonstračních projektů v plném rozsahu v oblasti zachycování a uchovávání uhlíku; bere na vědomí, že podpora technologií čistého uhlí, jako je přeměna uhlí na plyn, usnadní a zlevní využití možnosti zachycování a uchovávání uhlíku, které by se mohlo v budoucnu stát závazným;

Financování

34. očekává sdělení o financování nových nízkouhlíkových technologií a technologií zachycování a uchovávání uhlíku avizované Komisí; vyjadřuje politování nad tím, ze toto sdělení nebylo zveřejněno spolu s plánem SET;

35. zdůrazňuje, že plán SET by neměl být financován přerozdělením zdrojů, které jsou k dispozici pro energetiku podle sedmého rámcového programu a rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace;

36. domnívá se, že s ohledem na prvořadou důležitost změny klimatu a otázek energetiky, je třeba vyčlenit další zdroje EU na technologie pro energetickou účinnost a technologie obnovitelných zdrojů, a tyto zdroje využít k dosažení cílů EU do roku 2020;

37. doporučuje Komisi, aby urychleně zajistila odpovídající financování a podporu výzkumu, vývoje, demonstrací a uvádění na trh nových nízkouhlíkových a bezuhlíkových technologií, aby od roku 2009 byly na podporu těchto technologií vydávány nejméně 2 miliardy EUR ročně z rozpočtu EU, a to nezávisle na sedmém rámcovém programu a rámcovém programu pro konkurenceschopnost a inovace; vyzývá rovněž Komisi, aby předložila návrhy na vyčlenění dalších zdrojů ve střednědobém přezkumu finančního rámce 2007–2013;

38. domnívá se, že je důležité lépe využívat a celkově zvýšit jak finanční, tak lidské zdroje s cílem urychlit rozvoj a zavádění čistých technologií budoucnosti;

39. zdůrazňuje potřebu zvýšit výzkumnou kapacitu EU; žádá proto, aby bylo poskytnuto více finančních prostředků na lidské zdroje a na odbornou přípravu v odvětví energetických technologií; dále žádá větší koordinaci mezi finančními nástroji Společenství a vnitrostátními finančními nástroji na podporu odborné přípravy a výzkumu, zejména sedmého rámcového programu;

40.  s ohledem na potřebu větší doplňkovosti mezi fondy EU podporuje návrhy ve sdělení Komise „Konkurenceschopnost evropských regionů na základě výzkumu a inovací“; vítá pro tyto účely praktický průvodce Komise o koordinaci finančních prostředků EU z regionálních a vnitrostátních zdrojů a ze zdrojů EU a EIB v oblasti výzkumu a vývoje a inovací; souhlasí s Komisí, že existuje potřeba lépe informovat zúčastněné strany ohledně čl. 54 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o využívání finančních prostředků ze dvou různých zdrojů Společenství pro tytéž soubory způsobilých nákladů;

41 vyzývá Komisi, aby v souvislosti s předložením plánu financování vysvětlila, v čem spočívá přínos společného evropského úsilí v jednotlivých technologických oblastech, a aby vyložila poznatky týkající se udržitelnosti rozvoje jednotlivých technologií;

42. konstatuje, že je třeba, aby se zdroje využívaly v partnerství s průmyslem, a tak se podpořily investice soukromého sektoru do nových nízkouhlíkových technologií; zdůrazňuje potřebu jasné dlouhodobé vize a finančního rámce podporovaných finančními institucemi, například Evropskou investiční bankou, aby partneři ze soukromého sektoru měli dostatek jistoty pro investice; zdůrazňuje, že je nutné zapojit malé a střední podniky, zejména v případě technologií u rozptýlených systémů dodávek energie;

43. poznamenává, že podle navržené změny systému pro obchodování s emisemi by mohly příjmy z dražeb představovat významný zdroj financování pro zvyšování bezpečnosti dodávek energie EU a současně plnit cíle EU v oblasti klimatu, energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů;

°

° °

44. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1)    Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1. (2)    Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 404. (3)    Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15. (4)    Přijaté texty, P6_TA(2007)0406. (5)    Přijaté texty, P6_TA(2008)0033. (6)    Přijaté texty, P6_TA(2008)0096. (7)    Přijaté texty, P6_TA(2008)0081.

Potřeba nových technologií

Evropská komise předložila dne 23. ledna 2008 balíček návrhů zaměřených na splnění dvou klíčových cílů, na kterých se shodla na zasedání Evropské rady v roce 2007, a to:

· snížení emisí skleníkových plynů v EU do roku 2020 nejméně o 20 %,

· 20% podíl obnovitelných zdrojů energie na spotřebě energie v EU do roku 2020.

Tyto cíle představují zásadní příspěvek k celosvětovému úsilí v boji proti změně klimatu. Pokud máme po roce 2020 splnit cíl EU, kterým je omezení globální změny klimatu na 2 °C, bude zřejmě třeba do roku 2050 snížit emise v EU o 60–80 %. Klíčem k tomuto snížení je zavedení ceny uhlíku v rámci systému obchodování s emisemi v EU, což je pro naše hospodářství skutečně průlomové pojetí.

EU musí stanovit tyto cíle způsobem, který zajistí, že její hospodářství zůstane konkurenceschopné. Komise odhaduje, že náklady na dosažení těchto cílů EU budou do roku 2020 ročně na úrovni 0,45 % HDP, tj. přibližně 70 miliard EUR.

Kromě výzvy, kterou představuje změna klimatu, existuje také výzva zachování zabezpečení dodávek energie v souvislosti s rostoucí závislostí na dovozu energie, jež pravděpodobně v roce 2030 vzroste na 65 %. Jen závislost na dováženém zemním plynu má do roku 2030 vzrůst na 84 % dodávek.

Při řešení změny klimatu a zabezpečení dodávek i při udržování konkurenceschopnosti evropského hospodářství v celosvětovém měřítku bude muset hrát zásadní úlohu rozvoj a používání nových energetických technologií.

· Za prvé budou třeba nové technologie, které zajistí, že EU bude moci dosáhnout svého cíle snížení emisí s co nejnižšími náklady. Vzhledem k tomu, že EU zaujímá vedoucí postavení v přijímání opatření proti změně klimatu, měla by také usilovat o využití tohoto postavení tím, že zajistí, aby evropské společnosti udávaly tempo v rozvíjení nových úsporných nízkouhlíkových technologií a služeb. Průkopníci potřebují zdravé podněty, aby mohli prolomit současný stav používaných technologií.

· Za druhé je nových technologií zapotřebí na celém světě. EU, na kterou připadá přibližně 14 % celkového objemu emisí skleníkových plynů, nemůže bojovat proti změně klimatu sama. Odhadované zvýšení emisí vyplývající z hospodářského růstu ve velkých rozvojových zemích, jakými jsou Čína a Indie, je zdrojem obav. Očekává se, že například Indie do roku 2020 zdvojnásobí poptávku po energii. Je třeba s těmito zeměmi úzce spolupracovat a pomoci jim používat technologie, které splní jejich očekávání, ale zároveň povedou ke snížení emisí.

· A konečně nové technologie, například obnovitelné zdroje energie a zachycování a uchovávání uhlíku, a též energetická účinnost při výrobě a úspory při konečném využívání (zejména úspory v průmyslu náročném na energii), budou významné pro zabezpečení dodávek energie – například tím, že ukážou EU nové způsoby využívání původních zdrojů energie, aniž by došlo ke zvyšování emisí. Potřebujeme si lépe ujasnit, jaké jsou původní zdroje energie v EU a jak by mohly být s pomocí nových technologií lépe využity.

Současná výše investic do energetických technologií je nedostatečná

Z plánu SET vyplývá, že EU v současnosti celkově zaostává v investicích do nových technologií, a to ve veřejném i soukromém sektoru. Objem finančních prostředků na výzkum se od 80. let 20. století snižuje. Rozpočty na výzkum v EU dostatečně nezohledňují výzvy, které představují naše střednědobé a dlouhodobé cíle, a neodráží priority, které Komise, Rada a Parlament v politických prohlášeních opakovaně stanovily pro boj proti změnou klimatu.

V současnosti jsou výdaje EU na energetický výzkum dle sedmého rámcového programu zlomkem toho, co budou stát cíle do roku 2020 (2,3 miliard EUR ve srovnání s možností 700 miliard EUR). Plán SET nelze provádět s tak malým objemem prostředků, jaký je k dispozici v sedmém rámcovém programu, nebo tak, že se bude pouze podporovat dobrovolné poskytování zdrojů průmyslovými odvětvími, členskými státy, místními a regionálními orgány a finančními institucemi. Pokud chceme, aby se tyto subjekty zavázaly k poskytování většího množství prostředků, musíme začít tím, že se zavážeme poskytovat více prostředků na úrovni EU.

Na úrovni EU je proto třeba značně zvýšit podporu energetickým technologiím. Zdá se, že zvýšení objemu finančních prostředků na výzkum v oblasti energií, demonstrací a uvádění na trh o dalších 10 miliard EUR do konce finančního výhledu na léta 2007 až 2013 je za těchto okolností poněkud skromným příspěvkem.

Financování chybí zejména ve stadiu demonstrací nových technologií a jejich uvádění na trh. To je zvláště významné pro rozvoj technologií potřebných pro splnění cíle EU pro rok 2020. Pravděpodobně však bude třeba zvýšit též investice do výzkumu, což je klíčem k rozvoji technologií do roku 2030 i později; proto je důležité navýšit také finanční prostředky na energetické priority v rámcových programech.

To je velice naléhavé. Z hlediska doby potřebné na demonstrace nových technologií a jejich uvádění na trh není rok 2020 daleko. Nové investice je nutné učinit okamžitě, pokud se mají v tomto časovém období projevit a pokud chceme skutečně pomoci naší energetice a hospodářství EU jako celku.

Je škoda, že rozpočtový proces EU není zkoordinován s plánem SET. Komise by však měla prozkoumat možnosti pro použití dalších zdrojů. Střednědobý přezkum je také významnou příležitostí pro předložení návrhů na nové finanční prostředky a Komise by je měla předložit.

Navýšení finančních prostředků na úrovni EU nemůže nahradit financování z veřejného nebo soukromého sektoru. Mechanismus financování by měl být nastaven tak, aby podpořil soukromé a jiné zdroje financování a sloučil je. Financování ze zdrojů EU by mělo být také sladěno s nástroji „táhnoucími trh“, například normami pro výrobky a systémem pro obchodování s emisemi. Navýšením financování na úrovni EU se však zvýší důvěra všech veřejných orgánů i soukromého sektoru ve spolupráci a investice.

V tomto ohledu jsou důležitým návrhem evropské průmyslové iniciativy. Komise navrhla, aby tyto iniciativy měly různé formy podle potřeb jednotlivých technologií/odvětví. Mělo by se jednat o postup zdola nahoru založený na návrzích předkládaných zástupci průmyslu, dotčenými členskými státy, regionálními a místními orgány nebo výzkumnými středisky, přičemž financování ze strany EU by působilo jako důležitý katalyzátor. Takto bude dán základ pro strategická spojenectví mezi těmito subjekty a vznikne mechanismus, díky kterému bude možné soustředit finanční příspěvky a správně je zaměřit.

Stávající podpora je roztříštěná a vyžaduje lepší koordinaci

V plánu SET se také uvádí, že stávající podpora je roztříštěná a vyžaduje lepší koordinaci. Založení řídící skupiny Evropských společenství členských států a evropského spojenectví pro energetický výzkum vnitrostátních výzkumných ústavů je vítaným krokem. Zásadní je také poskytování nových informací o vývoji technologií a jejich kapacitách, což zajistí, že všichni partneři budou vycházet ze stejných východisek a budou mít podobné priority. Toto je první oblast hospodářství založeného na znalostech, ve které budou informace o výzkumu a vývoji a činnosti v oblasti výzkumu a vývoje, demonstrace a uvádění na trh koordinovány na úrovni EU. Úspěch této koordinace je bytostně spjat s rozvojem společného trhu EU s energiemi a společnou energetickou politikou EU.

Je nezbytně nutné, aby nové iniciativy, které se mají v rámci plánu SET zahájit, zamezovaly roztříštěnosti, a ne k ní přispívaly. Tyto nové iniciativy, například evropské průmyslové iniciativy, by měly být co nejvíce navázány na stávající (například sedmý rámcový program) a neměly by je zdvojovat a kopírovat.

Je také zásadní, aby plán SET vedl k prohloubení spolupráce se třetími zeměmi, a nikoliv pouze s členskými státy. Změna klimatu je globální záležitost a pro Evropu může být přínosem, pokud spojí své úsilí v oblasti výzkumu s výzkumnými snahami v jiných zemích, včetně USA. Chceme-li navíc řešit globální změnu klimatu, je třeba použít technologie tam, kde mohou mít největší ekonomický dopad – například technologie zachycování a uchovávání uhlíku lze použít v Číně a Indii.

Potřeba rozvoje transevropských energetických sítí je zřejmá a není třeba o ní dále diskutovat.

Je třeba pečlivě zvážit technologické priority

Při určování technologických priorit pro plán SET a pro evropské průmyslové iniciativy Komise správně vzala v úvahu strategickou agendu stanovenou v rámci evropských technologických platforem. Zpravodaj obecně souhlasí s výběrem technologických priorit. Existuje však několik klíčových oblastí, na které by se měl plán SET více zaměřit:

· Za prvé bylo vzneseno mnoho připomínek k tomu, že nebyl věnován dostatek pozornosti hospodárné výrobě energie, kogeneraci a polygeneraci, úsporám při konečné spotřebě a energetické účinnosti v průmyslu. Je zvláštní, že oblast, ve které lze dosáhnout největších úspor nákladů, nebyla zahrnuta do seznamu evropských průmyslových iniciativ.

· Za druhé není zřejmá souvislost mezi plánem SET a významným závazkem EU zavést 12 „vlajkových“ demonstračních projektů zachycování a uchovávání uhlíku. Technologie zachycování a uchovávání uhlíku může mít význam jak pro globální změnu klimatu, tak pro využívání původních zdrojů energie v EU. Usnadnění těchto demonstračních projektů je proto nesmírně naléhavé. Zaměřit evropské průmyslové iniciativy především na tyto demonstrační projekty by bylo zřejmě logické, zejména v období přechodu na nízkouhlíkové hospodářství v užívání fosilních paliv.

· Za třetí je třeba v rámci plánu SET klást větší důraz na jeho přijetí veřejností. Mají-li se technologie využívat, je třeba, aby byly přijatelné pro veřejnost. To je otázka, která se dotýká všech klíčových technologií – nikoliv pouze jaderné. Jak v rámci nové řídící skupiny Evropských společenství a evropského spojenectví pro energetický výzkum, tak v rámci jednotlivých evropských průmyslových iniciativ je třeba zohledňovat potřebu lepší informovanosti a většího zapojení veřejnosti.

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení zahrnul následující návrhy:

A. vzhledem k tomu, že v první polovině 21. století dojde k převratné změně v našem vztahu k energiím, k jejich dostupnosti a ke způsobu jejich využívání a pokud má být cena tohoto převratu přijatelná pro společnost, je třeba specializovaný výzkum, investice a vývoj nových výrobků v oblasti nových energetických zdrojů a technologií a je rovněž třeba vyvinout úsilí s cílem zjednodušit přístup občanů k novým technologiím a jejich možnostem,

B.  vzhledem k tomu, že energetické technologie představují základní pilíř evropské energetické politiky a politiky v oblasti změny klimatu a že přispívají k vytvoření společného trhu s energiemi,

C. vzhledem k tomu, že zlepšení energetické účinnosti je jedním z opatření s nejlepším poměrem nákladů a přínosů, pokud jde o snížení emisí skleníkových plynů,

D. vzhledem k tomu, že lepší součinnost v budoucím evropském výzkumu energetických technologií nemůže pomoci udržitelnému hospodářskému růstu, může jej však povzbudit, může přispět ke poměrné výhodě evropského hospodářství, zlepšit zaměstnanost, a tím pomoci k dosažení cílů Lisabonské strategie a k boji proti změně klimatu,

E.  vzhledem k tomu, že veřejné a soukromé investování do výzkumu a rozvoje v oblasti energetických technologií má zásadní význam; vzhledem k tomu, že však soukromé a veřejné finanční prostředky investované do technologického výzkumu v EU od poslední ropné krize značně poklesly,

1.  vítá sdělení Komise a vyzývá ji k posílení úsilí o lepší koordinaci výzkumu v oblasti energetických technologií v Evropě a v tomto ohledu se zadostiučiněním přijímá Evropský strategický plán pro energetické technologie (plán SET), který Komise předložila, a rovněž konzultace s různými zúčastněnými stranami;

2.  lituje, že plán SET upřednostňuje opatření zaměřená na nabídku a opomíjí opatření, která by mohla vést ke snížení poptávky po energii, jako je úspora energie nebo energetická účinnost;

3.  s potěšením vítá zahájení evropských průmyslových iniciativ, lituje však, že Komise v rámci těchto iniciativ nestanovila jasné priority; netrpělivě očekává sdělení Komise o financování plánu SET a žádá Komisi, aby zajistila, že toto sdělení se jasně zaměří na zajištění odpovídajícího financování a stane se tak nedílnou součástí rozpravy o přezkumu financování evropských politik, včetně podílu na příjmu z emisních povolenek;

4.  považuje za nezbytné, aby ve vztahu k těmto iniciativám byly stanoveny priority s cílem zaměřit úsilí na iniciativy, které jsou schopny v krátké lhůtě snížit emise s ohledem na cíl snížení o nejméně 20 % do roku 2020, aniž by přitom byla opomenuta opatření na podporu ostatních technologií, které jsou schopny emise snížit dlouhodobě, aby byly splněny cíle stanovené na rok 2050;

5.  žádá, aby ve chvíli, kdy budou stanoveny priority v rámci jednotlivých evropských iniciativ, byl zohledněn životní cyklus každé technologie a její dopady na životní prostředí v každé etapě výrobního procesu; žádá, aby byla zvážena možnost přesunout tyto technologie do zemí s rozvíjejícím se hospodářstvím s cílem snížit zaostávání těchto zemí v oblasti technologického vybavení;

6.  žádá, aby byl posílen přenos technologií z rozvinutých zemí a zahájena vědecká spolupráce s těmito zeměmi v oblasti vývoje nových energetických technologií;

7.  domnívá se, že energetické účinnosti není ve sdělení Komise věnována dostatečná pozornost; domnívá se, že energetická účinnost by v tomto sdělení měla zaujímat prvořadou roli; naléhá na Komisi, aby se energetická účinnost stala jednou z evropských průmyslových iniciativ;

8.  žádá Komisi, aby prozkoumala možnosti rozšíření navrhovaných evropských průmyslových iniciativ na jiná odvětví, která mají potenciál pro výrazné snížení emisí, jako je kombinovaná výroba, vodík, odvětví stavebnictví a bytové výstavby, otopné a chladicí soustavy, kvalitnější infrastruktury pro uchovávání energie a její distribuci a propojení rozvodných soustav;

9.  podporuje zřízení řídící skupiny na vysoké úrovni a vytvoření transparentního a snadno dostupného informačního systému o energetických technologiích, zejména pro malé a střední podniky, a žádá Komisi, aby informovala Parlament o zřízení této skupiny, o její práci a o informační strategii;

10. žádá Komisi, aby při rozvíjení evropských průmyslových iniciativ zohlednila riziko znečištění životního prostředí a ohrožení veřejného zdraví, které s sebou nese užívání některých technologií, zejména pokud jde o případný únik uhlíku a ukládání radioaktivního odpadu; doporučuje, aby byla věnována pozornost všem subjektům společnosti, pokud jde o přijetí nových energetických technologií společností;

11. domnívá se, že je důležité lépe využívat a celkově zvýšit jak finanční, tak lidské zdroje s cílem urychlit rozvoj a zavádění čistých technologií budoucnosti; domnívá se, že členské státy by měly vynaložit přinejmenším stejné úsilí jako v 80. letech, kdy čelily energetické krizi;

12. zdůrazňuje potřebu zvýšit výzkumnou kapacitu EU; žádá proto, aby bylo poskytnuto více finančních prostředků na lidské zdroje a na odbornou přípravu v odvětví energetických technologií; žádá rovněž větší koordinaci mezi finančními nástroji Společenství a vnitrostátními finančními nástroji na podporu odborné přípravy a výzkumu, zejména sedmého rámcového programu;

13. žádá Komisi, aby zvážila možnosti pro využití energetických technologií v nových členských státech a zavedla mechanismy podpory založené na politikách EU;

14. zdůrazňuje potřebu posílení mezinárodní spolupráce v zájmu vypracování vzájemně provázané a diferencované strategie ve vztahu k rozvinutým, rozvojovým a nově rostoucím hospodářstvím.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU