Evropský parlamentChoisissez la langue de votre document :
- bg - български
- es - español
- cs - čeština (výběr)
- da - dansk
- de - Deutsch
- et - eesti keel
- el - ελληνικά
- en - English
- fr - français
- hr - hrvatski
- it - italiano
- lv - latviešu valoda
- lt - lietuvių kalba
- hu - magyar
- mt - Malti
- nl - Nederlands
- pl - polski
- pt - português
- ro - română
- sk - slovenčina
- sl - slovenščina
- fi - suomi
- sv - svenska
| Postup : 2008/0149(COD) |
|
Průběh na zasedání
| Stadia projednávání dokumentu : A6-0396/2008 | ||||||
Předložené texty : A6-0396/2008 |  | Rozpravy : PV 03/12/2008 - 19CRE 03/12/2008 - 19 |  | Hlasování : PV 04/12/2008 - 7.5Vysvětlení hlasování Vysvětlení hlasování |  | Přijaté texty : P6_TA(2008)0576 |
| ZPRÁVA ***I |
| |||||||||||||||
| 31. října 2008 |
| |||||||||||||||
|
o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj rychlé reakce na rostoucí ceny potravin v rozvojových zemích (KOM(2008)0450 – C6-0280/2008 – 2008/0149(COD)) | ||||||||||||||||
| ||||||||||||||||
 | ||||||||||||||||
| ||||||||||||||||
 NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj rychlé reakce na rostoucí ceny potravin v rozvojových zemích (KOM(2008)0450 – C6-0280/2008 – 2008/0149(COD)) (Postup spolurozhodování: první čtení) Evropský parlament, – s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2008)0450), – s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 179 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0280/2008), – s ohledem na článek 51 jednacího řádu, – s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6-0396/2008), 1. schvaluje pozměněný návrh Komise; 2. domnívá se, že referenční částka uvedená v legislativním návrhu může souladu se stropem okruhu 4 víceletého finančního rámce (VFR) dosáhnout pouze za předpokladu, že tento strop bude upraven podle ustanovení interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení(1) (IID); domnívá se, že financování tohoto nástroje by nemělo ohrozit financování ostatních priorit a stávajících závazků EU; 3. zdůrazňuje, že se použijí se ustanovení bodu 14 IID, pokud legislativní orgán rozhodne ve prospěch přijetí tohoto legislativního návrhu; zdůrazňuje, že Parlament zahájí jednání s druhou složkou rozpočtového orgánu s cílem dosáhnout včasné dohody ohledně financování tohoto nástroje; 4. domnívá se, že by v průběhu těchto jednání měly obě složky rozpočtového orgánu zvážit veškeré možnosti financování včetně navýšení rezervy na pomoc při mimořádných událostech; domnívá se, že toto celkové financování nesmí překročit 1 miliardu EUR; 5. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.
Odůvodnění Má-li být poskytována pomoc drobným zemědělcům a mají-li být položeny pevné základy udržitelné výroby potravin, je nezbytné posílit a podpořit místní a regionální základní organizace.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ |
| |||||||
|
Krize, jíž nelze jen přihlížet Rostoucí ceny potravin nejsou jen záležitostí novinových titulků. Pro 2,1 miliardy lidí na celém světě, kteří zápasí o přežití s méně než dvěma dolary na den a zhruba 50 % svých příjmů vynaloží na potravu, představují skutečné ohrožení života. Cenové rekordy základních obilovin, jako je rýže, kukuřice a pšenice, mají přímý dopad na počet hladovějících ve světě – jak vyplývá ze statistik organizace OSN pro výživu a zemědělství, pouze v roce 2007 jich přibylo dalších 50 milionů. V zemích jako je Haiti, Bangladéš a Egypt přerostly pouliční demonstrace v násilné střety. A šance na dosažení prvního rozvojového cíle tisíciletí OSN – snížit do roku 2015 na polovinu počet lidí, kteří trpí hladem – jsou čím dál menší. O příčinách krize toho již bylo řečeno mnoho – zvýšená spotřeba masa v Číně a Indii převyšující spotřebu obilovin, změny klimatu ovlivňující počasí, např. sucha v Austrálii, využití potravinářských plodin k výrobě biopaliv či rekordně nízké světové zásoby obilí. Analytici očekávají, že i v dohledné budoucnosti zůstanou cenou vysoké, což je vzhledem k těmto strukturálním faktorům pochopitelné. Spekulace na trhu se zemědělskými komoditami zvyšování cen potravin jen podporuje. Bez ohledu na příčinu této krize je však v současné době nezbytné soudržně, koordinovaně a efektivně reagovat. Komise již za tímto účelem přesunula všechny dostupné finanční prostředky z dlouhodobých nástrojů vnější pomoci Společenství. Příležitost učinit to samé příští rok bude velmi omezená a mobilizace krátkodobých zdrojů by ani zdaleka nedosáhla potřebné výše. Mimoto by ohrozila soudržnost stávajících programů spolupráce. Je třeba najít jiné řešení. Návrh Komise poskytnout prostředky ve výši 1 miliardy EUR na řešení krize je zásadním a velmi dobře načasovaným příspěvkem ke splnění tohoto naléhavého úkolu. Zpravodaj by Komisi k této odhodlané iniciativě rád poblahopřál. Těší se na těsnou spolupráci s Komisí i s Radou na urychleném přijetí tohoto důležitého právního předpisu. V rámci Parlamentu zpravodaj očekává – na základě svých předběžných kontaktů s kolegy – úzkou spolupráci s ostatními výbory, pro něž je tato věc předmětem jejich zájmu, zejména s Výborem pro zemědělství a rozvoj venkova a Rozpočtovým výborem. Je si jist, že toto naladění k pozitivní spolupráci umožní rychlé přijetí nařízení, jež bude přijatelné pro všechny. Dvojí přístup Nutnost dvojí reakce na potravinovou krizi zdůraznili dva významní hosté Výboru pro rozvoj v první polovině tohoto roku. V březnu výbor oslovila Josette Sheeranová, ředitelka Světového potravinového programu OSN, a nastínila dopad krize na operace v oblasti potravinové pomoci vedené její organizací. Uvedla, že vyšší ceny potravin vedou k tomu, že potravinová pomoc zdražuje, a to v době, kdy ji lidé nejvíc potřebují, přičemž rostoucí ceny pohonných hmot problém jen umocňují. Její naléhavá výzva o navýšení finančních prostředků se setkala s odezvou jak na úrovni EU, tak mezi jinými dárci v celosvětovém měřítku. V květnu před výborem vystoupil světově uznávaný ekonom Jeffrey Sachs ve funkci odborného poradce generálního tajemníka OSN pro rozvojové cíle tisíciletí. Nepopřel význam potravinové pomoci a jiných humanitárních operací jako okamžitých opatření, zdůraznil však nutnost rychlého znovuoživení zemědělství, které by poskytlo udržitelnější řešení ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Uvedl, že je nesmírně důležité poskytnout zemědělcům v rozvojových zemích klíčový vklad, kterým by jim umožnil rozjet výrobu. Návrh na potravinový nástroj zaměřený na naplňování skutečných potřeb S cílem působit po okamžité humanitární reakci na potravinovou krizi Komise navrhla „nástroj rychlé reakce na rostoucí ceny potravin v rozvojových zemích“, který odpovídá této výzvě ke dvojímu přístupu. Zajistí zejména obstarání financí, jež budou využity ke zlepšení přístupu k zemědělským vstupům a službám, včetně hnojiv a osiv(1), a zamýšlí podporovat opatření „záchranné sítě“ zaměřená na udržení nebo zlepšení zemědělské výrobní kapacity a řešení základních potravinových potřeb nejzranitelnějších skupin obyvatel(2). Zemědělské vstupy by měly fungovat v krátkodobém až střednědobém časovém horizontu, zatímco sítě sociálního zajištění budou z definice spíše mimořádné povahy a jejich cílem bude vytvořit systémy, jež mohou poskytnout pomoc do doby, než zvýšená produkce zlepší dostupnost potravin za rozumné ceny. Zpravodaj je přesvědčen, že tyto dva aspekty momentálně pokryjí nejnaléhavější záležitosti. Rozhodně také nedoporučuje, aby debata vedená o tom, jaké různé typy akcí je třeba financovat, byla příliš široká, protože by mohla znesnadnit dosažení shody při prvním čtení, která je naléhavě potřebná. Navržený text však vzbuzuje řadu pochybností, které by zpravodajovy pozměňovací návrhy měly odstranit. Projednávání ve výborech Předpisy, jež povolují plnění rozpočtu Společenství, obvykle stanoví systém podpůrných rozhodnutí technické povahy, jež budou učiněna výborem zástupců členských států a Komise. Pravidla pro tyto výbory jsou stanovená v rozhodnutí o projednávání ve výborech, které také zahrnuje právo Parlamentu na dohled nad opatřeními, jež jsou předkládána výboru. Tato struktura však chybí v návrhu na potravinový nástroj. Znepokojení Komise nad rychlým prováděním nařízení je pochopitelné, zejména pro financování na rok 2008. Z právního hlediska však není důvod k tomu, aby tento druh rozhodnutí byl učiněn mimo strukturu výboru. Kromě toho by to z politického hlediska bylo prospěšné Parlamentu a podle zpravodaje by k přijetí takové inovace byly nanejvýš zdráhavé i členské státy. Navržené pozměňovací návrhy tedy zavádí standardní strukturu komitologie – řídící výbor – se zvláštními zkrácenými lhůtami, které napomáhají rychlým rozhodovacím postupům v roce 2008. b) Mechanismy pro poskytování pomoci V návrhu je představena velmi omezená nabídka prostředků, skrze něž může být financování dodáváno, vzhledem k požadavku, aby provádění iniciativ procházelo výlučně skrze regionální a globální mezinárodní organizace. Zpravodaj chápe, že tento postup by mohl být prospěšný k zajištění rychlého provádění, je však toho názoru, že podobné znění je v tomto ohledu příliš restriktivní. Zemědělství v rozvojových zemích je charakteristické tím, že jeho podmínky se v různých zemích liší, což platí i co se odbornosti, specializace a efektivity různých typů organizací týče, a to může být využito pro poskytnutí pomoci. Dále je třeba nezapomínat, že uplatňování finančních zdrojů bude v roce 2009 mnohem méně naléhavé. Zpravodaj navrhuje pozměňovací návrhy s cílem rozšířit skupinu subjektů, jež mohou být Komisí vybrány pro provádění opatření v rámci nařízení, a sice na základě seznamu, který je již používán pro účely nástroje rozvojové spolupráce. c) Hodnocení V návrhu chybí opatření umožňující hodnocení akcí vykonaných v rámci nařízení. Vzhledem k tomu, že hodnocení je nejlepším prostředkem ke zjištění výsledků pomoci, navrhuje zpravodaj pozměňovací návrh, jímž je doplněn chybějící text. d) Rozpočtová hlediska Komise v návrhu vysvětluje, že finanční balíček nařízení ve výši 1 miliardy EUR nemá být čerpán z financí na rok 2008 a je nepravděpodobné, že bude čerpán v roce 2009 v souladu se společnou zemědělskou politikou. Úvěry měly být využity v rámci Společenství na podporu cen v zemědělství, jejich využití je však nepřesné, což je také zapříčiněno vysokými cenami potravin, stejně jako krize v rozvojových zemích. Choulostivou otázkou je statut nařízení s ohledem na víceletý finanční rámec (MFF), který tvoří součást interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni.(3) Komise tvrdí, že finance by mohly být čerpány přímo z nadpisu 2 vzhledem k zemědělské povaze financovaných akcí, čímž se vyhne přezkumu víceletého finančního rámce, tento názor však není sdílen všemi zapojenými do rozhodovacího procesu ohledně rozpočtu. Co se týče Parlamentu, zpravodaj v této souvislosti upozorňuje na znepokojení svých kolegů z Rozpočtového výboru. Doporučuje, aby jejich pravomoci byly v otázkách rozpočtu plně uznány a aby se předcházelo jakýmkoli vyjádřením, jež by mohla být považována za zásah do jejich pravomocí. Vzhledem k tomu, že ohledně tohoto návrhu bude legislativní postup doprovázen rozpočtovým postupem, ať už na základě změny rozpočtu na rok 2008 a 2009 dle návrhu Komise nebo na jiném základě, zpravodaj má v úmyslu ponechat prostor Rozpočtovému výboru k učinění těchto rozhodnutí souběžně s projednáváním návrhu ve Výboru pro rozvoj. Za tímto účelem se zdržel pozměňovacích návrhů k finančním ustanovením návrhu v článku 10. Opatření, na nichž se shodne rozpočtový orgán, budou později předložena jako pozměňovací návrhy k legislativnímu textu. Při projednávání těchto opatření zpravodaj žádá, aby ti, kdo jsou zapojení do rozhodovacího procesu ohledně rozpočtu, měli na mysli vážnost krize, která zasáhla rozvojové země, a potřebu vydat nařízení bez zbytečných prodlev, má-li mít okamžitý účinek. Také by chtěl upozornit na oprávněné obavy ohledně toho, že bude obtížné sjednat velmi vysoké částky, jež by měly být přiděleny v posledních týdnech roku 2008. e) Doplňkovost Zpravodaji obzvláště záleží na tom, aby financování ve smyslu nového nařízení bylo doplňkové. Krize nesmí být zmírněna na úkor rozvojových činností v dalších potřebných oblastech. To se vztahuje také na financování z rozpočtu Společenství, při kterém nesmí být nové nařízení použito namísto akcí v rámci jiných finančních nástrojů, a rovněž v členských státech by bylo nevhodné odklonit kvůli podpoře nařízení zdroje z dvoustranných programů. Urychlený legislativní proces S ohledem na naléhavost tématu a na skutečnost, že část financí je čerpána z rozpočtu na rok 2008 a musí být přidělena před koncem roku, rozhodovací postup ohledně tohoto nařízení musí být zvláště uspíšen. Zpravodaj navrhuje pracovat s časovým plánem, který umožní přijetí na říjnovém plenárním zasedání II ve Štrasburku, je si však vědom toho, že i přesto bude obtížné zajistit přidělení financí na rok 2008 včas. Naléhavě vyzývá kolegy ze všech institucí k nejlepší možné spolupráci, aby byl úkol schválit nařízení splněn včas. Musíme něco udělat – urychleně! Potravinová krize znamená opravdové strádání, nejen novinové titulky. Tváří v tvář této vážné situaci by evropská i širší světová veřejnost nepochopila, proč rezervní finance z rozpočtu EU nebyly použity k jejímu řešení. Zákonodárci nesmí zapomínat na svoji odpovědnost vůči světu. Svět nás sleduje a povede nás k odpovědnosti za naše činy.
| ||||||||
| STANOVISKO Rozpočtového výboru (2. 10. 2008) |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
(*) Přidružený výbor – článek 47 jednacího řádu STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ VÝCHODISKO Dne 18. července 2008 předložila Komise návrh nástroje rychlé reakce na rostoucí ceny potravin. Komise několik měsíců přemítala o vhodné odpovědi EU na dramatickou potravinovou krizi, která nastala v rozvojových zemích. Evropský parlament od počátku podporoval Komisi při posuzování naléhavé potřeby konkrétního příspěvku EU k řešení této krize. Zdůraznil, že Komise musí mobilizovat všechny finanční prostředky a zajistit, aby se potravinová pomoc nepřerušila a aby byla poskytnuta další pomoc tváří v tvář této výjimečné situaci. Vzhledem k tomu, že návrh obsahuje některé základní rozpočtové prvky, Rozpočtový výbor požádal o uplatnění pravidla 47 jednacího řádu o postupu s přidruženými výbory a rozhodl se, že se bude zabývat výhradně rozpočtovými hledisky. Rozpočtová hlediska – Pokud jde o financování tohoto nového nástroje, navrhovatel se domnívá, že Komise nenavrhla vhodný mechanismus. Podstatou tohoto nástroje je přímá pomoc třetím zemím, která by měla být jednoznačně financována z tomu odpovídajícího okruhu „Evropa jako globální hráč“ uvedeného ve víceletém finančním rámci. Je to o to relevantnější, že Komise má v úmyslu vytvořit dvě nové rozpočtové položky (finanční nástroj a administrativní podpora) v kapitole 21 rozpočtu EU (Rozvoj států AKT a vztahy s těmito státy), která zastřešuje podobné stávající programy. V tomto případě je návrh na financování nového mechanismu z dostupné rezervy v okruhu 2 (Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi) nevhodný a zavádějící. – Vzhledem k tomu, že rezervy pod stropem okruhu 4 nestačí na financování tohoto nástroje (pouze 750 milionů EUR z rozpočtu na rok 2008 a 250 milionů EUR z rozpočtu na rok 2009), je potřeba upravit příslušné stropy. Veškeré nástroje stanovené interinstitucionální dohodou ze dne 17. května 2006 by proto měly být použity k financování tohoto mechanismu. – Navrhovaný nástroj stanovuje konkrétní opatření, jako např. přístup k zemědělským vstupům a službám, včetně hnojiv a osiv. Taková opatření jsou již uvedena ve stávajícím nařízení (ES) č. 1905/2006, kterým se zřizuje nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI). Navrhovatel by proto rád učinil otazník nad nadbytečností právních předpisů, kterou Komise takto podporuje. – Vytvoření nového právního nástroje pro řešení této potravinové krize je příznačné pro trend řešit situace případ od případu a jednou ročně. Navrhovatel poukazuje na to, že doporučení Evropské rady obsažená v jejích závěrech (zejména v závěrech z 19. a 20. června 2008) by měla být zpracována na základě víceletého přístupu. POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro rozvoj jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:
POSTUP
Josep BORRELL FONTELLES poslanec EP předseda Výbor pro rozvoj Evropský parlament IPOL-COM-CONT D(2008)/57212 Vážený pane předsedo, rád bych Vás informoval o postoji výboru CONT ohledně návrhu Evropské komise na zřízení nástroje rychlé reakce na rostoucí ceny potravin v rozvojových zemích (KOM(2008)0450). Vzhledem k naléhavosti této záležitosti a ke skutečnosti, že se příští schůze našeho výboru koná až 7. října (den hlasování ve výboru DEVE), jsme nuceni zaslat Vám naše stanovisko prostřednictvím tohoto dopisu. Vzhledem k závažnosti krize, kterou jsou postiženy rozvojové země, jsem hluboce přesvědčen o tom, že je třeba, abychom úzce spolupracovali a jako Evropský parlament reagovali na tuto krizi společně, soudržně a účinně. Podle článku 276 Smlouvy o ES je provádění tohoto nástroje každoročně předmětem postupu udělování absolutoria, což se rovněž vztahuje na další prostředky spravované Komisí v oblasti opatření pro vnější činnosti. Náš výbor se domnívá, že je nanejvýš důležité, aby bylo zajištěno, že tyto prostředky budou spravovány v souladu s nejpřísnějšími normami řádného finančního řízení. V absolutoriu za rok 2006 vyjádřil Evropský parlament ohledně vnější činnosti vážné znepokojení. Účetní dvůr po několik let poukazoval na značný výskyt chyb a na nedostatky v systémech dozoru a kontroly, jež mají zaručit legálnost a náležitost transakcí na úrovni organizací provádějících projekty. V usnesení o absolutoriu z roku 2006 Parlament vyjádřil přesvědčení, že by bez toho, aby byla dotčena účinnost opatření v této významné oblasti, je třeba posílit transparentnost, viditelnost a politické vedení u všech prostředků EU vynakládaných v oblasti vnější činnosti, ať už přímo ze strany Komise či decentralizovaného vedení, nebo prostřednictvím mezinárodních svěřeneckých fondů (do nichž EU významnou měrou přispívá). ./. Má-li být uděleno smysluplné absolutorium, pokud jde o prostředky využívané v rámci nově zřízeného nástroje, domnívá se výbor CONT, že je třeba přijmou jistá opatření. Konkrétně by se Komise měla zabývat následujícími otázkami: · Sledování: jasná pravidla a postupy vytvářející rámec pro správu poskytnutých finančních prostředků. · Vnitřní podávání zpráv: účinné následné sledování převedených prostředků s cílem poskytnout nezbytné informace orgánu příslušnému pro udělení absolutoria. · Ověřování: jednoznačné dohody, jež výslovně umožňují auditorům EU (Evropskému účetnímu dvoru, Komisi či soukromým auditorským firmám) provádět audity jakéhokoli příjemce či subjektu, jenž obdržel prostředky Společenství, s cílem chránit finanční zájmy Evropského společenství před podvody a jinými nesrovnalostmi a zajistit, že dojde k odstranění těchto nesrovnalostí. · Vnější podávání zpráv: Komise by měla podávat orgánu příslušnému pro udělení absolutoria zprávy o stavu využití převedených finančních prostředků EU a o konkrétních provedených kontrolách. · Účinnost: Komise by měla soustavně provádět aktualizaci a spolehlivé hodnocení výsledků a účinnosti této spolupráce. · Transparentnost a viditelnost: je třeba zachovat evropský charakter této spolupráce, jež probíhá prostřednictvím mezinárodních organizací.Podobná pravidla pro viditelnost, jež existují u dohod podepsaných v roce 2006 s OSN a Světovou bankou, by se měla vztahovat i na tyto prostředky. Rád bych vyjádřil naději, že ti, kdo jsou zapojeni do rozhodování o rozpočtu, naše stanovisko zohlední. S pozdravem, Herbert Bösch | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (6. 10. 2008) |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ I) Souvislosti zvýšení cen, které je příčinou potravinové krize Poslední dva roky zůstanou poznamenány dramatickým obratem světových trhů se zemědělskými a potravinářskými produkty, u nichž jsme si za posledních 30 let zvykli na trend trvalého poklesu reálných cen. Výrazný nárůst cen, jejž tato změna přinesla, vyvolal makroekonomické výkyvy a skutečnou potravinovou krizi, která nejvíce postihla nejzranitelnější obyvatelstvo planety, zejména obyvatelstvo žijící v zemích, kde je válka, a v zemích, které prosperují nejméně, kde se ještě více než 50 % rozpočtu vynakládá na obživu. Důsledkem tohoto zvýšení cen je zvyšování již tak vysoké míry chudoby, podvýživy a rizika hladomoru, se známými dopady v oblasti politické stability a mezinárodní geostrategické rovnováhy. Tato potravinová krize, která je dramaticky dokreslována nepokoji z důvodu nedostatku potravin, k nimž došlo letos na jaře, souvisí se strukturálním zvyšováním světové poptávky po zemědělských produktech, vyvolaným nárůstem počtu obyvatel, změnami stravovacích návyků a rozvojem agropaliv. Tuto krizi doprovází krize finanční, která je poznamenána zvýšenými spekulacemi na zemědělských trzích. Přichází především ve chvíli, kdy začínáme zjišťovat, jak na severu, tak na jihu, dopad oteplování klimatu a úbytku přírodních zdrojů (vody, energie, biologické rozmanitosti atd.) na zemědělství na planetě. Tato krize, jež není přechodná, ovlivňuje veškeré zemědělství ve světě a nahrazuje otázku zemědělské výroby a celkové potravinové rovnováhy v centru diskusí. Situace, ve které se nacházíme, není důsledkem pouhé náhody. Z velké části vychází z předchozí volby, která je silně ovlivněna bohatými zeměmi. – Řešení spočívající v deregulaci a politikách strukturální adaptace, které již dvacet let ukládá nejchudším zemím MMF a Světová banka, uvrhla zásobování těchto zemí potravinami do silné závislosti na dovozech. Příliš nízké mezinárodní ceny potravin ve srovnání s jejich místními výrobními náklady odradily tyto země od vlastního zemědělského rozvoje. Připomeňme, že tyto mezinárodní ceny jsou výsledkem konkurence mezi oblastmi výroby s vysokou produktivitou, z nichž některé jsou dotované. – Jednání WTO o světovém obchodu se zemědělskými produkty (méně než 10 %výroby) směřující k liberalizaci obchodu mezi solventními subjekty neumožňují dodávat potraviny nejchudším spotřebitelům. – Politiky rozvojové pomoci se zapojily do příslibů finanční podpory, avšak tyto přísliby nebyly dodrženy. Mimoto se ostře odvrátily od zemědělství, přestože se jedná o odvětví rozhodující pro nastartování jakéhokoli rozvoje a životně důležité pro 75 % chudého obyvatelstva ve světě, které žije ve venkovských oblastech. Unie v dnešní době vyčleňuje na zemědělství pouze 4 % úvěrů své rozvojové politiky. Po bolestném probuzení vyvolaném demonstracemi proti hladu se různé subjekty Evropské unie a mezinárodní subjekty pokusily reagovat na to, co můžeme nazvat potravinovou nouzí. II) Rychlá reakce Unie na rostoucí ceny potravin v rozvojových zemích A) Návrh Komise Komise se snažila reagovat na požadavky Evropského parlamentu i členských států (na zasedání Rady pro všeobecné záležitosti a následně na zasedání Evropské rady ve dnech 19. a 20. června) zahájením společné akce na podporu rozvojových zemí. Komise poté, co v reakci na nárůst cen potravin, nepatrně upravila stávající nástroje své rozvojové politiky, navrhuje krátkodobé doplňkové financování ve výši 1 mld. EUR z finančních prostředků, jež má k dispozici SZP. Cílem této iniciativy, která se nachází někde na půli cesty mezi nouzovou a rozvojovou pomocí, je podporovat zemědělskou nabídku rozvojových zemí, jež jsou nejvíce postiženy nárůstem cen potravin, stejně jako činnosti umožňující zmírnit negativní dopady zvýšení cen potravin. Přijatá opatření se týkají zlepšení přístupu k zemědělským vstupům a službám (včetně hnojiv a osiv) a ustanovení o záchranné síti zaměřená na udržení nebo zlepšení zemědělské výrobní kapacity a řešení základních potravinových potřeb nejchudších skupin obyvatel. B) Obecné hodnocení navrhovatele Vzhledem k dramatickým dopadům potravinové krize na obyvatelstvo nejchudších zemí chce navrhovatel vyjádřit svou solidaritu tím, že podpoří iniciativu, s níž přišla Komise. Navrhovatel chce však rovněž připojit k této podpoře několik připomínek: Rozpočtové aspekty: – Navrhovatel uvádí, že, aniž by zpochybňoval iniciativu, čerpání nevyužitých finančních prostředků SZP musí být výjimečné. Je důležité, aby Unie mohla v budoucnu splnit veškeré své závazky vůči zemědělcům, a zejména zemědělcům z nových zemí, kteří dosud nemají nárok na stejnou úroveň podpory jako jejich kolegové ze staré patnáctky. Je potřeba rovněž upozornit Komisi a Radu, že zvýšení zemědělských cen má také negativní, či dokonce katastrofální dopad na některé evropské zemědělce, a zejména chovatele. V důsledku toho je potřeba chápat jejich situaci jednak při přípravě rozpočtu, ale také při rekonstrukci SZP, se kterou počítá kontrola stavu. Navrhovatel konečně odkazuje na souvislosti posledních finančních výhledů a připomíná na adresu členských států, že není možné chtít stále více Evropy prostřednictvím zakládání nebo posilování politik Společenství a nemít zároveň k dispozici více finančních prostředků. Kdyby tyto prostředky byly k dispozici, nemuselo by se přistupovat na řešení navrhované Komisí. Úvahy o zemědělské stránce iniciativy: – Navrhovatel je potěšen, že je konečně zemědělství, a zejména zemědělské výrobě nejchudších zemí věnováno více pozornosti. Považuje za nezbytné valorizovat veškeré zemědělství a potravinářské plodiny ve světě, aby každý region zajistil co nejvíce potřeb svého obyvatelstva. – Navrhovatel vítá, že Komise klade důraz na opatření určená ke zjednodušení zahájení výroby: Přístup nejchudších zemědělců (kteří představují přibližně 80 % osob trpících podvýživou) ke zdrojům a službám, jako jsou opatření záchranné sítě, která mohou pomoci odbytu místní výroby zlepšením kupní síly chudých spotřebitelů. Navrhovatel si nicméně přeje, aby Komise uvedla podrobnosti o opatřeních vedoucích k výrobě, která by mohla být financována: přístup k vodě, k mikroúvěrům, podpora výroby a uvádění na trh organizacemi producentů, skladování. – V zájmu účinnosti navrhovatel doporučuje Komisi začlenit tento nástroj do skutečné globální strategie, jejímž cílem je podporovat zahájení zemědělské výroby v rámci udržitelného rozvoje přizpůsobeného potřebám obyvatelstva a přírodním možnostem dotčených území. To předpokládá splnění dvou podmínek: 1) Zachovat kontinuitu: Navrhovatel si klade otázku významu této iniciativy v čase. Závazek tohoto nástroje je plánování v krátkodobém horizontu, zatímco valorizace zemědělského potenciálu vyžaduje čas a kontinuitu. Zemědělec vždy potřebuje předvídat své možnosti jeden rok či více let dopředu (plodiny, investice ...). Potřebuje rámec a předvídatelnost včetně stability cen svých výrobků. Jak na tom bude po roce, kdy zmizí prostředky vynaložené na vstup nově příchozích a na služby, a dále na opatření záchranné sítě? Byly tyto rozměry dostatečně zohledněny ve stávajících střednědobých a dlouhodobých rozvojových nástrojích, které, jak nám bylo sděleno, byly právě přizpůsobeny na míru, aby zahrnuly nárůst cen potravin, ale ve kterých část prostředků vyčleněná na zemědělství zůstává dramaticky slabá? 2) Působit na hospodářskou regulaci V globalizované a čím dál tím liberalizovanější ekonomice se na přirozeně nestabilních mezinárodních trzích se zemědělskými a potravinářskými produkty střetávají extrémně odlišné úrovně konkurenceschopnosti veškerých zemědělských hospodářství světa. Tato hra je příčinou závažných poruch na místních trzích nejchudších zemí, které již, jak bylo naznačeno výše, prakticky nejsou chráněny na svých hranicích. Tato situace je nevýhodná pro rozvoj domácí výroby, pokud jsou světové ceny nízko. Avšak naopak, pokud jsou ceny vysoko, jako je tomu v současnosti, jeví se nemožným zvrátit trend směrem dolů, aniž by došlo k určité regulaci výroby a světových cen. Pokud jde o tuto otázku, navrhovatel nerozumí tomu, jak může Komise očekávat, že tento „skromný nástroj“ zmírní růst cen potravin. – Při provádění nástroje Komise na žádném místě nezmiňuje účast místních subjektů (zemědělců, spotřebitelů, odpovědných osob), a dokonce ani nevládních organizací, přestože úspěšný vývoj souvisí vždy s přijetím odpovědnosti lidí za svůj vlastní osud. Úvahy o uplatňování tohoto nástroje: Navrhovatel se chce ujistit, že správní kapacita Unie umožní účinné využití úvěru ve výši 1 mld. EUR. Proto požaduje, aby Komise jednala v rámci celkové strategie a v souladu s dalšími rozvojovými programy a opatřeními. Navrhovatel rovněž vyzývá Komisi, aby převzala co nejvíce záruk za kapacity organizací, se kterými bude uzavírat smlouvy. Za tímto účelem si navrhovatel přeje otevřít celou škálu struktur, které by mohly přinést pomoc osvědčeným organizacím typu nevládních organizací, které mají k dispozici přiměřené prostředky a uznávané know-how. Navrhovatel si přeje, aby Komise co nejvíce zprůhlednila použití zmíněné 1 mld. EUR. Žádá proto, aby Komise vypracovala přesný výhledový plán o využití těchto prostředků, včetně uvedení podrobností o plánovaných opatřeních s kvantifikací cílů, o části vyčleněných finančních prostředků a o prostředcích stanovených pro řízení nástroje. Tento plán bude nutné schválit postupem projednání ve výborech, který umožní informovanost Evropského parlamentu. Konečné zhodnocení tak bude podstatně usnadněno. Navrhovatel rovněž navrhuje, aby první prozatímní hodnocení bylo vypracováno v září 2009 s cílem případně přizpůsobit opatření nejnaléhavějším potřebám chudého obyvatelstva přijímajících zemí. Závěry Evropská unie, jež má k dispozici značné lidské i finanční zdroje, by měla jednat energičtěji a dlouhodoběji a vytvořit ambicióznější politiku, která bude založena na větší dobrovolnosti na mezinárodní scéně ve prospěch lepší potravinové rovnováhy a rovnováhy světového rozvoje. Proto je potřeba zapojit a přimět k účasti další světové subjekty, pokud jde o některé konkrétní návrhy: – Založit v rámci OSN „Mezinárodní radu pro bezpečnost potravin a rozvoj“ pověřenou řízením krizí. Tento nástroj by měl usnadnit provádění zemědělských a potravinových politik ve všech oblastech světa tím, že by koordinoval strategická rozhodnutí FAO, MMF, Světové banky a celého mezinárodního společenství. Vytvoření regionálních sdružení by představovalo první krok v tomto smyslu. – Je důležité obnovit minimum regulace mezinárodních trhů ve snaze zabezpečit zásobování a určitou cenovou stabilitu v zájmu všech světových spotřebitelů a výrobců. Obnova bezpečnostních rezerv je nezbytná jako reakce na nouzové situace všude ve světě (včetně potřeb evropských potravinových bank) a pro omezení spekulace, která se v posledních měsících objevila na zemědělských trzích. – Rozvojová pomoc musí být konečně posílena a její část vyčleněná na zemědělství musí být seriózně přehodnocena. POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Výbor pro rozvoj jako příslušný výbor, aby do své zprávy začlenil tyto pozměňovací návrhy:
POSTUP
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| POSTUP |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Poslední aktualizace: 20. listopadu 2008 | Právní upozornění |