o situaci žen na Balkáně

(2008/2119(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na články 6 a 49 Smlouvy o Evropské unii,

–   s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–   s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) přijatou Valným shromážděním OSN v roce 1979,

–   s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1325 (2000) o ženách, míru a bezpečnosti,

–   s ohledem na práci Vídeňské konference o lidských právech (1993), která potvrdila lidská práva a odsoudila porušování těchto práv ve jménu kultury nebo tradice,

–   s ohledem na Bruselskou deklaraci o předcházení obchodování s lidmi a boji proti němu přijatou dne 20. září 2002,

–   s ohledem na zprávy Komise o pokroku kandidátských a případných kandidátských zemí za rok 2007,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. října 2007 nazvané „Úvahy o postupu EU v nestabilních situacích – činnost ve složitém prostředí pro trvale udržitelný rozvoj, stabilitu a mír“ (KOM(2007)0643),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2008 nazvané „Západní Balkán: posilování evropské perspektivy“ (KOM(2008)0127),

–   s ohledem na činnost a zprávu o pokroku pracovní skupiny pro rovnost žen a mužů působící v rámci Paktu stability pro jihovýchodní Evropu (2004),

–   s ohledem na studii nazvanou „Situace žen v balkánských zemích – srovnávací perspektiva“, kterou pro Evropský parlament vypracovala paní Marina Blagojevićová (Bělehrad, únor 2003),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 22. dubna 2004 o ženách v jihovýchodní Evropě(1),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2005 o úloze žen ve společenském, hospodářském a politickém životě v Turecku(2) a na své usnesení o úloze žen ve společenském, hospodářském a politickém životě v Turecku(3) ze dne 13. února 2007 ,

–   s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2006 o situaci romských žen v Evropské unii4

–   s ohledem na závěry mezinárodní konference nazvané „Ženy při řešení konfliktů“, kterou ve dnech 21.–22. června 2008 hostila Fakulta pro postgraduální studium humanitních oborů v Lublani (Institutum Studiorum Humanitatis),

–   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0435/2008),

1.  domnívá se, že další politická a hospodářská stabilizace a zřizování demokratických institucí v balkánských zemích musí probíhat za aktivní účasti žen (neboť představují více než polovinu obyvatelstva);

2.  se znepokojením konstatuje, že prosazování zákonů a postupů prosazujících rovnost žen a mužů (v institucionální, finanční i lidské rovině) není plně zaručeno, i když situace se liší podle toho, zda se jedná o země, s nimiž již byla zahájena přístupová jednání, nebo země, kde se tak dosud nestalo;

3.  zdůrazňuje význam rovnosti žen a mužů, pokud jde o práva i uplatnění na trhu práce, jelikož tato rovnost představuje základní předpoklad pro ekonomickou nezávislost žen, národní hospodářský růst a úspěšný boj proti chudobě, jíž jsou ženy postihovány více než muži;

4.  konstatuje že, na ženy nepřiměřeně dopadly škrty v oblasti sociálních služeb a veřejných výdajů, jako jsou zdravotní péče a péče o rodinu a děti; zdůrazňuje, že výhody a služby, které byly ženám dříve poskytovány nad rámec mzdy, jim umožňovaly se zapojit do placeného pracovního poměru, a sladit tak svůj pracovní a rodinný život;

5.  se znepokojením konstatuje, že ženy, ačkoli jsou všeobecně na trhu práce zastoupeny nedostatečně, jsou naopak nadměrně zastoupené v určitých (tradičně „ženských“) pracovních oblastech, kde jsou vystaveny, zejména ve venkovských oblastech, větší nejistotě; vyžaduje proto, aby byla přijata zvláštní opatření, která by zabránila feminizaci odvětví s „nižšími výdělky"; je také znepokojen tím, že existují rozdíly mezi platy žen a mužů a že se ženy setkávají s potížemi při zakládání svých vlastních podniků;

6.  vyzývá vlády balkánských zemí, aby vytvořily právní rámec pro stejnou odměnu za práci pro ženy a muže, aby pomáhaly ženám při uvádění soukromého života do souladu s životem pracovním, aby za tímto účelem zřídily vysoce kvalitní, přístupná a cenově dostupná zařízení péče o dítě a starší osoby a aby odstranily překážky, jež ženám brání v podnikání;

7.  zdůrazňuje význam vzdělání při eliminaci stereotypů ve vnímání společenských rolí žen a mužů a při odstraňování kulturních stereotypů; vyzdvihuje skutečnost, že tyto stereotypní modely by neměly být podporovány vzdělávacím systémem, a to ani při volbě povolání;

8.  upozorňuje na všeobecně nedostatečnou infrastrukturu zdravotní péče, zejména ve venkovských oblastech, a vyzývá vlády, aby zajistily pravidelná preventivní vyšetření rakoviny děložního čípku, rakoviny prsu a HIV/AIDS (tj. nemocí, jimiž ženy trpí častěji než muži nebo které postihují pouze je); zdůrazňuje význam psychologické a lékařské rehabilitace žen, které byly postiženy válečnými konflikty;

9.  domnívá se, že ženy na Balkáně, jež byly zasaženy válečným konfliktem, by již neměly být považovány pouze ze oběti války, ale spíše za aktivní činitele stabilizace a řešení konfliktů; zdůrazňuje, že tuto úlohu mohou balkánské ženy obecně plnit jen tehdy, budou-li se rovnocenně podílet na politickém a ekonomickém rozhodování; vítá, že byly na zastoupení žen stanoveny kvóty, a vyzývá příslušné země, které tak dosud neučinily, aby podporovaly zastoupení žen v politických stranách a národních shromážděních a aby v případě nutnosti účinně uplatňovaly výše uvedené kvóty; vybízí země, které tak již učinily, aby v tomto procesu pokračovaly, a umožnily tak ženám účastnit se politického života a zvýšit míru svého zastoupení s cílem odstranit jednou pro vždy „skleněný strop“; vybízí rovněž k přijetí jasných opatření, která zajistí, že budou muži i ženy od raného věku vedeni k občanské odpovědnosti;

10. se znepokojením konstatuje, že navzdory právnímu rámci, který byl nedávno ve většině balkánských zemí zaveden, dochází stále v těchto v těchto zemích k domácímu násilí a verbálním útokům; vyzývá proto příslušné země, aby přijaly opatření zaměřená na zřízení středisek pro oběti a zajistily, aby donucovací a právní orgány a státní úředníci byli vůči tomuto jevu vnímavější;

11. zdůrazňuje, že domácí násilí je rozšířeno mnohem více, než ukazují stávající údaje, a že dostupné statistiky a údaje jsou neúplné, neucelené a  nestandardizované i v zemích, které pro tuto oblast přijaly zvláštní právní předpisy;

12. zdůrazňuje význam, který mají kampaně zaměřené na zvýšení povědomí o dané problematice, pro boj proti stereotypům, diskriminaci (genderové, kulturní i náboženské) a domácímu násilí a pro rovnost žen a mužů všeobecně; poukazuje na to, že součástí těchto kampaní by měla být propagace pozitivního obrazu úlohy žen, který by byl zprostředkováván v médiích a reklamě, vzdělávacích materiálech a na internetu;

13. vítá poslední vývoj v oblasti právního a institucionálního rámce, jenž je výrazem pevného odhodlání zajistit v příslušných zemích rovné příležitosti pro ženy a muže; zároveň opětovně zdůrazňuje, že je nutné přijmout důrazná opatření, jež zajistí důsledné provádění těchto ustanovení v praxi;

14. vyzývá vlády balkánských zemí, aby přijaly opatření, jimiž se připraví cesta k uplatňování integrovaného přístupu k otázce rovnosti žen a mužů na všech úrovních a ve všech oblastech společenského a politického života;

15. vyzývá všechny členské státy, které doposud nepřijaly vnitrostátní plány pro provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000), aby tak učinily a aby je uplatňovaly při jednání s balkánskými zeměmi;

16. se znepokojením konstatuje, že balkánské země jsou tranzitními zeměmi pro obchod s lidmi a že oběťmi tohoto obchodu jsou většinou ženy a děti; zdůrazňuje, že bez uplatňování zásady rovnosti žen a mužů, bez kampaní zaměřených na zvýšení povědomí o dané problematice a opatření proti korupci a organizovanému zločinu nelze v balkánských zemích zabránit negativním jevům, jako je prostituce a obchod s lidmi, ani ochránit jejich případné oběti;

17. vyzývá balkánské země, aby bezodkladně přijaly preventivní opatření proti prostituci, zejména dětské prostituci a pornografii, aby zpřísnily sankce za donucování a podněcování k prostituci a/nebo za podílení se na tvorbě pornografických materiálů a aby trestně stíhaly dětskou pornografii na internetu;

18. zdůrazňuje, že nevládní organizace a ženské organizace, zejména pracovní skupina pro rovnost žen a mužů působící v rámci Paktu stability pro jihovýchodní Evropu, mají velký význam v tom, že pomáhají identifikovat problémy žen a nalézt jejich vhodná řešení a že přispívají k rozvoji demokratického procesu a prohlubování stability v této oblasti; podporuje práci těchto nevládních organizací a doporučuje sdílet s příslušnými zeměmi a evropskými sítěmi nevládních organizací osvědčené postupy v oblasti rovnosti žen a mužů;

19. vyzývá Komisi, aby na posílení práv žen na Balkáně poskytla předvstupní finanční pomoc, zejména prostřednictvím nevládních a ženských organizací;

20. vyzývá Komisi, aby pozorně monitorovala a zasazovala se o plnění kodaňských kritérií, zejména pokud jde o rovné příležitosti pro ženy a muže a práva žen v kandidátských a případných kandidátských zemích; vyzývá kandidátské a případné kandidátské země na Balkáně, aby vzhledem k možnému budoucímu přistoupení uvedly v soulad své právní předpisy v oblasti boje proti diskriminaci a v oblasti rovnosti žen a mužů s acquis communautaire;

21. vyzývá Komisi, aby svou politiku posílení nevládních organizací na západním Balkáně, jež je stanovena ve výše uvedeném sdělení Komise ze dne 5. března 2008, orientovala na posílení účasti žen v občanské společnosti;

22. zdůrazňuje, že romské ženy jsou vystaveny mnohonásobné diskriminaci (rasové, etnické i genderové) a že jsou častěji postihovány chudobou a častěji trpí sociálním vyloučením; tyto problémy je proto třeba řešit odděleně; poukazuje na to, že to jsou zejména romské ženy, které jsou v mnoha zemích vystaveny předsudkům a kterým není přiznáno občanství, které mají omezený přístup ke kvalitnímu vzdělání, které se musejí potýkat s nevhodnými životními podmínkami, nemohou získat přístup ke zdravotní péči, jsou z velké části nezaměstnané a aktivně se neúčastní politického ani občanského života;

23. se znepokojením konstatuje, že není k dispozici dostatek aktuálních statistických informací a ukazatelů, jež by pomohly situaci žen na Balkáně vyhodnotit;

24. vyzývá kandidátské a případné kandidátské země na Balkáně, aby zajistily odstranění všech forem diskriminace a předsudků vůči ženám, které bývají vystaveny několikanásobné diskriminaci, zejména ženám romským; vyzývá balkánské země, aby zavedly účinnou a praktickou antidiskriminační strategii, jež by byla prováděna na všech úrovních (vnitrostátní i místní);

25. vyzývá Evropský institut pro rovnost pohlaví, aby sledoval rovnost žen a mužů také v balkánských zemích a aby zvláštní pozornost věnoval kandidátským zemím;

26. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a příslušných kandidátských a případných kandidátských zemí.

(1) Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s. 1070. (2) Úř. věst. C 157E, 6.7.2006, s. 385. (3) Úř. věst. C 287E, 29.11.2007, s. 174.

Cílem této zprávy je analyzovat genderové aspekty a situaci žen na Balkáně. Zeměpisně se zpráva zaměřuje na kandidátské země (Chorvatsko a Makedonii/FYROM(1)) a na případné kandidátské země: Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Srbsko, Kosovo v uspořádání podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244.

Tyto země prošly v posledních dvou desetiletích určitými dramatickými změnami. Zpráva se nezabývá minulými událostmi, ale soustředí se na současné problémy týkající se situace žen. Dnešní situaci je však třeba zkoumat ve světle historie. Byla poznamenána válkami, etnickými konflikty, politickými a hospodářskými přeměnami, vytvářením nových zemí (a to i zcela nedávno), migrací atd.

Na Balkáně probíhá proces demokratické stabilizace, avšak zbývá ještě vykonat mnoho práce. To se neobejde bez účasti žen. Pokud budou ženám poskytnuty rovné možnosti a rovné příležitosti, budou moci v procesu demokratizace a stabilizace dané oblasti hrát velmi důležitou úlohu. To se však, jak se zdá, ve výše uvedených zemích zatím bohužel neděje.

Hodnotit genderovou problematiku v těchto zemích je velmi obtížné, neboť nejsou dostupné věrohodné a aktuální údaje. Existují sice některé výjimky(2), avšak ve většině případů jsou údaje, jež máme k dispozici, zastaralé. Zpráva se zabývá následujícími oblastmi zájmu, které se z hlediska práv žen a rovnosti žen a mužů jeví jako nejproblematičtější.

Ženy na trhu práce

Jedním z nejdůležitějších faktorů, jež ovlivňují rovnost žen a mužů, je ekonomická nezávislost žen. Ženy by měly mít rovný přístup na trh práce a ke kvalitním pracovním pozicím. Ve všech uvedených zemích je více nezaměstnaných mezi ženami než muži. Neznamená to však, že ženy nepracují – naopak, jsou nuceny pracovat na „neoficiálním“ trhu práce a vykonávat práci, která není nikde evidována, včetně prací v domácnosti a péče o staré lidi a o děti.

Ale i oficiálně zaměstnané ženy musejí častěji pracovat ve špatných pracovních podmínkách a musejí se častěji potýkat s nezaměstnaností. Je to dáno tím, že jsou více soustředěny do tradičně „ženských“ odvětví, přičemž tato pracovní místa jsou hůře placená a méně jistá. Ve všech oblastech trhu práce navíc existují rozdíly mezi platy žen a mužů, což znamená, že ženy za stejnou práci vydělají méně než jejich mužští kolegové. (Tento platový rozdíl se mezi jednotlivými zeměmi liší, počínaje 9 % ve Slovinsku – což je jeden z nejlepších výsledků i v rámci EU – a konče mnohem většími rozdíly v Makedonii a Srbsku. Tyto těžko dostupné údaje jsou však jen sotva srovnatelné.)

Vlády by měly zajistit, že stávající právní předpisy zaměřené boj proti diskriminaci a na rovnost žen a mužů zaručí rovné příležitosti, pokud jde o přístup na trh práce. Samotný právní rámec není dostatečný – zákony je třeba řádně provádět a důsledně dodržovat. Zpravodajka oceňuje, že v mnoha zemích Balkánu byly během posledních pěti let přijaty právní předpisy zaměřené na rovnost žen a mužů, boj proti násilí a proti diskriminaci(3), a považuje takový vývoj za vysoce pozitivní.

Jiným důležitým aspektem, který je třeba vzít v úvahu, pokud jde o ženy na trhu práce, je sladění soukromého a pracovního života. Muži a ženy musejí sdílet úkoly spojené s péčí o dítě a muži by k tomu měli být povzbuzováni. Je také velmi nutné zřídit kvalitní, přístupná a cenově dostupná zařízení péče o dítě. Dostupnost těchto zařízení je v každém státě jiná. Obecně lze říci, že situace je horší ve venkovských oblastech, kde nedostatek sociálních služeb (včetně služeb spojených s péčí o dítě) klade na ženy větší nároky. Dosažení barcelonských cílů(4), které představuje základ pro dobré výsledky, je žádoucí, nicméně je třeba vynaložit v tomto směru ještě větší úsilí.

Boj proti stereotypům

Ve využívání rovných příležitostí brání ženám vedle právních překážek i předsudky a negativní představy o ženách. Tento obraz o ženách je ve společnosti hluboce zakořeněn a někdy je zdůrazňován kulturními rozdíly a etnickou nebo rasovou diskriminací. Ve většině těchto zemí se lidé setkávají s takovým přístupem ve školách (ve vzdělávacích materiálech), v médiích (televizi, knihách, tisku a rozhlasu) a na internetu.

Má-li se veřejné mínění změnit, je nutné pořádat kampaně zaměřené na zvýšení povědomí o dané problematice. Mělo by se s nimi začít již od útlého věku – vzdělávací materiály ve školách by měly podporovat pozitivnější obraz žen: žen pracujících a nezávislých, které jsou mužům rovny. To je zvlášť důležité pro vymýcení stereotypů projevujících se v kariérním postupu a ve feminizaci některých zaměstnání.

Stejným způsobem by se mělo postupovat v médiích a na internetu. Pozitivním příkladem je Makedonie, kde bezprostředně po přijetí stávající národní strategie pro informační společnost byla vypracována studie za účelem získání informací a zvýšení povědomí o vlivu informačních a komunikačních technologií na problematiku rovnosti žen a mužů. Vypracování této analýzy si objednala a financovala Akcija Zdruzenska, makedonská ženská nevládní organizace(5).

Na vzdělávací úrovni je dobrým příkladem Albánie, kde Univerzita v Tiraně nabízí magisterský studijní program věnovaný genderové problematice v souvislosti s rozvojem (od roku 2006)(6).

Zdraví žen

Ve většině balkánských zemí, kterými se tato zpráva zabývá, se v důsledku změny politického a hospodářského systému zhoršil systém státní preventivní zdravotní péče a s ním související služby. Příčinou toho byla mnohdy nepřiměřená privatizace.

Existují nemoci, jež ze své podstaty postihují výhradně ženy (rakovina děložního čípku) nebo zejména je (rakovina prsu). Pro podchycení těchto nemocí je nutné provádět pravidelná preventivní vyšetření. Tato skutečnost v některých zemích zohledňována je (například v Makedonii), jinde méně. Pro tyto programy však stále neexistuje dostatek veřejných prostředků (jako pozitivní příklad lze uvést Chorvatsko, kde je dostupné bezplatné očkování proti rakovině děložního čípku). Mělo by být poskytováno více informací o nemocích přenášených pohlavním stykem. Zvláštní pozornost by měla být věnována psychologické a fyzické rehabilitaci žen, které se za války nebo etnických konfliktů staly oběťmi sexuálního násilí a zneužití.

Ženy v rozhodovacích funkcích

Na ženy by se již nemělo pohlížet jen jako na oběti válek a konfliktů. Je možné – a je třeba – aby se aktivně zapojily do mírových a stabilizačních procesů. Mají-li k nim však přispívat, musí zastávat funkce s rozhodovacími pravomocemi v politické i hospodářské oblasti. Konkrétním cílem na politické úrovni by měla být rovná účast a rovné zastoupení žen v politických stranách, národních shromážděních a vládách. Toho by mělo být dosaženo pomocí kvót.

V soukromém sektoru možná není zavedení kvót schůdným řešením. Ale i tam by mělo být více žen ve vedoucích pozicích, a to nejen v pozicích manažerských. Vlády musí zajistit správné provádění stávajících právních předpisů a měly by se důrazně postavit proti jevu označovanému jako „skleněný strop“. Ženy by neměly být v žádném případě vyloučeny z odpovědných pozic, kde se činí ekonomická rozhodnutí. Měly by mít příležitost zastupovat zájmy žen na vyšší úrovni – zkušenosti ukazují, že ženy ve vrcholových manažerských pozicích problémy žen lépe chápou a ochotněji nabízejí flexibilní pracovní podmínky, jež mohou ženám pomoci při sladění pracovního a rodinného života.

Násilí páchané na ženách

K násilí páchanému na ženách a domácímu násilí by se mělo přistupovat na základě nulové tolerance, která by se neměla omezovat jen na opatření čistě právní povahy. Je třeba řádně provádět právní předpisy, organizovat kampaně zaměřené na zvýšení povědomí o daném problému a školit státní úředníky a policisty tak, aby byli schopni adekvátně řešit případy násilí páchaného na ženách a případy domácího násilí. Dalším nepostradatelným prvkem je zřizování útočišť pro oběti takového násilí.

Výborný příklad poskytuje vnitrostátní kampaň předcházení násilí páchaného s genderovým podtextem, kterou vede centrum CESI. Centrum pro vzdělávání, poradenství a výzkum CESI (CESI Education, Counselling and Research Centre) zahájilo v roce 2007 společně se Skupinou otevřených médií (Open Media Group – OMG) národní kampaň pro předcházení násilí páchanému s genderovým podtextem. Cílem této kampaně je zvýšit povědomí mládeže o tomto problému a předcházet mu. Její součástí je i výzkum v oblasti násilí páchaného s genderovým podtextem mezi dospívající mládeží, vzdělávací semináře pro učitele středních škol, veřejné diskuse, prezentace prací mladých autorů či aktivity týkající se zajišťování právní pomoci a veřejného pořádku.(7)

Obchodování s lidmi

Obchod s lidmi, zejména se ženami a dětmi, je celosvětovým jevem. Boj proti němu by měl být zaměřen na jedné straně proti organizovanému zločinu a na straně druhé na odstranění jeho hlavních příčin. To zahrnuje i zajištění práv žen a jejich ekonomické nezávislosti. Ženy bez zaměstnání a bez stabilního příjmu se snadno stávají oběťmi obchodu s lidmi (za účelem nucené prostituce, nucené práce nebo násilného odnětí orgánů). Proto je nesmírně důležitý rovný přístup a plné začlenění žen na trhu práce.

K tomu, aby se situace žen na Balkáně zlepšila a aby se nalezlo pro tyto problémy řešení, je nezbytný zásah Evropské unie. Ke zlepšení situace by mohla přispět i další spolupráce a výměna osvědčených postupů mezi místními ženskými organizacemi a mezinárodními vládními organizacemi. V závěrech mezinárodní konference, která se na téma „Ženy při řešení konfliktu“ konala ve dnech 21.–22. června 2008 na Fakultě pro postgraduální studium humanitních oborů v Lublani (Institutum Studiorum Humanitatis), se uvádí: „Nejlepších výsledků při provádění rezoluce 1325, jak se zdá, dosahuje Kosovo, kde mezinárodní agentury a vnitrostátní ženské hnutí spolupracovaly při realizaci „sendvičové“ strategie a podařilo se jim zavést předpisy týkající se uplatňování přísných kvót pro celostátní a místní volby a také vyškolit příslušníky policie a armády v dovednostech, které jim umožní citlivěji reagovat na porušování práv žen a na jejich potřeby v situacích po konfliktu.“

Možnost budoucího přistoupení k EU je pro kandidátské a případné kandidátské země nepochybně velkou motivací k vytvoření politik. Dodržování lidských práv a práv žen je proto rozhodující kritérium, jež by ve všech těchto zemích mělo být splněno. Během procesu vyjednávání by mělo být jeho plnění důkladně monitorováno a před přistoupením by se mělo být dosáhnout hmatatelných výsledků.

PŘÍLOHA

Srovnávací tabulka

Prameny:

1. http://www.quotaproject.org/

2. Women for Women International, Kosova: www.womenforwomen.org

3. http://www.mpcs.gov.al/dshb/content/view/74/5/lang,en/

4. http://see.oneworldsee.org/article/view/143043/1/

5. http://www.womankind.org.uk/albania.html

6. http://www.arsbih.gov.ba/?PID=3&RID=71

7. http://www.fgenderc.com.ba/en/o_gender_centru.html

8. http://www.cps.edu.ba/CIPSdocs/call_for_applications_2008-18_July_2008.pdf

9. http://gender.undp.ba/index.aspx?PID=3&RID=84

10. http://www.balkaninsight.com/en/main/news/11835/

11. http://www.zenstud.hr/

12. http://www.undp.hr/show.jsp?page=62943 and http://www.stopvaw.org/sites/3f6d15f4-c12d-4515-8544-26b7a3a5a41e/uploads/CROATIA_VAW_FACT_SHEET_2006.pdf

13. Sdružení pro emancipaci, solidaritu a rovnost žen Makedonské republiky a paní Susannah Petrie, členka poradního výboru Ministerstva zahraničních věcí Makedonské republiky

14.http://www.stopvaw.org/Moldova_Law_on_Gender_Equality_Passed_February_9_2006.html

15. http://www.gender-centru.md/en/situation.html

16. http://www.legislationline.org/legislation.php?tid=99&lid=8315&less=false

17. http://europeandcis.undp.org/environment/montenegro/show/B849CA14-F203-1EE9-B337BA74982D23A7

18. http://www.gender.vlada.cg.yu/files/1216719484.ppt

19. http://www.gender.vlada.cg.yu/files/1216719484.ppt

20. http://www.gov.me/eng/gender/vijesti.php?akcija=rubrika&rubrika=105

21. http://see.oneworldsee.org/article/view/147707/1/

22. http://see.oneworldsee.org/article/view/151092/1/

23. http://europeandcis.undp.org/gender/show/B861E39E-F203-1EE9-BB6A9B82C79B1E39 and http://www.eaea.org/news.php?aid=13515&k=2088&%20d=2007-05

24. http://www.parlament.sr.gov.yu/content/eng/aktivnosti/skupstinske_detalji.asp?Id=1287&t=A

(1) Do této skupiny by patřilo také Turecko, ale tím se podrobně zabývají zprávy Výboru FEMM (INI 2004/2215 a INI 2006/2214 vypracované Emine Bozkurtovou), proto ho zde zpravodajka neuvádí. (2) Několik příkladů: Chorvatsko: Kvalita života v Chorvatsku: hlavní závěry národního výzkumu http://www.eurofound.europa.eu/pubdocs/2007/29/en/1/ef0729en.pdf; Bosna a Hercegovina: Helsinský výbor pro lidská práva v Bosně a Hercegovině: Zpráva o situaci v oblasti lidských práv v Bosně a Hercegovině, analýza za období leden–prosinec 2007: http://www.bh-hchr.org/Reports/Report%20on%20the%20status%20of%20HR%20for%202007.doc ; Chorvatská republika – Ústřední statistický úřad: Ženy a muži v Chorvatsku (2007); Ženy a muži ve Federaci Bosna a Hercegovina (2006); Černá Hora: http://www.monstat.cg.yu/EngPublikacije.htm (3) Několik příkladů: Makedonie/FYROM: zákon o rovných příležitostech pro ženy a muže z roku 2006, změny v trestním zákoníku provedené v roce 2004, které se týkají trestných činů proti sexuální svobodě, Akční plán prosazování rovnosti žen a mužů na období 2007–2012; Černá Hora: zákon o rovnosti žen a mužů z roku 2007; Bosna a Hercegovina: zákon o rovnosti žen a mužů z roku 2003, zřízení Střediska pro rovnost žen a mužů v roce 2005; Srbsko: žádný právní předpis v oblasti rovnosti žen a mužů, ale existuje Středisko pro výzkum problematiky rovnosti žen a mužů a etnických otázek; Chorvatsko: nový zákon o rovnosti žen a mužů přijatý 15. července 2008, zřízení úřadu veřejného ochránce práv souvisejících s rovností žen a mužů v roce 2003; Albánie: zákon o rovnosti žen a mužů z roku 2004. (4) Evropská rada na zasedání, které se konalo v březnu 2002 v Barceloně, uznala význam péče o dítě z hlediska růstu a rovných příležitostí a prohlásila, že by členské státy „měly odstranit překážky účasti žen na trhu práce a s přihlédnutím k poptávce po zařízeních péče o děti a struktuře nabídky těchto služeb na vnitrostátní úrovni usilovat o to, aby do roku 2010 byly schopny poskytovat péči pro nejméně 90 % dětí ve věku od tří let do věku povinné školní docházky a pro nejméně 33 % dětí mladších tří let.“ (5) Zdroj: http://see.oneworldsee.org/article/view/145292/1/ (6) Další informace: http://see.oneworldsee.org/article/view/143043/1/ (7) Další informace: http://see.oneworldsee.org/article/view/147167/1/ a http://www.cesi.hr/eng/raspis.php?p=Programmes%20and%20Projects