Postup : 2008/2104(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0140/2009

Předložené texty :

A6-0140/2009

Rozpravy :

PV 01/04/2009 - 12
CRE 01/04/2009 - 12

Hlasování :

PV 02/04/2009 - 9.22
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2009)0215

ZPRÁVA     
PDF 214kDOC 159k
16. března 2009
PE 405.754v03-00 A6-0140/2009

s návrhem doporučení Evropského parlamentu Radě týkajícího se nové dohody mezi EU a Ruskem

(2008/2104(INI))

Výbor pro zahraniční věci

Zpravodaj: Janusz Onyszkiewicz

NÁVRH DOPORUČENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU RADĚ
 NÁVRH DOPORUČENÍ RADĚ, B6-0373/2007,
 STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod
 STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku

NÁVRH DOPORUČENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU RADĚ

týkající se nové dohody mezi EU a Ruskem

(2008/2104(INI))

Evropský parlament,

- s ohledem na návrh doporučení Radě, který předložil Janusz Onyszkiewicz za skupinu ADLE o vztazích mezi EU a Ruskem (B6-0373/2007),

- s ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Ruskou federací na straně druhé(1), která vstoupila v platnost dne 1. prosince 1997 a jejíž platnost skončila v roce 2007, ale byla automaticky prodloužena,

- s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 26. května 2008, že budou zahájena jednání s Ruskou federací o nové dohodě, a na obnovení těchto jednání v prosinci 2008,

- s ohledem na cíl EU a Ruska stanovený ve společném prohlášení vydaném po summitu v Petrohradě, jenž se konal dne 31. května 2003, vytvořit společný hospodářský prostor, společný prostor svobody, bezpečnosti a práva, prostor spolupráce v oblasti vnější bezpečnosti a prostor výzkumu a vzdělávání, včetně kulturních aspektů a následně přijatých pracovních plánů,

- s ohledem na dohodu z roku 2006 mezi Ruskou federací a Evropským společenstvím o usnadnění udělování víz a zpětném přebírání osob,

–    s ohledem na Evropskou energetickou chartu podepsanou dne 17. prosince 1991 a následnou Smlouvu o energetické chartě otevřenou k podpisu dne 17. prosince 1994, která vstoupila v platnost v dubnu 1998 a která je právně závazná pro všechny smluvní strany, jež ratifikovaly Smlouvu o energetické chartě, a ty, jež se podle čl. 45 odst. 2 rozhodly pro dočasné uplatňování této smlouvy až do jejího vstupu v platnost, a na dialog mezi EU a Ruskem v oblasti energetiky zahájený na šestém summitu EU-Rusko, který se konal v Paříži dne 30. října 2000,

    s ohledem na Protokol o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí k Úmluvě EHK OSN o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států podepsané v Espoo roku 1991 (dále jen „úmluva z Espoo“),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2008 o ekologickém dopadu plánovaného plynovodu v Baltském moři, který má spojovat Rusko a Německo(2),

   s ohledem na bezprecedentní přerušení dodávek ruského plynu do Evropské unie v lednu 2009,

- s ohledem na konzultace mezi EU a Ruskem o lidských právech a absenci konkrétních výsledků,

–   s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod a její protokoly,

- s ohledem na probíhající jednání o přistoupení Ruské federace ke Světové obchodní organizaci (WTO),

- s ohledem na mnoho důvěryhodných zpráv vydaných ruskými a mezinárodními nevládními organizacemi o pokračujícím závažném porušování lidských práv v Rusku, na rozsudky Evropského soudu pro lidská práva týkající se Čečenska a mnoho dalších podobných případů předložených tomuto soudu,

- s ohledem na svá předchozí usnesení o Ruské federaci, zejména na usnesení ze dne 18. prosince 2008 o útocích na obhájce lidských práv v Rusku a o soudním řízení ve věci vraždy Anny Politkovské(3), ze dne 13. března 2008 o Rusku(4), ze dne 10. května 2007 o schůzce na nejvyšší úrovni EU-Rusko, která se bude konat dne 18. května 2007 v Samaře(5), ze dne 19. června 2008 o summitu EU-Rusko, který se bude konat ve dnech 26.–27. června 2008 v Chanty-Mansijsku(6), ze dne 25. října 2006 o vztazích mezi EU a Ruskem po vraždě ruské novinářky Anny Politkovské(7), ze dne 14. listopadu 2007 o summitu EU-Rusko(8) a ze dne 13. prosince 2006 ke schůzce na nejvyšší úrovni EU-Rusko, která se konala dne 24. listopadu 2006 v Helsinkách(9),

- s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2005 o vztazích mezi EU a Ruskem(10),

- s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2007 o hospodářských a obchodních vztazích EU s Ruskem(11), v němž se uvádí, že „situace v oblasti lidských práv v Rusku by měla tvořit integrální součást politického programu EU-Rusko“ a že „rozsáhlá hospodářská spolupráce mezi Ruskem a EU musí být založena na vysokých demokratických standardech a zásadách volného trhu“,

- s ohledem na své usnesení ze dne 3. září 2008 o situaci v Gruzii(12),

- s ohledem na své usnesení ze dne 26. září 2007 na téma „Směrem ke společné evropské zahraniční politice v oblasti energií“(13),

- s ohledem na svá usnesení ze dne 17. ledna 2008 o „novém přístupu v oblasti regionální politiky k Černému moři“(14) a o „účinnější politice EU pro jižní Kavkaz: od slibů k činům“(15),

- s ohledem na společné prohlášení Rady pro trvalé partnerství EU-Rusko o svobodě, bezpečnosti a právu ze dne 22. listopadu 2007,

- s ohledem na společné prohlášení parlamentního shromáždění Rady Evropy a parlamentního shromáždění OBSE o volbách do Ruské dumy, které se konaly 2. prosince 2007,

- s ohledem na čl. 114 odst. 3 a čl. 83 odst. 5 jednacího řádu,

- s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0140/2009),

A.  vzhledem k tomu, že vztahy EU a Ruska mají klíčový význam pro budování pragmatické spolupráce, vzhledem k tomu, že Rusko je stálým členem Rady bezpečnosti OSN, členem G8, třetím největším obchodním partnerem EU, čtvrtým největším obchodním partnerem eurozóny a klíčovým dodavatelem energie do EU, a vzhledem k tomu, že EU s Ruskem sdílí nejen hospodářské a obchodní zájmy, ale i cíl jednat na mezinárodní úrovni a přijmout díl odpovědnosti za celosvětové problémy i v otázkách společného evropského sousedství; vzhledem k tomu, že užší spolupráce a dobré sousedské vztahy mezi EU a Ruskem by měly být založeny na vzájemné důvěře a společných hodnotách demokracie, na úctě k lidským právům a právnímu státu a rovněž na spolupráci v mezinárodní oblasti, a mají proto klíčový význam pro stabilitu, bezpečnost a prosperitu celé Evropy; vzhledem k tomu, že vztahy mezi EU a Ruskem by se měly zakládat na vzájemné úctě, ale rovněž na tom, že budou všechny strany respektovat svrchovanost národů, s nimiž sousedí,

B.  vzhledem k tomu, že je EU založena na společných hodnotách, jako jsou demokracie a úcta k lidským právům a právnímu státu, a vzhledem k tomu, že při uplatňování užší spolupráce s jakýmkoliv třetím státem musí být tyto hodnoty nejvyšší prioritou,

C.  vzhledem k tomu, že je spolupráce EU a Ruska přínosem pro mezinárodní stabilitu, a vzhledem k tomu, že Rusko nese svůj díl odpovědnosti za podporu finanční a politické stability a pocit bezpečnosti v Evropě a ve světě, zejména tím, že zaujme zodpovědný a mírový přístup ke společnému sousedství EU a Ruska, vzhledem k tomu, že se EU společně s Ruskem již angažuje v Afghánistánu, na Blízkém východě, v balkánských zemích a v rámci OSN a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), přičemž vypracovávají společná stanoviska a postupy v oblasti klíčových bezpečnostních otázek, jako je šíření jaderných zbraní, kontrola zbrojení a odzbrojování, boj proti terorismu, proti obchodu s drogami a proti organizované trestné činnosti, změna klimatu a celosvětová hospodářská a finanční krize,

D.  vzhledem k tomu, že nepřiměřený protiútok Ruska vyvolaný gruzínskými jednotkami, jež vstoupily do oblasti Jižní Osetie, který se rozšířil do dalších gruzínských oblastí za použití obrněných a leteckých sil, jakož i nevyprovokovaná vojenská akce v Abcházii, včetně útoků a okupace gruzínských černomořských přístavů, a následné uznání dvou separatistických enkláv Jižní Osetie a Abcházie, zpochybňuje připravenost Ruska budovat spolu s EU společný prostor bezpečnosti v Evropě; vzhledem k tomu, že je třeba, aby další vývoj evropského partnerství s Ruskem zahrnoval obsáhlý dialog o bezpečnosti, založený na závazku přijatém oběma partnery ohledně jimi sdílených hodnot, dodržování mezinárodního práva a územní celistvosti a závazku plnit povinnosti vyplývající z helsinské charty,

E.   vzhledem k tomu, že jednání o nové dohodě zaměřené na posílení spolupráce mezi EU a Ruskou federací v žádném případě nelegitimizuje současný status quo v Gruzii a závazky k úplnému provádění dohod podepsaných dne 12. srpna a 8. září 2008 v rámci konfliktu v oblastech Abcházie a Jižní Osetie zůstávají v platnosti s ohledem na to, že plnění těchto dohod Ruskem v jejich plném rozsahu by mělo být nezbytnou podmínkou pro úspěšné dovršení jednání, společně s konkrétními zárukami Ruska, že se neuchýlí k opětovnému použití síly proti kterémukoli ze svých sousedů,

F.   vzhledem k tomu, že zejména po událostech v Gruzii jsou postoje stran ke Kosovu a společnému sousedství vzdálenější než kdy dříve,

G.  vzhledem k tomu, že uzavření dohody o budoucí spolupráci má i nadále klíčový význam pro další rozvoj a posílení spolupráce mezi oběma partnery; vzhledem k tomu, že politika EU vůči Rusku musí být založena na jednotě a solidaritě, a vzhledem k tomu, že by EU měla mít společný přístup a vystupovat jednotně; vzhledem k tomu, že členské státy EU by měly včas informovat a konzultovat ostatní členské státy, kterých se případně mohou týkat dvoustranné dohody či spory s Ruskem,

H.  vzhledem k tomu, že nová souhrnná dohoda, jež má nahradit stávající dohodu o partnerství a spolupráci, musí být kvalitnější a odrážet celou šíři spolupráce a nové skutečnosti 21. století a dodržovat také zásady mezinárodních vztahů, demokratické normy a lidská práva;

I.    vzhledem k tomu, že pokud se týká přístupu mezinárodní mise na sledování průběhu voleb, možnosti opozičních stran organizovat a vysílat kandidáty, rovnosti a nezávislosti médií a neutrality veřejných orgánů, nedávné parlamentní a prezidentské volby v Rusku probíhaly v podmínkách, které zdaleka nesplňovaly evropské standardy, čímž se Rusko závažně odchýlilo od povinností, které pro něj vyplývají z členství v Radě Evropy a OBSE,

J.   vzhledem k tomu, že je Ruská federace členem Rady Evropy, a zavázala se tedy k cílům Rady, mezi něž patří zejména podpora demokracie, dodržování lidských práv a upevňování demokracie a stability v Evropě; vzhledem k tomu, že EU by měla důrazně hájit zásadu, že právní stát a dodržování stávajících závazků přijatých v rámci těchto organizací je pro úspěch partnerství EU a Ruska klíčové,

K. vzhledem k tomu, že mnoho zpráv vypracovaných nevládními organizacemi a nezávislými odborníky ukazuje, že zákon o nevládních organizacích z roku 2006 a další opatření přijatá ruskou vládou, včetně právních předpisů proti extremismu a rozšíření státní kontroly nad významnou částí médií, vážně omezují svobodu projevu, porušují lidská práva a omezují aktivity občanské společnosti v Rusku,

L.  vzhledem k tomu, že pokračující věznění osob z politických důvodů a zacházení, jemuž jsou vystaveni bojovníci za lidská práva, odporuje závazku Ruské federace posilovat v Rusku právní stát a ukončit „právní nihilismus“,

M. vzhledem k tomu, že Parlamentní shromáždění Rady Evropy a několik nezávislých organizací hájících lidská práva vznesly závažné pochybnosti o ruských standardech v soudnictví, včetně nedostatečné nezávislosti soudců, odpírání spravedlivého procesu obžalovaným v politicky kontroverzních případech, obtěžování a pronásledování obhájců a obnovy procesů a věznění z politických důvodů v rámci ruského trestněprávního systému,

N.  vzhledem k tomu, že Ruská federace odmítá přijmout účinná opatření, jež by ukončila trvající porušování práv a beztrestné páchání zločinů, a to i přesto, že Evropský soud pro lidská práva Rusko v rostoucím počtu rozsudků obvinil z vážného systematického porušování lidských práv, včetně mimosoudních poprav, mučení a násilných zmizení,

O. vzhledem k tomu, že základními zásadami hospodářských a obchodních vztahů mezi EU a Ruskou federací by měly být reciprocita, udržitelnost, transparentnost, předvídatelnost, spolehlivost, nediskriminace a řádná správa věcí veřejných; vzhledem k tomu, že by nová dohoda měla být právně závazná a v jejím rámci by měl být stanoven jasný mechanismus řešení sporů,

P.  vzhledem k tomu, že nedávná krize dodávek plynu do Evropské unie, která v mrazivých zimních teplotách připravila miliony obyvatel Bulharska, Slovenska i jiných států EU o teplo a horkou vodu, způsobila vážné obavy ohledně spolehlivosti ruských dodávek energie,

Q.  vzhledem k tomu, že v oblasti energetické bezpečnosti mají vztahy mezi EU a Ruskem velký potenciál pro pozitivní a konstruktivní vzájemnou závislost, pokud bude partnerství založeno na zásadě nediskriminace a spravedlivého zacházení a na rovnocenných tržních podmínkách, jak je stanoveno ve Smlouvě o energetické chartě; vzhledem k tomu, že nedávná plynová krize prokázala, že je třeba přijmout a poté i dodržovat soubor pravidel vycházejících přinejmenším ze stávající Smlouvy o energetické chartě; vzhledem k tomu, že bezpečné energetické partnerství mezi EU a Ruskem závisí také na transparentnosti obchodu s energií v tranzitních zemích; vzhledem k tomu, že v oblasti energetické bezpečnosti mají vztahy mezi EU a Ruskem velký potenciál pro pozitivní a konstruktivní vzájemnou závislost, pokud bude partnerství založeno na zásadě nediskriminace a spravedlivého zacházení a na rovnocenných tržních podmínkách; vzhledem k tomu, že ruské energetické politiky v praxi obsahují příklady zneužití monopolního postavení a nátlaku, zejména odmítání tranzitních práv třetích zemí, přerušování dodávek a porušování vlastnických práv,

R.  vzhledem k tomu, že Evropská rada na svém zasedání v Bruselu ve dnech 15.–16. června 2006 doporučila, aby byla ukončena jednání o evropském protokolu o tranzitu k Energetické chartě, aby byla zajištěna ratifikace Smlouvy o energetické chartě všemi signatáři charty a aby byla Komise, zejména s ohledem na nedávnou plynovou krizi, vyzvána k přípravě podkladů pro úmluvu s Ruskem v oblasti energetiky, jež doplní stávající a závaznou dohodu o partnerství a spolupráci nebo bude součástí dohody, která dohodu o partnerství a spolupráci nahradí; vzhledem k tomu, že Smlouva o energetické chartě je již v současnosti právně závazná nejen pro všechny členské státy EU, ale na základě článku 45 také pro Rusko, které je také jejím signatářem,

S.  vzhledem k tomu, že úzká spolupráce v oblasti energetické politiky a vymezení dlouhodobé energetické strategie jsou podmínkami vyváženého rozvoje hospodářství EU i Ruska,

T.  vzhledem k tomu, že EU často ve svých vztazích s Ruskem nevystupuje jednotně; vzhledem k tomu, že by v rámci Rady měly existovat funkční mechanismy, za něž bude nést odpovědnost vysoký představitel, což by členským státům umožnilo s dostatečným předstihem vzájemně konzultovat všechny dvoustranné otázky týkající se Ruska, jež by mohly mít dopad na jiný členský stát nebo EU jako celek,

U. vzhledem k tomu, že pokračující hospodářská krize, která citelně zasáhla Rusko i EU, nabízí příležitost nového začátku dvoustranných vztahů založených na lepším a upřímnějším vzájemném porozumění, které předejde podezřením a nedostatkům z minulosti a poskytne základ určení a rozšíření skutečně sdílených společných hodnot,

1.   dává Radě a Komisi následující doporučení a žádá je, aby je během jednání zohlednily:

a)   i nadále trvat na široké, rozsáhlé a právně závazné dohodě založené na sdíleném závazku dodržovat lidská práva, která bude zahrnovat celé spektrum spolupráce mezi stranami a bude na kvalitativně vyšší úrovni než stávající dohoda o partnerství a spolupráci, a to jak ohledně šíře závazku, tak předmětů úpravy; trvá na tom, že dohoda by měla zahrnovat mechanismy pro vymáhání jejích důležitých částí;

b)  trvat na tom, že Rusko porušuje suverenitu a územní celistvost Gruzie a že jeho úloha ve sporu o plyn na začátku roku 2009 vážně ohrozila vztahy mezi jím a EU a jednání o nové dohodě;

c)   trvat na tom, že vztahy EU s Ruskem musí být založeny na dodržování mezinárodního práva a všech závazných dohod a smluv, k nimž Rusko a členské státy EU přistoupily, včetně Charty OSN, Evropské úmluvy o lidských právech a Smlouvy o energetické chartě a rovněž pravidel a závazků platných pro členské státy OBSE a Rady Evropy;

d)   zavést mechanismus konzultací, za který bude odpovídat vysoký představitel a který by členským státům umožnil v dostatečném předstihu vzájemně konzultovat všechny dvoustranné otázky – dohody nebo spory – týkající se Ruska, které by mohly mít dopad na jiný členský stát a EU jako celek, a tím co nejvíce umožnit soudržný postoj EU, neboť se tím zajistí plné zohlednění zájmů všech členských států a předejde se tomu, aby jeden členský stát zablokoval jednání v pozdější fázi;

e)   v rámci nové dohody trvat na posílení úlohy Výboru pro parlamentní spolupráci, což posílí parlamentní rozměr spolupráce mezi EU a Ruskem;

f)    připomenout závazky, s nimiž EU i Rusko souhlasily na mezinárodní úrovni, zejména jako členové Rady Evropy a OBSE, a sdělit ruské vládě své obavy ohledně stavu lidských práv a zmenšujícího se prostoru pro ruskou občanskou společnost, a přitom naléhat na tuto vládu, aby posílila svobodu vyjadřování a sdružování tím, že sladí právní předpisy o občanské společnosti s evropskými a mezinárodními závazky Ruska, přijala účinná a rychlá opatření na podporu příznivého pracovního prostředí pro organizace pro lidská práva a pro nezávislé charitativní organizace, které usilují o posilování kulturních vazeb mezi Ruskem a členskými státy EU, zastavila obtěžování a administrativní nátlak namířený proti obráncům lidských práv a nepřijímala tvrdá administrativní opatření proti těmto organizacím;

g)   vyzvat ruskou vládu, aby plně respektovala svobodu sdělovacích prostředků a aby nezávislým médiím zaručila politické a hospodářské podmínky, které jim umožní běžný provoz; naléhat na ruskou vládu, aby ukončila setrvalé násilí a perzekuci zaměřené proti novinářům;

h)   brát zřetel na skutečnost, že pravidelné konzultace o lidských právech mezi EU a Ruskem konané vždy po šesti měsících neměly od svého zahájení v roce 2005 žádné hmatatelné výsledky a že je třeba je revidovat tak, aby umožnily rozsáhlý a na výsledky zaměřený dialog o otázkách lidských práv v Rusku a EU a o spolupráci mezi EU a Ruskem v otázkách lidských práv na mezinárodních fórech;

i)    trvat na celkové reorganizaci konzultací o lidských právech mezi EU a Ruskem, včetně vytvoření formální úlohy pro nezávislé nevládní organizace z Ruska a EU, zapojení úředníků ze všech příslušných úřadů ruské vlády a ukončení vydávání komuniké samotnou ruskou vládou;

j)    požádat úřady Ruské federace, aby zaručily existenci a udržitelný rozvoj tradičního životního stylu, kultury a jazyka původních obyvatel, kteří žijí na jejím území;

k)    naléhavě vyzývat ruskou vládu, aby plně prováděla rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, která poskytují příležitost zvýšit odpovědnost za dřívější porušování lidských práv a ukončit ta stávající;

l)    zdůrazňovat, že program podpory ruských krajanů podporovaný orgány Ruské federace by neměl být zneužíván jako nástroj zaměřený na posilování politického vlivu v různých členských státech EU;

m)     dále podporovat ruské přistoupení k WTO a další otevírání ruské ekonomiky; úplné dodržování pravidel WTO Ruskem, které je nezbytnou podmínkou a minimálním standardem nezbytným pro vytvoření zóny volného obchodu mezi EU a Ruskem, což i nadále zůstává dlouhodobým cílem;

n)      přivítat nedávné změny, ale žádat o další zlepšení právních předpisů a vymahatelnosti práva, pokud jde o ochranu práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví, aby se tak zvýšila konkurenceschopnost a aby se investiční prostředí stalo přitažlivým přiblížením právní úpravy nejvyšším mezinárodním standardům a normám; naléhat na ruské úřady, aby s ohledem na nastávající členství Ruska ve WTO a ještě před ním harmonizovaly část IV jejich občanského zákoníku týkající se práv duševního vlastnictví a procesních pravidel jejich prosazování s pravidly WTO a mezinárodními dohodami, zejména s Dohodou o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví (TRIPS), a zajistily jejich plné provádění, aby bylo možné účinně bojovat proti padělání a pirátství;

o)     naléhat, aby Smlouva o energetické chartě, jakožto stávající smlouva, která je právně závazná pro Rusko a pro všechny členské státy EU, byla základem vztahů v oblasti energetiky a aby zásady Smlouvy o energetické chartě a jejího protokolu o tranzitu byly začleněny do nové dohody, a zároveň znovu vyzvat Rusko, aby posílilo svůj závazek postupovat v souladu s pravidly tím, že ratifikuje Smlouvu o energetické chartě a podepíše protokol o tranzitu, přičemž je třeba připomenout, že podle stanoviska Parlamentu by měli mít partneři možnost vyjednat znění přesahující Smlouvu o energetické chartě, pokud jde o hloubku spolupráce a oblasti, kterých se týká, ale že by dohoda neměla být v žádném případě méně komplexní než ta, k níž se strany již zavázaly v rámci stávající dohody o partnerství a spolupráci;

p)     v rámci jednání o nové dohodě dokončit jednání o protokolu o tranzitu Smlouvy o energetické chartě a vyzvat Rusko, aby ho podepsalo, čímž vznikne právní rámec upravující tranzit dodávek energie mezi dotčenými stranami, který bude vyplývat z rámce, který již existuje na základě Smlouvy o energetické chartě;

q)     zdůrazňovat potřebu vhodného posuzování dopadů na životní prostředí u všech projektů týkajících se energetické infrastruktury, aby se zajistilo dodržování mezinárodních norem ochrany životního prostředí; v této souvislosti Ruskou federaci naléhavě žádat, aby ratifikovala úmluvu z Espoo a její protokoly týkající se strategického posuzování vlivů na životní prostředí;

r)      vyzvat k posílení účinnosti dialogu EU a Ruska o energetice a jeho kapacity pružně reagovat na krize, ke zvýšení transparentnosti, reciprocity a bezpečnosti investic a k výraznému posílení bezpečnosti dodávek energie a zdůraznit, že je třeba vytvořit mechanismy transparentního systému založeného na daných pravidlech, jakož i mechanismus řešení sporů v oblasti energetiky;

s)      upozornit na mechanismus řešení sporů, který obsahuje Smlouva o energetické chartě, kterou již podepsalo Rusko i Ukrajina;

t)      vytvořit srozumitelný kodex chování upravující vztahy mezi EU, Ruskem a zeměmi ve společném sousedství, který bude zahrnovat dodržování svrchované nezávislosti všech evropských států, závazek k pokojnému řešení sporů a způsob řešení dosud přetrvávajících konfliktů;

u)      zlepšit stávající politický dialog, a podnítit tak diskusi o obtížných vojensko-bezpečnostních otázkách, které jsou často příčinou neshod mezi EU a Ruskem, ale bezpochyby ovlivňují evropskou a celosvětovou bezpečnost, a přitom zdůrazňovat potřebu mnohostranné kontroly a omezení zbrojení i režimů nešíření zbraní;

v)      vyzvat ruskou vládu, aby spolu s EU a dalšími členy kontaktní skupiny pro Kosovo pozitivně přispěla k nalezení udržitelného politického řešení budoucnosti Kosova a k dalšímu posílení stability Západního Balkánu;

w)     vyzvat ruskou vládu, aby prokázala svůj závazek usilovat společně s Gruzií a EU o dosažení konstruktivního a mírového řešení týkajícího se „otázek bezpečnosti a stability v Abcházii a Jižní Osetii“, jak bylo dohodnuto v dohodě ze dne 8. srpna 2008; vyzývá ruskou vládu, aby poskytla reálné záruky, že se Rusko neuchýlí k použití síly proti kterémukoliv ze svých sousedů;

x)      sdělit ruské vládě své obavy ohledně jejího rozhodnutí uznat Abcházii a Jižní Osetii jakožto svrchované státy a podepsat dohody o vojenské pomoci a spolupráci s orgány de facto těchto dvou gruzínských provincií a vytvořit v těchto oblastech vojenské základny, neboť tyto kroky podkopávají územní celistvost Gruzie, jak ji zdůrazňují příslušné rezoluce OSN; opětovně vyzvat Rusko, aby zvrátilo své rozhodnutí, a bránit názor, že Rusko nemůže být považováno za nestranného zprostředkovatele mírového procesu; naléhavě žádat ruskou vládu, aby zajistila, že pozorovatelům EU je umožněn plný přístup do všech oblastí, které byly konfliktem zasaženy, v souladu s mandátem pozorovatelské mise EU;

y)      trvat na tom, aby cíl bezvízového styku s Ruskem byl uskutečňován s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 539/2001(16), které stanoví, že osvobození od vízové povinnosti by mělo být založeno na podloženém zvážení různých kritérií souvisejících mimo jiné s nelegálním přistěhovalectvím, veřejným pořádkem a bezpečností a vnějšími vztahy EU s třetími zeměmi, přičemž by měly být zohledněny také dopady na regionální soudržnost a reciprocitu a je třeba mít na paměti, že vztahy mezi Unií a důvěryhodnými třetími zeměmi jsou charakterizovány zvláštním politickým rozměrem, neboť se očekává, že si tyto třetí země zachovají patřičnou úroveň v oblasti demokratických hodnot a základních práv;

z)      trvat na tom, že usnadnění vydávání víz pro studenty, výzkumné pracovníky a obchodníky by mělo být prioritou, aby byly podpořeny mezilidské kontakty; trvat však také na tom, že jakákoliv další liberalizace vízového režimu bude podmíněna odpovídajícím zlepšením dohod o vydávání víz se zeměmi EPS, aby se předešlo jakýmkoli nesrovnalostem;

aa)    požadovat, v souladu s dohodou mezi EU a Ruskem o zjednodušeném vydávání krátkodobých víz, jasný závazek ze strany ruských úřadů, že omezí byrokratické překážky, které jsou jednostranně uplatňovány na všechny cestující, jako je například potřeba mít pozvání a zaregistrovat se po příjezdu; uvědomovat si, že změny ruských pravidel pro vydávání víz v minulých letech a skutečnost, že přestalo vydávat obchodní víza umožňující opakovaný vstup, mohou mít negativní dopad na podnikatelské a obchodní vztahy mezi EU a Ruskem; mít také na paměti, že podle stanoviska Parlamentu by mělo být zjednodušené cestování pro držitele ruského cestovního pasu omezeno pouze na osoby s pobytem v Rusku;

ab)    naléhavě se zabývat problémem tranzitu a víz v Kaliningradu, například zajištěním toho, že celá Kaliningradská oblast bude podléhat režimu malého pohraničního styku;

ac)    trvat na tom, aby bylo partnerství mezi EU a Ruskem založeno na zásadách liberalizovaného a otevřeného trhu a reciprocity investičních práv mezi partnery, a proto požadovat, aby výměnou za úzké a přínosné hospodářské vazby ruská vláda zaručila vlastnická práva zahraničních investorů a přezkoumala zákon o strategických odvětvích z roku 2008, který poskytuje ruskému státu širokou diskreční pravomoc umožňující diskriminovat zahraniční investory, zatímco vnitřní trh EU je zcela otevřen ruským investorům; požadovat, aby zákon o investování do strategických odvětví byl uveden v soulad se stávajícími i budoucími povinnostmi Ruska v rámci WTO i se stávající dohodou o partnerství a spolupráci;

ad)    vyzvat v rámci probíhajících jednání o přistoupení k WTO ruské úřady, aby nepozastavovaly plnění některých již vyjednaných a dohodnutých závazků a plně dodržovaly dohodu EU-Rusko z roku 2004 o přistoupení k WTO tím, že zruší všechny diskriminační poplatky, zejména u nákladní železniční dopravy, a zruší vývozní clo na surové dřevo;

ae)    vyzvat Rusko, aby splnilo svůj závazek, že postupně zruší platby za přelety nad Sibiří, a podepsalo dohodu, jíž bylo v této věci dosaženo na vrcholné schůzce v Samaře;

af)     předložit ruské vládě své plány na vytvoření dohod o volném obchodu s některými zeměmi, které by mohly ovlivnit vytvoření společného hospodářského prostoru s Ruskem;

ag)    přivítat nedávné změny, ale žádat o další zdokonalení právních předpisů a posílení vymahatelnosti práva, pokud jde o ochranu práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví, aby se tak zvýšila konkurenceschopnost a aby se investiční prostředí stalo přitažlivým, přiblížením právní úpravy nejvyšším mezinárodním standardům a normám; naléhat na ruské úřady, aby s ohledem na nastávající členství Ruska ve WTO a ještě před ním harmonizovaly část IV jejich občanského zákoníku týkající se práv duševního vlastnictví a procesních pravidel jejich prosazování s pravidly WTO a mezinárodními dohodami, zejména s Dohodou o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví (TRIPS), a zajistily jejich plné provádění, aby bylo možné účinně bojovat proti padělání a pirátství;

ah)    oznámit ruské vládě četné obavy spojené s lodní dopravou, mezi něž patří volný průplav přes Pilavský průliv, přístup lodních dopravců EU k vodní cestě do Asie podél severního Ruska a potenciální ekologická rizika vyplývající mj. z nárůstu lodní tankerové dopravy v Baltském moři;

ai)     projednat s Ruskou vládou obavy týkající se přetížení dopravy na společných hranicích s EU, což tvoří i nadále závažnou překážku obchodu mezi EU a Ruskem a jejich hospodářským vztahům;

aj)     žádat Ruskou federaci, aby konstruktivně spolupracovala s EU na řešení statusu odtržených území, včetně Podněstří, a přispívala k posilování suverenity moldavské vlády, což je nezbytnou podmínkou stability klíčové oblasti hraničící s Evropskou unií; zdůrazňovat, že pokrok v této otázce závisí na stažení ruských vojenských sil umístěných v Moldavsku, jak slíbilo Rusko mj. na istanbulském summitu OBSE v roce 1999;

ak)    za současného uznání pozitivních aspektů intenzivnější vědecké spolupráce mezi EU a Ruskem požadovat další souhrnné analýzy dopadů případného ruského přidružení k 7. rámcovému programu, včetně dopadů bezpečnostních;

al)     vypracovat neformální pokyny o tom, jak by zásady solidarity a vzájemné odpovědnosti mohly podpořit vztahy mezi EU a Ruskem s cílem vytvoření jednotnější a soudržnější politiky vůči Rusku;

2.  žádá Radu a Komisi, aby Parlament pravidelně a plně informovaly o pokroku, jehož bylo v jednáních dosaženo, a připomíná, že dohoda o partnerství a spolupráci podléhá schválení Evropským parlamentem;

3.  považuje za důležité, aby byly posíleny vzájemné právní závazky prostřednictvím brzkého uzavření dohody o partnerství a spolupráci a přistoupení Ruska k WTO;

4.  pověřuje svého předsedu, aby toto doporučení předal Radě, Komisi a pro informaci také Státní dumě, vládě a prezidentovi Ruské federace.

(1)

Úř. věst. L 327, 28.11.1997, s. 1.

(2)

Přijaté texty, P6_TA(2008)0336.

(3)

Přijaté texty, P6_TA(2008)0642.

(4)

Přijaté texty, P6_TA(2008)0105.

(5)

Úř. věst. C 76 E, 27.3.2008, s. 95.

(6)

Přijaté texty, P6_TA(2008)0309.

(7)

Úř. věst. C 313 E, 20.12.2006, s. 271.

(8)

Úř. věst. C 282 E, 6.11.2008, s. 329.

(9)

Úř. věst. C 317 E, 23.12.2006, s. 474.

(10)

Úř. věst. C 117 E, 18.5.2006, s. 235.

(11)

Úř. věst. C 146 E, 12.6.2008, s. 95.

(12)

Přijaté texty, P6_TA(2008)0396.

(13)

Úř. věst. C 219 E, 28.8.2008, s. 206.

(14)

Úř. věst. C 41 E, 19.2.2009, s. 64.

(15)

Úř. věst. C 41 E, 19.2.2009, s. 53.

(16)

Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1).


NÁVRH DOPORUČENÍ RADĚ, B6-0373/2007, (1. 10. 2007  )

který v souladu s čl. 114 odst. 1 jednacího řádu

předkládá Janusz Onyszkiewicz za skupinu ALDE

k otázce vztahů mezi Evropskou unií a Ruskem

Evropský parlament,

–    s ohledem na jednání o nové dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Ruskem,

–    s ohledem na skutečnost, že se v Rusku budou v prosinci 2007 konat všeobecné volby a na jaře 2008 prezidentské volby,

–    s ohledem na závažné problémy, před nimiž vztahy mezi EU a Ruskem stojí, a s ohledem na rostoucí autoritářské tendence, které se projevují nejen uvnitř Ruska, ale i v jeho zahraničních vztazích,

–   s ohledem na čl. 114 odst. 1 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Rusko má obrovský význam pro stabilitu a prosperitu v Evropě a ve světě ,

B.   vzhledem k tomu, že EU opakovaně zdůraznila své odhodlání dosáhnout strategického partnerství s Ruskem založeného na demokratických hodnotách,

C.  zhledem k rostoucí potřebě rozhodné, pevné a komplexní politiky EU ve vztahu k Rusku,

1.   dává Radě toto doporučení:

      a)   pokračovat v úsilí o řešení obchodních otázek, které v současné době znemožňují zahájení jednání o nové dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Ruskem;

      b)   navrhnout jasnou strategii, jak v Rusku lépe uplatňovat demokratické zásady a dodržovat základní hodnoty – společné hodnoty, které musí být základem příštích vztahů;

      c)   nadále vyvíjet úsilí, aby Rusko přistoupilo k WTO a přijalo moderní obchodní a investiční pravidla jako hlavní zásady ve skutečně nezávislém soukromém sektoru;

      d)   nadále usilovat o přistoupení Ruska k Energetické chartě a o úspěšné završení ratifikačního procesu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě a pro informaci také Komisi, členským státům a Státní dumě a vládě Ruska.


STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (17. 7. 2008)

pro Výbor pro zahraniční věci

k otázce vztahů mezi EU a Ruskem

(2008/2104(INI))

Navrhovatel: Eugenijus Maldeikis

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  poukazuje na to, že vztahy EU s Ruskem mají velký hospodářský potenciál, že by větší hospodářská integrace a dobré sousedské vztahy byly ku prospěchu oběma stranám a že spolupráce EU s Ruskem přispívá rozhodujícím způsobem k vybudování stability ve všech oblastech společných a prolínajících se zájmů;

2.  poukazuje na to, že Rusko je se 7,3% podílem na obchodu EU třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem EU a EU je s 52,9% podílem na ruském obchodu nejdůležitějším obchodním partnerem Ruska;

3.  vítá uzavření mandátu k vyjednávání a považuje uzavření nové dohody za úkol prvořadého významu; připomíná, že EU a Rusko by měly usilovat o strategicky udržitelný a trvalý partnerský vztah založený na společných hodnotách, demokracii a lidských právech a na zásadách vzájemnosti, transparentnosti, předvídatelnosti, spolehlivosti, nediskriminace a odpovědného jednání státu a měly by posílit spolupráci zejména v oblasti energetiky a obchodu;

4.  znovu připomíná, že je důležité, aby EU a její členské státy společně rozvíjeli jednotný a důsledný postoj, pokud jde o hospodářské a obchodní vztahy EU s Ruskem, zejména pokud jde o citlivou otázku energetiky, a aby se vyvarovali jakéhokoli jednostranného a privilegovaného přístupu; a že jednotlivé dohody členských států EU s Ruskem musí přispět k dosažení obecného cíle spočívajícího v energetické bezpečnosti EU;

5.  domnívá se, že nová dohoda by měla pragmatickým způsobem přezkoumat zásady, cíle, prostředky a politiky v oblasti vztahů EU a Ruska s cílem podpořit právní stát, lidská práva, dialog a společné zájmy;

6.  je přesvědčen o tom, že souběžně s jednáním o nové dohodě mezi EU a Ruskem by pro EU mělo být i nadále prioritou přistoupení Ruska k WTO;

7.  je přesvědčen o tom, že budoucí přistoupení Ruska k WTO má velký význam pro budoucí hospodářské vztahy mezi EU a Ruskem a že otevře možnost pro hlubší hospodářskou integraci mezi EU a Ruskem; vyzývá Komisi, aby poté, co Rusko přistoupí k WTO, usilovala o vyjednání široké a komplexní dohody o volném obchodu, která bude zahrnovat všechny důležité otázky týkající se obchodování se zbožím, službami a investicemi, a to i v oblasti energetiky, která bude dále rozvíjet dříve sjednané cíle; požaduje, aby jakákoliv obchodní dohoda s Ruskem zahrnovala závazná ustanovení v sociální oblasti a oblasti ochrany životního prostředí, včetně ratifikace a prosazování hlavních norem Mezinárodní organizace práce;

8.  naléhavě žádá Rusko, aby nalezlo řešení pro zbývající otázky, které je třeba projednat na bilaterální úrovni i v rámci multilaterálních jednání, včetně provedení bilaterálních dohod, jichž bylo již dosaženo, jako například v případě dohody s ES ze dne 21.  května 2004, kterou byla uzavřena oboustranná jednání o přístupu na trh v případě přistoupení Ruské federace k WTO;

9.  naléhavě žádá ruské orgány, aby zlepšily investiční a obchodní klima a podmínky hospodářské soutěže v Rusku; zdůrazňuje, že je v této souvislosti důležité podporovat nediskriminující, transparentní a předvídatelné rámcové podmínky, zlepšovat ochranu zahraničních investic v souladu s mezinárodně uznávanými normami OECD, zdokonalovat právní předpisy a vymáhání práva v souvislosti s ochranou práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví a reformovat soudnictví, aby bylo možno duševní vlastnictví účinně chránit a zajistit rychlejší trestní řízení; naléhavě žádá ruskou vládu, aby dále zefektivnila, standardizovala a zautomatizovala svá celní řízení;

10. zdůrazňuje, že usazování a činnost podniků by měly být usnadněny na základě vzájemnosti; poukazuje na to, že EU je otevřená investicím z Ruska, jak je patrné z větší přítomnosti ruských podniků, zejména v oblasti energetiky a ocelářství; žádá proto, aby zahraniční podniky činné v Rusku v odvětví surovin, měly zajištěny stejný přístup jako domácí podniky;

11. připomíná zbývající klíčové otázky pro EU týkající se vývozních cel a poplatků za použití železničních tratí, ale týkající se rovněž budoucí stability a předvídatelnosti systému; zdůrazňuje význam rozšíření obchodu se zemědělskými produkty a potravinami mezi Ruskem a EU; v tomto ohledu zdůrazňuje, že na obou stranách by mělo být dosaženo pokroku v oblasti dodržování racionalizovaných norem a počítačově zpracovaných celních formalit, a usnadnit tak vzájemný obchod a přeshraniční dopravní provoz; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby Rusko harmonizovalo hygienické a rostlinolékařské požadavky v oblasti mléčných a masných výrobků a zpracování obilí.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

15.7.2008

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

24

3

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Graham Booth, Daniel Caspary, Françoise Castex, Christofer Fjellner, Béla Glattfelder, Ignasi Guardans Cambó, Jacky Hénin, Syed Kamall, Caroline Lucas, Marusya Ivanova Lyubcheva, Erika Mann, Helmuth Markov, Georgios Papastamkos, Tokia Saïfi, Peter Šťastný, Robert Sturdy, Daniel Varela Suanzes-Carpegna, Iuliu Winkler, Corien Wortmann-Kool

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Jean-Pierre Audy, Eugenijus Maldeikis, Rovana Plumb, Salvador Domingo Sanz Palacio, Carl Schlyter, Zbigniew Zaleski

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Emanuel Jardim Fernandes, Francesco Ferrari


STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (12. 2. 2009)

pro Výbor pro zahraniční věci

k vztahům mezi EU a Ruskem

(2008/2104(INI))

Navrhovatelka: Cristina Gutiérrez-Cortines

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.   zdůrazňuje, že v zájmu strategických vztahů založených na stabilitě, spolupráci, dobré obchodní praxi a transparentnosti je třeba mezi EU a Ruskem posilovat spolupráci a dobré sousedské vztahy, jež se musí promítnout v nové, právě vyjednávané dohodě o partnerství a spolupráci, zejména pokud jde o energetiku, výzkum a inovace, životní prostředí a kvalitu života;

2.   zdůrazňuje, že pro budoucnost Ruska má velký význam demokracie, občanská a lidská práva, práva etnických menšin a svoboda slova; vyzývá Evropskou komisi k zajištění toho, aby tyto hodnoty tvořily jádro všech budoucích dohod s Ruskou federací;

3.   vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby veškeré podniky Evropské unie, které navázaly obchodní vztahy s podniky v Ruské federaci nebo které působí na jejím území, podporovaly evropské zásady a hodnoty;

4.   zdůrazňuje, že Rusko představuje velký dynamický trh pro zboží a služby EU, neboť nabízí mnoho investičních příležitostí v celém energetickém hodnotovém řetězci v odvětví ruské energetiky; v kontextu zavedeného dialogu v oblasti energetiky a rostoucí vzájemné závislosti tudíž upozorňuje na význam udržování posíleného dialogu s Ruskem o energetice, neboť v EU pochází 25 % dodávek ropy a zemního plynu z Ruska a více než 50 % ruské ropy a zemního plynu putuje do EU;

5.   zdůrazňuje, že spolupráce v oblasti energetiky by měla vycházet ze zásad Smlouvy o energetické chartě (ECT) – zejména pak ze zásady celosvětového zabezpečení dodávek energie, vyvážení zájmů spotřebitelských a producentských zemí a recipročního přístupu k investicím, trhům a infrastruktuře – a ze zásady nediskriminace, transparentnosti a řádné správy věcí veřejných; vyzývá Komisi, aby si v rámci jednání o dohodě o partnerství a spolupráci vytyčila jako jeden z hlavních cílů ratifikaci ECT Ruskem; vybízí Komisi, aby nadále pracovala na přistoupení Ruska k Světové obchodní organizaci; kromě toho zdůrazňuje, že je nutné usilovat o vytvoření mezinárodního právního rámce pro pravidla, jež by zavedla povinnosti pro výrobce i dodavatele zemního plynu s cílem zajistit spolehlivé a předvídatelné dodávky;

6.   vyzývá Rusko a Ukrajinu, aby se společně snažily urychleně nalézt spravedlivé dlouhodobé řešení nedávných sporů, které měly závažný negativní dopad na dodávky zemního plynu do EU; zdůrazňuje, že je třeba, aby Rada a Komise i nadále vystupovaly jako zprostředkovatelé mezi oběma stranami za účelem dosažení rychlého řešení; věří, že přístup k energii je lidským právem a že dodávky energie by neměly být využívány jako politická zbraň;

7.   v této souvislosti zdůrazňuje, že je nutné zajistit přístup k diverzifikovaným zdrojům dodávek energie a zvýšit energetickou bezpečnost a účinnost; vyzdvihuje význam pravidel hospodářské soutěže EU jako základu pro investice a obchod; zdůrazňuje, že pro zabezpečení a udržení dodávek energie je nezbytné využít soukromý sektor; vyzývá Komisi a Radu, aby při jednáních s Ruskem zdůraznily význam, který má plánovaný plynovod Nabucco pro EU, a skutečnost, že EU nesouhlasí s aktivitami, které by mohly tento projekt ohrozit; domnívá se, že za stávající situace má pro EU klíčový význam urychlení postupu směřujícího k realizaci všech projektů na výstavbu plynovodů, jako je Nabucco, South Stream a plynovod propojující Turecko, Řecko a Itálii; zdůrazňuje, že je nutné, aby EU ve svém postoji k následkům konfliktu mezi Ruskem a Gruzií v roce 2008 vyhradila významné místo otázce energetické bezpečnosti;

8.   bere na vědomí, že Rusko již přijalo federální zákon o obnovitelných zdrojích energie; vyzývá Ruskou federaci, aby podporovala rozvoj udržitelné výroby obnovitelné energie, která bude šetrná vůči životnímu prostředí, a aby využívala svých ekologicky udržitelných zdrojů;

9.   konstatuje, že těžba přírodních zdrojů a navazující infrastruktura budou mít závažný dopad na místní ekosystémy a obyvatelstvo; žádá Komisi, aby Rusko vyzvala k dalšímu zajištění toho, aby těžbu doprovázelo hodnocení dopadu na životní prostředí a obyvatelstvo žijící v dotčených oblastech, a k zaručení práva jednotlivých občanů na zachování jejich tradičních vazeb k půdě; vybízí Komisi, aby rozvíjela spolupráci v oblasti energetiky s cílem zajistit obyvatelům na obou stranách spravedlivý přístup k energii; vyzývá Ruskou federaci k zajištění toho, aby všechny projekty týkající se ropy a plynu, které již probíhají nebo jsou plánovány na jejím území, dodržely vysoké ekologické normy;

10. vyzývá Komisi, aby spolupracovala s Ruskem s cílem zlepšit nakládání s jeho jaderným odpadem a jadernou bezpečnost; vybízí Komisi, aby s Ruskem úzce spolupracovala také v oblasti norem jaderné bezpečnosti;

11. zdůrazňuje, že při jednáních mezi EU a Ruskem musí být kladen zvláštní důraz na ekologické dopady plynovodu Nord Stream;

12. vyzývá Komisi a členské státy, aby s ohledem na dopady změny klimatu a obrovské náklady vyplývající z nečinnosti posílily dialog s orgány Ruské federace v rámci příprav na konferenci, která se bude konat v roce 2009 v Kodani a na které se bude projednávat uzavření postkjótské dohody;

13. vyzývá Rusko, aby hrálo aktivní úlohu při budoucích mezinárodních jednáních a aby usnadnilo rychlé dosažení dohody nejpozději do roku 2009 za účelem zajištění kontinuity světového trhu s uhlíkem;

14. vítá účast Ruské federace na rámcových programech Evropské unie; domnívá se, že se tak otevřela cesta pro účinné využití a rozvoj hlavních lidských a finančních zdrojů Ruska v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, což je přínosné pro Evropu i Rusko; naléhavě žádá Komisi, aby nalezla způsoby, jak motivovat mladé vědce a podnikatele z Ruské federace k účasti na evropských výzkumných programech a na programu Erasmus pro mladé podnikatele;

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

12.2.2009

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

41

0

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Šarūnas Birutis, Jan Březina, Jerzy Buzek, Jorgo Chatzimarkakis, Giles Chichester, Dragoş Florin David, Pilar del Castillo Vera, Den Dover, Lena Ek, Nicole Fontaine, Adam Gierek, Norbert Glante, András Gyürk, Fiona Hall, David Hammerstein, Rebecca Harms, Ján Hudacký, Romana Jordan Cizelj, Pia Elda Locatelli, Eluned Morgan, Antonio Mussa, Angelika Niebler, Anni Podimata, Miloslav Ransdorf, Vladimír Remek, Herbert Reul, Teresa Riera Madurell, Paul Rübig, Andres Tarand, Britta Thomsen, Patrizia Toia, Catherine Trautmann, Nikolaos Vakalis, Alejo Vidal-Quadras, Dominique Vlasto

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Alexander Alvaro, Juan Fraile Cantón, Cristina Gutiérrez-Cortines, Eija-Riitta Korhola, John Purvis, Vladimir Urutchev

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

9.3.2009

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

35

16

0

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Vittorio Agnoletto, Christopher Beazley, André Brie, Elmar Brok, Marco Cappato, Véronique De Keyser, Jas Gawronski, Ana Maria Gomes, Klaus Hänsch, Jelko Kacin, Ioannis Kasoulides, Metin Kazak, Maria Eleni Koppa, Johannes Lebech, Francisco José Millán Mon, Philippe Morillon, Pasqualina Napoletano, Annemie Neyts-Uyttebroeck, Raimon Obiols i Germà, Janusz Onyszkiewicz, Ioan Mircea Paşcu, Alojz Peterle, Samuli Pohjamo, Bernd Posselt, Raül Romeva i Rueda, Christian Rovsing, Flaviu Călin Rus, Jacek Saryusz-Wolski, György Schöpflin, Hannes Swoboda, Konrad Szymański, Charles Tannock, Geoffrey Van Orden, Ari Vatanen, Marcello Vernola, Andrzej Wielowieyski, Jan Marinus Wiersma, Josef Zieleniec

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Giulietto Chiesa, Árpád Duka-Zólyomi, Glyn Ford, Marie Anne Isler Béguin, Gisela Kallenbach, Tunne Kelam, Evgeni Kirilov, Alexandru Nazare, Wojciech Roszkowski, Adrian Severin, Csaba Sándor Tabajdi

Náhradník(ci) (čl. 178 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Mieczysław Edmund Janowski, Ewa Tomaszewska

Poslední aktualizace: 20. března 2009Právní upozornění