o společném postoji Rady ohledně přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a kterým se stanovuje obsah jeho příloh

(14518/1/2008 – C6-0003/2009 – 2006/0008(COD))

(Postup spolurozhodování: druhé čtení)

Evropský parlament,

–   s ohledem na společný postoj Rady (14518//1/2008 – C6-0003/2009),

–   s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(1) k návrhům Komise Parlamentu a Radě (KOM(2006)0007) a (KOM(2007)0376).

–   s ohledem na pozměněný návrh Komise (KOM(2008)0648),

–   s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES,

–   s ohledem na článek 62 jednacího řádu,

–   s ohledem na doporučení pro druhé čtení Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A6-0207/2009),

1.  schvaluje pozměněný společný postoj;

2.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi.

Pozměňovací návrh   1 Společný postoj Rady – pozměňující akt Bod odůvodnění 7 a (nový) Společný postoj Rady Pozměňovací návrh   (7a) Je vhodné posoudit význam, frekvenci, rozsah a náklady, které souvisejí s uplatňováním omezení nároků na věcné dávky pro rodinné příslušníky příhraničních pracovníků v rámci přílohy III k nařízení (ES) č. 883/2004 pro ty členské státy, které budou i nadále uvedeny v této příloze poté, co vstoupí v platnost čl. 1 bod 19 písm. b) tohoto nařízení. Pozměňovací návrh   2 Společný postoj Rady – pozměňující akt Čl. 1 – bod 7 Nařízení (ES) č. 883/2004 Čl. 18 – odst. 2 - pododstavec 3   Společný postoj Rady Pozměňovací návrh Seznam uvedený v příloze III bude přezkoumán do…1 na základě zprávy správní komise. Podle výsledků této zprávy může Evropská komise navrhnout nezbytné změny seznamu.“ vypouští se 1 5 let po vstupu tohoto nařízení v platnost.   Pozměňovací návrh   3 Společný postoj Rady – pozměňující akt Čl. 1 – bod 8 Nařízení (ES) č. 883/2004 Čl. 28 – odst. 1 - pododstavec 3   Společný postoj Rady Pozměňovací návrh Seznam uvedený v příloze III bude přezkoumán do …1 na základě zprávy správní komise. Podle výsledků této zprávy může Evropská komise navrhnout nezbytné změny seznamu.“ vypouští se 1 5 let po vstupu tohoto nařízení v platnost.   Pozměňovací návrh   4 Společný postoj Rady – pozměňující akt Čl. 1 – bod 19 - písm. b a (nové) Nařízení (ES) č. 883/2004 Čl. 87 – odst. 10 b (nový)   Společný postoj Rady Pozměňovací návrh   ba) Vkládá se nový odstavec, který zní:   „10b. Seznam uvedený v příloze III bude na základě zprávy správní komise přezkoumán do …1 . Tato zpráva posoudí význam, frekvenci, rozsah a náklady uplatňování ustanovení přílohy III, a to jak v absolutním, tak i relativním měřítku, a účinky jejich možného zrušení pro ty členské státy, které budou nadále uvedeny na seznamu v této příloze poté, co odst. 10a vstoupí v platnost. Podle výsledků této zprávy Komise rozhodne, zda bude předložen návrh na přezkum seznamu, v zásadě s cílem tento seznam zrušit, pokud správní komise ve své zprávě nepředloží pádné důvody proč tak neučinit.   1 5 let po vstupu tohoto nařízení v platnost Odůvodnění Společný postoj Rady přihlíží k postoji Evropského parlamentu a přijímá 69 ze 77 pozměňovacích návrhů. Jedinou problematickou otázkou, která i nadále zůstává otevřená, je příloha III, jež obsahuje seznam členských států, které uplatňují „omezení nároků na věcné dávky pro rodinné příslušníky příhraničních pracovníků“ v příslušném členském státě. Rada je proti zrušení přílohy III, avšak místo toho navrhuje přezkum za 5 let. I když se jedná o krok směrem k postoji Parlamentu, zpravodaj se domnívá, že mělo být jasně stanoveno, aby cílem tohoto přezkumu v zásadě bylo zrušení přílohy III, pokud neexistují přesvědčivé proč tak neučinit.

(1) Přijaté texty, 9.7.2008, P6_TA(2008)0349.

Dne 17. prosince 2008 přijala Rada společný postoj k zavádění nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a kterým se stanovuje obsah jeho příloh. Společný postoj Rady do velké míry vzal do úvahy postoj Evropského parlamentu tím, že přijal 69 ze 77 pozměňovacích návrhů. První čtení v EP proběhlo dne 9. července 2008.

Základní nařízení, které bylo přijato v roce 2004, si klade za cíl upravit a modernizovat nařízení 1408/71 a jeho následné úpravy(1). Jedná se o soubor předpisů velmi technického charakteru, které si kladou za cíl zefektivnit koordinaci systémů sociálního zabezpečení, které jsou uplatněny v případech, kdy se občané rozhodnout využít svého práva na volný pohyb. Předtím je třeba vzít v úvahu: že kompetence pro organizaci, financování a řízení vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení zůstává v rukou členských států. Nařízení 883/2004 se zaměřuje na zlepšení koordinace mezi vnitrostátními správami a orgány příslušnými v oblasti sociálního zabezpečení a neusiluje o harmonizaci vnitrostátních předpisů. Také si klade za cíl zjednodušit postupy. Jeho součástí jsou přílohy, které obsahují ustanovení týkající se jednotlivých členských států. Obsah některých z těchto příloh nebyl v okamžiku přijetí nařízení ještě stanoven.

Původní návrhy příloh byly vypracovány ve dvou rozdílných dokumentech:

– návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a kterým se stanovuje obsah přílohy XI;

– návrh nařízení Evropského Parlamentu a Rady, kterým se mění přílohy nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

Po prvním čtení v EP předložila Komise dne 15. října 2008(2) pozměněný návrh, který přijímá změnu Evropského parlamentu týkající se spojení obou původních návrhů do jednoho textu.

Jedinou problematickou otázkou, která i nadále zůstává otevřená, je příloha III, jež obsahuje seznam členských států, které uplatňují „omezení nároků na věcné dávky pro rodinné příslušníky příhraničních pracovníků“ v příslušném členském státě.

Její obsah představuje pro mnohé dotčené osoby již nyní pokrok v porovnání se současnou situací v rámci nařízení 1408/71 vzhledem k tomu, že tento přístup umožní rodinným příslušníkům příhraničních pracovníků, kteří bydlí v osmi členských státech, aby využívali tohoto nového práva. Ale EP se v pozměňovacím návrhu zasazoval o úplné zrušení přílohy III.

Jednání byla v tomto ohledu velmi obtížná a byly předkládány různé argumenty.

- vzhledem k nedostatku zkušeností s uplatňováním tohoto nařízení dávají některé členské státy přednost tomu, aby se příloha po určitou dobu uplatňovala, a byl posouzen její účinek,

- jiné vztahují obsah přílohy na oblast přeshraniční zdravotní péče.

Výsledkem je, že podle čl. 18 odst. 2 a čl. 24 odst. 2 nařízení 883/04 mají rodinní příslušníci příhraničního pracovníka nárok na věcné dávky během svého pobytu v příslušném členském státě, přičemž v příloze III jsou stanoveny určité výjimky z této zásady vzhledem ke společnému postoji Rady, v němž se stanoví, že:

– článek 1 – bod 19 (písm. ba nové) nařízení č. 883/2004 bude pozměněn s cílem stanovit, že příloha III bude po pěti letech platnost přezkoumána, a 

– do článku 87 nařízení č. 883/2004 bude doplněn nový odstavec 10a s cílem stanovit, aby doba platnosti zařazení některých členských států do přílohy III byla omezena na čtyři roky.

Skutečný dopad uplatňování omezení plynoucích ze seznamu a vztahujících se k čl. 18 odst. 2 a čl. 28 odst. 1 je nejasný a nejsou k dispozici žádné číselné údaje, které by zdůvodňovaly jeho pokračování.

Evropský parlament se domnívá, že tento společný postoj do značné míry vychází vstříc zájmům Parlamentu. Za účelem dosažení konečné dohody co nejdříve je ochoten přijmout myšlenku na ustanovení o přezkumu s přihlédnutím k významu tohoto nařízení. V zájmu nalezení východiska formuluje návrh jasné podmínky, které se k navrhovanému přezkumu vztahují.

Zpráva správní komise musí přinést jasný přehled účinků a dopadu přílohy III s ohledem na náklady, význam, rozsah a frekvenci jeho uplatňování. Cílem přezkumu by mělo být zrušení přílohy III, pokud neexistují významné důvody pro to, aby seznam i nadále existoval.

Evropská komise je ochotna přistoupit na kompromis, jelikož představuje krok vpřed oproti stávající situaci podle přílohy III. Evropské komisi velmi záleží na tom, aby se tento přezkum do pěti let provedl, a bude se usilovně snažit k němu přispět.

Mezitím vyjádřilo české předsednictví zájem o to, aby se tato záležitost uzavřela. Přijetí tohoto nařízení je předpokladem toho, aby nařízení 883/2004 vstoupilo v platnost v roce 2010.

Oba zpravodajové (paní Lambertová pro prováděcí nařízení a pan Cremers pro tento návrh) jsou zastánci hladkého a rychlého ukončení tohoto postupu. Celkový dopad provádění (zejména zlepšení spolupráce mezi orgány a mezi orgány a občany) má velký význam pro pojištěné osoby a jejich rodiny, neboť zajišťuje práva mobilních občanů.

(1)     Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, na osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, Úř. věst. L 149, 5.7.1971, s. 2. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1992/2006 (Úř. věst. L 392, 30.12.2006, s. 1). (2)    KOM(2008)0648.