ZPRÁVA o obnovené sociální agendě

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (25. 3. 2009)

STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (17. 3. 2009)

STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (5. 3. 2009)

STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (13. 2. 2009)

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

3. 4. 2009 - (2008/2330(INI))

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci
Zpravodaj: José Albino Silva Peneda

Errata/Addenda

Postup : 2008/2330(INI)

Průběh na zasedání

Stadia projednávání dokumentu :

A6-0241/2009

Předložené texty :

A6-0241/2009

Rozpravy :

PV 05/05/2009 - 10
CRE 05/05/2009 - 10

Hlasování :

PV 06/05/2009 - 6.12
CRE 06/05/2009 - 6.12
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2009)0370

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru
STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání
STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví
VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

o obnovené sociální agendě

(2008/2330(INI))

Evropský parlament,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2008 o obnovené sociální agendě (KOM(2008)0412),

– s ohledem na své usnesení ze dne 18. listopadu 2008 obsahující doporučení Komisi o uplatňování zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy¹,

– s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2008 o problematice kolektivních smluv v EU²,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2008 o obnoveném závazku pro sociální Evropu: posílení otevřené metody koordinace v oblasti sociální ochrany a sociálního začlenění (KOM(2008)0418),

– s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2009 o nediskriminaci na základě pohlaví a mezigenerační solidaritě[1],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2008 o nediskriminaci a rovných příležitostech: obnovený závazek (KOM(2008)0420),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2008 o plánu evropské hospodářské obnovy (KOM(2008)0800),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. října 2008 o lepší rovnováze mezi pracovním a soukromým životem: silnější podpora pro sladění profesního, soukromého a rodinného života (KOM(2008)0635),

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. října 2006 nazvané „Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí v EU“ (KOM(2006)0574) a na usnesení Parlamentu ze dne 20. listopadu 2008 o budoucnosti systémů sociálního zabezpečení a důchodů: jejich financování a tendence k individualizaci[2],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. října 2007 nazvané „Modernizace sociální ochrany pro větší sociální spravedlnost a hospodářskou soudržnost: další pokrok v aktivním začleňování lidí nejvíce vzdálených trhu práce“ (KOM(2007)0620) a na usnesení Parlamentu ze dne 9. října 2008 o podpoře sociálního začlenění a boji proti chudobě v EU, včetně dětské chudoby[3],

– s ohledem na doporučení Rady 92/441/EHS ze dne 24. června 1992 o společných kritériích, pokud jde o dostatečné prostředky a sociální pomoc v systémech sociální ochrany¹,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. června 2007 nazvané „K obecným zásadám flexikurity: větší počet a vyšší kvalita pracovních míst prostřednictvím flexibility a jistoty“ (KOM(2007)0359) a na usnesení Parlamentu ze dne 29. listopadu 2007 k obecným zásadám flexikurity[4],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. června 2008 nazvané „Zelenou malým a středním podnikům.“ „Small Business Act“ pro Evropu KOM(2008)0394,

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. února 2007 nazvané „Vyhodnocení sociální reality – Průběžná zpráva pro zasedání Evropské rady na jaře roku 2007 (KOM(2007)0063) a na usnesení Parlamentu ze dne 15. listopadu 2007 o vyhodnocení sociální reality[5],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. května 2006 nazvané „Podpora slušné práce pro všechny – Příspěvek Unie k provádění agendy slušné práce ve světě (KOM(2006)0249) a na usnesení Parlamentu ze dne 23. května 2007 o podpoře slušné práce pro všechny[6],

– s ohledem na své usnesení ze dne 13. října 2005 o ženách a chudobě v Evropské unii[7] a na definici chudoby, kterou toto usnesení obsahuje,

– s ohledem na svůj postoj ze dne 17. června 2008 k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o Evropském roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (2010)[8],

– s ohledem na své usnesení ze dne 13. října 2005 o ženách a chudobě v Evropské unii[9],

– s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie[10] a zejména na její ustanovení týkající se sociálních práv a na článek 136 Smlouvy o ES,

– s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 22. listopadu 2006 nazvanou „Modernizace pracovního práva, jejímž cílem je řešit výzvy 21. století“ (KOM(2006)0708),

– s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 18. července 2001 o podpoře evropského rámce sociální odpovědnosti podniků (KOM(2001)0366), na sdělení Komise ze dne 22. března 2006 o provádění partnerství pro růst a zaměstnanost: učinit z Evropy centrum excelence v oblasti sociální odpovědnosti podniků (KOM(2006)0136) a na usnesení Parlamentu ze dne 13. března 2007 o sociální odpovědnosti podniků: nové partnerství[11],

– s ohledem na své prohlášení ze dne 22. dubna 2008 o zamezení bezdomovectví na ulicích[12],

– s ohledem na Mezinárodní pakt OSN o hospodářských, sociálních a kulturních právech z roku 1966,

– s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

– s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0241/2009),

A. vzhledem k tomu, že pro EU bude hlavním negativním dopadem stávající finanční a hospodářské krize výrazné zvýšení nezaměstnanosti, které vážněji ovlivní nejzranitelnější sociální skupiny; vzhledem k tomu, že vyšší míra nezaměstnanosti je spojená s nárůstem chudoby a nerovností v oblasti zdraví, s vyloučením, kriminalitou, nejistotou a nedostatkem důvěry,

B. vzhledem k tomu, že EU již bez ohledu na stávající krizi čelila potížím v důsledku slabého hospodářského růstu, napjaté demografické situace a těžkostí souvisejících s životem ve stále globalizovanější světové ekonomice,

C. vzhledem k tomu, že v roce 2007 činil podíl evropských občanů ve věku 18 až 24 let, kteří předčasně zanechali studia, 15,2 %,

D. vzhledem k tomu, že zaměstnání stále ještě pro mnoho lidí v EU nezaručuje cestu z chudoby, přičemž v roce 2006 bylo chudobou ohroženo 8 % pracujících,

E. vzhledem k tomu, že v roce 2006 bylo 16 % evropských občanů ohroženo chudobou; vzhledem k tomu, že obzvláště zranitelnými skupinami jsou děti, velké rodiny, rodiče samoživitelé, nezaměstnaní, osoby se zdravotním postižením, mladí lidé, starší lidé, etnické menšiny a migranti,

F. vzhledem k tomu, že ženy jsou chudobu stále ohroženy více než muži kvůli své ekonomické závislosti, rozdílům v odměňování mužů a žen na trhu práce a jejich vyššímu zastoupení v hůře placených zaměstnáních; vzhledem k tomu, že tato situace zvyšuje riziko, že chudoba bude přetrvávat i v dalších generacích;

G. vzhledem k tomu, že růst cen má v posledních letech velký vliv na rozpočty domácností a neúměrně postihl zranitelné sociální skupiny,

H. vzhledem k tomu, že různé studie (např. průzkum týkající se budoucnosti práce „Future of Work Research“, který uskutečnila nadace Russell Sage) ukázaly, že každý čtvrtý pracovník v nejrozvinutějších ekonomikách by mohl brzy pobírat nízký plat a mohl by čelit vyššímu riziku chudoby; vzhledem k tomu, že hůře placená zaměstnání vykazují, jak se zdá, velkou jednotnost, neboť mají často podobu nestandardního pracovního poměru, v němž jsou nejvíce ohroženi pracovníci s nízkou kvalifikací, pracovníci na částečný úvazek, ženy, přistěhovalci a mladí pracovníci; vzhledem k tomu, že existuje tendence přenášet práci za nízkou mzdu z generace na generaci, a vzhledem k tomu, že se tak omezuje přístup k dobrému vzdělání, kvalitní zdravotní péči a dalším základním životním podmínkám,

I. vzhledem k tomu, že článek 2 Smlouvy o ES stanoví, že rovnost žen a mužů je jednou ze základních hodnot Evropské unie,

J. vzhledem k tomu, že EU se potýká s demografickými změnami, jejichž hlavními rysy jsou prodlužování délky života a nízká míra plodnosti, ačkoli některé země vykazují známky obratu posledního z uvedených trendů,

K. vzhledem k předpokladu, že demografické změny povedou k tomu, že poměr závislých seniorů se do roku 2050 zdvojnásobí, což se promítne především na fyzickém a duševním zdraví obyvatelstva,

L. vítá zprávu Komise nazvanou „Demografická zpráva 2008: plnění sociálních potřeb ve stárnoucí společnosti“ (SEK(2008)2911), která uznává stěžejní roli, již mají ve společnosti neformální pečovatelé; vyzývá Komisi, aby zvážila silné sociální argumenty pro zapojení pečovatelů do vytváření budoucí politiky,

M. vzhledem k tomu, že důsledky finanční krize pro reálnou ekonomiku nejsou zcela známy, ale že bude nemožné dosáhnout cíle, jímž je vytvořit v EU v letech 2008 až 2009 5 milionů pracovních míst; vzhledem k tomu, že hospodářská recese povede k vyšší nezaměstnanosti a zcela jistě k větší chudobě a způsobí problémy evropskému sociálnímu modelu,

N. vzhledem k tomu, že finanční a hospodářská krize je příčinou růstu nezaměstnanosti a nejistoty, a sociální soudržnost v EU je tak pod výrazným tlakem a v mnoha členských státech se vyznačuje sociálními poruchami a napětím,

O. vzhledem k tomu, že EU se zavázala k dosažení rozvoje, který bude trvale udržitelný ze sociálního a ekologického hlediska, a vzhledem k tomu, že příležitosti k vytvoření pracovních míst, které mohou vyplývat z tohoto závazku, by měly být plně využity,

P. vzhledem k tomu, že sociální dialog může při řešení krize důvěry, kterou prohlubuje hospodářská krize, sehrát významnou úlohu, neboť mnoho lidí v naší společnosti se obává budoucnosti; vzhledem k tomu, že stejná priorita musí být rovněž přiznána lidem, kteří jsou již vyloučeni a jejichž situace se ve stávající krizi zhoršuje,

Q. vzhledem k tomu, že institucionální opatření EU, která mají výraznější intervenční charakter a která se vyznačují určitým stupněm přerozdělování příjmů a společným chápáním pojmu „evropský sociální model“, mají pozitivní dopad na kvalitu pracovního života milionů mužů a žen ve více znevýhodněných odvětvích našich pracovních trhů,

R. vzhledem k tomu, že respektování vnitrostátních právních a smluvních rámců, které se vyznačují vyvažováním pracovního práva a kolektivních dohod, jež tyto modely upravují, jsou základním předpokladem harmonizace hodnot v rozmanitých systémech,

S. vzhledem k tomu, že v případě nestandardních pracovních poměrů se neuplatňují pravidla a postupy stanovené partnery v rámci kolektivního vyjednávání,

T. vzhledem k tomu, že obnovená sociální agenda by se měla zakládat na zásadě, podle níž účelnost a efektivnost sociálních politik přispívá k hospodářskému růstu a prosperitě, a vzhledem k tomu, že tato skutečnost může rovněž pomoci obnovit klesající podporu EU ze strany občanů,

U. vzhledem k tomu, že je politováníhodné, že se obnovená sociální agenda nezabývá otázkou právní jistoty sociálních služeb obecného zájmu,

V. vzhledem k tomu, že byly vyjádřeny vážné obavy nad úlohou a viditelností obnovené sociální agendy, včetně nedostatečné jasnosti jejího účelu, nebo otázky, jak na ni bude navázáno, včetně snížení významu, který je přisuzován sociální otevřené metodě koordinace (OMC),

W. vzhledem k tomu, že evropské sociální modely představují v rozmanitosti systémů jednotné hodnoty a obecně spadají do pravomoci členských států, musí být cíle sociální Evropy zakotvené ve Smlouvě, v Listině základních práv a v reformní smlouvě zdůrazněny jako zastřešující cíl EU, má-li EU naplnit očekávání a vyslyšet obavy svých občanů; vzhledem k tomu, že Evropská rada na svých po sobě jdoucích jarních zasedáních opakovaně zdůraznila cíl vymýtit chudobu a sociální vyloučení a potřebu posílit sociální rozměr v Lisabonské smlouvě; vzhledem k tomu, že nezdar a úspěch vnitrostátních sociálních politik a politik zaměstnanosti mají vliv i na další členské státy, a proto musí být diskuse o reformě evropského sociálního modelu v samotném jádru této interakce mezi EU a členskými státy,

X. vzhledem k tomu, že nezdar strategie pro růst a zaměstnanost, pokud jde o snižování chudoby, jíž je v současnosti postiženo 78 milionů obyvatel, a rostoucí nerovnost musí stát v centru pozornosti; vzhledem k tomu, že EU musí dosáhnout pokroku v rozvoji a provádění vnitrostátních cílů a cílů EU v oblasti snižování chudoby a sociálního vyloučení, jakož i v klíčových oblastech, pro které v současnosti existují ukazatele, pokud mají občané věřit tomu, že EU slouží v první řadě lidem a teprve potom podnikům a bankám,

Y. vzhledem k tomu, že v několika řízeních u Soudního dvora Evropských společenství byl použit výraz „ustanovení, jež mají zásadní význam pro ochranu politického, sociálního a ekonomického pořádku“, aniž by bylo vyjasněno, kdo může v tomto ohledu rozhodnout, jaká ustanovení mají zásadní význam pro ochranu obecných ustanovení veřejného pořádku v členském státě,

Z. vzhledem k tomu, že Soudní dvůr rozhodl, že není v pravomoci členských států, aby jednostranně vymezovaly pojem veřejného pořádku nebo aby jednostranně vyžadovaly uplatňování veškerých závazných ustanovení svého pracovního práva od poskytovatelů služeb majících sídlo v jiném členském státě, a vzhledem k tomu, že není jasné, kdo má tuto pravomoc, pokud ji nemají členské státy,

AA. vzhledem k tomu, že neexistuje jasné rozlišení mezi využíváním subdodavatelské pracovní síly a pochybným obchodováním a poskytováním služeb založeným na zákonných smlouvách se skutečně samostatně výdělečně činnými osobami; vzhledem k tomu, že by měl být řešen rozdíl mezi podvodnými praktikami a opravdovými občanskoprávními a obchodněprávními vztahy,

Prioritní opatření

Evropské sociální modely

1. vyzývá Radu a Komisi, aby vzhledem k hospodářské recesi opětovně potvrdily význam silné sociální Evropy, jež v sobě zahrnuje udržitelnou, účelnou a efektivní sociální politiku a politiku zaměstnanosti; vyzývá Komisi, aby vytvořila ambiciózní agendu sociální politiky pro období 2010–2015;

2. naléhá na Komisi, aby předložila koherentní politický plán pro důstojnou práci v souladu s Listinou základních práv Evropské unie;

3. zdůrazňuje, že je důležité, aby vytváření a podpora pracovních míst byly v této těžké době na prvním místě sociální agendy; domnívá se, že větší flexibilita na pracovišti je nyní důležitější než tomu bylo dříve;

4. vybízí Komisi k propojení obnovené sociální agendy s dalšími iniciativami, jako je Evropský pakt pro rovnost žen a mužů, Evropský pakt mládeže a Evropská aliance pro rodiny, aby se zlepšil přístup sociálně znevýhodněných skupin k sociálním dávkám;

5. je znepokojen skutečností, že opatření navržená ve sdělení Komise nejsou dostatečně konzistentní a nemají tudíž vliv na současnou míru chudoby a vyloučení v EU a neřeší současné problémy sociální soudržnosti;

6. lituje zejména, že ve sdělení Komise chybějí návrhy k níže uvedeným otázkám, jež jsou klíčové pro dosažení rovnováhy mezi ekonomickými svobodami a sociálními právy:

– směrnice zabezpečující základní pracovní práva všem pracovníkům bez ohledu na jejich zaměstnanecký status, která má poskytnout ochranu stále se zvyšujícímu množství netypických pracovníků;

– přezkum směrnice Rady spolu se systémem hodnocení práce, který je neutrální z hlediska pohlaví, s cílem snížit rozdíly v příjmech mezi muži a ženami v rámci hospodářských odvětví i mezi těmito odvětvími jako takovými;

– směrnice o přeshraničním kolektivním vyjednávání v souladu s realitou přeshraničních obchodních operací;

7. zdůrazňuje, že je nezbytné dále rozvinout minimální standardy v oblasti zaměstnaneckých práv; je si vědom toho, že před základními sociálními právy nemají přednost ani ekonomické svobody ani pravidla hospodářské soutěže;

8. poukazuje na to, že sociální politika by měla zahrnovat taková klíčová opatření, jako jsou lepší rovnováha mezi silnějšími sociálními právy a svobodami, boj proti diskriminaci a podporu rovnosti, jakož i modernizaci a reformu evropských sociálních modelů a zároveň i posilování jejich hodnot;

9. připomíná, že vymezení toho, co pro členský stát představují „ustanovení, jež mají zásadní význam pro ochranu politického, sociálního a ekonomického pořádku“ je politickou záležitostí a mělo by být provedeno demokraticky legitimním postupem; proto vyzývá Komisi, aby zahájila otevřenou diskusi ve snaze vyjasnit, co tato obecná ustanovení veřejného pořádku představují, a případně navrhnout právní předpisy;

10. domnívá se, že v současné době by se neměly snižovat sociální výdaje, ale měly by se spíše posilovat strukturální reformy; dodává, že EU by měla podpořit infrastrukturu sociálních modelů členských států, včetně sociálních služeb obecného zájmu, tím, že opětovně zdůrazní, jaký má všeobecný přístup k nim a jejich kvalita a udržitelnost význam;

11. s politováním konstatuje, že ačkoli finanční krize ukázala, že státní intervence je pro zachování hospodářské činnosti a posílení sociální soudržnosti důležitá, Komise nezabezpečila budoucnost a klíčovou úlohu veřejných služeb v Evropské unii a nepředložila návrh rámcové směrnice o službách obecného zájmu;

12. vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh, jehož cílem bude zabezpečit právní jistotu sociálních služeb obecného zájmu;

13. zdůrazňuje, že je nezbytné najít způsoby, jak modernizovat a reformovat systémy sociálního zabezpečení jednotlivých států s cílem vymýtit chudobu v dlouhodobém horizontu, zejména pokud jde o přiměřený minimální příjem, důchodové zabezpečení a zdravotní péči; zdůrazňuje, že je možné posílit finanční udržitelnost minimální mzdy a důchodových systémů i kvalitu a efektivnost zdravotnictví, a sice zlepšením jejich organizační struktury a přístupu k těmto službám, posílením spolupráce mezi veřejným a soukromým odvětvím, dodržováním zásady subsidiarity a podporou zvýšeného úsilí o vytvoření systémů progresivního zdanění, které mohou omezit nerovnost;

14. zdůrazňuje, že většina členských států uplatňuje systém minimální mzdy, avšak v některých státech zaveden není; vybízí členské státy, aby tento systém zavedly a podpořily tak sociální začlenění, a naléhavě je žádá, aby si vyměňovaly osvědčené postupy; uznává, že pokud je poskytována sociální podpora, mají členské státy povinnost zajistit, aby občané svým nárokům rozuměli a byli schopni je uplatňovat;

15. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby všichni občané měli přístup k základním bankovním službám;

16. je toho názoru, že sport a kulturní aktivity představují základní nástroje sociálního začlenění, které přispívají k osobnímu rozvoji, podporují společenskou prospěšnost a rozvíjejí talenty;

17. očekává od Komise, že zajistí, aby otázky životního prostředí a péče o zdraví byly rychle začleněny do všech politik Unie s cílem zajistit vysoký stupeň ochrany zdraví a životního prostředí v souladu s ustanoveními Smlouvy o ES;

18. podporuje záměr Komise rozšířit sociální agendu na nové oblasti; vyjadřuje politování nad tím, že otázka ochrany životního prostředí je příliš často zohledňována pouze v souvislosti se změnami klimatu; vítá obnovená prohlášení Komise na podporu udržitelné nízkouhlíkové ekonomiky, lituje však, že návrh Komise neobsahuje žádná konkrétní opatření, která by zohledňovala sociální a zdravotní dopady ekologické a klimatické krize;

19. zdůrazňuje, že extrémní chudobu a sociální vyloučení, jež z ní vyplývá, nelze posuzovat pouze z ekonomického hlediska na základě čísel, ale že musí být chápány také z hlediska lidských a občanských práv; uznává, že zásada volného pohybu kapitálu a zboží sama o sobě nemůže vymýtit chudobu nebo chronickou chudobu (zejména pokud je trvalého rázu) a že lidé, jichž se extrémní chudoba dotýká, ztrácejí příležitosti, nemohou se plně účastnit života ve společnosti a stávají se lhostejnými vůči svému okolí;

Sociální politika a politika zaměstnanosti

20. vítá návrhy Komise obsažené v balíčku, který se zabývá otázkou slaďování soukromého a pracovního života a který je uplatňován od konce roku 2008; vyzývá Komisi, aby vydala doporučení pro členské státy, které viditelně zaostávají za cíli barcelonského zasedání Evropské rady z roku 2002, pokud jde o zajišťování péče o děti pro rok 2010; žádá Komisi, aby nadále prosazovala otevřenost zaměstnavatele vůči flexibilním pracovním opatřením, lepší využívání informačních a komunikačních technologií a znalostí v tomto oboru, jakož i optimalizaci nových způsobů organizace práce, a podpořila tak pružnější režim práce a jeho soulad s podnikáním, správou a dobou vyučování;

21. vyzývá Komisi, aby připravila návrh zabývající se otázkou lepšího slaďování soukromého, rodinného a pracovního života, kterého by bylo možné dosáhnout lepším využíváním informačních a komunikačních technologií a rozvíjením znalostí v tomto oboru a optimalizací nových způsobů organizace práce, přičemž by současně zohlednila potřeby a kvalitu života dětí a současně podpořila účinnější ochranu zaměstnanosti, který potvrdí právo rodičů a pečovatelů na flexibilní pracovní modely, jež by odpovídaly jejich potřebám, a aby věnovala zvláštní pozornost přístupu osob s nízkými příjmy a s nejistým nebo málo kvalitním zaměstnáním;

22. vyjadřuje politování nad nedostatečnou schopností politik EU a jednotlivých států řešit rostoucí chudobu, zejména u dětí;

23. vyzývá členské státy, aby v zájmu sociálního začlenění zavedly systém minimální mzdy založený na zásadě subsidiarity a proporcionality;

24. navrhuje, že nové demografické problémy by bylo možné řešit nápravou situace žen, které žijí v chudobě, mají nerovný a nedostatečný přístup k potravinám, bydlení, vzdělávání a odměňování a které se potýkají s problémem, jak sladit práci se svým rodinným a soukromým životem;

25. vyzývá k přijetí účinnějších opatření, jež by předcházela předčasnému zanechání studia a pomáhala bojovat proti tomuto jevu, přičemž navrhuje uplatnit motto „studium se vyplatí“; žádá účinnější organizaci vzdělávacích systémů a školních osnov, které budou lépe odpovídat budoucímu pracovnímu trhu, jakož i potřebám společnosti a technologickému vývoji; vyzývá k další podpoře koncepce náhradního školního vzdělávání, jakož i neformálního a neoficiálního vzdělávání, jež prokazatelně vede k vyšší účasti mladých lidí a dospělých, než je tomu u tradičního školního prostředí, což by přispělo ke snížení míry zanechání studia v Evropské unii; za tímto účelem vyzývá k dlouho očekávanému odstranění veškerých nerovností v příležitostech ve vzdělávacích systémech EU, zejména k odstranění nízké úrovně vzdělávání a odděleného vzdělávání, jež mají nevratné negativní dopady na marginalizované skupiny, zejména na Romy;

26. trvá na tom, že je zapotřebí přijmout účinnější opatření v oblasti celoživotního vzdělávání a odborné přípravy s cílem poskytnout zejména méně kvalifikovaným občanům potřebnou kvalifikaci pro hladký a nediskriminační (opětovný) vstup na pracovní trh a přispět k sociální inovaci; navrhuje, aby byl kladen důraz na podnikatelské dovednosti, zejména na podnikání žen a mladých lidí, znalosti v oblasti informačních a komunikačních technologií, finanční gramotnost a jazykové znalosti;

27. zdůrazňuje potřebu zlepšit vzdělávání v Evropě s cílem urychlit proces kompatibility a komparability vzdělávacích systémů členských států, a usnadnit tak vzájemné uznávání odborných kvalifikací a standardů;

28. domnívá se, že politiky aktivního sociálního začlenění musí mít rozhodující vliv na vymýcení chudoby a sociálního vyloučení, a to jak pokud jde o placené zaměstnance („chudí pracující“), tak pokud jde o osoby, které nemají placené zaměstnání;

29. zdůrazňuje, že je nezbytné podporovat spolupráci mezi vysokými školami a podniky, neboť je třeba zajistit, aby tito partneři vzájemně spolupracovali a aby se navzájem podporovali ku prospěchu svých vlastních organizací, zaměstnanců a studentů; domnívá se, že je třeba vytvořit vazbu mezi vysokoškolskými studijními programy a podnikatelským světem a že podniky by měly mít možnost doplňovat studijní programy, nabízet stáže, pořádat pro studenty dny otevřených dveří atd.;

30. upozorňuje, že k začlenění mladých a starších lidí, žen, dlouhodobě nezaměstnaných osob a znevýhodněných skupin do pracovního trhu je nezbytné najít vyváženější vztah mezi pracovní flexibilitou, sociálním zabezpečením a potřebou zajistit důstojnou mzdu; navrhuje, aby členské státy při provádění vnitrostátních strategií flexikurity zohlednily usnesení Parlamentu ze dne 29. listopadu 2007 k obecným zásadám flexikurity;

31. vzhledem k tomu, že zejména v době finanční a hospodářské krize, jež často vede k propouštění a restrukturalizaci, je nanejvýš důležitá účast pracovníků na rozhodovacím procesu v podnicích, které ovlivňují jejich pracovní místa a životní podmínky; vítá nedávnou revizi směrnice Rady 94/45/ES ze dne 22. září 1994 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství[13]; znovu opakuje svou výzvu k dalšímu posilování činnosti evropských rad zaměstnanců, jak je uvedeno v jeho usnesení ze dne 4. září 2001 o uplatňování zde zmíněné směrnice[14];

32. zdůrazňuje, že sociální politika a politika zaměstnanosti by měly podporovat vytváření pracovních míst a měly by být okamžitě aktivovány, aby tak reagovaly na stávající hospodářskou krizi a zajistily pracovní příležitosti a příležitosti ke vzdělání a aby zmírňovaly ztrátu příjmů; domnívá se, že by tyto politiky měly aktivně motivovat občany k hledání pracovních příležitostí či k zahájení vlastní podnikatelské činnosti; domnívá se, že by členské státy měly za tímto účelem zvážit dostupné nástroje financování, jako jsou úvěrové záruky, snížení úrokových sazeb či poskytování jednorázových dávek v nezaměstnanosti, jež vedle zmírňování ztráty příjmů poskytují také příležitosti ke vzdělávání, které nezaměstnaným osobám pomohou nalézt nové zaměstnání; připomíná ucelený přístup Komise k aktivnímu začlenění, jenž zahrnuje přiměřenou podporu příjmu, přístup na trhy práce pro všechny a kvalitní sociální služby;

33. vyzývá Komisi, aby se ujala iniciativ, které povedou k jednoznačnému rozlišení mezi zaměstnavateli, skutečně samostatně výdělečně činnými osobami a malými podnikateli na straně jedné a zaměstnanci na straně druhé;

34. zdůrazňuje naléhavou potřebu podporovat matky prostřednictvím rodinných přídavků na děti po dobu dětství a vytvořením vhodného rámce pro jejich návrat na pracovní trh, a zároveň věnovat zvláštní pozornost matkám samoživitelkám vzhledem ke zranitelnosti této skupiny;

35. zdůrazňuje, že sociální ekonomika jakožto další forma podnikání zásadním způsobem přispívá k trvale udržitelnému evropskému hospodářství tím, že spojuje ziskovost a solidaritu; dodává, že sociální podniky potřebují jistý právní rámec; zdůrazňuje, že pro sociální oblast je velmi přínosná dobrovolná práce, zejména v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení a v poskytování pomoci znevýhodněným skupinám ve společnosti;

36. zdůrazňuje, že ne všichni lidé jsou schopni pracovat a že v současné době ani nejsou pracovní místa pro všechny, a potvrzuje, že je důležité provést doporučení z roku 1992, které bylo potvrzeno na prosincovém zasedání Rady, o poskytování dostatečných prostředků a sociální pomoci, aby člověk mohl žít způsobem slučitelným s lidskou důstojností, a to zavedením systémů minimálního příjmu ve všech členských státech a zvýšením úrovní pro zajištění přístupu a přiměřenosti;

37. věří, že rozvoj mikroúvěrů může významně přispět k zahájení samostatné výdělečné činnosti (dlouhodobě) nezaměstnaných; zdůrazňuje, že mikroúvěry již nezaměstnaným osobám pomohly v mnoha těchto situacích k jejich opětovnému zařazení se do pracovního života a že jejich poskytování je v souladu s Lisabonskou strategií pro růst a zaměstnanost; vyzývá Komisi, aby zlepšila shromažďování a přístupnost informací o možnostech a dostupnosti mikroúvěrů a aby se aktivně zaměřila na ty společenské skupiny, které by měly z nabídky mikroúvěrů největší užitek a které je potřebují nejvíce;

38. vyzývá k podpoře větší provázanosti mezi uplatňováním flexikurity a posilováním sociálního dialogu, přičemž by měly být dodržovány národní zvyklosti a postupy;

39. trvá na odstranění administrativních překážek pro malé a střední podniky; vyzývá k dalšímu provádění zásad navrhovaných ve sdělení Komise o iniciativě Small Business Act pro Evropu;

40. ačkoli plně uznává příslušnost členských států v oblasti mzdové politiky, navrhuje, aby sociální partneři na vnitrostátní úrovni projednali nové metody mzdových politik, které by mohly zvrátit stávající pokles poměru mezi mzdami a zisky a zahrnovat vyšší finanční podíl zaměstnanců na zisku společností, a to uplatňováním systémů zmírňujících dopad inflace; domnívá se, že takovéto systémy by mohly umožnit převádění mimořádných příjmů zaměstnanců do zvláštních kapitálových fondů vytvořených podniky; vyzývá k diskusi o tom, jakým způsobem pobízet podniky k uplatňování těchto metod, a dále vyzývá k diskusi o právním rámci, který upraví přístup zaměstnanců k těmto prostředkům tak, aby je využívali postupně; připomíná sociálním partnerům význam obnoveného závazku ke mzdám umožňujícím důstojný život, které zaručují minimální mzdu výrazně nad úrovní přiměřené příjmové hladiny, aby lidé získali možnost vymanit se z chudoby a mít prospěch z práce;

41. trvá na tom, že pokrok v oblasti nediskriminace a rovných příležitostí spočívá jak ve zdravém legislativním základu, tak v řadě politických nástrojů, a že nediskriminace i rovnost musí být zahrnuty do všech aspektů obnovené sociální agendy;

42. žádá Komisi, aby vypracovala studie o střednědobém a dlouhodobém dopadu mobility znalostí ve snaze využít výsledků jako silné základny pro opatření ke zmírnění negativních dopadů;

Přistěhovalectví

43. upozorňuje na skutečnost, že přistěhovalectví může mít v zemích původu negativní vliv na jejich rozvoj (případný odliv mozků), včetně vlivu na rodinné struktury, zdravotnictví, vzdělávání a výzkum; na druhé straně připomíná důsledky ekonomické krize, pokud jde o nerovnováhu pracovních trhů hostitelských zemí;

44. zdůrazňuje význam etického náboru ze třetích zemí, zejména pokud jde o zdravotnické odborníky, a vyzývá členské státy, které tak dosud neučinily, aby vypracovaly kodex chování pro mezinárodní nábory;

45. zdůrazňuje, že dlouhodobý vliv přistěhovalectví na demografické změny je těžce odhadnutelný, neboť závisí na proměnlivosti migračních toků, slučování rodin a míře plodnosti;

46. domnívá se, že jsou-li přistěhovalci legálně zaměstnáni, mohou přispívat k udržitelnému rozvoji systému sociálního zabezpečení a rovněž mohou získat nárok na důchod a sociální práva;

47. zdůrazňuje, že k tomu, aby byla přistěhovalecká politika založená na lidských právech úspěšná, musí podporovat ucelenou a účinnou strategii začlenění migrantů na základě rovných příležitostí a měla by zabezpečit jejich základní práva a rovnováhu mezi právy a povinnostmi;

48. vítá návrh Komise na postih zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají státní příslušníky třetích zemí s nelegálním pobytem; zdůrazňuje význam boje proti vykořisťování těchto státních příslušníků třetích zemí s nelegálním pobytem a respektování práv těch, kteří se nacházejí ve zranitelné situaci; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby podporovala příležitosti k zákonnému zaměstnávání příslušníků třetích zemí s legálním pobytem;

49. vítá návrh směrnice o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (KOM(2008)0414); upozorňuje však na skutečnost, že směrnice nesmí vést k větší diskriminaci občanů Unie na základě jejich ekonomického postavení;

50. domnívá se, že aktivnější provádění a prosazování stávajících pracovněprávních předpisů podle vnitrostátního práva, práva Společenství a úmluv MOP musí být pro orgány EU a členské státy prioritou;

51. zdůrazňuje, že je nutné, aby EU dále posílila antidiskriminační zákony; vyzývá Komisi, aby podnítila výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy s ohledem na podporu dalšího úspěšného začlenění migrantů; připomíná, že zejména v období těžké hospodářské situace je neúměrně postižena nejzranitelnější část obyvatel, mezi něž často patří migranti;

EU na externí úrovni

52. věří, že EU by ve svých vnějších vztazích mohla plnit proaktivnější úlohu, pokud jde o prosazování základních sociálních a environmentálních standardů; je přesvědčen o tom, že je nezbytné vyvíjet další úsilí, pokud jde o mechanismy v oblasti prevence, dohledu a sankcí za porušování těchto standardů;

53. domnívá se, že EU by mohla učinit více pro ovlivnění mezinárodního programu týkajícího se programu pro důstojnou práci a aktivně prosazovat dodržování úmluv Mezinárodní organizace práce, lidských práv a základních svobod a že její snaha může přispět k zajištění světového míru a také ochrany zájmů a hodnot EU;

54. zdůrazňuje skutečnost, že rozvoj právního rámce Společenství, ať už prostřednictvím primárních či sekundárních právních předpisů, by v žádném případě neměl být v rozporu s mezinárodními závazky v rámci úmluv MOP;

55. poukazuje na to, že EU by měla usilovat o proces globalizace vyznačující se větší mírou sociálního začlenění a větší hospodářskou a environmentální udržitelností; podotýká, že způsob, jakým společnosti podnikají, nemá pouze velké hospodářské dopady, ale také významné dopady sociální, a to jak v rámci EU, tak i v třetích zemích, zejména v zemích rozvojových; naléhá proto na Komisi, aby aktivně prosazovala koncepci sociální odpovědnosti podniků, buď prostřednictvím podpory nezávazných pravidel, nebo případně prostřednictvím legislativních návrhů;

Strukturální fondy

56. navrhuje zvýšit potenciál strukturálních fondů zjednodušením a zlepšením postupů a jejich pružnosti a potenciál rozměru sociální integrace, s cílem pomoci členským státům optimalizovat výsledky sociální politiky a politiky zaměstnanosti; vyzývá členské státy a regiony, aby plně zapojily partnery podle článku 16 obecného nařízení o strukturálních fondech; důrazně doporučuje zpřístupnit partnerům Evropský sociální fond na budování kapacit;

57. zdůrazňuje, že obnovená sociální agenda musí přijmout jasný závazek, že strukturální fondy a fondy soudržnosti EU pomohou k dosažení cílů sociální agendy; žádá proto členské státy, aby Evropský sociální fond (ESF) a veškeré další strukturální fondy využívaly ve snaze zlepšit nejen zaměstnatelnost lidí, ale také sociální infrastrukturu;

58. uznává, že strukturální fondy z velké části zůstávají hlavním nástrojem financování plnění sociálních cílů; žádá Komisi a členské státy, aby prosazovaly provázanost s jinými programy a podporovaly soudržnost víceletých rámcových programů, jako je Daphne, Progress, program veřejného zdraví a program „Evropa pro občany“;

59. žádá, aby zvláštní pozornost byla věnována oblastem, na které měla globalizace největší dopad, a také oblastem v nových členských státech, které procházejí procesem sociálního sbližování;

60. domnívá se, že program PROGRESS by mohl přispět k lepšímu posouzení modernizace evropských sociálních modelů vyhodnocením pilotních projektů;

61. domnívá se, že v důsledku volného pohybu osob na vnitřním trhu se v některých částech EU, a zejména ve větších městech, objevují nové problémy v souvislosti se zajišťováním sociální ochrany v situaci nouze pro osoby, které nejsou schopny se uživit, což vytváří velký tlak na (charitativní) soukromé a veřejné služby poskytující pomoc v nouzi, například bezdomovcům nebo marginalizovaným skupinám obyvatel v naší společnosti;

Opatření přispívající k dosažení cílů

Sociální a občanský dialog

62. zdůrazňuje, že flexibilita občanů a jejich vůle přijmout změnu může být větší díky vzájemnější důvěře, kterou lze získat na základě účinnějšího a transparentnějšího sociálního dialogu, a díky účinnější participativní demokracii uplatňované při navrhování a provádění politik;

63. domnívá se, že pro sociální dialog je zvlášť důležité podporovat politiky v oblasti zdraví a bezpečnosti práce a obecně podporovat zlepšení kvality života na pracovišti; vyzývá Komisi, aby zahájila diskusi o tom, jak do sociálního dialogu zapojit ty, kteří nejsou zaměstnáni na plný úvazek (dočasné pracovníky, pracovníky na částečný úvazek, pracovníky na dobu určitou);

64. vzhledem k tomu, že výsledky jednání evropských sociálních partnerů nejsou příliš známy a zveřejňovány, vyzývá k prosazování informovanosti o výsledcích sociálního dialogu, což pomůže posílit jeho vliv a podpoří jeho rozvoj;

65. je přesvědčen o tom, že kultura spolupráce, která na trhu práce nahrazuje kulturu konfliktu, by měla být nadále podporována prosazováním sociálního dialogu;

66. je přesvědčen o tom, že organizace občanské společnosti a chudí a sociálně vyloučené osoby musí být bezprostředněji a rovnocenně zapojeni do diskusí o hospodářském a sociálním modelu;

67. poukazuje na to, že sociální partneři by se měli za účelem dosažení dlouhodobé udržitelné strategie snažit pracovat s víceletými plány opírajícími se o specifické harmonogramy a lhůty;

68. vyzývá k široké diskusi o sociální agendě na období po roce 2010, která by probíhala mezi evropskými zúčastněnými stranami, vnitrostátními správními orgány, zaměstnavateli a zaměstnanci a občanskou společností;

69. poukazuje na to, že podniky hrají v EU významnou úlohu jak v oblasti hospodářské, tak v oblasti sociální; nabádá proto k prosazování sociální odpovědnosti podniků a upozorňuje na potřebu rychlého pokroku, pokud jde o kvalitní práci, včetně mezd umožňujících důstojný život, aby byl podpořen sociální model a aby se zabránilo sociálnímu dumpingu;

70. upřednostňuje účinný dialog mezi Parlamentem a občanskou společností, který je ovšem nezbytné vést také na ústřední, regionální a místní úrovni členských států;

71. podotýká, že Evropský rok dobrovolnické práce by byl ideální příležitostí ke kontaktu EU s občanskou společností; vyzývá Komisi, aby připravila podmínky pro to, aby byl rok 2011 vyhlášen Evropským rokem dobrovolnické práce, a aby co nejdříve předložila příslušný legislativní návrh;

72. domnívá se, že občanská společnost by měla být zapojována již od samotného zahájení rozhodovacích procesů, že informace by měly být veřejně přístupné, že by měla být uplatňována oboustranná zpětná vazba a že rozsah změny je třeba účastníkům jednoznačně objasnit;

73. zdůrazňuje význam a hodnotu procesu konzultace jakožto účinného nástroje pro umožnění přímého zapojení občanů do politického procesu na úrovni EU; vyzývá Komisi, aby přijala další kroky pro zvýšení informovanosti o budoucích konzultacích EU prostřednictvím médií a dalších vhodných fór na vnitrostátní, regionální a místní úrovni;

74. podotýká, že je naléhavě nutné, aby evropské orgány, sociální partneři na vnitrostátní úrovni a občanská společnost přijaly „sociální pakt“, jehož náplní by bylo přijímat sociální opatření s realistickými a závaznými cíli a ukazateli;

75. podotýká, že občanská angažovanost má své počátky již v dětství a vyzývá k podpoře struktur a iniciativ s účastí dětí a mládeže na místní, regionální a vnitrostátní úrovni;

Právo EU

76. zdůrazňuje, že je třeba, aby se pokročilo v otázce nařízení týkajícího se koordinace systémů sociálního zabezpečení, směrnice o přenositelnosti práv na důchodové zabezpečení a návrhu směrnice o provádění zásady rovného zacházení bez ohledu na náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci a aby práce na těchto právních předpisech byla dokončena;

77. vyzývá ke zlepšení legislativního procesu na úrovni EU, a to tak, aby bylo zřejmé, proč je přijetí opatření na úrovni EU nezbytné, k zajištění kvality obsahu a provádění přísného a nezávislého posouzení dopadů zahrnujícího sociální, environmentální a hospodářské dopady; vyzývá zejména k účinnému provedení interinstitucionální dohody z roku 2003 o zdokonalení tvorby právních předpisů;

78. zdůrazňuje, že by prioritou měla být účinná spolupráce mezi členskými státy a účinné sledování provádění práva EU;

79. domnívá se, že má-li být legislativní proces lepší, měl by aktivně usilovat o zapojení občanské společnosti a odpovídat potřebám občanů, protože tímto způsobem je možné EU občanům přiblížit;

Otevřená metoda koordinace (OMC)

80. domnívá se, že hospodářské a sociální politiky by měly být na úrovni EU lépe provázány, přičemž by měly být potvrzeny původní cíle Lisabonské agendy a potřeba zajistit, aby hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti aktivně přispívaly k vymýcení chudoby a sociálního vyloučení; připomíná, že podle Lisabonské smlouvy by při stanovování a provádění politik EU měly být zohledňovány nejpodstatnější prvky sociální politiky;

81. zdůrazňuje potřebu přijmout právně závaznou chartu základních sociálních práv;

82. domnívá se, že hospodářské a sociální politiky a politika v oblasti životního prostředí by měly být na úrovni EU lépe provázány; připomíná, že podle Lisabonské smlouvy by při stanovování a provádění politik EU měly být zohledňovány nejpodstatnější prvky sociální politiky;

83. domnívá se, že Lisabonská strategie na období po roce 2010 by se měla vztahovat i na posílenou OMC a žádá Komisi, aby dále vybízela členské státy ke stanovení vnitrostátních kvantifikovaných cílů, zejména pokud jde o snižování chudoby a sociální začlenění, podporovaných zejména novými měřitelnými a kvantitativními ukazateli;

84. vyzývá Radu a Komisi, aby vytvořily příležitosti pro skutečné zapojení Evropského parlamentu do tvorby Lisabonské strategie na období po roce 2010;

o o

85. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

[1] Přijaté texty, P6_TA(2009)0039.
[2] Přijaté texty, P6_TA(2008)0556.
[3] Přijaté texty, P6_TA(2008)0467.
[4] Úř. věst. C 297E, 20.11.2008, s. 174.
[5] Úř. věst. C 282E, 6.11.2008, s. 463.
[6] Úř. věst. C 102E, 24.4.2008, s. 321.
[7] Úř. věst. C 233E, 28.9.2006, s. 130
[8] Přijaté texty, P6_TA(2008)0286.
[9] Úř. věst. C 233E, 28.9.2006, s. 130.
[10] Úř. věst. C 364, 18.12.2000, s. 1.
[11] Úř. věst. C 301E, 13.12.2007, s. 45.
[12] Přijaté texty, P6_TA(2008)0163.
[13] Úř. věst. L 254, 30.9.1994, s. 64.
[14] Úř. věst. C 72E, 21.3.2002, s. 68.

V zhledem k stávající hospodářské krizi je zásadní, aby sociální politika šla ruku v ruce s hospodářskou politikou s cílem dosáhnout udržitelného výchozího stavu jak pro evropské občany, tak pro evropskou ekonomiku.

Obnovená sociální agenda by se měla zaměřit na politiky, které k tomu přispívají a které podle analýzy Komise nebyly v předchozích sociálních agendách dostatečně uplatňovány.

Základem tohoto procesu by měl být široký konsenzus a měly by se na něm podílet všechny klíčové zainteresované strany, a to zejména organizace občanské společnosti, vnitrostátní veřejné orgány, kulturní, sociální a hospodářské subjekty, zaměstnavatelé a zaměstnanci, přičemž současně by měly být dodržovány národní zvyklosti a postupy.

Mají-li být tyto činnosti účinné, měly by se zakládat na demokratickém participačním procesu, který bude vycházet zdola a bude uskutečňován přímo na místě, v blízkosti občanů. Proto má zásadní význam kvalitní komunikace mezi ústřední a místní správou na jedné straně a občanskou společností na straně druhé.

Velká část naší společnosti pociťuje v současnosti nejistotu a obavy a změny přijímá jen velice neochotně. Má-li se přispět k tomu, aby evropští občané změny podporovali, mohl by se sociální dialog rozšířit a zaměřit na větší transparentnost rozhodnutí přijímaných v oblasti sociálního přizpůsobování a hospodářské restrukturalizace např. na pracovním trhu.

Je důležité zdůraznit, že sociální dialog je nepřetržitý proces, který přesahuje krátkodobý horizont i kolektivní vyjednávání.

Evropské sociální modely nyní čelí několika výzvám, a to zejména demografické změně a globalizaci, vůči nimž nemůže zůstat imunní. Proto je třeba tyto modely z dlouhodobého hlediska modernizovat, avšak současně je třeba zachovat jejich původní hodnoty.

Financování důchodového systému je třeba znovu projednat, aby nebylo založeno pouze na státním systému. Vyváženou možností je i nadále přístup založený na třech pilířích, a proto by občané měli být informováni o alternativách k státem financovaným důchodům a motivováni k většímu využívání těchto alternativ. Patří mezi ně systémy zaměstnaneckého důchodového pojištění a systémy založené na spoření jednotlivců v průběhu celého jejich pracovního života.

Sociální partneři by měli projednat možnost udržování lidí na pracovním trhu na základě dobrovolnosti po dosažení zákonného věku odchodu do důchodu. Flexibilní odchod do důchodu na základě dobrovolnosti je třeba podporovat nejen mezi pracovníky, ale také mezi zaměstnavateli.

Sociální partneři by měli rovněž projednat možnost uplatňování opatření, v jejichž rámci by čerpaly výhody ženy, které přeruší pracovní činnost a pečují o děti. Tato opatření by mohla podpořit porodnost i účast žen na pracovním trhu. Bylo by např. možné přiznat do výpočtu dobu, po kterou daná žena přispívala do systému, nebo snížit počet let, jež jsou zapotřebí pro získání nároku na plnou penzi. Tato opatření by rovněž mohla v pozitivním smyslu záviset na počtu dětí.

Pokud jde o výzvy související s globalizací, měla by EU usilovat o nalezení inovačních a flexibilních odpovědí adekvátně k významné úloze, kterou sehrávají země, jež se stávají významnými hospodářskými mocnostmi, jako jsou Brazílie, Rusko, Indie a Čína.

Finanční prostředky EU nelze chápat jako všelék, ale mohly by pomoci v naléhavých situacích, a to zejména v oblastech, v nichž měla globalizace nepříznivější dopad. Proto by mělo být umožněno, aby byly tyto prostředky flexibilní, pokud jde o jejich použití.

Je třeba podpořit pracovní mobilitu v rámci EU, aby bylo možné plně využít příležitostí, jež nabízí evropský pracovní trh, a v tomto ohledu je nezbytné věnovat zvláštní pozornost patřičným jazykovým dovednostem. Je třeba zmínit, že mobilita občanů v rámci EU je stále velmi nízká a zůstává dlouho nezměněna.

V některých oblastech je stále zapotřebí důrazněji vymáhat uplatňování stávajících právních předpisů EU, případně zlepšit legislativní činnost. Je třeba prosazovat otevřenou metodu koordinace (OMC) a prohlubovat ji, neboť se jedná o významnou složku právních předpisů EU.

Metoda OMC by se mohla více orientovat na místní úroveň a umožňovat větší angažovanost. Mohla by se používat k hodnocení míry, do jaké se podařilo přiblížit se cílům a ukazatelům „sociálního paktu“ zmíněného v této zprávě, a k posouzení možností jejich přizpůsobení či zavedení nových cílů a ukazatelů.

Stručně vyjádřeno, sociální politiky nemohou být směsicí nahodilých činností a myšlenek. Mezi těmito politikami a politikami v oblasti hospodářství, zaměstnanosti a životního prostředí by měla existovat lepší návaznost.

V neposlední řadě je třeba si uvědomit nezbytnost lepší koordinace mezi měnovou politikou, o níž rozhoduje Evropská unie, a hospodářskou politikou, o níž se rozhoduje v jednotlivých členských státech, a to v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality. Budou-li všechny tyto politiky na sebe lépe navazovat, přispěje to k posílení růstu a zaměstnanosti.

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

o obnovené sociální agendě
(2008/2330(INI))

Navrhovatel: Eoin Ryan

NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. opět zdůrazňuje význam silného sektoru malých a středních podniků, který poskytuje pevný základ pro udržitelný hospodářský růst a sociální rozvoj a zároveň zvyšuje životní standardy a posiluje sociální soudržnost, neboť stimuluje soukromé vlastnictví a podnikatelské dovednosti, vytváří pracovní místa, diverzifikuje hospodářskou činnost a podporuje regionální rozvoj; vítá proto iniciativu Komise s cílem snížit podnikům administrativní zátěž; protože však velká většina podniků v Evropské unii zaměstnává méně než deset osob, je přesvědčen, že je třeba v této oblasti vyvinout další úsilí;

2. s politováním konstatuje, že ačkoli finanční krize ukázala význam státní intervence pro zachování hospodářské činnosti a posílení sociální soudržnosti, Komise nezabezpečila budoucnost a klíčovou úlohu veřejných služeb v Evropské unii prostřednictvím návrhu rámcové směrnice o službách obecného zájmu;

3. bude věnovat zvláštní pozornost zprávě Komise o dopadu stárnutí na veřejné výdaje a jejímu sdělení o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, které budou předloženy v roce 2009; v této souvislosti bude sledovat, zda návrhy modernizace penzijních systémů nepovedou ke snížení zdrojů určených důchodcům; bude také obzvlášť pečlivě sledovat status zaměstnanců s nestandardními smlouvami, pokud jde o jejich penzijní zabezpečení;

4. vítá důraz, který je kladen na úmluvy Mezinárodní organizace práce, jež je třeba považovat za minimální standardy, pokud jde o důstojnou práci, a zdůrazňuje, že je třeba vrátit práci její dimenzi odměny, a to jak v Evropské unii, tak v jejích vztazích se třetími zeměmi;

5. uznává úlohu mikroúvěrů při posilování sociálního začlenění a vytváření nových hospodářských příležitostí; vyzývá Komisi, aby zdokonalila shromažďování informací o možnostech poskytnutí mikroúvěru a jejich dostupnost a aby se aktivně zaměřila na ty společenské skupiny, které by měly největší užitek z nabídky mikroúvěrů a které je potřebují nejvíce;

6. je přesvědčen, že Komise a členské státy by měly posílit své úsilí o rozšíření znalostí týkajících se digitálních technologií a přístupu do informační společnosti; zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost boji proti „digitální propasti“ prostřednictvím opatření zaměřených na přístup k informační technologii a na osvětu zaměřenou na seniory, zdravotně postižené a občany žijící ve venkovských a okrajových oblastech;

7. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly finanční začleňování a vzdělávání v této oblasti a aby zajistily, aby měli všichni občané přístup k základním bankovním službám;

8. vítá vytvoření Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, k němuž došlo v roce 2007; vyzývá k širšímu využívání potenciálu tohoto fondu, jehož lze dosáhnout zjednodušením postupů.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

o obnovené sociální agendě
(2008/2330(INI))

Navrhovatelka: Anne Ferreiraová

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A. vzhledem ke zvyšujícímu se počtu evropských občanů postižených chudobou, existenční nejistotou a zhoršením životních podmínek, jakož i rostoucí nerovností v oblasti sociální a v oblasti zdravotní péče,

B. vzhledem ke stárnutí evropské populace a ke zvyšování počtu osob trpících vážnými fyzickými a psychickými chorobami; vzhledem k tomu, že existuje také spojitost mezi stárnutím obyvatelstva a zdravotním postižením,

C. vzhledem k tomu, že špatné sociální a environmentální podmínky mají vliv na výskyt a vážnost některých chorob; vzhledem k neustále rostoucímu výskytu rakovinových onemocnění spojených s environmentálními a stravovacími faktory,

D. vzhledem k tomu, že rozsáhlá finanční krize a vážná hospodářská a sociální krize mohou zhoršit kritický stav, který má dopad na životní prostředí a změnu klimatu,

1. vítá předložení obnovené sociální agendy i skutečnost, že Evropská unie uznala nevyváženost stávající agendy;

2. očekává od Komise, že zajistí, aby otázky životního prostředí a péče o zdraví byly rychle začleněny do všech politik Unie s cílem zajistit vysoký stupeň ochrany zdraví a životního prostředí v souladu s ustanoveními Smlouvy o ES;

3. podporuje záměr Komise rozšířit sociální agendu na nové oblasti; vyjadřuje politování nad tím, že otázka ochrany životního prostředí je příliš často zohledňována pouze v souvislosti se změnami klimatu; vítá obnovená prohlášení Komise na podporu udržitelné nízkouhlíkové ekonomiky, lituje však, že návrh Komise neobsahuje žádná konkrétní opatření, která by zohledňovala sociální a zdravotní dopady ekologické a klimatické krize;

4. opětovně zdůrazňuje nutnost začlenit Lisabonskou strategii, strategii udržitelného rozvoje a boj proti změně klimatu do všech politik Unie; lituje skutečnosti, že Unie neprojevila skutečnou a konkrétní snahu, pokud jde o její návrh na obnovenou sociální agendu a její plán obnovy na podporu „ekologicky šetrnějšího“ evropského hospodářství a vytvoření „zelených“ pracovních míst;

5. považuje za nutné, aby Unie rychle přijala ambiciózní ekologickou agendu, která navrhne přezkum právních předpisů na ochranu životního prostředí za účelem dosažení hospodářství šetrnějšího k životnímu prostředí a ke zdraví; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby tato ekologická agenda byla v souladu se sociální agendou Unie a byla s ní koordinovaná;

6. lituje nesouladu mezi cílem delšího a zdravějšího života a navrženými opatřeními; vyjadřuje politování nad nedostatkem propojení s různými evropskými akčními plány a programy na období 2004–2010 zaměřenými na ochranu životního prostředí a veřejného zdraví a zdraví při práci, a vyzývá Komisi, aby do nich začlenila stanoviska, která v této oblasti přijal Parlament;

7. zdůrazňuje, že zdraví a zdravotní systémy členských států jsou v obecném zájmu a zdravotní systémy členských států jsou základním prvkem vysoké úrovně sociální ochrany v Evropě a přispívají k sociální soudržnosti a spravedlnosti a trvale udržitelnému rozvoji; připomíná odpovědnost členských států v oblasti organizování, poskytování a financování systémů sociální ochrany a právo každého občana na efektivní, komplexní a snadno dostupnou zdravotní péči a zdravotní služby přístupné všem; bere na vědomí návrh směrnice týkající se uplatňování práv pacientů v oblasti přeshraniční zdravotní péče; zdůrazňuje, že tento návrh směrnice nemůže být řešením nedostatků ve zdravotnictví nebo problémů s přístupem ke zdravotní péči v některých členských státech.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

o obnovené sociální agendě
(2008/2330(INI))

Navrhovatel: Cornelis Visser

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1. vyzdvihuje zejména význam vzdělávání dospělých a je zastáncem intenzivnějšího dialogu mezi podniky, vzdělávacími institucemi, odbory a dobrovolnickými organizacemi, který by byl zaměřen na zjišťování a předvídání dovedností, jež budou zapotřebí v budoucnosti, aby bylo při vzdělávání dospělých možné reagovat na poptávku po určitých dovednostech; obsah vzdělávání musí být přizpůsoben odborným a praktickým požadavkům;

2. zdůrazňuje, že je nezbytné podporovat spolupráci mezi vysokými školami a podniky, neboť je třeba zajistit, aby tito partneři vzájemně spolupracovali a aby se navzájem podporovali ku prospěchu svých vlastních organizací, zaměstnanců a studentů; je třeba vytvořit vazbu mezi vysokoškolskými studijními programy a podnikatelským světem; podnikatelská sféra by měla mít možnost doplňovat studijní programy, nabízet stáže, pořádat dny otevřených dveří pro studenty atd.;

3. zdůrazňuje, že sladění rodinného a pracovního života a celoživotního učení vyžaduje rozšíření působnosti veřejných i soukromých zařízení péče o děti a rozšíření zdravotní a sociální péče o závislé osoby; poukazuje na to, že je nutné zapojit i zaměstnavatele, aby byly vytvořeny flexibilní pracovní podmínky a rodiče mohli pokračovat v celoživotním učení při zaměstnání a mohli přitom dosáhnout rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem;

4. znovu zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou informační a komunikační technologie hrají v celoživotním učení (například při dálkovém studiu), a význam větší podpory poskytované výuce jazyků na základě tří principů: rozvoj jazykové zásady „1+2“, zvláštní jazykové programy pro přistěhovalce, které by měly zvyšovat jejich zaměstnatelnost a napomáhat jejich sociální integraci, a konečně politika učení se jazykům sousedních zemích v pohraničních oblastech a politika podpory společných školících programů, neboť znalosti těchto jazyků otevírají pracovní příležitosti;

5. zdůrazňuje význam kurzů informačních a komunikačních technologií organizovaných na všech úrovních a v rámci všech druhů vzdělávání, jež jsou zásadním předpokladem pro lepší perspektivy zaměstnatelnosti a pro rozvoj moderní společnosti založené na znalostech;

6. zdůrazňuje, že vynikajícím nástrojem pro začlenění do společnosti je sport, který přispívá k rozvoji hodnot, jako je poctivost, solidarita, dodržování pravidel a týmový duch; díky organizacím založeným na principu dobrovolnosti hraje významnou úlohu, pokud jde o rozvoj zdraví, vzdělávání a kulturních hodnot;

7. domnívá se, že v souvislosti s rychle probíhajícími změnami ve světové ekonomice je nezbytné hlouběji se zamyslet nad obnovenou sociální agendou, neboť tyto změny mají zásadní dopad na pracovní a vzdělávací perspektivy mladých lidí, vyžadují větší flexibilitu bez jakýchkoliv záruk jistého zaměstnání a obecně vedou k častějšímu výskytu příležitostných zaměstnání, což porušuje zásady, na nichž je založena sociální Evropa;

8. je toho názoru, že kultura a kulturní aktivity představují základní nástroje sociálního začlenění, které přispívají k osobnímu rozvoji, podporují společenskou prospěšnost a rozvíjí talenty;

9. domnívá se, že je nezbytné, aby nezaměstnaní lidé byli co nejdříve motivováni a vybízeni k účasti na odborných školeních zaměřených na povolání, jež na pracovním trhu chybějí.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

o obnovené sociální agendě
(2008/2330(INI))

Navrhovatelka: Marie Panayotopoulos-Cassiotou

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

– s ohledem na své usnesení ze dne 13. října 2005 o ženách a chudobě v Evropské unii[1],

– s ohledem na své usnesení ze dne [...] února 2009 o nediskriminaci na základě solidarity mezi muži a ženami a mezigenerační solidarity[2],

A vzhledem k tomu, že článek 2 Smlouvy o ES stanoví, že solidarita a rovnost žen a mužů patří k základním hodnotám Evropské unie a že Komise a členské státy jsou povinny zajistit dodržování práv žen a všem členům společnosti usnadnit účast na hospodářském a sociálním životě,

B. vzhledem k tomu, že chudoba porušuje lidská práva a její potírání musí být prioritou, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat ženám, jež jsou chudobou více ohroženy než muži kvůli své ekonomické závislosti (mnoho z nich odvádí neplacenou práci v domácnosti), přetrvávajícím rozdílům v odměňování mužů a žen na trhu práce a kvůli skutečnosti, že ženy tvoří velkou většinu rodičů samoživitelů a starší populace;

C. vzhledem k tomu, že investice do rovnosti žen a mužů předpokládá úsilí o výrazné zlepšení životní situace chudých žen, čímž se sníží riziko přenosu chudoby na další generace,

D. vzhledem k tomu, že významné oblasti, jako je pracovní mobilita, mobilita znalostí a mobilita ve zdravotnictví, mají jiný dopad na život žen než na život mužů,

1. bere na vědomí, že Komise vypracovala obnovenou sociální agendu, která umožní postoupit o krok dále a pro sociální politiky formuluje cílenější a integrovanější přístup tím, že mobilizuje oblasti zaměstnanosti, rovných příležitostí, vzdělávání, zdraví a informační společnosti, a doufá, že takto se podpoří rovné postavení mužů a žen, vytváření většího počtu kvalitnějších pracovních míst a úsilí vynakládané v boji proti chudobě, diskriminaci a sociálnímu vyloučení;

2. vyjadřuje hluboké politování nad tím, že obnovená sociální agenda nezařazuje ženy mezi priority Komise, a vyzývá Komisi k zohlednění práv žen ve všech klíčových oblastech činnosti, aby byl jednoznačně zohledňován dopad veškerých činností na ženy, má-li se předejít tomu, aby se staly novou vykořisťovanou třídou 21. století;

3. připomíná nárůst chudoby, nejisté práce a nerovností; vyzývá členské státy, aby přijaly politiky na oživení růstu mezd a důchodů, což přispěje ke spravedlivějšímu rozdělování bohatství, zlepšení životní úrovně pracovníků a důchodců – především žen – a k oživení ekonomiky;

4. vyjadřuje politování především nad tím, že balíček neobsahuje revizi směrnice o rovném platu doplněné o systém neutrálního hodnocení práce z hlediska pohlaví, jejímž cílem by bylo snížení rozdílů v odměňování mužů a žen v jednotlivých hospodářských odvětvích i mezi nimi, ani zvláštní opatření na sladění práce s osobním životem;

5. žádá členské státy, aby do roku 2010 posílily právní předpisy týkající se rovnosti žen a mužů, zohlednily rovnost žen a mužů ve všech oblastech politik v souladu s požadavkem čl. 3 odst. 2 Smlouvy o ES a zajistily účinné provedení a uplatňování směrnice 2002/73/ES o provádění zásady rovného jednání pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, vzdělání a pracovní podmínky;

6. zdůrazňuje, že vzhledem k novým demografickým problémům je nejlepší reakcí na negativní tendence vyřešení situace žen, které žijí v chudobě, mají nerovný a nedostatečný přístup k potravinám, bydlení, vzdělání, odměňování a nemají možnost sladit práci s osobním životem;

7. žádá Komisi, aby vypracovala studii o střednědobých a dlouhodobých dopadech různých druhů mobility na ženy a aby navrhla opatření na zmírnění jejích negativních důsledků;

8. domnívá se, že zájmy a hodnoty EU, mezi něž patří i rovnost mužů a žen, musí ovlivňovat rozhodnutí přijímaná na mezinárodní úrovni v rámci agendy pro důstojnou práci a uplatňování základních práv a mezinárodních úmluv, především těch, které se týkají práce žen, matek a dětí a rovněž vzdělání;

9. znovu potvrzuje své odmítavé stanovisko k návrhu směrnice o pracovní době a vyzývá ke stažení tohoto návrhu; dále vyzývá Radu, aby se jednoznačně zavázala ke zkrácení pracovní doby bez snížení mezd, a členské státy, aby koordinovaly své úsilí o postupné zkracování pracovní doby za účelem dosažení krátkodobého cíle 35 pracovních hodin týdně; domnívá se, že zkrácení pracovní doby bez snížení mezd by mělo být považováno za další způsob vytváření pracovních míst, především pro ženy, a posílení hospodářství;

10. domnívá se, že flexibilita a bezpečnost musí být používány ve prospěch sociálně znevýhodněných občanů, zejména žen a starších osob, které jsou vystaveny vyššímu riziku extrémní chudoby, jak to zdůrazňují studie Komise; za tímto účelem je nutné zaujmout vyvážený přístup, který bude mít na zřeteli zájmy pracujících žen i žen v důchodu a současně integraci potenciálu žen a jejich aktivní přínos k podpoře hospodářského růstu;

11. zdůrazňuje, že je nutné uplatňovat nové pobídky k lepšímu sladění rodinného a pracovního života tím, že ženám bude poskytnuta rozsáhlá škála sociálních služeb;

12. zdůrazňuje, že bez zlepšení životní úrovně občanů nelze reagovat na krizi a její důsledky; žádá členské státy, aby posílily sociální funkce státu a systémy sociální ochrany, zvýšily veřejné investice do infrastruktury, zejména mateřských škol a domovů důchodců, vypracovaly politiku bydlení, jež všem zaručí právo na bydlení, a podporovaly a rozvíjely veřejnou zdravotní péči a veřejné školství;

13. domnívá se, že odstranění nižších mezd v některých profesích, zejména těch, jež zastávají ženy, je předpokladem pro uskutečnění nového modelu sociální spravedlnosti a ekonomické nezávislosti;

14. zdůrazňuje významnou úlohu vzdělávání v sociální politice; zdůrazňuje, že mladí lidé musí těžit z kvalitního vzdělávání s cílem vymýtit jev předčasného ukončování školní docházky; dále zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné v celé EU bojovat proti školní segregaci; mladí lidé, zejména dívky a ženy, by nadto měli být informováni o možnostech, které jim nabízí systém vzdělávání a odborné přípravy; vyzývá Komisi, aby učinila další krok v oblasti celoživotního učení a přijala opatření na podporu rovného postavení mužů a žen, jako je získávání nových dovedností (např. při využívání nových technologií), s cílem zajistit opětovné začlenění žen na trh práce;

15. podporuje prohloubení dialogu se sociálními partnery, jež má za cíl zlepšit podmínky rodičovské dovolené; vítá nové návrhy Komise týkající se mateřské dovolené a práv samostatně výdělečně činných osob; zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby se ženy mohly znovu začlenit na trh práce, a žádá tedy Komisi, aby tento cíl účinně podporovala;

16. zdůrazňuje význam účasti žen na trhu práce v pozici zaměstnavatelek i zaměstnankyň v souvislosti s plněním cílů EU v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí, které se týkají především sociálního začleňování, hospodářského růstu a blahobytu; zdůrazňuje, že by ženám měly být poskytnuty příležitosti k rozvíjení dosažených kvalifikací a využití jejich vzdělání a odborné přípravy; zdůrazňuje však, že je třeba ženám nabídnout alternativy umožňující lepší organizaci jejich rodinného a soukromého života;

17. naléhavě vyzývá Komisi, aby aktivně podporovala podnikání žen, jež jim umožňuje lépe sladit rodinný a pracovní život; žádá Komisi, aby zaručila flexibilitu navrhovaných právních předpisů, díky níž lze odstranit administrativní či finanční zátěž, která může ženám bránit v podnikatelské iniciativě;

18. domnívá se, že zaměstnání samo o sobě dostatečně nechrání před extrémní chudobou a že především v důsledku segregace v zaměstnání vykonává hůře placenou práci více žen než mužů; dále se domnívá, že často ani sociální dávky neposkytují záruku před extremní chudobou;

19. vybízí Komisi k propojení obnovené sociální agendy s dalšími iniciativami, jako je Evropský pakt pro rovnost žen a mužů, Evropský pakt mládeže a Evropská aliance pro rodiny, aby se zlepšil přístup sociálně znevýhodněných skupin k sociálním dávkám;

20. zdůrazňuje, že extrémní chudobu a sociální vyloučení, jež z ní vyplývá, nelze posuzovat pouze z ekonomického hlediska na základě čísel, ale že musí být chápány také z hlediska lidských a občanských práv; uznává, že zásada volného pohybu kapitálu a zboží sama o sobě nemůže vymýtit chudobu nebo chronickou chudobu (zejména pokud je trvalého rázu) a že lidé, jichž se extrémní chudoba dotýká, ztrácejí příležitosti, nemohou se plně účastnit života společnosti a stávají se lhostejnými vůči svému okolí;

21. požaduje, aby na všech úrovních rozhodovacího procesu bylo upevněno úzké partnerství s nejchudšími ženami a rodinami, aby bylo možné z jejich zkušeností čerpat v návrzích opatření a prostředků určených k účinnému boji s chronickou chudobou a s ní spojeným sociálním vyloučením; požaduje, aby v zájmu vytvoření výše uvedeného partnerství všechny příslušné orgány přizpůsobily otevřenou metodu koordinace a operační rámec obnovené sociální agendy potřebám žen žijících ve velké chudobě;

22. vyzývá členské státy, aby při uplatňování obnovené sociální agendy přijaly dodatečná podpůrná opatření, která by měla pomoci zvláště pracujícím matkám samoživitelkám a matkám početných rodin najít zaměstnání s pružnou pracovní dobou, aby mohly plnit své náročnější rodinné závazky;

23. oceňuje každodenní boj nejchudších žen s extrémní chudobou a práci dobrovolníků, kteří jim pomáhají a podporují je, a tím významně přispívají k uplatňování obnovené sociální agendy; vyzdvihuje práci mezinárodních nevládních organizací, jako jsou Caritas internationalis nebo Asociace pro toleranci a rozvoj - čtvrtý svět, které se dlouhodobě věnují nejvíce znevýhodněným skupinám obyvatelstva, jakož i evropských sítí nevládních organizací zasazujících se o veřejné blaho;

24. vybízí orgány na všech úrovních rozhodovacího procesu, jež jsou pověřeny uplatňováním obnovené sociální agendy, k přijetí stejné definice chudoby, jak ji schválil Parlament ve všech svých usneseních o dodržování základních práv v Unii, a jíž se jmenovitě rozumí: absence základních jistot znamená nepřítomnost jednoho nebo více faktorů, zejména zaměstnání, jež jednotlivcům a rodinám umožňují plnit profesní, rodinné a sociální povinnosti a využívat svých základních práv. Tyto situace se mohou lišit co do závažnosti a jejich dopady mohou být různého rozsahu, přičemž mohou být v menším či větším měřítku nevratné. Absence základních jistot může vést k extrémní bídě, pokud postihne současně více oblastí života, přetrvává dlouhou dobu a vážně omezuje příležitosti k znovudosažení práv a plnění povinností;

25. vybízí Komisi k propojení obnovené sociální agendy s dalšími iniciativami, jako je Evropský pakt pro rovnost žen a mužů, Evropský pakt mládeže a Evropská aliance pro rodiny, aby se zlepšil přístup sociálně znevýhodněných skupin k sociálním dávkám.

VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

[1] Úř. věst. C 233 E, 28.9.2006, s. 130.
[2] Texty přijaté tohoto dne P6_TA(2009)[...].

Datum přijetí

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Mariela Velichkova Baeva, Zsolt László Becsey, Pervenche Berès, Slavi Binev, Sharon Bowles, Udo Bullmann, Elisa Ferreira, Jean-Paul Gauzès, Sophia in ‘t Veld, Wolf Klinz, Gay Mitchell, Eoin Ryan, Antolín Sánchez Presedo, Peter Skinner, Margarita Starkevičiūtė, Ieke van den Burg

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Eva-Riitta Siitonen

Právní upozornění - Ochrana soukromí