Postup : 2009/2088(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A7-0020/2009

Předložené texty :

A7-0020/2009

Rozpravy :

PV 12/11/2009 - 5
CRE 12/11/2009 - 5

Hlasování :

PV 12/11/2009 - 8.5
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P7_TA(2009)0066

ZPRÁVA     
PDF 181kDOC 125k
7. října 2009
PE 428.011v03-00 A7-0020/2009

o výroční zprávě o činnosti evropského veřejného ochránce práv v roce 2008

(2009/2088(INI))

Petiční výbor

Zpravodajka: Chrysoula Paliadeli

PR_INI_AnnOmbud

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o výroční zprávě o činnosti evropského veřejného ochránce práv v roce 2008

(2009/2088(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na výroční zprávu týkající se činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2008,

–   s ohledem na článek 195 Smlouvy o ES,

–   s ohledem na články 41 a 43 Listiny základních práv Evropské unie,

–   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu 94/262/ESUO, ES, Euratom ze dne 9. března 1994 o pravidlech a všeobecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv(1),

–   s ohledem na rámcovou dohodu o spolupráci uzavřenou mezi Evropským parlamentem a veřejným ochráncem práv dne 15. března 2006, která vstoupila v platnost dne 1. dubna 2006,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. října 2005 o oprávnění k přijímání sdělení adresovaných evropskému veřejnému ochránci práv a k jejich předávání a o zmocnění úředníků k vypovídání před evropským veřejným ochráncem práv (SEK(2005)1227),

–   s ohledem na své rozhodnutí ze dne 18. června 2008, kterým se mění rozhodnutí 94/262/ESUO, ES, Euratom ze dne 9. března 1994 o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv(2),

–   s ohledem na revizi prováděcích opatření, kterou provedl veřejný ochránce práv s cílem zohlednit změny svého statutu a která vstoupila v platnost dne 1. ledna 2009,

–   s ohledem na svá předchozí usnesení o činnosti evropského veřejného ochránce práv,

–   s ohledem na čl. 205 odst. 2 druhou a třetí větu jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Petičního výboru (A7-0020/2009),

A. vzhledem k tomu, že výroční zpráva o činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2008 byla dne 21. dubna 2009 oficiálně předložena předsedovi Evropského parlamentu, a vzhledem k tomu, že evropský veřejný ochránce práv Nikiforos Diamandouros předložil svou zprávu Petičnímu výboru ve Štrasburku dne 14. září 2009,

B.  vzhledem k tomu, že článek 41 Listiny základních práv stanoví stanoví, že: „každý má právo na to, aby jeho záležitosti byly orgány, institucemi a jinými subjekty Unie řešeny nestranně, spravedlivě a v přiměřené lhůtě“,

C. vzhledem k tomu, že článek 43 této listiny stanoví, že: „každý občan Unie a každá fyzická osoba pobývající nebo právnická osoba mající své statutární sídlo v jednom členském státě má právo obracet se na ochránce práv Unie v případě nesprávností v činnosti orgánů nebo subjektů Společenství, s výjimkou Soudního dvora a Soudu prvního stupně při jejich soudní činnosti“,

D.  vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby evropské orgány a instituce plně využívaly prostředky nutné pro to, aby dokázaly plnit svou povinnost a rychle a věcně odpovídat občanům na jejich dotazy, stížnosti a petice,

E.   vzhledem k tomu, že přestože uplynulo již osm let od doby, kdy Evropský parlament přijal usnesení ze dne 6. září 2001(3), v němž schválil kodex řádné správní praxe veřejného ochránce práv, ostatní hlavní orgány stále ještě úplně nevyhověly požadavku Parlamentu, aby svou praxi uvedly do souladu s tímto kodexem,

F.   vzhledem k tomu, že veřejný ochránce práv v roce 2008 zaznamenal 3406 stížností ve srovnání s 3211 stížnostmi v roce 2007, a vzhledem k tomu, že 802 stížností spadá do působnosti veřejného ochránce práv, zatímco v roce 2007 to bylo 870 stížností,

G.  vzhledem k tomu, že zjištění v případě 355 dokončených šetření, z nichž se 352 vztahovalo ke stížnostem a u 3 se jednalo o vyšetřování z vlastního podnětu, ukázala, že ve 110 případech (což odpovídá 31% vyšetřovaných stížností) nebyl zjištěn nesprávný úřední postup,

H.  vzhledem k tomu, že ve 129 případech (36 % všech případů) uzavřených v roce 2008 daný orgán přijal smírné řešení nebo danou věc urovnal, což svědčí o značné ochotě na straně orgánů a institucí vnímat stížnost veřejnému ochránci práv jako příležitost k nápravě chyb, ke kterým došlo, a ke spolupráci s veřejným ochráncem práv ku prospěchu občanů,

I.    vzhledem k tomu, že v roce 2008 byly uzavřeny čtyři případy poté, co bylo dosaženo smírného řešení, a vzhledem k tomu, že na konci roku 2008 bylo stále zvažováno 25 návrhů smírného řešení,

J.    vzhledem k tomu, že nejčastějším důvodem ke stížnostem na nesprávný úřední postup, jimiž se veřejný ochránce práv v roce 2008 zabýval, byl nedostatek transparentnosti (v 36 % zahájených šetření),

K.  vzhledem k tomu, že v roce 2008 veřejný ochránce práv využíval stále častěji méně oficiální postupy ve snaze dosáhnout rychlého vyřízení stížností, což svědčí o míře, v jaké je veřejný ochránce práv respektován, i o připravenosti orgánů poskytovat pomoc občanům,

L.   vzhledem k tomu, že v roce 2008 uzavřel veřejný ochránce práv 44 šetření kritickou připomínkou, a vzhledem k tomu, že kritická připomínka je pro stěžovatele potvrzením, že jeho stížnost je oprávněná, a ukazuje dotyčnému orgánu či instituci, k jakému pochybení došlo na jejich straně, aby se zamezilo nesprávnému úřednímu postupu v budoucnu,

M.  vzhledem k tomu, že objeví-li veřejný ochránce práv příležitost zvýšit kvalitu správy, využívá ve zvýšené míře dalších připomínek s cílem zlepšit výkonnost orgánů EU v budoucnosti, a vzhledem k tomu, že v roce 2008 byly vzneseny další připomínky celkem v 41 případech,

N.  vzhledem k tomu, že v roce 2008 bylo vydáno 23 návrhů doporučení, z nichž osm dotyčné instituce přijaly, a čtyři návrhy doporučení z roku 2007 vedly k rozhodnutí v roce 2008,

O.  vzhledem k tomu, že jeden případ nesprávného úředního postupu vedl k v roce 2008 k předložení zvláštní zprávy Evropskému parlamentu, a vzhledem k tomu, že předložení zvláštní zprávy Parlamentu je užitečným prostředkem, pomocí něhož může veřejný ochránce práv usilovat o politickou podporu Parlamentu a jeho Petičního výboru, pokud jde o řešení situace občanů, jejichž práva byla porušena, a současně dále zvyšovat standardní kvalitu správy EU,

P.   vzhledem k tomu, že ani kritické poznámky obsažené v rozhodnutích, kterými se uzavírají nenapravitelné případy nesprávného úředního postupu, ani doporučení a zvláštní zprávy veřejného ochránce práv nemají závazný účinek, neboť jeho pravomoci se nevztahují přímo na nápravu případů nesprávného úředního postupu, ale jsou spíše zaměřeny na podněcování orgánů a institucí Evropské unie k provádění samoregulačních opatření,

Q.  vzhledem k tomu, že od doby, kdy vstoupila v platnost Smlouva z Nice, požívá Parlament stejného práva jako členské státy, Rada a Komise a může se obrátit na Soudní dvůr Evropských společenství z důvodu nedostatku příslušnosti, pro porušení podstatných formálních náležitostí, porušení Smlouvy o ES či jakéhokoliv právního předpisu pro její provádění či zneužití pravomoci,

R.   vzhledem k tomu, že kritické poznámky týkající se nesprávného úředního postupu, které veřejný ochránce práv vyjádřil ve své zprávě za rok 2008 (kritické připomínky, návrhy doporučení a zvláštní zpráva) mohou sloužit jako základ k tomu, aby se v budoucnosti zamezilo opakování chyb a selhání tím, že orgány a další instituce Evropské unie budou provádět patřičná opatření,

S.   vzhledem k tomu, že spolupráce, kterou navázal veřejný ochránce práv v rámci evropské sítě veřejných ochránců práv, funguje již více než deset let jako pružný systém výměny informací a osvědčených postupů a jako prostředek, jak stěžovatele odkázat na veřejné ochránce práv či další podobné orgány, které jsou k poskytnutí pomoci nejzpůsobilejší,

T.   vzhledem k tomu, že se úloha veřejného ochránce práv při ochraně zájmů občanů EU vůči orgánům a institucím Evropské unie po dobu 14 let od vytvoření jeho úřadu vyvíjela, a to díky nezávislosti veřejného ochránce práv a demokratické kontrole Parlamentu, který dohlíží na transparentnost jeho činností,

U.  vzhledem k tomu, že činnosti veřejného ochránce práv a Petičního výboru musí být i nadále odděleny a že je kvůli předcházení případných střetů pravomocí obecně nutné, aby součástí těchto činností bylo vzájemné předávání případů řešených v rámci jejich působnosti,

1.  schvaluje výroční zprávu za rok 2008 ve formě předložené evropským veřejným ochráncem práv, v níž je spojeno shrnutí ročních činností s přehledem stížností a šetření a tematickou analýzou rozhodnutí veřejného ochránce práv a která pojednává o hlavních právních a faktických zjištěních obsažených v rozhodnutích veřejného ochránce práv v roce 2008 a o problémech, které vznikly v různých fázích řízení;

2.  domnívá se, že jasnější způsob prezentace statistických údajů, včetně nové metody výpočtu a nové úpravy, učinil zprávu srozumitelnější a přístupnější pro uživatele;

3.   vyzývá k tomu, aby byly orgány a instituce EU vybaveny rozpočtovými prostředky a lidskými zdroji nutnými pro to, aby dokázaly rychle a věcně reagovat na dotazy, stížnosti a petice občanů;

4.   domnívá se, že veřejný ochránce práv pokračuje v aktivním a vyváženém výkonu svých pravomocí, pokud jde o posuzování a vyřizování stížností, provádění a uzavírání šetření, udržování konstruktivních vztahů s orgány a institucemi EU a povzbuzování občanů k tomu, aby ve vztahu k těmto orgánům a institucím využívali svých práv;

5.  vyzývá veřejného ochránce práv, aby pokračoval ve svém úsilí o zlepšování informovanosti o své práci a účinně a transparentně propagoval svou činnost;

6.  domnívá se, že pojem „nesprávný úřední postup“ by měl být interpretován širším způsobem, aby zahrnoval nejen protiprávní správní úkony či porušení závazných právních předpisů či zásad, ale také například případy, kdy správní orgány jednaly nedbale, neplnily řádně své povinnosti vůči občanům či nezajistily transparentnost anebo porušily další zásady řádné správy;

7.   domnívá se, že role veřejného ochránce práv v rámci podpory otevřenosti a odpovědnosti rozhodovacích postupů a správní struktury Evropské unie významně přispívá k vytvoření takové Unie, v níž jsou rozhodnutí přijímána „co nejotevřeněji a co nejblíže občanům“, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii;

8.   opakuje svůj požadavek, který vyslovil již ve svých předchozích usneseních, aby všechny orgány a instituce EU přijaly společný postup v otázce kodexu řádné správní praxe;

9.   poznamenává, že kodex řádné správní praxe navržený veřejným ochráncem práv v podobě schválené Parlamentem dne 6. září 2001 slouží jako pokyny a zdroj pro zaměstnance všech orgánů a institucí Společenství a že dochází k jeho pravidelné aktualizaci a zveřejňování na internetových stránkách veřejného ochránce práv;

10. vítá revizi statutu veřejného ochránce práv, zejména posílení jeho pravomocí v oblasti šetření, což pomůže zajistit, aby občané měli plnou důvěru v jeho schopnost vést důkladné šetření jejich stížností bez jakýchkoli omezení;

11. zdůrazňuje, že je zapotřebí přispět k tomu, aby veřejnost chápala povinnosti veřejného ochránce práv, a to poskytováním informací pro občany, společnosti, nevládní organizace a další subjekty, a domnívá se, že snadno srozumitelné, přesné a kvalitní informace mohou přispět ke snížení počtu stížností, které nespadají do oblasti působnosti veřejného ochránce práv;

12. domnívá se, že počet nepřípustných stížností je i nadále neuspokojivý, i když pochopitelný, a vzhledem k této skutečnosti doporučuje zorganizovat dlouhodobou informační kampaň zaměřenou na evropské občany, jejímž cílem by bylo zlepšit jejich informovanost o náplni práce a oblasti působnosti členů evropské sítě veřejných ochránců práv;

13. oceňuje úsilí veřejného ochránce práv o zlepšení výkonnosti orgánů a institucí a snahu dále zkrátit průměrnou délku šetření, která je v současné době 13 měsíců;

14. vítá konstruktivní spolupráci veřejného ochránce práv s orgány a institucemi EU a podporuje jej v jeho úloze vnějšího nástroje kontroly, ale i cenného zdroje neustálého zlepšování evropské správy;

15. vítá podepsání memoranda o porozumění mezi veřejným ochráncem práv a Evropskou investiční bankou, k němuž došlo dne 9. července 2008, a souhlas agentur Unie přijmout evropský kodex řádné správní praxe a používat jej při jejich jednáních s občany;

16. vyzývá veřejného ochránce práv, aby zachoval svoji úlohu dohlížitele a zajistil, že Komise bude řádně využívat svých diskrečních pravomocí zahájit řízení pro nesplnění povinnosti podle článku 226 Smlouvy o ES či navrhnout penále podle článku 228 Smlouvy o ES a že přitom bude důsledně dbát na to, aby tento postup nebyl poznamenán prodlevami či neodůvodněnou liknavostí, což je neslučitelné s její pravomocí v oblasti dohledu nad prováděním práva EU, a požaduje, aby veřejný ochránce práv v tomto směru i nadále udržoval kontakt s Petičním výborem;

17. opakuje, že se domnívá, že pokud se některý z orgánů odmítne řídit doporučením obsaženým ve zvláštní zprávě veřejného ochránce práv, přestože Parlament toto doporučení schválil, může Parlament oprávněně použít svých pravomocí a předložit věc Soudnímu dvoru, pokud jde o úkon či opomenutí, které bylo předmětem doporučení veřejného ochránce práv; vyzývá výbor odpovědný za jednací řád, aby navrhl příslušná ustanovení, která by byla do jednacího řádu zařazena a která by umožnila zahájení této akce;

18. konstatuje, že veřejný ochránce práv předložil zvláštní zprávu, v níž kritizuje Komisi za to, že nebyla schopna odpovídajícím způsobem zdůvodnit své zacházení se smluvními konferenčními tlumočníky staršími 65 let; Parlament přijal na toto téma usnesení dne 5. dubna 2009(4);

19. domnívá se, že pokud se veřejný ochránce práv a Petiční výbor v rámci svých mandátů a pravomocí zabývají otázkami, které se překrývají, například způsobem, jakým Komise vede řízení při nesplnění povinností, a samotným údajným nesplněním povinností, mohly by vzájemnou spoluprací dosáhnout velmi prospěšné součinnosti;

20. vítá vynikající vztahy mezi veřejným ochráncem práv a Petičním výborem navázané v institucionálním rámci, pokud jde o vzájemné uznávaní pravomocí a výsad;

21. uznává, že Evropská síť veřejných ochránců práv, jejímž členem je i Petiční výbor, je, při dodržování zásady subsidiarity, užitečným příspěvkem při zajišťování mimosoudních opravných prostředků; vítá spolupráci evropského veřejného ochránce práv s veřejnými ochránci práv a podobnými orgány na vnitrostátní, regionální a místní úrovni v členských státech a vybízí k dalšímu posílení výměny osvědčených postupů, čímž se umožní rychlé šíření osvědčených postupů mezi členskými státy;

22. vítá skutečnost, že na internetových stránkách veřejného ochránce práv byly v roce 2008 zveřejněny dvě studie týkající se následné činnosti, jež provedly dotčené orgány po kritických a dalších připomínkách vznesených v roce 2006 a 2007;

23. vybízí veřejného ochránce práv, aby i nadále kladl velký důraz na akce zaměřené na informování občanů, a tudíž i potenciálních stěžovatelů, neboť je zřejmé, že vymezení pravomocí a rozhodovacích postupů na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni je i nadále pro mnoho občanů a podniků velice nejasné a nesrozumitelné;

24. vítá intenzivní informační kampaň podporovanou v rámci komunikační strategie přijaté veřejným ochráncem práv, která vede k lepší informovanosti o právech občanů a pravomocech Společenství, a rovněž i k lepšímu chápání pravomocí veřejného ochránce práv;

25. konstatuje, že každý orgán má své vlastní internetové stránky, jejichž prostřednictvím lze podávat stížnosti, petice atd., a že občanům může působit potíže jednotlivé orgány rozlišovat; podporuje proto vznik interaktivní příručky, která má občanům pomoci při určení fóra, které je pro vyřešení jejich problémů nejzpůsobilejší;

26. vítá nové internetové stránky veřejného ochránce práv jako velmi důležitou reakci na toto téma;

27. navrhuje, aby se v tomto směru ještě pokračovalo a byly vytvořeny společné internetové stránky evropských institucí, jejichž cílem by bylo občanům pomáhat a odkázat je přímo na instituci, jež je k projednání jejich stížnosti způsobilá, a tím snížit počet nepřípustných stížností podávaných evropskému veřejnému ochránci práv;

28. vyzývá evropského veřejného ochránce práv k tomu, aby se zavázal k přímému postupování každé stížnosti, jež spadá do působnosti vnitrostátního či regionálního veřejného ochránce práv, jestliže k tomu obdrží souhlas dotčeného stěžovatele;

29. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, evropskému veřejnému ochránci práv, vládám a parlamentům členských států a jejich veřejným ochráncům práv nebo obdobným příslušným orgánům.

(1)

Úř. věst. L 113, 4.5.1994, s. 15.

(2)

Úř. věst. L 189, 17.7.2008, s. 25.

(3)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. září 2001o zvláštní zprávě evropského veřejného ochránce práv pro  Evropský parlament, která byla vypracována na základě šetření z vlastního podnětu zaměřeného na existenci kodexu řádné správní praxe v různých orgánech a institucích Společenství a jeho veřejnou dostupnost (Úř. věst. C 72 E, 21.3.2002, s. 331).

(4)

Přijaté texty, P6_TA(2009)0340.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Úvod

Výroční zpráva o činnosti evropského veřejného ochránce práv za rok 2008 byla předsedovi Evropského parlamentu Hansi-Gertu Pötteringovi oficiálně předána dne 21. dubna 2009 a dne 14. září 2009 předložil evropský veřejný ochránce práv Nikiforos Diamandouros svou zprávu Petičnímu výboru.

Zpráva jasně a souhrnně informuje o činnosti evropského veřejného ochránce práv v loňském roce. Výsledky jednotlivých šetření jsou uvedeny přehledně spolu s příklady a jsou rozděleny do kategorií, např. podle povahy údajného nesprávného úředního postupu či podle dotčeného orgánu. Nový způsob prezentace statistických údajů a nová úprava učinily zprávu daleko srozumitelnější než předchozí zprávy. Byl předložen i nový šestistránkový přehled za rok 2008. Tato nová publikace zaznamenává nejdůležitější výsledky získané pro stěžovatele a upozorňuje na hlavní politické otázky, jimiž se v minulém roce veřejný ochránce práv zabýval.

Stížnosti a šetření

Veřejný ochránce práv v roce 2008 zaregistroval 3406 stížností, zatímco v roce 2007 to bylo 3211. Ve srovnání s rokem 2007 to představuje 6% nárůst. Bylo zjištěno, že 802 stížností spadá do působnosti veřejného ochránce práv. Z toho bylo 228 stížností prohlášeno za přípustné, ale neopodstatněné pro zahájení šetření, a 293 šetření bylo na základě stížností zahájeno. 281 stížnosti bylo prohlášeno za nepřípustné.

Většina těchto šetření se týkala Evropské komise (66 %). Stěžovatelé se zaměřovali také na správu Evropského parlamentu (10 %), na Evropský úřad pro výběr personálu EPSO (7 %), Radu (3 %) a Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF (2 %). Předmětem dalších 37 šetření (13 %) bylo dalších dvacet orgánů a institucí EU.

Nejčastějším typem údajného nesprávného úředního postupu byl nedostatek transparentnosti (36 % všech šetření), včetně zamítnutí poskytnout informace nebo dokumenty, jejichž vysoký počet Petiční výbor znepokojil, protože odpovědná a transparentní správa EU je pro budování důvěry občanů v EU rozhodující.

V roce 2008 byl uzavřen rekordní počet šetření. Většina byla uzavřena během doby kratší než jeden rok (52 %) a jedna třetina (36 %) během tří měsíců. 352 z nich souviselo se stížnostmi a u tří šlo o šetření z vlastního podnětu.

V 110 případech nebyl šetřením zjištěn žádný nesprávný úřední postup, což pro stěžovatele nemusí nutně představovat negativní výsledek, neboť od dotčeného orgánu či instituce obdrží úplné vysvětlení jejich kroků a dotčenému orgánu či instituci je poskytnuta příležitost uvědomit si, jak by se případně dala zlepšit kvalita jejich úředních postupů.

V roce 2008 bylo 129 případů (36 %) vyřešeno ke spokojenosti stěžovatele samotným dotčeným orgánem či institucí. Tyto případy buď urovnala daná instituce, nebo došlo k dohodě o smírném řešení. To odráží rostoucí ochotu chápat stížnosti podané veřejnému ochránci práv jako příležitost k nápravě chyb a ke spolupráci s veřejným ochráncem práv ve prospěch evropských občanů. Ve své výroční zprávě veřejný ochránce práv upozorňuje na 8 případů(1), které jsou názornými příklady osvědčeného postupu. Tyto případy slouží jako model pro všechny orgány a instituce EU z hlediska toho, jak nejlépe reagovat na problémy, které veřejný ochránce práv šetří.

V některých případech lze ke smírnému řešení dospět, pokud dotčený orgán nebo instituce stěžovateli nabídne odškodnění. Tyto nabídky se činí ex gratia, tzn. bez přiznání právní odpovědnosti a vytvoření právního precedentu. Příkladem je případ 1162/2007/FOR, kdy Rada souhlasila provést platbu ex gratia ve výši 1000 eur jako uznání potíží a stresu, které prožíval stěžovatel.

Pokud smírného řešení nelze dosáhnout, veřejný ochránce práv případ uzavře kritickou připomínkou nebo podá návrh doporučení. Kritická připomínka je pro stěžovatele potvrzením, že jeho stížnost je oprávněná, a ukazuje dotčenému orgánu nebo instituci, co učinil nesprávně, aby se v budoucnu mohl nesprávných úředních postupů vyvarovat. V roce 2008 uzavřel veřejný ochránce práv kritickou připomínkou 44 šetření.

Veřejný ochránce práv kritizoval např. Evropský parlament, protože v roce 2005 zamítl žádost novináře o informace o příspěvcích vyplacených pěti maltským poslancům EP a uvedl, že je to z důvodů ochrany údajů. Novinář předložil stížnost veřejnému ochránci práv a argumentoval tím, že daňoví poplatníci mají právo vědět, jak poslanci EP utrácejí veřejné finanční prostředky. Po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů, který souhlasil s postojem veřejného ochránce práv, vyzval veřejný ochránce práv Parlament, aby požadované informace zveřejnil vzhledem k zákonnému právu veřejnosti na přístup k dokumentům. Parlament na svém zamítnutí trval. Oznámil však, že na svých internetových stránkách zveřejní obecné informace o příspěvcích vyplácených poslancům EP a nepřímo se zmínil o možnost tuto situaci v roce 2009 přehodnotit. Veřejný ochránce práv vydal kritickou připomínku, v níž vyjádřil politování nad tím, že Parlament nesplnil právní předpis tak, jak jej vykládá Soud prvního stupně. Přivítal však rozhodnutí Parlamentu lépe informovat veřejnost o příspěvcích vyplácených poslancům EP prostřednictvím svých internetových stránek.

Pro orgány a instituce je důležité sledovat kritické připomínky veřejného chránce práv, přijímat opatření pro řešení přetrvávajících problémů, a v budoucnosti se tak vyvarovat nesprávných úředních postupů. S cílem zajistit, aby se orgány a instituce poučily ze svých chyb a aby v budoucnosti nedocházelo k nesprávnému úřednímu postupu, veřejný ochránce práv na svých internetových stránkách v roce 2008 zveřejnil dvě studie k následné činnosti uskutečněné dotyčnými orgány ke všem kritických připomínkám a k dalším připomínkám učiněným v roce 2006 a 2007.

V případech, kdy je možné, aby dotčený orgán určitý nesprávný úřední postup napravil, nebo v případech, kdy je nesprávný úřední postup zvláště závažný nebo má obecné důsledky, veřejný ochránce práv obvykle dotčenému orgánu nebo instituci předloží návrh doporučení, ke kterému musí daný orgán či instituce do tří měsíců vypracovat podrobné stanovisko. V roce 2008 bylo učiněno osm návrhů doporučení.

Pokud orgán či instituce na návrh doporučení uspokojivě nereaguje, může veřejný ochránce práv podat zvláštní zprávu Evropskému parlamentu. Je to jeho poslední zbraň a poslední věcný krok, který při řešení případu může podniknout, neboť přijetí usnesení a výkon pravomocí Parlamentu jsou věcí politického úsudku Parlamentu.

V roce 2008 předložil veřejný ochránce práv Parlamentu jednu zvláštní zprávu, v níž kritizoval Komisi za diskriminaci na základě věku v případě smluvních konferenčních tlumočníků a k níž Petiční výbor navrhl zprávu, jejímž zpravodajem byl Miguel Angel Martínez Martínez, a dne 5. května 2009 přijal usnesení(2).

Veřejný ochránce práv rovněž zahájil tři šetření z vlastního podnětu. Dvě z nich se týkaly případů , které předložila neoprávněná osoba (tj. stěžovatel, který není občanem nebo obyvatelem Evropské unie ani právnickou osobou se sídlem v členském státě EU). V třetím případě veřejný ochránce práv využil svou pravomoc zahájit šetření z vlastního podnětu s cílem řešit to, co se jevilo jako systémový problém týkající se systému včasného varování Evropské komise (OI/3/2008/FOR).

V roce 2008 uzavřel veřejný ochránce práv šetření z vlastního podnětu týkající se včasnosti plateb prováděných Komisí. Šetření bylo zahájeno podruhé v prosinci 2007 a ukázalo, že pozdní platby i nadále představují vážný problém. Zatímco veřejný ochránce práv pochválil Komisi za opatření, která již přijala s cílem zmenšit zpoždění plateb, vyzval ji také, aby uskutečnila další zlepšení, zejména pokud jde o zranitelnější smluvní partnery, jako jsou jednotliví občané a malé a střední podniky či organizace. Veřejný ochránce práv oznámil, že na začátku roku 2009 uskuteční nové šetření.

Jako alternativu k zahájení písemného šetření případného nesprávného úředního postupu, která má za cíl rychle příslušný problém vyřešit, využívá veřejný ochránce práv neformálních a pružných postupů se souhlasem dotčeného orgánu nebo instituce a za spolupráce s nimi. Během roku 2008 bylo po intervenci veřejného ochránce práv urovnáno 101 případů, v nichž byla získána rychlá odpověď na nevyřízenou korespondenci.

Priority evropského veřejného ochránce práv

Hlavními prioritami evropského veřejného ochránce práv je zajistit, aby práva občanů zakotvená v právních předpisech EU byla dodržována na všech úrovních Unie a aby orgány a instituce EU přizpůsobily své úřední postupy nejvyšším standardům.

Veřejný ochránce práv nadále usiluje o zlepšení kvality informací, jež jsou občanům a případným stěžovatelům poskytovány ohledně práv zakotvených v právních předpisech EU, a to zejména prostřednictvím Evropské sítě veřejných ochránců práv. Tuto síť, do níž patří i Petiční výbor, tvoří přibližně 90 úřadů ze 31 zemí. Účelem této sítě je mimo jiné usnadňovat rychlé předávání stížností příslušným veřejným ochráncům práv nebo obdobným orgánům. V roce 2008 evropský veřejný ochránce práv doporučil 888 stěžovatelům, aby se obrátili na národního nebo regionálního veřejného ochránce práv, a 191 stěžovatelů odkázal na Petiční výbor. V některých případech se veřejný ochránce práv domnívá, že je vhodné předat stížnost Komisi nebo síti SOLVIT, kterou zřídila Komise na pomoc lidem, kteří se setkávají s překážkami, když se snaží uplatňovat svá práva na vnitřním trhu Unie. Před předáním stížnosti nebo před tím, než stěžovateli dá doporučení, se služby veřejného ochránce práv snaží zajistit, aby poskytnuté doporučení bylo co nejvhodnější.

Veřejný ochránce práv se snaží zajistit, aby orgány a instituce EU uplatňovaly ve všech svých činnostech přístup zaměřený na občany, snažily se využít každé příležitosti nabízející smírné řešení stížností a zahajovaly více šetření z vlastního podnětu s cílem poukázat na problémy a podpořit osvědčené postupy. V zájmu dosažení tohoto cíle pokračuje veřejný ochránce práv v navazování kontaktů s poslanci a s úředníky orgánů a institucí EU, a snaží se tak prosazovat vysokou úroveň služeb ve správě EU.

Vzhledem k tomu, jak důležité je zajistit, aby lidé, kteří mohou mít problémy se správou EU, věděli o svém právu stěžovat si veřejnému ochránci práv, uskutečnil v roce 2008 veřejný ochránce práv a zaměstnanci jeho úřadu na konferencích, seminářích a setkáních přes 75 vystoupení. Veřejný ochrance práv rovněž vykonal informační návštěvy na Kypru, v Řecku, Lotyšsku a Litvě, jejichž cílem bylo zvýšit v těchto zemích informovanost o úloze, kterou veřejný ochránce práv zastává. Uspořádal také šest tiskových konferencí, poskytl přes 30 rozhovorů a bylo vydáno 17 tiskových zpráv, které byly rozeslány novinářům a dalším zájemcům z celé Evropy.

K zvláště zajímavým publikacím vydaným a rozeslaným v roce 2008 patřily nové informace o práci veřejného ochránce práv vydané v 23 úředních jazycích EU. Tato publikace byla rozeslána klíčovým účastníkům a byla poskytnuta veřejnosti.

Během roku 2008 byly pravidelně aktualizovány internetové stránky veřejného ochránce práv s cílem učinit z nich moderní, dynamickou, interaktivní a stále se vyvíjející službu občanům. Nové internetové stránky byly nakonec spuštěny na začátku roku 2009.

Závěr

Petiční výbor vyzývá veřejného ochránce práv, aby i nadále ve spolupráci s institucemi prosazoval řádnou správu a kulturu služeb a zesílil komunikační úsilí, aby občané, kteří by potřebovali využít služeb jeho úřadu, byli řádně informování o tom, jak postupovat.

Tím, že byla dne 18. června 2008 na základě návrhu veřejného ochránce práv z roku 2006 přijata zpráva o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu, kterým se mění jeho rozhodnutí 94/262/ESUO, ES, Euratom ze dne 9. března 1994 o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv(3), Parlament souhlasil s tím, aby pravomoci veřejného ochránce práv byly kvalitativně rozšířeny, aniž by to mělo vliv na povahu jeho kompetencí či na nezávazný účinek jeho rozhodnutí. Podpora navržených změn ze strany Evropského parlamentu a jeho Petičního výboru je důkazem jejich důvěry v práci veřejného ochránce práv a v jeho úsilí o zlepšení služeb poskytovaných občanům, a tedy i o posílení důvěry občanů k Evropské unii a jejím orgánům.

(1)

Případy OI/5/2005/PB (EPSO), 754/2007/BU (OLAF), 2448/2008/WP (ESD), 3490/2005/(ID)PB (EK), 3784/2006/FOR (EK), 2672/2008/VL (EK), 1162/2997/FOR (Rada) a 893/2006/BU (EASA).

(2)

P6_TA(2009)0340.

(3)

A6-0076/2008


VÝSLEDEK ZÁVĚREČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

1.10.2009

 

 

 

Výsledek závěrečného hlasování

+:

–:

0:

19

0

1

Členové přítomní při závěrečném hlasování

Margrete Auken, Simon Busuttil, Bairbre de Brún, Pascale Gruny, Roger Helmer, Peter Jahr, Lena Barbara Kolarska-Bobińska, Miguel Angel Martínez Martínez, Erminia Mazzoni, Willy Meyer, Mariya Nedelcheva, Chrysoula Paliadeli, Ernst Strasser, Csaba Sándor Tabajdi, Diana Wallis, Angelika Werthmann

Náhradník(ci) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Sandrine Bélier, Kinga Göncz, Gerald Häfner

Náhradník(ci) (čl. 187 odst. 2) přítomný(í) při závěrečném hlasování

Pablo Arias Echeverría

Poslední aktualizace: 14. října 2009Právní upozornění