o přechodných pokynech týkajících se postupů v rozpočtových záležitostech s ohledem na vstup Lisabonské smlouvy v platnost

(2009/2168(INI))

Evropský parlament,

–    s ohledem na Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství,

–    s ohledem na Lisabonskou smlouvu,

–    s ohledem na interinstitucionální dohodu mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení ze dne 17. května 2006(1)(IID),

–    s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(2) (finanční nařízení),

–    s ohledem na své usnesení ze dne 7. května 2009 o finančních aspektech Lisabonské smlouvy(3),

–    s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2009 o hodnocení finančního rámce na léta 2007–2013 v polovině období(4),

–    s ohledem článek 48 jednacího řádu,

–    s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A7-0045/2009),

A.  vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva zavádí důležité změny ve finančních a rozpočtových záležitostech zejména tím, že přemění víceletý finanční rámec v právně závazný akt, se kterým musí být roční rozpočet v souladu, zruší rozlišení mezi povinnými a nepovinnými výdaji a podstatně zjednoduší rozpočtový proces,

B.  vzhledem k tomu, že kvůli těmto změnám budou některá ustanovení IID a finančního nařízení neplatná,

C.  vzhledem k tomu, že vstup Lisabonské smlouvy bude vyžadovat rychlé přijetí některých právních aktů nezbytných k tomu, aby bylo možno uvést do praxe novou tzv. finanční ústavu Unie, zejména:

- přijetí nového nařízení, které bude obsahovat víceletý finanční rámec;

- přizpůsobení finančního nařízení novým zásadám přijímání a plnění rozpočtu;

- schválení nové IID, která bude obsahovat hlavně pravidla pro spolupráci orgánů během ročního rozpočtového procesu, jež nejsou obsažena ve dvou výše uvedených právních nástrojích,

D.  vzhledem k tomu, že i v případě, že postupy při přijímání těchto nových nástrojů budou probíhat bez problémů, budou vyžadovat dlouhá jednání, která mohou trvat ještě několik měsíců poté, co Lisabonská smlouva vstoupí v platnost,

E.   vzhledem k tomu, že v zájmu zajištění vhodného uplatňování zásad Lisabonské smlouvy je vhodné, aby se orgány dohodly na nějakých přechodných pokynech, které jim umožní plnit rozpočet a, pokud to bude nezbytné, přijímat opravné rozpočty, a dále na praktických způsobech spolupráce mezi orgány v rámci rozpočtového procesu na rok 2011,

F.   vzhledem k tomu, že by tyto přechodné pokyny měly být k dispozici na začátku roku 2010, což by vyžadovalo, aby byly odsouhlaseny na dohodovacím jednání o rozpočtu před druhým čtením v Radě, které je plánováno na 19. listopadu 2009,

G.  vzhledem k tomu, že k zajištění silné vyjednávací pozice delegace Parlamentu – která představuje jednu složku rozpočtového orgánu – by tato delegace měla dostat jasné pokyny na základe mandátu schváleného Parlamentem,

1.   vítá chystaný vstup Lisabonské smlouvy v platnost, protože tak bude plně uplatněna zásada společného schvalování celého ročního rozpočtu oběma složkami rozpočtového orgánu, v případě potřeby prostřednictvím dohodovacího výboru; domnívá se, že tato zásada by měla být s nezbytnými úpravami (např. zjednodušená forma dohodovacího řízení) jednoduše používána také u všech ostatních rozpočtových postupů, které nejsou konkrétně uvedeny ve smlouvách, jako je např. přijímání opravných rozpočtů a schvalování převodů;

2.   považuje za nezbytné, aby se obě složky rozpočtového orgánu dohodly na přechodných pokynech pro plnění rozpočtu, zejména. pokud jde o schvalování převodů, schvalování opravných rozpočtů a zásady praktické spolupráce orgánů během ročního rozpočtového procesu, které budou platit do doby, než budou přijaty právní akty nezbytné k zajištění uplatňování nových pravidel, jež zavádí Lisabonská smlouva;

3.   zdůrazňuje, že podmínkami pro dohodnutí těchto pokynů by mělo být, že tyto pokyny budou plně respektovat institucionální rovnováhu, budou Parlamentu plně zajišťovat nové rozpočtové výsady podle Lisabonské smlouvy (pokud jde o obsah, postup a harmonogram) a budou platit pouze do schválení příslušných právních aktů a jejich vstupu v platnost;

4.   je přesvědčen, že se přechodná opatření v žádném případě nesmějí odchylovat od obecných zásad stanovených novou smlouvou, ani jimi nesmí být dotčeny budoucí legislativní postupy, měla by však oběma složkám rozpočtového orgánu umožnit nalézt nezbytná praktická opatření na dobu, než budou právní předpisy přijaty;

5.   zastává názor, že tyto přechodné pokyny jsou zapotřebí v oblastech, které se týkají postupu schvalování opravných rozpočtů, schvalování převodů a stanovování pragmatického časového rozvrhu a zásad spolupráce týkajících se ročního rozpočtového procesu s cílem vytvořit pro spolupráci obou složek rozpočtového orgánu rámec, který umožní plynulý a úspěšný průběh těchto postupů;

Opravné rozpočty

6.   připomíná, že opravné rozpočty lze s výjimkou časového rozvrhu přijímat pouze na základě stejného postupu, jaký smlouvy stanoví pro roční rozpočtový postup, a to včetně případného vytvoření dohodovacího výboru, a domnívá se, že pokud jde o roční rozpočet, má rozpočtový orgán právo předložit pozměňovací návrhy k prvkům, které v době přijímání rozpočtu nebyly známy;

7.   zdůrazňuje, že stávající počet opravných rozpočtů je nadměrný a měl by být co nejvíce snížen, aby byly splněny podmínky stanovené v článku 37 finančního nařízení, který se týká předkládání opravných rozpočtů; považuje za žádoucí, aby se orgány dohodly na určitých obdobích roku, v nichž se, s výjimkou velmi naléhavých okolností, mají předkládat opravné rozpočty;

8.   poukazuje na to, že účelem přechodných pokynů týkajících se opravných rozpočtů by mělo být snazší dosažení dohody mezi oběma složkami rozpočtového orgánu, aniž by byla vyloučena možnost využít dohodovací výbor; domnívá se, že o dosažení tohoto cíle by se mělo usilovat zlepšením výměny informací mezi Komisí a oběma složkami rozpočtového orgánu i mezi těmito složkami navzájem; zdůrazňuje však, že tyto pokyny musí plně respektovat výsady Parlamentu týkající se rozpočtového procesu, které, jak bylo uvedeno výše, platí pro opravné rozpočty obecně;

Převody

9.   domnívá se, že Parlament a Rada by měly mít stejnou možnost vyjádřit svůj souhlas či námitku ke všem převodům, které jsou v současné době předkládány rozpočtovému orgánu ke schválení, a to bez ohledu na jejich povahu (platby nebo závazky) a na jejich výši, pokud tyto převody představují odchýlení od rozhodnutí rozpočtového orgánu; domnívá se proto, že jedinou možností, která je slučitelná s Lisabonskou smlouvou, je postup respektující rovnováhu mezi těmito dvěma složkami rozpočtového orgánu, včetně zjednodušené formy dohodovacího řízení v případě nutnosti;

10. domnívá se, že cílem případné dohody o převodech by mělo být zabránit konfliktům mezi složkami rozpočtového orgánu, které mají obě právo vyjadřovat se za stejných podmínek, předejít zkomplikování běžného řízení příslušnými útvary a sladit časový rozvrh, aby se pokud možno předešlo svolávání dohodovacích struktur, aniž by se zpochybnila stávající míra zasahování Parlamentu do schvalování převodů; považuje za žádoucí, aby hranice pro převody zůstala nezměněna;

Prozatímní dvanáctiny

11. domnívá se, že Lisabonská smlouva obsahuje dostatečně jasná pravidla ohledně dvanáctin, která umožňují jejich použití v případě nutnosti, takže v této otázce nejsou přechodné pokyny zapotřebí;

12. domnívá se, že časový rozvrh ročního rozpočtového procesu by měl i nadále umožňovat rozsáhlé konzultace s různými orgány Parlamentu a respektovat požadavky mnohojazyčnosti; zdůrazňuje, že nehodlá souhlasit se zkrácením času, který má k dispozici na přijímání svých rozhodnutí;

13. je toho názoru, že cílem přechodných pokynů k zásadám spolupráce by mělo být zlepšení spolupráce mezi orgány v různých fázích rozpočtového procesu a přizpůsobení (a případně i předvídání) různých kroků pragmatického časového rozvrhu novým pravidlům rozpočtového procesu, a to s cílem změnit setkání, jež se stala čistě formálními, na skutečně podrobné výměny názorů; zdůrazňuje však, že si přeje, aby se orgány na nové, zkrácené IID, která stanoví racionální pravidla pro tyto záležitosti, dohodly ještě před zahájením rozpočtového procesu na rok 2011;

14. vyzývá Komisi, aby ve smyslu tohoto usnesení co nejdříve předložila návrhy, na jejichž základě se budou obě složky rozpočtového orgánu schopny dohodnout na těchto otázkách;

15. vyzývá Komisi rovněž k tomu, aby co nejdříve předložila vhodné návrhy na přijetí nařízení, které bude obsahovat víceletý finanční rámec, a na úpravu finančního nařízení; zdůrazňuje, že tyto návrhy představují jednotný politický soubor opatření a měly by být prezentovány a řešeny společně; rozhodně očekává, že tyto návrhy budou zohledňovat požadavky, které Parlament vyjádřil ve svém usneseních o finančních aspektech Lisabonské smlouvy a o přezkumu v polovině období;

16. připomíná, že podle Lisabonské smlouvy je pro přijetí nového nařízení, které obsahuje víceletý finanční rámec, zapotřebí souhlas Parlamentu a že změny finančního nařízení budou spadat do řádného legislativního postupu (spolurozhodování);

17. uděluje Rozpočtovému výboru mandát, aby na dohodovacím jednání o rozpočtu v listopadu 2009 vyjednal a odsouhlasil požadované přechodné pokyny k výše uvedeným otázkám v rozsahu a za podmínek stanovených v tomto usnesení;

0

0    0

18. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. (2) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. (3) Přijaté texty, P6_TA(2009)0374. (4) Přijaté texty, P6_TA(2009)0174.

Lisabonská smlouva zavede důležité změny v různých aspektech tzv. finanční ústavy EU. Za nejpodstatnější z nich lze považovat:

–       upuštění od rozlišování mezi povinnými a nepovinnými výdaji, což znamená, že EP a Rada budou mít stejnou odpovědnost za veškeré výdaje EU;

–       uznání víceletého finančního rámce za právně závazný akt, s nímž musí být roční rozpočet v souladu a který Rada schválí jednomyslným rozhodnutím poté, co získá souhlas EP (ten rozhoduje většinou svých poslanců);

–       podstatné zjednodušení rozpočtového procesu, v jehož rámci bude napříště na základě návrhu Komise v každém orgánu jedno čtení, po němž bude v případě, že EP a Rada nedosáhnou úplné dohody, svolán dohodovací výbor s cílem dospět během 21 dnů ke společnému návrhu; tento společný návrh bude považován za schválený, pokud jej jeden z orgánů výslovně nezamítne(1) – v takovém případě (stejně jako v případě, kdy dohodovací výbor nedospěje ke společnému návrhu) bude proces zahájen znovu s novým návrhem Komise.

V důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost – předpokládá se do začátku příštího roku – se některá pravidla IID a finančního nařízení stanou neplatnými. Z tohoto důvodu, aby se zabránilo jakémukoli možnému právnímu vakuu, budou orgány muset poměrně rychle

–       přijmout nové nařízení, které obsahuje víceletý finanční rámec (jež v podstatě nahradí stávající IID); k tomu je zapotřebí jednomyslné schválení Radou poté, co získá souhlas EP;

–       přizpůsobit finanční nařízení novým pravidlům Lisabonské smlouvy (uplatní se postup spolurozhodování);

–       dohodnout novou a zkrácenou interinstitucionální dohodu, která bude obsahovat některá pravidla či zásady potřebné pro spolupráci mezi orgány, jež nebudou obsaženy v těchto nových nástrojích.

Všechny tyto nové nástroje by měly být k dispozici co nejdříve, aby mohl rozpočtový proces na rok 2011 probíhat v naprosto jasném právním rámci. Přestože postupy probíhají poměrně plynule, může trvat i několik měsíců po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, než budou tyto nástroje přijaty.

Orgány se však možná budou muset zabývat plněním rozpočtu, přijímat opravné rozpočty a pokračovat v rozpočtovém procesu na rok 2011 dokonce ještě předtím, než budou nové výše uvedené nástroje k dispozici. Z tohoto důvodu se orgány budou muset dohodnout na nějakých společných pokynech, které jim umožní zejména

–         plnit rozpočet, zejména schvalovat převody

–         přijímat v případě potřeby opravné rozpočty,

–         účinně spolupracovat na zajištění hladkého průběhu rozpočtového procesu na rok 2010

Aby byl dodržen napjatý časový rozvrh (vstoupí-li Lisabonská smlouva v platnost začátkem roku 2010 , je možné, že budou orgány muset schvalovat převody nebo přijímat opravné rozpočty v prvních týdnech roku 2010), je nutné, aby plánované přechodné pokyny byly přijaty na dohodovacím jednání o rozpočtu před druhým čtením v Radě, které je plánováno na 19. listopadu tohoto roku.

Cílem tohoto pracovního dokumentu je určit oblasti, pro které by mohly být přechodné pokyny zapotřebí, dále zásady, kterými by se tyto pokyny měly řídit, a rozsah a podmínky, za kterých by EP měl udělit mandát svému příslušnému výboru, aby vyjednal a případně schválil tyto pokyny v rámci dohodovacího jednání o rozpočtu před druhým čtením v Radě, které se má tradičně konat v listopadu tohoto roku. Komise se žádá, aby předložila nezbytné návrhy co nejdříve.

(1) Postavení EP je vlastně teoreticky silnější než postavení Rady, protože pokud společný návrh odmítne pouze Rada, zatímco EP ho přijme, může EP stále ještě prosadit pozměňovací návrhy, které předložil v rámci svého čtení, a sice třípětinovou kvalifikovanou většinou všech odevzdaných hlasů a absolutní většinou všech svých poslanců.